Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti

§ 1

účinné od 1. 1. 1971Tento zákon upravuje služební poměr, zejména práva a povinnosti z něho vyplývající, jakož i základní otázky hmotného zabezpečení příslušníků Sboru národní bezpečnosti (dále jen „příslušníci“).

§ 2

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušníci jsou ve služebním poměru ke Sboru národní bezpečnosti.

účinné od 1. 1. 1971(2) Jménem Sboru národní bezpečnosti jednají a rozhodují ve věcech služebního poměru v oborech své působnosti ministři vnitra a v rozsahu jimi stanoveném další orgány, náčelníci a velitelé též v případech stanovených tímto zákonem (dále jen „služební orgány“).

účinné od 1. 1. 1971(3) Náčelníci a velitelé jsou v rozsahu své pravomoci oprávněni ukládat podřízeným příslušníkům služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich činnost a dávat jim k tomu účelu rozkazy a pokyny.

§ 3

účinné od 1. 1. 1971Podmínky přijetí a přijímací řízení

účinné od 1. 1. 1971(1) Do služebního poměru může být přijat československý státní občan starší 18 let, který o přijetí požádá a

1. účinné od 1. 1. 1971a) je oddán socialistickému společenskému zřízení,
2. účinné od 1. 1. 1971b) je bezúhonný,
3. účinné od 1. 1. 1971c) dosáhl požadovaného stupně vzdělání,
4. účinné od 1. 1. 1971d) je tělesně a duševně způsobilý pro výkon služby a
5. účinné od 1. 1. 1971e) vykonal základní (náhradní) vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební orgány jsou povinny seznámit uchazeče o přijetí do služebního poměru se základními právy a povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby a s hmotným zabezpečením, a písemně ho vyrozumět o závěru přijímacího řízení.

účinné od 1. 1. 1971(3) Přijímací řízení upraví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 4

účinné od 1. 1. 1971Vznik služebního poměru

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební poměr se zakládá písemným rozhodnutím o přijetí uchazeče do služebního poměru.

účinné od 1. 1. 1971(2) Rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru musí obsahovat den nástupu služby, jmenování do hodnosti, druh služebního zařazení (funkci), místo nástupu služby (místo služebního působiště) a označení služebního orgánu, který o přijetí rozhodl; rozhodnutí má též obsahovat platové zařazení a délku zkušební doby (§ 6 odst. 1 a 2). Je-li uchazeč výjimečně přijímán do služebního poměru na určitou dobu, musí být v rozhodnutí uvedena též doba trvání služebního poměru.

účinné od 1. 1. 1971(3) Služební poměr vzniká dnem, který je stanoven v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru jako den nástupu služby, nastoupí-li ji uchazeč v tento den.

§ 5

účinné od 1. 1. 1971Služební přísaha

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník skládá při nástupu do služby služební přísahu; do výkonu služby smí být zařazen až po jejím složení.

účinné od 1. 1. 1971(2) Odmítne-li příslušník složit služební přísahu, končí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

účinné od 1. 1. 1971(3) Služební přísaha zní:

§ 6

účinné od 1. 1. 1971Zkušební doba

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušníku se při přijetí do služebního poměru určí zkušební doba, která činí podle druhu služby a kvalifikace příslušníka nejméně tři měsíce a nejvýše 18 měsíců. Zásady pro určení délky zkušební doby stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky; v těchto zásadách může též stanovit, kdy lze výjimečně zkušební dobu prominout.

účinné od 1. 1. 1971(2) Má-li zkušební doba činit více než tři měsíce nebo má-li být prominuta, musí to být uvedeno v rozhodnutí o přijetí uchazeče do služebního poměru.

účinné od 1. 1. 1971(3) Určenou zkušební dobu lze se souhlasem příslušníka zkrátit, dosahuje-li příslušník v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků ve výkonu služby.

účinné od 1. 1. 1971(4) Ve zkušební době nesmí být příslušník zařazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní povahy s výjimkou případů stanovených ministrem vnitra Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1971(5) Po uplynutí zkušební doby služební poměr trvá dále, pokud podle § 98 odst. 1 neskončil.

§ 7

účinné od 1. 1. 1971Služební stejnokroj

účinné od 1. 1. 1971Předpis o služebním stejnokroji, odznacích a jiné výstroji, jakož i o povinnosti příslušníků je nosit, vydá ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 8

účinné od 1. 1. 1971Hodnosti

účinné od 1. 1. 1971Stanoví se tyto hodnosti příslušníků:

1. účinné od 1. 1. 1971a) praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,
2. účinné od 1. 1. 1971b) důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,
3. účinné od 1. 1. 1971c) generálské: generálmajor, generálporučík, generálplukovník.

§ 9

účinné od 1. 1. 1971(1) Při přijetí do služebního poměru je příslušník jmenován do hodnosti rotného; má-li úplné střední vzdělání, je jmenován do hodnosti strážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, je jmenován do hodnosti podporučíka.

účinné od 1. 1. 1971(2) Jakmile úspěšně skončí zkušební doba, je příslušník povýšen do hodnosti strážmistra; má-li úplné střední vzdělání, je povýšen do hodnosti nadstrážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, je povýšen (jmenován) do hodnosti poručíka.

§ 10

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník má nárok na povýšení do vyšší praporčické nebo důstojnické hodnosti, s výjimkou hodnosti plukovníka, splňuje-li tyto podmínky:

1. účinné od 1. 1. 1971a) vykonává po určenou dobu funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
2. účinné od 1. 1. 1971b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti a
3. účinné od 1. 1. 1971c) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro vykonávanou funkci nebo pro hodnost, do které má být povýšen.

