978.
VYHLÁŠKA
ministra financí
ze dne 25. května 1948,
kterou se vyhlašují stanovy Československé pojišťovny, národního podniku.
Ministr financí vyhlašuje podle § 4, odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven, stanovy Československé pojišťovny, národního podniku v Praze, vydané vládou republiky Československé.
(1) Firma pojišťovny zní
Představenstvo jest oprávněno usnésti se na překladu firmy do jiných jazyků.
(2) Sídlo pojišťovny jest v Praze.
Pojišťovna je národním podnikem podle § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven (dále jen „dekret“), je majetkem státu ve smyslu tohoto dekretu a samostatnou právnickou osobou. Ve své obchodní činnosti se řídí zásadami obchodního podnikání.
(1) Pojišťovna provozuje po živnostenská smluvní (soukromé) pojištění všech druhů, a to jednak sjednáváním pojistných smluv, jednak přejímáním pojištění do zajištění.
(2) Pojišťovna vyvíjí svou činnost ve dvou odborech:
(3) Každý odbor je odděleně spravován a vede odděleně účty.
Pojišťovna může vykonávati obchodní činnost na celém území Československé republiky. Mimo území Československé republiky může pojišťovna vykonávati svou obchodní činnost jen se souhlasem dozorčího úřadu za podmínek jím stanovených. Převzetí zajištění od pojišťoven a zajišťoven se sídlem mimo území Československé republiky se nepovažuje za obchodní činnost mimo toto území podle předcházející věty.
(1) Pojišťovna jest oprávněna zřizovati a rušiti jednatelství a se souhlasem Pojišťovací rady zřizovati a rušiti odštěpné (pobočné) závody, vydávající pojistky.
(2) Pojišťovna může, a nařídí-li dozorčí úřad, musí provozovati určitá odvětví pojištění zvířat prostřednictvím místních odborů tak, aby bylo vyloučeno používání placených zprostředkovatelů a aby byl umožněn rozvrh výsledků mimořádně příznivého a nepříznivého průběhu škod v rámci těchto odborů. Podrobnosti upraví řád pro místní odbory, který vydá ministr financí po slyšení Pojišťovací rady.
Na území Slovenska vykonává pojišťovna obchodní činnost oblastním ředitelstvím se sídlem v Bratislavě. Oblastnímu ředitelství jsou přímo podřízeny odštěpné (pobočné) závody, jednatelství i místní odbory zřízené na území Slovenska.
Správu pojišťovny řídí představenstvo.
(1) Představenstvo se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších devíti členů. Předseda a místopředseda musí míti trvalý pobyt v sídle pojišťovny, tři z dalších členů představenstva musí míti trvalý pobyt na Slovensku.
(2) Předsedu a místopředsedu a dalších šest členů představenstva jmenuje na návrh Pojišťovací rady ministr financí, při čemž předsedu nebo místopředsedu a dva členy představenstva, mající trvalý pobyt na Slovensku (odstavec 1), po slyšení příslušného pověřence. Tři členové buďtež jmenováni z řad pojistníků; byla-li takto jmenována právnická osoba, vysílá za sebe stálého zmocněnce. Zbývající tři členy představenstva volí zaměstnanci ze svého středu, a to tak, že dva členy volí ze svého středu zaměstnanci v zemích českých a jednoho, který musí míti trvalý pobyt na Slovensku, ze svého středu zaměstnanci na Slovensku. Pro volbu platí ustanovení § 11 až 14 vládního nařízení ze dne 39. října 1946, č. 215 Sb., kterým se provádějí ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven (dále jen prováděcí nařízení). Volené členy představenstva potvrzuje ministr financí, člena voleného zaměstnanci na Slovensku po slyšení příslušného pověřence.
(3) Členem představenstva může býti jmenován nebo volen pouze svéprávný československý státní občan, který má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti a v Československé republice své bydliště.
