Vyhláška ministra zemědělství, kterou se vydávají předpisy pro výrobu surového dříví v lese.

k vyhlášce ministra zemědělství, kterou se vydávají předpisy pro výrobu surového dříví v lese.

Předpisy pro výrobu surového dříví v lese.

Zkratky (pr. s k. = průměr s kůrou, b. k. = bez kůry, prm = prostorový metr, plm = plnometr).

Výroba dříví.Část první.

1. a) podle tloušťky.
   1. 1. Podle tloušťky průměru třídí se dříví na hroubí a nehroubí.
   2. 2. Hroubí

      je nadzemní dřevní hmota od 7 cm pr. s k. bez hmoty pařezu. Vyrábí-li se tyče a tenké stojky o tloušťce na tenkém konci pod 7 cm, počítá se toto tenčí dříví též do hroubí.

   1. 3. Nehroubí

      jest ostatní dřevní hmota pod 7 cm pr. s k. kůra a pařezí.

   1. 4. Při výrobě dříví musí býti suky hladce přiseknuty a dříví na obou koncích pilou zaříznuté; vršek tyčoviny může býti useknut.

1. b) Podle způsobu upotřebení.
   1. 5. Podle způsobu upotřebení dělí se dříví na užitkové a palivové.
      1. I. Užitkové dříví.
         1. A. Kulatina.
            1. 6. Kulatina je zpravidla dlouhé užitkové dříví, které má 1 m od tlustého konce průměr nejméně 14 cm s k. Tloušťka kulatiny na tenkém konci nesmí klesnouti pod 8 cm s k.

               Kulatina listnatá a z kulatiny jehličnaté, dýhové výřezy a kulatina na loupání se vyrábí z pravidla v kůře, ostatní jehličnatá kulatina musí býti odkorněna.

         1. B. Tyčovina.
            1. 7. Tyčovina jest dlouhé užitkové dříví, které má 1 m od tlustého konce průměr nejvýše 13 cm s k. Dělí se na tyče (hroubí) a tyčky (nehroubí). Vyrábí se zpravidla s kůrou.
         1. C. Rovnané užitkové dříví.
            1. 8. Rovnané užitkové dříví je dříví pro technické účely, které se zpracovává, rovná nebo váže do prostorových měr.

               Dělí se na:

               1. a) užitkové hroubí, t. j. štěpiny I. a II. tř., válce I. a II. tř. a kuláče,
               2. b) nehroubí, t. j. klest, vánoční stromky a užitkovou kůru.
      1. II. Palivové dříví.
         1. 9. Palivové dříví je dříví nezpůsobilé k technickým účelům. Palivové dříví se dělí na:
            1. a) polivové hroubí, t. j. štěpiny, kuláče a výmět,
            2. b) nehroubí, t. j. kuláčky, klest, pařezí a kůra.

Měření a určení obsahu.Část druhá.

1. I. Užitkové dříví.
   1. A. Kulatina.
      1. 10. Hmota vypočítává se pro každý kus z jeho délky a středního průměru na plm (plnometry) bez kůry. Obsah jakostně rozdílných nebo nestejnoměrně spádných kmenů může se zjistiti úsekově. Délky měří se na celé metry a poloviny metrů, není-li, jako pro listnáče a pro jednotlivé sortimenty stanoveno měření na dm. Délka měří se od nejhlubšího řezu do kmene; u kmenů s násekem měří se délka od středu náseku. Při kmenech zakřivených měří se délka úsekově po kmenu.

         Pro měření středního průměru u kmenu v kůře odkorní se středový pás s výjimkou u buku a javoru, na nichž se střed kulatiny vyznačí buď črtákem nebo křídou a odpočítá se do 29 cm průměru 1 cm, od 30 cm průměru 2 cm na kůru.

         Střední průměr zjišťuje se u kusů do 19 cm jedním měřením, tak jak kmen v lese leží (rovnoběžným s terénem), kdežto při tlustších kmenech dvěma k sobě kolmými měřeními, z nichž jedno jest pokud možno rovnoběžné s terénem.