účinné od 1. 1. 1971(2) Kvalifikační předpoklady a hodnosti pro funkce, dobu pro výkon funkce s vyšší hodností, než kterou příslušník skutečně má, a dobu výsluhy let v hodnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1971(3) Do hodnosti podplukovníka a do hodností vyšších se příslušník povýší, jen má-li vysokoškolské vzdělání. Povyšování do hodnosti plukovníka a hodností generálských je výběrové.

§ 11

účinné od 1. 1. 1971Příslušník v praporčické hodnosti má nárok na

1. účinné od 1. 1. 1971a) povýšení do vyšší praporčické hodnosti, dosáhl-li po skončení zkušební doby úplného středního vzdělání,
2. účinné od 1. 1. 1971b) jmenování do hodnosti podporučíka, jestliže po dobu dvou let úspěšně vykonává funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost, a dosáhl úplného středního vzdělání,
3. účinné od 1. 1. 1971c) jmenování do hodnosti poručíka, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.

§ 12

účinné od 1. 1. 1971(1) Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví podmínky, za jakých mohou být příslušníci, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, jmenováni při přijetí do služebního poměru do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší a po skončení zkušební doby povýšeni do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší; stanoví též zásady pro jmenování do hodností při přijetí těch uchazečů do služebního poměru, kteří již byli příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo ozbrojených sil. Jestliže přijetí uchazeče do služebního poměru ve Sboru národní bezpečnosti bezprostředně navazuje na skončení jeho služebního poměru ve Sboru nápravné výchovy nebo naopak, zachovávají se mu nabytá práva a dosažená hodnost.

účinné od 1. 1. 1971(2) Do hodností praporčických a důstojnických jmenují a povyšují příslušníky příslušné služební orgány. Do hodností generálských jmenuje a povyšuje president Československé socialistické republiky; návrhy na jmenování a povyšování do hodností generálských podává, pokud jde o příslušníky v oboru působnosti ministra vnitra Československé socialistické republiky, vláda Československé socialistické republiky, a pokud jde o ostatní příslušníky, vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky.

§ 13

účinné od 1. 1. 1971Odnětí hodnosti

účinné od 1. 1. 1971(1) Ministři vnitra v oborech své působnosti

1. účinné od 1. 1. 1971a) odejmou praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníku, který prokázal svým jednáním nepřátelský poměr k socialistickému zřízení,
2. účinné od 1. 1. 1971b) mohou odejmout praporčickou nebo důstojnickou hodnost příslušníku, který se dopustil jednání, jež je v příkrém rozporu s morálně politickými požadavky kladenými na příslušníka.

účinné od 1. 1. 1971(2) Odnětí praporčické nebo důstojnické hodnosti musí být předem projednáno ve zvláštních komisích zřízených ministry vnitra.

účinné od 1. 1. 1971(3) Generálskou hodnost odnímá za podmínek stanovených v odstavci 1 president Československé socialistické republiky na návrh vlády (§ 12 odst. 2).

§ 14

účinné od 1. 1. 1971Propůjčení hodnosti

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušníku lze propůjčit vyšší hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou toho vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen.

účinné od 1. 1. 1971(2) Příslušníku, jemuž byla propůjčena vyšší hodnost, náležejí práva a povinnosti spojené s touto hodností; propůjčení hodnosti však nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.

účinné od 1. 1. 1971(3) Hodnost propůjčují orgány uvedené v § 12 odst. 2.

§ 15

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební hodnocení je základním podkladem pro rozhodování o jmenování a povyšování příslušníků do hodností, o jejich ustanovování do funkcí a odvolávání z nich, jakož i o ostatních změnách jejich služebního poměru.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební hodnocení záleží v posouzení vzdělání, praxe a dalších předpokladů potřebných pro výkon funkce, zejména morálně politické způsobilosti a služební výkonnosti příslušníka. Závěr služebního hodnocení musí obsahovat posouzení způsobilosti příslušníka ke službě se zřetelem k vykonávané funkci a odůvodněné návrhy na příslušná opatření.

účinné od 1. 1. 1971(3) Služební hodnocení provádějí náčelníci a velitelé v průběhu zkušební doby a před jejím skončením, v ostatních případech nejméně jednou za tři roky. Podrobnosti o služebním hodnocení stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky, který může též upravit služební postup vyplývající ze služebního hodnocení.

§ 16

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník musí být s obsahem služebního hodnocení seznámen.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební orgány jsou povinny dbát, aby služební zařazení příslušníka odpovídalo jeho služebnímu hodnocení.

§ 17

účinné od 1. 1. 1971Ustanovování do funkcí

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební orgány ustanovují příslušníky do funkcí v souladu s potřebami Sboru národní bezpečnosti, podle dosažené kvalifikace a závěru služebního hodnocení a se zřetelem ke zdravotnímu stavu příslušníků.

účinné od 1. 1. 1971(2) Do funkce vyšetřovatele může být ustanoven jen příslušník, který dosáhl věku nejméně 24 let a má vysokoškolské právnické vzdělání. Podmínku vysokoškolského právnického vzdělání mohou ministři vnitra v oborech své působnosti z důležitých důvodů výjimečně prominout, jestliže příslušník ustanovovaný do funkce vyšetřovatele jinak dává záruku řádného výkonu této funkce.

