Platné znění

Vyhláška báňského hejtmanství v Praze o zabezpečení hnědouhelných dolů proti ohňům a výbuchům.

účinné od 28. 1. 1951

účinné od 28. 1. 1951707.

účinné od 28. 1. 1951VYHLÁŠKA

účinné od 28. 1. 1951báňského hejtmanství v Praze

účinné od 28. 1. 1951ze dne 2. prosince 1950

účinné od 28. 1. 1951o zabezpečení hnědouhelných dolů proti ohňům a výbuchům.

účinné od 28. 1. 1951Báňské hejtmanství v Praze vydává podle § 3 odst. 2 a 4 zákona č. 57/1928 Sb., o zařízení a působnosti báňských úřadů, tyto předpisy o zabezpečení hnědouhelných dolů proti ohňům a výbuchům.

účinné od 28. 1. 1951
  1. účinné od 28. 1. 1951I. Ustanovení všeobecná.
    1. účinné od 28. 1. 1951A. Rozsah platnosti.

      § 1.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 1.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Tato vyhláška platí v plném znění pro všechny hnědouhelné doly v Čechách nebo jejich části, které zařadí revírní báňský úřad do II. nebo III. třídy nebezpečí (§§ 2 a 3).

      účinné od 28. 1. 1951(2) Pro ostatní hnědouhelné hlubinné doly nebo jejich části, které jsou zařazeny do I. třídy nebezpečí, platí tato vyhláška s výjimkou ustanovení § 117 a ustanovení daných výslovně jen pro II. nebo III. třídu nebezpečí, pokud revírní báňský úřad neuzná za nutné, aby některé z uvedených ustanovení bylo zachováváno také v určitém dole I. třídy nebezpečí.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Pro hnědouhelné lomy, pokud mají, též hlubinná díla, platí obdobně ustanovení odstavce 2.

      účinné od 28. 1. 1951(4) Pro hnědouhelné lomy, na které se nevztahuje odstavec 3, jakož i pro samostatné povrchové pomocné závody hnědouhelných dolů a lomů, pokud jsou podrobeny dozoru báňských úřadů, platí přiměřeně ustanovení §§ 49, 54 až 59, 64 až 69, 77, 78, 112, 113, 115, 160 [odst. 1, č. 1, písm. b)], 164, 165 [s výjimkou odst. 1 písm. a) a c)], 166, 167 [s výjimkou písm. c) a e)] a 172 až 175 této vyhlášky.

      účinné od 28. 1. 1951(5) Závodní je povinen trvalou a dobře čitelnou vývěskou v místnosti pro dozorce a v zápisně uvědomiti zaměstnance o tom, jak je závod nebo jeho část podle této vyhlášky zařazen a která její ustanovení se naň vztahují. Vzor vývěsky je na příloze 1.

    1. účinné od 28. 1. 1951B. Zařazení hlubinných dolů do tříd nebezpečí.

      § 2.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 2.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Revírní báňský úřad zařadí podle stupně nebezpečí každý hlubinný důl do jedné ze tří tříd nebezpečí, označených římskými číslicemi.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Při stanovení třídy nebezpečí přihlíží revírní báňský úřad k těmto okolnostem:

      1. účinné od 28. 1. 1951a) v jakém množství a jakým způsobem (zda stejnoměrně nebo nepravidelně a náhle) se v dole vyvinuje methan;
      2. účinné od 28. 1. 1951b) do jaké míry je uhlí náchylné k samovznícení a do jaké míry je nebezpečné ohni (počet a rychlost průběhu ohňů a vlastnosti požárních plynů);
      3. účinné od 28. 1. 1951c) v jakém množství se v dole tvoří uhelný prach a jak je nebezpečný (rozviřitelnost, vznětlivost a způsobilost přenášeti výbuch).

      § 3.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 3.

      účinné od 28. 1. 1951Zařazení jednotlivých částí téhož dolu do různých tříd nebezpečí je přípustné výjimečně jen tehdy, tvoří-li tyto části s hlediska větrání, těžby a pravidelné chůze mužstva samostatné provozní celky.

    1. účinné od 28. 1. 1951C. Úvodní díla.

      § 4.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 4.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Každý hnědouhelný hlubinný důl musí míti nejméně dvě schůdná úvodní díla, oddělená celinou, zajištěnou proti každému nebezpečí. Používá-li se těchto úvodních děl jako vtažných a výdušných větrních cest, musí býti od sebe tak vzdálena nebo tak zajištěna, aby podle zkušeností nemohly větry mezi nimi pronikati horninou.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Revírní báňský úřad můře výjimečně povoliti přechodné provozování dolu s jedním schůdným úvodním dílem, mají-li všechny provozní oddíly dobře schůdné spojení se sousedním dolem.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Revírní báňský úřad může dále výjimečně povoliti přechodné provozování dolu s jedním schůdným úvodním dílem, je-li toto úvodní dílo rozděleno větrní přehradou na dvě dokonale oddělené větrní zátyně a je-li vtažná zátyň opatřena jízdním zařízením, vyhovujícím předpisům o jízdě na laně.

