Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 59

Základní ustanovení

(1) Spisovatelé, hudební skladatelé, výtvarní umělci, architekti, vědečtí pracovníci, novináři, výkonní umělci a artisté, uznaní příslušnou vrcholnou ideovou organizací (dále jen „umělci“), kteří

1. a) vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý a hlavní zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru,
2. b) nejsou již z jiného důvodu účastni důchodového zabezpečení,
3. c) nepožívají důchod starobní, invalidní ani osobní,

jsou účastni zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodového zabezpečení jako pracovníci s odchylkami uvedenými v tomto díle vyhlášky (povinné zabezpečení).

(2) Umělci, kteří

1. a) jsou již účastni důchodového zabezpečení nebo
2. b) požívají některý z důchodů uvedených v odstavci 1 písm. c),

jsou s odchylkami stanovenými v tomto díle vyhlášky zabezpečeni jako umělci uvedení v odstavci 1, jestliže vykonávají svou činnost jako povolání tvořící trvalý zdroj příjmů, avšak nikoli v pracovním poměru, a přihlásí se k zabezpečení (dobrovolné zabezpečení).

(3) Jako výkonní umělci jsou zabezpečeni též

1. a) hudebníci z povolání uznaní organizací, které přísluší řídit a organizovat koncertní a jinou hudební činnost podle zákona č. 81/1957 Sb., o koncertní a jiné hudební činnosti, a podle předpisů vydaných podle něho,
2. b) estrádní umělci uznaní organizacemi, kterým přísluší řídit a organizovat estrádní činnost podle zákona č. 82/1957 Sb., o estrádách, artistických produkcích a lidové zábavě, a podle předpisů vydaných podle něho**).

§ 60

Vznik a zánik zabezpečení

(1) Povinné zabezpečení umělce vzniká dnem, kterým podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace umělec začal soustavně vykonávat svou činnost, a zaniká dnem, kterým podle vyjádření této organizace uvedená činnost skončila; zaniká také dnem, od něhož umělec již nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 59 odst. 1.

(2) Dobrovolné zabezpečení umělce uznaného příslušnou vrcholnou ideovou organizací vzniká dnem, od něhož se umělec k zabezpečení přihlásil, nejdříve však od 1. ledna toho roku, v němž přihláška k zabezpečení došla k orgánu příslušnému provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky, a zaniká dnem, kterým se umělec odhlásil ze zabezpečení, ne však dříve než koncem kalendářního měsíce, v němž odhláška došla.

(3) Jako doba zaměstnání se započítává doba umělecké činnosti nejdříve od 1. října 1948. Jde-li o dobrovolné zabezpečení umělce, započítává se z doby před 1. lednem 1969 jen doba, za kterou byl zaplacen příspěvek podle předpisů platných před tímto dnem (§ 62).

§ 61

Příjmové stupně

(1) Povinně zabezpečení umělci se zařazují podle výše ročního příjmu plynoucího z jejich činnosti do příjmových stupňů určených těmito pevnými měsíčními částkami:

(2) Za roční příjem umělce se považuje hrubý příjem z umělecké činnosti podrobený dani za kalendářní rok, snížený o skutečné režijní náklady spojené s výkonem této činnosti, nejvýše však

1. a) o 60 % při umělecké činnosti v oboru sochařství,
2. b) o 50 % při jiné výtvarné činnosti a při umělecké fotografii a
3. c) o 40 % při ostatní umělecké činnosti.

(3) Do příjmových stupňů zařazuje umělce orgán příslušný provádět zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky po slyšení příslušné vrcholné ideové organizace. V prvém roce zabezpečení se umělec zařadí podle pravděpodobné výše hrubého příjmu. Změnu v zařazení do příjmového stupně lze provést při podstatné změně příjmu jen do budoucna od počátku následujícího kalendářního roku.

(4) Dobrovolně zabezpečený umělec se zařazuje do toho z příjmových stupňů uvedených v odstavci 1, který odpovídá příjmu z jeho činnosti podle vyjádření příslušné vrcholné ideové organizace.