(4) Členem představenstva nemůže býti:
(5) Předseda a místopředseda představenstva vykonají do rukou ministra financí nebo jeho zástupce slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti. Stejný slib vykonají členové představenstva do rukou jeho předsedy.
(1) Členství v představenstvu zaniká:
(2) Člen představenstva budiž ministrem financí odvolán:
Člen představenstva jmenovaný nebo potvrzený po slyšení příslušného pověřence, může býti odvolán toliko po slyšení tohoto pověřence.
(3) Člen představenstva, proti němuž bylo zahájeno vyšetřování pro trestný čin, pro který může nebo má býti vyslovena ztráta volebního práva, nesmí vykonávati svou funkci, pokud vyšetřování trvá. Ministr financí však muže po slyšení Pojišťovací rady vysloviti zákaz výkonu funkce též, bylo-li zahájeno vyšetřování pro jiný trestný čin, jestliže odsouzení pro takový čin by bylo důvodem odvolání člena představenstva [odstavec 2, písm. d)].
(4) Skutečnosti, které odůvodňují odvolání člena představenstva, buďte neprodleně oznámeny dozorčímu úřadu. Hodlá-li ministr financí odvolati člena představenstva nebo celý sbor z důvodů, které hodnotí volnou úvahou, vyžádá si dříve vyjádření Pojišťovací rady.
(5) Pro stálého zmocněnce právnické osoby, která byla jmenována členem představenstva (§ 8, odst. 2), platí obdobně předpisy pro voleného člena představenstva.
(1) Funkční období představenstva trvá tři roky. Uplyne-li funkční období, pokračuje představenstvo ve výkonu své funkce do dne, který ministr financí určí jako počátek funkčního období nového představenstva.
(2) Došlo-li během funkčního období představenstva k zániku členství některého jeho člena, budiž jmenován po případě zvolen nový člen na zbytek funkčního období. Vzdali-li se všichni členové představenstva své funkce nebo byli-li ministrem financí odvoláni, počíná funkční období nového představenstva dnem, který určí ministr financí. V mezidobí vede pojišťovnu vedoucí ředitel (§ 14); v osobních věcech zaměstnanců týkajících se oblastního ředitelství činí opatření po slyšení oblastního ředitele. Ve věcech, k nimž by bylo třeba usnesení představenstva, potřebuje souhlasu Pojišťovací rady.
(1) Představenstvo řídí správu pojišťovny, zejména:
(2) Představenstvo jest povinno spravovati pojišťovnu s péčí řádného hospodáře a jeho členové ručí za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností.
(3) Je-li nebezpečí v prodlení, učiní potřebná opatření předseda představenstva v dohodě s vedoucím ředitelem (§ 14, odst. 1), ve věcech týkajících se oblastního ředitelství též po slyšení vedoucího ředitele oblastního ředitelství (§ 14, odst. 2) a podá o nich představenstvu zprávu v nejbližší jeho schůzi.
(4) Členové představenstva vykonávají svou funkci jako funkci čestnou, mohou však obdržeti presenční platy podle směrnic, které vydá Pojišťovací rada; za hotové výlohy vzešlé při výkonu funkce náleží jim náhrada podle zásad platných pro vedoucího ředitele.
(1) Představenstvo se schází na pozvání předsedovo, kdykoliv je toho zapotřebí, nebo žádají-li o to s udáním důvodů nejméně tři členové představenstva. Má však býti svoláno aspoň jednou za měsíc. V pozvání ke schůzi buďte uvedeny věci, o kterých má představenstvo jednati.
(2) Představenstvo je schopno platně se usnášeti, byli-li všichni jeho členové řádně a včas pozváni a je-li přítomno aspoň sedm jeho členů.
(3) Schůzí představenstva se zúčastní vedoucí ředitel, jeho náměstkové a vedoucí ředitel oblastního ředitelství, i když nejsou členy představenstva, v tomto případě s poradním hlasem. Odpovědný pojistný technik se účastní všech schůzí představenstva; ve věcech týkajících se jednotného odboru pojišťování životního má hlas poradní.