      § 5.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 5.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Každé vtažné úvodní dílo a všechny jeho spoje s povrchem musí míti u svého ústí na povrch ohnivzdornou, snadno přístupnou a lehce ovladatelnou uzávěru (poklop).

      účinné od 28. 1. 1951(2) Použivatelnost a ovladatelnost uzávěr (poklopů) musí býti aspoň jednou za čtvrt roku zkoušena a výsledky zkoušek zaznamenány do požární knihy [§ 161 písm. d)].

      účinné od 28. 1. 1951(3) K těsnému uzavření vtažných úvodních děl musí býti po ruce zásoba těsnicích hmot v takovém množství, aby uzávěra mohla jimi býti spolehlivě utěsněna. Obdobně musí býti pohotově těsnicí hmoty pro utěsnění uzávěr (dveří) všech ostatních spojů s povrchem, ústících do jámy pod poklopem, pokud nejsou stále těsně uzavřeny.

      účinné od 28. 1. 1951(4) Všechny jiné otvory do vtažných úvodních děl (na př. pro potrubí, kabely a j.) nesmí býti ponechávány otevřené, nýbrž musí se ihned po upotřebení (položení potrubí, kabelů a pod.) řádně uzavříti.

      účinné od 28. 1. 1951(5) Pokud vtažná úvodní díla neslouží těžbě nebo jízdě mužstva, musí býti zabezpečena trvalou ohnivzdornou ohradou přiměřené výšky. Dveře ohrady smějí být bez klíče otvíratelné pouze zevnitř.

      účinné od 28. 1. 1951(6) Musí býti postaráno o to, aby při uzavření vtažného úvodního díla byl zajištěn jiný průchod pro vtažné větry a pro mužstvo, vyúsťující na takovém místě a v takové vzdálenosti, aby požární plyny nemohly tímto průchodem vniknouti do dolu. Výjimka z tohoto ustanovení je přípustna jen tehdy, je-li pro případ uzavření vtažného úvodního díla zajištěn výjezd mužstva jinak.

      § 6.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 6.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Každá jáma musí být opatřena lezním oddělením.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Revírní báňský úřad může v odůvodněných případech povoliti výjimku.

      § 7.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 7.

      účinné od 28. 1. 1951(1) K pravidelné jízdě mužstva musí se používati vtažných jam.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Výdušných jam nebo hlavních výdušných chodeb smí se k pravidelné jízdě výjimečně používati jen tehdy, má-li mužstvo dostatečnou příležitost dostati se při výskytu nedýchatelných plynů rychle z výdušného větrního proudu do neohrožených nebo vztažných větrů a těmi na povrch. Tuto výjimku povoluje revírní báňský úřad.

    1. účinné od 28. 1. 1951D. Vztahy k sousedním dolům.

      § 8.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 8.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Každý hnědouhelný hlubinný důl musí míti své vlastní vtažné a výdušné úvodní dílo.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Revírní báňský úřad může výjimečně povoliti, aby dva samostatné doly používaly společně jedné vtažné nebo výdušné větrní jámy, jsou-li splněny tyto podmínky:

      1. účinné od 28. 1. 1951a) Výdušný proud každého z obou dolů nesmí trvale vykazovati více než 0.3% methanu,
      2. účinné od 28. 1. 1951b) Musí býti zajištěna bezpečnost proti přenosu výbuchu z jednoho dolu do druhého, a to zřízením vodních nebo prachových uzávěr v nárazištích společných jam a ve všech místech, kde se výdušné proudy spojují.
      3. účinné od 28. 1. 1951c) Každý větrní proud vyúsťující ze společné větrní jámy nebo vúsťující do ní musí se dáti při požáru nebo po výbuchu bez nebezpečí a rychle uzavříti z dýchatelného větrního proudu ohnivzdornými kouřovými dveřmi.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Mají-li dva doly míti společnou větrní jámu, musí závodní těchto dolů předložiti revírnímu báňskému úřadu společným podáním k přezkoušení údaje o množství větrů, které bude společnou jamou pro každý důl přicházeti nebo z něho odcházeti, jakož i návrh opatření pro možnost regulace množství větrů přicházejících nebo odcházejících z každého dolu, a dále návrh opatření, která každý závod je povinen provésti v případě výbuchu nebo vzniku nebezpečného ohně na svém dole vzhledem ke společnému používání jedné větrní jámy.

