účinné od 15. 10. 1947Prozatímní jednací řád pro místní národní výbory (místní správní komise) a jejich složky.
účinné od 15. 10. 1947Plenární schůze.účinné od 15. 10. 1947Oddíl I.
účinné od 15. 10. 1947Svolání schůzí.
účinné od 15. 10. 1947Schůze řádné a mimořádné.
účinné od 15. 10. 1947(1) Rádné plenární schůze místního národního výboru svolává jeho předseda pravidelně nejméně jednou za měsíc. Ukáže-li se však, že je to účelné, může se plenární schůze usnésti, že se řádné schůze budou konati toliko jednou za dva měsíce.
účinné od 15. 10. 1947(2) Mimořádná plenární schůze musí býti svolána,
- účinné od 15. 10. 1947a) žádá-li to okresní národní výbor nebo vyšší nadřízený orgán;
- účinné od 15. 10. 1947b) usnese-li se na tom rada místního národního výboru;
- účinné od 15. 10. 1947c) žádá-li to u předsedy písemně alespoň čtvrtina členů místního národního výboru.
účinné od 15. 10. 1947(3) Věci, o nichž má mimořádná schůze jednati, musí býti v usnesení nebo v žádosti za svolání uvedeny. Předseda je povinen svolati schůzi nejpozději na pátý den ode dne usnesení rady nebo ode dne, kdy mu došla písemná žádost za svolání, nebo na den pozdější, pokud je tak žádáno.
účinné od 15. 10. 1947(4) Předseda může kromě toho svolati mimořádnou plenární schůzi, uzná-li, že je to z vážných důvodů nutné.
účinné od 15. 10. 1947(5) O svolání ustavující schůze místního národního výboru platí zvláštní předpisy.
účinné od 15. 10. 1947Pozvání.
účinné od 15. 10. 1947(1) Plenární schůze svolává se písemným pozváním, které se doručí každému členu na potvrzení. Není-li člen přítomen na místě, kam se mu pozvání doručují, budiž pozvání učiněno dospělé osobě, která se členem bydlí nebo pracuje, pokud jest doručovateli známa a jest ochotna pozvání přijmouti.
účinné od 15. 10. 1947(2) Pozvání buďtež doručena nejpozději tři dny, v případech pilných nejpozději jeden den před schůzí. Má-li býti na schůzi projednáván rozpočet, závěrečné účty nebo jiná opatření, podléhající vyššímu schválení, musí býti pozvání doručena vždy nejpozději tři dny před schůzí.
účinné od 15. 10. 1947(3) V pozvání budiž uvedeno, kdy a kde se schůze koná. Zároveň s pozváním buď každý člen vyrozuměn o pořadu jednání.
účinné od 15. 10. 1947(4) Konání plenární schůze musí býti veřejně vyhlášeno způsobem v místě obvyklým tří dny, v případech pilných alespoň jeden den před schůzí. Má-li býti na schůzi projednáván rozpočet, závěrečné účty nebo jiná opatření, podléhající vyššímu schválení, musí být konání schůze veřejně vyhlášeno vždy nejpozději tři dny před schůzí.
účinné od 15. 10. 1947Zvaní náhradníků.
účinné od 15. 10. 1947(1) Místo člena, který se včas omluvil, pozve předseda ihned do schůze náhradníka. Nejde-li o případ pilný (§ 2, odst. 2, věta první), musí se člen omluviti aspoň 24 hodin před schůzi.
účinné od 15. 10. 1947(2) Je-li předsedovi o některém členu známo, že se schůze nezúčastní, budiž kromě něho do schůze pozván také náhradník.
účinné od 15. 10. 1947(3) Do opakované schůze (§ 24) musí předseda pozvati kromě členů také náhradníky za všechny členy.
účinné od 15. 10. 1947(4) Náhradníci zvou se do schůzí podle pořadí.
účinné od 15. 10. 1947Místo a čas schůze.
účinné od 15. 10. 1947(1) Plenární schůze buď svolána do takové místnosti, ve které je v míře co nejširší možna účast posluchačů z řad občanstva.
účinné od 15. 10. 1947(2) Schůze buďtež zpravidla svolávány na takovou dobu, kdy členové jsou co nejméně rušeni ve své pravidelné práci.
účinné od 15. 10. 1947(3) Má-li býti na schůzí projednáván rozpočet, budiž schůze svolána tak, aby se mohla o rozpočtu usnésti ve lhůtě, stanovené pro předložení rozpočtu vyšším orgánům.
účinné od 15. 10. 1947Práva a povinnosti členů a náhradníků.
účinné od 15. 10. 1947Účast na schůzi.
