9.
VYHLÁŠKA
ministerstva financí
ze dne 23. prosince 1950,
kterou se vydávají směrnice pro financování investic a provozu a pro peněžní kontrolu národních podniků.
Ministerstvo financí vydává v dohodě se státním úřadem plánovacím, s ministerstvy informací a osvěty, těžkého průmyslu, lehkého průmyslu, zemědělství, vnitřního obchodu, dopravy, stavebního průmyslu, pošt, zdravotnictví a potravinářského průmyslu podle § 4 odst. 2, § 7 odst. 3, § 14 a § 18 odst. 2 zákona č. 104/1950 Sb., o financování národních a komunálních podniků, tyto směrnice:
Zákon č. 104/1950 Sb. zajišťuje finančně společenské poslání národních podniků. Tyto směrnice, provádějící jednotlivá jeho ustanovení, mají přispět zejména k tomu, aby kmenové jmění bylo pevnou finanční základnou národních podniků, aby byla posílena finanční kázeň v národních podnicích a aby se tlakem úvěrové soustavy a účinnou peněžní kontrolou přispělo ku zrychlení oběhu obratových prostředků, snižování vlastních nákladů a zvyšování podnikové akumulace.
(1) Tyto směrnice se vztahují, není-li v dalším jinak stanoveno, na veškeré národní podniky s výjimkou národních podniků polygrafického průmyslu, bank-národních podniků a Československé pojišťovny, národního podniku.
(2) Na generální (oblastní) ředitelství národních podniků použije se těchto směrnic přiměřeně, pokud nařízením ministra financí podle § 19 odst. 1 zákona č. 104/1950 Sb. bude stanoveno, že pro ně platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona.
(3) Bankou v těchto směrnicích se rozumí Státní banka československá; jde-li však o peněžní spojení povahy provozní s Československými stavebními závody, národním podnikem, a s podniky jim jako ústřednímu orgánu podřízenými, s jinými stavebními podniky, jakož i s odděleně účtujícími stavebními odděleními národních podniků, rozumí se bankou Investiční banka, národní podnik.
(4) Tyto směrnice se s výjimkou § 22 nevztahují na podnikový bytový fond a na podnikový fond pracujících.
(5) Nadřízeným orgánem se v těchto směrnicích rozumí generální (oblastní) ředitelství, u národních podniků zemědělských generální (oblastní) ředitel, a u národních podniků, pro která není generální (oblastní) ředitelství zřízeno, věcně příslušné ministerstvo.
(1) Vlastním finančním zdrojem národního podniku je kmenové jmění, cizím finančním zdrojem je především úvěr od banky a dočasné dluhy vůči dodavatelům a jiným věřitelům.
(2) Kmenové jmění se skládá ze základního fondu, který slouží k financování investic, a z obratového fondu, který slouží k financování provozu.
(3) Pokud věcně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí neučinil již podle § 22 odst. 2 zákona č. 104/1950 Sb. opatření k určení základního fondu, určí se základní fond k 1. lednu 1951, po případě k pozdějšímu dni zřízení národního podniku na podkladě počáteční rozvahy, pokud se týká zahajovací rozvahy. Způsob výpočtu stanoví národním podnikům věcně příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí.
(4) Výše obratového fondu národního podniku vyplývá z jeho schváleného finančního plánu. Neurčuje-li finanční plán výši obratového fondu, stanoví ji věčně příslušný ministr v dohodě s ministrem financí.
(1) Změny základního fondu zachycují národní podniky na dvou účtech:
(2) Změny obratového fondu zachycují národní podniky na dvou účtech:
(3) Výpis z účtu základního fondu — nepeněžní obraty a z účtu obratového fondu — nepeněžní obraty s textem dostatečně osvětlujícím povahu jednotlivých položek a s odvoláním na schvalovací výměry příslušných orgánů zašle národní podnik vždy za předcházející hospodářský měsíc Fondu znárodněného hospodářství zároveň s výpočtem úroků z kmenového jmění (§ 27). Investiční banka může nahlédnout do příslušných dokladů.