§ 62

Úhrada dlužného příspěvku

Okresní národní výbor může příspěvek dlužný za dobu před 1. lednem 1969 vybrat z běžného účtu umělce příkazem k vybrání, přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nepodléhají výkonu soudních rozhodnutí.*) Dlužný příspěvek lze uhradit srážkami z vyplácené dávky důchodového zabezpečení; vyplácená částka nesmí však klesnout pod nejnižší výměru důchodu.

§ 63

Dávky

(1) Ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte se poskytují tyto dávky

1. a) lázeňská péče,
2. b) nemocenské,
3. c) peněžitá pomoc v mateřství,
4. d) podpora při narození dítěte,
5. e) přídavky na děti,
6. f) pohřebné.

(2) Pokud se dále nestanoví jinak, řídí se poskytování dávek uvedených v předchozím odstavci předpisy o poskytování obdobných dávek platnými pro pracovníky.*)

§ 64

Lázeňská péče

Lázeňská péče může být poskytnuta za obdobných podmínek jako pracovníkům a způsobem, který stanoví předpisy o poskytování léčebně preventivní péče.

§ 65

Nemocenské

(1) Umělcům náleží nemocenské, jsou-li pro nemoc nebo úraz uznáni dočasně neschopnými k výkonu své činnosti.

(2) Výkonným umělcům a artistům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti. Spisovatelům, hudebním skladatelům, výtvarným umělcům, architektům, vědeckým pracovníkům a novinářům se poskytuje nemocenské od prvního dne pracovní neschopnosti, jestliže v důsledku pracovní neschopnosti nemohli přijmout nebo dokončit objednanou uměleckou práci; v ostatních případech jim náleží nemocenské od osmého dne pracovní neschopnosti.

(3) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny a činí

(4) Za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti se snižuje výše nemocenského stanovená v předchozím odstavci o 20 %.

(5) Nemocenské může být při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu zvýšeno až o 15 %, jestliže pracovní neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než měsíc; zvýšení může být přiznáno nejdříve od počátku druhého měsíce trvání této pracovní neschopnosti. Po dobu ústavního ošetřování může být zvýšené nemocenské vypláceno jen tehdy, má-li umělec nezaopatřené dítě; při rozhodování o přiznání zvýšeného nemocenského se hledí k sociálním poměrům umělcovy rodiny.

(6) Poskytuje-li se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky za tutéž dobu vedle nemocenského poskytovaného podle jiných předpisů, stanoví se nemocenské podle tohoto dílu vyhlášky nejvýše částkou, která spolu s nemocenským poskytovaným podle jiných předpisů nepřevýší za den částku 90 Kčs, popřípadě při zvýšení pro aktivní tuberkulózu částku 100 Kčs.

§ 66

Peněžitá pomoc v mateřství

(1) Peněžitá pomoc v mateřství umělkyně se poskytuje za kalendářní dny a činí v příjmovém stupni

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje i umělkyni, které náleží obdobná dávka z nemocenského pojištění (nemocenské péče) podle jiných předpisů; ustanovení § 65 odst. 6 platí obdobně.

§ 67

Jednorázové dávky

Podpora při narození dítěte se neposkytne, pokud náleží umělkyni nebo rodinné příslušnici umělce obdobné dávky z nemocenského pojištění (nemocenské péče) podle jiných předpisů*); to platí též o nároku umělce nebo jeho pozůstalých na pohřebné.

§ 68

Zápočet do doby nepřerušeného zaměstnání

Vstoupí-li umělec po skončení povinného zabezpečení do zaměstnání, použije se pro určení délky nepřerušeného zaměstnání v témž podniku přiměřeně předpisů platných pro pracovníky; přitom se doba povinného zabezpečení umělce posuzuje jako doba zaměstnání.

§ 69

Základ pro výpočet důchodu

(1) Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku se považuje za hrubý výdělek příjmový stupeň, do něhož byl umělec zařazen.

(2) Za hrubý výdělek za dobu před 1. květnem 1960 se považují

1. a) v době od 1. října 1948 do 31. prosince 1956 vyměřovací základy, do nichž byl umělec v té době zařazen,
2. b) v době od 1. ledna 1957 do 30. dubna 1960 vyměřovací základy (příjmové stupně), podle nichž umělec platil pojistné.

