Vyhláška báňských hejtmanství (vrchních báňských úřadů) v Praze a Brně, kterou se vydávají bezpečnostní předpisy pro koksovny.

§ 2.

(1) Třídírny (úpravny na sucho), prádla (úpravny na mokro), benzolky, obsluhovací prostor u topení pecí a okolí odssavačů plynů, plynových dmychadel a kompresorů a vůbec všechny prostory, kde se tvoří nebo usazuje uhelný prach, jakož i veškeré provozovny, ve kterých může — třeba jen v důsledku poruchy zařízení — vzniknouti výbušný plyn, musí býti ohnivzdorně zařízeny (zdivo nebo železo), chráněny proti blesku a pokud jde o uzavřené prostory, musí býti dobře větrány.

(2) V takových prostorách je zakázáno používati otevřeného světla jakéhokoliv druhu, volného ohně a kouřiti; smí se tam používati k umělému osvětlení jen osvětlení elektrického, vyhovujícího předpisům ESČ. K osvětlování uzavřených nádrží na uhlí možno použiti jen důlních akumulátorových lamp. schválených pro doly s výbušnými plyny. Příslušné zákazy buďtež vyvěšeny na vchodech a jiných vhodných místech.

(3) Nádrže na uhlí — nejsou-li pod uzávěrou kysličníku uhličitého — buďtež tak odvětrávány, aby bylo znemožněno nahromadění methanu v těchto nádržích nebo v přilehlých prostorách budovy. Zásoby uhlí ležící v nádržích delší dobu, třeba pozorovati a v případě možného zapaření včas učiniti opatření, aby se uhlí nevznítilo.

§ 3.

Provozovny, ve kterých se tvoří nebo usazuje uhelný prach, buďtež pravidelně čištěny. Podlahy, schody a jiné plochy běžné přístupné buďtež denně od prachu a uhelné drtě vyčištěny, místa za provozu nepřístupná musí býti vyčištěna po každém zastavení provozu, nejméně však jednou měsíčně, stropy a stěny nejméně jednou za půl roku.

§ 4.

(1) Pro práce se svařovacím plynovým přístrojem, s elektrickým svařovacím přístrojem nebo se spájecí lampou v prostorách, ve kterých se tvoří neb usazuje uhelný prach, platí ustanovení § 75 a násl. vyhlášky ministerstva průmyslu č. 2391/1948 Ú. l. I, která se doplňují tím, že láhve od plynu a kyslíku ke sváření musí býti zajištěny proti převrácení příp. pádu a že použité láhve nutno co nejdříve odkliditi.

(2) V benzolce, u benzolových a olejových nádrží, v obsluhovacím prostoru u topení peci a okolí odssavačú plynů, plynových dmychadel a kompresorů, je sváření a řezání plamenem (také elektrické svařování) zakázáno.

§ 5.

(1) Mají-li se v třídírnách, prádlech nebo jiných prostorách, ve kterých se tvoří nebo usazuje uhelný prach, provádět opravy, které vyžadují nutně použiti jiného otevřeného ohně, smí se tak díti jen po předchozím schváleni vedoucího závodu a zpravidla jen tehdy, je-li zařízení v příslušném prostoru mimo provoz. S otevřeným ohněm smí se pracovati jen za stálého dozoru, a jen když okolní místa a zvláště také místa nalézající se pod místem opravy byla očištěna a důkladně navlhčena. Hasicí prostředky musí býti v dostatečné míře po ruce.

(2) Pro práci s otevřeným ohněm v mokrých (neprašných) prostorách prádla, stačí příkaz mistra (dozorce). Netřeba dávati zařízení mimo provoz, pokud toho způsob práce sám nevyžaduje, a netřeba zkrápěti vlhkých míst. Jinak platí ustanovení odst. (1).

(3) Za prašné prostory prádla platí všechny prostory, kde jsou zařízení pracující se suchým uhlím, které ještě neprošlo vodou, jako na př. prané uhlí, proplástek, hlušiny, flotační kaly a pod.

(4) V prádlech, kde nejsou prašné prostory bezpečně odděleny od mokrých částí prádla (na př. mokré sazečky jsou v prostorech, kde je zařízení na osívání a třídění surového uhlí), platí pro celá prádla předpisy jako pro prašné prostory. To platí obdobně pro části provozoven s různým stupněm, nebezpečí ohně vzhledem k uhelnému prachu, olejům, výbušnému plynu a pod.

§ 6.

(1) Nastane-li někde pro poruchu unikání plynu, nutno ihned učiniti opatření, aby nemohlo dojiti k výbuchu, zejména od světla a elektromotoru.

(2) Je-li kolejiště, po kterém jezdí parní lokomotivy, blízko benzolky, benzolových nádrží a pod., kde je zvýšené nebezpečí požáru, musí se používati košů na komínu lokomotivy a nesmí se otevírati topeniště, v blízkosti těchto objektů. Lokomotivy poháněné spalovacími motory musí míti ochranná opatření proti zapálení výbušných plynů podle ustanovení §§ 96 a násl vyhlášky ministerstva průmyslu č. 420/1947 Ú. l. I.

§ 7.

Všechny provozovny, ve kterých jsou instalovány kabely nebo ve větším množství isolované elektrické vodiče, musí se dáti odvětrávati v nejvyšším místě u stropu, aby se tam nemohly nahromaditi otravné plyny, které vznikají po spálení kabelu zkratem a pojí.

§ 8.

Hasicí zařízení.

(1) Ke zdolání požáru budov a uvnitř budov musí býti po ruce vhodné a vždy upotřebitelné hasicí prostředky v dostatečném množství. Nemá-li závod rozvedenou tlakovou vodu se stálým zdrojem, musí býti zřízeny a udržovány přiměřeně veliké vodní nádrže.