§ 18

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník musí být převeden na jinou funkci,

1. účinné od 1. 1. 1971a) jestliže podle posudku lékařské komise trvale pozbyl ze zdravotních důvodů schopnost vykonávat dosavadní funkci nebo by její výkon byl na újmu jeho zdraví nebo jestliže jeho schopnost k výkonu služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna,
2. účinné od 1. 1. 1971b) dojde-li v důsledku organizačních změn ke zrušení jeho dosavadní funkce,
3. účinné od 1. 1. 1971c) není-li podle závěru služebního hodnocení způsobilý vykonávat dosavadní funkci, nebo
4. účinné od 1. 1. 1971d) jestliže bylo rozhodnuto o jeho propuštění ze služebního poměru podle § 100 odst. 1 písm. e) nebo f) a jeho ponechání v dosavadní funkci do skončení služebního poměru není možné.

účinné od 1. 1. 1971(2) Příslušník může být převeden na jinou funkci,

1. účinné od 1. 1. 1971a) jestliže o to sám požádal z osobních nebo rodinných důvodů, nebo
2. účinné od 1. 1. 1971b) vykazuje-li bez viny služebních orgánů a přes jejich písemné upozornění soustavně neuspokojivé výsledky ve výkonu služby.

účinné od 1. 1. 1971(3) Převedení na jinou funkci se provede odvoláním příslušníka z dosavadní funkce a jeho ustanovením do jiné funkce v témže druhu služby, a není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosavadní funkce se příslušník též odvolá, má-li být ustanoven do vyšší funkce. Při ustanovování do jiné funkce se postupuje podle § 17.

účinné od 1. 1. 1971(4) Převedení příslušníka na jinou funkci z některého z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) a v odstavci 2 písm. b) musí být předem projednáno ve zvláštních komisích zřízených služebními orgány.

§ 19

účinné od 1. 1. 1971Příslušníku, který byl převeden na jinou funkci podle § 18 odst. 1 písm. a) nebo b), náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, jestliže to je pro něj výhodnější.

§ 20

účinné od 1. 1. 1971Služební cesta a přeložení

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník může být vyslán na dobu nezbytně nutnou na služební cestu.

účinné od 1. 1. 1971(2) Příslušník může být přeložen k výkonu funkce do jiného místa služebního působiště na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok, vyžaduje-li to důležitý zájem služby; opětovně může být takto přeložen až po uplynutí dvou let od skončení posledního přeložení. Jestliže s tím příslušník souhlasí, může být přeložen do jiného místa služebního působiště i na delší dobu, popřípadě opětovně přeložen i před uplynutím doby dvou let od skončení posledního přeložení.

účinné od 1. 1. 1971(3) Příslušník může být též přeložen do jiného místa služebního působiště, jestliže o to sám požádá ze závažných osobních nebo rodinných důvodů.

účinné od 1. 1. 1971(4) Příslušník může být trvale přeložen do jiného místa služebního působiště bez svého souhlasu, jestliže to nezbytně vyžaduje důležitý zájem služby.

§ 21

účinné od 1. 1. 1971Zproštění výkonu služby

účinné od 1. 1. 1971(1) Stane-li se příslušník důvodně podezřelým, že porušil služební povinnost závažným způsobem, zejména že se dopustil trestného činu, a další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh přešetřování činu, může být písemným rozhodnutím služebního orgánu dočasně zproštěn výkonu služby.

účinné od 1. 1. 1971(2) Výkonu služby lze příslušníka zprostit jen na dobu nezbytně nutnou k objasnění jeho jednání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tato doba může být výjimečně prodloužena ministrem vnitra, nejdéle však o další tři měsíce.

účinné od 1. 1. 1971(3) Příslušníku, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 30 %, a jde-li o ženatého příslušníka, 50 % služebního příjmu. Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každé nezaopatřené dítě, na které příslušníku náleží výchovné nebo na které platí výživné, nejvýše však do výše 80 % služebního příjmu. Má-li příslušník v této době jiné pracovní příjmy, krátí se mu snížený služební příjem tak, aby úhrn tohoto sníženého služebního příjmu a jeho jiných pracovních příjmů nepřesahoval jeho služební příjem před zproštěním výkonu služby. Po dobu vazby služební příjem ani jeho část příslušníku nenáleží.

účinné od 1. 1. 1971(4) Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí se příslušníku rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl příslušník zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru nebo byla-li mu z tohoto důvodu odňata hodnost.

§ 22

účinné od 1. 1. 1971Služební kázeň

účinné od 1. 1. 1971Služební kázeň záleží v důsledném plnění služebních povinností stanovených právními předpisy, služební přísahou, rozkazy a pokyny.

§ 23

účinné od 1. 1. 1971Základní povinnosti příslušníků

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník je zejména povinen

1. účinné od 1. 1. 1971a) důsledně a přesně plnit úkoly vyplývající z oprávnění a společenského poslání Sboru národní bezpečnosti, uložené mu zákony, jinými právními předpisy a rozkazy a pokyny nadřízených,
2. účinné od 1. 1. 1971b) vykonávat svědomitě a řádně službu podle svých sil, znalostí a schopností.

účinné od 1. 1. 1971(2) Ve vztahu ke Sboru národní bezpečnosti je příslušník zejména povinen

1. účinné od 1. 1. 1971a) ohlásit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby, a hrozící škodu,
2. účinné od 1. 1. 1971b) zakročit, jestliže hrozí škoda a k jejímu odvrácení je třeba neodkladného zákroku; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení jiné osoby,
3. účinné od 1. 1. 1971c) zvyšovat své odborné a politické znalosti,
4. účinné od 1. 1. 1971d) dodržovat pravidla služební zdvořilosti a chovat se i mimo službu tak, aby neztratil důvěru potřebnou pro výkon služby.

účinné od 1. 1. 1971(3) Domnívá-li se příslušník, že rozkaz nebo pokyn jeho nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu nebo pokynu, je příslušník povinen jej splnit. Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nebo pokynu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného průtahu vyššímu nadřízenému.

