Platné znění

Vyhláška ministra techniky, kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb a prohlašuje závaznost některých norem.

I. díl. / Část IX.

Část IX. Instalační předměty a zařízení v obytných budovách. Část IX.

  1. 1. Pro účelné a hospodárné vybavení stavby je třeba, aby stavební instalace v obytných budovách byly navrhovány a prováděny vždy co nejúsporněji podle těchto směrnic.
    1. A. Instalační předměty.
      1. 2. Kuchyňský dřez se provede litinový smaltovaný s nesmaltovanou hranou nebo ze zdravotní keramiky jako vzor č. 227 podle katalogu Spojených keramických závodů, nár. podnik v Teplicích-Šanově, dříve Dittmar-Urbach, vydání č. 302, v rozměrech 800 × 450 mm, se snímatelným dubovým rámem. Odpad syfonu musí mít průměr 50 mm, nástěnná baterie (pro teplou a studenou vodu) průměr 13 mm a otočné rameno. Použije-li se litinového dřezu dvoudílného, má mít rozměry asi 810 × 430 mm.
      2. 3. Vana pro koupelnu je buď rozměrů 1650 × 780 mm, má-li být obložena (nohy se nahradí podezdívkou), nebo velikosti 1600 × 720 mm, stojí-li volně na nohách. Odpadního syfonu se užije litinového o průměru 50 mm, otvor ve vaně je rovněž 50 mm; odpadní ventil buď kolenový (nikoli upravený z kusů tvaru T).
      3. 4. Umyvadlo v koupelně se použije ze zdravotní keramiky, bez zadní stěny, jako vzor č. 642 nebo 646 katalogu uvedeného v č. 2, o velikosti 650 × 470 mm nebo 560 × 420 mm, odsazené od zdi alespoň 3 cm. Jen výjimečně se dovoluje užít umyvadla opatřeného zadní stěnou jako vzor č. 503 nebo 505 téhož katalogu, o rozměrech 635 × 460 mm nebo 560 × 420 mm. Odpad syfonu budiž o průměru 50 mm a přepad (i v otvorech přepadových) stejného průřezu jako výtokový otvor z mísy. Umyvadlo se vybaví nástěnnou baterií o průměru 13 mm s otočným ramenem, umístěnou mimo rovinu souměrnosti umyvadla a pokud možno společnou i pro vanu. Nebude-li k umyvadlu zavedena teplá voda, použije se výtokový ventil rovněž mimostředně umístěný o průměru 13 mm s otočným ramenem nebo výjimečně stojánkový ventil.
      4. 5. Záchodové mísy. Podle místních zvyklostí se použije splachovacích nádržek nebo tlakových splachovačů. Při splachovacích nádržkách se použije mís ze zdravotní keramiky vzoru Panama č. 150 nebo 150 b, výjimečně 150 a, katalogu uvedeného v č. 2 nebo vzorů podobných. Typ je třeba volit podle místních poměrů. Při tlakových splachovačích se použije mísy vzor č. 153 téhož katalogu nebo podobného vzoru. Sedátko záchodové mísy budiž bez zadní dřevěné stěny (bez zadní pevné části) se závěsy připevněnými na mísu. Je-li kloset v koupelně, užije se sedátka s víkem.
      5. 6. Bidet, pokud se ho použije, se zvolí vzoru č. 703 katalogu uvedeného v č. 2 nebo podobného vzoru.
    1. B. Armatury.
      1. 7. pro kuchyňský dřez se použije těchto armatur (označení T s číslicí znamená č. typů podle katalogu Tauschova 1944):
        1. a) baterie T 495, průměru 13 mm (1/2“) nebo
        2. b) výtokového ventilu s otočným ramenem T 403 průměru 13 mm,
        3. c) lapače tuku jednodílného T 703 nebo dvoudílného T 702, k litinovým dřezům T 709,
        4. d) růžice T 222, růžice odpadní T 905,
        5. e) řetízku kuličkového T 26.
      1. 8. Pro vanu se použije:
        1. a) baterie T 1800 o průměru 13 až 20 mm (1/2 až 3/4“), po případě T 1801 s ruční sprchou,
        2. b) odpadního ventilu T 1451,
        3. c) řetězu obyčejného T 39 nebo kuličkového T 40,
        4. d) dvířek (k otvoru pro čištění) T 3620, rámečkových k vyplnění kachlíky, velikosti 30/15 cm.
      1. 9. Pro umyvadla se užije těchto armatur:
        1. a) baterie T 495 nebo
        2. b) výtokového ventilu T 403, výjimečně T 101 spolu s T 165 a T 167,
        3. c) odpadního ventilu T 1003a,
        4. d) růžice T 222, odpadní růžice T 905,
        5. e) řetízku obyčejného T 19 nebo kuličkového T 22.
      1. 10. Pro klosety s nádržkou se použije (označení K znamená, že vzory jsou vzaty z Katalogu vodních, plynovodních a parních armatur z r. 1936):
        1. a) plovákového ventilu K 690 a koule K 684,
        2. b) padákového ventilu se závažím, násoskou, mosazným drátem a páčkou K 775, průměru 40 mm (6/4“), s vedením zajištěným proti vytažení,
        3. c) nárožního rohového ventilu K 89 roh o průměru 10 mm (3/8“),
        4. d) táhla T 2681 nebo K 781 s porcelánovým nebo dřevěným držadlem,
        5. e) sedátkových závěsů T 2524. po případě T 2525.
      1. 11. Při použití tlakových splachovačů:
        1. a) splachovač T 2503 (v katalogu zatím není uveden) o průměru 20 mm (3/4“) s uzavíracím šoupětem K 3040 W o průměru 20 mm (3/4“) nebo s přímým ventilem s volným průchodem J 8083 (katalogu Jindrova 1938),
        2. b) splachovací trubka T 2534,
        3. c) závěsy jako u č. 10, písm. e).