účinné od 15. 10. 1947(1) Každý člen místního národního výboru (náhradník zastupující člena) má právo i povinnost účastniti se nepřetržitě všech jednání a prací plenární schůze. Nemůže-li tuto povinnost splniti, musí to včas oznámiti předsedovi a uvésti důvody.
účinné od 15. 10. 1947(2) Každý člen (náhradník) je povinen oznámiti předsedovi včas každou změnu svého bydliště, jakož i učiniti opatření, aby mu mohlo býti pozvání na schůzi kdykoliv doručeno.
účinné od 15. 10. 1947(3) Náhradník účastní se jednání a hlasování jen, pokud zastupuje nepřítomného člena, a má pak ve schůzi práva i povinnosti člena, pokud tento jednací řád nestanoví jinak.
účinné od 15. 10. 1947(4) Nezúčastní-li se člen schůze a je-li přítomen bez pozvání náhradník podle pořadí, pozve ho předseda, aby ihned zastoupil nepřítomného člena.
účinné od 15. 10. 1947(5) Náhradníci musí při zahájení schůze — pokud se tak již nestalo dříve — složiti do rukou předsedy slib, předepsaný pro členy.
účinné od 15. 10. 1947(6) Předseda pozve, pokud je to třeba, do schůze také osoby, které nejsou sice členy (náhradníky) místního národního výboru, jsou však s projednávanými věcmi zvlášť obeznámeny (členy komisí, úředníky, znalce).
účinné od 15. 10. 1947Podjatost.
účinné od 15. 10. 1947(1) Člen (náhradník) nesmí býti přítomen v plenární schůzi jednání a hlasování, jde-li o zvláštní osobní, ať soukromý nebo veřejný zájem jeho samého, jeho manžela nebo manželky, nebo osob s ním příbuzných a sešvakřených do druhého stupně.
účinné od 15. 10. 1947(2) Totéž platí o zákonných zástupcích, členech správní rady akciové společnosti, jednatelích společnosti s ručením obmezeným, členech představenstva hospodářského a výdělkového společenstva, o národních správcích, advokátech, notářích, stavitelích, civilních technicích a pod., jde-li o zvláštní osobní, ať soukromý nebo veřejný zájem osob, korporací nebo podniků, které zastupují.
účinné od 15. 10. 1947(3) Členové správních orgánů znárodněných podniků mohou, pokud nejsou podjati podle odstavce 1, jednati o věcech, které se týkají těchto podniků, nesmějí však o těchto věcech hlasovati.
účinné od 15. 10. 1947(4) Je-li v případech odstavců 1 a 2 předmětem jednání úřední činnost některého z členu (náhradníků), má býti dotčený člen, pokud k tomu byl vyzván, jednání přítomen a je povinen podati potřebná vysvětlení, nesmí však hlasovati. Při jednání a hlasování může ho zastupovati náhradník.
účinné od 15. 10. 1947(5) Člen (náhradník) je povinen oznámiti předsedovi, že je podjat, a zdržeti se účasti na jednání a hlasování o věci, v níž je podjat.
účinné od 15. 10. 1947(6) Návrh na vyloučení člena (náhradníka) z účasti na jednání a hlasování může podati každý člen (náhradník zastupující člena). O účasti člena (náhradníka) na jednání a hlasování rozhoduje předseda. Nesouhlasí-li dotčený člen (náhradník) s rozhodnutím předsedy, rozhodne o návrhu plenární schůze bez rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947Veřejnost schůzí.
účinné od 15. 10. 1947Jednání veřejné a důvěrné.
účinné od 15. 10. 1947(1) Plenární schůze místního národního výboru jsou veřejné a nesmějí býti prohlášeny za důvěrné.
účinné od 15. 10. 1947(2) Toliko v případech, kdy toho výslovně vyžaduje zákon nebo zájem obrany státu, prohlásí předseda jednání o jednotlivých věcech za důvěrné. Jednání o rozpočtu, závěrečných účtech a jiných opatřeních, podléhajících vyššímu schválení, nesmí býti prohlášeno za důvěrné. Při důvěrném jednání nesmějí býti posluchači přítomni.
účinné od 15. 10. 1947(3) Nejde-li o jednání důvěrné, může býti schůzi přítomen každý občan jako posluchač.
účinné od 15. 10. 1947(4) O průběhu veřejného jednání plenárních schůzí budiž veřejnost zpravena způsobem v obci obvyklým.
účinné od 15. 10. 1947Zahájení a řízení schůze.
účinné od 15. 10. 1947Předsednictví schůze.
účinné od 15. 10. 1947(1) Předseda místního národního výboru zahajuje, řídí a ukončuje schůzi. Stanoví také, v jakém pořádku mají býti projednávány věci, které byly dány na pořad jednání.