(2) Vodní hasicí zařízení buďtež nejméně jednou měsíčně, ostatní nejméně půlročně přezkoušena. O výsledku prohlídek budiž veden záznam.

(3) Pří hašení ohně v prašných prostorách (§§ 2 až 5) budiž používána voda pouze v rozprášeném stavu. Jsou-li míst požáru polévána vodou, musí tato přitékati bez tlaku.

(4) Hoří-li olej, benzol nebo dehet, lze použíti hasicích přístrojů práškových nebo pěnových, písku a pod. Hasicích přístrojů s tetrachlorovou náplni nesmí se v uzavřených prostorách použíti pro možnost vývinu fosgenu a chloru.

(5) Hoří-li plyn unikající s potrubí, zamezí se přístup plynu uzavřením nejbližšího šoupátka (kohoutu, ventilu), čímž se oheň uhasí.

(6) Vodou se nesmí hasiti, jsou-li elektrická zařízení pod proudem. Proto první opatření při požáru na elektrickém zařízení je vypnutí elektrického proudu. Hasicích přístrojů se vzduchovou pěnou lze tu použiti jen do rozpětí 500 V, ježto při vyšším napětí je již pěna vodivou.

§ 9.

Výcvik hasičského mužstva a poučení zaměstnanců.

(1) Pro hašení ohně musí býti vycvičeno hasičské mužstvo.

(2) V každé směně musí býti zaměstnáni dělníci, kteří jsou vycvičeni pro hašení ohně. To platí také pro každou provozovnu, ve které jsou hasicí přístroje. Pro benzolky platí ustanovení § 56.

(3) Zaměstnanci musí býti poučeni, jak se mají chovati pří ohni, případně výbuchu.

§ 10.

Polohový plán.

Na každé koksovně musí býti polohový plán, do kterého se zakreslí

1. 1. veškeré hasicí zařízení (hasicí přístroje, vodovodní síť s udáním průměru potrubí, vodního tlaku, uzávěr, přípojek a vodního zdroje, hasičské skladiště s udáním nářadí).
2. 2. všechny telefonní stanice na závodě,
3. 3. hlavní vypínače pro jednotlivé provozovny,
4. 4. hlavní uzavírací ventily (kohouty a pod.) plynovodů.

§ 11.

Požární řád.

Každá koksovna musí míti požární řád, určující podrobně služební povinnosti hasičů a zaměstnanců pro případ vzniku požáru. Požární řád musí býti vypracován s přihlížením k platným směrnicím a pokynům, které vydaly neb vydají příslušné úřady ve věci požární bezpečnosti průmyslových podniků, a musí býti schválen obvodním báňským úřadem.*)

§ 12.

Telefonní ústředna.

1. Na každé koksovně budiž zřízena závodní telefonní ústředna, trvale přímo obsluhovaná nebo aspoň vybavená zařízením na poplach, aby mohla býti obsluhována kdykoliv v případě potřeby. Tato ústředna musí býti spojena:
   1. a) s veřejnou telefonní ústřednou,
   2. b) s jednotlivými provozními odděleními,
   3. c) se záchrannou stanicí koksovny a s ústřední, příp. hlavní báňskou záchrannou stanicí, ke které je koksovna přičleněna,
   4. d) s telefonními stanicemi sousedních závodů.

§ 13.

Požární dozorce.

K dozoru nad zařízením potřebným ku zdolávání ohně, k výcviku v úvahu přicházejících dělníků a k zajištění bezvadné spolupráce se závodním záchranným sborem, příp. s místním hasičským, sborem, musí být ustanoven a obvodním báňským úřadem potvrzen dozorčí orgán (požární dozorce).

§ 14.

Opatření při vzniku ohně.

(1) Jakmile vypukl oheň na závodě, musí to býti neprodleně hlášeno nejblíže dosažitelnému dozorci a vedoucím závodu. Dále nutno postupovati podle požárního řádu (§ 11).

(2) V jakém rozsahu má se zastaviti za ohně provoz, rozhodne osoba, která řídí hasící práce po dohodě se vedením závodu. Zastavená nebo mimo provoz jsoucí zařízení smí býti uvedena do chodu jen na rozkaz vedení závodu po dohodě s osobou řídící hasící práce.

(3) Jde-li o požár v benzolce, platí ještě ustanovení § 57.

§ 15.

Hlášení ohně úřadu.

Každý oheň a každé zapaření uhlí v zásobnících buďtež ihned, hlášeny obvodnímu báňskému úřadu podle § 44 odst. 2 horního zákona č. 41/1957 Sb., a to i tehdy, když jím nebyl; žádný úraz.

§ 16.

Starší platné předpisy.

1. Není-li v této vyhlášce (§§ 17—23) podrobnějších ustanovení, platí:
   1. a) pro dopravu a chůzi v koksovnách vyhláška ministerstva průmyslu č. 420/1947 Ú. l. I, o dopravě, chůzi a jízdě lidí v hornických závodech,
   2. b) pro strojní zařízení vyhláška ministerstva průmyslu č. 2391/1948 Ú. l. I, o strojních zařízeních a o zařízeních na povrchu v hornických závodech,
   3. c) pro organisaci záchranné služby vyhláška ministerstva průmyslu č. 168/1947 Ú. l. I, o organisaci záchranné služby v hornických závodech,
   4. d) pro elektrická zařízení předpisy ESČ.

§ 17.

Obsluha strojů.

(1) Stroje smí obsluhovati jen osoby v takovém zdravotním stavu, že mohou bezpečně svou práci vykonávati.

(2) Obsluhovač strojů musí býti tak obut a oblečen, aby se mohl bezpečně pohybovati a aby nemohly býti volné části jeho oděvu zachyceny strojem. Zejména konce rukávů a kalhot nemají býti příliš volné. Rukavic má býti používáno jen jako ochrany před horkými předměty nebo před předměty příliš studenými, venku za silných mrazů, proti žíravinám nebo abnormálně nečisté práci (dehet), nikoliv však při normální obsluze strojů.