        Pro bidet se použije soupravy T 1902a.

      1. 12. V každém podlaží budiž aspoň jeden výtokový ventil opatřen sroubením na hadici o průměru 13 mm.
    1. C. Potrubí.
      1. I. Kanalisační potrubí.
        1. 13. Kameninových trub se použije podle normy ČSN 2004—1944, avšak ve stavebních délkách 600—1000 mm. Jako součást těsnění se použije konopných dehtovaných provazců a těsnění se zalije asfaltem. Kameninových trub možno použít pro ležaté (svodné) potrubí všude tam, kde je lze uložit nejméně 50 cm pod dlažbou. Pro kameninové dvorní vpustě se použije plzeňského normálu Ø 300 mm.
        2. 14. Asbestocementových trub, těsněných konopným provazcem a zalitých asfaltem se použije pro svislé kanalisační potrubí, nevadí-li tomu konstruktivní důvody, a pro odvětrávací potrubí vždy.
        3. 15. Litinové potrubí. Až do další úpravy souvisící s vydáním příslušných norem možno používat dosavadních typů. Jako součásti těsnění se použije suchého konopného provazce.
        4. 16. Zapojení instalačních předmětů. Při domovní kanalisaci zapojené do uliční stoky lze do jednoho svislého, odpadního potrubí o nejmenším průměru 109 mm u domu nejvýše o třech podlažích zaústit odpady od klosetu, vany, bidetu, umyvadla i kuchyňského dřezu, po případě od vpusti pro odvodnění dlažeb. U všech odvodňovacích předmětů kromě záchodové mísy musí být v tom případě použito hlubokých (asi 80 mm) vodních uzavírek. Délka připojovacího potrubí od odpadního potrubí budiž co nejkratší.
        5. 17. Olověných trub o větším průměru než 35 mm se použije v omezeném množství a jen tam, kde je toho nevyhnutelně třeba.
      1. II. Vodovodní potrubí.
        1. 18. Ležaté potrubí. Při volném potrubí se použije trub litinových přírubových, těsněných pryžovými kroužky s plátěnou vložkou tlustou 3 mm, při zazděném potrubí litinových hrdlových trub, spojených na suchý provaz a olovo nebo trub s klínovými spoji, kde těsnící kroužek je z pružné gumy. V rodinných domcích se provede volné ležaté vodovodní potrubí ze železných trub asfaltovaných, potrubí uložené v zemi ze železných trub jutovaných.
        2. 19. Stoupací potrubí se v obytných budovách (podobně jako v průmyslových) provede ze svařovaných železných asfaltovaných trubek tak, aby jejich výměna při proděravění byla snadná.