(4) Případy, které by byly důvodem k opravě poslední účetní závěrky znárodněného podniku a k opravě zahajovací (přejímací) rozvahy národního podniku, po případě i rozvah navazujících na zahajovací (přejímací) rozvahu, jíž se oprava týká, proúčtují se na účtu základního fondu — nepeněžní obraty, týkají-li se investic, a na účtu obratového fondu — nepeněžní obraty, týkají-li se zásob. Případy, které se týkají jiného než investičního majetku nebo pasiv, a které by byly důvodem k opravě uvedených závěrek a rozvah, jakož i některé účetní závěrky národního podniku, mohou se proúčtovat na běžném účtu Fondu znárodněného hospodářství jen tehdy, dá-li k tomu souhlas věcně příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem financí. Po schválení zašle národní podnik výpis z běžného účtu za hospodářské čtvrtletí Fondu znárodněného hospodářství, s nímž se vyrovná zůstatek do 14 dnů po schválení.
Investice nebudou již pořizovány z investičního úvěru, nýbrž ze státních prostředků, které dává k tomu účelu k disposici u Investiční banky Fond znárodněného hospodářství. To musí být národním podnikům podnětem k pečlivému zkoušení faktur na investice. Investiční banka je povinna oznamovati nadřízenému orgánu případy, kdy národní podnik nevěnoval přezkoušení faktur náležitou bedlivost a nepozastavil závady, které mohl zjistit.
Prostředků určených k provozu nesmí národní podnik použiti k financování investic.
Veškeré investice národního podniku v rámci jeho investičního plánu uhrazuje Fond znárodněného hospodářství počínajíc dnem, kdy pro národní podnik nabyl účinnosti § 9 zákona č. 104/1950 Sb., nebylo-li věcně příslušným ministrem v dohodě s ministrem financí podle § 22 odst. 2 cit. zákona učiněno opatření, podle něhož se investice národního podniku uhrazují tímto způsobem ode dne dřívějšího. Úhradu platů provádí Investiční banka na vrub účtu Fondu znárodněného hospodářství podle disposic národního podniku.
Investice vlastní výroby financuje národní podnik po dobu jejich výroby, po případě po dobu jednotlivých ucelených etap výroby z provozních prostředků. Zároveň s aktivováním investice v účtové třídě 0 předloží národní podnik Investiční bance vnitropodnikovou fakturu podle směrnic o vnitropodnikové faktuře, na jejímž podkladě proplatí Investiční banka aktivovanou částku na vrub účtu Fondu znárodněného hospodářství ve prospěch účtu národního podniku u banky.
Jsou-li částky, jimiž byly vyúčtovány investice v účtové třídě 0 vyšší než částky proplacené z prostředků Fondu znárodněného hospodářství v důsledku aktivovaného dopravného, cla, provise a pod., nebo jsou-li v důsledku slev a jiných dobropisů dodavatelů investic a pod. nižší, vyrovná národní podnik tyto rozdíly nejpozději do konce následujícího hospodářského měsíce s Fondem znárodněného hospodářství prostřednictvím Investiční banky.
Národní podnik je povinen uhradit na vrub svého obratového (běžného) účtu u banky Fondu znárodněného hospodářství částku rovnající se zůstatkové účetní ceně vyřazených investic a to nejpozději do 20 dnů po skončení hospodářského měsíce, v němž bylo vyřazení investice v účtové třídě 0 vyúčtováno.
Nastanou-li škody na pojištěných investicích národního podniku, poukáže pojišťovna náhradu škody národnímu podniku na jeho účet u banky. Na vrub tohoto účtu uhradí národní podnik zůstatkovou účetní cenu vyřazených investic na účet Fondu znárodněného hospodářství u Investiční banky nejpozději do 20 dnů po skončení hospodářského měsíce, v němž bylo vyřazení investice v účtové třídě 0 vyúčtováno.
(1) Jsou-li národnímu podniku poskytovány subvence a příspěvky na výstavbu investic pro provozní hospodářství podniku, poukáží se přímo Fondu znárodněného hospodářství.
