§ 3.
změněno 1. 1. 1949 zákonem 87/1949 Ú. l. I
§ 3. (1) Nejvyšší přípustná cena nábytku se tvoří v maloobchodu: a) z netto nákupní ceny, b) z obchodního rozpětí, c) z všeobecné daně, pokud byla dodavatelem účtována odděleně, d) ze zvláštních nákladů podle § 7. Maloobchodní podniky udržující sklad a prodávající nábytek spotřebiteli ze skladu, smějí počítat k netto nákupním cenám nábytku nejvýše obchodní rozpětí podle přílohy uvedená v příloze této vyhlášky. Ustanovení § 2, odst. 3 platí obdobně. (2) Prodá-li maloobchodník jinému maloobchodníkovi, musí se o rozpětí dělit; v takovém případě musí prodávající sděliti kupujícímu, jakou část maloobchodního rozpětí již vyčerpal. (3) Prodává-li výrobce nábytek přímo spotřebiteli ze své prodejny, která je od výrobní provozovny oddělena, považuje se při těchto prodejích za maloobchodní podnik. V tomto případě se pokládá za netto nákupní cenu nábytku nejvýše přípustná prodejní cena výrobce pro dodávky maloobchodu, mimo daň z obratu. Z objednacího listu a z účtu musí být jasně zřejmo, že jde o prodej z prodejny výrobního podniku.