(3) Veškerá bezpečnostní zařízení u svého stroje musí strojník znát a udržovat je v dobrém stavu. Bylo-li nutno některá zařízení, důležitá pro bezpečnost nebo spolehlivost stroje (na př. houkačky, návěštní zařízení, mazací přístroj a pod.), pro opravu stroje nebo tohoto zařízení Samého odstraniti, musí býti po ukončení dotyčné práce zase Uvedena do původního stavu. Dokud se tak nestalo, nesmí se stroj opustiti, leda v nutných případech na výslovný rozkaz vedoucího závodu nebo jeho zástupce, příp. strojím stra, který se musí postarati o to, aby bezpečnostní zařízení bylo co nejrychleji znovuzřízeno. V tomto případě musí strojník upozorniti strojníka, který se s ním střídá, že zařízení bylo odstraněno.

(4) Provádí-li se na stroji jakákoliv oprava, musí býti na spouštěč stroje pověšena tabulka „Pozor opravuje se! Nezapínat!" Před počátkem takové práce musí býti uvědoměn příslušný obsluhovač a jeho nejbližší nadřízený (předák, dozorce či mistr).

(5) Přepínati rychlosti v převodové skříni je dovoleno toliko za klidu.

(6) Elektrické motory s kotvou nakrátko je dovoleno spouštěti jen v předepsaných časových intervalech.

(7) Poruchy na elektrickém zařízení smí odstraňovati pouze vyučený elektrikář.

(8) Před otevíráním šoupátek a ventilů u parovodů a vodovodů, které byly delší dobu v klidu, je nutno se přesvědčiti, zda není nějaký úsek v opravě nebo odpojen. Zvláště u ostré páry, vysokotlaké vody a stlačeného vzduchu je nutno pozvolna otvírati přívodní šoupátko.

(9) Pojistné ventily se mají nechati aspoň jednou týdně zvednutím závaží odfouknouti, aby nezarostly řezem, táhla se mají aspoň dvakrát za měsíc namazati grafitem a olejem. Všechny kohouty, ventily a šoupátka nutno tak často protočiti a promazati, aby nezarostly rezem.

(10) Před provozem strojů s vodním chlazením ložisek, ucpávek a pod nutno nejdříve otevříti chladicí vodu, která se musí s odpady pravidelně vícekráte za směnu kontrolovati.

§ 18.

Masky, dýchací přístroje.

(1) Při práci v místech ohrožených plynem nutno užívati plynových masek nebo dýchacích přístrojů povolených typů (viz §§ 4 a 8 vyhlášky ministerstva průmyslu č. 168/1947 Ú. l. I, o organisaci záchranné služby v hornických závodech).

(2) Plynových masek a dýchacích přístrojů smí používati jen osoby k tomu vycvičené.

§ 19.

Bezpečnost chůze.

Schodiště a řádné i záchranné cesty (§ 219 vyhlášky min. prům. č. 420/1947 Ú. l. I) se musí udržovali v bezpečně schůdném stavu; v zimě posypávati pískem. Rampouchy se musí se střech odstraňovati, aby nenabyly nebezpečné velikosti.

§ 20.

Ochranné brýle.

Při práci, kde odlétávají jiskry nebo střepiny, musí se užívat ochranných brýlí.

§ 21.

Dopravní pásy.

(1) Přelézání dopravních pásů, které jsou v chodu, je dovoleno jen na místech k tomu určených a opatřených vhodným přechodem. Jízda lidí na pásech a jejich podlézání je přísně zakázáno. Zpětné brzdy nebo zařízení znemožňující zpětný chod pásů s větším sklonem musí býti občas kontrolovány.

(2) Tam, kde se nelze spolehlivě dorozuměti voláním, klepáním nebo světlem, mají se pásy, hlavně při dlouhých dopravních dálkách, opatřiti v určitých vzdálenostech tlačítkovými vypínači nebo lanem, umožňujícím zastaviti pás z různých míst, příp. z kteréhokoliv místa. Musí býti postaráno o to, aby při opětném spouštění nedošlo k záměně návěští nebo k nedorozumění.

§ 22.

Železniční vozy.

(1) Otvírání dveří vagonů musí se díti se strany tak, aby dveře při náhlém otevření nemohly nikoho udeřiti. Rovněž automatické otevírání dveří u samoskladných vozů různé konstrukce smí se díti jen tehdy, nestojí-li nikdo proti dveřím vozů.

(2) Sklopníky vagonů nutno prohlížeti aspoň jednou za měsíc. Prohlížeti nutno hlavně zvedací zařízení případně lana a počet zlomených drátů, aby mohlo býti lano včas vyměněno. Nárazníky vagonů nesmí státi při počátku sklápění dále, než ½ m od zachycovačů vagonů. Při sklápění musí most sklopníku dosednouti až do konečné polohy. Sklopník musí býti opatřen návěštím pro posun tak, aby při zvednutém mostu svítilo červené, při spuštění zelené světlo. Rovněž musí býti sklopník opatřen blokovací zarážkou koleje a to buď ruční nebo automatickou, aby při zvednutém mostu nemohl vagon přejeti. Při sklápění nesmí býti nikdo ve sklápěném vozu a nikdo na roštu proti sklápěnému vozu.

§ 23.

Plynovody a přístroje, jimiž prochází plyn.