         Připadne-li místo měření na přeslen suků nebo jinou nepravidelnost kmene; zjistí se průměr z průměrů měření ve stejné vzdálenosti nad a pod místem, kde mělo býti měřeno. Při jednotlivých měřeních a při stanovení průměru měření nedbá se zlomků centimetrů.

         Při zpracování dříví přidává se až 1 cm na 1 m délky, v celku však nejvýše 10 cm; při určení středu kmene se nepřihlíží k nadmíře. Na tlustém konci kmene vyznačí se číslo, délka, a střední průměr dotčeného kusu, jakož i jakostní třída.

   1. B. Tyčovina.
      1. 11. Tyčovina se třídí podle délky a průměru měřeného 1 m od tlustého konce s kůrou. Délka měří se až do tloušťky 2 cm s kůrou na tenkém konci; hmota počítá se na plm podle stanovených převodních čísel.
   1. C. Rovnané užitkové dříví.
      1. 12. Rovnané užitkové hroubí a kuláčky měří se na prostorové metry (prm). Rovná se proto do prostorových metrů a to o stejné výšce bez rozdílu, zda dřevo je v kůře nebo bez kůry (loupané, křesané nebo do běla strouhané). Hranice dříví stavějí se s výsušným (nadmírou na výšce) 5%; při prodeji musí býti alespoň plná míra bez výsušného. Užitkové válce mohou býti měřeny též na plm
      2. 13. Užitková klest. Hmota se zjišťuje na prm po vyrovnání do prm nebo po svázání do svazků, po př. se počítá na kusy.
      3. 14. Užitková kůra. Stočená užitková kůra se rovná do prm nebo se váží (kg).

1. II. Palivové dříví.
   1. 15. Hmota se měří na prm po př. se váží (kg), nebo se odhaduje je-li palivo v nezpracovaném stavu.
      1. a) Palivové hroubí:
         1. 16. Štěpiny, kuláče a výmět rovnají se do prm a to o stejné výšce bez rozdílu, zda dřevo je v kůře nebo bez kůry (loupané nebo křesané). Hranice dříví stavějí se tam, kde se palivové dříví nesmýká nebo neplaví s výsušným (nadmírou na výšce) 5%. Při prodeji musí býti alespoň plná míra bez výsušného.
      1. b) Palivové nehroubí:
         1. 17. Kuláčky rovnají se do prm jako palivové hroubí.
         2. 18. Palivová klest se buď rovná po zpracování větví a vršků do prm, nebo se váže do otýpek, vyrovnává do pravidelných hromad, po př. odhaduje se nezpracovaná v plošných dílech.
         3. 19. Pařezí se buď dobude, přiřeže, rozštípá a vyrovná do prm, nebo se odhaduje nedobyté v zemi.
         4. 20. Palivová kůra se měří na prm nebo se váží na kg.

Druhování podle jakosti a rozměrů.Část třetí.

1. 21. Druhování sleduje účel, roztříditi vyrobené dříví podle jakosti a upotřebení a je podmíněno dřevinou, rozměry, tvarem a ostatními vlastnostmi dřeva, jakož i požadavky trhu.
2. I. Užitkové dříví.
   1. A. Kulatina.
      1. a) Jehličnatá kulatina.
         1. 22. Dýhové výřezy.

            Dýhové výřezy jsou oddénkové výřezy v kůře, musí býti zdravé, rovné, plnodřevné, nikoliv točitě rostlé, se stejnoměrnými letokruhy, bez suků, kořenových náběhů, trhlin, boulí, neodlupčivé, a nepoškozené hmyzem.

            Dýhové výřezy vyrábějí se v délkách od 1.80 m (10% počtu kusů může býti v délce 1.60 m), s odstupňováním délek po 10 cm a o nejmenší tloušťce u modřínu a douglasky od 35 cm, a u ostatních dřevin od 40 cm na tenkém konci bez kůry.

            Sem patří též:

            1. dříví resonanční, dříví na dřevěný drát a na luby, dříví řezbářské a dříví na žaluzie; toto může býti ve středu i vyhnilé.
         1. 23. Kulatina na loupání.