účinné od 1. 1. 1971(4) Pracovní poměr a dohodu o pracovní činnosti může příslušník uzavřít jen se souhlasem služebního orgánu.

§ 24

účinné od 1. 1. 1971Základní povinnosti náčelníků a velitelů

účinné od 1. 1. 1971Náčelníci a velitelé jsou dále ve vztahu k podřízeným příslušníkům zejména povinni

1. účinné od 1. 1. 1971a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby,
2. účinné od 1. 1. 1971b) zabezpečovat, aby byli pro výkon služby náležitě politicky připraveni a odborně vyškoleni a vycvičeni,
3. účinné od 1. 1. 1971c) vytvářet jim příznivé podmínky pro výkon služby,
4. účinné od 1. 1. 1971d) vést je ke služební kázni, oceňovat jejich iniciativu a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

§ 25

účinné od 1. 1. 1971Kázeňská pravomoc

účinné od 1. 1. 1971Náčelníci a velitelé mohou podřízeným příslušníkům v rozsahu své pravomoci udělovat odměny a ukládat kázeňské tresty.

§ 26

účinné od 1. 1. 1971Odměny

účinné od 1. 1. 1971(1) Odměnami jsou:

1. účinné od 1. 1. 1971a) písemná pochvala,
2. účinné od 1. 1. 1971b) peněžitý nebo jiný dar,
3. účinné od 1. 1. 1971c) udělení čestného odznaku,
4. účinné od 1. 1. 1971d) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.

účinné od 1. 1. 1971(2) Odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností, za které se uděluje.

§ 27

účinné od 1. 1. 1971Kázeňský přestupek

účinné od 1. 1. 1971Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení služební povinnosti příslušníka, pokud není trestným činem, přečinem nebo přestupkem.

§ 28

účinné od 1. 1. 1971Kázeňské tresty

účinné od 1. 1. 1971Kázeňskými tresty jsou:

1. účinné od 1. 1. 1971a) písemná důtka,
2. účinné od 1. 1. 1971b) snížení služebního příjmu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců,
3. účinné od 1. 1. 1971c) odnětí čestného odznaku,
4. účinné od 1. 1. 1971d) snížení hodnosti o jeden stupeň na dobu jednoho roku.

§ 29

účinné od 1. 1. 1971(1) Za kázeňský přestupek lze příslušníku uložit některý z kázeňských trestů, nepostačí-li k jeho nápravě a obnovení služební kázně jiné, mírnější výchovné prostředky (výtka, napomenutí, upozornění).

účinné od 1. 1. 1971(2) Před uložením kázeňského trestu musí být vždy objektivně zjištěn skutkový stav; příslušníku musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit a hájit se.

účinné od 1. 1. 1971(3) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze kázeňského přestupku, k okolnostem, za kterých byl spáchán, k jeho následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu postoji příslušníka k plnění služebních povinností.

§ 30

účinné od 1. 1. 1971(1) Kázeňský trest lze uložit nejdříve příští den po spáchání kázeňského přestupku a jen do 30 dnů ode dne, kdy se o kázeňském přestupku příslušný náčelník nebo velitel dověděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat porušení služební kázně, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný náčelník nebo velitel dověděl o výsledku tohoto šetření.

účinné od 1. 1. 1971(2) Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, posuzuje se, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Příslušný náčelník nebo velitel může i před uplynutím jednoho roku rozhodnout, že se příslušník posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen, jestliže výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, může tak příslušný náčelník nebo velitel učinit jen zcela výjimečně, nejdříve po uplynutí šesti měsíců od jeho uložení, a jen zaslouží-li si to příslušník pro mimořádný záslužný čin.

účinné od 1. 1. 1971(3) Doba, na kterou byl příslušníku uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti [§ 10 odst. 1 písm. b)].

účinné od 1. 1. 1971(4) Uložením kázeňského trestu není příslušník zbaven povinnosti nahradit škodu, kterou kázeňským přestupkem způsobil.

§ 31

účinné od 1. 1. 1971Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek potrestán již soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

§ 32

účinné od 1. 1. 1971Délka základní doby služby v týdnu

účinné od 1. 1. 1971(1) Délku základní doby služby v týdnu stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky; přitom přihlíží k úpravě délky týdenní pracovní doby pracovníků v pracovním poměru.^*)

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební orgán může stanovit příslušníku kratší dobu služby, jestliže o to příslušník požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání tomu důležitý zájem služby. Byla-li příslušníku stanovena kratší doba služby, náleží mu služební příjem odpovídající této kratší době služby.

§ 33

účinné od 1. 1. 1971Rozvržení základní doby služby v týdnu

účinné od 1. 1. 1971O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhodují příslušné služební orgány; stanoví též začátek a konec základní doby služby v jednotlivých dnech.

§ 34

účinné od 1. 1. 1971Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami

účinné od 1. 1. 1971(1) Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje tak, aby příslušník měl mezi koncem jedné služby a začátkem následující služby nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 12 hodin a jednou v týdnu nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 32 hodin.

účinné od 1. 1. 1971(2) Ministr vnitra Československé socialistické republiky může stanovit, ve kterých případech lze nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami výjimečně zkrátit až na šest hodin a nepřetržitý odpočinek v týdnu až na 24 hodin.

§ 35

účinné od 1. 1. 1971Přestávky ve službě

účinné od 1. 1. 1971Příslušník má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 15 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníku i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba pro jídlo a oddech. Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby v týdnu.

§ 36

účinné od 1. 1. 1971Služba konaná nad základní dobu služby v týdnu a služba v den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek

účinné od 1. 1. 1971(1) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je příslušník povinen konat službu nad stanovenou základní dobu služby v týdnu a konat službu v den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek; koná-li takovou službu v noci nebo koná-li ji v den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo ve svátek, náleží mu náhradní volno.