§ 70

Starobní důchod

(1) Netrvalo-li zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky bezprostředně přede dnem vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě aspoň 10 let, nepřihlíží se při stanovení průměrného měsíčního výdělku k příjmu dosaženému činností umělce v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně. Jestliže umělec dovrší dobu 10 let nepřetržitého zabezpečení podle tohoto dílu vyhlášky teprve po vzniku nároku na starobní důchod, přizná se mu ode dne dovršení této doby zabezpečení, je-li to pro něj výhodnější, starobní důchod nově vypočtený ke dni vzniku nároku na důchod z průměrného měsíčního výdělku, při jehož stanovení se přihlédne i k příjmu dosaženému umělcem v době, kdy byl zabezpečen dobrovolně.

(2) Umělci, který vykonává svou činnost po vzniku nároku na starobní důchod a má z ní po srážce skutečných režijních nákladů (§ 61 odst. 2) příjem vyšší než 6 000 Kčs ročně, se starobní důchod neposkytuje. Pro umělce starší 65 let a umělkyně starší 60 let, jejichž příjem přesahuje uvedenou částku, platí o výplatě starobního důchodu a o zvyšování nároku na tento důchod předpisy platné pro pracovníky. Za dobu, po kterou se starobní důchod neposkytuje, zvyšuje se nárok na tento důchod za každý rok činnosti, pro niž je umělec zabezpečen a která je vykonávána po vzniku nároku na starobní důchod, podle předpisů platných pro pracovníky.

§ 71

Řízení. Součinnost vrcholných ideových organizací umělců

(1) Vrcholné ideové organizace umělců spolupůsobí při provádění zabezpečení umělců a při přípravě podkladů potřebných pro rozhodování o dávkách, zejména

1. a) podávají vyjádření o tom, které kulturní pracovníky lze uznat za umělce,
2. b) sledují činnost umělců a určují počátek a konec této činnosti pro vznik a zánik zabezpečení,
3. c) podávají vyjádření o výši příjmů umělců a o jejich hospodářském postavení v době pracovní neschopnosti.

(2) Přihlášky k zabezpečení a odhlášky z něho se podávají okresnímu národnímu výboru prostřednictvím vrcholných ideových organizací. Pokud jde o vědecké pracovníky, podávají se přihlášky a odhlášky přímo okresnímu národnímu výboru, který také sám zjišťuje výši příjmu vědeckých pracovníků a jejich hospodářské postavení v době nemoci.

(3) Působnost, která podle této vyhlášky náleží příslušné vrcholné ideové organizaci umělců, vykonává

1. a) ve věcech vědeckých pracovníků ústřední výbor Odborového svazu pracovníků školství a vědy podle zásad dohodnutých s Československou akademií věd,
2. b) ve věcech artistů organizace, kterým přísluší organizovat a provozovat artistickou činnost podle zákona č. 82/1957 Sb. a předpisů vydaných podle něho,
3. c) ve věcech hudebníků z povolání a estrádních umělců organizace uvedené v § 59 odst. 3,
4. d) ve věcech spisovatelů a překladatelů literárních děl, kteří nejsou členy Svazu československých spisovatelů, ministerstvo kultury a informací nebo orgán jím pověřený.

§ 72

(1) Za účast na přípravě k obraně Československé socialistické republiky se považuje účast na akci, která je předem organizována a označena jako příprava k této obraně a je též tak prováděna.

(2) Kdo utrpěl úraz (nemoc z povolání) při přípravě nebo v přímé souvislosti s ní, je povinen ohlásit to bez prodlení složce, která organizovala přípravu; to platí obdobně pro pozůstalé po něm.

(3) Složka, která organizuje přípravu, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle tohoto oddílu, a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do osmi dnů po provedeném šetření okresnímu národnímu výboru.

§ 73

(1) Službou v ozbrojených silách se rozumí

1. a) základní služba (§ 27 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění zákona č. 19/1958 Sb.),
2. b) náhradní služba (§ 28 branného zákona),
3. c) další služba (§ 37 branného zákona),
4. d) vojenské cvičení (§ 39 branného zákona),
5. e) mimořádná služba (§ 46 odst. 1 branného zákona),
6. f) zvláštní služba (§ 46 odst. 2 branného zákona), s výjimkou zvláštní služby příslušníků Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti,
7. g) osobní úkony pro potřebu ozbrojených sil (§ 45 branného zákona).