            Kulatina na loupání vyrábí se v kůře; musí býti zdravá, rovná, plnodřevná, nikoliv točitě rostlá, téměř bezsuká, neodlupčivá, nepoškozená hmyzem, pokud možno kruhovitého průřezu, bez trhlin, jen s malými vadami, které nesnižují její technickou použitelnost.

            Kulatina na loupání vyřezává se v délkách 1.30 m, 2.30 m, 2.60 m, a od 3 m výše s odstupňováním délek po 10 cm a o průměru u smrku a jedle od 30 cm, u borovice, modřinu a vejmutovky od 23 cm na tenkém konci b. k. a může býti ve vnitřní třetině průměru vyhnilá.

         1. 24. Jakostní třída I.

            Kulatina jakostní třídy I. musí býti zdravá, rovná, plnodřevná, nikoliv točitě rostlá, téměř bezsuká, neodlupčivá, nepoškozená hmyzem, jen s malými vadami, které nesnižují její technickou použitelnost. Kulatina jakostní třídy I. musí míti nejmenší délku 3 m, s odstupňováním po ½ m a nejmenší střední průměr 20 cm b. k. a 18 cm na tenkém konci b. k.

         1. 25. Jakostní třída II.

            Obyčejná kulatina (též ze souší), s běžnými vadami, mimo měkkou hnilobu a zřejmou odlupčivost (přes vnitřní ¹/₃ průměru na tlustém konci).

         1. 26. Podle středního průměru se zařazuje kulatina do těchto tloušťkových tříd:
            1. Třída 1a do 14 cm středního pr. b. k.
            2. Třída 1b od 15 cm do 19 cm středního pr. b. k.
            3. Třída 2a od 20 cm do 24 cm středního pr. b. k.
            4. Třída 2b od 25 cm do 29 cm středního pr. b. k.
            5. Třída 3a od 30 cm do 34 cm středního pr. b. k.
            6. Třída 3b od 35 cm do 39 cm středního pr. b. k.
            7. Třída 4 od 40 cm do 49 cm středního pr. b. k.
            8. Třída 5 od 50 cm do 59 cm středního pr. b. k.
            9. Třída 6 od 60 cm do 69 cm středního pr. b. k. atd.
      1. b) Listnatá kulatina.
         1. 27. Dýhové výřezy.

            Vyrábějí se v kůře, musí býti zdravé, prakticky rovné, plnodřevné, nikoliv točitě rostlé, bez suků, mrazových trhlin, dvojáků a boulí, nesmí býti odlupčivé, ani poškozené hmyzem. Přímá trhlina ve středu průměru až do poloviny délky výřezu je přípustná, vyloučeny jsou však výřezy s trhlinami lomenými a křížovými. Přípustná jest odlupčivost ve středu kmene do 25% průměru, dále výsušné trhliny do hloubky 4 cm na čelné ploše, zdravé suky do 2.5 cm, nepronikající do jádra, jakož i zdravá běl a jádro.