      účinné od 28. 1. 1951(4) Závodní dolů, používajících společně jedné větrní jámy jsou povinni vyrozumívati se navzájem ihned o změnách větrních poměrů a o všech příhodách ve svém dole, které by mohly míti vliv na větrání a složení větrů druhého dolu. Je-li již předem známo, že takové změny nastanou, nutno je oznámiti předem a včas.

      § 9.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 9.

      účinné od 28. 1. 1951K rubání ve vzdáleností menší než 40 m od společné hranice dvou sousedících dolů je potřebí povolení revírního báňského úřadu. Proto se musí tomuto úřadu oznámiti, jakmile se díla jednoho dolu přiblíží na vzdálenost 40 m k hranici dolu druhého.

  1. účinné od 28. 1. 1951II. Větrání.

    § 10.

    Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 10.

    účinné od 28. 1. 1951(1) Při opatřování, vedení a rozdělování větrů, jakož i při větrání jednotlivých důlních děl musí se přihlédnouti nejen k pravidelné potřebě čerstvého vzduchu pro osazenstvo, k nutnosti rozředění třaskavých nebo nedýchatelných větrů na neškodnou míru, k potřebnému ochlazení příliš oteplených větrů a k zamezení případného pronikání kouře z ohňů proti větrům, nýbrž i k zamezení vzniku ohňů.

    účinné od 28. 1. 1951(2) Bez povolení revírního báňského úřadu nesmí se podtlak u hlavního větráku (větrníku) trvale zvětšiti o více než 20% dosavadního podtlaku.

    1. účinné od 28. 1. 1951A. Opatřování větrů.

      účinné od 28. 1. 1951Způsob opatřování.

      § 11.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 11.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Větrní proud potřebný pro důl musí se opatřovati umělým ssacím větráním.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Revírní báňský úřad může výjimečně povoliti přirozené větrání

      § 12.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 12.

      účinné od 28. 1. 1951(1) V místnosti větrákového motoru musí být blízko vyústění výdušného proudu na dobře chráněném a snadno přístupném místě zabudován vhodný měřič podtlaku. U dolů III. třídy nebezpečí musí být tento měřič zařízen na samočinné zapisování. Diagramy podtlaku s označením dnů, na které se vztahují, musí býti uschovávány aspoň po 6 měsíců.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Na hlavní větráky u dolů II. a III. třídy nebezpečí musí se nepřetržitě dohlížeti. Stálý dozor může odpadnouti, je-li učiněno opatření, aby se závodní ihned dozvěděl o zastavení větráku při poruše.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Hlavní větráky, zejména lopatková kola a rozptylovače, musí býti prohlíženy jednou za rok. Zjistí-li se při tom větší nahromadění nečistot, je nutno je odstraniti.

      § 13.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 13.

      účinné od 28. 1. 1951Hlavní větráky dolů musí býti tak výkonné, aby se předepsané nejmenší množství větrů (§ 15) dalo v případě potřeby zvýšiti, a to u dolů III. třídy nebezpečí až o 25%.

      § 14.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 14.

      účinné od 28. 1. 1951Není-li v záloze další větrák nebo motor, musí býti v případě delší opravy hlavního větráku nebo jeho motoru zařízen okamžitý výjezd mužstva z jámy. Zastaví-li se hlavní větrák pro poruchu elektrického proudu, rozhodne závodní — přihlížeje k předpokládanému trvání poruchy a k ohrožení osazenstva dolu — o tom, má-li být zařízen výjezd mužstva z jámy nebo opuštění některých tím ohrožených pracovišť.

      účinné od 28. 1. 1951Množství větrů.

      § 15.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 15.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Hlavní výdušný proud (celého dolu) musí být tak silný, aby připadalo na muže v nejsilněji obsazené směně:

      1. účinné od 28. 1. 1951a) u dolů I. třídy nebezpečí aspoň 4 m3 větrů za minutu,
      2. účinné od 28. 1. 1951b) u dolů II. třídy nebezpečí aspoň 6 m3 větrů za minutu,
      3. účinné od 28. 1. 1951c) u dolů III. třídy nebezpečí aspoň 7 m3 větrů za minutu.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Při tom musí být vyhověno ustanovením § 16.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Jestliže větrání dolu vyhovuje ustanovením § 16, může revírní báňský úřad povoliti úlevu z předpisu odstavce 1.

