Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě platových a pracovních podmínek obchodních (administrativních) a technických zaměstnanců ve stavebnictví včetně dozorců a mistrů.

§ 1.

Působnost.

1. 1. Vyhláška se vztahuje:
   1. a) místně:

      na země Českou a Moravskoslezskou,

   1. b) odborně:

      na všechny závody a závodní oddělení stavebního průmyslu, stavebních a vedlejších živností. Stavebním průmyslem a stavebními živnostmi podle této vyhlášky jsou závody, které provádějí pozemní a inženýrské stavby (silniční, mostní, tunelové, železniční, zemní, vodní, vodohospodářské a pod.), jakož i kanalisační, kabelové a podobné práce.

      Této vyhlášce podléhají zejména veškeré druhy staveb z oboru inženýrského, stavitelského, zednického, tesařského, kamenického a studnařského, dále všechny druhy pozemních prací stavebních, prováděné ve vlastní režii soukromého nebo veřejného stavebníka, jakož i kanceláře, provádějící projektování staveb.

      Vedlejšími stavebními živnostmi podle této vyhlášky jsou závody, které vykonávají tyto práce: malířské, natěračské a lakýrnické, štukatérské, dlaždičské, pokrývačské a asfaltérské, kladení desek, obkladaček a parket, jakož i práce teracářské, isolační včetně isolací tepelných, chladících a zvukových, jakož i práce utěsňovací, kamnářské a sklenářské.

      Vyhláška se vztahuje také na všechna ke stavebním podnikům patřící pracoviště, dílny, sklady, ložiště a přípravny materiálu, dále na stavební oddělení podniků jiných oborů, provádějí-li stavební práce.

   1. c) osobně:

      na všechny obchodní (administrativní) a technické zaměstnance (i na dozorce a mistry), na které se vztahuje § 1. zák. o soukromých zaměstnancích z 11. července 1934, č. 154 Sb., a kteří vykonávají svoji činnost za úplatu.

1. 2. Vyhláška se nevztahuje:
   1. a) na volontéry.

      Za volontéry se považují posluchači nebo absolventi vysokých technických nebo odborných škol, kteří byli výslovně přijati za tím účelem, aby doplnili své školní vzdělání a získali praktické zkušenosti. Zaměstnance, jejichž celková doba praxe přesahuje 6 měsíců, nelze již považovati za volontéry. Do úhrnné volontérské praxe se započítává i ona praxe, která byla konána v době vysokoškolského studia.

   1. b) Na zaměstnance veřejné správy a svazků zájmové a územní samosprávy, jejich ústavů, podniků a fondů, jakož i ústavů, podniků a fondů jimi spravovaných, jejichž platové poměry jsou upraveny zvláštními zákonnými předpisy nebo služebními řády podle § 210, odst. 1 plat. zák. z 24. června 1926, č. 103 Sb., nebo podle obdoby těchto předpisů.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pracovní doba se řídí ustanoveními zákona č. 91/1918 Sb. o osmihodinové době pracovní a jeho prováděcími nařízeními.
2. 2. Rozdělení pracovní doby na stavbě i v kanceláři jest ponecháno zaměstnavateli po dohodě se závodní radou (důvěrníkem), avšak tak, aby práce o sobotách a ve dnech 24. a 31. prosince končila podle, možnosti ve 12 hodin.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.

Den pracovního klidu se počítá od 6 hodin ráno do 6 hodin ráno příštího dne.

§ 4.

Práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Prací přes čas jest každá práce konaná nad 48 hodin v týdnu, kterou nařídila nebo dodatečně schválila správa závodu neb bezprostřední a k tomu zmocněný představený zaměstnanců nebo která byla konána v zájmu podniku.
2. 2. Za práci přes čas, práci v noci a ve dnech pracovního klidu se platí tyto příplatky:
   1. a) za 49. a každou další pracovní hodinu v týdnu ¹/_²⁰⁰ hrubého měsíčního platu s příplatkem 25%,
   2. b) za každou hodinu noční práce (od 22 do 5 hodin) ¹/_²⁰⁰ hrubého měsíčního platu s příplatkem 50%. Příplatek tento odpadá při pravidelné noční směně,
   3. c) za každou hodinu práce ve dnech pracovního klidu ¹/_²⁰⁰ hrubého měsíčního platu s příplatkem 50%.

