Vyhláška ministerstva vnitřního obchodu o obchodním rozpětí při prodeji zboží, které jest předmětem obchodu národního podniku JAS.

§ 1.

(1) Pro prodej zboží, které jest předmětem obchodu národního podniku Jas (dále jen „zboží“) platí obchodní rozpětí uvedené v příloze této vyhlášky. Obchodují-li tímto zbožím jiné podniky obchodní, platí i pro ně obchodní rozpětí, stanovené touto vyhláškou. Ceny, vypočtené podle této vyhlášky, jsou cenami nejvyššími. Obchodní rozpětí stanovená touto vyhláškou nesmějí býti překročena ani v těch případech, zařadí-li se do obchodu více článků velkoobchodních, nebo maloobchodních.

(2) Uvedené obchodní podniky jsou povinny přiměřeně snížit své obchodní rozpětí, zjistí-li podle hospodářského výsledku, že vystačí s nižším obchodním rozpětím.

(3) Národní podnik Jas jest povinnen zkoumat při všech svých nákupech a prodejích přiměřenost požadované ceny a hlásiti nepřiměřeně vysoké ceny ministerstvu vnitřního obchodu.

§ 2.

(1) Prodejní cena se tvoří:

1. 1. při dodávce traťové
   1. a) z nákupní ceny (prodejní ceny výrobní nebo dovozní),
   2. b) z obchodního rozpětí 3%,
   3. c) z doplněného rozpětí podle odst. 3,
   4. d) z rozpětí maloobchodního,
   5. e) ze všeobecné daně (při dodávce do daňově volného oběhu);

1. 2. při dodávkách ze skladu
   1. a) z nákupu ceny (prodejní ceny výrobní nebo dovozní),
   2. b) z velkoobchodního rozpětí,
   3. c) z obchodního rozpětí pro maloobchod,
   4. d) ze všeobecné daně (při dodávce do daňově volného oběhu).

(2) Za traťové dodávky se považují dodávky přímo od výroby (dovozu) z jednoho závodu výrobního, na jednoho příjemce a Jedno místo, uskutečněné na národní podniky obchodní, družstevní, velkoobchodní centrály, velkospotřebitele a veřejné spotřebitele, dosáhne-li dodávka hodnoty alespoň Kčs 150.000.— nebo rozsahu celovagonové dodávky s plným využitím ložného prostoru vagonu.

(3) Při traťových dodávkách fakturuje se obchodní rozpětí podle odst. 1, č. 1, písm. b), odděleně. Odběratel doplní toto obchodní rozpětí o nevyčerpaný zbytek rozpětí velkoobchodního a v maloobchodu připočte rozpětí maloobchodní.

(4) V případě, že monopolní výkupce zboží od výroby přímo nepřebírá, neskladuje, nekontroluje a neúčtuje, n. p. Jasu přísluší pouze evidenční poplatek 1% (evidenční dodávky). Odběratel při dalším odbytu zboží jest oprávněn doplniti rozpětí velkoobchodní a dále připočísti rozpětí maloobchodní, (a všeobecnou daň při dodávce do daňově volného oběhu).

(5) O účtování a výši všeobecné daně platí příslušné daňové předpisy.

§ 3.

(1) Nákupní cenou, pokud není stanoveno jinak, je cena účtovaná za zboží, dodavatelem (výrobcem nebo dovozcem) po odečtení slev a rabatů všeho druhu (netto cena bez všeobecné daně). K případnému skontu se nepřihlíží.

(2) Do nákupní ceny nepatří dopravní náklady.

§ 4.

Velkoobchodní a maloobchodní rozpětí se počítá vždy z nákupní ceny. Jas, národní podnik, účtuje maloobchodu dodávky tak, že z faktury je zřejmá nákupní cena za jednotku, která jest základem pro výpočet maloobchodního rozpětí.

§ 5.

(1) Při dodávkách velkospotřebitelům a veřejným spotřebitelům (dodávky úřadům, ústavům, korporacím a jiným institucím) přesahujících najednou Kčs 20.000.—, počítá národní podnik jen velkoobchodní rozpětí a fakturuje z centrály nebo krajského závodu. Pokud tito velkospotřebitelé a veřejní spotřebitelé odebírají zboží v množstvích menších než za Kčs 20.000.—, dodává a fakturuje národní podnik z maloobchodu za cenu pro konečného spotřebitele. Při doddávkách pryžových obručí mají nárok na velkoobchodní ceny jen výrobci automobilů, motocyklů, potahových a vlečných vozů. Ustanovení § 2, odst. 2, zůstávají nedotčena.