(2) Subvence a příspěvky na výstavbu investic, přijaté přede dnem, k němuž se poprvé stanoví národnímu podniku základní fond, se vyúčtují jako oprávky k investičnímu majetku. Počínajíc tímto dnem sníží národní podnik při nezměněné době podnikové upotřebitelnosti investic, pořízených z investičních subvencí a investičních příspěvků přiměřeně sazby odpisů těchto investic.
(3) Národní podniky nesmějí poskytovati příspěvky na výstavbu investic.
(1) Nestačí-li obratový fond a dočasné dluhy vůči dodavatelům a jiným věřitelům k plnému financování provozu, nebo není-li obratový fond stanoven, opatřuje si národní podnik finanční prostředky úvěrem od banky, a to se souhlasem nadřízeného orgánu; nadřízený orgán může tento souhlas udělit generelně.
(2) Banka poskytuje národním podnikům provozní úvěry buď podle §§ 14 až 19 nebo podle § 21 a to podle rozhodnutí věcně příslušného ministerstva v dohodě s ministerstvem financi.
(1) Banka poskytuje národním podnikům zásadně jen na plánovanou činnost účelové provozní krátkodobé úvěry s pevně stanovenou dobou splatnosti, pro které zřídí podle potřeby zvláštní účty, po případě podúčty. Národní podniky mohou čerpat u banky tyto provozní úvěry:
(2) Doba splatnosti úvěrů, pokud není v dalších předpisech zvlášť stanovena, nesmí býti delší jednoho roku; ve výjimečných případech může banka se souhlasem ministerstva financí poskytnout účelový úvěr na dobu delší jednoho roku. Je-li doba splatnosti delší než jeden měsíc, stanoví se podle výrobních, odbytových a jiných poměrů národního podniku dílčí splatnosti alespoň v měsíčních lhůtách.
(3) Není-li úvěr včas splacen nebo nejsou-li dodrženy dílčí splatnosti, může banka povolit se souhlasem nadřízeného orgánu prodloužení splatnosti; při tom může požadovat vedle úroku též penále (§ 24). Není-li úvěr splacen ani do konce prodloužené lhůty, může banka požadovat penále, po případě i zvýšené (§ 24), a podle okolností použiti k splacení úvěru úhrad, národnímu podniku běžně docházejících.
(4) Banka může žádosti o úvěry, z nichž je oprávněná požadovat vedle úroku též penále (§ 24), odmítnouti, po případě muže čerpání těchto úvěrů omeziti na platy určitého druhu.
(1) Banka poskytuje na nezbytně nutnou dobu, předem stanovenou, úvěr na sezonní zásoby zejména materiálu, rozpracovaných výrobků i hotových výrobků.
(2) Podkladem sezonního úvěru mohou být pouze druhy zásob, které podle pokynů státního úřadu plánovacího pro vypracování časových norem se nezahrnují do časové normy a na které není vzat zřetel při stanovení obratového fondu.
(1) Banka poskytuje na předem stanovenou dobu úvěry na nadnormativní zásoby, které má národní podnik k 1. lednu 1951, jakož i na nadnormativní zásoby, které se u něho vytvoří později, je-li překročení normativní zásoby odůvodněno žádoucím překročením plánu výkonů podmíněným potřebou vyšších zásob, včasnějším zásobením z důvodu odstranění dopravních špiček nebo jiným veřejným zájmem. Úvěr na nadnormativní zásoby při překročení plánu výkonů povoluje banka nejvýše na zvýšení zásob, úměrné překročení plánu.
(2) Je-li však překročení normativní zásoby neplánované a nežádoucí, je banka oprávněna požadovat vedle úroku z úvěru na nadnormativní zásoby též penále (§ 24 odst. 3).
Výše čerpaného úroku na zásoby sezonní i nadnormativní se upravuje v obdobích nejvýše měsíčních na podkladě hlášení o zásobách, které podnik dodá bance ve lhůtách stanovených směrnicemi státního úřadu plánovacího pro kontrolu plnění finančního plánu.
Inkasní úvěr na dosud nesplatné pohledávky za zboží nebo za výkony a za projekty a stavby poskytuje banka na podkladě inkasních příkazů, které jí podnik odevzdá anebo na podkladě faktur, nejde-li o pohledávky uhrazované inkasním příkazem.
