Vyhláška státního úřadu plánovacího, kterou se vydávají pro podniky kovodělného a strojírenského průmyslu vysvětlivky k závazným směrnicím pro kalkulaci nákladů v průmyslových podnicích.

Čl. 1.

Neopakované podnikové výkony odbytové.

(1) K neopakovaným podnikovým výkonům odbytovým patří v kalkulaci nákladů (dále jen „kalkulace“) zpravidla:

1. a) zařízení provozních celků (na př. zařízení cukrovaru, papírny, elektrárny)
2. b) části takových zařízení (ha př. difusní stanice v cukrovaru, kalandry v papírně, transformační stanice v elektrárně);
3. c) jednotlivě (kusově) zhotovované výrobky (na př. jeřáb, turbina, rypadlo, elektromotor, čerpadlo, lokomotiva, loď, speciální nářadí),
4. d) části výrobků jednotlivě (kusově) zhotovované (na př. kotel lokomotivy, rotor parní turbiny),
5. e) montáže a instalace (na př. ocelového mostu, zařízení cukrovaru, elektrického vedení, ústředního topení),
6. f) projekty strojních, elektrotechnických a podobných zařízení (na př. projekt telefonní ústředny),
7. g) různé služby jednotlivě poskytované.

(2) K neopakovaným podnikovým výkonům odbytovým patří též výrobky při seriové výrobě, je-li kalkulační jednicí serie, která se v témž účetním roce vyrábí jen jednou.

Čl. 2.

Opakované podnikové výkony odbytové.

K opakovaným podnikovým výkonům odbytovým patří v kalkulaci zpravidla:

1. a) výrobky při hromadné a seriové výrobě, jakož i jiné výrobky častěji zhotovované (na př. šrouby, řetízky, jehly, knoflíky, elektronky, traktory, motocykly, výzbroj motorových vozidel, nástroje, armatury),
2. b) služby častěji poskytované (na př. výbrus válců motorových vozidel, promazání vozidel),
3. c) části nebo skupiny výrobků a služeb uvedených pod písm. a) a b).

Čl. 3.

Vnitropodnikové výkony.

(1) Při posuzování, zda jde o neopakované nebo opakované vnitropodnikové výkony, postupuje se přiměřeně podle čl. 1 a 2.

(2) Výsledná kalkulace se musí sestavovati nejen u investic a materiálu vlastní výroby, nýbrž i (§ 4, odst. 2 závazných směrnic) u energie vlastní výroby (na př. u elektřiny, páry, plynu).

(3) U vnitropodnikových výkonů se doporučuje sestavovati předběžnou kalkulaci zejména se zřetelem na potřebu rozpočetnictví a na ustanovení § 6, písm. b) závazných směrnic.

Čl. 4.

Doba sestavení kalkulace.

(1) Předběžná kalkulace se musí sestaviti u neopakovaných podnikových výkonů odbytových zpravidla během obvyklé přípravy práce, nejpozději však před zahájením výroby. Zahájením výroby se zde rozumí odevzdání výrobního příkazu výrobním střediskům.

(2) Předběžná kalkulace se musí sestaviti u opakovaných podnikových výkonů odbytových zejména se zřetelem na dobu potřebnou pro sestavování výsledkového rozpočtu, t. j. zpravidla nejpozději při jeho vypracování. U opakovaných podnikových výkonů odbytových, které nebyly prováděny v minulém účetním roce, se musí předběžná kalkulace sestaviti zpravidla při vypracování výsledkového rozpočtu, nejpozději však před zahájením jejich výroby.

(3) Výsledná kalkulace se musí sestaviti u neopakovaných podnikových výkonů v době co nejkratší po zjištění potřebných údajů v provozním, skladním a mzdovém účetnictví, zpravidla do 6 týdnů po uplynutí zúčtovacího období provozního účetnictví, v němž byly tyto výkony provedeny.

(4) Výsledná kalkulace se musí sestaviti u opakovaných podnikových výkonů v době potřebné pro sestavení a kontrolu plnění podnikového (zejména výsledkového) rozpočtu.

Čl. 5.

Sestavováni výsledné kalkulace.

Za předpokladů stanovených v § 6 závazných směrnic není třeba sestavovati výslednou kalkulaci. Výsledná kalkulace se však musí sestaviti, požaduje-li příslušný úřad nebo orgán její předložení podle zvláštních předpisů, zejména pro potřeby plánování nákladů a cen.

Čl. 6.

Rozdílová kalkulace.

(1) Se zřetelem na zásadu hospodárnosti je dovoleno sestavovati výslednou kalkulaci tak, že se v kalkulačním listu k jednotlivým položkám předběžné kalkulace připočtou nebo od nich odečtou rozdíly mezi náklady podle předběžné kalkulace a náklady vzniklými (rozdílová kalkulace).

