Vyhláška ministra sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného v lesním hospodářství.

§ 1.

Působnost.

Vyhláška platí

1. 1. místně pro zemi Českou a Moravskoslezskou,
2. 2. věcně pro všechny závody lesního hospodářství a vedlejší lesní závody zemědělských a jiných podniků, jakož i pro vojenské lesy,
3. 3. osobně pro dělníky zaměstnané v lesním hospodářství, na které se vztahují předpisy zákona č. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění, ve znění předpisů tento zákon pozměňujících a doplňujících.

Sem patří i řidiči motorových vozidel, závozníci, kočí, sáňkaři, zemědělští dělníci a dělníci z jiných podniků téhož zaměstnavatele, pokud jsou zaměstnáni v lesním hospodářství, jakož i dělníci na dřevařských skladech lesních hospodářství a dělníci, kteří provádějí v režii lesního závodu stavby lesních dopravních prostředků, práce opravné a udržovací.

§ 2.

Rozdělení dělnictva.

1. 1. Lesní dělnictvo se dělí na
   1. a) odborné dělníky,
   2. b) stálé dělníky,
   3. c) nestálé dělníky.

1. 2. Odbornými lesními dělníky jsou ti stálí lesní dělníci (odst. 3), kteří úspěšně absolvovali úředně uznaný kurs pro lesní dělníky, po př. učňovskou školu pro lesní dělníky, pracují s nářadím, které je uznáno výzkumnými ústavy lesnickými za výkonné a je předepsaným způsobem udržováno, ovládají odborně veškeré dělnické práce v lesním hospodářství a jsou po všechny pracovní dny v roce lesní správě na požádání k disposici.

Za odborného lesního dělníka se považuje také ten, kdo nenavštěvoval uvedený kurs, po př. učňovskou školu, ale prokáže, že odpracoval v 5 letech po sobě jdoucích do konce roku 1946 1000 pracovních dnů při jakýchkoliv lesních pracích a splňuje i ostatní podmínky stanovené v předchozím odstavci.

1. 3. Stálými lesními dělníky jsou ti lesní dělníci, kteří pracovali alespoň 200 dnů v předcházejícím kalendářním roce v lesním hospodářství.
2. 4. Nestálými lesními dělníky jsou ti dělníci, kteří nevyhovují podmínce stanovené v předchozím odstavci a dále dělníci, u nichž jest splněna tato podmínka, avšak jejich výkon nedosahuje ani 80% normálního výkonu předpokládaného pro stálé lesní dělníky.

§ 3.

Pracovní doba.

Pravidelná pracovní doba se řídí zákonem č. 91/1918 Sb.

§ 4.

Mzdový sazebník.

Za lehčí práce se považují setí, sázení (vyjma kopání jamek), pletí, školkování, vyžinování buřeně, ošetřování kultur a pod.

Kočí má nárok kromě týdenní mzdy na paušální odměnu Kčs 210.— týdně za krmení a ošetřování jednoho páru potahu.

O práci žen platí ustanovení vyhlášky ze dne 4. července 1945 o mzdovém zrovnoprávnění žen (Ú. l. č. 42/45, běž. č. 74).

§ 5.

Práce v úkolu.

1. 1. Veškeré práce, pokud to jejich povaha dovoluje, nutno prováděti v úkolu. Úkolové práce provádějí za úkolové sazby stanovené v příloze této vyhlášky.
2. 2. Základem pro výpočet úkolové sazby za práce, pro něž nejsou stanoveny úkolové sazby v příloze, jest směrná úkolová sazba, t. j. časová mzda stanovená v § 4 této vyhlášky pro příslušnou mzdovou skupinu zvýšená o 20%. Úkolovou sazbu jest stanoviti tak, aby dělník při normálním výkonu dosáhl za obvyklých pracovních podmínek úkolového výdělku, který by odpovídal násobku jeho odpracované doby a směrné úkolové sazby. Skutečná výše výdělku jednotlivého dělníka, podložená vyšším výkonem, není tím omezena. Výdělek v úkolu pracujícího dělníka nesmí klesnouti pod hodinovou mzdu, nejsou-li příčiny nižšího výdělku prokazatelně v osobě dělníkově.
3. 3. Úkolové mzdové sazby za práce, které nejsou uvedeny v příloze, sjedná, pokud možno před započetím práce, zaměstnavatel se závodní radou (důvěrníkem), která může přizvati zástupce odborové organisace.
4. 4. Za zvláště obtížné výkony při ztížených pracovních podmínkách (na př. příkré stráně, vysoký sníh, vyžadující, aby byl před kácením odhozen, nezamrzlé bažiny, větrné a sněhové polomy, jestliže je dřevo přes sebe nakupeno, první probírka v přehoustlých porostech a pod.) poskytnou se k úkolovým sazbám stanoveným v příloze přiměřené příplatky, které sjedná před započetím práce zaměstnavatel obdobné, jak je uvedeno v odst. 3.
5. 5. Za zvlášť příznivých pracovních poměrů mohou býti smluveny přiměřeně nižší sazby. Tato dohoda podléhá schválení příslušného okresního úřadu ochrany práce.

