Vyhláška ministerstva sociální péče, kterou se vydávají směrnice o poskytování rodinných přídavků podle zákona ze dne 23. března 1949, č. 90 Sb., o rodinných přídavcích, na děti starší 16 let, u nichž nejsou splněny podmínky § 3, odst. 2 tohoto zákona, jakož i na vnuky, sourozence a schovance.

§ 1.

Z pokrevných i osvojených dětí oprávněného nebo jeho manželky (manžela) starších 16 let, u nichž nejsou splněny podmínky § 3, odst. 2 zákona, lze považovati za nezaopatřené

1. a) učně do věku uvedeného v § 3, odst. 2, písm. b) zákona, jehož vlastní příjem nepřevyšuje Kčs 1950.— v kalendářním čtvrtletí;
2. b) učně v hornictví do věku uvedeného v § 3, odst. 2, písm. b) zákona bez ohledu na výši jeho vlastního příjmu;
3. c) dceru vedoucí domácnost svému otci, jehož manželka je pro nemoc po dobu aspoň 6 měsíců neschopna vykonávati práce v domácnosti, je-li v otcově přímém zaopatření ještě aspoň jedno nezaopatřené dítě ve věku do 16 let a nepřevyšuje-li vlastní příjem dcery Kčs 1800.— v kalendářním čtvrtletí.

§ 2.

(1) Vnuky, sourozence a schovance lze považovati za nezaopatřené děti, má-li je uplatňovatel v přímém zaopatření a jsou-li u nich jinak splněny podmínky § 3, odst. 1 nebo 2 zákona a podmínky obsažené v ustanovení §§ 3, 4 nebo 6 těchto směrnic.

(2) Jde-li o učně, platí, pokud jde o vlastní příjem dítěte, i zde ustanovení § 1, písm. a) nebo b).

§ 3.

(1) Vnuka lze považovati za nezaopatřené dítě,

1. a) je-li úplně osiřelý a nepřevyšuje-li jeho vlastní příjem Kčs 1800.— v kalendářním čtvrtletí,
2. b) je-li jen jeden z jeho rodičů na živu, je trvale neschopný práce a jestliže vlastní příjem vnuka nepřevyšuje Kčs 1800.— v kalendářním čtvrtletí a pravidelný příjem žijícího rodiče spolu s vlastním příjmem vnuka nepřevyšuje Kčs 5400.— v kalendářním čtvrtletí.

(2) Za osiřelého lze považovati i vnuka, jehož rodič je nezvěstný.

§ 4.

(1) Sourozence lze považovati za nezaopatřené dítě,

1. a) je-li úplně osiřelý a nepřevyšuje-li jeho vlastní příjem Kčs 1800. v kalendářním čtvrtletí.
2. b) je-li jen jeden z jeho rodičů na živu, je trvale neschopný práce a jestliže vlastní příjem sourozence nepřevyšuje Kčs 1800. — v kalendářním čtvrtletí a pravidelný příjem žijícího rodiče spolu s vlastním příjmem sourozence nepřevyšuje Kčs 5400.— v kalendářním čtvrtletí.

(2) Za osiřelého lze považovati i sourozence, jehož rodič je nezvěstný.

§ 5.

Za trvale neschopného práce se v případech uvedených v § 3, odst. 1, písm. b) nebo v § 4, odst. 1, písm. b) považuje i ovdovělý, rozvedený, rozloučený nebo svobodný rodič, který není výdělečně činný jen proto, že obstarává vedení domácnosti svobodného, ovdovělého nebo rozloučeného uplatňovatele a jsou-li v přímém zaopatření uplatňovatele aspoň 2 nezaopatřené děti ve věku do 16 let, nebo aspoň jedno nezaopatřené dítě ve věku do 7 let.

§ 6.

(1) Schovance lze považovati za nezaopatřené dítě, nepřevyšuje-li jeho vlastní příjem spolu s úplatou za jeho zaopatření Kčs 1800.— v kalendářním čtvrtletí.

(2) Rodinný přídavek na schovance nelze však zpravidla poskytovati, je-li jeden z jeho rodičů samostatně výdělečně činný. Výjimka je přípustna pouze v případě zvlášť sociálně odůvodněném (mnohočlenná rodina, dlouho trvající nemoc a pod.).

§ 7.

Synovce, neteř, bratrance, sestřenici, švagra, švagrovou, dítě družky nebo druha lze považovati za nezaopatřené dítě za podmínek platných pro schovance.

§ 8.

(1) V případech uvedených v §§ 1 až 7 není právního nároku na poskytování rodinného přídavku.

(2) Do vlastního příjmu dítěte se v případech uvedených v §§ 2 až 7 započítává i výživné.

(3) Okolnosti, rozhodné pro poskytování rodinného přídavku v případech uvedených v §§ 2 až 7 se zjišťují prostřednictvím komise Okresní péče o mládež při místně příslušném okresním národním výboru. O způsobu prokazování těchto okolností platí obdobně příslušná ustanovení oddílu I vyhlášky ministerstva sociální péče ze dne 3. června 1949, č. 628 Ú. l. I, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o rodinných přídavcích.

§ 9.

Případy hodné zvláštního zřetele, v nichž by nemohl být poskytnut rodinný přídavek podle těchto směrnic, buďtež předloženy ministerstvu sociální péče k rozhodnutí podle § 19, odst. 3 zákona.

§ 10.

(1) Směrnice o poskytování rodinných přídavků, usnesené představenstvem Fondu rodinných přídavků dne 16. května 1947 a schválené výnosem ministerstva sociální péče ze dne 1. července 1947, j. zn. B-I-6311-2/6-47, ve znění plynoucím ze změn těchto směrnic, usnesených představenstvem Fondu rodinných přídavků dne 8. března 1948 a schválených výnosem ministerstva sociální péče ze dne 17. března 1947, j. zn. B-I-6311-12/3-48, pokud podle ustanovení § 23 zákona zůstaly v platnosti i po 31. prosinci 1948, se zrušují.

(2) Částky, které byly vyplaceny na rodinných přídavcích na děti starší 16 let, jakož i na vnuky, sourozence a schovance za dobu od 1. ledna do 30. června 1949 podle předpisů uvedených v odstavci 1 v případech, kde by podle těchto směrnic rodinné přídavky na tyto děti nepříslušely, se nepovažují za přeplatky na rodinných přídavcích.

§ 11.

Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1949.