            1. Nejmenší rozměry:
               1. Délka u dubů, jasanů, javorů, jilmů, třešně, hrušky, topolů, osiky, vrb, líp, kaštanu koňského a ostatních listnatých dřevin od 1.80 m, (přípustno je 10% kusů v délce 1.60 m a 1.70 m). Délka u buku od 3m (přípustno je 20% počtu kusů od 1.80 m) a u ořechů od 1.20 m. Střední průměr b. k. u dubu cérového od 50 cm, u dubu zimního a letního, buku, ořechů, topolů, osiky, vrb, lip, kaštanu koňského a ostatních listnatých dřevin od 40 cm, u jasanů, javorů, jilmů, třešně a hrušky od 35 cm.
            1. Kromě shora uvedených jakostních podmínek platí pro jednotlivé dřeviny tyto zvláštní podmínky:
               1. Duby:
                  1. Musí míti stejnoměrné letokruhy; vlnovité letokruhy jsou nepřípustné. Připouští se poškozená běl.
               1. Jasan bílý a javor:
                  1. Připouští se zdravé jádro ve středu kmene do 25% průměru na tenkém konci, bez ohledu na zabarvení. Nepravidelnost letokruhů nerozhoduje.
               1. Jasan horský a jilmy:
                  1. Jádro musí býti stejnoměrně zabarvené, nesmí býti různobarevné; jasan horský musí míti stejnoměrné letokruhy.
               1. Buk:
                  1. Připouští se zdravé jádro jakéhokoliv zabarvení do 25% průměru na tenkém konci.
               1. Ořechy:
                  1. Barevné jádro musí činiti nejméně 75% průměru na tenkém konci. Zdravé suky jsou přípustné. Oddénkové výřezy musí býti s hlavou (pařez s odseknutými kořeny).
               1. Třešeň:
                  1. Nazelenalé jádro není přípustné.
               1. Hruška:
                  1. Je přípustné tmavé nezdravé jádro do 25% průměru na tenkém konci.
               1. Topoly, osiky, vrby, lípy, kaštan koňský:
                  1. Je přípustné jádro jakéhokoliv zabarvení, jakož i zdravé suky do 2 cm průměru.
                  2. Na očkované, vlnité, květované, jakož i kořenité výřezy se nevztahují v předu uvedené rozměrové a jakostní podmínky.
            1. 28. Kulatina na loupání.

               Vyrábí se v kůře, musí býti zdravá, prakticky kruhovitého průřezu, plnodřevná, nikoliv točitě rostlá, téměř bezsuká, bez mrazových trhlin, dvojáků a boulí, neodlupčivá, nepoškozená hmyzem a bez křížových trhlin.

               Připouští se:

               1. Zdravé, pevně zarostlé neb slepé suky do 25 mm průměru, (jeden suk na každý běžný metr od 2 m délky počínaje) zdravé suky do 8 cm průměru na obou koncích 10 cm od řezné plochy, zdravé barevné jádro do 60% průměru na tenkém konci, vyhnilé jádro ve vnitřní třetině, odlupčivost a dvoják ve středu kmene do 8 cm průměru na obou koncích.

               Kulatina na loupání musí býti prakticky rovná (t. j. dílčí kusy v minimálních délkách 1.30 až 2.30 m musí býti rovné), nad 3 m délky u měkkých listnáčů připouští se malá točitost (do ¼ obvodu) a u všech dřevin rovná trhlina do délky středního průměru na obou koncích, u kmene do 3 m na jednom konci. K průběhu letokruhů se nepřihlíží.

               Kulatina na loupání se vyrábí ze všech listnatých dřevin, kromě habru, akátu a dubu céru, v rozměrech od 23 cm na tenkém konci b. k. v délkách 1.30 m, 2.30 m, 2.60 m a neb podle požadavků trhu, a od 3 m délky s decimetrovým stoupáním.

               Buková kulatina se vyrábí od 3 m délky, jádro hvězdicovité a šedé (nezdravé) nad ¹/₃ průměru není přípustné; do 3 m musí býti bezsuká.

            1. 29. Jakostní třída I.

               Jakostní třída I. musí býti zdravá, do 2 m délky bez suků a boulí. Na každý další běžný metr jest přípustný pevně zarostlý suk do 12 cm průměru, aneb boule, nevystupující 3 cm nad povrch kmene, jakož i slepé suky do 6 cm délky.

               Vyrábí se od 25 cm středního průměru b. k. v délkách od 3 m; 20% počtu kusů od 2 m je přípustné.

               Dále jsou přípustné:

               1. a) Malé suky do 4 cm průměru (i vyhnilé), pokud tyto nepronikají do jádra, a to dva suky na třetí a každý další b. m., jakož i suky do 2.5 cm průměru na celé délce kmene.
               2. b) Jeden žír tesaříkem (Cerambyx) na každý bm mimo 2 m délky, nepatrná točitost do ¼ obvodu, trhliny na obou koncích do délky středního průměru, povrchové krátké mrazové trhliny, jakož i zakřivení 10 cm do 3 m délky, nad 3 m zakřivení do poloviny středního průměru kmene.
               3. c) Povrchová poškození pokud neznehodnocují užitkovou hodnotu kmene. Zdravé jádro do 50% průměru na tenkém konci.

