Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a platových podmínek zaměstnanců ve vyšších službách v uhelných a rudných dolech a jiných závodech provozovaných po hornicku.

§ 1.

Působnost.

Tato vyhláška platí:

1. 1. pro země Českou a Moravskoslezskou,
2. 2. pro závody, které dobývají po hornicku kamenné nebo hnědé uhlí, antracit, lignit a které je v obvodu závodu zpracovávají na koks, brikety, elektrický proud a všeužitečnou energii.

   Pro závody dobývající a v obvodě svého závodu zpracovávající rudu nebo ohnivzdorný lupek, dále na vápencové a dolomitové lomy býv. Pražské železářské společnosti a na závody skrývkařské, pokud provádějí předběžné práce pro těžení těchto nerostů.

1. 3. Pro všechny zaměstnance, na které se vztahuje § 1 zák. o soukromých zaměstnancích z 11. července 1934, č. 154 Sb. a na některé zaměstnance podléhající pensijnímu pojištění, kteří jsou uvedeni v § 12 této vyhlášky.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pracovní doba zaměstnanců pod zemí i na povrchu činí 8 hodin denně. V sobotu činí pracovní doba 6 hodin.
2. 2. Počátek pracovní doby a pracovní přestávky stanoví správa závodu v dohodě se závodní radou.
3. 3. Pracovní doba kancelářských (administrativních) zaměstnanců může bytí dohodou závodní správy a závodní rady stanovena bez přestávky v jednoduché frekvenci.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

1. 1. Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.
2. 2. Je-li práce ve dnech pracovního klidu odůvodněna ohrožením bezpečnosti dolů nebo závodních zařízení živelnými katastrofami, nemají ustanovení o pracovním klidu platnosti.

§ 4.

Práce přes čas, v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Prací přes čas je každá práce konaná nad 46 hodin v týdnu, kterou nařídila nebo dodatečně schválila správa závodu neb bezprostřední a k tomu zmocněný představený zaměstnanců nebo pokud práce přes čas byla konána v zájmu podniku.
2. 2. Jako odměna přísluší:
   1. a) za 47. pracovní hodinu v týdnu a další hodiny ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 25%.
   2. b) Za každou hodinu noční práce (od 22 do 5 hodin) ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu s příplatkem 50%. Příplatek tento odpadá při pravidelné noční směně.
   3. c) Za práci ve dnech pracovního klidu za každou hodinu ¹/₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 50%.
   4. d) Přijde-li v úvahu více příplatků, platí se jen příplatek vyšší.
   5. e) Pracovní výkony spojené s výpravou pošty neb s ukončením jiných denních prací, které netrvají déle než 15 minut denně nad pracovní dobu uvedenou v § 2, odst. č. 1, se zvlášť neodměňují. Za pracovní výkony přesahující těchto 15 minut jest platiti alespoň ¹/₂ hodiny a je-li tato překročena, celou hodinu s připočtením příplatků za práci přeš čas.
   6. f) Techničtí zaměstnanci, jakož i zaměstnanci administrativní, jejichž práce souvisí bezprostředně s provozem a kteří musí vykonávati i po směně přípravné a pomocné práce, jež jsou nutný za pravidelných poměrů k udržení chodu závodu, t. j. vypravení dělnictva před a po směně, záznamy do zápisních knih, provozní hlášení, přebírání práce od předchůdců a její předávání nástupci, projednávání pracovních záležitostí se závodním dolu o postupu prací a odstranění případných poruch, mají za tyto práce nárok na zaplacení nejméně 1 hodiny práce přes čas denně. Při déle trvajících těchto pracích mají nárok na zaplacení celé doby.
   7. g) Za práci přes čas, noční a ve dnech pracovního klidu může bytí sjednána přiměřená paušální odměna. Tato odměna má odpovídati výměře konané práce přes čas, v noci a ve dnech pracovního klidu.
   8. h) Odměna za případnou práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu jest obsažena v platech nad Kčs 8.000.— měsíčně hrubých a u zaměstnanců platové skupiny VI.

§ 5.

Sociální přídavky.