účinné od 15. 10. 1947(2) Dojde-li ve schůzi k hlasování nebo losování, řídí je předseda za pomoci dvou sčitatelů, které jmenuje při zahájení schůze. Nemá-li místní národní výbor více než 18 členů, není sčitatelů potřebí.
účinné od 15. 10. 1947(3) Není-li předseda místního národního výboru schůzi přítomen, zastupuje ho jeho náměstek (náměstkové) podle pořadí, a není-li přítomen ani náměstek (náměstkové), postupně členové rady věkem nejstarší. Totéž platí pro případ, je-li předseda nebo náměstek podjat (§ 6).
účinné od 15. 10. 1947Péče o pořádek.
účinné od 15. 10. 1947(1) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh.
účinné od 15. 10. 1947(2) Předseda může dáti ze zasedací síně odstranit osoby, uvedené v § 5, odst. 6, nebo posluchače, ruší-li průběh schůze, ačkoliv byli napomenuti.
účinné od 15. 10. 1947(3) Ruší-li schůzi člen (náhradník zastupující člena), budiž předsedou volán k pořádku. Stalo-li se tak dvakráte bez výsledku, může ho plenární schůze na předsedův návrh vyloučiti z účasti na schůzi. O tom se schůze usnáší bez rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947Zahájení schůze.
účinné od 15. 10. 1947(1) Předseda zahájí schůzi ihned, jakmile uplynula hodina určená za počátek schůze, je-li přítomno tolik členů (náhradníků zastupujících členy), aby se plenární schůze mohla platně usnášeti (§ 23).
účinné od 15. 10. 1947(2) Před každou schůzí buď vyložena listina přítomných, do níž přítomní členové (náhradníci zastupující členy) zapíší vlastní rukou svá jména.
účinné od 15. 10. 1947(3) Na počátku Schůze určí předseda zapisovatele, jakož i dva členy, kteří svými podpisy ověří zápis o schůzi (§ 36, odst. 1).
účinné od 15. 10. 1947Schválení zápisu.
účinné od 15. 10. 1947(1) Zápis o předcházející schůzi budiž ve schůzi veřejně vyložen k nahlédnutí, žádá-li však o to některý z členů (náhradníků zastupujících členy) a souhlasí-li s tím bez rozpravy plenární schůze, dá předseda tento zápis na počátku schůze přečísti.
účinné od 15. 10. 1947(2) Jestliže ve schůzi, v níž byl zápis vyložen nebo čten, nebyly proti němu podány námitky, pokládá se zápis za schválený. Byly-li však námitky podány, rozhodne o nich plenární schůze.
účinné od 15. 10. 1947(3) Zápis o důvěrném jednání plenární schůze (§ 7, odst. 2) může býti čten a o námitkách proti němu může býti jednáno toliko v důvěrném jednání; nebyl-li čten, dává se ve schůzi k nahlédnutí jen členům (náhradníkům zastupujícím členy).
účinné od 15. 10. 1947Zprávy.
účinné od 15. 10. 1947(1) Poté předseda podá povšechnou zprávu o své činnosti, zejména o došlých spisech, návrzích a jiných podáních, jakož i o opatřeních, která podle zákona nebo z jiných důvodů mají býti v plenární schůzi oznámena, pokud nepatří do působnosti některého referenta. Při tom sdělí, která usnesení plenární schůze, jež měla býti provedena v určité lhůtě, nemohla býti včas vykonána a z jakých důvodů se tak nestalo.
účinné od 15. 10. 1947(2) Předseda může sdělení, uvedená v odstavci 1, učiniti také kdykoliv během schůze.
účinné od 15. 10. 1947(3) Plenární schůze projednává také zprávy rady, jednotlivých referentů a komisí.
účinné od 15. 10. 1947(4) Zprávy o činnosti složek jsou vždy zvláštním bodem pořadu.
účinné od 15. 10. 1947(5) Ve schůzi budiž dále dána odpověď na dotazy a stížnosti, které nebyly zodpověděny ve schůzi předešlé.
účinné od 15. 10. 1947Příprava jednání.
účinné od 15. 10. 1947(1) Věci, o kterých má schůze jednati, musí býti k projednání řádně připraveny a členům (pozvaným náhradníkům) musí býti dána možnost, aby se s nimi ještě před plenární schůzí řádně obeznámili. Návrhy, které jsou na pořadu jednání, buďtež stručně a výstižně odůvodněny, zejména se zřetelem na finanční náklad navrhovaných opatření a na jeho úhradu. Jde-li o věci, které jsou zpracovány ve spisech, musí býti členům (pozvaným náhradníkům) dána možnost, aby ještě před schůzí mohli do těchto spisů nahlédnouti.