(2) Vykonává-li voják po skončení jednoho druhu služby bezprostředně tentýž nebo jiný druh služby v ozbrojených silách, posuzuje se navazující služba z hlediska nároku na zaopatřovací příspěvek jako pokračování předcházející služby.

(3) Zaopatřovací příspěvek se poskytuje těm členům rodiny vojáka, kteří mají trvalý pobyt na území Československé socialistické republiky.

(4) Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky; poté až do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo je invalidní [§ 33 odst. 3 písm. b) a c) zákona]. Za nezaopatřené se nepovažuje dítě, které má bezplatné plné ústavní nebo internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací.

(5) Za dítě vojáka se považuje i dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů, jestliže s ním žilo do dne jeho nástupu služby v ozbrojených silách ve společné domácnosti a voják o ně pečoval, protože otec dítěte zemřel nebo je nezvěstný.

(6) Podmínka společné domácnosti je splněna, i když manželka, dítě vojáka nebo dítě, které voják převzal do péče nahrazující péči rodičů, žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména z důvodů bytových, zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích. Za vážný důvod, pro který manželka nebo družka nemůže být výdělečně činnou, se považuje např. těhotenství počínajíc čtvrtým měsícem, studium, péče o zdravé dítě předškolního věku starší tří let, jestliže nelze péči o ně zajistit jinak, apod.

(7) Péči o dítě ve věku do tří let se klade na roveň péče o invalidní dítě starší tří let až do skončení 18. roku jeho věku, které potřebuje stálé péče a nemůže být umístěno v ústavu sociální péče.

(8) Zaopatřovací příspěvek lze v případech hodných zřetele poskytovat též zletilé příbuzné manželky vojáka za podmínek stanovených v § 44 odst. 1 písm. e) zákona.

§ 74

(1) Zaopatřovací příspěvek může být poskytován též rodičům, prarodičům, občanům, kteří pečovali o vojáka jako rodiče, tchánovi a tchyni vojáka, kteří jsou starší 65 let nebo plně invalidní a jsou sociálně potřební, pokud jim voják poskytoval prostředky k výživě aspoň po dobu tří měsíců přede dnem nástupu služby v ozbrojených silách.

(2) Zaopatřovací příspěvek pro občany uvedené v předchozím odstavci činí 300 Kčs měsíčně na osobu, nemůže však činit více, než činí průměrná částka, kterou jim voják pravidelně poskytoval v posledních třech kalendářních měsících před nástupem služby v ozbrojených silách.

(3) Zaopatřovací příspěvek se krátí o částku, o kterou úhrn zaopatřovacího příspěvku a čistého příjmu občanů uvedených v odstavci 1 převyšuje částku 300 Kčs měsíčně; jde-li o manželskou dvojici nebo o druha s družkou, krátí se úhrn jejich zaopatřovacích příspěvků o částku, o kterou tento úhrn spolu s čistým příjmem manželské dvojice (druha a družky) převyšuje částku 600 Kčs měsíčně.

§ 75

Svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo osamělému vojákovi a vojákovi, jehož manželka, družka nebo zletilá příbuzná pečuje o jeho dítě a má čistý příjem bez přídavků na děti nejvýše 600 Kčs měsíčně, a vojákyni za stejných podmínek může být poskytován příspěvek na úhradu za užívání bytu a za služby s tím spojené až do částky 150 Kčs měsíčně. Tento příspěvek lze též poskytnout, nevyplácí-li se manželce, družce nebo zletilé příbuzné vojáka zaopatřovací příspěvek z důvodů uvedených v § 49 odst. 2 zákona.

§ 76

Za příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu, výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium ani výživné.

§ 77

(1) Průměr čistých výdělků vojáka se pro účely zaopatřovacího příspěvku zjišťuje z příjmů, které jsou započitatelné pro stanovení průměrného měsíčního výdělku (§ 13) po srážce daně ze mzdy, popřípadě z příjmů, které jsou započitatelné pro zařazení umělce do příjmového stupně (§ 61) po srážce daně z literární a umělecké činnosti.