(1) Úvěry na ostatní krátkodobé potřeby poskytuje banka na předem stanovenou, nezbytně nutnou dobu národnímu podniku, jehož úvěrová potřeba není kryta účelovými úvěry dosud vypočtenými.
(2) Jde-li o úhradu nákladů nutných v době sezonního přerušení výroby, nebo jde-li o úvěr národnímu podniku, který se ocitl bez svého zavinění v platebních nesnázích, anebo jsou-li vůbec důvodem požadování úvěru skutečnosti a poměry, na které národní podnik nemohl míti vliv, poskytuje banka úvěr bez požadování penále.
(3) Jsou-li důvodem požadování úvěru skutečnosti a poměry národním podnikem zaviněné, je banka oprávněna požadovat vedle úroku též penále (§ 24).
Banka zřídí národnímu podniku, kterému poskytuje účelové úvěry podle §§ 14 až 19, obratový účet, v jehož prospěch se zejména účtují částky účelových úvěrů bankou poskytnutých a na jeho vrub platy národního podniku.
Národním podnikům, které nejsou financovány účelovými úvěry podle §§ 14 až 19, poskytuje banka potřebný provozní úvěr na podkladě čtvrtletního podnikového rozpočtu. Banka v dohodě s nadřízeným orgánem určí nejvyšší přípustnou hranici provozního úvěru pro rozpočetní období se zřetelem na příjmové a výdajové výkyvy v jeho průběhu. Ke zvýšení úvěru nad tuto hranici z naléhavých a mimořádných důvodů je potřebí souhlasu nadřízeného orgánu.
(1) Styk národního podniku s bankou pro potřeby podnikového fondu pracujících a pro potřeby podnikového bytového fondu se provádí na samostatných účtech.
(2) Banka může poskytnouti národnímu podniku pro potřeby podnikového fondu pracujících úvěry
Výši úrokové sazby, jakož i vedlejších poplatků stanoví vyhlášky ministra financí o úrokových sazbách a o úrokových sazbách z některých účelových úvěrů.
(1) Nebudou-li zaviněním národního podniku úvěry zmíněné v §§ 15, 16 odst. 1, 18, 19 odst. 2 a 21 včas splaceny nebo nebudou-li dodrženy dílčí splatnosti, může banka požadovati vedle úroku též penále ve výši 4% ročně z nesplacené částky. Penále ve stejné výši může banka požadovati vedle úroku, nebude-li zaviněním národního podniku ani v prodloužené lhůtě splacen úvěr, jehož splatnost banka prodloužila, aniž požadovala penále.
(2) Nebudou-li úvěry uvedené v odstavci 1, jichž splatnost byla prodloužena za podmínky placení penále vedle úroku, splaceny ani v prodloužené lhůtě splatnosti, je banka oprávněna zvýšiti penále až do výše 12% ročně.
(3) Z účelových úvěrů poskytnutých podle § 16 odst. 2 a podle § 19 odst. 3 může banka požadovati vedle úroku též penále ve výší 4% ročně; jestliže tyto úvěry nebudou včas splaceny nebo nedodrží-li národní podnik dílčí splatnosti, je banka oprávněna zvýšiti penále až do výše 12% ročně z nesplacené částky.
(4) Uhrazené penále odvede banka Fondu znárodněného hospodářství.
Podniková akumulace ukazuje, jak plní podniky úkoly, uložené jim hospodářským plánem. Podniky musí vynaložit veškeré úsilí, aby splnily plánovanou akumulaci. Banka kontroluje plnění plánu akumulace a dbá, aby byla včas odváděna; zajišťuje, že vytvořená akumulace nezůstane v podnicích, kde by tvořila zdroj samofinancování.
(1) Národní podnik je povinen odvádět ve prospěch účtu Fondu znárodněného hospodářství u Investiční banky zálohově každý hospodářský měsíc částky odpovídající jedné třetině
(2) Národní podnik dá příkaz bance, aby vždy k 15. dni každého hospodářského měsíce v hospodářském čtvrtletí odváděla zálohy na vrub obratového (běžného) účtu národního podniku; tento příkaz dá zároveň s předložením čtvrtletního podnikového rozpočtu.