               Vylučují se:

               1. Větší nahnilé boule a suky, kde hniloba vniká hlouběji do kmene než 10% středního průměru, dvojáky, odlupčivost a červotočivost, která znehodnocuje technickou upotřebitelnost užitkové části dřeva.

               Výjimky pro:

               Duby.

               1. Tvrdá načervenalost do 20% řezné plochy jest přípustná.

               Buk.

               1. Nejmenší přípustná délka 2.50 m, která však musí býti bezsuká. Jádro hvězdovité, želvovité (šedé) a zkřenčelost se vylučuje.

               Jilmy.

               1. Odlupčivost do 20% průměru na tlustém konci jest přípustná.

               Habr, akát.

               1. Zarůstající svalcovitost (žebrovitost) není přípustná. Vyrábí se od 18 cm středního průměru b. k. v délkách od 2 m; 20% počtu kusů v délkách od 1.10 m je přípustné.
            1. 30. Jakostní třída II.

               Veškerá ostatní kulatina v délkách od 2 m, která se hodí k užitkovým účelům.

               Sem patří též kulatina, která pro svoji menší tloušťku nemůže býti zařazena do I. třídy.

               Zařazení do tloušťkových tříd je stejné jako u kulatiny jehličnaté (článek 26).

   1. B. Tyčovina.
      1. 31. Netřídí se podle jakosti.
         1. a) Tyče.
            1. 32. Jehličnaté tyče zařazují se podle délky a průměru (1 m od tlustého konce) do těchto tříd:

               § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.

               Třída	průměr s kůrou				délka
               1	od	7 cm	do 8	cm	od	6 m
               2	od	9 cm	do 10	cm	od	8 m
               3	od	11 cm	do 13	cm	od	9 m	do	12 m
               4	od	11 cm	do 13	cm	přes	12 m	do	15 m
               5	od	11 cm	do 13	cm	přes	15 m	do	18 m
               6	od	11 cm	do 13	cm	přes	18 m

            1. 33. Listnaté tyče zařazují se podle průměru (1 m od tlustého konce) do těchto tříd:

               § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.

               Třída	průměr s kůrou
               1	od	7 cm	do	8 cm
               2	od	9 cm	do	10 cm
               3	od	11 cm	do	13 cm

            1. 34. Tyče, které nemají potřebnou délku, patří do nejblíže nižší třídy. Při loupaných tyčích se snižují uvedené průměry o 1 cm.
         1. b) Tyčky.
            1. 35. Jehličnaté tyčky se zařazují podle délky a průměru (1 m od tlustého konce) do těchto tříd:

               § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.

               Třída	průměr s kůrou			délka
               1			do 3 cm	do	3 m
               2			do 3 cm	přes	3 m
               3	od	4 cm	do 5 cm	od	3 m	do 4 m
               4	od	4 cm	do 5 cm	přes	4 m	do 8 m
               6		6 cm		od	5 m

               Podměrné tyčky se zařazují vždy do nejblíže nižší třídy. Jehličnaté tyčky vyrábějí se v celých délkách bez zkracování vršků.

            1. 36. Listnaté tyčky do 6 cm pr. s k. (1 m od tlustého konce). Třídy mohou býti vytvořeny podle potřeby.
   1. C. Rovnané užitkové dříví.
      1. 37. Rovnané užitkové dříví je zdravé nebo jen málo nakažené dříví, použitelné k technickým účelům; podle jakosti se toto dříví netřídí. Podle tvaru a rozměrů se třídí na:
         1. a) užitkové hroubí:
            1. 1. užitkové štěpiny I. tř. jsou štěpiny z oblých kusů nad 30 cm pr. s k. na tenkém konci,
            2. 2. užitkové štěpiny II. tř. jsou štěpiny z oblých kusů od 14 cm do 29 cm pr. s k. na tenkém konci,
            3. 3. užitkové válce I. tř. jsou oblé kusy od 20 cm průměru s k. na tenkém konci,
            4. 4. užitkové válce II. tř. jsou oblé kusy od 14 cm do 19 cm pr. s k. na tenkém konci,
            5. 5. užitkové kuláče jsou oblé kusy od 7 cm do 13 cm pr. s k. na tenkém konci.
         1. b) užitkové nehroubí:
            1. 1. Užitková klest je dříví do 6 cm průměru na tlustém konci, které se hodí pro technické účely.
            2. 2. Vánoční stromky:

               § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů.