účinné od 15. 10. 1947(2) Věci, o kterých má jednati plenární schůze, včetně věcí, které byly dány na pořad jednání k návrhu členů místního národního výboru (§ 1, odst. 3 a § 14, odst. 4), je předseda povinen předložiti ještě před schůzí radě místního národního výboru k předběžnému projednání. O věcech neprojednaných v radě může plenární schůze jednati, uzná-li, že jde o věc pilnou (§ 14, odst. 3).
účinné od 15. 10. 1947(3) Jde-li o věc, která má býti předem projednána v některé komisi, musí býti tato věc předem předložena k projednání příslušné komisi. Uzná-li však rada nebo plenární schůze, že jde o věc pilnou, může ji plenární schůze projednati i bez předběžného projednání v komisi.
účinné od 15. 10. 1947(4) Předpisy, v nichž se výslovně stanoví, že některá věc musí býti předem projednána v radě nebo komisi nebo že musí být před projednáním po určitou dobu vyhlášena, zůstávají ustanoveními odstavců 2 a 3 nedotčeny.
účinné od 15. 10. 1947Věci, o nichž schůze jedná.
účinné od 15. 10. 1947(1) Na plenární schůzi může býti jednáno o všem, co podle ustanovení prozatímního organisačního řádu místních národních výborů nebo podle jiných předpisů náleží do její působností.
účinné od 15. 10. 1947(2) Na plenární schůzi místního národního výboru může býti zásadně jednáno jen o věcech, které byly dány na pořad jednání a které byly veřejně vyhlášeny (§ 2, odst. 3 a 4). Toto ustanovení nevztahuje se na pouhé dotazy nebo stížnosti.
účinné od 15. 10. 1947(3) O věcech, které na pořad jednání dány nebyly, lze jednati jenom tehdy, souhlasí-li s tím nadpoloviční většina všech členů místního národního výboru (věci pilné). Navrhuje-li však jejich projednání rada, postačí, souhlasí-li s tím většina členů (náhradníků), přítomných ve schůzi.
účinné od 15. 10. 1947(4) Věci, o nichž má schůze jednati, určuje, pokud nejde o případy uvedené v § 1, odst. 2, předseda, nesmí však při tom pominouti předměty, které navrhla rada; kromě toho musí býti jednáno o písemných návrzích, podepsaných aspoň desetinou členů místního národního výboru, vždy však nejméně dvěma členy, jestliže tyto návrhy byly předsedovi podány nejpozději pátého dne před schůzí.
účinné od 15. 10. 1947(5) Věci, které vybočují z působnosti místního národního výboru, má předseda z jednání vyloučiti a oznámiti to plenární schůzi, proti čemuž může býti nejpozději patnáctého dne podán u předsedy odpor k okresnímu národnímu výboru. Odpor musí býti podepsán aspoň desetinou členů místního národního výboru, vždy však nejméně dvěma členy.
účinné od 15. 10. 1947(6) Při stanovení pořadu jednáni se přihlíží k tomu, že národní výbor jest v obvodu své působnosti povolán iniciativně podporovati vládní úsilí o novou hospodářskou a sociální výstavbu státu a o to, aby byla zajištěna co nejširší základna pro blahobyt lidu a jeho kulturní život.
účinné od 15. 10. 1947Rozprava.
účinné od 15. 10. 1947Postup rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947(1) Rozprava o věci, která je na pořadu jednání, počíná tím, že předseda vyzve příslušného referenta, zpravodaje nebo navrhovatele, aby přednesl svou zprávu nebo návrh, anebo zprávu nebo návrh přednese sám. Byly-li zpráva nebo návrh rozmnoženy, čtou se jen tehdy, usnese-li se na tom plenární schůze.
účinné od 15. 10. 1947(2) Poté se předsedající dotáže, chce-li se někdo ke zprávě nebo návrhu vyjádřiti. Nehlásí-li se nikdo, dá hlasovati. Hlásí-li se někdo, koná se rozprava.
účinné od 15. 10. 1947(3) Je-li věc složitá, obsáhlá nebo zvlášť důležitá, může předseda rozpravu rozděliti na rozpravu povšechnou a podrobnou. Za povšechné rozpravy nejsou přípustný věcné návrhy.
účinné od 15. 10. 1947(4) Jakmile se skončí povšechná rozprava, hlasuje se o tom, zda podaný návrh, a byly-li v téže věci podány dva nebo více návrhů, který z podaných návrhů se přijímá za základ rozpravy podrobné. Byl-li však za rozpravy povšechné podán návrh, aby se buď přešlo k dennímu pořádku, nebo aby byla věc odročena, nebo aby byla i s podanými návrhy přikázána ke zpracování některé složce místního národního výboru, musí býti nejdříve hlasováno o tomto návrhu.