1. 1. Přídavky na dítě, na domácnost, přebytečné a sociální přídavky, pokud se dosud poskytovaly, zůstávají i nadále v platnosti v peněžité výměře v jednotlivých revírech obvyklé.
2. 2. Pokud zaměstnanci nemají nároku na příbytečné podle odst. č. 1, platí v jednotlivých revírech:

   Neposkytnou-li závodní správy svým ženatým zaměstnancům, jakož i zaměstnancům a zaměstnankyním ovdovělým přiměřené závodní byty, má zaměstnanec nebo zaměstnankyně nárok na činžovní příspěvek ve výši 50% rozdílu mezi nájemným placeným v bytech závodních a nájemným placeným podle místních poměrů ze soukromých bytů téže velikosti.

   Příspěvek na byt se vyplácí vždy s platem na běžný měsíc. Za kratší dobu než měsíc tento činžovní příspěvek nepřísluší. Nárok na činžovní příspěvek ztrácí, kdo bezdůvodně odmítne bydliti v přiděleném závodním bytě.

   Odmítnutí závodního bytu proto, že zaměstnanec bydlí ve svém vlastním domě, nebo v domě svých příbuzných, nebo příslušníků rodiny, považuje se za odůvodněné.

§ 6.

Deputátní uhlí a dříví.

1. 1. Všichni ženatí zaměstnanci mají nárok na deputátní uhlí a to v této roční výměře:
   1. a) na kamenouhelných dolech 80 g uhlí kamenného,
   2. b) na hnědouhelných dolech 120 q uhlí hnědého,
   3. c) na lignitových dolech 140 q lignitu.

1. 2. Zaměstnancům uvedeným v odst. č. 1. jsou postaveni na roveň:
   1. a) zaměstnanci žijící ve společné domácnosti s družkou,
   2. b) svobodní zaměstnanci (zaměstnankyně) žijící s rodiči nebo s 1 z nich ve společné domácnosti, pokud rodiče sami nepobírají deputátní uhlí alespoň v množství stanoveném v odst. č. 1,
   3. c) svobodní zaměstnanci (zaměstnankyně) žijící se svými sourozenci ve společné domácnosti, nepobírá-li žádný z nich deputátní uhlí,
   4. d) zaměstnanci-vdovci a zaměstnankyně-vdovy, mají-li vlastní domácnost.

1. 3. Ostatní svobodní zaměstnanci obdrží deputátní uhlí v poloviční výměře.
2. 4. Důchodci a vdovy po zaměstnancích, pokud nejsou zaměstnáni na dolech, mají nárok na polovinu dávky deputátního uhlí, stanovené v odst. č. 1. Důchodci mají tento nárok dnem odchodu na odpočinek, po příp. dnem, od kterého jim byl přiznán invalidní důchod, vdovy ode dne úmrtí manželova.
3. 5. Jako deputátní uhlí se vydává výhradně uhlí kusové, kostkové nebo ořeší, podle toho, jak jest právě k disposici jako tříděné pro prodej.
4. 6. Je-li v téže domácnosti více osob majících nárok na deputátní uhlí, nesmí celkové množství deputátního uhlí připadající na domácnost přesahovati ročně:
   1. a) na kamenouhelných dolech 100 q kamenného uhlí,
   2. b) na hnědouhelných dolech 150 q hnědého uhlí,
   3. c) na lignitových dolech 180 q lignitu.

1. 7. Bydlí-li zaměstnanci (zaměstnankyně), důchodci nebo vdovy mimo obvod revíru, poskytne se jim na jejich žádost buď deputátní uhlí na některém dole, ležícím nejblíže jejich bydliště, nebo peněžitá náhrada ve výši skutečné režijní ceny uhlí.
2. 8. Zaměstnancům a zaměstnankyním majícím nárok na deputátní uhlí ve výměře stanovené v odst. 1. a 2. tohoto paragrafu, se poskytne deputátní dříví upotřebitelné k otopu a to 4 m³ ročně.
3. 9. Zaměstnancům a zaměstnankyním pracujícím v dolech na rudu nebo v báňských podnicích, které netěží uhlí, dodá závod uhlí v množství uvedeném v odst. č. 1 za vlastní režijní cenu.

   Výhodnější dosud platná ustanovení v těchto závodech zůstávají nezměněna.

1. 10. Nárok na deputátní uhlí a dříví vzniká po 1 měsíčním zaměstnání v závodě.