               Třída	délka
               1		do 1 m
               2	od 1.1 m	do 2 m
               3	od 2.1 m	do 3 m
               4	od 3.1 m

            1. 3. Užitková kůra je z kmenů oloupaná kůra způsobilá k živnostenským a průmyslovým účelům k výrobě třísla; musí býti suchá, zdravá a nesmí býti plesnivá.

         Tříslová kůra smrková se třídí takto:

         1. a) kůra ve svitcích 1 až 1.4 m délky,
         2. b) drcená kůra na kousky o velikosti asi 2X2 cm.

         Tříslová kůra dubová se třídí na:

         1. I. třídu: kůra hladká, loupaná, z mladých stromů, málo popraskaná, bez šupin a borky nejvýše s 2.5% kůry II. třídy.
         2. II. třídu: je z oddénkové části mladých kmenů nebo od prsní výšky loupaná kůra ze starších kmenů bez mechu. Malá šupinatost a borkovitost je přípustná.
         3. III. třídu: je ze starších i oddénkových částí kmenů loupaná kůra bez mechu; šupinatost a borkovitost je přípustná.

1. II. Palivové dříví.
   1. 38. Palivové hroubí:

      Palivové hroubí je dříví zdravé a sukaté nebo nakažené až nahnilé, které se nehodí k technickým účelům.

      Třídění:

      1. a) Štěpiny jsou rozštípané válce od 14 cm průměru na tenkém konci s k.; přimísení nejvýše 20% válců od 14 cm v průměru je přípustné.
      2. b) Kuláče jsou neštípané kusy od 7 do 13 cm pr. s k. na tenkém konci.
      3. c) Výmět jest odpadové dříví (zlomkové, zdrůbky) a dříví velmi nahnilé z třídy a) a b).
   1. 39. Palivové nehroubí:
      1. a) Kuláčky jsou oblé kusy do 6 cm průměru s k. na tenkém konci.
      2. b) Palivová klest je dříví do 6 cm průměru na tlustém konci s k., která zbude po vytřídění užitkové klesti a po zpracování kuláčků.
      3. c) Pařezí se co do jakosti netřídí.
      4. d) Palivová kůra jest kůra nezpůsobilá pro živnostenské a průmyslové účely.

Druhy podle upotřebení.Část čtvrtá.

1. I. Dolovina.
   1. 40. Dolovina je dříví odkorněné (smrk, jedle) nebo křesané (borovice, modřín, dub), zdravé, též ze souší, sukaté, zakřivené, točitě rostlé, načervenalé nebo namodralé, ale plně únosné, které se měří na plm (dlouhá dolovina a stojky přes 1.5 m), nebo prm (stojky do 1.5 m a tenké stojky).

      Dolovina se dělí na: a) dlouhou dolovinu, b) krátkou dolovinu, c) tenké stojky.

      1. a) dlouhá dolovina jsou kmeny vyříznuté až do tloušťky 7 cm s k. na tenkém konci od 4 m délky a nepřesahující 19 cm středního průměru b. k.

      Dlouhá dolovina zařazuje se do 2 tříd:

      § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení.

      třída 1a	do 14 cm středního pr. b. k.
      třída 1b	15 až 19 cm středního pr. b. k.

      1. b) krátká dolovina (důlní stojky, vzpěry) jest důlní dříví vyřezané na dm v délkách stojek až do 3.9 m. Třídí se na stojky:

         § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení.

         třída 1a	do 14 cm středního pr. b. k.
         třída 1b	15 až 19 cm středního pr. b. k.