1. 3. Základem pro výpočet příplatků za práci přes čas, práci v noci a ve dnech pracovního klidu jest plat stanovený touto vyhláškou a s případně vyplácenými výkonnostními, jazykovými a vyrovnávacími přídavky.
2. 4. Přijde-li v úvahu více příplatků, platí se jen příplatek vyšší.
3. 5. Pracovní výkony, spojené s výpravou pošty neb s ukončením jiných denních prací, které netrvají déle než 15 minut denně nad pracovní dobou stanovenou v rámci § 2., odst. 1., se zvlášť neodměňují. Za pracovní výkony, přesahující těchto 15 minut, jest platiti alespoň ¹/_² hodiny a je-li i tato půlhodina překročena, celou hodinu s připočtením příplatků za práci přes čas.
4. 6. Za práci přes čas, práci noční a ve dnech pracovního klidu může býti sjednána přiměřená paušální odměna. Tato odměna má odpovídati výměře konané práce přes čas, v noci a ve dnech pracovního klidu.
5. 7. Odměna za případnou práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu jest obsažena v platech nad Kčs 8.000.— měsíčně hrubých.

§ 5.

Náhrada při úředních pochůzkách a při pobytu mimo stálé bydliště.

1. I.
   1. A. Náhrada při služebních pochůzkách.

      Při služebních pochůzkách, konaných v místě stálého pracoviště v normální pracovní době a při cestách mimo obvod politické obce stálého pracoviště, kratších než 4 hodiny, přísluší zaměstnanci jen náhrada: skutečných vydání.

   1. B. Náhrada při služebních cestách.
      1. 1. Při cestách, konaných mimo obvod politické obce stálého pracoviště a trvajících déle než 4 hodiny, přísluší zaměstnanci vedle služného jako za zvýšenou námahu a zvýšené vydání za stravování, jakož i za dobu ztrávenou jízdou mimo normální pracovní dobu náhrada ¹/_²⁵ hrubého základního měsíčního platu za každý započatý kalendářní den, nejméně však Kčs 80.—. Ostatní nutné a účelné výdaje jako jízdné, nocležné atd. se hradí zvláště. Pokud se použije železnice, hradí se jízdné 3. vozové třídy; zaměstnancům platové skupiny A4, A5, T4, T5 jízdné 2. vozové třídy.
      2. 2. Za dobu ztrávenou na cestách jízdou ve dnech, kdy zaměstnanec normálně nepracuje, přísluší kromě odměny dle odst. 1. též náhrada dle § 4.
      3. 3. Za cesty se považuje také konání přikázaných prací mimo obvod obce stálého pracoviště při:
         1. a) veškerých měřičských a projekčních pracech (s výjimkou stavenišť) a revisích na stavbách bez ohledu na dobu trvání,
         2. b) přechodném zastupování zaměstnanců, ne delším než dvou týdnů,
         3. c) pobytu na staveništi, pokud zaměstnanec byl na staveniště přidělen a nezískal vhodného ubytování; nejdéle však po dobu jednoho týdne.
   1. C. Cestné při dojíždění na pracoviště mimo sídlo podniku.
      1. 1. Zaměstnanci, přiděleni na pracoviště mimo sídlo podniku, kteří se denně vracejí do místa svého bydliště, po př. místa pobytu, mají nárok na částečnou náhradu vydání, spojených s cestou na pracoviště a zpět, které při použití v místě obvyklých dopravních prostředků činí za měsíc více než Kčs 150.—. Pro vypočtení těchto výdajů je nutno vžiti za základ použití nejkratší cesty, nejrychlejšího spojení a při jízdě železnicí jízdné 3. vozové třídy, pro zaměstnance platové skupiny A4, A5, T4, T5 jízdné 2. vozové třídy.
      2. 2. Přesahuje-li čas, potřebný k dosažení stálého pracoviště a k návratu do stálého bydliště, více než 4 hodiny denně, přísluší zaměstnanci náhrada podle odst. D.
   1. D. Odlučné.

      Zaměstnanci, který byl vyslán na pracoviště mimo obvod obce sídla podniku a který nemůže při použití obvyklých dopravních prostředků dosáhnouti denně svého stálého bydliště, nebo od něhož nemůže býti spravedlivě požadován každodenní návrat do stálého bydliště a který musí přenocovati mimo své stálé bydliště, zaplatí se jako náhrada vyššího nákladu odlučné za každý kalendářní den.

      Výše odlučného činí:

      § 5. Náhrada při úředních pochůzkách a při pobytu mimo stálé bydliště.

      a) pro ženaté	Kčs 15.—
      b) pro svobodné	„ 10.—.