(3) Odvedl-li národní podnik zálohově na zisku po odpočtu podílu podnikového fondu pracujících méně, než činí zisk podle čtvrtletní účetní závěrky, dá bance zároveň s předložením čtvrtletní účetní závěrky příkaz, aby na vrub jeho obratového (běžného) účtu uhradila rozdíl Fondu znárodněného hospodářství. Odvedl-li podnik na zisku více, než vyplývá ze čtvrtletní závěrky, vypočte a oznámí rozdíl Fondu znárodněného hospodářství, který mu jej uhradí ihned po obdržení oznámení na jeho obratový (běžný) účet u banky. Konečná úprava odvodu zisku, jakož i odpisů se provede obdobně do 14 dnů po schválení roční účetní závěrky.
(4) Zálohy na odvod odpisů a zisku ani rozdíly dodatečně vyrovnávané se neúrokují.
(5) Bylo-li ve schváleném finančním plánu počítáno se ziskem a národní podnik vykáže v některém čtvrtletí v účetní závěrce ztrátu, vyúčtuje ji Fondu znárodněného hospodářství, který mu ji uhradí na jeho obratový (běžný) účet u banky až do výše zisku, odvedeného podnikem v předešlých čtvrtletích téhož, hospodářského roku. Zbytek ztráty takto neuhrazený odečte si podnik od záloh na zisk, odváděných v některém příštím hospodářském čtvrtletí téhož roku a zašle výpočet o tom Fondu znárodněného hospodářství.
(1) Úroky z kmenového jmění odvádějí národní podniky Fondu znárodněného hospodářství měsíčně, a to vždy nejpozději 25. dne běžného hospodářského měsíce podle stavu kmenového jmění k 1. dni tohoto měsíce. Zároveň s příkazem bance, aby na vrub obratového účtu národního podniku uhradila úroky z kmenového jmění, zašle národní podnik Fondu znárodněného hospodářství výpočet úroků.
(2) Ministerstvo financí v dohodě s věcně příslušným ministerstvem může povolit ve zvláštních případech zálohové odvádění úroků z kmenového jmění obdobně podle § 26.
(1) Jsou-li ve schváleném finančním plánu rozpočtovány vyšší náklady než výnosy, uhradí se nekrytá část nákladů z prostředků Fondu znárodněného hospodářství národním podnikům, pokud tak bylo stanoveno nařízením vlády. Tato plánovaná úhrada nákladů je výnosem národního podniku; celoroční schválenou úhradu proplatí Fond znárodněného hospodářství národnímu podniku v měsíčních částkách vždy k 15. dni každého hospodářského měsíce podle čtvrtletních rozpočtů.
(2) Bilanční ztrátu národního podniku uhradí Fond znárodněného hospodářství jen tehdy, dá-li k tomu souhlas ministr financí v dohodě s věcně příslušným ministrem a ministrem-předsedou státního úřadu plánovacího.
Banky provádějí při financování národních podniků činnost kontrolní. K provádění účinné kontroly musí se bance dostati potřebných podkladů a nutno jí umožnili, aby uplatnila sankce proti podnikům, které neplní své povinnosti.
Které podklady se předkládají pro provádění peněžní kontroly provozu národních podniků bance a pro provádění peněžní kontroly investic Investiční bance, v jakých lhůtách a jakou cestou, stanoví směrnice státního úřadu plánovacího pro kontrolu plnění finančního plánu.
Banka je oprávněna nahlédnout u národního podniku do jeho záznamů a dokladů podnikového početnictví a přezkoušet skutečný stav zásob národního podniku na místě jejich uložení; u stavebních investic může Investiční banka přezkoušet vlastními orgány nebo znalci stav stavebních prací přímo na staveništi.
Národní podnik oznámí při udělování příkazů a při peněžních výběrech jejich účel testy předepsanými závaznými směrnicemi státního úřadu plánovacího, vydanými podle zákona č. 116/1946 Sb., o jednotné organisaci podnikového početnictví.