      1. c) tenké stojky jsou důlní stojky o středním průměru od 6 do 9 cm b. k. a do 4 m délky. Veškerá vyrobená dolovina knihuje se jako hroubí.

1. II. Pražcovina.
   1. 41. Pražcovina jsou zdravé, též sukaté, nejvýše jednostranně zakřivené výřezy, které jsou způsobilé co do jakosti, délky a průměru na tenkém konci, k výrobě železničních pražců; zdravé jádro je přípustné neomezeně.

      Zakřivení smí ojediněle činiti:

      1. u pražcových výřezů na každých 2.50 m délky až 8 cm,
      2. u výřezů na výhybkové pražce a mostnice až 1 cm na každý 1 m délky.

      Pražcové výřezy vyrábějí se v délkách 2.50 m a jejich násobcích a o nejmenším průměru 23 cm b. k. na tenkém konci. Výřezy na výhybkové a mostní pražce vyrábějí se v délkách od 2.50 m s odstupňováním po 10 cm do 6 m, a o nejmenším průměru 28 cm b. k. na tenkém konci. Průměr na tenkém konci se měří na nejuzším místě.

      Zařazení do tloušťkových tříd je stejné jako u jehličnaté kulatiny (článek 26).

1. III. Telegrafní a telefonní tyče a sloupy.
   1. 42. Telegrafní a telefonní tyče a sloupy jsou zdravé, rovné, nebo jen málo jednostranně zakřivené (přímka, spojující střed paty a čepu nesmí vybočovat mimo kmen), i sukaté jehličnaté výřezy o nejmenší délce 7 m a o nejmenším průměru 12 cm b. k. na tenkém konci. Zařazení do tloušťkových tříd je stejné jako u jehličnaté kulatiny (článek 26).

1. IV. Lešeňové sloupy.
   1. 43. Lešeňové sloupy vybírají se z odkorněné jehličnaté kulatiny, musí býti zdravé, rovné, plnodřevné, netočitě rostlé a málo sukaté; mírná načervenalost nebo namodralost je přípustná. Tloušťka sloupů je 10—19 cm středního průměru b. k. a od 8 cm průměru na tenkém konci b. k. Zařazení do tloušťkových tříd je stejné jako u jehličnaté kulatiny (článek 26).

1. V. Tyčové výřezy.
   1. 44. Jehličnaté tyčové, výřezy jsou odkorněné výřezy ze smrkových a jedlových tyčí, musí býti zdravé, prakticky rovné, v délkách od 4 m, s odstupňováním délky po 0.5 m a od 6 cm průměru b. k. na tenkém konci; tloušťky na tenkém konci jsou odstupňovány po 1 cm.
   2. 45. Listnaté tyčové výřezy vyrábějí se z tyčí listnatých dřevin v kůře, musí býti županované nebo kroužkované, zdravé, v délce od 3 m a o průměru od 6 cm na tenkém konci b. k.

1. VI. Laťové výřezy.
   1. 46. Laťové výřezy jsou odkorněné výřezy ze smrkových a jedlových tyčí, musí býti zdravé, prakticky rovné, od 4 m délky (stoupání po 0.5 m) a o tloušťce 2 až 4 cm b. k. na tenkém konci.

1. VII. Oje.
   1. 47. Oje březové, bukové, jasanové, dubové a akátové jsou výřezy zdravé, prakticky rovné a plnodřevné; větší je jednostranné zakřivení do 1 m od tlustého konce, menší hladce přiseknuté suky, malé slepé suky a zdravá běl, jsou přípustné. Oje musí býti županované. Vyrábějí se v délkách od 3 do 5 m a o tloušťce od 8 do 13 cm průměru na tenkém konci s k.

1. VIII. Vláknina.
   1. 48. Vláknina jakostní třídy I. je rovnané užitkové dříví, zdravé, ojedinělé kusy mohou býti i částečně nakažené, sukovité, poškozené hmyzem, v délkách 1 nebo 2 metry, ze dřevin způsobilých pro výrobu buničiny nebo dřevoviny.