§ 6.

Výplata mzdy.

1. 1. Není-li dohodnuto nic jiného, vyplácí se mzda měsíčně; není-li možno ve výplatní den zjistiti ještě přesně výdělek, vyplatí se podle odhadu vykonané práce záloha, která musí přibližně odpovídati skutečně vydělané mzdě po odečtení předpokládaných zákonných srážek. Na přání dělníka vyplatí se 14 denní záloha.
2. 2. Mzdu jest vypláceti podle možnosti na pracovišti nebo v jeho blízkosti, nejdále však v nejbližší služební budově. Závodní rada se může dohodnouti se zaměstnavatelem k jeho návrhu o jiném způsobu výplaty mzdy.

   V případech, kde by muselo lesní dělnictvo docházeti pro výplatu z pracoviště nebo z bydliště na jiné určené místo vzdálené více než 1 km, dostane úhradu ušlého výdělku.

1. 3. Zaměstnavatel nebo jeho zástupce je povinen převzíti do 14 dnů práci vykonanou v úkolu, a to při kácení dříví po skončení práce v jednotlivých lesních odděleních, při jiných pracích po skončení jednotlivých dílů.
2. 4. Nejpozději do 4 týdnů po převzetí práce vykonané v úkolu provede zaměstnavatel konečné zúčtování. Není-li to výjimečně možno, musí se poslední záloha rovnati přibližně zbývajícímu výdělku.
3. 5. Při výplatě zbývající mzdy za převzatou práci jest zaměstnavatel povinen provésti řádně vyúčtování, z něhož jest patrno množství a druh zpracovaného dříví a jednotlivé sazby za toto dříví, jakož i příslušné zákonné srážky a zálohy. Toto vyúčtování jest třeba každému dělníku vydati písemně.

§ 7.

Příplatky.

1. 1. Při pracích v časové mzdě i v úkolu se platí tyto příplatky za práci přes čas, práci noční a nedělní:

   § 7. Příplatky.

   a)	za práci přes čas, t. j. přes zákonnou dobu pracovní	25%,
   b)	za práci noční, t. j. od 22 do 5 hodin	50%,
   c)	za práci v neděli	50%.

   Tyto příplatky se platí při práci v úkolu jen tehdy, bylo-li zaměstnavatelem výslovně nařízeno, aby práce v úkolu se konala přes čas, v noci nebo ve dnech pracovního klidu.

1. 2. Základem pro vypočtení příplatků za práci přes čas, práci noční a za práci ve dnech pracovního klidu jest
   1. a) u dělníků s hodinovou mzdou, hodinová sazba, po případě zvýšená o kvalifikační příplatek (§ 8, odst. 1),
   2. b) u dělníků s týdenní mzdou ¹/₁₈ týdenní mzdové sazby,
   3. c) při úkolové práci směrná úkolová sazba.

1. 3. Přijde-li v úvahu více příplatků, zaplatí se jen příplatek nejvyšší.
2. 4. Dělníci jsou povinni pracovati přes čas v noci, v neděli a o svátcích, pokud toho lesní hospodářství nezbytně vyžaduje. O nutnosti a důležitosti těchto prací rozhoduje zaměstnavatel v dohodě s předsedou závodní rady nebo jeho zástupcem, po př. důvěrníkem.
3. 5. O odměňování práce o státně uznaných svátcích a památných dnech republiky Československé platí zákonná ustanovení.

§ 8.

Zvláštní příplatky.

1. 1. Odborným lesním dělníkům přísluší kvalifikační příplatek ve výši 20% k časové mzdě.
2. 2. Za pomocné úkony při měření a číslování dříví při odběru dříví z pasek a při vyměřování sečí zaplatí se při přerušení práce v časové mzdě příplatek 15%, při přerušení práce úkolové 30% k časové mzdě za pracovní dobu k tomu vynaloženou.
3. 3. Zvláštní příplatky za mimořádně obtížné a nebezpečné práce, jako práce s výbušninami, trhání šišek na stojících stromech, postřikování chemickými prostředky a pod., stanoví vždy ve výši přiměřené obtížnosti nebo nebezpečnosti práce zaměstnavatel v dohodě se závodní radou (důvěrníkem).
4. 4. Budou-li lesní dělníci vyučení řemeslu vykonávati v lesním závodě řemeslné práce, spadající do oboru, jemuž se vyučili, bude jim vyplácena mzda podle mzdových předpisů platných pro příslušný obor.

§ 9.

Diety.