účinné od 1. 1. 1971(2) Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.

§ 37

účinné od 1. 1. 1971Služba za mimořádných bezpečnostních opatření

účinné od 1. 1. 1971(1) V době mimořádných bezpečnostních opatření lze příslušníku nařídit služební dosažitelnost nebo služební pohotovost.

účinné od 1. 1. 1971(2) Náčelníci a velitelé jsou povinni zabezpečit příslušníkům při službě konané k provedení mimořádných bezpečnostních opatření stravování a při služební pohotovosti stravování a vhodné ubytování.

účinné od 1. 1. 1971(3) Za dobu služební pohotovosti a za službu konanou k provedení mimořádných bezpečnostních opatření nad stanovenou základní dobu služby v týdnu náleží příslušníku zvláštní odměna.

účinné od 1. 1. 1971(4) Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví podrobnosti o nařizování služební dosažitelnosti a služební pohotovosti a výši zvláštní odměny uvedené v předchozím odstavci; může též stanovit, v kterých dalších případech a v jakém rozsahu lze příslušníkům nařídit služební dosažitelnost.

§ 38

účinné od 1. 1. 1971Vznik nároku na dovolenou

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 75 dnů. Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.

účinné od 1. 1. 1971(2) Za kalendářní rok, v němž vznikl služební poměr příslušníka, náleží mu poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v předchozím odstavci.

§ 39

účinné od 1. 1. 1971Délka dovolené

účinné od 1. 1. 1971(1) Základní výměra dovolené činí 30 kalendářních dnů. Tato výměra se prodlužuje o 14 kalendářních dnů příslušníku, který alespoň 14 kalendářních dnů dovolené využije k lázeňskému léčení na základě rozhodnutí lékařské komise.

účinné od 1. 1. 1971(2) Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikl-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží příslušníku poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, mu náleží poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než 15 dnů.

§ 40

účinné od 1. 1. 1971(1) Dovolená se zpravidla vyčerpává vcelku; poskytuje-li se výjimečně v částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 14 kalendářních dnů.

účinné od 1. 1. 1971(2) Dovolenou lze příslušníku poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 38 odst. 1. Jestliže však příslušník do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené nebo za její poměrnou část, na niž mu nevznikl nárok; to neplatí v případě uvedeném v § 38 odst. 2.

účinné od 1. 1. 1971(3) Nástup dovolené určuje příslušný náčelník nebo velitel, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům příslušníka. Den nástupu dovolené musí být příslušníku oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím příslušník souhlasí.

účinné od 1. 1. 1971(4) Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji příslušník mohl vyčerpat zpravidla do konce kalendářního roku; jestliže příslušník ze služebních důvodů nebo pro důležité osobní překážky ve službě nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je příslušný náčelník nebo velitel povinen poskytnout mu ji tak, aby skončila nejpozději do 30. dubna příštího roku.

účinné od 1. 1. 1971(5) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může příslušný náčelník nebo velitel změnit příslušníku původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; příslušník má nárok na náhradu nákladů, které mu bez jeho zavinění tím vznikly.

§ 41

účinné od 1. 1. 1971(1) Je-li příslušník v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz, dovolená se mu přerušuje. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.

účinné od 1. 1. 1971(2) Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do dovolené.

§ 42

účinné od 1. 1. 1971Služební příjem za dobu dovolené

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník má nárok za dobu dovolené na služební příjem v plné výši. Na požádání příslušníka mu musí být služební příjem splatný během dovolené vyplacen již před nastoupením dovolené.

účinné od 1. 1. 1971(2) Příslušníku náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní výměry dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat

1. účinné od 1. 1. 1971a) z naléhavých služebních důvodů,
2. účinné od 1. 1. 1971b) proto, že mu náčelník nebo velitel neurčil její nástup,
3. účinné od 1. 1. 1971c) pro překážky ve službě z důvodu obecného zájmu a pro důležité osobní překážky ve službě, nebo
4. účinné od 1. 1. 1971d) proto, že služební poměr skončil.

§ 43

účinné od 1. 1. 1971Krácení dovolené

účinné od 1. 1. 1971Za každý den neomluvené nepřítomnosti příslušníka ve službě krátí se mu dovolená o dva kalendářní dny; dovolená však nesmí být zkrácena na méně než sedm kalendářních dnů.

§ 44

účinné od 1. 1. 1971Vliv skončení služebního poměru na dovolenou

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušníku, jehož služební poměr skončil během kalendářního roku, náleží za tento rok poměrná část dovolené, i když nesplnil podmínku uvedenou v § 38 odst. 1.

účinné od 1. 1. 1971(2) Skončil-li služební poměr příslušníka po vyčerpání dovolené nebo její části, je příslušník povinen vrátit služební příjem vyplacený mu za část dovolené, o kterou mu byla dovolená zkrácena; za dovolenou nebo její část, na kterou příslušníku nárok nevznikl, je příslušník povinen vrátit služební příjem, jen skončil-li služební poměr propuštěním podle § 100 odst. 1 písm. e) nebo f), odnětím hodnosti nebo ztrátou hodnosti.

§ 45

účinné od 1. 1. 1971Dodatková dovolená

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce sedmi kalendářních dnů. Vykonává-li příslušník tuto službu jen po část roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.

účinné od 1. 1. 1971(2) Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.

účinné od 1. 1. 1971(3) Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 42 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně.

§ 46

účinné od 1. 1. 1971Služební volno

účinné od 1. 1. 1971(1) Jestliže příslušník nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu (výkon veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu) nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna. Služební volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu.

