Otopný regulativ A

Čl. I.

1. Množství paliva, potřebné k vytápění úředních místností místních národních výborů I. a II. kategorie, stanoví se zvlášť pro každou jednotlivou místnost, která se vytápí kamny, a to takto:
   1. 1. Místností vytápěné denně:
      1. A. Základ výpočtu:
         1. Množství potřebného paliva se vypočítá podle vzorce P = K.V kg, při čemž součinitel K značí množství paliva v kg na 1 m³ vytápěného prostoru a činí:

            Čl. I.

            a) při koksu hutnickém, plynárenském, černém uhlí ostravském, hornoslezském, dolnoslezském a praném uhlí rosickém	8,
            b) při černém uhlí kladenském a černém uhlí z oblasti plzeňské a radnické	10,
            c) při koksu mosteckém ze Stalinových závodů, hnědouhelných briketách a nejlepších druzích hnědého uhlí (plynových)	12,
            d) při hnědém uhlí poloplynovém z mostecké pánve, suchém dříví tvrdém i měkkém a sušených lignitech	14,
            e) při hnědém uhlí falknovském a aspoň proschlých lignitech	16.

         Součinitel V značí vytápěný prostor (kubaturu místností) v m³. Tímto způsobem se vypočte potřebné množství paliva pro jednu místnost na jedno roční topné období, a to za předpokladu denní pracovní doby 8 hodin, průměrné vnitřní teploty v pracovní době 18° C a nadmořské výšky do 300 m.

      1. B. Zvýšení nákladu (přirážky):
         1. Za odlišných předpokladů je třeba připočísti k základu vypočtenému podle písm. A. tyto přirážky:
            1. a) Na delší pracovní dobu:

               Pracovní dobou rozumí se doba, po kterou je místnost skutečně používána.

               Čl. I.

               Při pracovní době hodin	8	10	12
               činí přirážka	—	10%	16%.

            1. b) Na nadmořskou výšku:

               Čl. I.

               Pro místa ležící v nadmořské výše od	300 m	350 m	400 m
               činí přirážka	4%	6%	8%
               atd, t. j. 2% na každých dalších 50 m nadmořské výšky.

            1. c) Na nepříznivé provedení budovy a místnosti:

               Čl. I.

               Pro místnosti mimořádně studené a nepříznivě situované

               10%.

            Čl. I.

            d) Na velkou frekvenci

            10%.

            1. e) Na vliv větru (jen v exponovaných oblastech):

               Čl. I.

               Pro místnosti v budovách volně nebo osaměle stojících	5%,
               pro místnosti nárožní v budovách volně stojících	10%,
               pro místnosti nárožní v budovách osaměle stojících	15%.

      1. C. Snížení nákladu (redukce):

         Při pracovní době kratší než 8 hodin denně, činí množství potřebného paliva pouze část množství, vypočteného podle předchozího postupu, a to při 2hodinové pracovní době 40%, při 4hodinové 60% a při 6hodinové 80% základu zvětšeného o příslušné přirážky.

   1. 2. Místnosti vytápěné občasně:
      1. Množství potřebného paliva se vypočítá zásadně stejným způsobem jako při místnostech vytápěných denně, t. j. s přihlédnutím ke všem přirážkám příp. redukcím, při čemž je zachovati tento postup:

         Stanoví se počet otopných dnů v týdnu a průměrná délka pracovní doby v těchto dnech. Pak se vypočte potřebné množství paliva, odpovídající této pracovní době při denním vytápění a z výsledku se vezme poměrná část podle počtu otopných dnů v týdnu.

         Takto vypočtené množství se zvýší o zvláštní přirážku na prochladnutí místnosti, která činí při místnostech vytápěných

         Čl. I.

         jednou týdně	30%,
         dvakrát týdně	20%,
         třikrát týdně	10%.

   1. 3. Zaokrouhlení výpočtu:

      Množství paliva, vypočtené tímto způsobem zvlášť pro každou jednotlivou místnost, vytápěnou ať denně či občasně, zaokrouhlí se při každé místnosti na nejblíže vyšší desítku kg a úhrn spotřeby pro všechny místnosti zaokrouhluje se na celé metrické centy rovněž směrem nahoru.

   1. 4. Zátopové dříví:

      Na jedna kamna stanoví se při denním pravidelném vytápění nejvýše 70 kg zátopového dříví ročně. Při topení občasném vypočte se z tohoto množství poměrná část.

Čl. II

(1) Těmito směrnicemi stanoví se místním národním výborům I. a II. kategorie ukazatelé pro výpočet množství paliva, kterého je při použití kamen potřeba k vytápění jejich úředních místností (normalisovaná potřeba paliv). Při tomto výpočtu je přihlédnuto v souhlase s výsledky prací Ústavu pro hospodárné využití paliv ke všem skutečnostem, jež ovlivňují výši spotřeby.

(2) Normalisovaná potřeba paliv je základem pro výpočet rozpočetních nákladů na otop úředních místností.

Čl. III.

(1) Aby tyto směrnice splnily svůj účel, stanoví se současně maximální počet denně vytápěných úředních místností a jejich maximální prostor a to takto:

(2) Množství paliva u jednotlivých místních národních výborů stanoví se v rámci maximálního počtu trvale vytápěných místností a jejich maximálního prostoru zásadně podle skutečné kubatury vytápěných úředních místností.

(3) Výjimku nad limit, stanovený v odstavci 1, může v odůvodněných případech povoliti okresní národní výbor.

Čl. IV.

1. U místních národních výborů, které nemají vlastních úředních místností, a u nichž se běžná agenda vyřizuje v bytě funkcionáře, rozeznává se:
   1. 1. Jde-li o místnost, která je výlučně určena k vyřizování úřední agendy místního národního výboru, posuzuje se věc stejné, jako by šlo o úřední místnost místního národního výboru.
   2. 2. Jde-li o místnost, kterou příslušný funkcionář používá nejen k vyřizování úřední agendy, nýbrž také soukromě, lze mu přiznati přiměřenou náhradu za otop a to až do výše 50% množství paliva vypočteného podle čl. I s přihlédnutím k čl. III.

Čl. V.

Pokyny k provedení této vyhlášky s pomocnými tabulkami k usnadnění výpočtu potřeby paliva uveřejní ministerstvo vnitra ve Sbírce oběžníků pro KNV.

Čl. VI.

Tato vyhláška vztahuje se také na Slovensko a nabývá účinnosti dnem 1. září 1951.

Okresní a krajské národní výbory učiní však předem podle čl. V. opatření k jejímu provedení.