Výnos ministerstva financí, č. 171.355/47-V/1 o dalších vysvětlivkách k zákonu o dani ze mzdy.

(1) Příjemcem je osoba, která pobírá mzdu, a to bez ohledu na to, je-li zletilá nebo ne. Sirotci pobírající sirotčí důchod (pensi) jsou tedy samostatnými příjemci. Pobírá-li více sirotků důchod (pensi) dohromady, nutno pro otázku zdanění úhrnný důchod (pensi) rozděliti na jednotlivé sirotky a u každého z nich zdaniti část na něj připadající.

(2) Doplatky výchovného vyplacené po 30. červnu 1947 za dobu před 1. červencem 1947 jsou od daně osvobozeny, ježto jest pro otázku osvobození rozhodným den výplaty a nikoliv doba, za kterou se mzda vyplácí.

(3) Plnění poskytovaná na nezaopatřené děti plátcem vedle rodinných přídavků vyplácených nositeli nemocenského pojištění jsou od daně osvobozena jen, jsou-li vyplácena na základě platných mzdových (platových) vyhlášek nebo úprav schválených ministerstvem sociální péče a ve výši tam stanovené. Přídavky na manželku osvobozeny nejsou.

(4) K zamezení tvrdostí a v zájmu zjednodušení povoluje ministerstvo financí, aby při srážce daně při výplatách za delší mzdové období než jednodenní (tedy i při srážce daně za dva, tři dny) plátce zaokrouhlil

1. a) daňový základ na celé koruny dolů (tedy na př. při týdenní mzdě Kčs 762.90 srazil daň připadající na 17. stupeň pro týdenní mzdu přes 730 Kčs do 762 Kčs),
2. b) daň ve mzdovém období sraženou na celé Kčs, a to do 50 h včetně dolů, přes 50 h nahoru.

(5) Je-li mzda vyplácena v půlměsíčních mzdových obdobích (na př. u artistů), není třeba počítati daň podle počtu pracovních dnů a jednodenní tabulky, nýbrž lze použíti měsíční tabulky a to tak, že se vyhledá daň připadající na dvojnásobek půlměsiční mzdy a dělí dvěma.

(6) Podle § 7, odst. 4 se odečte příjemcům, kteří jsou uvedeni v témže ustanovení, od hrubé mzdy mimo odčitatelné částky podle § 7, odst. 2 další odčitatelná částka 115 Kčs při týdenním mzdovém období a 500 Kčs při měsíčním mzdovém období, mají-li alespoň jedno dítě (vnuka, pastorka, schovance), resp. alespoň jedno nemanželské dítě jako příslušníka domácnosti. Ministerstvo financí poznamenává k zamezení pochybností, že odčitatelná částka podle § 7, odst. 4 se odečte pouze jednou, t. j. nezvyšuje se podle počtu dětí, neboť nahrazuje vlastně odčitatelnou částku, která by příslušela příjemci (příjemkyni) podle § 7, odst. 2, písm. a), kdyby měl(a) manželku (manžela) za příslušníka domácnosti.

Příklad: Svobodná příjemkyně s měsíční mzdou má dvě nemanželské děti jako příslušníky domácnosti. Od hrubé mzdy jí bude odečtena měsíčně celkem částka 1800 Kčs, t. j. 600 Kčs na první a 700 Kčs na druhé dítě podle § 7, odst. 2, písm. b) a c) a 500 Kčs podle § 7, odst. 4.

(7) Osoby uvedené v § 8, odst. 1, písm. b) až d) mohou býti uznány za příslušníky domácnosti jen, když

1. a) jim příjemce poskytuje nebo hradí převážně byt, stravu a ošacení, a
2. b) nemají vlastní příjmy, postačující k výživě, t. j. podle čl. 5, odst. 2, shora cit. vyhlášky, nemají-li roční hrubou mzdu 12.000 Kčs nebo čistý příjem z jiných pramenů 10.000 Kčs.

Vznikly pochybnosti o tom, kdy lze uznati, že příjemce hradí zmíněné potřeby převážně, a zda při tom nutno přihlížeti k vlastním příjmům osoby, jíž příjemce potřeby hradí, nedosahujícím uvedené hranice.

Nutno tu vycházeti ze zásady, že především záleží na tom, zda a do jaké míry je příjemce tím zatížen, neboť jde o jeho zdanění. Bydlí-li zmíněná osoba v příjemcově domácnosti, aniž by mu za byt, stravu a ošacení platila, nutno ji uznati za příslušníka domácnosti, a to i když má vlastní příjmy, pokud ovšem nedosahují uvedené hranice.