(1) Při všech opravách, kdy je třeba určité části plynovodů nebo přístrojů, jimiž prochází plyn, odstaviti, otevříti nebo vyměniti, musí se postupovati zvláště obezřetně bez ohledu na to, ve které části koksovny se oprava provádí. Potrubí musí sepřed otevřením důkladně odplyniti, což se děje zpravidla parou. Šoupátka a ventily nutno ještě zajistiti slepou přírubou. Musí-li se za účelem opravy na potrubí odstaviti současně větší celky (na př. celé zařízení vedl. produktů), které není pro rozsáhlost možno parou nebo jiným způsobem odplyniti, je lépe po dobu opravy odděliti část, kde se pracuje, od ostatních částí slepými přírubami. Po skončené opravě je třeba příslušnou část potrubí nebo aparatury opět důkladně odvzdušniti, což se kontroluje analysou. Při podobných pracích užívá se k zamezení jisker měděných kladiv, příp. i jiného nářadí z mědi nebo tukového nářadí, které nejiskří.

(2) Podobné opravy bývají tak různého druhu a konají se za tak různých místních poměrů, že není možno pro ně stanovití jednoznačná pravidla. Proto se musí každá taková práce díti se svolením vedoucího závodu a musí býti dohodnuta se zkušeným a zodpovědným technikem, který musí celou operaci neustále vésti a sledovati. Podobné práce smí se díti jen se svolením vedoucího závodu.

§ 24.

Pojízdné stroje.

(1) Seskakovati a vyskakovati na jedoucí stroje, jako je výtlačný stroj, obsazovací stroj a pod., nebo postaviti se mezi jedoucí stroj a konstrukci peci za účelem vyhnutí se stroji, je zakázáno.

(2) Pojízdné stroje koksových pecí, výtlačné stroje, násypné vozy, vodící vozy a pod., jakož i lokomotiva hasicího vozu musí býti opatřeny zvonem nebo jiným zřetelně slyšitelným signálem pro výstrahu před uvedením do chodu.

§ 25.

Čištění stoupaček, plnicích otvorů pecí, spalných kanálků, připojování a odpojování obsazených a vyhořelých pecí se má díti tak, aby unikající plyny nemohly, v případě, že se vznítí obsluhujícího člověka popáliti. Při těchto pracích má se použíti ochranných brýlí. Při vytlačování a hašení koksu musí býti pracovní místo voleno podle směru větru a podle pravděpodobné největší bezpečnosti, aby unikající pára, příp. horký koks nemohl obsluhujícího člověka popáliti.

§ 26.

Při obsazování pecí uhlím, hlavně při provozu pěchováním, musí býti obsluhující dělníci připraveni na možnost okamžitého vznícení surového plynu a na možnost zřícení se hlavního uhelného koláče a to jak na straně strojové, tak na straně koksové a podle toho voliti pracovní místo.

§ 27.

Koksařské náčiní a dveře pecí.

(1) Koksařské náčiní, jako kopáče, ocelové tyče, hřebla, vidle a pod. musejí býti nošeny tak, aby neohrožovaly spoludělníky a aby nezavadily o elektrické vedení. Toto nářadí se musí odkládati hroty k zemi.

(2) Z komory, ze které má býti vytlačen koks, musí býti jak na koksové, tak na strojní straně odstraněny dveře. Přední dělník, když se pak přesvědčili, že na koksové straně je připraven vodicí i hasicí vůz, dá znamení strojníku výtlačného stroje k vytlačení koksu.

(3) Dveře pecí musí býti před každou prací, jako je čištění neb omazávání, řádně zajištěny proti pádu.

§ 28.

Nákladiště (rampy).

(1) Na nákladištích koksových pecí takového typu, kde nemůže býti z konstrukčních důvodů zřízeno zábradlí, nutno choditi pozorně, opatrně a nepředcházeti. Při vyhrabávání při pečených zbytků uhlí a koksu z pecí mohou tyto náhle povoliti a dělník může spadnout s rampy. Proto je nutno tyto práce prováděti v blízkosti vodícího vozu, který má míti podle konstrukčních možností prodloužené zábradlí, aby dělníci aspoň v jeho okolí byli chráněni proti pádu.

(2) Odpočívati na kolejišti a na nákladištích koksových skupin, kde pojíždějí stroje, je zakázáno.

§ 29.

Tlak topného plynu má býti udržován na předepsané výši buď samočinným regulátorem, nebo, aspoň ručně. Klesne-li tento tlak pod 10 mm v. s., musí býti topení pecí okamžitě zastaveno, t. zn. všechny kohouty rozvádějící topný plyn do pecí uzavřeny a komínové šoupátko přivřeno. Totéž se musí státi, přestanou-li náhle ať z jakékoliv příčiny pracovati odssavače plynu, což se projeví bouřlivým unikáním surového plynu z pecí, případně jeho vznícením. Topí-li se pece v tomto okamžiku koksovým plynem (nikoliv cizím plynem, na př. kychtovým), nutno předpokládati, že zastavením zdroje plynu se plynojem rychle vyprázdní a vlivem tahu komína by se mohl nassát do potrubí případně do pecí vzduch. Zvýšenou pozornost třeba věnovat hlavně na koksovnách s malým plynojemem.

§ 30.

1. Topení pecí se musí v pravidelných intervalech, zpravidla 30 minut, překládati z jedné řady hořáků na druhou řadu. Při tom se postupuje takto:

   Nejprve se zastaví plyn, pak se změní vzduch a odtah komína, nakonec se pustí plyn do druhé poloviny. Mezi prvou a druhou operací, to je mezi zastavením plynu a změnou vzduchu, musí se posečkati aspoň 30 vteřin, aby nedošlo k výbuchu v topných kanálech.

§ 31.

Vrátek, ovládající topnou armaturu musí míti i ruční pohon, který musí býti stále v pořádku, aby mohl býti v případě nutnosti ihned použit. Všechna topní armatura pecí musí býti pravidelně čištěna a mazána a stále udržována v těsném stavu. Užívání nechráněného světla, otevřeného plamene a kouření je v tomto prostoru zakázáno. Řízení topení, t. j. seřizování příslušného množství plynu a vzduchu provádí k tomu určený mistr, zpravidla na základě analys kouřových plynů.