účinné od 1. 1. 1971(2) Příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno pro překážky ve službě z důvodu obecného zájmu, má po dobu tohoto služebního volna nárok na služební příjem, pokud mu podle zvláštních předpisů nebyla poskytnuta odměna nebo vyplacena náhrada služebního příjmu organizací, pro kterou je činný.

účinné od 1. 1. 1971(3) Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro důležité osobní překážky ve službě a v jakém rozsahu náleží služební příjem po dobu tohoto služebního volna.

§ 47

účinné od 1. 1. 1971Služební volno bez nároku na služební příjem

účinné od 1. 1. 1971Příslušníku může být poskytnuto, jestliže o to požádá z vážných důvodů, služební volno na nezbytně nutnou dobu bez nároku na služební příjem.

§ 48

účinné od 1. 1. 1971Náležitosti

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušník má nárok na peněžní a naturální náležitosti. Peněžními náležitostmi jsou:

1. účinné od 1. 1. 1971a) služební příjem, jejž tvoří funkční plat, hodnostní plat, přídavek za výsluhu let, příplatky a odměny,
2. účinné od 1. 1. 1971b) zvláštní jednorázové peněžní náležitosti.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební příjem se stanoví především podle vykonávané funkce, dosažené kvalifikace a hodnosti, délky a povahy služby, její nebezpečnosti a zvýšené námahy spojené s jejím výkonem.

účinné od 1. 1. 1971(3) Podmínky nároku na jednotlivé druhy náležitostí, jejich výši, výplatní termíny a další podrobnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky po projednání s ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky.

§ 49

účinné od 1. 1. 1971Splatnost služebního příjmu

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební příjem se vyplácí za celý kalendářní měsíc.

účinné od 1. 1. 1971(2) Při skončení služebního poměru je služební příjem splatný v den skončení služebního poměru.

§ 50

účinné od 1. 1. 1971Výplata služebního příjmu

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební příjem se vyplácí příslušníku zpravidla ve služební době a na pracovišti. Nemůže-li se příslušník dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě vykonává-li službu na vzdáleném pracovišti, zašle se mu služební příjem v den výplatního termínu nebo nejpozději v následující den na náklad a nebezpečí služebního orgánu.

účinné od 1. 1. 1971(2) Na žádost příslušníka předloží mu služební orgán k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl jeho služební příjem vypočten.

§ 51

účinné od 1. 1. 1971Zdanění služebního příjmu

účinné od 1. 1. 1971Zdanění služebního příjmu daní ze mzdy se řídí obecnými právními předpisy.^*)

§ 52

účinné od 1. 1. 1971Srážky ze služebního příjmu

účinné od 1. 1. 1971(1) Srážky ze služebního příjmu lze provést jen na základě písemného souhlasu příslušníka. Jinak lze ze služebního příjmu srazit jen

1. účinné od 1. 1. 1971a) daň ze mzdy,
2. účinné od 1. 1. 1971b) částky propadající státu v důsledku pravomocně uloženého nápravného opatření,
3. účinné od 1. 1. 1971c) částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným služebním orgánem, soudem nebo národním výborem (§ 123 odst. 3),
4. účinné od 1. 1. 1971d) přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, pokud je příslušník povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle předpisů o nemocenském pojištění,
5. účinné od 1. 1. 1971e) neprávem přijaté částky dávek sociálního zabezpečení, pokud je příslušník povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle předpisů o sociálním zabezpečení,
6. účinné od 1. 1. 1971f) nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních, stěhovacích a jiných výdajů,
7. účinné od 1. 1. 1971g) při skončení služebního poměru služební příjem vyplacený příslušníku za dovolenou nebo její část, pokud je příslušník povinen jej vrátit,
8. účinné od 1. 1. 1971h) částky mateřského příspěvku, které je příslušnice povinna vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí podle zákona o mateřském příspěvku.

účinné od 1. 1. 1971(2) O výkonu rozhodnutí srážkami ze služebního příjmu a výchovného (§ 54 odst. 1) platí obecné právní předpisy.^*) Naturální náležitosti a zvláštní jednorázové peněžní náležitosti jsou z výkonu rozhodnutí vyňaty.

účinné od 1. 1. 1971(3) Pořadí srážek ze služebního příjmu se řídí předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.^**)

§ 53

účinné od 1. 1. 1971Náhrady výdajů poskytovaných příslušníku v souvislosti s výkonem služby

účinné od 1. 1. 1971Příslušníku náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich příslušník používá se souhlasem služebního orgánu. Podmínky nároku na náhradu těchto výdajů, její výši a bližší podrobnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky po projednání s ministrem financí a ministrem práce a sociálních věcí Československé socialistické republiky.

§ 54

účinné od 1. 1. 1971Výchovné a jednorázová peněžní výpomoc

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušníku s nezaopatřenými dětmi náleží výchovné. Podmínky pro poskytování výchovného, jeho výši a bližší podrobnosti upravují zvláštní předpisy.^***)

účinné od 1. 1. 1971(2) V mimořádných, zvlášť odůvodněných případech může být příslušníku na jeho žádost poskytnuta jednorázová peněžní výpomoc. O přiznání jednorázové peněžní výpomoci a její výši rozhodují ministři vnitra v oborech své působnosti.

§ 55

účinné od 1. 1. 1971Zmocnění k přijetí služebního příjmu

účinné od 1. 1. 1971Příslušník může k přijetí služebního příjmu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze služební příjem vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit služební příjem jiné osobě než příslušníku, jen pokud to stanoví zákon. Tato ustanovení se vztahují i na výplatu zvláštních jednorázových peněžních náležitostí, náhrad výdajů poskytovaných příslušníku v souvislosti s výkonem služby, výchovného a jednorázové peněžní výpomoci.