účinné od 15. 10. 1947(5) Neuzná-li plenární schůze žádný z podaných návrhů za základ podrobné rozpravy, jest věc zamítnuta.
účinné od 15. 10. 1947Návrhy a usnesení za rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947(1) K projednávané věci mohou členové místního národního výboru činiti návrhy v té části rozpravy, která se věci týká. Návrhy podávají se buď písemně nebo ústně tak, aby mohly býti v doslovném znění pojaty do zápisu. Předseda může navrhovatele vyzvati, aby svůj návrh podal písemně.
účinné od 15. 10. 1947(2) Návrh a usnesení, aby se jednání odročilo, lze učiniti kdykoliv. Plenární schůze může se také kdykoliv usnésti, aby věc, jež se projednává, byla s návrhy, které k ní byly podány, přikázána ke zpracování radě nebo komisi.
účinné od 15. 10. 1947Konec rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947(1) Rozprava končí, nehlásí-li se již nikdo o slovo k projednávané věci nebo byl-li přijat návrh na konec rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947(2) Návrh na konec rozpravy může býti podán kdykoliv. O takovém návrhu usnáší se plenární schůze ihned bez rozpravy. Dříve však, nežli se přikročí k hlasování o tomto návrhu, buďtež ještě případné návrhy na projednávání věci sděleny předsedovi, který je oznámí a pojme do hlasování.
účinné od 15. 10. 1947(3) Byl-li přijat návrh na konec rozpravy, mohou ještě mluviti a podávati návrhy toliko ti, kdo byli k slovu přihlášeni dříve, nežli byl přijat návrh na konec rozpravy. Závěrečné slovo náleží vždy zpravodaji nebo navrhovateli.
účinné od 15. 10. 1947(4) Předseda může i po skončení rozpravy uděliti slovo ke stručné opravě věcí, které byly při rozpravě tvrzeny, a může po případě stanovití pro takovou opravu dobu nepřesahující pět minut.
účinné od 15. 10. 1947Kdo a jak může ve schůzi mluviti.
účinné od 15. 10. 1947Účastníci rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947(1) Na vyzvání předsedy nebo k návrhu některého člena mohou osoby, uvedené v § 5, odst. 6, o projednávané věci, s níž jsou zvlášť obeznámeny, podati zprávu, posudek nebo účastniti se rozpravy o ní. Úředníci podávají o věcech, týkajících se jejich oboru, odborná vyjádření.
účinné od 15. 10. 1947(2) Člen komise může na vyzvání předsedy nebo k návrhu některého člena ve věcech, náležejících do působnosti dotčené komise, účastniti se rozpravy, je-li přítomen mezi posluchači.
účinné od 15. 10. 1947(3) Rozpravy se může za podmínek § 19, odst. 3 účastniti, také posluchač, zejména jde-li o představitele významné složky veřejného života, organisace, závodní nebo zaměstnanecké rady.
účinné od 15. 10. 1947(4) Posluchač smí v rozpravě mluviti výlučně v zájmu veřejném.
účinné od 15. 10. 1947Hlášení o slovo a udílení slova.
účinné od 15. 10. 1947(1) Hodlá-li člen národního výboru (náhradník zastupující člena) anebo některá z osob, uvedených v § 5, odst. 6 a § 18, odst. 2, mluviti k věci, o níž schůze jedná, hlásí se o slovo u předsedy nebo u osoby, kterou k tomu předseda určil, nejpozději však do konce rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947(2) Osoby z řad posluchačů (§ 18, odst. 3) hlásí se o slovo toliko během rozpravy, a to písemně u osoby k tomu určené. V obcích do 2000 obyvatel mohou se takové osoby hlásiti o slovo také ústně.
účinné od 15. 10. 1947(3) Předseda udílí přihlášeným slovo v pořadí, v jakém se kdo přihlásil; zpravodaji nebo navrhovateli může však uděliti slovo i mimo pořadí. Osobě z řad posluchačů udělí předseda slovo toliko, navrhne-li to aspoň šestina všech členů, nejméně však dva členové místního národního výboru. Předseda je povinen ohlásiti plenární schůzi, že se o slovo hlásí osoba z řad posluchačů ihned, jakmile se přihlásí, aby jí bylo zachováno pořadí pro případ, že bude navrženo, aby jí bylo uděleno slovo.