§ 32.

Při zatápění nových nebo jednotlivých pecí, které byly pro opravu odstaveny, musí býti přítomen mistr. Přitom platí pravidlo, nejprve oheň, potom plyn. Dokud není teplota těchto pecí spolehlivě nad zápalnou teplotou plynu, musí býti plameny stále hlídány, při uhasnutí plamene plyn ihned zastaven, pec řádně provětrána a pak teprve znovu puštěn a zapálen plyn, aby nenastalo nahromadění třaskavých plynů v peci.

§ 33.

Tlak plynu v předloze má býti řízen, pokud možno samočinným řídidlem a udržuje se na výši pro dotyčnou skupinu pecí předepsanou. Tlak nesmí však klesnouti pod 0. Předloha musí býti opatřena odfukovacími komíny, pro případnou poruchu v odssávání, které musejí býti udržovány stále v pořádku. Kromě toho musí býti předloha opatřena aspoň jednou trubkou, kde stále uniká surový plyn na znamení přetlaku. Tato trubka se musí udržovati v čistotě, aby přetlak byl zřejmý.

§ 34.

Předloha musí býti stále chlazena a proplachována vodou nebo dehtem, aby nenastalo nebezpečné přehřátí a poškození. Příslušné potrubí s armaturou musí býti pravidelně prohlíženo a čištěno.

§ 35.

Uvádění nových skupin do provozu nebo skupin, které jsou po generální opravě a pod., musí se díti pod dozorem zkušeného technika, který celý postup sleduje. Přepnutí topení zevního na topení hořákové může se díti, až teplota pecí dostoupí spolehlivě zápalné teploty plynu, aby se zamezilo vzniku výbušných plynů, který by mohl v tazích nebo na jiném místě (v komíně a pod.) explodovati. Při prvním obsazování pecí je nutno zabezpečiti předlohu proti výbuchu. Za tím účelem muší býti všechny komory proti předloze uzavřeny buď spolehlivou uzávěrou nebo slepou přírubou. Odvzdušnění předlohy, t. j. připojení pecí na předlohu, může započíti, je několik pecí obsazeno a vývin plynu je dostatečný.

§ 36.

Obsazování pecí uhlím.

Při obsazování pecí uhlím, lhostejno, zda při provozu sypaném nebo pěchovaném, má se použíti vhodných zařízení sloužících k tomu, aby obsluhující lidé byli co nejméně obtěžováni kouřem a unikajícími plyny (spalovací komíny, odtahové routy a pod.).

§ 37.

Přístup do provozoven.

Přístup do kondensace a čpavkárny je dovolen jen osobám tam zaměstnaným, dozorcům, závodním úředníkům a úředníkům báňských úřadů. Cizím je dovolen vstup jen se svolením správy koksovny s doprovodem dozorců nebo závodních úředníků.

§ 38.

Nebezpečí ohně.

V prostorách kondensace, u dmychadel a ve čpavkárně je zakázáno kouření a — až na výjimku podle § 44 — užívání otevřeného plamene. Rovněž zakazuje se obsluhujícímu personálu míti u sebe zápalky, zapalovače a pod.

§ 39.

(1) Strojník u odssavačů plynu musí dbáti, aby podtlak před odssavačem byl pokud možno stejnoměrný a byl udržován buď samočinně nebo ručně na výši, která je v tom kterém případě předepsána. Strojník sleduje podtlaky příp. tlaky plynu v různých částech plynového vedení, příp. aparatury a to obvykle na manometrické tabuli, upravené poblíže odssavačů. Stoupne-li v některém přístroji tlak nebo odpor na neobvyklou výši, musí to hlásiti svému bezprostřednímu nadřízenému (mistrovi), aby se našla a odstranila příčina této závady.

(2) Záložní odssavače plynu mají býti udržovány vždy v bezvadném a provozuschopném stavu tak, aby mohly býti v případě potřeby dány ihned do provozu. Při opravách na odssavačích plynu nutno pečovati o zajištění, aby plyn z plynového potrubí neunikal na pracoviště a to nejlépe zaslepením ssacího a výtlačného potrubí.

§ 40.

Tam, kde v budově odssavačů plynů jsou umístěny i kompresory pro stlačování a dálkovou dopravu plynu, nutno zvláště dbáti opatrnosti a dodržovati předpisy, vydané vedením závodu pro ten který případ.

§ 41.

Těsnost plynovodů, větrání.

(1) Všechna plynová potrubí, šoupátka v budovách kondensace, odssavačů a dmychadel mají býti těsná, aby plyn neunikal do budovy kondensace.

(2) Strojovny a budovy kondensace, odssavačů a dmychadel musejí býti řádně větrány.

§ 42.

Dehet.

(1) Čerpadla na dehet a olej mají míti ucpávky v pořádku. Vyteklý dehet musí býti ihned odstraněn, nebo zneškodněn pískem. Při mrazivém počasí má se dbáti na to, aby dehtové a vodní potrubí nezamrzlo a neprasklo.

(2) Plnění dehtu do cisteren děje se opatrně a tak, aby cisterny nepřetekly. Nádrže pro dehet musí býti uzeměny proti blesku Odvzdušňovací potrubí u všech nádrží dehtu, čpavkové védy a pod. musí býti udržována čistá, aby páry mohly volně unikati.

§ 43.

Sytiče.

(1) Sytiče a místo okolo nich musí býti udržovány ve stavu čistém. Vyteklá kyselina nebo louh musí býti ihned odstraněny. Při práci s kyselinou nebo louhem, kde hrozí nebezpečí postříkání, musí dělníci používati brýlí, příp. rukavic, gumových bot a pod., aby nedošlo k popáleninám, a po dobu čerpání kyseliny sírové do zásobníku u sytiče nesmí obsluhovač na zásobník vystupovat.