      § 16.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 16.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Větrání každého dolu musí být upraveno tak, aby

      1. účinné od 28. 1. 1951a) obsah methanu v dílčích výdušných proudech (jednotlivých větrních oddělení) nepřesahoval 1% při vyřizování a 1/2% po zahájení rubání,
      2. účinné od 28. 1. 1951b) teplota větrů přivedených do pracovišť nepřesahovala na vlhkém teploměru 30° C,
      3. účinné od 28. 1. 1951c) každý dílčí výdušný proud obsahoval nejméně 19 objemových procent kyslíku.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Výjimky z ustanovení odstavce 1, písm. b) povoluje revírní báňský úřad.

      § 17.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 17.

      účinné od 28. 1. 1951Ustanovení § 15, odst. 1 platí i pro stanovení množství větrů v každém větrním oddělení. Množství větrů jednotlivých větrních oddělení lze však snížiti až na 2 m3 na muže za minutu u dolů I. třídy a na 3 m3 na muže za minutu u dolů II. a III. třídy nebezpečí, pokud po tomto snížení není ve výdušném proudu za posledním pracovištěm methan v množství 1% při vyřizování a ½% při rubání.

      účinné od 28. 1. 1951Měření a rozbory větrů.

      § 18.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 18.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Za účelem posouzení, zda větrání vyhovuje předpisům §§ 15 až 17, musí se prováděti pravidelné měření množství a teploty větrů, jakož i rozbory vzorků větrů, a zaznamenávati podtlak u hlavního větráku a barometrický tlak, podle těchto předpisů:

      1. účinné od 28. 1. 1951a) Množství větrů a jejich rozdělení v dole musí se zjišťovati u dolů I. třídy nebezpečí jednou za půl roku, u dolů II. a III. třídy nebezpečí jednou za měsíc.
      2. účinné od 28. 1. 1951b) Rozbory výdušných proudů musí se prováděti u dolů I. třídy nebezpečí jednou za půl roku a to jen, pokud jde o hlavní výdušný proud, u dolů II. třídy nebezpečí jednou za půl roku a u dolů III. třídy nebezpečí jednou za čtvrt roku, a to v obou posledních případech jak z hlavního, tak z dílčích výdušných proudů. Každý vzorek budiž vzat co možná stejnoměrně z celého výdušného průřezů. Rozbor musí zahrnovati stanovení kyslíku, kysličníků uhelnatého a uhličitého a methanu, při čemž se má kysličník uhelnatý stanoviti na tisíciny objemového procenta a ostatní složky na desetiny objemového procenta.
      3. účinné od 28. 1. 1951c) Teplota výdušných proudů (hlavních i dílčích) musí se zjišťovati v těchže obdobích jako množství, větrů.
      4. účinné od 28. 1. 1951d) Barometrický tlak se musí odečítati a zaznamenávati denně, pokud na dole není samočinně zapisující tlakoměr. Je-li takový tlakoměr na dole, je nutno barogramy uschovávati po dobu aspoň 6 měsíců. V tom případě odečítá a zaznamenává se barometrický tlak v těchže obdobích jako množství větrů.
      5. účinné od 28. 1. 1951e) Podtlak hlavního větráku se musí zjišťovati a zaznamenávati v těchže obdobích jako množství větrů.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Výsledky měření a rozborů větrů se musí zapisovati do knihy o měření a rozborech větrů podle vzoru příl. 2 [§ 161 písm. a)] a ponechávali spolu s diagramem podtlaku a barogramy pro revírní báňský úřad k nahlédnutí.

    1. účinné od 28. 1. 1951B. Rozdělení a vedení větrů.

      § 19.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 19.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Rozdělení a vedení větrů v dole má vyhovovati jednak základnímu požadavku, aby všechna důlní díla byla ovětrávána dostatečným množstvím větrů (§§ 15 a 17) při co nejmenším podtlaku u hlavních větráků, jednak zvláštním požadavkům, pokud jde o rozředění třaskavých nebo nedýchatelných větrů na neškodnou směs, snížení příliš velkých teplot větrů a zamezení samovznícení uhlí.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Pokud tato vyhláška nepřipouští větrání bez větracího zařízení (větrání difusí) nebo zvláštní větrání, musí být důlní díla větrána průchodním větrním proudem, který je vzbuzován hlavním větrákem nebo přirozeným tahem a vane od vtažného ústí dolu k jeho výdušnému ústí otevřenými důlními díly bez zvláštních pomocných zařízení (§ 30 odst. 1 a 2).

      1. účinné od 28. 1. 19511. Docílení dostatečného množství větrů.

        účinné od 28. 1. 1951Dělení větrního proudu.

        § 20.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 20.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Větrní proud se musí děliti tak, aby bylo v dole zařízeno co nejvíce samostatných vědních oddělení.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Samostatným větrním oddělením rozumí se část dolu, větraná dílčím proudem, jehož vtažné větry se berou z čerstvého větrního proudu a jehož výdušné větry se odvádějí tak, aby jimi nebyla zasažena žádná další pracoviště (nejvýše jen přechodné práce menšího rozsahu, jako opravy, čištění a pod.).