          Ve větších, vícepatrových budovách budiž potrubí vyvedeno až na půdu a opatřeno ve všech patrech a na půdě vývody se šroubením na hadici o průměru 52 mm (hydrantové skřínky).

        1. 20. Uzavírací ventily vodovodních potrubí. K úspoře těchto ventilů u jednotlivých armatur zařizovacích předmětů se provedou pro každou bytovou jednotku samostatné uzávěrky k přívodu studené a teplé vody. Při instalování lázeňských kamen se použije pro ně ještě další uzávěr kromě bytového. Od každého uzavíracího rohového ventilu se na spojení se zařizovacím předmětem použije měděné nebo olověné trubky tlakové.
      1. III. Plynovodní potrubí.
        1. 21. Plynovodní potrubí je normalisováno (ČSN 1041— 1935 — viz II. díl této vyhlášky). Domovní instalace se zřídí podle platného plynového regulativu (min. nař. ze dne 18. července 1906, č. 176 ř. z., na Slovensku vl. nař. ze dne 26. května 1925, č. 124 Sb.) s použitím černých svařovaných plynových trubek.
        2. 22. Plynoměry buďtež přístupny se schodiště.
    1. D. Příprava a rozvod teplé vody.
      1. 23. Při hromadných stavbách obytných domů, kde je zřízena společná kotelna, je přípustná ústřední příprava teplé vody a její rozvedení do bytů. Při tom nutno pamatovat na možnost, aby po případě byl dodatečně instalován vodoměr s uzavíracím ventilem pro každou bytovou jednotku.
      2. 24. Jinak se doporučuje opatřit v nájemním domě teplou vodu
        1. a) stejně jako v č. 23 nebo
        2. b) v každé bytové jednotce elektrickým tlakovým zásobníkem nebo plynovým průtokovým automatem.
      1. 25. V rodinných domcích se opatří teplá voda jako podle č. 24, písm. b). Není-li zamýšleno rozvádět teplou vodu, zřídí se koupelna s normálními uhelnými lázeňskými kamny 12“, s armaturou T 1820; přívodní potrubí musí mít průměr 13 mm a uzávěr K 89 roh.

Část X. Pálené cihly příčně (kolmo k ložným plochám) děrované, normálního formátu a jeho násobků. Část X.

  1. 1. Ustanovení této části se vztahují na pálené cihly příčně děrované, jejichž rozměry odpovídají č. 2 a jež se vytvářejí a vypalují z hlíny nebo jílu s přísadou písku, hliněné moučky, pálené hlíny nebo jiných vhodných ostřidel nebo lehčidel. Celkový průřez děr je alespoň 15% celkového průřezu cihly i s dírami, cihly s průřezem děr menším než 15% se považují za plné pálené cihly.
    1. A. Tvary a rozměry:
      1. 2. Příčně děrované cihly, na něž se vztahují tyto směrnice, mají tvar pravoúhlého čtyřbokého hranolu. Rozměry jsou uvedeny v tabulce I. Průměrné hodnoty, vypočtené z rozměrů určených na dvou tělesech, složených ze čtyř cihel položených těsně na sebe nebo vedle sobe, se smějí odchylovat od předepsaných rozměrů nejvýše o 4%.

        Tab. I.

        Část X. Pálené cihly příčně (kolmo k ložným plochám) děrované, normálního formátu a jeho násobků. Tab. I.
        Délka
        l        		šířka
        b        		Výška
        h
        29146.5
        291414
      1. 3. Požadavky na uspořádání příčných děr jsou v tab. II. Uspořádání děr obdélníkových, jak je uvedeno v příkladech na obr. 2—6, není závazné. Kouty čtvercových i obdélníkových děr mohou být zaoblené, místo děr čtvercových (obr. 1) mohou být otvory kruhové.