(2) Sytiče musí se přepínati za přítomnosti mistra. Odstavené sytiče musí býti zaslepeny u vstupu i výstupu plynu. Opravné práce v sytící smí započíti až po důkladném provětrání sytiče. V sytiči se smí pracovati jen ve světle bezpečnostní lampy a za neustálého přívodu čerstvého vzduchu.

§ 44.

Spájení olova.

Olovo se v budově čpavkárny smí spájeti jen se svolením vedoucího závodu, za stálého dozoru a velmi opatrně. Spájení nesmí se nikdy prováděti nad sytičem, který je v provozu, nýbrž toliko v sytiči nebo u sytiče, který je odstaven. Při těchto pracích musí býti vždy připraveno dostatečné množství písku, jakož i hasicí přístroj a místnost, resp. sytič, v němž se spájení olova provádí, řádně větrána. Dělníci pracující s olovem musí dbáti na čistotu rukou, zvláště před jídlem.

§ 45.

Syfony.

Všechny syfony a ponorné roury musí býti udržovány pod vodou nebo jinou uzavírací kapalinou (olejem, dehtem), aby z nich neunikal plyn.

§ 46.

Pohyblivé součásti přístrojů.

Všechny pohyblivé součásti přístrojů, jako šoupátka a pod., mají se periodicky mazati a udržovati v provozuschopném stavu. Všechny škody a poruchy se hlásí mistrovi.

§ 47.

Skladiště síranu.

Skladiště síranu musí býti řádně větráno, aby vlhkost unikající z teplého síranu mohla volně unikati. Tam, kde se děje nakládání síranu ručně z hromad, musí se postupovati velmi opatrně, aby nebyl nikdo spadlým síranem zasypán. Lidé pracující na vrchu hromad mají býti uvázáni. Podkopávání ztvrdlého síranu není dovoleno. Je nutno dbáti na čistotu rukou před jídlem.

§ 48.

Přístup do provozoven.

Přístup do benzolky jest dovolen jen osobám v ní zaměstnaným, dozorcům, závodním úředníkům a úředníkům báňských úřadů. Cizím jest dovolen vstup jen po svolení správy koksovny s doprovodem dozorců nebo závodních úředníků.

§ 49.

Nebezpečí ohně.

Jelikož směs benzolových par se vzduchem jest snadno vznětlivá a velmi výbušná, jest zakázáno kouření a užívání otevřeného plamene ve všech odděleních benzolky. Rovněž zakazuje se míti u sebe zápalky a zapalovače a pod, jakož i kuřácké potřeby. Zákaz týkající se otevřeného plamene neplatí pro příruční laboratoře, které musí však býti ohnivzdorně odděleny od benzolky.

§ 50.

Dohled.

Vyrábí-li se benzol, musí býti k dohledu na zařízení užívané k výrobě vždy přítomen aspoň jeden zaměstnanec.

§ 51.

Těsnost přístrojů a potrubí.

Každá i nepatrná netěsnost přístrojů a potrubí, v nichž jest benzol, jeho páry nebo olej, musí se ihned hlasití dozorci, konajícímu službu a musí býti ihned odstraněna. Vylitý benzol nebo olej budiž odstraněn.

§ 52.

Benzolové výpary.

(1) Ve všech odděleních benzolky budiž co nejpřísněji dbáno, aby nedošlo k rozlévání benzolu nebo oleje.

(2) Stoupne-li mimořádně tlak v benzolovém přístroji, třeba ihned uzavřití přívod páry. Přeteče-li odpařovač, budiž ihned uzavřen přívod přímé páry a otevřeny dveře a okna, aby průvanem mohly býti odstaněny benzolové výpary. Vyteklý olej s benzolem budiž posypán suchým pískem, sebrán na lopatu a vynesen ven. Písek, potřebný k tomuto účelu, musí býti vždy po ruce v dostatečném množství.

§ 53.

Mají-li se čistiti a nebo opravovati přístroje nebo nádrže na benzol, musí se vyvařiti parou nebo vodou a dobře vyvětrati; všechny přívody k nim musí býti předem uzavřeny. Před začátkem oprav nebo čištění přesvědčí se dozorce, zda nikomu nehrozí nebezpečí. Osoby, provádějící uvnitř přístrojů nebo nádrží opravy nebo čištění, musejí býti uvázány na laně. Při hrozícím nebezpečí nutno užiti účelných ochranných masek nebo dýchacích záchranných přístrojů povolených typů (§§ 4 a 8 vyhlášky ministerstva průmyslu č. 168/1947 Ú. l. I). Všechny takové práce musí býti prováděny jen za stálého dohledu dozorce.

§ 54.

Při práci v místnosti s benzolovými nádržemi musí býti přítomny vždy alespoň dvě osoby, z nichž jedna zůstane poblíže vchodu a pozoruje pracující. Při opravách zařízení musí býti po celou dobu přítomen buď hlídač přístrojů nebo jeho pomocník. Není-li nikoho v místnosti, musejí býti dveře uzamčeny.

§ 55.

Lehce vznětlivé látky, jako papír, čisticí vlna, sláma, dřevo atd., nesmějí se v benzolce volně ukládati. Čisticí vlna a hadry smějí se uschovávati jen v uzavřených železných nádobách.

§ 56.

Všechny osoby zaměstnané v benzolce buďtež obeznámeny s užíváním hasicího zařízení.

§ 57.