(4) Jednání představenstva řídí jeho předseda, za jeho nepřítomnosti místopředseda, za nepřítomnosti obou nejstarší z přítomných členů představenstva.
(5) Představenstvo se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných; při rovnosti hlasů platí za přijatý ten návrh, ke kterému se připojil předseda, jenž hlasuje vždy poslední. Usnesení představenstva, která se netýkají zásadní úpravy působnosti pojišťovny, neprovedou se na Slovensku, vysloví-li se proti nim správní sbor oblastního ředitelství do osmi dnů od vyrozumění předsedy správního sboru oblastního ředitelství.
(6) O schůzích představenstva sepisuje zapisovatel, určený představenstvem z úředníků pojišťovny, zápis, který buď v příští schůzi představenstva přečten a ověřen podpisy všech přítomných členů, kteří byli oné schůzi přítomni.
(7) Podrobnosti o svolávání a o jednání představenstva upravuje jednací řád, na kterém se usnese představenstvo. Jednací řád buď předložen Pojišťovací radě na vědomí.
(1) Tři členové představenstva, kteří musí míti trvalý pobyt na Slovensku (§ 8), tvoří správní sbor oblastního ředitelství, členové tohoto sboru volí ze sebe předsedu. Sboru přísluší v rámci zásadních úprav usnesených představenstvem:
(2) Jednání správního sboru se zúčastní vedoucí ředitel oblastního ředitelství, i když není jeho členem, v tomto případě s hlasem poradním.
(3) Podrobnosti o svolávání, usnášení a o jednání správního sboru oblastního ředitelství upravuje představenstvo pojišťovny v jednacím řádě.
(4) Všechna usnesení správního sboru musí býti předložena předsedovi představenstva. Vykonání takového usnesení, jež by odporovalo zájmům pojišťovny, předseda představenstva spolu s vedoucím ředitelem zastaví až do rozhodnutí představenstva, jemuž je předloží v nejbližší schůzi.
(1) Představenstvo ustanovuje vedoucího ředitele a dva nebo tři ředitele, jimž vymezí rozsah působnosti a z nich určí dva náměstky vedoucího ředitele a stanoví jejich pořadí, ve kterém ho zastupují, je-li zaneprázdněn. Pro jednotlivé odštěpné závody a na místa, pro něž je třeba zvláštních odborných znalostí a schopností a s nimiž je spojena odpovědnost za větší úsek správy pojišťovny, může představenstvo jmenovati další ředitele, vymezujíc přitom obor jejich působnosti. Řediteli, který není členem představenstva, budiž udělena prokura. Služební smlouvy s řediteli, jejich změna i zrušení vyžadují ke své platnosti schválení Pojišťovací rady.
(2) Představenstvo jmenuje též vedoucího ředitele oblastního ředitelství a dva další ředitele oblastního ředitelství a vymezí jim působnost.
(3) Ředitelem pojišťovny může býti jen československý státní občan, který má v Československé republice své bydliště, má potřebné odborné vědomosti a zkušenosti a nevykonává funkci nebo činnost, která je v rozporu se zájmy pojišťovny.
(4) Vedoucí ředitel provádí usnesení představenstva a vede bezprostřední správu pojišťovny, zejména sleduje vývoj a průběh obchodu, pečuje o vhodné zajištění a o bezpečné uložení jmění pojišťovny v rámci platných předpisů, o rozvržení prací a o hospodárnost v provozu, přednáší představenstvu zprávu o činnosti pojišťovny a návrhy opatření, na nichž se má představenstvo usnésti, a předkládá mu účetní závěrku. Usnesení představenstva, které by bylo v rozporu s platnými předpisy, je povinen neprodleně oznámiti dozorčímu úřadu a Pojišťovací radě. Vedoucí ředitel je představeným všech zaměstnanců pojišťovny. Na Slovensku vykonává svou působnost prostřednictvím vedoucího ředitele oblastního ředitelství.