(2) Dodává-li velkoobchodní podnik zboží jinému velkoobchodnímu podniku, využije ²/₃ svého velkoobchodního rozpětí, zbytek si připočítá velkoobchodní podnik odebírající tak, aby celkové velkoobchodní rozpětí nebylo překročeno. Odebírající velkoobchodní podnik připočítává dále příslušnou maloobchodní přirážku. Činí-li dodávka více než 150.000 Kčs a vyhovuje-li podmínkam ustanovení § 2, odst. 2 platí pro ni ustanovení jako pro dodávku traťovou.

§ 6.

Při různých nákupních cenách zboží téhož druhu a stejné jakosti smí býti utvořena průměrná cena a to s přihlédnutím k jednotlivým množstvím (vážený průměr).

§ 7.

(1) Ceny pro konečného spotřebitele, vypočtené podle ustanovení této vyhlášky smí býti zaokrouhlovány v maloobchodech za jednotku po připočtení všeobecné daně takto:

1. a) při ceně do Kčs 20.— na celé 50 haléře, když haléřová částka přesahuje 24 haléře a na celou 1 Kčs, když haléřová částka přesahuje 74 hal.,
2. b) při ceně nad Kčs 20.— na celou Kčs 1.—, když haléřová částka přesahuje 49 haléřů,
3. c) haléřové částky, které nedosahují stanovené výše, se obdobně zaokrouhlují dolů.

(2) Velkoobchodní domy, za jednotku lze zaokrouhlovati bez všeobecné daně od 5 hal. nahoru na celé desetihaléře, jinak dolů.

(3) Konečné částky faktury se zaokrouhlují a to částky do 49 hal. na celou Kčs 1.— dolů a částky od 50 hal. na celou Kčs nahoru.

(4) Zaokrouhlení nesmí býti na vrub všeobecné daně.

§ 8.

(1) Ceny se rozumí u místních odběratelů loco závod dodavatele, při dopravě poštou franko poštovní úřad dodavatele a při dopravě drahou franko nejbližší železniční stanice dodavatele. Zásilky se pojišťují jen na výslovné přání odběratele a na jeho náklad.

(2) Vnitřní obal jest zahrnut v ceně zboží; vyžádá-li si objednatel zvláštní obal než obvyklý, může mu býti účtován zvlášť.

(3) Pokud nejsou náklady za vnější obal účtovány v ceně výrobků, může býti za něj zvlášť účtována záloha, která se plně vrátí odběrateli po vrácení obalů a to bez zřetele na stav jejich další upotřebitelnosti (kolovací obaly). Vnější kolovací obaly vrací se nevyplaceně prodávajícímu národním podnikem kupujícím.

§ 9.

(1) Obchodní podniky jsou povinny prokázati kalkulaci prodejních cen. Dostatečným průkazem jest výpočet prodejních cen na nákupních fakturách.

(2) Zboží vystavené ve výkladních skříních, Stáncích a v prodejních místnostech maloobchodu musí býti opatřeno štítky s označením prodejní ceny pro konečného spotřebitele za jednotku zboží.

(3) Zboží uložené ve skladištích, do kterých nemají zákazníci přístupu, nemusí býti označeno prodejní cenou. Jest však nutno označiti je takovým způsobem, aby bylo možno rychlé zjištění jeho nákupní ceny.

§ 10.

Pro platební podmínky platí ustanovení výnosu ministerstva financí č. 2445/1949 Ú. l. II, kterým se uveřejňuji směrnice pro fakturování a placení za zboží a výkony.

§ 11.

(1) Velkoobchodní podniky jsou, povinny vystaviti na každou dodávku fakturu, která musí obsahovati vedle údajů uvedených ve výnosu ministerstva financí zmíněného v § 10, též přesné označení druhu zboží.

(2) Maloobchodní podniky jsou povinny při každém prodeji vystaviti pokladní stvrzenku, která musí obsahovati nejméně datum vystavení, počet a druh zboží, cenu za jednotku a celkovou částku. Tato pokladní stvrzenka může býti nahrazena pokladním blokem, vyžádá-li si však kupující stvrzenku, musí mu býti i v tomto případě vystavena.

§ 12.

Obchodní podniky jsou povinny prokázati původ zboží. Dostatečným průkazem jest zapsáni téhož výrobního čísla u jednotlivých položek Zboží na fakturách a konsignacích, na zboží uloženém ve skladě v prodejních místnostech a na vystavených fakturách.

§ 13.

Ministerstvo vnitřního obchodu může povoliti nebo stanoviti výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 14.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle § 11, vlád. nař. č. 235/1949 Sb., o plánování a jiné tvorbě cen,

§ 15.

Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky pozbývají platnosti všechny předpisy, pokud upravují ceny, obchodní rozpětí a ostatní obchodní podmínky oběhu zboží plánovacích skupin, uvedených v příloze této vyhlášky.

§ 16.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. ledna 1950,