§ 56

účinné od 1. 1. 1971Povinnosti služebních orgánů

účinné od 1. 1. 1971(1) Péči o bezpečnost a ochranu zdraví příslušníků při výkonu služby zajišťují služební orgány.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební orgány jsou zejména povinny

1. účinné od 1. 1. 1971a) dbát při tvorbě služebních předpisů požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
2. účinné od 1. 1. 1971b) kontrolovat dodržování předpisů, rozkazů a pokynů vydaných k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
3. účinné od 1. 1. 1971c) zjišťovat příčiny služebních úrazů a nemocí z povolání a soustavně vytvářet podmínky pro předcházení služebním úrazům a nemocem z povolání, jakož i onemocněním vznikajícím vlivem prostředí, v němž příslušník vykonává službu.

účinné od 1. 1. 1971(3) Služební orgány jsou povinny pečovat též o bezpečnost a ochranu zdraví všech osob, které se s jejich vědomím zdržují na pracovištích Sboru národní bezpečnosti.

účinné od 1. 1. 1971(4) Předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby příslušníků vydává ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 57

účinné od 1. 1. 1971Povinnosti příslušníků

účinné od 1. 1. 1971Příslušníci jsou zejména povinni

1. účinné od 1. 1. 1971a) dodržovat předpisy, rozkazy a pokyny vydané k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,
2. účinné od 1. 1. 1971b) používat při výkonu služby předepsaných ochranných zařízení a ochranných služebních prostředků,
3. účinné od 1. 1. 1971c) účastnit se školení a výcviku prováděného ministerstvy vnitra v zájmu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a podrobit se stanoveným zkouškám a lékařským prohlídkám,
4. účinné od 1. 1. 1971d) oznamovat náčelníkům nebo velitelům nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost a zdraví příslušníků při výkonu služby.

§ 58

účinné od 1. 1. 1971Státní odborný dozor

účinné od 1. 1. 1971Státní odborný dozor nad bezpečností a ochranou zdraví při výkonu služby upravují zvláštní předpisy.^*)

§ 59

účinné od 1. 1. 1971Podmínky pro výkon služby

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební orgány vytvářejí příslušníkům podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební orgány jsou zejména povinny

1. účinné od 1. 1. 1971a) zajišťovat pro příslušníky zdravotnickou péči,
2. účinné od 1. 1. 1971b) zřizovat, udržovat a zlepšovat hygienická a sociální zařízení,
3. účinné od 1. 1. 1971c) pečovat o vzhled, úpravu a zlepšování pracovišť,
4. účinné od 1. 1. 1971d) vytvářet příznivé podmínky pro závodní stravování odpovídající zásadám správné výživy,
5. účinné od 1. 1. 1971e) zajišťovat řádné ubytování příslušníků,
6. účinné od 1. 1. 1971f) zřizovat a udržovat pro ně kulturní, rekreační a tělovýchovná zařízení.

§ 60

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební orgány jsou povinny pečovat o soustavné a plánovité zvyšování kvalifikace příslušníků, zejména nově přijatých a mladých příslušníků. Za tím účelem zejména

1. účinné od 1. 1. 1971a) zabezpečují vzdělání příslušníků ve školských zařízeních ministerstev vnitra,
2. účinné od 1. 1. 1971b) vysílají příslušníky ke studiu na jiných školách,
3. účinné od 1. 1. 1971c) umožňují příslušníkům studijní a praktickou činnost na příslušných odborných pracovištích za účelem získání a prohlubování potřebných odborných zkušeností.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební orgány mohou příslušníkům, kteří studují na školách, s jejich souhlasem nebo na jejich žádost vhodně rozvrhnout základní dobu služby v týdnu. Pro toto studium se příslušníkům poskytuje služební volno a hmotné zabezpečení v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 61

účinné od 1. 1. 1971(1) Sbor národní bezpečnosti může s příslušníkem uzavřít dohodu, kterou se Sbor národní bezpečnosti zavazuje umožnit příslušníku získání nebo zvýšení kvalifikace v denním studiu a příslušník se zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru alespoň po trojnásobek doby strávené studiem nebo uhradit Sboru národní bezpečnosti náklady spojené se získáním nebo zvyšováním kvalifikace nebo jejich část. Náhradu nákladů spojených se základní přípravou pro výkon služby nelze požadovat.

účinné od 1. 1. 1971(2) Dohoda musí být uzavřena písemně a musí být v ní uvedeny

1. účinné od 1. 1. 1971a) druh kvalifikace a způsob jejího získání nebo zvýšení,
2. účinné od 1. 1. 1971b) doba, po kterou se příslušník zavazuje setrvat po skončení studia ve služebním poměru, a
3. účinné od 1. 1. 1971c) výše náhrady nákladů, které bude příslušník povinen uhradit, jestliže nesplní svůj závazek,

účinné od 1. 1. 1971jinak je dohoda neplatná.

účinné od 1. 1. 1971(3) Nesplní-li příslušník svůj závazek jen zčásti, povinnost náhrady nákladů se poměrně sníží.

účinné od 1. 1. 1971(4) Povinnost náhrady nákladů zaniká zcela, jestliže služební poměr skončil propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. a) až c).

účinné od 1. 1. 1971(5) Výši náhrady nákladů, které lze na příslušníku požadovat, stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky; může též stanovit, ve kterých případech lze příslušníku náhradu nákladů zcela nebo zčásti prominout.