      Ženatým zaměstnancům jsou postaveni na roven ovdovělí, rozvedení nebo rozloučení zaměstnanci, kteří vedou vlastní domácnost a svobodní zaměstnanci, kteří vedou společnou domácnost s příbuznými vzestupné linie, se sourozenci nebo nevlastními dětmi a kteří je zcela nebo převážně vydržují.

      Nárok na odlučné odpadá:

      1. a) po dobu dovolené,
      2. b) po dobu návštěvy domova,
      3. c) při onemocnění po dobu pobytu ve stálém bydlišti a to dnem následujícím po odjezdu z pracoviště,
      4. d) po dobu pobytu v nemocnici a to dnem následujícím po přijetí,
      5. e) ve dnech, ve kterých zaměstnanec zcela nebo částečně vlastní vinou zamešká práci, jakož i
      6. f) ve dnech, za které se platí náhrada dle odst. B.
   1. E. Ubytovně.
      1. 1. Na ubytovně ve výši Kčs 150.— měsíčně mají nárok zaměstnanci, kteří mají nárok na odlučné, jestliže se jim neposkytuje bezplatně vhodné ubytování na staveništi.
      2. 2. Tento nárok mají zaměstnanci i v případech nezaviněného zameškání práce a za dobu placené dovolené.
   1. F. Cestovní a stěhovací výlohy.
      1. 1. Zaměstnancům, kteří dostanou odlučné, třeba nahraditi výlohy za jízdu k nastoupení práce na pracovišti a na zpáteční jízdu z pracoviště po ukončení prací a to při jízdě železnicí jízdným 3. třídy, zaměstnancům platové třídy A4, A5 a T4, T5 jízdným 2. třídy, v obou případech s připočtením příplatku za rychlík, pokud se rychlíku účelně a důvodně použije a dle předložených dokladů i za dopravné za zavazadla a potřebná bytová zařízení.
      2. 2. V době zaměstnání na pracovišti přísluší zaměstnanci v případě prokázané neschopnosti k práci trvající déle než 1 týden náhrada výloh za zpáteční cestu do bydliště.
      3. 3. Při přemístění zaměstnance z jednoho na druhé neb další staveniště neb pracoviště hradí se zaměstnanci veškeré prokázané cestovní a stěhovací výlohy.

1. II.
   1. 1. Veškerá nutná a účelná vydání, pokud nejsou uhražena v odd. I. náhradami uvedenými, musí býti zaměstnanci uhražena zvlášť.
   2. 2. Nárok na náhradu výloh spojených s úředními pochůzkami, cestami a jakýmkoli přidělením na pracoviště mimo stálé bydliště, vzniká zaměstnanci jen tehdy, stalo-li se tak z příkazu zaměstnavatele neb jeho zástupce.

§ 6.

Návštěvné.

Pro úpravu návštěvného při zaměstnání mimo domov se použije čl. VIII. vyhlášky ze dne 10. října 1941, běž. č. 836 o cestném, odlučném, ubytovnám a návštěvnám dělnictva na veřejných stavbách (Ú. l. č. 240/1941) s tím, že platí pro všechny stavby.

§ 7.

Přechodné platové zkrácení.

1. 1. Zůstane-li dozorce neb mistr ve služebním poměru k zaměstnavateli i tenkráte, když není na stavbě činný pro nedostatek práce, nebo byla-li stavba jemu svěřená přechodně zastavena, náleží mu 50% jeho normálního platu. Nárok odpadá, jestliže přerušení práce nastalo na vlastní žádost zaměstnance.
2. 2. V době, v níž se podle odst. 1. platí 50% platu, mohou se od zaměstnance požadovati jen práce, které jsou bezpodmínečně nutné k ochraně stavby (administrativní práce) a příležitostné kontroly, jakož i stavební dohled a inventurní práce, a to až do 24 hodin týdně.
3. 3. Pokud je dozorce nebo mistr při přechodném platovém zkrácení zaměstnán na staveništi pracemi, uvedenými v odst. 2., náleží mu plný stavební přídavek.
4. 4. V době zákonné dovolené a v době výpovědní lhůty přísluší zaměstnanci tentýž plat, jako při pravidelné pracovní době.

§ 8.

Platová, úprava.

1. I. Zařadění.
   1. 1. Zaměstnanci se zařaďují do zaměstnaneckých skupin, které jsou rozčleněny na platové skupiny.

      Podrobnosti obsahuje platový řád připojený k této vyhlášce a tvořící její podstatnou součást.