        Tab. II.

        Uspořádání příčných děr.

        Část X. Pálené cihly příčně (kolmo k ložným plochám) děrované, normálního formátu a jeho násobků. Tab. I. Tab. II. Uspořádání příčných děr.
        OznačeníDěrování čtvercové
        viz obr. 1        		Děrování obdélníkové
        viz obr. 2—6
        Počet děrnnejméně 55 děrpodle tvaru děr
        Průřez dírynejvýše 2 cm2
        Šířka díryxnejvýše 1.5 cm
        Délka díryynejvýše 4 cm
        Tloušťka vnější stěnywnejméně 1 cm
        nejvýše 2 cm        		nejméně 1.5 cm
        Tloušťka stěny vnitřnísnejvýše 1 cmnejméně 1.2 cm
        1. B. Jakostní podmínky:
      1. 4. Příčně děrované cihly musí mít nejmenší průměrnou pevnost v tlaku 120 kg/cm2, pevnost jednotlivých cihel musí být nejméně 100 kg/cm2. Nasákavost nesmí činit méně než 8% nebo při zrychlené zkoušce varem méně než 10% (viz č. 9 a 10).
    1. C. Zkoušení:
      1. 5. Pevnost v tlaku se určuje střední hodnotou pevnosti, zjištěnou na deseti zkušebních vzorcích. Při zkoušce se namáhají zkušební vzorky tlakem stejně jako cihly ve zdivu, t. j. tlak působí ve směru děr.
      2. 6. U příčně děrovaných cihel výšky 14 cm se zkouší pevnost v tlaku jednotlivých cihel. U cihel s výškou 6.5 cm se spojí pro každý zkušební vzorek vždy dvě cihly cementovou maltou, složenou z jednoho váhového dílu portlandského cementu o velké počáteční pevnosti a dvou váhových dílů jemného křemenného písku velikosti zrna do 1 mm, různorodého zrnění. Místo malty cementové možno užít též malty sírové, složené z 1 váhového dílu roztavené síry a 1 váhového dílu jemného křemenného písku. Tlačné (t. j. ložné) plochy se vyrovnávají touž maltou tak, aby byly rovnoběžné. Před tím se však díry cihel s děrováním obdélníkovým ucpou papírem, aby se zamezilo vnikání malty do otvorů. Tloušťka malty na tlačných plochách má činit 5 mm, na spojovacích plochách 10 mm.
      3. 7. Cementová malta z cementu o velké počáteční pevnosti musí tvrdnout za normální teploty nejprve ve vlhkém prostředí pět dní, pak v suchém vzduchu dva dny a potom musí schnout v sušárně při teplotě 100 až 105° C do prakticky stálé váhy. Teplota má stoupat do uvedeného maxima pozvolna tak, aby nenastalo rozpukání nebo odlupování malty.
      4. 8. Pevnost v tlaku se vztahuje na celý průřez cihly i s děrami.
      5. 9. Pro zkoušku nasákavosti se vysušuje 10 cihel při teplotě 105 až 110° C tak dlouho, až váha jednotlivých cihel se nemění více než o 2 kg za den. Vysušené cihly se zváží a po uplynutí alespoň 12 hodin od vyjmutí ze sušárny se vloží na stojato do vody teplé 15 až 20° C nejprve asi na polovinu své délky (počátek uložení ve vodě); po dvou hodinách se voda dolije až do tří čtvrtin délky cihel a po 22 hodinách se ponoří cihly do vody úplně. Po šestidenním uložení ve vodě se cihly opět zváží. Zkušební cihly napojené vodou se před vážením zlehka (na povrchu) osuší vlhkou houbou nebo vlhkým hadříkem.
      6. 10. Při zrychlené zkoušce nasákavosti varem se použije 5 cihel vysušených při teplotě 105 až 110° C, až se váha prakticky nezmenšuje. Cihly se ponoří do nádoby s čistou vodou, teplou 15 až 20° C. Hladina vody musí být alespoň o 5 cm výše než povrch cihel. Vodu pak nutno zahřívat tak, aby se za 1 hodinu mírně vařila a v takovém stavu ji udržovat po 5 hodin. Pak se var přeruší a za dalších 24 hodin se vychladlé cihly vyjmou z vody, na povrchu očistí vlhkou houbou a zváží s přesností 1 g.
      7. 11. Nasákavost N je vyjádřena v % váhy cihly vzorcem:

        1. kde Vs je průměrná váha vysušených cihel a
        2. Vn průměrná váha cihel nasáklých.