Vypukne-li v benzolce oheň, budiž užito hasicího zařízení. Neuhasí-li se, jím oheň, buďtež uzavřeny dveře i okna benzolky a budiž vpuštěna do benzolky pára otevřením příslušných ventilů a vypjat elektrický proud. Otevírací zařízení ventilů pro vpuštění páry do benzolky budiž umístěno na vnější straně budovy na místě, které není ohroženo požárem zvenčí.

§ 58.

Nakládání benzolu

Benzol budiž nakládán s největší opatrností. Kouření a užívání otevřeného světla při nakládání jest zakázáno. Nakladač benzolu musí býti při nakládání stále přítomen a musí se přesvědčiti, nehrozí-li nebezpečí vznícení benzolu ani od vzdálených hořících nebo doutnajících předmětů.

§ 59.

Ke zjištění stavu benzolu a oleje v nádrží za tmy buďtež užívány elektr. akumulátorové lampy, předepsané pro doly s výbušnými plyny. Lampy musejí býti vždy v pořádku.

§ 60.

Nádrže na benzol a olej musí býti chráněny proti blesku podle § 139/46 předpisů ESČ.

§ 61.

Nebezpečí otravy benzolovými parami.

(1) Všichni zaměstnanci benzolek musejí býti prokazatelné poučeni, že páry benzolu jsou ve větším množství jedovaté a mohou přivoditi i smrt, která nastává skoro náhle po krátké nevolnosti (závrati, zakolísání).

(2) Osobu omámenou benzolovými parami třeba ihned vyvésti na čerstvý vzduch a uvolniti jí oblek. Budiž co nejrychleji povolán lékař. Dýchá-li omámený slabě, a upadá-li do bezvědomí, budiž zavedeno umělé dýchání.

(3) Zakazuje se v benzolce spáti nebo odpočívati.

§ 62.

Uskladňování a přeprava benzolu.

Benzol smí se ukládati a přepravovati podlé platných všeobecných předpisů o hořlavých a zdraví škodlivých kapalinách.

§ 63.

Benzolky s trubkovou pecí.

(1) Na závodech, kde je v provozu benzolka s trubkovou pecí, nutno u trubkové pece dbáti na dostatečný tah komínu, který se řídí komínovými šoupátky. Při uvádění pece v chod, po klidu nebo poruše, nebo uhasne-li z nějakého důvodu plamen od plynového topení, musí býti rourová pec a její tahy a komín důkladně provětrán a pak teprve znovu zapáleny hořáky podle pravidla „nejprve oheň, pak plyn“.

(2) U benzolek s trubkovou pecí nutno dodržovati provozní předpisy, které vydá vedení závodu a schválí obvodní báňský úřad pro ten který případ.

§ 64.

Přístup do provozoven.

Přístup do uzavřených místností elektrického odlučovače, zejména v místnosti, kde jsou transformátory a usměrňovače vysokého napětí, je dovolen jen osobám v nich zaměstnaným, závodním úředníkům, odborníkům konajícím revise a úředníkům báňských úřadů. Cizím je dovolen přístup jen po svolení vedení závodu a za doprovodu dozorců nebo závodních úředníků.

§ 65.

Obsluha elektrické části.

(1) V místnostech vysokého napětí a v nejbližším okolí musí býti udržována vzorná čistota.

(2) Lidé, obsluhující elektrickou část odlučovače, musejí býti dokonale obeznámeni se schematem elektrického zapojení a dokonale ovládati způsob zapojení a vypojení vysokého napětí.

§ 66.

Obsluha filtrů.

(1) Před dáním každého filtru do provozu musí býti filtr důkladně odvzdušněn a to ve všech částech filtrů, zejména isolátorové prostory ve vrchním dílu filtru. Odvzdušňovací ventily se po odvzdušnění musí uzavřití. Při této práci musejí býti připraveny přístroje pro práci v plynu (hadicové případně dýchací přístroje povolených typů — §§ 4 a 8 vyhlášky ministerstva průmyslu č. 168/1947 Ú. l. I) a práce se musí konati pod dohledem mistra.

(2) Opravy nebo kontrola uvnitř filtrů se může díti až po dokonalém odplynění a provětrání filtrů parou.

(3) Teplota ve filtrech se musí udržovati na takové výši, aby dehet snadno odtékal z elektrod.

(4) Kondensátové odtoky filtrů musejí býti udržovány v čistotě a rovněž hladina kondensátu musí býti udržována v patřičné výši. Při každé opravě nutno prohlédnout pojistné příruby.

§ 67.

Uvádění do provozu a odstavování.

Uvádění tlakové stanice pro čistění plynu do provozu, jakož i odstavování smí se díti jen podle pokynů a za přítomnosti mistra. Lidé obsluhující tuto stanici musejí býti však tak dokonale vyučeni a obeznámeni s obsluhou stanice, všech oběhů, čerpadel a pod., aby mohli v případě poruchy stanici sami ihned odstaviti.

§ 68.

Kondensační hrnce, odlučovače a odtoky.

Kondensační hrnce, odlučovače a odtoky se musejí každou směnu kontrolovati (pro prací olej, potaš, chlorid vápenatý) tak, aby nebyly ucpány a správně fungovaly.

§ 69.

Uzavírací šoupátka, ventily a kohouty.

Všechna uzavírací šoupátka, ventily a kohouty musejí býti periodicky mazány a udržovány stále v provozuschopném stavu, tak aby jich bylo možno kdykoliv ihned použiti.

§ 70.

Práce se škodlivými látkami.

Při práci se škodlivými látkami, jako potaší, louhem, žlutou krevní solí a pod. je dbáti čistoty rukou, hlavně před jídlem. Při práci s kyselinou sirovou nebo louhy nutno používati ochranných brýlí.

§ 71.

Nebezpečí ohně a otravy plynem.

(1) V místnostech tlakové stanice, kde prochází potrubí s plynem, nebo kde stává nebezpečí úniku plynu z přetoků, odlučovačů a pod., je zacházení s otevřeným světlem zakázáno. Tyto místnosti musejí býti řádně větrány.