(5) Vzájemný poměr ředitelů a jejich podřízenost určuje představenstvo.
(6) Ředitelé jsou odpovědni za řádné hospodaření a ručí za škodu, kterou způsobí porušením svých povinností.
(1) Pojišťovnu navenek a před soudy a mimo soudy zastupuje a její firmu znamená předseda představenstva — je-li zaneprázdněn místopředseda — a alespoň jeden další člen představenstva. Firmu mohou v rámci platných zákonných předpisů podepisovati též člen představenstva s prokuristou nebo dva kolektivně znamenající prokuristé.
(2) Písemnosti, pro které je předepsáno doručení do vlastních rukou, buďtež doručovány v obchodních místnostech pojišťovny předsedovi nebo jinému členu představenstva nebo osobám představenstvem výslovně k tomu zmocněným.
(1) Revisi účetnictví pojišťovny a přezkoušení účetních závěrek provádějí na příkaz Pojišťovací rady tři revisoři účtů (§ 7 dekretu). Pojišťovna je povinna předložiti revisorům účtů všechny obchodní knihy a doklady, podati jim vysvětlení odůvodněná revisí a umožniti jim výkon revise.
(2) Ustanoveními o revisi a provedením revise nejsou členové představenstva a zaměstnanci pojišťovny zproštěni odpovědnosti za řádné hospodaření a za řádné vedení obchodních knih a účetních dokladů.
(1) Účetní rok se shoduje s kalendářním rokem.
(2) Ke konci každého roku účetního buďte uzavřeny účty pojišťovny a buď sestavena účetní závěrka odděleně pro každý jednotný odbor. Dozorčí úřad může naříditi, aby určitá odvětví některého z jednotných odborů byla v účetní závěrce pro tento odbor vyjádřena dílčími položkami.
(3) Společné náklady, zejména správní, se rozdělují na jednotné odbory podle klíče, který podléhá schválení Pojišťovací rady. Klíč buď předložen dozorčímu úřadu na vědomí.
(4) Do vydání jednotných odborů budiž před uzavřením účtů zaúčtována částka potřebná podle obchodního plánu pro podílení pojistníků na přebytcích.
(5) Před uzavřením účtů jednotných odborů pojišťovny buďte reservnímu fondu každého odboru přiděleny částky ve výši úroků ze všech fondů odboru — nevyžadují-li podle stanov samy zúročení — při sazbě rovnající se průměrnému výnosu majetku vykazovaného na účtě tohoto odboru. Částek, které byly přiděleny reservnímu fondu podle předchozí věty, buď použito ve prospěch hospodářského výsledku, jestliže a dokud reservní fond dosahuje předepsané výše (§ 21). Končil-li by tento účet po přídělu podle oné věty ztrátou, lze těchto částek použíti ve prospěch hospodářského výsledku pouze se souhlasem Pojišťovací rady (§ 4, odst. 3 dekretu). Po rozhodnutí o přídělu nebo použití úroku podle předcházejících ustanovení buďte účty uzavřeny.
(1) Bylo-li použito části přebytků jednoho odboru k úhradě ztráty odboru druhého (§ 19), budiž stejné části použito k dotaci fondů přispívajícího odboru, pokud tento fond nedosáhl stanovené výše. Přebytky, jichž nebylo podle předchozích ustanovení použito, jsou přebytky hospodaření odboru (§ 9 dekretu).
(2) Z přebytků hospodaření odboru se přidělí:
(3) zbytku budiž použito k doplnění fondů odboru, nejprve fondu základního, pak fondu reservního; jestliže však dosáhl předepsané výše, usnáší se o dalším použití představenstvo, přihlížejíc k ustanovení § 9, odst. 1 a § 24, odst. 1, písm. h) dekretu a § 21 dekretu č. 104/1945 Sb.