   Netrval-li pracovní poměr celý kalendářní rok, přísluší zaměstnanci za každý započatý měsíc poměrná část tohoto nároku odpovídající ¹/₁₂.

1. 11. Zaměstnanci (zaměstnankyně) mající nárok na deputátní uhlí podle odst. 1. a 2., mají právo — vyčerpají-li pro vlastní potřebu přináležející jim množství deputátního uhlí v běžném kalendářním roce — zakoupiti si za režijní cenu od závodu uhlí v množství až do výše deputátu platného před účinností této vyhlášky.
2. 12. Zaměstnanci bydlící v bytech s ústředním topením, jakož i zaměstnanci, kteří během roku nevybrali příslušnou výměru deputátního uhlí a dříví, mají nárok na náhradu v penězích.

§ 7.

Platová úprava.

1. 1. Zaměstnanci se zařaďují do platových skupin I až VI. Pro zařádění je rozhodující pouze druh vykonávané činnosti. Příklady uvedené u platových skupin (§ 12) nejsou ani vyčerpávající ani pro každý revír výstižné. Při zařaďování jest přihlížeti ke znakům činnosti uvedených v příslušné platové skupině. O zařádění vydá správa závodu zaměstnanci písemné vyrozumění při nástupu zaměstnání a při změně platové skupiny, jakož i při prvním zařádění podle této vyhlášky.
2. 2. Jako léta v povolání se počítají pouze léta po ukončení 20. roku věku a to:
   1. a) plně léta, která zaměstnanec ztrávil v podnicích báňských nebo podnicích mimo rozsah působnosti této vyhlášky, získal-li znalosti odpovídající jeho nynější činnosti,
   2. b) plně léta, po která byli zaměstnanci vězněni v koncentračních táborech nebo vězeních z důvodů politických, národnostních nebo rasových a léta ztrávená ve službě v československé zahraniční armádě, jakož i v partyzánských oddílech,
   3. c) z doby zaměstnání, kterou ztrávil zaměstnanec v dělnickém poměru po 20. roce věku, může se — když znalosti při tom získané to odůvodňují pro ocenění nynější zaměstnancovy činnosti — vžiti přiměřený zřetel, avšak toliko do nejvyšší výměry 10 let v povolání,
   4. d) při přestupu z nižší do vyšší platové skupiny zvýši se plat přestupujícího zaměstnance o rozdíl základního platu včetně postupových přídavků skupiny, z níž je přeřaděn a skupiny, do níž vstupuje, při čemž počet let v povolání zůstává nezměněn.

1. 3. Přechodné zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem platové skupiny nižší, zakládá nárok na platové požitky, trvá-li přechodné zastupování nepřetržitě déle než 1 měsíc a to počínaje druhým měsícem po dobu tohoto přechodného zastupování.
2. 4. Při událostech, které podle této vyhlášky podmiňují změnu příjmových požitků, vstupuje změna v účinnost prvého dne běžného měsíce.
3. 5. Plat se vyplácí měsíčně předem.
4. 6. Odměna za práci přes čas jest splatna nejpozději do 2 měsíců.
5. 7. Při postupu do vyššího platového stupně platové skupiny nebo při povýšení do vyšší platové skupiny zaniká nárok na výkonnostní příplatek dosud poskytovaný. Je však nepřípustno, aby nově stanovený plat byl nižší než byl dosavadní skutečný příjem.
6. 8. Zaměstnanci přijatí na dobu přechodné potřeby obdrží za každý pracovní den ¹/₂₅ měsíčního platu své skupiny s příplatkem 5%.
7. 9. Zaměstnanci přijatí během měsíce, obdrží za každý den v tomto měsíci odpracovaný ¹/₂₅ měsíčního platu příslušné platové skupiny.

§ 8.

Plat v případě úmrtí.

1. 1. Příslušníci rodiny zaměstnancovy, kteří mají nárok, aby jim zaměstnanec poskytoval výživu, mají po jeho smrti nárok na jeho měsíční plat po dobu 6 týdnů, byl-li v závodě zaměstnán alespoň o let.
2. 2. Byl-li zaměstnanec zaměstnán v závodě 10 let, zvyšuje se tento nárok na dobu 3 měsíců.
3. 3. Dosavadní ustanovení pro zaměstnance výhodnější zůstávají i nadále v platnosti.