Část XI. Stavební kování. Část XI.

V obytných domech se podle potřeby použije těchto stavebních kování:

zajišťovací (fasonové) kolíčky ze slitiny zinku DZn-Al4-Cu1 podle ČSN 1071—1943 se zářezem délky 35 mm pro vlysy a délky 65 mm pro rámy oken se sdruženými křídly;

závěsy délky 120 mm, těžké, čep na čep, pro vnitřní křídla oken se sdruženými křídly řady I. podle normy ČSN 2218—1947,

délky 100 mm, těžké, čep na čep, pro křídla oken jednoduchých a dvojitých,

délky 80 mm, lehké, s vrchním křidélkem širokým 20 mm a spodním 25 mm pro venkovní křídla oken se sdruženými křídly;

šrouby spojovací o délce 56 mm se čtyřhranem pro okna se sdruženými křídly, z automatické oceli;

válečkové uzávěry pro okna jednokřídlová i dvoukřídlová, a to pro křídla vyšší než 50 cm typu jako č. 806, pro křídla nižší typu jako č. 808 katalogu fy Vichr a spol., Praha—1938 (dále V) při střední šířce od středu trnu 14 mm, avšak o celkové hloubce skřínky 27 mm;

uzávěry jazýčkové pro okna jednokřídlová nižší 50 cm, a to typu V č. 206, po případě s lisovaným ořechem s otvorem ořechu ø 6 mm;

stavěče okenních křídel pro okna se sdruženými křídly, s fíbrovými vložkami, pokovené proti rzi, typu V č. 824 nebo se použije stavěcích závěsů se vmontovaným vrchním pérem podle patentu Továrny stavebního kování, národního podniku;

lanová ventilační zařízení s pokovenou rukojetí normálního provedení i se dvěma zámky pro široká křídla, jichž lže zatím užít i pro ventilační klapky oken se sdruženými křídly;

páková ventilační zařízení lisovaná nebo litá s pokovenou rukojetí (nehodí se pro dvojitá okna fošnová);

sklapky pro malá křídla a ventilační klapky, typ Branka čís. 308;

lavičníky délky 100, 120 a 140 mm k připevnění šrouby;

závěsy dveřní pro dveřní křídla 60 až 90/197 cm (podle normy ČSN 2021—1947) typu podle obrazu 9 a čl. 14 normy ČSN 2041—1947 Ocelové zárubně pro větší křídla dveřní (vchodové dveře) těžkého typu, 120 mm s čepem na čep, avšak o průměru čepu 12 mm, a to čep z oceli St 00.12 (Cc), křídla z oceli St II. 23;

zámky vesměs zadlabané, šířky 80 mm (jen u dveří balkónových 70 mm)

pro domovní dveře se závorou a střelkou bez převodu, s vložkou tloušťky 14 mm,

pro vstupní dveře bytové, zámek se závorou a střelkou s převodem (s vložkou nebo dosický), se třemi klíčky, tloušťky 14 mm,

pro koupelny a záchody se střelkou na zajištění, po případě s opatřením na odjištění zvenku, prodloužením trnu téhož průměru jako u půloliv (viz dále), aby bylo možno odjistit uzávěr zvenku trnovým klíčem (po případě půlolivou s okna se sdruženými křídly),

pro ostatní dveře bytové obyčejný zámek se závorou a střelkou, tloušťky 11 mm, s jedním klíčem,

pro podružné příslušenství obyčejný zadlabaný zámek na klíč,

(pro všechny tyto zámky platí norma ČSN 1260—1937 Zadlabané dveřní zámky)

pro dveře špížové závorový zámek typu V č. 556;

vrchní kování dveří z hliníkové slitiny, tvaru sekyrkového, o délce dveřních klik 100 mm od osy trnu (připojení na trn, jenž je rozdvojen a vroubkován, fasonovým kolíčkem);