   1. 2. Zaměstnanci jsou povinni předložit při vstupu do zaměstnání bez odkladu svá školní vysvědčení a vysvědčení o svém dřívějším zaměstnání; po složení zkoušky rozhodné pro jejich nárok na zařadění do určité platové skupiny, příslušné vysvědčení.

      Zaměstnanec, který tak neučiní, nemůže se později domáhat zařadění do vyšší skupiny se zpětnou platností.

   1. 3. Jako léta v povolání u zaměstnanecké skupiny

      II. a III. se počítají jenom léta po ukončeném 20. roce věku. Ze šestiměsíční volontérské praxe započítávají se jen dva měsíce do počtu let v povolání podle této vyhlášky.

   1. 4. Jako léta v povolání se počítají léta ztrávená v podnicích náležejících pod tuto vyhlášku v příslušné zaměstnanecké skupině (u obchodních zaměstnanců všechna léta ve skupinách A, u technických zaměstnanců všechna léta ve skupinách T), právě tak je třeba započítati rovnocennou činnost v podnicích, na něž se tato vyhláška nevztahuje, získal-li si v nich zaměstnanec znalosti, které odpovídají jeho nynější činnosti. Plně též se započítávají léta, po která byli zaměstnanci věznění v koncentračních táborech neb vězeních z důvodů politických, národnostních nebo rasových, dále léta ztrávená ve službě v československé zahraniční armádě a partyzánských oddílech.
   2. 5. Pro zařadění jednotlivých zaměstnanců v prvých dvou letech povolání po ukončení 20. roku věku je rozhodné jejich předběžné vzdělání, v dalších letech výhradně druh jejich skutečné činnosti. Příklady uvedené u platových skupin nejsou ani vyčerpávající, ani pro každý podnik zcela přiléhavé. Při zařádění je třeba především přihlížeti ke znakům činnosti v příslušné skupině uvedeným.
   3. 6. Při zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem nižší platové skupiny není nároku na přeřadění do této vyšší platové skupiny. Po dobu zastupování přísluší zastupujícímu zaměstnanci 10% příplatek k jeho dosavadnímu základnímu platu. O zastupování nejde, trvá-li zastupování déle než 6 měsíců.
   4. 7. Při přechodu z jedné platové skupiny do vyšší platové skupiny obdrží zaměstnanec nejblíže vyšší plat nové platové skupiny. Zaměstnanci se pak započítávají v nové platové skupině ta léta v povolání, která odpovídají jeho novému platu. Plat zaměstnance v nové platové skupině nesmí býti v žádném případě horší, než kdyby zůstal v dosavadní platové skupině.
   5. 8. Vykonává-li zaměstnanec současně činnost dvou platových skupin, třeba jej zařaditi do té platové skupiny, jež odpovídá jeho převážné činnosti. Vykonává-li zaměstnanec činnost spadající do tří platových skupin, zařadí se do platové skupiny střední.

1. II. Výše platu.
   1. 1. Platové sazby uvedené v platovém řádu jsou měsíčními hrubými platy za pravidelnou pracovní dobu podle zákona. Dvanáctinásobek platových sazeb stanovený platovým řádem tvoří roční plat. Plat může býti vyplácen v obdobích týdenních, čtrnáctidenních, čtyřtýdenních nebo za kalendářní měsíc.

      Platy se vyplácejí nejpozději koncem každého výplatního období.

   1. 2. Hodnotu naturálních požitků, které se započítávají do platů (strava a pod.), nutno stanoviti písemně. Pro zhodnocení je směrodatné úřední ocenění pro účely veřejnoprávního pojištění.
   2. 3. Zaměstnancům, kteří jsou omezeni podstatně a ne toliko přechodně ve své výkonnosti, mohou býti stanovené platové sazby po dohodě se závodní radou sníženy Snížení platu se řídí stupněm snížené výkonnosti.

      Stanovení nižšího platu, o kterém třeba učiniti ihned písemné hlášení příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce a současně je písemně oznámiti i dotyčnému zaměstnanci, jest právně neúčinné, projeví-li s ním jmenovaný úřad nesouhlas do 30 dnů ode dne, kdy mu hlášení došlo.

   1. 4. Dojde-li podle této vyhlášky později v důsledku složení nových zkoušek k platovým změnám, musí býti nový plat přiznán od prvního dne platového období následujícího po složení zkoušky.
   2. 5. Při snížení pravidelné týdenní pracovní doby až na 45 hodin, nesmí býti snížen plat. Při pravidelném omezení pracovní doby pod 45 hodin, nejméně na dva měsíce, může se snížiti plat za každou hodinu, jdoucí, pod 45 hodin o ¹/_²⁰⁰ sjednaného měsíčního platu. Nikdy však nesmí snížení platu překročiti 20%.
   3. 6. V platech jsou zahrnuta i případná vydání spojená s denními dojížďkami z bydliště zaměstnancova na stálé pracoviště, pokud se na ně nevztahuje ustanovení §u 5, odd. I., písm. C.

