Vyhláška ministerstva financí, kterou se vydávají směrnice o řízení při převzetí zápůjček a záruk svazků lidové správy státem.

§ 10.

1. 1. Ustanovení části I. těchto směrnic platí obdobně též pro přihlašování zápůjček, na jichž podkladě vydaly peněžní ústavy komunální dlužní úpisy, které podle ustanovení § 7, odst. 1, písm. b) zákona se stávají státními dluhopisy.
2. 2. Přihlášky o těchto zápůjčkách jest podati u ředitelství státního dluhu (pověřenectva financí) odděleně na zvláštním seznamu. Jak přihlášky, tak i seznam buďtež nápadně opatřeny na první straně označením „Emisní dluhy“. Účelem řízení je zjistiti, které z těchto zápůjček může Investiční banka, n. p. odepsati a se státem vyúčtovati podle § 10 zákona.

§ 11.

1. 1. Záruky svazků lidové správy převezme stát jen v případech, kde je to hospodářsky odůvodněno, a to na podkladě přihlášky, kterou věřitel podá v propadné lhůtě do 12. prosince 1949 u ředitelství státního dluhu, na Slovensku u pověřenectva financí na úředním tiskopisu podle připojeného vzoru č. 3.
2. 2. Pro každou záruku vyhotoví věřitel samostatnou přihlášku (trojmo), kterou řádně vyplní v oddílu A přihlášky. Byla-li jedna a tatáž zápůjčka poskytnuta několika věřiteli, podají tito přihlášku společnou.

   Jedno vyhotovení jest určeno pro ředitelství státního dluhu (pověřenectvo financí), druhé vyhotovení pro svazek lidové správy (býv. ručitele) a třetí vyhotovení, které bude opatřeno potvrzením ředitelství státního dluhu (pověřenectva financí) o podání, pro věřitele.

1. 3. Přihláška musí býti doplněna resp. potvrzena nejprve dlužníkem a pak svazkem lidové správy, o jehož záruku jde (býv. ručitelem), na dvou vyhotoveních přihlášky, které jim věřitel za tím účelem zašle. Svazek lidové správy si ponechá jedno vyhotovení přihlášky, druhé vyhotovení vrátí věřiteli. Nevrátí-li dlužník nebo svazek lidové správy tato vyhotovení věřiteli v přiměřené lhůtě jím stanovené (zpravidla do 14 dnů) ani po upomínce včas, podá věřitel přihlášku v zákonné lhůtě bez potvrzení s příslušnou poznámkou v bodě 12 přihlášky. V takovém případě vyžádá si ředitelství státního dluhu (pověřenectvo financí) scházející potvrzení přímo od dlužníka nebo svazku lidové správy (býv. ručitele).
2. 4. Má-li dlužník nebo svazek lidové správy připomínky k údajům uvedeným v přihlášce, dohodne se předem s věřitelem, aby byly odstraněny. Není-li to možné, uvede tyto připomínky v příslušném oddílu přihlášky, případně na samostatné vložce.
3. 5. Přihlášku podá věřitel jen tehdy, je-li převzetí záruky státem hospodářsky odůvodněno. Věřitel, který si nepřeje, aby záruka byla převzata státem, nemusí podati přihlášku. I v takovém případě zůstávají nedotčena práva věřitele vůči dlužníku. Záruka svazku lidové správy podle ustanovení § 5 zákona však zaniká.
4. 6. Jde-li o zápůjčku svazku lidové správy (na př. obce), která byla zaručena okresem nebo býv. zemí Českou nebo Moravskoslezskou a která bude podle ustanovení tohoto zákona převzata a vypořádána státem, podá věřitel pouze přihlášku podle vzoru č. 1, nikoliv však přihlášku podle vzoru č. 3 o převzetí záruky.
5. 7. Přihlášku ve dvou vyhotoveních (z nichž Jedno má býti zásadně potvrzeno, případně doplněno dlužníkem a býv. ručitelem), spolu s příslušnými doklady (ověřeným opisem dlužního úpisu, případně jinými listinami o zaručeném závazku, jakož i prvopisem záručního prohlášení, případně dalšími doklady vztahujícími se na záruku) podá věřitel v zákonné lhůtě u ředitelství státního dluhu (pověřenectva financí). Ředitelství státního dluhu (pověřenectvo financí) jedno vyhotovení přihlášky vrátí věřiteli s potvrzením o podání přihlášky. Přihláška a přílohy jsou osvobozeny od poplatků a dávek podle § 20 zákona.
6. 8. Pokud jde o projednání a rozhodování o přihláškách, platí obdobně ustanovení § 9 těchto směrnic, pokud z ustanovení zákona o převzetí záruk státem nevyplývá nic jiného.

   Jde-li o záruku na Slovensku, podává návrh na výmaz zástavního práva podle § 25 zákona pověřenectvo financí s odvoláním se na tento zákon.

1. 9. Ustanoveni části III. těchto směrnic platí obdobně též o zárukách převzatých býv. zemí Českou a Moravskoslezskou, pokud nejde o případy spadající pod ustanovení č. 6.