štítky k zámkům ze slitiny SpGA1-Mg5, 37 mm široké, 240 mm dlouhé;

knoflíky o průměru 40 mm pro vstupní dveře;

půlolivy se štítky pro okna, téhož tvaru jako kliky, o délce 60 mm;

nárazníky okenní o třech dirkách;

spojky ventilačních křídel oken dvojitých;

kyvadlové ocelové závěsy pro dveře kyvadlové pro tloušťku křídla 40 mm, typu Bomero, Eas č. 70/36;

stavěče dveří typu Branka č. 3933;

pákové zástrče (překlapovací) pro dvoukřídlové dveře, typu V 527, celkové délky 30 cm pro křídla podle normy ČSN 2021—1947 Dveřní křídla anebo 50 cm pro křídla větší;

zavírače dveří pro dveře domovní, typu Brano (fy Branka) nebo typu Diktator (fy Vichr);

ochranné plechy (okopné) 150 mm vysoké, 1.5 mm tl., z hliníkové slitiny (Al-Mg5, polotvrdé, F25) pro dveře domovní a kyvadlové;

lišty hliníkové proti zatékání pro dveře balkónové;

rukojeti 600 mm dlouhé, z ocelových trubek, profil 30/2 mm, s vyhnutými koleny z hliníkové slitiny GA1-Mg5 v případě, že křídla kyvadlových dveří budou opatřena zámkem;

vhozy na dopisy s rámečkem na visitku a kukátkem pro rodinné domky;

rámečky na visitku s kukátkem pro bytové dveře nájemních domů;

bloky schránek na dopisy pro domy nájemní podle typu poštovní správy (světlá výměra jednotlivých schránek 30 cm×25 cm×6 cm).

Část XII. Armatury. Část XII.

Kromě armatur uvedených v oddílu B, části IX., se použije u obytných staveb těchto armatur:*)

  1. Výtokové ventily typu č. K 1, K 3 a K 15 světlosti 13 až 26 mm (1/2 až 1“);

přímé ventily:

  1. K 83 světlosti 13—50 mm (1/2“ až 2“),
  2. K 89 roh světlosti 10—13 mm (1/2“ až 3/8“),
  3. K 125 světlosti 13—32 mm (1/2“ až 5/4“);
  4. hlavní kohouty K 159 světlosti 20—25 mm (¾“ až 1“);
  5. hlavní ventily K 181 světlosti 20—40 mm (¾“ až 6/4);
  6. navrtací kohouty K 206 světlosti 14—25 mm (½“ až 1“);
  7. nástěnky K 247 průměru 13—26 mm (1/2“ až 1“);
  8. prodloužení K 263 světlosti 13—26 mm (½“ až l“). Všechna prodloužení v délkách 10 až 100 mm;
  9. čisticí šrouby K 265 světlosti 13—26 mm (½“ až 1“);
  10. výpustné ventily K 270 světlosti 7 mm (¼“);
  11. zátka K 272 světlosti 7 nebo 10 mm (¼“ nebo ⅜“);
  12. růžice K 316 světlosti 13—26 mm (½“až 1“);

odpadní ventily:

  1. K 364 světlosti 32—50 mm (5/4“ až 2“),
  2. K 371 světlosti 32—50 mm (5/4“ až 2“),
  3. K 373 světlosti 32—50 mm (5/4“ až 2“),
  4. K 374 světlosti 32—50 mm (5/4“ až 2“);
  5. řetízky a držáčky k řetízkům K 383;

stříkací hubice:

  1. K 464 světlosti 13—25 mm (1/2“ až 1),
  2. K 478 světlosti 13—25 mm (1/2“ až 1);
  3. zahradní hydranty K 522 světlosti 20—40 mm (5/4“ až 6/4“, doporučuje se vzor sesíliti);
  4. závěsy pro klosetová sedadla K 769 hladký vzor nebo K 794 (pro opravy klosetů se zadním prkénkem);

hlavní plynové kohouty:

  1. K 800 světlosti 13—80 mm (½“ až 3“),
  2. K 805 světlosti 13—20 mm (½“ až ¾“),
  3. K 811 (klíče) světlosti 13—80 mm (1/2“ až 3“);
  4. plynové kohouty s křídlovou rukojetí:
  5. K 812 světlosti 13—20 mm (½“ až ¾“);

plynové kohouty na hadici:

  1. K 863 světlosti 10—13 mm (⅜“ až ½“) — všechny podle nové konstrukce s ochrannou pojistkou,
  2. K 860b podle nové konstrukce s ochrannou pojistkou 10—13 mm (⅜“ až ½“);
  3. parní ventily uzavírací K 3001 světlosti 13—50 mm (½“ až 2“);

zpětné ventily:

  1. K 3032 světlosti 13—50 mm (½“ až 2“),
  2. K 3038 světlosti 13—32 mm (½“ až 5/4“);

Peetova šoupátka:

  1. K 3040 světlosti 13—50 mm (½“ až 2“),
  2. K 3040W světlosti 13—50 mm (½“ až 2“);

šikmé ventily:

  1. J 8083 světlosti 13—50 mm (½“ až 2“);

výpustné ventily:

  1. J 8270 světlosti 7 mm (¼“);

regulační kohouty:

  1. J 4220 světlosti 10—32 mm (⅜“ až „ 5/4“),
  2. J 4223 světlosti 10—32 mm (⅜“ až 5/4“);

regulační ventily:

  1. J 4222 světlosti 10—32 mm (⅜“ až 5/4“),
  2. J 4221 světlosti 10—32 mm (⅜“ až 5/4“);

plnicí a vypouštěcí kohouty:

  1. J 4310 světlosti 10—26 mm (⅜“ až 1“);

odvzdušňovací ventily:

  1. J 4320 světlosti 3—10 mm (⅛“ až ⅜“),
  2. J 4320a;

pojistné ventily:

  1. J 4333 světlosti 13—25 mm (½“ až 1“),
  2. J 4343 světlosti 13—32 mm (½“ až 5/4“);

teploměrová pouzdra:

  1. J 4350 světlosti 13—20 mm (½“ až ¾“),
  2. J 4351 světlosti 13—20 mm (½“ až ¾“);

manometrové kohouty:

  1. J 4511 světlosti 13 mm (½“).

Část XIII. Plynové spotřebiče. Část XIII.

V obytných stavbách se smí používat jen plynových spotřebičů značkovaných Plynárenským, vodárenským a zdravotně-technickým svazem (vyhlášky ministra průmyslu z 28. června 1946, č. 1505 Ú. l. I a z 13. června 1947, č. 637 Ú. l. I.).

Spotřebiče, jichž možno použít v obytných budovách, jsou:

  1. vařidla jednoplamenná nebo dvouplamenná,
  2. sporáky,
  3. pečící trouby,
  4. výtopná kamna,
  5. radiátory šestižebrové, osmižebrové a desetižebrové, průtokové ohřívače vody dřezové (šestilitrové),
  6. průtokové ohřívače vody koupelnové (čtrnáctilitrové a šesnáctilitrové),
  7. žehličky,
  8. ledničky.

Část XIV. Označování staveb. Část XIV.

Pozemní stavby, které jsou prováděny jako součást úkolů podle dvouletého plánu nebo pro něž povolilo ministerstvo (pověřenectvo) techniky výjimku podle § 2, odst. 3 zákona č. 42/ 1947 Sb., buďtež na staveništi v souvislosti s předepsaným vyznačením osoby oprávněné vésti stavbu označeny nápisem v červené barvě tohoto znění:

  1. „Tato stavba je součástí úkolů dvouletého plánu podle rozhodnutí...................... z............... 194........., č............“, po případě
  2. „Pro tuto stavbu povolilo ministerstvo techniky výjimku podle § 2, odst. 3 zákona č. 42/1947 Sb., výnosem z....................194........., č......................“ (na Slovensku „pověřenectvo“ techniky místo „ministerstva“).