§ 9.

Důlní služební příplatek.

1. 1. Zaměstnancům, kteří jsou zaměstnáni pod zemí, nebo při dobývání na povrchu, dále dozorcům v třídírnách, v briketárnách a uhelných prádlech, přísluší po dobu tohoto zaměstnání důlní služební přídavek ve výši 20% základního platu.
2. 2. Provozní mistři, mistři u pražících pecí a koksoven a důlní měřiči, kteří odpovídají za technická zařízení v dolech na povrchu a tato také instalují a kontrolují, jsou postaveni na roven zaměstnancům důlním.
3. 3. Ostatní zde nevyjmenovaní provozní zaměstnanci, jakož i techničtí zaměstnanci strojního a stavebního oddělení a ústředních měřických kanceláří, obdrží příplatek ve výši 10% základního platu.

§ 10.

Výkonnostní příplatek.

1. 1. Zaměstnancům mohou býti za zvláštní výkony nebo za spolehlivost poskytovány výkonnostní příplatky nad platové sazby vyhlášky podle tohoto ustanovení.
2. 2. Správa závodu může za součinnosti závodní rady jednotlivým zaměstnancům poskytnouti podle jejich výkonu a podle přiděleného rozsahu odpovědnosti výkonnostní příplatky, odstupňované až do 25% nad platové sazby vyhlášky. Celková částka těchto výkonnostních příplatků nesmí býti vyšší než 10 % celkového platového nákladu příslušné platové skupiny, vyplývajícího z vyhlášky.

§ 11.

Pracovní oděv.

Všem důlním a provozním zaměstnancům, jakož i revisním úředníkům strojního zařízení a materiálu, na, něž se tato vyhláška vztahuje, náleží roční příspěvek Kčs 1.000.— na fárací oblek, pracovní prádlo a pracovní obuv, splatný vždy 1. března každého roku. Tento příspěvek odpadá, jestliže se zaměstnancům poskytuje pracovní oděv in natura.

§ 12.

Zaměstnanecké a platové skupiny.

Zaměstnanci se rozdělují na zaměstnaneckou skupinu A (zaměstnanci do 20. roku věku) a na zaměstnaneckou skupinu B (zaměstnanci od 20. roku věku).

Zaměstnanecká skupina B se dělí na 0 platových skupin:

1. Platová skupina I.
   1. Znaky činnosti:

      Zaměstnanci s jednoduchou technickou, obchodní nebo administrativní činností.

   1. Příklady:

      Dozorci na povrchu, těžmistři, střelmistři, podmistři, pokud podléhají pensijní povinnosti, vážní a pod., zpravidla bez odborného vzdělání.

      Zaměstnanci píšící na stroji podle předlohy nebo diktátu a bez znalosti nebo se slabší znalostí těsnopisu, zaměstnanci při zařaďování a ukládání korespondence, telefonisté a pod.

1. Platová skupina II.
   1. Znaky činnosti:

      Zaměstnanci s jednoduchou technickou, obchodní nebo administrativní činností.

   1. Příklady:

      Poddůlní, pomocní důlní měřiči, dozorci na třídičkách, mistři dílenští, strojírenští a důlní mistři, strojvůdci (strojdozorci) u těžných strojů, mistři u pražících pecí, koksových pecí a pod.

      Samostatní stenotypisté a stenotypistky, pomocní účetní, pokud nepatří do platové skupiny III., korespondenti pracující podle návodu, mzdoví výpočtáři, kteří pracují pod dozorem, pomocné síly pro statistiku a při kalkulaci, telefonisté, kteří obsluhují větší ústřednu, výpravčí, pokud nespadají do skupiny III. a pod.

1. Platová skupina III.
   1. Znaky činnosti:

      Zaměstnanci vyřizující podle daných pokynů odpovědné technické práce, které vyžadují ve větší míře znalostí, zkušeností a zvláštní, odborné průpravy.

   1. Příklady:

      Důlní, důlní měřiči, strojmistři a elektromistři, dílovedoucí a zvláště kvalifikovaní mistři.

      Samostatní korespondenti, mzdoví účetní, výpravčí, správci skladu, vedoucí jednotlivých kanceláří na menších dolech, samostatní statističtí úředníci.

