§ 2.
změněno 1. 1. 1949 zákonem 87/1949 Ú. l. I
§ 2. (1) Nejvyšší přípustná cena nábytku se tvoří ve velkoobchodu: a) z netto nákupní ceny, b) z obchodního rozpětí, c) ze zvláštních nákladů podle § 7. Všeobecnou daň, pokud byla odděleně účtována dodavatelem, účtuje velkoobchod při dalších dodávkách odděleně. Velkoobchodní podniky udržující sklad a prodávající překupníkům ze skladu, smějí si připočítávat k netto nákupním cenám nábytku obchodní rozpětí nejvýše 15 9%. Dodávají-li tyto podniky překupníkům přímo ze závodu výrobce, smí rozpětí činiti nejvýše 9 3%. (2) Prodává-li velkoobchodník jinému velkoobchodníku, musí se o rozpětí stanovené v odstavci 1 děliti; v takovém případě musí prodávající sděliti kupujícímu, jakou část velkoobchodního rozpětí již vyčerpal. (3) Jestliže velkoobchodní podnik provádí na nábytku dokončující práce ve vlastním podniku, nebo je dá provésti v jiných podnicích, vypočítávají se netto nákupní ceny takového nábytku tím způsobem, že se k netto nákupní ceně nábytku, vypočtené podle § 6, připočtou náklady za další opracování a za materiál v přípustné výši.