1. III. Výkonnostní příplatky.

   Zaměstnancům mohou býti za zvláštní výkony nebo za spolehlivost poskytovány výkonnostní příplatky nad platové sazby vyhlášky podle tohoto ustanovení:

   1. a) správa závodu může za součinnosti se závodní radou poskytnouti jednotlivým zaměstnancům podle jejich výkonu a podle přiděleného rozsahu odpovědnosti výkonnostní příplatky odstupňované až do 25% nad jejich platové sazby stanovené touto vyhláškou.
   2. b) Celková částka těchto výkonnostních příplatků nesmí v jednotlivé platové skupině činiti více než 10% celkového z vyhlášky vyplývajícího platového nákladu této platové skupiny.

1. IV. Stavební příplatky.
   1. 1. Technickým a administrativním zaměstnancům i s dozorci a mistry, působícím trvale na staveništi, případně zodpovědným stavbyvedoucím, kteří na stavby denně docházejí nebo dojíždějí, náleží stavební příplatek ve výši:
      1. a) 30% platu podle platového řádu, je-li staveniště mimo obvod obce sídla podniku, nejméně však Kčs 400.— měsíčně,
      2. b) 15% platu podle platového řádu, je-li staveniště v sídle podniku, nejméně však Kčs 200.— měsíčně.
   1. 2. Zaměstnanci, kteří pracují převážně v podzemí při stavbách tunelů, štol a pod., obdrží tunelový příplatek (kromě stavebního příplatku), jehož výši určí zaměstnavatel v dohodě se závodní radou se souhlasem ministerstva ochrany práce a sociální péče.

§ 9.

Plat v případě úmrtí.

1. 1. Příslušníci rodiny zaměstnancovy, kteří mají nárok, aby jim zaměstnanec poskytoval výživu, mají po jeho smrti nárok na jeho měsíční plat po dobu 6 týdnů, byl-li v závodě zaměstnán alespoň 5 let.
2. 2. Byl-li zaměstnanec zaměstnán v závodě 10 let, zvyšuje se tento nárok na dobu 3 měsíců.

§ 10.

Doplňující ustanovení.

1. 1. O dovolené, o výpovědi, o placení platu při zameškání práce a o všech ostatních otázkách, které nejsou zvlášť upraveny touto vyhláškou, platí obecné předpisy, zejména zákon o soukromých zaměstnancích z 11. července 1934, č. 154 Sb.
2. 2. Zaměstnavatel jest povinen uvésti v potvrzení, které má vydati podle § 44 výše cit. zákona, také dosavadní platovou skupinu, počet let v povolání a výši posledního platu.

§ 11.

Přechodná a závěrečná ustanoveni.

1. 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.

   Současně pozbývá účinnosti vyhláška ze dne 24. března 1943, běž. č. 212 o úpravě platových a pracovních podmínek obchodních (administrativních) a technických zaměstnanců ve stavebnictví, včetně pomocných polím, polírů a mistrů.

1. 2. Úhrnný hrubý roční příjem příslušející jednotlivému zaměstnanci podle vyhlášky běž. č. 212/1943 jest zvýšiti na podkladě této vyhlášky při stejné pracovní týdenní době jen tenkráte, jestliže je nižší než úhrnný hrubý roční příjem podle této vyhlášky.
2. 3. Dosud poskytované výkonnostní příplatky se mohou započítati do zvýšení, k nimž dojde v důsledku této vyhlášky proti dosavadnímu platu stanovenému nebo smluvenému. Výše dosavadních měsíčních pravoplatných platů včetně poskytovaného výkonnostního příplatku se však nesmí snížiti.
3. 4. Je-li plat, který má býti zaměstnanci poskytnut podle odst. 2 vyšší než platová sazba této vyhlášky, třeba rozdíl poskytnouti jako vyrovnávací přídavek. Tento přídavek odpadá, jestliže a pokud plat, který má býti placen podle předpisu této vyhlášky, dosáhne částky dosavadního příjmu (včetně vyrovnávacího přídavku).
4. 5. Výtisk této vyhlášky třeba vyvěsiti na vhodném a zaměstnanci přístupném místě ve všech závodech a závodních odděleních, na která se tato vyhláška vztahuje.