Nebydlí-li v příjemcově domácnosti a tvrdí-li příjemce, že jí tyto potřeby hradí poskytováním peněžních příspěvků, nutno zkoumati, zda tyto příspěvky stačí k tomu, aby více než polovice nákladů na tyto potřeby byla kryta.

V zájmu jednotnosti ukládá ministerstvo financí podřízeným úřadům, aby i pro otázku, zda příjemce hradí potřeby převážně, vycházely z předpokladu, že k hrazení bytu, stravy a ošacení jest třeba částky 12.000 Kčs ročně, a uznávaly tedy za příslušníka domácnosti osoby uvedené v § 8, odst. 1, písm. b) až d) zák. o d. ze m., jimž příjemce poskytuje peněžní příspěvky přesahující ročně 6000 Kčs (měsíčně 500 Kčs).

Při tom jest nerozhodno, kolik činí vlastní příjmy příslušníka domácnosti, jen nedosahují-li shora zmíněné, ve vyhlášce stanovené hranice. Dosahují-li této hranice, nelze takovou osobu uznati za příslušníka domácnosti, i když mu příjemce poskytuje příspěvky převyšující 6000 Kčs (500 Kčs měsíčně).

(8) Příjmem nejsou výběry z vázaných vkladů povolované Národní bankou a nelze proto k nim při zjišťování výše příjmů přihlížeti.

(9) Vznikly pochybnosti o tom, lze-li uznati za příslušníka domácnosti nezletilého sourozence, nezletilého synovce nebo nezletilou neteř, nežijí-li u příjemce, nýbrž u svého otce, ale hradí-li jim příjemce převážně byt, stravu a ošacení.

V tom případě jsou tyto osoby příslušníky domácnosti svého otce, jejich životní potřeby jsou hrazeny v rámci a z prostředků otcovy domácnosti a příspěvky poskytované příjemcem plynou do domácnosti, jejímiž členy jsou tyto osoby. Proto nelze tyto osoby uznati za příslušníky příjemcovy domácnosti.

Zmíněné osoby mohou tedy býti uznány za příslušníky příjemcovy domácnosti, bud’ když jim příjemce byt, stravu a ošacení poskytuje ve své domácnosti, nebo když bydlí mimo jeho domácnost a příjemce jim tyto výdaje hradí, ale jen, když nejsou příslušníky domácnosti svého otce, matky nebo jiných ascendentů.

(10) Není-li procento invalidity uvedeno ve výměru o zaopatřovacích požitcích, prokáže je příjemce potvrzením příslušného úřadu nebo nositele veřejnoprávního sociálního pojištěni (na př. státního úřadu pro válečné poškozence, Úrazové pojišťovny a pod.).

(11) Invalidé, požívající důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění (invalidní důchod), prokáží (výměrem o důchodu) pouze okolnost, že pobírají tyto důchody z důvodu své invalidity, kdežto stupeň invalidity vzhledem k zákonné domněnce, stanovené v § 9, odst. 2, větě druhé, prokazovat nemusí.

(12) O tom, jak bude příjemcům za první pololetí roku 1947 poskytnuta sleva na dani důchodové na okolnosti uvedené v § 9, budou vydány zvláštní pokyny v rámci směrnic, jež dodatečně vydá ministr financí podle § 10, odst. 4 z. o d. ze m. Plátce není oprávněn poskytnouti dodatečně za první pololetí roku 1947 příjemci tuto slevu.

(13) Plátci — s výjimkou státních úřadů, ústavů a podniků — odvádějí srazenou daň ze mzdy stejným způsobem, jako dosud odváděli sraženou daň důchodovou, t. j. poštovní spořitelnou na šekový účet berního úřadu v sídle berní správy, v jejímž obvodu jest sídlo plátcovy pokladny.

(14) V obvodech berních správ se sídlem v Praze a v Brně odvádějí se daňové srážky na šekový účet berního úřadu, jehož označení je stejné jako označení berní správy. V obvodu berní správy v Ostravě odvádějí se daňové srážky na šekový účet berního úřadu Ostrava I. Není-li v sídle berní správy berní úřad, odvádějí se daňové srážky na šekový účet berního úřadu, v jehož obvodu je sídlo berní správy.

(15) Státní úřady, ústavy a podniky odvádějí daňové srážky, uvedené v odstavci 13, až do vydání nových předpisů nadále poštovní spořitelnou na šekový účet finančního úřadu II. stolice, v jehož obvodu mají sídlo.