        účinné od 28. 1. 1951(3) Všechna spojení mezi samostatnými větrními odděleními třeba uzavříti hrázemi a, třeba-li udržovati spojení ve stavu sjízdném, nejméně dvěma hrázovými (větrními) dveřmi, proti sobě zavíratelnými (s výjimkou šípových dveří) a samočinně se zavírajícími i z krajní polohy. Stejně třeba uzavříti krátká spoje mezi vtažným a výdušným proudem samostatného větrního oddělení, může-li krátké spojení mezi nimi ohrožovati větrání větrního oddělení nebo celého dolu.

        účinné od 28. 1. 1951(4) Pro dřevěná dveřní křídla hrázových dveří je užiti fošen, pokud možno prostých suků. Veřeje musí býti pevnější než dveře. Dveře musí na ně všude přesně dosedati plochou, u dveří obvyklé velikosti nejméně 5 cm širokou. Jsou-li dveře ve společné hrázi, musí býti od sebe tak vzdáleny, aby jedny z nich zůstaly vždy uzavřeny.

        účinné od 28. 1. 1951(5) Mají-li hráze nebo hrázové dveře otvory pro převádění částí větrů, musí býti tyto otvory s obou stran opatřeny samočinnými záklopkami.

        § 21.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 21.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Počet samostatných větrních oddělení musí být takový, aby v žádném z nich nebylo zaměstnáváno více než 100 lidí a aby větry přiváděné do každého předku byly dobře dýchatelné.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Revírní báňský úřad může v případech naléhavé provozní potřeby výjimečně povoliti, aby ve větrním oddělení bylo zaměstnáno více než 100 lidí, je-li postaráno o to, aby účinky případného výbuchu byly uvnitř větrního oddělení omezeny vodními nebo prachovými uzávěrami (§ 117) na menší úseky.

        účinné od 28. 1. 1951Větrní cesty a jejich průřezy.

        § 22.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 22.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Užitečné (nezastavěné) průřezy větrních cest musí býti tak velké, aby větrání dolu vyhovovalo ustanovením §§ 15 až 17 a aby rychlost větrů nikde nepřekračovala mez stanovenou v § 23.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Větrní cesty hlavních větrních proudů, t. j. takových, které vedou větry více samostatných větrních oddělení, a větrní cesty jednotlivých samostatných větrních oddělení musí míti nezastavěný průřez nejméně 2 m2. ostatní větrní cesty nezastavěný průřez nejméně 1 m2. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na větrní vrty.

        účinné od 28. 1. 1951(3) U chodeb, jichž se často používá k chůzi nebo jízdě mužstva a k těžbě, musí se odečísti průřez vozíku od průřezu chodby.

        účinné od 28. 1. 1951(4) Zvláště výdušné chodby, jimiž procházejí větry ze základních pásových chodeb při pruhovém dobývání, musí býti včas přibírány a nesmějí být zaplňovány odkládanými hmotami a odstavovanými vozíky, aby poskytovaly průchod odcházejícím větrům.

        účinné od 28. 1. 1951(5) při ražení chodeb musí se dbáti, aby pokud možno ve stropu chodeb nevznikaly dutiny a chodby neměly ostré úhly a ohyby. Dutiny, jimž nebylo možno zabrániti, je třeba ihned zapažiti.

        účinné od 28. 1. 1951Rychlost větrů.

        § 23.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 23.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Rychlost větrů nesmí, překročiti 6 m za vteřinu. Jedině u větrních jam a zátyní, jakož i u výdušných chodeb, které slouží jen k průchodu větrů a jimiž se projíždí nebo prochází jen zřídka, může rychlost větrů obnášeti až 10 m za vteřinu.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na větrní vrty.

        účinné od 28. 1. 1951Zamezní ztrát větrů.

        § 24.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 24.

        účinné od 28. 1. 1951Všechna díla spojující hlavní větrní cesty téhož větrního oddělení musí býti uzavřena řádnými dveřmi nebo jinými uzávěrami, a to v takovém počtu a provedení, aby nebylo ohroženo větrání pracovišť (§ 37).

        účinné od 28. 1. 1951Zařízení k oddělení a regulaci větrů.

        § 25.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 25.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Větrní dveře, přepážky, zásuvky a pod. musí býti provedeny tak, aby řádně těsnily.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Větrní dveře se musí samočinně zavírati i z krajní polohy. Nepoužívané dveře se musí vyvěsiti. Kde se častěji projíždí nebo prochází větrními dveřmi, musí se postaviti více dveří v takových vzdálenostech, aby nejméně jedny zůstaly vždy uzavřeny.