(2) Měl-li voják v rozhodné době několik druhů příjmů z pracovní činnosti, např. z pracovního poměru a z činnosti v jednotném zemědělském družstvu, zjišťuje se průměr čistých výdělků ze součtu všech příjmů (§ 13 odst. 6 až 9).

(3) U vojáků, kteří v posledních 12 kalendářních měsících před nastoupením služby v ozbrojených silách byli učni nebo studenty, se v těchto kalendářních měsících považuje za příjem z pracovní činnosti částka 800 Kčs měsíčně, pokud odměna učně nebo skutečný výdělek studenta dosažený při výrobní práci není vyšší.

(4) Z doby rozhodné pro výpočet průměru čistých výdělků vojáka se vylučuje doba služby v ozbrojených silách, doba pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a doba účasti na odborném a politickém školení; vylučují-li se tyto doby, nezapočítávají se ani příjmy v nich dosažené.

§ 78

Zabezpečení umělců v době vojenského cvičení

(1) Podle dalších ustanovení se poskytuje umělcům (§ 59 odst. 1 a 3) zaopatřovací příspěvek v době výkonu vojenského cvičení nebo jiné obdobné služby v ozbrojených silách s výjimkou vojenské základní a náhradní služby, jestliže jejich důchodové zabezpečení trvalo bezprostředně před nástupem vojenského cvičení aspoň tři měsíce; splnění této podmínky se nevyžaduje, jestliže nemohla být splněna z důvodu obecného zájmu nebo z jiných vážných důvodů.

(2) Do doby tříměsíčního trvání důchodového zabezpečení umělce před nastoupením vojenského cvičení se započítává též doba studia na odborné škole nebo doba trvání pracovního poměru umělce, jestliže bezprostředně předcházely umělecké činnosti.

(3) Zaopatřovací příspěvek činí za každý měsíc vojenského cvičení

1. a) 400 Kčs, není-li tu žádná z osob uvedených v odstavci 5,
2. b) 520 Kčs, je-li tu jedna z uvedených osob,
3. c) 720 Kčs, jsou-li tu dvě z uvedených osob,
4. d) 760 Kčs, jsou-li tu tři nebo více takových osob.

(4) Zaopatřovací příspěvek umělce se snižuje o částky, které umělec přijme v době vojenského cvičení za svou uměleckou činnost.

(5) Při vyměřování zaopatřovacího příspěvku podle odstavce 3 se hledí k těmto osobám:

1. a) k manželce, nezletilým dětem a vnukům, žijí-li s umělcem trvale ve společné domácnosti;
2. b) k jiným osobám, jestliže nemají vlastní příjem přesahující částku 200 Kčs měsíčně a žijí s umělcem ve společné domácnosti, nebo s ním sice ve společné domácnosti nežijí, avšak umělec jim pravidelně přispíval na výživu před nástupem služby v ozbrojených silách aspoň částkou 100 Kčs měsíčně.

(6) V době, za kterou umělci náleží zaopatřovací příspěvek podle těchto ustanovení, nenáleží členům jeho rodiny zaopatřovací příspěvek podle jiných předpisů*).

§ 79

Výplata zaopatřovacího příspěvku

Zaopatřovací příspěvek se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a vyplácí se ve stanoveném výplatním termínu na běžný měsíc. Za část kalendářního měsíce se vyplácí poměrný díl, a to za každý den služby v ozbrojených silách třicetina měsíčního zaopatřovacího příspěvku.

§ 80

Uplatnění nároku

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt, popřípadě v jehož obvodu měl umělec trvalý pobyt naposledy před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v přihlášce o zaopatřovací příspěvek a postoupí ji okresnímu národnímu výboru.

(2) O poskytnutí zaopatřovacího příspěvku rozhoduje okresní národní výbor**), v jehož obvodu měl voják naposledy trvalý pobyt před nástupem vojenské služby. Tento národní výbor vyrozumí o přiznání zaopatřovacího příspěvku také vojenský útvar, jehož je voják příslušníkem.

§ 81

Souběh nároků na zaopatřovací příspěvek

Jsou-li u téhož oprávněného splněny podmínky pro poskytnutí zaopatřovacího příspěvku podle různých předpisů, náleží jen jeden, a to vyšší.