Vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství

§ 70

Státní organizace řízené národními výbory

(1) Pro státní hospodářské organizace řízené národními výbory platí ustanovení části druhé, pokud není stanoveno v tomto paragrafu jinak.

(2) Státní hospodářské organizace řízené národními výbory

1. a) nepoužívají formy odvodu ze zisku (§ 23 odst. 2);*)
2. b) neplatí pro ně ustanovení § 38 o prostředcích výrobní hospodářské jednotky, § 27 odst. 2 písm. a) o příspěvcích podniků k úhradě nákladů činnosti národního výboru a § 27 odst. 2 písm. b) a c) o odvodech podniků k vytvoření centralizovaných prostředků;
3. c) odvody z hrubého důchodu (§ 23) ze základních prostředků a ze zásob (§ 24) a stabilizační odvod (§ 25) provádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.**)

(3) Pro podniky komunálních služeb, sběrných surovin, restaurací a jídelen,***) pro Uhelné sklady, krajské podniky knižního maloobchodu, podniky odbytu a zásobování a ústavy kosmetiky platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí 3 %; odvod ze zásob se neprovádí.

(4) Pro podniky místního průmyslu činí sazba odvodu ze základních prostředků 3 %. Pro podniky, ve kterých roční úhrn zakázkové výroby pro obyvatelstvo, opravářské a údržbářské činnosti a služeb převyšuje podíl 40 % z celkových výkonů, platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Pokud podíl zakázkové výroby pro obyvatelstvo, opravářské a údržbářské činnosti a služeb je nižší než 40 % z celkových výkonů, použije se úlevy podle § 25 odst. 5 písm. b) pouze pro podíl přírůstku počtu pracovníků, který odpovídá podílu přírůstku objemu uvedených činností z celkového přírůstku objemu výkonů; v odůvodněných případech se přihlíží k rozdílné pracnosti činností. V zájmu zvýšení podílu zakázkové výroby pro obyvatelstvo, opravářské a údržbářské činnosti a služeb, může krajský národní výbor stanovit podíl prací rozhodný pro použití úlevy ze stabilizačního odvodu vyšší než 40 %.

(5) Pro podniky Československé automobilové dopravy platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Sazba odvodu ze základních prostředků činí 6 %, s výjimkou základních prostředků autobusových nádraží, z nichž činí 3 %. Pro odvod z odpisů základních prostředků platí ustanovení § 26, s výjimkou základních prostředků sloužících osobní dopravě, z nichž se odvod neprovádí.

(6) Pro okresní (městské) stavební podniky, národní podniky Silnice a Československé automobilové opravny platí úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Národní podniky Silnice a okresní (městské) stavební podniky mohou vytvářet podnikový fond geologických prací přiměřeně podle ustanovení § 38 odst. 3; fond se tvoří příděly z hrubého důchodu, o které je rovněž snížen základ pro výpočet odvodu z hrubého důchodu.

(7) Pro projektové ústavy platí ustanovení § 61 odst. 1 písm. c) o určení průměrné mzdy ústavům pro výpočet základu stabilizačního odvodu. Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(8) Na podniky pro film, koncerty a estrády se vztahuje úleva ze stabilizačního odvodu podle § 25 odst. 5 písm. b). Odvod ze základních prostředků se neprovádí.

(9) Pro podniky bytového hospodářství neplatí ustanovení § 23*) až 26, 31, 32, 39 a 40 odst. 1 písm. a) až c). Fond pracujících (§ 35) se celý tvoří na vrub nákladů; nevyplácejí se podíly na hospodářských výsledcích. Odpisů podniky používají k úhradě vlastní investiční výstavby a zbývající část odpisů odvádějí do rozpočtu řídícího národního výboru.

(10) Organizace městského hospodářství mají režim hospodaření podle toho, zda jde o hospodářské nebo rozpočtové organizace. U organizací městského hospodářství, popř. u jiných organizací se sloučenou činností hospodářskou i rozpočtovou, určí řídící národní výbor způsob hospodaření. Organizace se zařazují do odvětví (druhu činnosti), které má v organizaci největší podíl; v hospodářských organizacích se použijí ekonomické nástroje a sazby podle příslušnosti k tomuto odvětví (činnosti).

(11) Státní statky řízené národními výbory se řídí ustanoveními části třetí; platí pro ně též ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu a § 71.

(12) Pro příspěvkové organizace řízené národními výbory platí ustanovení § 69.