1. Platová stupnice IV.
   1. Znaky činnosti:

      Techničtí zaměstnanci, kteří konají samostatně technické práce, vyžadující důkladných odborných znalostí, jakož i značných zkušeností, zaměstnanci se samostatnou činností, která vyžaduje zvláštních speciálních obchodních vědomostí a praktických zkušeností, zaměstnanci s dozorem na jiné obchodní nebo administrativní zaměstnance skupiny I. až III.

   1. Příklady:

      Naddůlni, starší důlní měřiči, vrchní strojmistři, vrchní elektromistři, strojní a techničtí referenti.

      Přednostové kanceláří, vedoucí účetní, pokladníci, samostatní korespondenti a referenti, pokud nepatří do skupiny III., správci hlavních skladů, statistikáři.

1. Platová skupina V.
   1. Znaky činnosti:

      Zaměstnanci v odpovědném postavení, pokud nepatři do skupiny VI.

   1. Příklady:

      Zástupci závodních a provozní inženýři, vrchní měřiči, vedoucí hlavních měřických síní a jejich zástupci, hormistři, směnmistři, správcové menších dolů, důlních elektráren a ústředních dílen.

      Vedoucí kanceláří velkých dolů a zástupci vedoucích velkých oddělení, revisní úředníci strojů, mezd a pokladen, dní pokladníci, vedoucí účetní (bilancisté) a vedoucí menších oddělení.

1. Platová skupina VI.
   1. Znaky činnosti:

      Zaměstnanci se zvláštním oborem nebo rozsahem činnosti.

   1. Příklady:

      Závodní a jejich zástupci na velkých dolech, prokuristé, přednostové velkých odděleni, bánští inspektoři a ředitelé.

§ 13.

Platový sazebník.

Výše platů se určuje podle tohoto sazebníku:

Zaměstnanecká skupina A.

Zaměstnanci až do dokončeného 20. roku věku obdrží podle činnosti, kterou konají, z platu příslušné platové skupiny zaměstnanecké skupiny B:

Zaměstnanecká skupina B

Platové sazby uvedené v platové tabulce pro skupiny I. až VI. zvyšují se v revírech severočeském a ostravsko-karvínském o 10%. V malodolech, pro něž dosud platil výnos býv. ministerstva sociální a zdravotní správy ze dne 4. září 1941, č. 2101/17-14/6 o platové úpravě soukromých zaměstnanců administrativních a technických, snižují se platové sazby o 6%.

§ 14.

Doplňující ustanoveni.

1. 1. O dovolené, výpovědi, placení platu při zanedbání práce pro nemoc, úraz a pro jiné překážky a o všech ostatních otázkách, které nejsou touto vyhláškou zvlášť upraveny, platí všeob. zák. ustanovení, zejména předpisy zákona o soukromých zaměstnancích z 11. července 1931, č. 154 Sb.
2. 2. V podnicích, kde jsou ujednány pro zaměstnance výhodnější lhůty a výplaty platů pro nemoc a úraz, zůstávají i tato ujednání v platnosti.
3. 3. Případné spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci řeší se podle příslušných ustanovení dekretu presidenta republiky o závodních radách.
4. 4. Zaměstnavatel je povinen v potvrzení, které má vydati podle § 44 zákona č. 154/1934 Sb., uvésti také dosavadní platovou skupinu, počet služebních let a výši posledního platu.

§ 15.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Jestliže hrubý roční příjem i se sociálními přídavky, příbytečným a pod., jakož i s obvyklými remuneracemi, který podle platných předpisů dosud příslušel jednotlivým zaměstnancům ze služebního poměru, jo vyšší, než hrubý úhrnný roční plat stanovený touto vyhláškou, jest rozdíl poskytovati ve formě vyrovnávacího přídavku dotud, než bude dosaženo vyššího platu postupem.
2. 2. Dřívější ujednání o bezplatném přídělu elektrického proudu a vody zůstávají nadále v platnosti.
3. 3. Tato vyhláška nabývá účinnosti od 1. prosince 1945.
4. 4. Současně pozbývají účinnosti všechny platové vyhlášky, kolektivní smlouvy, závodní smlouvy a jiné schválené platové úpravy pro zaměstnance v báňském průmyslu ve vyšších službách, kteří podléhají této vyhlášce.