Vyhláška ministerstva výživy o výrobě, označování a balení rosolovadel používaných při zpracování ovoce.

§ 1.

(1) Rosolovadly se podle této vyhlášky rozumějí přípravky vyrobené z ovoce, používané při zpracování ovoce, které převádějí v rosol původní nebo upravenou ovocnou hmotu (zahuštěnou, přislazenou, okyselenou a pod.), ovocnou šťávu, jakož i cukerný roztok.

(2) Látky rovněž pocházející z ovoce, které rosol nevytvářejí a malým přídavkem (nejvýše 2 a 3%) jen zvýší viskositu cizí ovocné hmoty, případně až do kašovité konsistence, lze považovat pouze za zahušťovadla.

§ 2.

Jako rosolovadla se smějí vyrábět a do oběhu uvádět:

1. a) technické pektiny k normálnímu použití, t. j. k rosolování hmot bohatých cukrem, a to tekuté nebo suché (práškovité) — v dalším normální pektin — a
2. b) technické pektiny ke speciálním účelům, zpravidla suché (práškovité) — v dalším speciální pektin.

§ 3.

(1) Rosolotvorná účinnost (stupňovitost) rosolovadla (§ 2) se označuje číslem, které udává, kolik váhových dílů cukrové sušiny obsažené v 65 procentním optimálně okyseleném roztoku lze převést v rosol jedním váhovým dílem rosovadla.

(2) Rosolotvorná účinnost se stanoví methodou podle Cooxe nebo podle Tarr-Bakera

§ 4.

Rosolotvorná účinnost normálního pektinu ve stavu suchém neředěném musí být nejméně 50°, a ve stavu tekutém neméně 5°,

§ 5.

(1) Suchý normální pektin určený ke zpracováni po živnostensku může být upraven malou přísadou cukru tak, aby bylo dosaženo žádoucí standartní hodnoty rosolotvorné účinnosti.

(2) Tekutý normální pektin určený pro potřebu domácností spotřebitelů musí obsahovat alespoň 5% čistého pektinu a vykazovat rosolotvornou účinnost alespoň 5°.

(3) Práškovitý normální pektin míchaný s cukrem, určený jako rosolovadlo pro domácnosti spotřebitelů, musí mít rosolotvornou účinnost alespoň 20°.

§ 6.

(1) Obsah čistého pektinu v suchých neředěných rosolovadlech (§ 2) činí 35 až 85%. Je-li v suchém nebo cukrem ředěném normálním pektinu, jak ž i speciálním pektinu míchaném s minerálními přísadami (odstavec 3) obsah čistého pektinu nižší než 30%, budiž to uvedeno v označení (deklarováno) — (§ 10).

(2) Obsah vody nesmí u suchých rosolovadel (§ 2) přesahovat 5 až 15%, a u tekutých 75 až 90%.

(3) Obsah popelu v normálních pektinech nesmí být větší než 7% (počítáno na sušinu). Speciální pektiny smějí být preparovány přísadou neškodných, ministerstvem zdravotnictví schválených minerálních látek až do 25% obsahu popela v sušině (na př. přípravky k rosolování prostředí chudého cukrem nebo působící pozvolné zrosolovatění); zvláštní povaha a určeni takového speciálního pektinu musí být v označení náležitě vyznačeny (§ 10).

(4) Obsah dusíkatých látek (N X 6,25) v rosolovadlech (§ 2) nesmí přesahovati 4% sušiny.

§ 7.

Stupeň esterifikace jest u normálních pektinů 30 až 85%; u speciálních pektinů může být stupeň esterifikace nižší,

§ 8.

(1) Tekutá rosolovadla (§ 2) smějí být konservována jen přísadou některého z těchto konservačních činidel:

1. kyselina benzoová v nejvyšším množství 2 g na 1 kg hmoty,
2. kysličník siřičitý v nejvyšším množství 0,8 g na 1 kg hmoty,
3. estery kyseliny paraoxybenzoové v nejvyšším množství 0,9 g na 1 kg hmoty.

(2) Jsou-li kromě některých z uvedených konservačních činidel v rosolovadle (§ 2) obsaženy i stopy SO₂ (původem z konservovaných matolin), není to na závadu.

(3) Rosolovadla (§ 2) nesmějí obsahovat látky zdraví škodlivé (těžké kovy, arsen a j.).

(4) Míchati rosolovadla (§ 2) se slizy nebo s látkami jiného než ovocného původu (na př. se škrobem, želatinou, agarem, tylosou a pod.) není přípustné, s výjimkami uvedenými v této vyhlášce (cukr — § 5, minerální látky — § 6, odst. 1 a 3).

§ 9.

(1) Suchá rosolovadla (§ 2) musí být jemně mleta, aby prošla mlynářským gázem se 70 oky/cm².

(2) Barva rosolovadel (§ 2), jak suchých tak tekutých má být co nejsvětlejší. Roztoky rosolovadel (§ 2) smějí být nanejvýše světlehnědé a nesmějí být hruběji zakalené. Směs jednoho dílu tekutého rosolovadla (§ 2), případně přiměřeně koncentrovaného roztoku suchého rosolovadla (§ 2) se třemi až čtyřmi díly 60% cukerného roztoku nesmí mít specifickou nebo cizí vůni (na př. po sušeném ovoci).

§ 10.

(1) Rosolovadla (§ 2) se označují na obalech, po případě na nálepkách firmou výrobce a uvedením druhu ovoce, z něhož byly vyrobeny.

(2) Normální pektiny se označují také stupněm rosolotvorné účinnosti (§ 3). Tento stupeň nutno vždy uvést také v nabídkách, účtech a pod. Jde-li o rosolovadla (§ 2) určená k použití v domácnostech spotřebitelů, musí být na drobných obalech uveden také stručný a srozumitelný návod k upotřebení.

(3) U speciálních pektinů, které rosolují jen za zvláštních okolností (na př. při nižším obsahu cukru, než je obvyklé u běžně vyráběných ovocných pomazánek a rosolů), je nutno v označení kromě stupně rosolotvorné účinnosti uvést vhodné upozornění na uvedenou okolnost.

(4) Speciální pektiny určené k takovému zpracování, kde není požadavkem vznik rosolu a které nerosolují nebo rosoluji jen obtížně, nesmějí být označeny stupněm rosolotvorné účinnosti, avšak v jejich označení musí být uveden obsah čistého pektinu v procentech, upozornění, že jde o přípravek nerosolující, jakož i případná přísada minerálních látek (§ 6 odst. 3).

§ 11.

Obaly pro rosolovadla (§ 2) musí být zdravotně nezávadné, zabraňující přijetí cizích pachů a u suchých rosolovadel musí také dokonale bránit zvlhnutí. Zvlhlé práškovité rosolovadlo nesmí být uváděno do oběhu.

§ 12.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle §§ 8 a 9 dekretu č. 118/1945 Sb., ve znění zákona č. 274/1948 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 13.