účinné od 15. 10. 1947(4) Kdo se neujme slova, když podle pořadí má mluviti a když byl vyzván, aby mluvil, ztrácí slovo v pořadí, v němž se přihlásil; chce-li se ujmouti slova, musí se o ně přihlásiti znovu.
účinné od 15. 10. 1947Přerušování řečníka.
účinné od 15. 10. 1947Pokud mluví osoba, které předseda udělil slovo, nesmí býti v řeči přerušována. Teprve až domluví, obdrží slovo ten, kdo je podle pořadí přihlášen po ní.
účinné od 15. 10. 1947Omezení řečí.
účinné od 15. 10. 1947(1) Plenární schůze může se bez rozpravy usnésti,
- účinné od 15. 10. 1947a) že nikdo nesmí k téže věci mluviti vícekrát než dvakrát, kteréžto omezení se však nevztahuje na stručnou opravu věcí, jež byly tvrzeny v rozpravě (§ 17, odst. 4);
- účinné od 15. 10. 1947b) že se doba řečí omezuje;
- účinné od 15. 10. 1947c) že si přihlášení řečníci z téže politické strany — nejde-li o jednání rozpočtové — zvolí po jednom generálním řečníku.
účinné od 15. 10. 1947(2) Usnesení, uvedená v odstavci 1 pod písm. a) a b), mohou býti učiněna také zvlášť ohledně účastníků rozpravy z řad posluchačů.
účinné od 15. 10. 1947(3) Byli-li zvoleni generální řečníci [odstavec 1, písm. c)], ztrácejí slovo ostatní řečníci, přihlášení v rozpravě o téže věci.
účinné od 15. 10. 1947Pořádková opatření.
účinné od 15. 10. 1947(1) Kdo mluví v plenární schůzi, musí zachovati naprostou slušnost. Nechová-li se podle toho, zejména užívá-li výrazů urážlivých nebo trestných, je předseda povinen volati ho k pořádku.
účinné od 15. 10. 1947(2) Uchyluje-li se řečník od věci, má ho předseda upozorniti, aby mluvil k věci.
účinné od 15. 10. 1947(3) Byl-li řečník dvakráte bez výsledku volán k pořádku nebo upozorněn, aby mluvil k věci, může mu předseda odníti slovo.
účinné od 15. 10. 1947Usnášení.
účinné od 15. 10. 1947Presence.
účinné od 15. 10. 1947(1) Plenární schůze je schopna se usnášeti, je-li přítomna více než polovina členů místního národního výboru. Do počtu přítomných se počítají náhradníci, oprávnění k účasti na jednání.
účinné od 15. 10. 1947(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy,
- účinné od 15. 10. 1947a) kdy jde o schůzi svolanou po druhé (§ 24) nebo
- účinné od 15. 10. 1947b) kdy vedle zvláštních ustanovení je potřebí přítomnosti většího počtu členů (odstavec 3).
účinné od 15. 10. 1947(3) Přítomnosti aspoň dvou třetin členů je zapotřebí zejména, má-li se schůze usnášeti:
- účinné od 15. 10. 1947a) o sloučení obcí nebo o změně jejich hranic (§ 18, odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 121/1945 Sb.);
- účinné od 15. 10. 1947b) o udělení čestného občanství;
- účinné od 15. 10. 1947c) o rozpočtu obce, závěrečných účtech a jiných věcech finančních, u nichž je potřebí vyššího schválení.
účinné od 15. 10. 1947Opakovaná schůze.
účinné od 15. 10. 1947(1) Nesešlo-li se tolik členů (náhradníků), aby schůze byla schopna se usnášeti (§ 23), svolá předseda do 8 dnů druhou schůzi s týmž pořadem jednání.
účinné od 15. 10. 1947(2) Tato druhá schůze jest schopna usnášeti se za jakéhokoliv počtu členů (náhradníků zastupujících členy).
účinné od 15. 10. 1947(3) V pozvání na druhou schůzi buď na ustanovení odstavec 2 výslovně poukázáno.
účinné od 15. 10. 1947(4) Do této druhé schůze musí předseda pozvati kromě členů také náhradníky za všechny členy (§ 3, odst. 3).
účinné od 15. 10. 1947Většina.
účinné od 15. 10. 1947(1) K platnosti usnesení, vyžaduje se prosté většiny hlasů členů (náhradníků zastupujících členy), kteří hlasovali.