§ 71

Přerozdělení prostředků

(1) Řídící národní výbory vůči podnikům jimi řízeným mohou za účelem nezbytného přerozdělení prostředků z odvodů z hrubého důchodu stanovit předem a dlouhodobě:

1. a) dodatkové odvody a mimořádné dotace, popř. půjčky podle § 39 odst. 1 až 6;
2. b) procentní přirážky a slevy k sazbě odvodu z hrubého důchodu (zejména v případech trvale odlišných podmínek a značné rozdílnosti rentability v cenách).

(2) Řídící národní výbory mohou v dohodě s krajským národním výborem provádět přerozdělení podle odstavce 1 rovněž u experimentujících podniků.

§ 72

(1) Příjmy národních výborů od ústředně řízených, popř. jiných organizací, tvoří zejména:

1. a) podíly na odvodech ústředně řízených podniků;
2. b) dobrovolné příspěvky organizací národním výborům (§ 86);
3. c) příspěvky investorů ke krytí potřebných doplňkových a vyvolaných investic (§ 40 odst. 1 písm. d);
4. d) pokuty, náhrady a poplatky od organizací vybírané národními výbory podle zvláštních předpisů;
5. e) přirážky ke stabilizačnímu odvodu (§ 41).

(2) Zdroje uvedené v odstavci 1 písm. a) se promítají do souhrnného finančního vztahu (dotace, odvodu) národních výborů.

§ 73

Každý národní výbor sestavuje a schvaluje svůj rozpočet a hospodaří podle něho. Národní výbory přitom vycházejí z finančních zdrojů, tj. z tvorby vlastních příjmů, z výše doplňkových zdrojů, dotace a subvencí z vyššího rozpočtu, popř. z možností získat úvěrové prostředky, a z odvodu do vyššího rozpočtu.

§ 74

Souhrnné finanční vztahy a subvence

(1) Základními ekonomickými nástroji pro ovlivňování rozvoje hospodářství národních výborů jsou zejména dlouhodobé souhrnné finanční vztahy (dotace, popř. odvod) k ústřednímu rozpočtu (k rozpočtu národního výboru vyššího stupně), podíly na odvodech ústředně řízených podniků a účelové subvence.

(2) Dlouhodobým souhrnným finančním vztahem se rozumí dotace z rozpočtu národního výboru vyššího stupně (z ústředního rozpočtu), popř. odvod do rozpočtu národního výboru vyššího stupně (ústředního rozpočtu). Dlouhodobý souhrnný finanční vztah se stanoví zpravidla na 5 let, nejméně však na 3 roky.

(3) Při stanovení dlouhodobého souhrnného finančního vztahu se neberou v úvahu doplňkové zdroje národních výborů.

(4) Subvence mohou být poskytnuty na plánované a mimořádné úkoly celospolečenského významu a mají účelový charakter. Rozsah plánovaných subvencí z ústředního rozpočtu stanoví vláda.

(5) Nevyčerpané subvence poskytnuté z ústředního rozpočtu propadají po uplynutí období, na které byly stanoveny.

(6) Ministerstvo financí po projednání s příslušnými krajskými národními výbory (pokud jde o slovenské kraje, též v dohodě s orgány Slovenské národní rady) může v případě potřeby provádět přerozdělení nečerpaných subvencí poskytovaných z ústředního rozpočtu mezi jednotlivými kraji.

§ 75

Rozpočty národních výborů obsahují:

1. a) příjmy a výdaje národních výborů (jejich orgánů) a jimi řízených rozpočtových organizací;
2. b) finanční vztahy hospodářských organizací řízených národními výbory;
3. c) příspěvky (popř. odvody) určené příspěvkovým organizacím;
4. d) příjmy od ústředně řízených, popř. jiných organizací.

§ 76

(1) Národní výbory kryjí své potřeby v rozpočtu těmito zdroji:

1. a) vlastními plánovanými příjmy, včetně podílu na odvodech ústředně řízených podniků;
2. b) doplňkovými zdroji;
3. c) dotací, popř. subvencemi, z vyššího rozpočtu;
4. d) úvěrem.

(2) Doplňkové zdroje národních výborů tvoří:

1. a) prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let;
2. b) docílené vyšší (nadplánové) příjmy a nevyčerpané výdajové prostředky běžného roku, s výjimkou nevyčerpaných subvencí;
3. c) výnos daně z důchodu placené jednotnými zemědělskými družstvy a státními statky;
4. d) další neplánované příjmy běžného roku v rozsahu stanoveném ministerstvem financí.