§ 62

účinné od 1. 1. 1971Uložení svršků a dopravních prostředků

účinné od 1. 1. 1971Služební orgány jsou povinny zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které příslušníci obvykle nosí do služby, jakož i obvyklých dopravních prostředků příslušníků, pokud jich používají k cestě do služby a zpět. Tuto povinnost mají i vůči všem ostatním osobám, pokud tyto osoby jsou pro ně činny na pracovištích Sboru národní bezpečnosti.

§ 63

účinné od 1. 1. 1971Preventivní rehabilitace

účinné od 1. 1. 1971(1) Preventivní rehabilitace v trvání 14 dnů v kalendářním roce se poskytuje

1. účinné od 1. 1. 1971a) výkonným letcům, palubnímu obsluhujícímu personálu a pyrotechnikům, starším 40 let,
2. účinné od 1. 1. 1971b) všem příslušníkům starším 45 let,
3. účinné od 1. 1. 1971c) ostatním příslušníkům, stanoví-li to příslušná lékařská komise.

účinné od 1. 1. 1971(2) Preventivní rehabilitace se neposkytne příslušníkům, u nichž bylo rozhodnuto o jejich propuštění, kteří požádali o uvolnění nebo u nichž to vylučuje jejich zdravotní stav. Preventivní rehabilitace nemusí být poskytnuta příslušníku v prvním roce jeho služebního poměru nebo v kalendářním roce, v němž účelu jeho preventivní rehabilitace bylo dosaženo poskytnutím lázeňské péče.

účinné od 1. 1. 1971(3) Příslušník ztrácí nárok na preventivní rehabilitaci v kalendářním roce, nenastoupí-li ji nebo nevyčerpá-li ji ve stanoveném, popřípadě náhradním termínu. Náhradní termíny pro nástup preventivní rehabilitace se určí příslušníkům, kteří preventivní rehabilitaci nemohli nastoupit v původně stanoveném termínu ze služebních důvodů nebo ze závažných osobních nebo rodinných důvodů; náhradní termín může být též určen, jestliže příslušník z těchto důvodů vyčerpal preventivní rehabilitaci jen zčásti.

účinné od 1. 1. 1971(4) Způsob provádění preventivní rehabilitace, její vztah k lázeňské péči a další podrobnosti stanoví ministr vnitra Československé socialistické republiky.

§ 64

účinné od 1. 1. 1971Zabezpečení při neschopnosti k výkonu služby a ve stáří

účinné od 1. 1. 1971Zabezpečení příslušníků při neschopnosti k výkonu služby z důvodů nemoci, úrazu, těhotenství a mateřství a zabezpečení při invaliditě a ve stáří upravují zvláštní předpisy.^*)

§ 65

účinné od 1. 1. 1971Péče o příslušníky se změněnou schopností k výkonu služby

účinné od 1. 1. 1971(1) Jestliže schopnost příslušníka k výkonu služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna, stanoví mu příslušná lékařská komise zdravotní klasifikaci a potřebné omezení pro výkon služby.

účinné od 1. 1. 1971(2) Příslušníka, jehož schopnost k výkonu služby je ze zdravotních důvodů trvale změněna nebo který podle posudku lékařské komise trvale pozbyl ze zdravotních důvodů schopnost vykonávat dosavadní funkci nebo jemuž by její výkon byl na újmu jeho zdraví, jsou služební orgány povinny převést na funkci, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu a je přiměřená jeho schopnostem, zkušenostem a dosavadnímu služebnímu zařazení, a vytvářet mu pro výkon služby podmínky vhodné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu.

§ 66

účinné od 1. 1. 1971(1) Příslušnice nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání. Ministr vnitra Československé socialistické republiky stanoví po projednání s ministry zdravotnictví České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky funkce a služby zakázané všem příslušnicím, těhotným příslušnicím a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

účinné od 1. 1. 1971(2) Těhotná příslušnice nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství ze zdravotních důvodů tkvících v její osobě. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

§ 67

účinné od 1. 1. 1971Těhotné příslušnice a příslušnice pečující o dítě mladší než jeden rok nesmějí být zařazovány do nočních služeb, do služeb konaných nad základní dobu služby v týdnu ani do služeb konaných k provedení mimořádných bezpečnostních opatření. Do výkonu služby k provedení mimořádných bezpečnostních opatření nesmějí být zařazovány též příslušnice, které pečují o děti mladší 15 let.

§ 68

účinné od 1. 1. 1971(1) Vykonává-li těhotná příslušnice funkci, jejíž výkon je těhotným příslušnicím zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, jsou služební orgány povinny převést ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná a v níž může dosahovat stejného služebního příjmu jako v dosavadní funkci. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

účinné od 1. 1. 1971(2) Dosahuje-li příslušnice ve funkci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižší služební příjem, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění.^**)

§ 69

účinné od 1. 1. 1971Těhotné příslušnice a příslušnice pečující o dítě mladší než osm let mohou být vysílány na služební cesty mimo obvod obce služebního působiště nebo dočasně nebo trvale přeloženy do jiného místa služebního působiště jen se svým souhlasem.

§ 70

účinné od 1. 1. 1971(1) Služební orgány jsou povinny při zařazování do služby přihlížet též k potřebám příslušnic pečujících o děti.

účinné od 1. 1. 1971(2) Služební orgány stanoví příslušnici pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotné příslušnici na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

účinné od 1. 1. 1971(3) Příslušnici, které byla stanovena kratší doba služby, náleží služební příjem odpovídající této kratší době služby.

§ 71

účinné od 1. 1. 1971(1) Nárok příslušnic na mateřskou dovolenou, další mateřskou dovolenou a na přestávky ke kojení se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním poměru.^*)

účinné od 1. 1. 1971(2) Požádá-li příslušnice služební orgán o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je služební orgán povinen její žádosti vyhovět.