        § 26.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 26.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Větrní dveře, které při soustředném (centrálním) větrání oddělují mezi podvojnými jamami (vtažnou a výdušnou) hlavní vtažný větrní proud od hlavního výdušného větrního proudu, musí být provedeny jako isolační dveře. Isolační dveře musí býti tak pevné, aby odolaly statickému přetlaku nejméně 10 atmosfér, musí řádně těsniti (§ 20 odst. 4) a zabrániti Síření ohně. Musí míti ohnivzdorné veřeje a železná křídla a nesmí zůstávati otevřeny.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Vždy musí býti postaveny aspoň dvoje isolační dveře, proti sobě zavíratelné a samočinně se zavírající.

        účinné od 28. 1. 1951(3) Chodby po obou stranách isolačních dveří musí býti vyzděny aspoň do vzdálenosti 2 m.

        účinné od 28. 1. 1951Uzavření trvale nepoužívaných děl.

        § 27.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 27.

        účinné od 28. 1. 1951Aby se omezily ztráty větrů a zamezilo se jejich oteplování, musí býti díla a úseky, vyřazené trvale z používání, těsně uzavřeny.

        účinné od 28. 1. 1951Zákaz předčasné přípravy.

        § 28.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 28.

        účinné od 28. 1. 1951Chodby k vyřizování porubního pole nesmí se raziti dříve, než je jich zapotřebí.

        účinné od 28. 1. 1951Omezení ražení podvojných chodeb.

        § 29.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 29.

        účinné od 28. 1. 1951Podvojné chodby smějí býti raženy jen, pokud to je z provozních nebo bezpečnostních důvodů nutné.

        účinné od 28. 1. 1951Zvláštní větrání.

        § 30.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 30.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Větrání větrními přehradami nebo větračkami (lutnami) vsazenými do dřevěné uzávěry (peření) bez pomocného větráku — t. j. silou hlavního větráku — musí býti co nejvíce omezeno.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Při větrání Větračkami s pomocnými větráky nebo duvkami musí se dbáti těchto pravidel:

        1. účinné od 28. 1. 1951a) Foukací větračky musí bytí na svém ssacím konci zahnuty proti čerstvým větrům, ssací větračky na svém foukacím konci pak po větrech, a to vždy nejméně na délku 3 m.
        2. účinné od 28. 1. 1951b) Větračky musí být řádně utěsněny.
        3. účinné od 28. 1. 1951c) Smáčknuté, zborcené nebo děravé větračky musí být včas opraveny.
        4. účinné od 28. 1. 1951d) Větračky musí dosahovati až do pracovních předků.
        5. účinné od 28. 1. 1951e) Plátěných větraček smí se používati pouze pro foukací část větrání a jen na kratší vzdálenost.

        účinné od 28. 1. 1951(3) Větrání předků výlučně stlačeným vzduchem není dovoleno.

        účinné od 28. 1. 1951Zvýšení podtlaku u hlavního větráku.

        § 31.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 31.

        účinné od 28. 1. 1951Nelze-li dosáhnouti potřebného zvětšení množství větrů v dole prostředky uvedenými v §§ 20 až 30, smí se zvětšit podtlak u hlavního větráku výdušné jámy (§ 10 odst. 2). Vlastní zvýšení podtlaku nesmí se pak prováděti náhle a najednou, nýbrž pozvolna a postupně.

      1. účinné od 28. 1. 19512. Rozředění a zneškodnění plynů.

        účinné od 28. 1. 1951Uzavření stařin a nevětraných děl.

        § 32.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 32.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Stařiny vyrubaných polí musí se uzavříti hrázemi, aby se zabránilo náhlému výronu většího množství třaskavých nebo nedýchatelných plynů do otevřených důlních děl.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Díla, která nejsou dostatečně větrána, musí být v příchodní chodbě zřetelně označena pevným pažinovým křížem. Přístup do takto uzavřených děl je zakázán.

        účinné od 28. 1. 1951Předvrtávání.

        § 33.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 33.

        účinné od 28. 1. 1951Razí-li se chodby pod stařinami nebo blíží-li se k uzavřeným starým porubům, závalům nebo starým chodbám, jakož i místům, kde se dají očekávati náhlé výrony plynů (na př. v blízkosti slojových poruch a pod.), musí se předvrtávati.

        účinné od 28. 1. 1951Přímé odvádění větrů s nedýchatelnými plyny.