(3) Plánované příjmy národních výborů, s výjimkou subvencí a úvěrů, jakož i všechny doplňkové zdroje národních výborů, nejsou účelové; národní výbory mohou jich používat k financování kteréhokoliv výdaje v rozpočtu.*)

§ 77

Rozpočtové hospodaření

(1) Národní výbory hospodaří podle jimi schválených rozpočtů. Vytvářejí si ve svých rozpočtech rezervu, a to v potřebném a ekonomicky zdůvodněném rozsahu (rozpočtová rezerva).

(2) Finanční vypořádání provádí národní výbor ve vlastní pravomoci. Přebytek hospodaření převede do fondu rezerv a rozvoje; z prostředků fondu rezerv a rozvoje uhradí případný schodek hospodaření. Nemá-li národní výbor ve fondu rezerv a rozvoje dostatek prostředků k úhradě schodku, použije úvěru nebo jej uhradí na vrub rozpočtu příštího roku. Vůči rozpočtu národního výboru vyššího stupně vyrovnává pouze dotaci nebo odvod do výše plánu a subvence podle skutečného čerpán. Obdobně postupuje krajský národní výbor vůči ústřednímu rozpočtu za hospodářství řízené národními výbory na území kraje.

(3) Ministerstvo financí stanoví zásady pro rozpočtové hospodaření národních výborů.

(4) V závažných případech porušení finanční a rozpočtové kázně může vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí krátit národním výborům prostředky poskytované z ústředního rozpočtu, popř. stanovit národním výborům odvod finančních prostředků do ústředního rozpočtu. Obdobně postupuje národní výbor vyššího stupně vůči národnímu výboru nižšího stupně.

§ 78

Přechodné výpomoci a úvěry

(1) Národní výbor vyššího stupně může poskytnout z rozpočtu nebo z fondu rezerv a rozvoje (§ 79) přechodnou výpomoc národním výborům nižšího stupně. Krajským národním výborům může poskytnout přechodnou výpomoc ministerstvo financí.

(2) K zabezpečení potřeb rozvoje hospodářství řízeného národním výborem může se poskytovat úvěr, který uhradí národní výbor ze svých prostředků.

§ 79

(1) Národní výbory všech stupňů vytvářejí fond rezerv a rozvoje.

(2) Zdrojem fondu rezerv a rozvoje jsou v zásadě prostředky fondů rezerv a rozvoje z minulých let a přebytky hospodaření běžného roku (§ 77 odst. 2). Národní výbory mohou převádět do fondu rezerv a rozvoje doplňkové zdroje uvedené v § 76 odst. 2 písm. b) až d) již v průběhu roku.

(3) Prostředků fondu rezerv a rozvoje používají národní výbory podle svého uvážení.**) Ke zvyšování mzdových prostředků rozpočtových organizací a odměn pracovníků a funkcionářů národních výborů může však být použito prostředků fondu rezerv a rozvoje jen podle obecně platných předpisů.

(4) Zůstatky prostředků fondu rezerv a rozvoje se koncem roku převádějí do roku následujícího.

§ 80

(1) Státním rozpočtem mohou být ústředním orgánům (nikoli krajským národním výborům) a Slovenské národní radě stanoveny objemy finančních rezerv, kterých tyto orgány používají v podnicích jimi řízených k ekonomickému vyrovnání nepříznivých hospodářských důsledků změn plánů a k rozšíření závazných úkolů, jakož i k zajišťování hospodářské stability. Zvláštním druhem finančních rezerv jsou rizikový a rezervní fond ministerstva zahraničního obchodu, dále fondy ministerstva zemědělství a lesního hospodářství*) a ministerstva národní obrany.**)

(2) Finanční rezervy podle odstavce 1 se tvoří z prostředků státního rozpočtu a z dalších zdrojů; způsob tvorby a použití finančních rezerv stanoví ministerstvo financí.

(3) Rezervy základních mzdových fondů a mzdových fondů, které si při rozpisu závazných limitů prováděcího plánu ponechaly orgány a organizace, mohou být použity buď k dodatečnému rozpisu, nebo mohou být vázány. Dodatečným rozpisem rezervy základního mzdového fondu a mzdového fondu se mění původně rozepsaný plán podřízených organizací.

§ 81

(1) Disponovat ústředními rezervami ve státním plánu rozvoje národního hospodářství, ve státním rozpočtu a v úvěrovém plánu může jen vláda; v určitém rozsahu může pověřit dispozicí vedoucí ústředních orgánů nebo slovenských národních orgánů, přičemž zároveň stanoví pravidla pro hospodaření s těmito rezervami.

(2) Právo disponovat s rezervami v hospodářských plánech národních výborů a v hospodářských plánech socialistických organizací má vždy jen orgán nebo organizace vytvářející tyto rezervy. Účelových rezerv může být použito jen k určenému účelu.