Vykazuje-li účetní závěrka některého odboru ztrátu, budiž ztráta uhrazena na vrub reservního fondu tohoto odboru; nestačí-li reservní fond, buď k úhradě použito nejvýše třetiny přebytku druhého odboru. Další ztráta, pokud by nebyla uhrazena z vyrovnávacího účtu podle ustanovení prováděcího nařízení, jde na vrub základního fondu odboru (§ 21, odst. 1 a 2).
(1) Pojišťovna jest povinna tvořiti tyto technické reservy a zálohy:
(2) Pojišťovna je mimo to povinna tvořiti reservu pro zaopatřovací závazky vůči zaměstnancům, a to na úctě jednotného odboru pojišťování životního; úhrada se opatří na vrub odboru podle režijního přidělení jednotlivých zaměstnanců.
(3) Pojišťovna může se souhlasem dozorčího úřadu uděleným po slyšení Pojišťovací rady — a předepisuje-li to obchodní plán, musí — tvořiti další technické reservy a zálohy; přitom budiž určen jejich účel a způsob tvoření.
(4) Nestanoví-li předpisy o hospodaření pojišťoven způsob výpočtu technických reserv a záloh nebo způsob jejich dotace a použití, vydá dozorčí úřad na návrh Pojišťovací rady pravidla pro určení výše jejich dotace a pro jejich použití.
(1) Každý z jednotných odborů pojišťovny má základní fond a reservní fond, které jsou určeny k úhradě ztrát odborů (§ 19).
(2) Základní fond jednotného odboru pojišťování životního a základní fond jednotného odboru pojišťování proti škodám a úrazům, jakož i výše reservních fondů každého odboru rovnají se ku dni 1. ledna 1948 součtu základních a reservních fondů toho kterého odboru všech původních pojišťoven — národních podniků, a to podle stavu ke dni 31. prosince 1947 se zřetelem na výsledek hospodaření za rok 1947.
(3) Reservní fond se doplňuje kromě úroku z fondu odborů pojišťovny (§ 17, odst. 5) podíly na přebytcích odboru, dokud nedosáhne výše stanovené v odstavci 4.
(4) Předepsaná výše reservního fondu se určuje vždy ke konci každého účetního roku a činí:
(5) Představenstvo určí, se souhlasem Pojišťovací rady výši a účel fondů sloužících sociálním, dobročinným, vzdělávacím a podobným účelům, vycházejíc z fondů, které pro účely tohoto druhu byly u původních pojišťoven — národních podniků k 31. prosinci 1947. Pro hospodaření s těmito fondy vydá představenstvo pravidla, která předloží dozorčímu úřadu na vědomí. Majetek těchto fondů, který jest spravovati odděleně, a jeho úrokový výnos nemohou býti odňaty určení fondu; pojišťovna není povinna tyto fondy doplňovati.
(1) Majetek určený ke krytí technických reserv a záloh budiž uložen způsobem, který jest předepsán pro ukládání reserv pojistného. Ostatní majetek pojišťovny může býti uložen podle usnesení představenstva též v jiných hodnotách domácích, poskytují-li dostatečnou jistotu.
(2) Majetek ukládaný se zřetelem k obchodní činnosti v cizině a majetek připadající na podíly pojištění, převzaté pojišťovnou do zajištění od pojišťoven a zajišťoven se sídlem mimo území Československé republiky, může býti uložen podle předpisů příslušných států, a není-li těchto předpisů, v cizozemských hodnotách, které v podstatě odpovídají hodnotám dotčeným v prvé větě předchozího odstavce.
Vyhlášky, které je pojišťovna povinna uveřejňovati, se uveřejňují v druhém díle Úředního listu republiky Československé a v Úradnom vestníku. Ostatní vyhlášky se uveřejňují způsobem, který určí představenstvo.