        § 34.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 34.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Mají-li se s větrním proudem odváděti také větry z požářišť, pokud nebyly rozředěny na neškodnou směs, musí se průchodní větrní proud odváděti přímo do takových výdušných chodeb, ze kterých se nemůže dostati na žádné pracoviště.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Stejné opatření je nutno učiniti u všech průchodních větrních proudů, do kterých se dostaly nedýchatelné nebo třaskavé plyny, pokud nebyly rozředěny na neškodnou směs.

        účinné od 28. 1. 1951(3) Nejsou-li opatření podle odstavců 1 a 2 proveditelná, je nutno odvolati osádky z ohrožených pracovišť.

        účinné od 28. 1. 1951Větrní spojení.

        § 35.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 35.

        účinné od 28. 1. 1951Rozsáhlejší vyřizování důlních polí, v nichž lze očekávati vývin plynů, smí se prováděti jen po provedeném větrním spojení mezi vtažnou a výdušnou cestou.

        účinné od 28. 1. 1951Zkoumání pracovišť na plyny.

        § 36.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 36.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Všechna pracoviště, v nichž se nepracovalo 24 hodin nebo déle, musí dozorce nebo k tomu určená spolehlivá osoba prozkoumati úředně povolenou větérkou [§ 132 odst. 1 písm. d) 1 na obsah třaskavých nebo nedýchatelných plynů, a to bezprostředně, ne však dříve než tři hodiny před obsazením pracovišť.

        účinné od 28. 1. 1951(2) O výsledcích předchozího zkoumání na plyny musí se vésti záznamy v knize o předběžných prohlídkách pracovišť [§ 161 písm. b)], které musí obsahovati jméno zkoumající osoby, den a hodinu pozorování, zjištěný obsah plynu a označení oněch míst, na nichž byl plyn větérkou zjištěn. Záznamy se musí každodenně předkládati závodnímu.

        účinné od 28. 1. 1951(3) Závodní nebo osoba jím pověřená určí zápisem v knize o větrání [§ 161 písm. c)] — přihlížeje k pravděpodobnosti výskytu plynů —, v kterých, pracovištích musí předáci zkoumati na plyny před započetím práce i během směny, zvláště po delších pracovních přestávkách. V těchto pracovištích musí být po ruce větérka. Ostatní pracoviště zkoumá na plyny jen dozorce při své první pochůzce ve směně. Po této pochůzce musí míti dozorce větérku v pohotovém stavu připravenu na předem určeném, bezpečném, chráněném a stále střeženém místě v dole.

        účinné od 28. 1. 1951Zaplynované pracoviště.

        § 37.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 37.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Za zaplynované se pokládá pracoviště, v němž bylo větérkou zjištěno více než 1,5% methanu, jde-li o práce v uhelné sloji, nebo více než 2,5% methanu, jde-li o práce mimo uhelnou, sloj, nebo byl-li zjištěn takový nedostatek kyslíku, že plamen větérky při počvě hasne.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Dělníci zaměstnaní v zaplynovaném pracovišti musí je opustiti a odebrati se do nejbližší bezpečné chodby.

        účinné od 28. 1. 1951(3) Každé zaplynování pracoviště musí být hlášeno dozorci. Dozorce musí zaříditi uzavření ohroženého pracoviště pažinovým křížem, postarati se o přivádění čerstvých větrů a hlásiti případ závodnímu. Zjistí-li zaplynování předák, musí ihned uzavříti pracoviště pažinovým křížem a ohlásiti případ dozorci.

        účinné od 28. 1. 1951(4) Přístup do pracovišť uzavřených pažinovým křížem je zakázán.

      1. účinné od 28. 1. 19513. Zamezení vysokých teplot větrů.

        § 38.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 38.

        účinné od 28. 1. 1951Vztažné větry musí se vésti od úvodních děl do jednotlivých porubních polí soustředěně pokud možno jen jedinou chodbou.

        § 39.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 39.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Základní chodba při pruhovém dobývání musí se větrati dostatečně silným průchodním větrním proudem. Výjimky odůvodněné nepřekonatelnými technickými překážkami povoluje revírní báňský úřad.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Počet porubů a chodeb současně prováděných z jedné základní chodby smí býti jen takový, aby teplota větrů přiváděných do posledního pracoviště nepřekročila dovolenou mez (§ 16).

        účinné od 28. 1. 1951(3) Při pruhovém dobývání musí se zvlášť pečlivě dbát na přesné dodržování pravidel pro zvláštní větrání (§ 30 odst. 2), aby se do porubů dostalo dostatečné množství větrů.

      1. účinné od 28. 1. 19514. Omezení nebezpečí vzniku ohňů.

        účinné od 28. 1. 1951Vyrovnaný tlak větrů.

        § 40.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 40.