§ 82

(1) Základem obchodních vztahů mezi socialistickými organizacemi je volný výběr tuzemského dodavatele a odběratele a vzájemná dohoda o dodávkách anebo službách, jakož i o podmínkách vzájemné spolupráce. Orgány hospodářského řízení nesmějí hospodářskou soutěživost organizací omezovat, zejména administrativními opatřeními nebo dohodami, např. rajonizací odbytu, udělením práva monopolního prodeje apod.

(2) Výrobní podniky a podniky služeb jsou oprávněny si v rámci předmětu činnosti vymezeného zřizovací listinou určit svůj výrobní program v souladu s potřebami trhu a v souladu se stanovenými závaznými úkoly a závaznými limity.

(3) K prodeji zboží na vnitřním trhu jsou oprávněny všechny socialistické organizace, které zboží samy vyrábějí, anebo u nichž je prodej zboží předmětem jejich činnosti, popř. ostatní socialistické organizace (zejména organizace služeb), u nichž doplňkový prodej zboží představuje rozšíření služeb nad základní rámec, a to za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Obchodní podnikání zahrnuje též právo organizace prodávané zboží upravovat nebo jinak zpracovávat a poskytovat služby s prodejem související.

(4) Socialistické organizace jsou oprávněny rozvíjet svou činnost na celém území státu; územní omezení činnosti organizací je neplatné.

(5) Předpisy upravující prodej a nákup zemědělských výrobků nejsou ustanoveními předchozích odstavců dotčeny.

§ 83

(1) Socialistická organizace, která poruší pravidla nebo zvyklosti hospodářské soutěže tím, že zneužije svého postavení na trhu sama nebo v dohodě s jinou organizací k získání neoprávněných nebo nepřiměřených výhod na úkor třetích organizací, je povinna hradit poškozené socialistické organizaci škodu včetně ušlého zisku.

(2) Odpovědnosti podle odstavce 1 se organizace nemůže zprostit poukazem na to, že plnila opatření nadřízených orgánů.

§ 84

(1) Základní metodou zjišťování potřeb národního hospodářství je průzkum a rozbor trhu prováděný dodavatelskými a odběratelskými organizacemi bez předběžného předkládání požadavků.

(2) Objednací (předkládací) lhůty jsou závazné jen v případech, kdy je dodavatel na včasnou žádost odběratele povinen uzavřít hospodářskou smlouvu, pokud mezi smluvními stranami nedošlo k dohodě o jiných objednacích (předkládacích) lhůtách.

§ 85

(1) Organizace mohou uzavírat zájmové a účelové smlouvy (smlouvy o sdružení) v případech, kdy je účelné řešit otázky společné více organizacím soustředěním určitých činností anebo sdružováním finančních a jiných prostředků. Orgány hospodářského řízení nesmějí uzavírání takových smluv nařizovat ani omezovat.

(2) Smlouvou o sdružení se zavazují socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část majetkových prostředků k dosažení určitého účelu, popř. v jiném společenském zájmu.

(3) Smlouva vymezí činnost, která je předmětem sdružení, způsob jejího provádění, práva a povinnosti zúčastněných organizací, úhradu nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a důsledky porušení smluvených povinností. Není-li ve smlouvě stanovena odpovědnost smluvních stran jinak, platí, že odpovídají vůči jiným socialistickým organizacím poměrně podle výše svých podílů na činnosti sdružení.

(4) Zájmové a účelové smlouvy (smlouvy o sdružení) nesmějí být v rozporu s pravidly a zvyklostmi hospodářské soutěže (§ 82 a 83).

(5) Smlouva vznikne jen dohodou zúčastněných organizací o celém obsahu smlouvy. Smluvní strany se však mohou dohodnout, že některé ustanovení smlouvy bude platit ve znění rozhodnutém na základě jejich žádosti hospodářskou arbitráží. Jinak nelze ustanovení § 153 odst. 2 a 3 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. použít.

(6) Na základě smlouvy o sdružení může vzniknout nová socialistická organizace podle zvláštních předpisů nebo po dohodě socialistických organizací se souhlasem nadřízených orgánů.

(7) Smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací nebo v případech stanovených ve smlouvě.