(2) Lidé musejí býti řádně poučeni o tom, že plyny odváděné z tlakové stanice do výrobny na kyseliny sírové, jakož i plyny přicházející a odcházející do spalovací a kontaktní komory, obsahují prudce jedovaté látky, jako kysličník siřičitý, sírový, sirovodík a kyanovodík, z nichž hlavně poslední dva mohou přivoditi i v poměrně malém množství smrt.

(3) Z toho důvodu musí býti všechna potrubí, kterými se vede sirovodík a kyanovodík pro výstrahu žlutě natřena. Opravy na těchto potrubích, jakož i na přístrojích pro zpracování sirovodíku, smějí býti prováděny jen za přítomnosti mistra. Při těchto pracích musí se používati hadicových nebo kyslíkových dýchacích přístrojů povolených typů. Při opravách nutno dbáti toho, že čerstvě rozmontované díly potrubí nebo přístrojů mohou obsahovati usazeniny, které uvolňují sirovodík.

(4) Lidé obsluhující výrobu kyseliny sírové nemají se zbytečně zdržovati v bezprostřední blízkosti přístroje, nýbrž pokud možno v místech, kde je dokonalý, přívod čerstvého vzduchu. Hlavně mají dbáti toho, aby se zbytečně nezdržovali pod přístroji a vedeními se rirovodíkem a kyanovodíkem, poněvadž sirovodík je těžší vzduchu a klesá ke dnu.

(5) Místnost, ve které se nalézají přístroje pro zpracování sirovodíku na kyselinu sírovou, musí býti zvláště řádně větrána. Odssávací zařízení musí býti udržováno stále v pořádku.

(6) Ve všech odděleních tlakové stanice, jakož i ve výrobně kyseliny sírové musí býti udržován vzorný pořádek.

§ 72.

Provozní předpisy.

Obsluhující zaměstnanci tlakové stanice a výrobny kyseliny sírové musí se říditi provozními předpisy (§ 78), které vydá vedení závodu a které musí býti stále vyvěšeny v provozovně.

§ 73.

Zamezení přístupu, zákaz otevřeného ohně.

Okolí plynojemu musí býti vyznačeno výstražnými tabulkami o zákazu kouření a užívání otevřeného ohně. Plynojemy větší než 50.000 m³ musí býti odděleny plotem od ostatní části závodu. Budovy patřící k plynojemu, t. j. budovy, z nichž se plynojem obsluhuje, mohou býti uvnitř oploceného pozemku.

§ 74.

Opatření proti mrazu.

U mokrých plynojemů musí býti možnost vytápění nebo ohřívání v dobách mrazů, aby voda nezamrzla a nevytvořily se ledové násady. U suchých plynojemů musí býti rovněž postaráno o ohřívání těsnící kapaliny, případných přetoků a pod. v dobách mrazu.

§ 75.

Uzemění.

Plynojemy musí býti uzeměny proti blesku

§ 76.

Ukazatel obsahu.

Plynojemy o větším obsahu než 2000 m³ musí býti opatřeny zřetelným ukazatelem obsahu, plynojemy o větším obsahu než 10.000 m³ pak kromě toho ještě zapisujícím tlakoměrem a zapisujícím ukazatelem obsahu. Diagramy těchto přístrojů se uschovávají po dobu nejméně 3 měsíců.

§ 77.

Udržování, prohlídky, opravy.

(1) Zvon nebo deska plynojemu, jakož i všechny ochozy, schody, žebříky a pod, musí se udržovati ve stavu schůdném a čistém. Jednostranné zatížení zvonu buď nahromaděním materiálu nebo závažím je zakázáno.

(2) Každá porucha na plynojemu musí býti ihned hlášena mistrovi. Opravy na plynojemu jsou dovoleny jen po předchozím schválení mistra, ve vážnějších případech po schválení vedoucího závodu.

(3) Lidé obsluhující plynojem musí plynojem v pravidelných obdobích prohlížeti. U mokrých plynojemů v létě nejméně jednou týdně, v zimě nejméně dvakráte týdně, v době mrazů pak každý den. Při tom se kontroluje hlavně pohyblivost vodicích kladek, rovnoměrné zatížení zvonu, dobrý stav topného zařízení plynojemu. V době mrazů nutno pečlivě kontrolovati, zda voda netvoří ledové násady. U plynojemů suchých se musí plynojem nejméně jednou týdně důkladně projít ve všech částech a případné závady ihned hlásiti.

(4) Suché plynojemy musí se nejméně jednou za 5 let podrobiti odborné generální revisi, kterou zařídí vedení závodu, nejlépe objednávkou u podniku, který plynojem stavěl. Při této generální prohlídce kontroluje se celkový stavební stav plynojemu a bezpečnostních zařízení, potrubí, uzemění, nátěrů plynojemu, ev. klesnutí základů a pod. Zápis o výsledku revise se uschová,

(5) Projíždění suchých plynojemů je dovoleno jen osobám k tomu určeným a dokonale obeznámeným. Projíždění cizích osob je dovoleno jen za výslovného souhlasu vedoucího závodu a v doprovodu zkušených osob.

(6) Nošení okovaných bot uvnitř suchého plynojemu, t. zn. při projížděni nebo práci mezi střechou a pohyblivou deskou plynojemu, je zakázáno, případně musí býti připraveny u vnitřního výtahu gumové boty, které musí se při projíždění použiti.

(7) Při prohlídce nebo práci v prostoru mezi pohyblivou deskou a střechou suchého plynojemu musí býti na střeše plynojemu stálý pozorovatel, který zařídí přivolání pomoci v případě potřeby bud’ telefonicky, nebo jiným vhodným způsobem.