Banka zašle nadřízenému orgánu a národnímu podniku kontrolní sestavení příjmů a výdajů za uplynulé rozpočetní období; obdobné kontrolní sestavení, týkající se rozpočtu kmenového jmění, zašle i Investiční banka. Národní podnik podá bance a nadřízenému orgánu vysvětlení podstatnějších rozdílů mezi rozpočtem a kontrolním sestavením banky.
K posílení finanční kázně a pořádku ve správě národních podniků, jakožto předpokladu účinné peněžní kontroly, je banka oprávněna jednak požadovati vedle úroku z úvěru též penále (§ 24) nebo odmítnouti úvěr (§ 14 odst. 4), jednak použiti prostředků dále uvedených.
(1) Předkládá-li národní podnik podklady nutné pro provádění peněžní kontroly opožděně, vybere banka na vrub jeho obratového (běžného) účtu penále, jehož výši určí podle zásad stanovených ministerstvem financí v dohodě s věcně příslušným ministerstvem. Je-li opoždění delší než 30 dní, anebo opožďuje-li se národní podnik, který byl již pro opoždění pokutován, v předkládání dokladů opětovně, může banka se souhlasem ministerstva financí omeziti výplaty pro národní podnik toliko na mzdy, služné a odvody odpisů investic, zisků a úroků z kmenového jmění až do dne, kdy jí podklady dojdou.
(2) Zjistí-li banka podstatné závady v podnikovém početnictví národního podniku, oznámí je neprodleně nadřízenému orgánu, který v dohodě s ní stanoví národnímu podniku lhůtu k nápravě. Nebudou-li závady ve stanovené lhůtě odstraněny, vybere banka penále ve výši určené podle zásad uvedených v odstavci 1.
Zjistí-li banka, že národní podnik nevyúčtoval poplatky z prodlení nebo penále podle platných směrnic pro fakturování a placení nebo penále podle vyhlášek vydaných podle § 10 odst. 1 zákona č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitráži, vybere banka na vrub obratového (běžného) účtu národního podniku penále ve výši poplatků z prodlení a penále, které měl sám vyúčtovat. Zaplacením tohoto penále není osvobozen podnik, kterému měly být poplatky z prodlení a penále vyúčtovány; dodatečně vyúčtované a vybrané poplatky z prodlení a penále odvedou se však Fondu znárodněného hospodářství.
Zjistí-li banka, že národní podnik neaktivuje včas investice vlastní výroby nebo platí-li investice z provozních prostředků, vybere banka na vrub jeho obratového (běžného) účtu za dobu do zjednání nápravy penále ve výši poplatku z prodlení pro opožděné placení podle směrnic pro fakturování a placení.
Zjistí-li banka, že národní podnik vyrábí zboží nepodložené hospodářskými smlouvami, ačkoli by mělo býti hospodářskými smlouvami podloženo, nebo že se pro neplnění hospodářských smluv hromadí u národního podniku zásoby zboží, je oprávněna vypovědět národnímu podniku úvěr. Na případ upozorní banka nadřízený orgán.
Zjistí-li banka, že národní podnik porušuje směrnice o placení hotovými a o přípustné výši pokladních hotovostí národních a komunálních podniků, a to buď tím, že platí hotovými i v případech, ve kterých to uvedené směrnice nepřipouštějí, nebo že nedodrží předpisy o odvodu plateb přijatých v hotovosti na obratový (běžný) účet u banky, vybere banka z jeho obratového (běžného) účtu penále ve výši 1% z částky, která byla nepřípustně zaplacena v hotovosti resp. nebyla včas odvedena.
Zjistí-li banka vážné závady ve finančním hospodaření národního podniku a nelze-li z toho důvodu požadovat vedle úroku z úvěru též penále (§ 24) nebo odmítnout úvěr (§ 14 odst. 4), je banka oprávněna omezit se souhlasem ministerstva financí výplaty národního podniku v rozsahu uvedeném v § 35 odst. 1.
Penále vybrané podle §§ 35, 36, 37 a 39 odvádí banka Fondu znárodněného hospodářství.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.