účinné od 15. 10. 1947(2) Ustanovení odstavce 1 nevztahuje se na případy, ve kterých jest podle zvláštních ustanovení potřebí většiny jinak určené. Takové většiny je potřebí zejména k usnesení:
- účinné od 15. 10. 1947a) o jmenování čestným občanem [§ 23, odst. 3, písm. b)], kdy se vyžaduje souhlas dvou třetin veškerých členů místního národního výboru;
- účinné od 15. 10. 1947b) o sloučení obcí nebo o změně jejich hranic [§ 23, odst. 3, písm. a)], kdy se vyžaduje souhlas dvou třetin přítomných;
- účinné od 15. 10. 1947c) o rozpočtu, závěrečných účtech a jiných věcech finančních, u nichž je potřebí vyššího schválení [§ 23, odst. 3, písm. c)], kdy se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny přítomných.
účinné od 15. 10. 1947(3) Předseda má právo hlasovati. Při rovnosti hlasů považuje se návrh za přijatý, hlasoval-li proň předseda.
účinné od 15. 10. 1947Počátek hlasování
účinné od 15. 10. 1947(1) Jakmile se skončí rozprava, přikročí se k hlasování.
účinné od 15. 10. 1947(2) Před započetím hlasování ohlásí předseda, v jakém pořadí se bude hlasovati.
účinné od 15. 10. 1947Pořad hlasování.
účinné od 15. 10. 1947(1) Bylo-li podáno několik návrhů, budiž zpravidla hlasováno takto:
- účinné od 15. 10. 1947a) nejprve o návrhu na odročení nebo o návrhu, aby byla věc odkázána radě nebo komisi;
- účinné od 15. 10. 1947b) pak o návrzích pozměňovacích, a to především o těch, které se nejvíce odchylují od návrhu hlavního;
- účinné od 15. 10. 1947c) poté o návrzích hlavních a po jejich vyřízení o návrzích eventuálních a dodatečných.
účinné od 15. 10. 1947(2) Nevysloví-li se schůze proti tomu, může se předseda, od tohoto pořadí odchýliti, po případě ohlášené již pořadí měniti.
účinné od 15. 10. 1947(3) O návrzích, k nimž se za jednání nikdo nehlásil o slovo, může předseda dáti hlasovati hromadně, nevysloví-li se schůze proti tomu.
účinné od 15. 10. 1947Přednesení návrhů.
účinné od 15. 10. 1947(1) O návrzích budiž hlasováno v tom znění, jak byly písemně nebo ústně učiněny.
účinné od 15. 10. 1947(2) Za tím účelem přednese předseda nebo osoba, kterou předseda k tomu určí, před hlasováním souhrn podaných návrhů slovo za slovem v takovém znění, aby jeho přednes a výklad nepřipouštěl pochybností.
účinné od 15. 10. 1947(3) Předseda může také vyzvati navrhovatele, aby sám svůj návrh přesně formuloval, doslovně opakoval nebo aby jej předložil písemně.
účinné od 15. 10. 1947Úprava znění návrhů.
účinné od 15. 10. 1947Každý člen místního národního výboru může navrhnouti, aby bylo upraveno znění návrhů, jak je předseda prohlásil, jakož i aby bylo hlasováno odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu. Nesouhlasí-li předseda s takovým návrhem, rozhodne o něm plenární schůze bez rozpravy.
účinné od 15. 10. 1947Způsob hlasování.
účinné od 15. 10. 1947(1) Hlasuje se bez udání důvodů přisvědčivě (pro) nebo záporně (proti), zpravidla zdvižením ruky nebo povstáním. Předseda hlasuje vždy až na konec.
účinné od 15. 10. 1947(2) Podle jmen se hlasuje, stanoví-li to zvláštní předpis nebo žádá-li to pětina přítomných členů místního národního výboru.
účinné od 15. 10. 1947(3) Podle jmen se hlasuje tak, že každý člen (náhradník zastupující člena) na vyzvání předsedy prohlásí, zda hlasuje pro návrh nebo proti návrhu nebo zda se zdržuje hlasování, což se poznamená v listině přítomných.
účinné od 15. 10. 1947(4) Hlasování lístky je přípustno jen v případech uvedených v § 31.
účinné od 15. 10. 1947Volby, jmenování a propůjčování míst.
účinné od 15. 10. 1947(1) Volby, jmenování a propůjčování míst, při nichž se rozhoduje mezi několika kandidáty, provádějí se hlasovacími lístky.
účinné od 15. 10. 1947(2) Za zvoleného, za jmenovaného nebo za toho, komu se místo propůjčí, považuje se kandidát, který obdržel největší počet hlasů, pokud podle zvláštních předpisů není stanoveno něco jiného.
účinné od 15. 10. 1947(3) Jsou-li na jedno místo toliko dva kandidáti a obdrží-li oba stejný počet hlasů, musí býti hlasování opakováno. Je-li výsledek opakovaného hlasování opět týž, odloží předseda další hlasování o tom, aby se členové mohli o věci poraditi. Nedojde-li pak ani při dalším hlasování k rozhodnutí, rozhodne mezi oběma kandidáty los.
