Vyhláška ministrů financí, vnitřního obchodu a průmyslu o poskytování státem zaručených úvěrů živnostníkům a obchodníkům podle dekretu presidenta republiky ze dne 19. záři 1945, č. 78 Sb., o přechodném finančním zabezpečení hospodářských podniků.

§ 1.

O převzetí státní záruky za poskytnutý úvěr jsou podle této vyhlášky oprávněni žádati:

1. a) majitelé živnostenských a obchodních podniků, kteří živnost provozují,
2. b) národní správci živnostenských a obchodních podniků, jsou-li splněny předpoklady stanovené § 22, odst. 2 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, § 23 zákona ze dne 8. května 1947, č. 90 Sb., o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů, vztahujících se na přidělený majetek a § 16 vyhlášky osidlovacího úřadu a Fondu národní obnovy ze dne 29. ledna 1947, č. 113 Ú. l. I,
3. c) vdovy a nezletilé děti po živnostnících a obchodnících a po národních správcích živnostenských a obchodních podniků, pokračují-li v provozování živnosti.

§ 2.

(1) Státní záruka podle této vyhlášky může býti převzata za úvěr poskytnutý k účelům uvedeným v § 4, odst. 1, písm. b), c), d) dekretu č. 78/1945 Sb.:

1. 1. k opatření peněžních prostředků na výplatu mezd a služebních platů, na nákup surovin a materiálu hospodářských podniků vůbec;
2. 2. k převedení podniků z válečného hospodářství na hospodářství mírové;
3. 3. podnikům nebo podnikatelům postiženým válkou nebo okupací za účelem uvedení podniků do provozu.

(2) Státní záruka nebude převzata za úvěry sloužící k zaplacení přejímací ceny za majetek přidělený podle zákona ze dne 14. února 1947, č. 31 Sb., o některých zásadách při rozdělování nepřátelského majetku konfiskovaného podle dekretu č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

§ 3.

(1) Ministr financí v dohodě s ministrem, do jehož působnosti podnik patří, převezme státní záruku ve výši 90% za povolené úvěry s jejich příslušenstvím do úhrnné částky 250 mil. Kčs a vydá jednotlivým peněžním ústředím dílčí záruku, a to:

1. 1. Živnostenské bance - národnímu podniku v Praze,
2. 2. Zemské bance pro Čechy - ústřední bance spořitelen v Čechách a na Moravě - v Praze, jako peněžnímu ústředí spořitelen,
3. 3. Živnostenské bance - národnímu podniku v Praze, jako peněžnímu ústředí okresních záložen hospodářských,
4. 4. Všeobecnému peněžnímu ústředí družstev pro Čechy a Moravu, zapsanému společenstvu s obmezeným ručením v Praze, jako peněžnímu ústředí všeobecných záložen,
5. 5. Peněžnímu ústředí zemědělských družstev pro Čechy, zapsanému společenstvu s obmezeným ručením v Praze, jako peněžnímu ústředí venkovských družstevních záložen v Čechách,
6. 6. Peněžnímu ústředí zemědělských družstev pro Moravu, zapsanému společenstvu s obmezeným ručením v Brně, jako peněžnímu ústředí venkovských družstevních záložen na Moravě.

(2) Peněžní ústředí (odstavec 1, č. 2 až 6) jsou povinna vésti souhrnnou evidenci úvěrů poskytnutých jejich členskými ústavy.

§ 4.

Státní záruka za úvěry poskytnuté žadatelům uvedeným v § 1 a k účelům uvedeným v § 2, bude převzata v rámci úhrnné částky po předepsaném řízení v každém jednotlivém případě (§ 7), jen tehdy:

1. a) bude-li úvěr uzavřen podle volby uchazeče u Živnostenské banky - národního podniku v Praze, nebo u jednoho z tuzemských peněžních ústavů sdružených v některém z peněžních ústředí, uvedených v § 3, v jehož obvodu působnosti má uchazeč stanoviště živnosti; případný další státem zaručený úvěr může dlužník uzavříti jen u toho ústavu, který poskytl úvěr dřívější;
2. b) potvrdí-li peněžní ústav, že nemůže poskytnouti uchazeči normální úvěr bez státní záruky;
3. c) bude-li úvěr peněžním ústavem poskytnut formou kontokorentní na dobu nejdéle pět let a nejvýše do 100.000 Kčs; dlužník může disponovati pouze těmi částkami na běžném úctě, které převyšují splatné úvěrové splátky; výjimky nad pětiletou dobu a nad částku 100.000 Kčs může povoliti ministerstvo financí na návrh Ústřední úvěrové komise (§ 7, odst. 6) jen v mimořádných případech;
4. d) dá-li uchazeč peněžnímu ústavu k zajištění pohledávky podle běžných obchodních zvyklostí veškeré záruky, které je schopen poskytnouti;
5. e) zaváže-li se uchazeč ke splacení povoleného úvěru ve smluvených lhůtách, nejpozději do konce pátého roku ode dne převzetí státní záruky ministerstvem financí;
6. f) podřídí-li se uchazeč kontrole peněžního ústavu, pokud jde o způsob použití úvěru, a jakékoli kontrole státních orgánů bez újmy dozoru podle jiných platných ustanovení;
7. g) nevypoví-li peněžní ústav dlužníku úvěr po smluvenou dobu, vyjma tyto případy:
   1. 1. zanikne-li živnostenské oprávnění dlužníkovo,
   2. 2. byl-li na jmění dlužníka prohlášen konkurs nebo navrhne-li dlužník soudní vyrovnání,
   3. 3. nesplní-li dlužník převzaté závazky, vyjma případy nezaviněné neschopnosti k placení,
   4. 4. zjistí-li ústav, že úvěr byl vylákán předstíráním nepravdivých skutečností, nebo že ho nebylo použito pro živnost dlužníkovu,
   5. 5. dá-li k tomu pokyn ministerstvo financí v dohodě s příslušným ministerstvem.