§ 86

(1) Socialistické organizace a národní výbory se mohou podílet příspěvky svých prostředků na investiční výstavbě a provozu, zejména školských, zdravotnických, sociálních, tělovýchovných a kulturních zařízení, místních komunikací, vodohospodářských zařízení, veřejného osvětlení a zařízení pracovní rehabilitace. Za tím účelem dobrovolně smluvně sdružují své finanční a hmotné prostředky nebo poskytují pracovní výpomoc,*) popřípadě poskytují úhradu nákladů spojených s výukou pracovníků organizace.

(2) Dobrovolných příspěvků, které poskytují socialistické organizace národním výborům nebo národní výbory socialistickým organizacím, smí být použito výhradně pro účel, na který byly poskytnuty.

(3) Poskytování dobrovolných příspěvků a sdružování prostředků může podrobněji upravit ministerstvo financí.

§ 87

(1) V nezbytných případech může být socialistická organizace pověřena koordinací prací k zabezpečení závazných úkolů státního plánu badatelského výzkumu a výzkumných a vývojových prací.

(2) Pověření podle odstavce 1 může udělit v souvislosti se závaznými úkoly plánu výzkumných a vývojových prací Státní komise pro techniku a v souvislosti se závaznými úkoly plánu badatelského výzkumu Československé akademie věd.

(3) V ostatních případech je takové pověření neplatné.

§ 88

(1) Odvody kontrolují příslušné finanční orgány. Tímto ustanovením není dotčeno kontrolní oprávnění nadřízených orgánů.

(2) Příslušný finanční orgán je oprávněn požadovat od kontrolovaných organizací potřebné podklady.

(3) Zjistí-li příslušný finanční orgán, že částky podle § 12 a § 89 odst. 2 a 3 nebyly organizacemi odčerpány, uloží odvést tyto částky zvýšené o 50 % do státního rozpočtu.

§ 89

(1) Orgán hospodářského řízení je povinen uhradit organizaci způsobenou škodu, jestliže jí uloží povinnost platit odvod (dodatkový odvod) neoprávněně.

(2) Organizace je povinna odvést nadřízenému orgánu částku, o niž byl příslušný fond neoprávněně zvýšen nebo snížen, jestliže poruší při tvorbě nebo použitý svých fondů povinnosti stanovené jí právními předpisy.

(3) Organizace, která poruší ustanovení § 31 odst. 4 nebo § 34 odst. 4, je povinna odvést nadřízenému orgánu částku ve výši vyplacených podílů.

§ 90

Účast pracujících

Ústřední orgány, slovenské národní orgány, národní výbory, oborová ředitelství a státní socialistické organizace jsou povinny vytvářet podmínky a zajišťovat aktivní účast pracujících na řízení národního hospodářství, zejména ve spolupráci s Revolučním odborovým hnutím. Přitom vycházejí především z ustanovení zákoníku práce, z usnesení IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference v květnu 1965 a ze směrnic vydaných Ústřední radou odborů.

§ 91

(1) Výjimky z tohoto nařízení může povolit vláda.

(2) Výjimky z ustanovení § 68 a 69 může povolit ministerstvo financí.

(3) Pro organizace a výrobní hospodářské jednotky, které se souhlasem Státní plánovací komise provádějí experimenty za účelem dalšího zdokonalování plánovitého řízení, může na dobu provádění experimentu povolit výjimky z této vyhlášky Státní plánovací komise v dohodě s ministerstvem financí.

(4) Při likvidaci celých závodů a samostatných, místně odloučených velkých provozů, popř. obdobných organizačních celků (dále jen „závody“), může ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu nebo krajského národního výboru povolit tyto výjimky:

1. a) podnik nezvyšuje odpisy o zůstatkovou cenu základních prostředků likvidovaných závodů,
2. b) ustanovení o zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se netýká pracovníků převedených do jiných podniků.

§ 92

Zvláštní předpisy stanoví nezbytné odchylky pro způsob plánování, financování a přizpůsobování ekonomických nástrojů a hmotné zainteresovanosti pro oblast obrany a bezpečnosti státu, uranového průmyslu a státních hmotných rezerv.

§ 93

(1) Zrušují se:

1. 1. vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství;
2. 2. vyhláška č. 123/1960 Sb., o finančních zdrojích některých hospodářských organizací státního socialistického sektoru a o úhradě jejich ztrát;
3. 3. vyhláška č. 152/1960 Sb., o finančních zdrojích hospodářských organizací řízených národními výbory a o úhradě jejich ztrát;
4. 4. vyhláška č. 78/1961 Sb., o změně úpravy finančního hospodaření některých hospodářských organizací.

(2) Vládní vyhláška č. 154/1960 Sb., o podnikových fondech pracujících, zůstává v platnosti pouze pro organizace, které určí Ústřední rada odborů.

§ 94