1. 1. Při jízdách na práce mimo oblast správní jednotky, jíž jest dělník přidělen, t. j. zpravidla lesní správy, dostane lesní dělník (§ 1, odst. 3) náhradu skutečného jízdného (po železnici III. třída, autobus a pod.).
2. 2. Trvá-li nepřítomnost lesního dělníka mimo oblast správní jednotky, jíž jest přidělen, déle než 12 hodin, a neposkytne-li se péčí podniku bezplatné stravování, dostane

   § 9. Diety.

   stravné	Kčs 25.— denně,
   trvá-li nepřítomnost nad 8 hodin denně.	Kčs 15.— denně.

1. 3. Neposkytne-li se péčí podniku bezplatné ubytování, hradí se skutečná vydání za přenocování.
2. 4. Dělník pracující v úkolu může se dohodnouti za součinnosti závodní rady (důvěrníka) se zaměstnavatelem, aby mu byl jako náhrada za stravné poskytován příplatek ve výši 25% výdělku dosaženého v úkolu.

§ 10.

Věcné požitky.

1. 1. Odborným dělníkům (§ 2, odst. 2), stálým dělníkům (§ 2, odst. 3) a celoročně zaměstnaným řidičům motorových vozidel, kočím a závozníkům s vlastní domácností poskytne se naturální byt o jednom pokoji a kuchyni, dřevník a chlívek, podle možnosti též jiné příslušenství (jako komora, půda, sklep a pod.). Uvedeným zaměstnancům bez vlastní domácnosti poskytne se naturální byt o jedné místnosti.
2. 2. Odborní a stálí dělníci, kterým nebyl poskytnut naturální byt, dostanou přebytečné ve výši Kčs 400.—, nestáli lesní dělníci ve výši Kčs 200.— ročně.
3. 3. Lesní dělníci a členové jejich rodin jsou povinni šetřiti naturálních bytů a jejich zařízení a udržovati je v dobrém stavu a pořádku.
4. 4. Odborní a stálí lesní dělníci, jakož i celoročně zaměstnaní řidiči motorových vozidel dostanou ročně 8 prm deputátního měkkého palivového dříví střední jakosti zdarma. Odborné lesní dělnictvo dostane vedle toho 4 střední koňské povozy, stálé dělnictvo 2 střední koňské povozy nestahaného odpadového klestí na místě v lese zdarma.
5. 5. Nestálé lesní dělnictvo (§ 2, odst. 4) dostane 1 prm měkkého palivového dříví střední jakosti na místě výroby v lese za úhradu výrobného až do množství 8 prm v roce, a to
   1. a) dělnictvo zaměstnané zpracováváním dříví při zpracování každých 40 plm nebo 40 prm vyrobeného dříví,
   2. b) dělnictvo pracující v časové mzdě za každých odpracovaných 30 dnů.

   O místě vydání dříví rozhoduje zaměstnavatel po dohodě se závodní radou (důvěrníkem).

1. 6. Odborní, stálí i nestálí dělníci mají také přednostní právo na nákup odpadového dříví (klestí) za běžnou cenu, avšak jen ke krytí vlastní potřeby.

   Zjistí-li se prokazatelně, že dělník poskytnuté deputátní palivo i jen částečně odprodal, ztrácí nárok na toto přednostní právo.

   Přednostní právo na nákup odpadového dříví je omezeno množstvím vyrobeného odpadového dříví, při čemž musí býti uspokojeni postupně nejprve odborní a stálí dělníci, a potom nestálí. O přidělení odpadového dříví rozhoduje zaměstnavatel po dohodě se závodní radou (důvěrníkem).

1. 7. Další obvyklé věcné požitky mohou býti i nadále poskytovány, jestliže tomu nebrání předpisy zásobovací. Za tyto požitky zaplatí dělníci úředně stanovené ceny a pokud by jich nebylo, cenu v místě obvyklou.
2. 8. Onemocní-li odborný nebo stálý dělník, má nárok na poskytování naturálních požitků až po dobu jednoho roku.

§ 11.

Příspěvek na nářadí.

Za upotřebení vlastního nářadí poskytují se všem dělníkům 3% z celkové vydělané mzdy, a to při ukončení běžného kalendářního roku.

§ 12.

Cestné.

Není-li o ubytování postaráno na pracovišti, mají dělníci nárok při práci na místech vzdálených od svého trvalého bydliště, po př. od ubikace, zřízené v polesí, na náhradu za cestu do práce (jednou denně) ve výši ¼ hodinové mzdy za dokončený čtvrtý a každý další dokončený kilometr. Na tutéž odměnu mají nárok i při cestě z práce.

§ 13.

Zameškání práce.

Nemůže-li dělník pracovati z důvodů uvedených v § 1154 b) a 1155 všeob. obč. zák., řídí se jeho nároky těmito předpisy.

§ 14.

Dovolená.

O dovolené platí příslušné právní předpisy.

§ 15.

Závěrečná ustanovení.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. června 1947. Zároveň pozbývá platnosti vyhláška ze dne 1. prosince 1945 o úpravě pracovních a mzdových podmínek dělnictva zaměstnaného v lesním hospodářství (Ú. l. I č. 149/45, běž. č. 510).