§ 5.

Úroková sazba za poskytnutý úvěr podle této vyhlášky nesmí spolu s úhradou veškerých poplatků a odměn, vyjma skutečně prokázaných hotových výloh, přesahovati 3½.

§ 6.

Povinnost státu plniti ze záruky nastane, jestliže dlužník, byv upomenut doporučeným dopisem, do 14 dnů nesplní svých platebních závazků.

§ 7.

(1) Žádost o poskytnutí úvěru a současně o převzetí státní záruky za tento úvěr podá uchazeč na předepsaném tiskopise u peněžního ústavu podle své volby [§ 4, písm. a)]. Tiskopisy lze koupiti u peněžních ústavů.

(2) Před podáním žádosti opatří si uchazeč sám v příslušných rubrikách tiskopisu

1. a) potvrzení povinné stavovské organisace, k níž náleží, o správnosti údajů žádosti a její vyjádření s hlediska stavovských zájmů,
2. b) stejné potvrzení místního národního výboru, příslušného podle stanoviště žadatelovy živnosti a jeho vyjádření s hlediska veřejného zájmu,
3. c) případné jiné doklady, pokud jejich předložení je předepsáno ustanoveními, citovanými v § 1, písm. b).

(3) Peněžní ústav přezkoumá údaje žádosti, doprovodí ji v příslušné rubrice svým odborným posudkem a předloží ji obchodní a živnostenské komoře, příslušné podle stanoviště žadatelovy živnosti. O všech, současně předkládaných žádostech vyhotoví peněžní ústav v desíti exemplářích souhrnný zápis na předepsaném vzoru a připojí je k žádostem o úvěr.

(4) Obchodní a živnostenská komora přezkoumá žádost s hlediska hospodářských zájmů

1. a) buď v oboru vlastní působnosti, vždy však v součinnosti s příslušným ústavem pro zvelebování živností,
2. b) nebo ve zvláštní, k tomu účelu a podle potřeby jí zřízené komisi, do níž povolá zástupce příslušných hospodářských organisací, peněžních ústavů a zvelebovacího ústavu svého obvodu,

a předloží ji s odůvodněným návrhem na převzetí nebo odmítnutí státní záruky, opřeným o vlastní posudek [písm. a)] nebo o posudek komise [písm. b)], příslušnému ministerstvu (vnitřního obchodu nebo průmyslu), které ji postoupí s vlastním návrhem Ústřední úvěrové komisi.

(5) Ústřední úvěrová komise se zřizuje při ministerstvu financí v Praze, Do této komise jmenují po jednom zástupci a po jednom náhradníku ministerstva financí, vnitřního obchodu, průmyslu a výživy, dále Národní banka Československá, Ústřední svaz peněžnictví a osidlovací úřad a Fond národní obnovy. Předsedou komise je zástupce ministerstva financí. Kancelář komise vede ministerstvo financí.

(6) Ústřední úvěrová komise posoudí na podkladě návrhu předkládajícího ministerstva, jejž může podle potřeby vlastním šetřením doplniti s přihlédnutím k celostátním hospodářským zájmům, zda a v jaké výši jsou dány podmínky pro převzetí státní záruky, a v kladném případě doporučí ministru financí, aby v dohodě s příslušným ministrem převzal záruku, v záporném případě doporučení záruky odmítne, po případě může vázati své doporučení na splnění určitých podmínek se strany uchazeče i peněžního ústavu.

(7) Ministerstvo financí vrátí projednané žádosti s jedním opisem zápisu přímo peněžnímu ústavu a další opisy zápisu doručí členům Ústřední úvěrové komise, příslušné obchodní a živnostenské komoře a příslušnému peněžnímu ústředí. Zápis ministerstva financí je autentický. Rozhodnutí o státní záruce poznamená ministerstvo financí na zápise.

(8) Ústřední úvěrová komise a případně komise zřízené u obchodních a živnostenských komor podle odstavce 4, písm. b), scházejí se podle potřeby, nejméně jednou za měsíc.

(9) Peněžní ústav oznámí ministerstvu financí a svému peněžnímu ústředí všechny podstatné změny nebo závady, zjištěné během trvání úvěru.

(10) Všichni, kdo se účastní řízení o jednotlivých úvěrových žádostech podle tohoto paragrafu, jsou vázáni mlčenlivostí o obchodních skutečnostech, o nichž se dovědí během tohoto řízení.

§ 8.

Jednaní a opominutí odporující ustanovením této vyhlášky trestají se podle § 9 dekretu č. 78/1945 Sb.

§ 9.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.