(16) Pro národní podniky platí ustanovení odstavců 13 a 14.

(17) Likvidační archy vedené u státních a jiných veřejných úřadů, ústavů a podniků nahrazují mzdové listy zmíněné v čl. 14 cit. vyhlášky.

(18) Dodatkem k čl. 14, č. 2, písm. h) cit. vyhlášky povoluje ministerstvo financí, aby berní správy na žádost plátců povolovaly, že plátce nemusí dani nepodrobenou část diet (viz zdejší výnos ze dne 5. dubna 1947, č. 7637/47-V/2) zaznamenávati na mzdových listech.

(19) Státní úřady, ústavy a podniky se zprošťují až do odvolání povinnosti zasílati hlášení o sražené dani ze mzdy.

(20) Podle čl. 16 cit. vyhlášky nemusí státní a jiní veřejní zaměstnanci prokazovati, že mají manželku a nezletilé děti, ježto tyto okolnosti jsou zřejmy z likvidačního archu. Jsou-li však tito zaměstnanci rozloučeni (rozvedeni), musí okolnost, že mají ve své domácnosti nezletilé dítě, prokázati likvidatuře předložením „lístku pro domácnost“, ježto z likvidačního archu není zřejmo, zda jsou děti v domácnosti příjemcově nebo v domácnosti jeho rozloučené (rozvedené) manželky. Nebydlí-li nezletilé dítě trvale v příjemcově domácnosti, nemůže mu na ně býti poskytnuta sleva podle § 7.

(21) Nepobírá-li státní nebo jiný veřejný zaměstnanec na nezletilé dítě výchovné, předloží likvidatuře lístek pro domácnost.

(22) Vznikly pochybnosti o zdaňování doplatků za první pololetí roku 1947, vyplacených p o 30. červnu 1947. Ježto tu jde o „doplatky k výplatám za uplynulá mzdová období téhož roku“, nutno podle ustanovení § 12, odst. 4, věty první z. o d. ze m. tyto doplatky připočítati k výplatám za ta mzdová období, za něž se vyplácejí, daň vypočísti z tohoto součtu a sraziti z doplatku za každé mzdové období rozdíl mezi takto vypočtenou daní a daní, jež byla v dotyčném mzdovém období sražena. Účelem tohoto ustanovení jest, aby dodatek byl zdaněn stejně, jako by se byla doplacená mzda vyplatila v těch obdobích, za něž se doplácí. Ježto se do 30. června 1947 srážela daň důchodová, nutno také při zdanění doplatků za první pololetí 1947 vypočítati daňovou srážku sazbou daně důchodové. Viz příklad v odst. 23.

(23) Doplatky za dřívější kalendářní léta vyplacené po 30. červnu 1947 se zdaní jako jednorázová mzda podle § 12, odst. 2 z. o d. ze m. a čl. 18 cit. vyhlášky. Při tom nutno přihlížeti k počtu příslušníků rodiny resp. domácnosti.

Příklad:

Státní zaměstnanec, ženatý s 2 dětmi má měsíční služné 6.000 Kčs a výchovné 300 Kčs měsíčně a zvláštní přídavek k němu 350 Kčs. S účinností od 1. dubna 1946 byl jmenován, čímž mu služné stouplo o 1.000 Kčs měsíčně. Doplatky z jmenování byly mu vyplaceny 1. července 1947 a to částkou 15.000 Kčs (9.000 Kčs za rok 1946 a 6.000 Kčs za první polovinu roku 1947).

Doplatky budou zdaněny takto:

Na celoroční mzdu (85.800 Kčs) zvýšenou o doplatek za rok 1946 (9.000 Kčs), tedy na 94.800 Kčs připadá

(24) Stejným způsobem jako v odstavci 22 se postupuje, byly-li doplatky za mzdová období letošního roku vyplaceny před 1. červencem 1947.

(25) Mzdy vyplacené po 30. červnu 1947 podléhají ustanovením zákona o dani ze mzdy. Z běžných mezd vyplacených po tomto dni bude tudíž sražena daň ze mzdy, i když byly vyplaceny za dobu před 1. červencem 1947, a to i v tom případě, byla-li na ně v červnu vyplacena záloha. Tato záloha nebude zdaněna samostatně, nýbrž spolu s řádnou výplatou, a to tou daní, které podléhá řádná výplata. Pro zdanění jednorázových mezd platí pokyny tohoto výnosu k § 30 a čl. 18, odst. 1 cit. vyhlášky.