        účinné od 28. 1. 1951Je nutno se zpravidla vyvarovati častého lomení chodeb, příliš náhlých změn průřezu chodeb a takového, dělení větrů, které by vyžadovalo příliš mnoho větrních isolačních objektů.

        účinné od 28. 1. 1951Účelné rozmístění větrních dveří.

        § 41.

        Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 41.

        účinné od 28. 1. 1951(1) Při umístění větrních dveří musí se dbáti, aby rozsedliny a drobivé části sloje nebyly vysazeny přetlaku větrů.

        účinné od 28. 1. 1951(2) Počet větrních dveří v jednotlivých chodbách musí být takový, aby na jednotlivé dveře doléhal malý tlakový rozdíl.

    1. účinné od 28. 1. 1951C. Větrání neproražených děl a porubů.

      účinné od 28. 1. 1951Při hloubení jam.

      § 42.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 42.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Jámy smějí se při hloubení větrati bez větracího zařízení do hloubky 10 m a to jen tehdy, nebyl-li na dně jámy zjištěn kysličník uhličitý.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Jinak se při hloubení jam musí větrati buď větračkami s pomocným větrákem nebo duvkou, nebo větrními přehradami.

      účinné od 28. 1. 1951Při ražení překopů.

      § 43.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 43.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Překopy vodorovné a úpadní smějí se při ražení větrati bez větracího zařízení do vzdálenosti 50 m od průchodního větrního proudu, a to jen do té doby, dokud předek není zaplynován (§ 37 odst. 1), nebo není-li obava z výronu plynů.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Jinak se musí vodorovné a úpadní překopy větrati zvlášť větračkami s pomocným větrákem nebo duvkou.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Pro větrání dovrchních překopů, t. j. překopů s větším stoupáním než 1:50, platí předpisy § 45.

      účinné od 28. 1. 1951Při ražení směrných a úpadních chodeb.

      § 44.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 44.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Směrné á úpadní chodby smějí se při ražení větrati bez větracího zařízení do vzdálenosti 50 m od průchodního větrního proudu, a to jen do té doby, dokud předek není zaplynován (§ 37 odst. 1), nebo není-li obava z výronu plynů.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Jinak se musí směrné a úpadní chodby větrati zvlášť větračkami s pomocným větrákem nebo duvkou.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Zvláštní větrání směrných a úpadních chodeb na vzdálenost větší než 500 m vyžaduje povolení revírního báňského úřadu.

      účinné od 28. 1. 1951Při ražení dovrchních chodeb.

      § 45.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 45.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Dovrchní chodby, t. j. chodby se stoupáním větším než 1:50, smějí se při ražení větrati bez větracího zařízení do vzdálenosti 30 m dolů I. třídy a 15 m u dolů II. a III. třídy nebezpečí, a to jen do té doby, dokud předek není zaplynován (§ 37 odst. 1), nebo není-li obava z výronu plynů.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Zvláštní větrání dovrchních chodeb do vzdálenosti větší než 500 m vyžaduje povolení revírního báňského úřadu.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Pomocné větráky nebo duvky musí být v pracovních i v nepracovních směnách a během střídání směn nepřetržitě v činnosti.

      účinné od 28. 1. 1951Větrání porubů.

      § 46.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 46.

      účinné od 28. 1. 1951Poruby smějí se větrati bez větracího zařízení do vzdálenosti 30 m od průchodního větrního proudu jen do té doby, dokud porub není zaplynován (§ 37 odst. 1), nebo není-li obava z výronu plynů nebo nepřesahuje-li teplota větrů v porubu dovolenou mez (§ 16).

      § 47.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 47.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Jinak se musí poruby větrat průchodním větrním proudem nebo větračkami s pomocným větrákem nebo duvkou.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Při větrání porubů průchodním větrním proudem musí býti výdušná větrní cesta volná.

      účinné od 28. 1. 1951(3) Pomocné větráky nebo duvky musí být v pracovních i v nepracovních směnách a během střídání směn nepřetržitě v činnosti.

      § 48.

      Odkaz účinné od 28. 1. 1951§ 48.

      účinné od 28. 1. 1951(1) Větrní proud v základní chodbě při pruhovém dobývání, jakož i výdušný proud z porubů musí míti zpravidla vzestupný nebo aspoň vodorovný směr.

      účinné od 28. 1. 1951(2) Úpadní vedení větrů z porubů nebo základních chodeb po úklonu větším než 1:50 je přípustné na svislý výškový rozdíl nejvýše 15 m jen u dolů s umělým větráním, a to jen tehdy, je-li spolehlivě zabráněno krátkému spojení větrů. Při větším výškovém rozdílu je třeba povolení revírního báňského úřadu; toto omezení neplatí, nemá-li větrní proud nikde více než 1 ½ % methanu.