účinné od 15. 10. 1947(4) Je-li kandidátů více než dva a bylo-li hlasování pro rovnost hlasů bezvýsledné, provede se druhá (užší) volba. Z těch, kdo při prvním hlasování obdrželi poměrně nejvíce hlasů, pojme se do užší volby dvakráte tolik kandidátů, nežli je počet osob, které mají býti hlasováním určeny; vždy však musí býti do užší volby pojati ti kandidáti, kteří dostali stejný počet hlasů a u nichž tato rovnost hlasů způsobila, že hlasování bylo bezvýsledné.
účinné od 15. 10. 1947(5) Při druhé (užší) volbě považuje se za zvoleného, za jmenovaného nebo za toho, komu se místo propůjčí, kandidát, který dostal větší počet hlasů; dojde-li opět k rovnosti hlasů, budiž znovu postupováno obdobně podle odstavce 3.
účinné od 15. 10. 1947Dotazy a stížnosti,
účinné od 15. 10. 1947Dotazy a stížnosti jsou vždy zvláštním bodem pořadu.
účinné od 15. 10. 1947Dotazy a stížnosti členů.
účinné od 15. 10. 1947(1) Členové místního národního výboru mohou ve věcech, které náležejí do působnosti místního národního výboru, vznášeti dotazy a stížnosti na předsedu nebo na jednotlivé referenty.
účinné od 15. 10. 1947(2) Na dotazy nebo na stížnosti, které byly podány písemně nejpozději třetího dne před schůzí, jest předseda nebo referent povinen ve schůzi odpověděti.
účinné od 15. 10. 1947(3) Na ostatní dotazy a stížnosti odpovídá se ihned a bez přípravy; předseda nebo příslušný referent může si však kromě toho vyhraditi zevrubnou odpověď pro příští plenární schůze.
účinné od 15. 10. 1947(4) Jde-li o věci, které v zájmu státním nemají býti zveřejňovány, nesmí býti na dotaz nebo stížnost dána odpověď.,
účinné od 15. 10. 1947(5) Na dotazy a stížnosti, které ohrožují bezpečnost státu, v nichž se vybízí k trestním činům, které obsahují urážlivé osobní útoky, nebo na takové dotazy a stížnosti, na něž byla již ve schůzi dána vyčerpávající odpověď, nemusí být odpovídáno.
účinné od 15. 10. 1947Dotazy a stížnosti posluchačů.
účinné od 15. 10. 1947(1) Osoby z řad posluchačů mohou podávati dotazy a stížnosti písemně během schůze, nejpozději však do konce lhůty, kterou pro to vyhlásí předseda při zahájení jednání o dotazech a stížnostech. Člen komise, přítomný mezi posluchači, může se ve věcech, spadajících do působnosti dotčené komise, dotazovati také ústně.
účinné od 15. 10. 1947(2) Pro takové dotazy a stížnosti, pokud byly vzneseny výlučně v zájmu veřejném, jakož i ve formě, která neohrožuje vážnost průběhu plenární schůze, platí rovněž ustanovení § 33, odst. 3 až 5.
účinné od 15. 10. 1947Ukončení a přerušení schůze.
účinné od 15. 10. 1947(1) Byl-li pořad jednání vyčerpán nebo klesl-li počet přítomných členů (náhradníků zastupujících členy) tak, že schůze není schopna se usnášeti, prohlásí předseda schůzi za ukončenou,
účinné od 15. 10. 1947(2) Rovněž může předseda ukončiti schůzi, jsou-li pro to závažné důvody, zejména nastaly-li okolnosti znemožňující nerušené jednání; je však povinen svolati novou schůzi do 8 dnů.
účinné od 15. 10. 1947(3) Předseda může jednání se souhlasem plenární schůze přerušiti a stanoviti jeho pokračování na jinou hodinu téhož nebo příštího dne. Takové přerušení, nesmí trvati déle než 24 hodin.
účinné od 15. 10. 1947Zápis o schůzi.
účinné od 15. 10. 1947Sepsání zápisu a podpisy na něm.
účinné od 15. 10. 1947(1) O plenární schůzi vede zápis zapisovatel (§ 10, odst. 3). Čistopis zápisu buď vyhotoven do osmi dnů následujících po schůzi, budiž podepsán předsedou a zapisovatelem a ověřen podpisy dvou členů místního národního výboru (§ 10, odst. 3).
účinné od 15. 10. 1947(2) Bylo-li jednání o některé věci prohlášeno za důvěrné (§ 7, odst. 2), buď o něm sepsán zvláštní důvěrný zápis.