(2) Osoba odpovědná za správnost kalkulace musí podepsati rozdílovou kalkulaci s připojením data, kdy byla tato kalkulace dokončena. Toto datum je pak rozhodné pro počítání lhůty, stanovené pro úschovu kalkulačního listu.

Čl. 7.

Kalkulační jednice.

Kalkulační jednice se určují způsobem stanoveným v § 7 závazných směrnic.

Čl. 8.

Přihlédnutí k odpadu v kalkulaci.

Při přičítání nákladů kalkulačním jednicím je třeba přihlédnouti k odpadu, který vzniká ve výrobě. Příslušná částka za odpad se odčítá v kalkulaci od jednicového materiálu. Nelze-li ji však hospodárně vyjádřit na kalkulační jednici, neuvádí se v kalkulaci v samostatné položce; v tomto případě ovlivňuje částka za odpad výši režijní sazby nebo přirážky příslušného střediska.

Čl. 9.

Způsoby přičítání nákladů.

Pokud je stanovena u podnikového výkonu povinnost sestavovati předběžnou i výslednou kalkulaci, musí se náklady vykazovati v obou kalkulacích v téže položce směrného kalkulačního vzorce; náklady, které se v předběžné kalkulaci přičítají kalkulační jednici

1. a) přímo, musí se jí také ve výsledné kalkulaci přičítati přímo (jako jednicové náklady),
2. b) nepřímo, musí se jí také ve výsledné kalkulaci přičítati nepřímo (jako režijní náklady).

Čl. 10.

Nepřímé přičítání nákladů.

(1) Základnou pro přičítání materiálové režie jsou náklady na spotřebovaný materiál.

(2) Základnou pro přičítání výrobní režie jsou (s přihlédnutím k odstavci 4) jednicové mzdy.

(3) Základnou pro přičítání správní režie (nerozvrhuje-li se na střediska podle § 13, odst. 3 závazných směrnic) a odbytové režie je (s přihlédnutím k odstavci 4) součet jednicového materiálu (1 s materiálovou režií), jednicových mezd, výrobní režie a ostatních jednicových nákladů výrobních.

(4) Voliti jinou základnu pro nepřímé přičítání nákladů je dovoleno pouze tehdy, je-li tato základna prokazatelně správnější se zřetelem na její přímou úměrnost k režijním nákladům, na provoz podniku, jakož i na druh podnikového výkonu a byl-li vyhotoven příslušný kalkulační doklad.

Čl. 11.

Vztah předběžné kalkulace k výsledkovému rozpočtu.

Režijní sazby nebo přirážky v předběžné kalkulaci musí souhlasiti s režijními sazbami nebo přirážkami použitými ve čtvrtletním výsledkovém rozpočtu toho období, v němž se bude prováděti podnikový výkon. Provádí-li se však podnikový výkon ve více čtvrtletích, lze v předběžné kalkulaci použíti režijních sazeb nebo přirážek použitých v ročním výsledkovém rozpočtu.

Čl. 12.

Vztah výsledné kalkulace k provoznímu účetnictví.

Pro výpočet režijních sazeb nebo přirážek ve výsledné kalkulaci se musí použiti režijních sazeb nebo přirážek vyplývajících ze zúčtovacích období v provozním účetnictví, v nichž byl podnikový výkon proveden; po případě se použije průměrných režijních sazeb nebo přirážek z těchto období.

Čl. 13.

Pořadí a členění položek směrného kalkulačního vzorce.

(1) Při sestavování předběžné a výsledné kalkulace se musí zachovávati toto pořadí položek směrného kalkulačního vzorce:

1. 1. jednicový materiál
2. 2. jednicové mzdy
3. 3. výrobní režie
4. 4. ostatní jednicové náklady výrobní
5. 5. správní režie
6. 6. odbytová režie
7. 7. jednicové náklady odbytové

součet = vlastní náklady.

(2) Člení-li se jednotlivé položky směrného kalkulačního vzorce dále, musí toto členění býti soustavné a přehledné. Přitom se musí v kalkulaci vykázati Jednotlivé položky směrného kalkulačního vzorce alespoň v souhrnných peněžních částkách.

Čl. 14.

Jednicový materiál.

(1) Jednicový materiál se člení v kalkulaci podle druhů materiálu.

(2) V předběžné kalkulaci se jednicový materiál zapisuje zpravidla do t. zv. „rozpisu (rozpisky) materiálu“.

Čl. 15.

Jednicové mzdy.

Jednicové mzdy se člení v kalkulaci (v kalkulačním listě nebo v dokladech) alespoň podle těch výrobních středisek, v nichž se používá jednicových mezd jako základny pro přičítání výrobní režie.

Čl. 16.

Výrobní režie.

(1) Výrobní režie se člení v kalkulaci (v kalkulačním listě nebo v dokladech) alespoň podle výrobních středisek.

(2) Doporučuje se vykazovati samostatně výrobní režii, která jest závislá na určité skupině výrobků (skupinová režie).

(3) K skupinové režii patří na př.