      Třídění podle tloušťky:

      1. a) Vláknina třídy A: Válce o tloušťce od 14 cm pr. s k. na tenkém konci, nebo z těchto vyrobené štěpiny.
      2. b) Vláknina třídy B: Kuláče od 7 do 13 cm pr. s k. ne tenkém konci.

      Vlákninu třídy A a B možno vyrovnávatii též společně.

      1. c) Vláknina třídy C: Kuláčky do 6 cm průměru s k. na tlustém konci.
   1. 49. Vláknina jakostní třídy II. je rovnané dříví užitkové, v rozměrech třídy A a B (článek 48), velmi sukovaté, odlupčivé, poškozené jmelím, rakovinou a částečně s měkkou hnilobou.

Převodní čísla.Část pátá.

1. 50. 1. Dolovina.

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   1 prm stojek do 1.5 m délky, vyrovnaných s k.	0.80 plm
   1 prm stojek b. k.	0.90 plm
   1 prm stojek tenkých, vyrovnaných s k.	0.60 plm
   1 prm stojek tenkých, křesaných	0.64 plm
   1 prm stojek tenkých, vyrovnaných b. k.	0.66 plm

1. 51. 2. Tyčovina.
   1. a) jehličnaté tyče

      § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

      třída 1	100 kusů s k.	2.5 plm
      třída 2	100 kusů s k.	5.5 plm
      třída 3	100 kusů s k.	7.— plm
      třída 4	100 kusů s k.	9.— plm
      třída 5	100 kusů s k.	12.— plm
      třída 6	100 kusů s k.	14.— plm

1. 52. b) jehličnaté tyčky

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   třída 1	100 kusů s k.	0.1 plm
   třída 2	100 kusů s k.	0.3 plm
   třída 3	100 kusů s k.	0.6 plm
   třída 4	100 kusů s k.	1.3 plm
   třída 5	100 kusů s k.	2.— plm

1. 53. c) vánoční stromky

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   třída 1	100 kusů s k.	0.8 plm
   třída 2	100 kusů s k.	1.2 plm
   třída 3	100 kusů s k.	1.6 plm
   třída 4	100 kusů s k.	2.— plm

1. 54. d) listnaté tyče

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   třída 1	100 kusů s k.	2.5 plm
   třída 2	100 kusů s k.	5.5 plm
   třída 3	100 kusů s k.	9.— plm

1. 55. e) listnaté tyčky

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   100 kusů podle tloušťky a délky

   0.2 až 1.— plm.

1. 3. Rovnané dříví.
2. 56. a) rovnané užitkové dříví

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   1 prm užitkových válců neb štěpin, vyrovnaných s k.	0.82
   1 prm užitkových válců neb štěpin, odkorněných s k	0.90
   1 prm kuláčů vyrovnaných s k	0.70
   1 prm kuláčů loupaných	0.78

1. 57. b) vláknina

   Třída A a B, 1 nebo 2 m délky:

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   1 prm vlákniny vyrovnaný s k.	0.8 plm
   1 prm vlákniny loupané	0.88 plm

   Třída C, 1 nebo 2 m délky:

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   1 prm vlákniny vyrovnaný s k.	0.7 plm
   1 prm vlákniny loupané, škrabané nebo do běla strouhané	0.78 plm

1. 58. c) palivo

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   1 prm štěpin vyrovnaných s k.	0.80 plm
   1 prm štěpin křesaných	0.86 plm
   1 prm štěpin vyrovnaných b. k.	0.88 plm
   1 prm kuláčů vyrovnaných s k.	0.70 plm
   1 prm kuláčů křesaných	0.76 plm
   1 prm kuláčů vyrovnaných b. k.	0.78 plm
   1 prm výmětu s k.	0.70 plm
   1 prm kuláčů s k.	0.60 plm
   1 prm pařezí	0.50 plm

1. 59. d) kůra

   § 4. Předpisy pro výrobu surového dříví v lese. Výroba dříví. Měření a určení obsahu. Druhování podle jakosti a rozměrů. Druhy podle upotřebení. Převodní čísla.

   1 prm kůry v lese vyschlé 110 kg

   0.30 plm