1. a) náklady souvisící se zavedením a se záběhem při seriové nebo hromadné výrobě, jako přemisťovací náklady většího rozsahu, nikoli však náklady na běžné přemisťování a úpravu zařízení,
2. b) náklady konstrukční a vývojové,
3. c) náklady na specielní výrobní pomůcky, jako na modely, zápustky, přístroje, zejména při hromadné a seriové výrobě,
4. d) náklady na zkoušky, záruky za jakost a kapacitu, po případě na zmetky.

Čl. 17.

Ostatní jednicové náklady výrobní.

(1) K ostatním jednicovým nákladům výrobním patří zpravidla náklady, které se týkají pouze určité kalkulační jednice (na př. licenční náklady počítané podle vyrobených jednotek, náklady na specielní výrobní pomůcky, jako na modely, zápustky, přístroje, zejména při kusové výrobě).

(2) Kalkuluje-li se výrobek i s montáží (na př. dodávka turbiny i s montáží), sestavuje se samostatná kalkulace montáže podle směrného kalkulačního vzorce. Součet nákladů na montáž lze pak v celkové kalkulaci vykázati jednou částkou v položce „ostatní jednicové náklady výrobní“.

Čl. 18.

Správní režie.

Pokud jde o vykazování správní režie, zůstává určením pořadí položek směrného kalkulačního vzorce nedotčeno ustanovení § 13, odst. 3 závazných směrnic.

Čl. 19.

Odbytová režie.

K nákladům souvisícím s odbytovou činností výrobního podniku patří zejména režijní náklady na odbytovou administrativu (na př. na evidenci zakázek, na fakturaci a na obchodní spojovací službu), na sklady hotových výrobků pro odbyt, na expedici výrobků, jakož i jiné náklady souvisící s odbytem, nejsou-li hrazeny distribučním podnikem nebo nelze-li je hospodárně přičítati přímo kalkulační jednici.

Čl. 20.

Jednicové náklady odbytové.

K jednicovým nákladům odbytovým patří na př. obaly, do nichž se výrobek balí pro dopravu odběrateli, licenční náklady počítané podle obratu.

Čl. 21.

Kalkulační listy.

(1) Je-li kalkulační jednicí zařízení provozního celku (na př. zařízení cukrovaru), rozděluje se v kalkulaci na části (na př. difusní stanice, potrubí atd.), které se kalkulují samostatně na kalkulačních listech (dílčích). Z těchto dílčích kalkulací se sestaví celková kalkulace provozního celku na kalkulačním listu (souborném) tak, že se sečtou alespoň úhrny všech nákladů dílčích kalkulací.

(2) Je-li kalkulační jednicí složitější výrobek (na př. turbina), rozděluje se v kalkulaci na části (na př. rotor, pomocná turbina, čerpadla atd.), které se kalkulují samostatně na kalkulačních listech (dílčích). Z těchto dílčích kalkulací se sestaví celková kalkulace výrobku na kalkulačním listu (souborném) tak, že se sečtou jednotlivé položky, jakož i úhrny všech nákladů dílčích kalkulací podle směrného kalkulačního vzorce.

(3) U neopakovaných podnikových výkonů se nemusí vždy sestavovati najednou předběžné kalkulace všech částí uvedených v odstavcích 1 a 2; zpravidla postačí, sestavují-li se postupně tak, jak se jednotlivé části zadávají k výrobě (v době obvyklé přípravy práce pro jednotlivé části, nejpozději však před zahájením jejich výroby).

Čl. 22.

Hospodárnost v sestavování kalkulace.

Sestavování předběžné kalkulace u neopakovaných podnikových výkonů odbytových se pokládá za nehospodárné také,

1. a) nelze-li při započetí provádění těchto výkonů určiti pravděpodobné náklady se zřetelem na předem neurčitelnou dobu trvání a rozsah příslušné činnosti podniku (na př. u některých oprav vozidel, radiových přijimačů, jiných strojů, přístrojů a nářadí),
2. b) nesnese-li započetí prací souvisících s prováděním podnikového výkonu odkladu (na př. u různých oprav cizích investic, zejména při havariích vozidel, při poruchách hnacích strojů),

Čl. 23.

Věcná příslušnost.

Jde-li o podnikové výkony, které patří k pravidelné činnosti jiných výrobních odvětví nebo oborů než těžkého strojírenství, přesného strojírenství, automobilového a leteckého průmyslu a lehkého kovoprůmyslu, sestavují se kalkulace podle předpisů pro dotčená odvětví nebo dotčené obory (věcná příslušnost). Nebylo-li by to však možné, zejména pro značnou odlišnost organisace jednotlivých výrobních odvětví nebo oborů, sestavují se kalkulace tak, aby se co nejvíce přibližovaly předpisům pro dotčená odvětví nebo dotčené obory, aniž se tím sestavování kalkulace stane nehospodárným.

Čl. 24.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.