Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 30

Do doby zaměstnání domáckého dělníka se započítávají jen kalendářní měsíce, za které dosáhl domácký dělník výdělku aspoň 120 Kčs. Započítávají se též kalendářní měsíce, za které domácký dělník nemohl dosáhnout tohoto výdělku jen proto,

1. a) že byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské, nebo že nemohl konat práci z jiných důvodů, avšak po dobu nekonání prací měl nárok na náhradu mzdy,
2. b) že během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil, nebo proto,
3. c) že domácká dělnice byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 31

(1) Za hrubý výdělek domáckého dělníka v kalendářním měsíci se považuje hrubá odměna za odvedenou práci, která byla domáckému dělníku zúčtována za tento měsíc, pokud podléhá dani ze mzdy. Do výdělku se nezapočítávají režijní náhrady a cena surovin, které si domácký dělník opatřuje na vlastní náklad.

(2) Hrubý výdělek se započítává i za kalendářní měsíce, které nelze započítat do doby zaměstnání; tyto měsíce se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

(3) Hrubý výdělek se započítává do výše průměrného výdělku, kterého by dosáhl dělník vykonávající v téže době stejné zaměstnání v závodě, pro který domácký dělník pracoval.

§ 32

Učňové

(1) Za hrubý výdělek učně se považuje částka 800 Kčs měsíčně, pokud odměny učně nejsou vyšší. Stal-li se učeň invalidním (částečně invalidním) následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek učně, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.

(2) Pracovním úrazem učně je též úraz, který učeň utrpěl při výchově k povolání nebo v souvislosti s ní.

(3) Ustanovení o důchodovém zabezpečení učňů platí obdobně pro mládež starší 15 let, která je vychovávána k povolání v zařízeních státní správy pro mládež vyžadující zvláštní péče, i když nejde o učební poměr.

§ 33

Sezónní a kampaňoví pracovníci

(1) Za dobu zaměstnání sezónního nebo kampaňového pracovníka*) se považují kalendářní měsíce, za které dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs. Jestliže pracovník odpracoval v zemědělství nebo v lesnictví na sezónních nebo kampaňových pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce hrubého výdělku za tyto práce aspoň 3000 Kčs, započítává se do doby zaměstnání celý kalendářní rok.

(2) Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítává úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce výkonem sezónních nebo kampaňových prací, tedy i měsíčních výdělků nižších než 120 Kčs; kalendářní měsíce, za které pracovník dosáhl výdělků nižších než 120 Kčs měsíčně, se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

§ 34

Pracovníci na nepravidelnou výpomoc

(1) Za dobu zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc*) se považují kalendářní měsíce, v nichž pracoval více než šest dnů v měsíci a za které dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs.

(2) Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítává úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce při nepravidelných výpomocích, tedy i měsíčních výdělků nižších než 120 Kčs; kalendářní měsíce, za které pracovník dosáhl výdělků nižších než 120 Kčs měsíčně, se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

§ 35

(1) Pracovníky v zahraničí**) jsou pracovníci československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou československými občany a jsou přiděleni nebo přijati po 30. září 1948 k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.

(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se pro účely důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.

(4) Je-li hrubý výdělek podle předchozích odstavců nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat).

(5) Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do hrubého výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.

§ 36

Vyplácí-li pracovníku v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro důchodové zabezpečení závodu, který plní povinnosti závodu pro účely sociálního zabezpečení.

§ 37

(1) Za experty v zahraničí***) se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni po 30. září 1948 v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (podniky).

(2) Stejně jako experti se v důchodovém zabezpečení posuzují pracovníci, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu v zahraničí a pobírají v zahraničí stipendium.

(3) Pro účely důchodového zabezpečení se za experty nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito pracovníci jsou zabezpečeni podle § 35 a 36.

§ 38

Za hrubý výdělek experta se pro účely důchodového zabezpečení považuje jeho měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru za poslední rok před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí.

§ 39

Ustanovení § 35 až 38 se nevztahují

1. a) na pracovníky - členy posádek československých dopravních prostředků a na pracovníky, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku;
2. b) na pracovníky vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů;
3. c) na pracovníky, kteří v době odchodu do zahraničí jsou povinně zabezpečeni podle předpisů o nemocenském a důchodovém zabezpečení spisovatelů, hudebních skladatelů, výtvarných umělců, architektů, vědeckých pracovníků, výkonných umělců a artistů (§ 59 a násl.), u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení;
4. d) na občany zabezpečené podle předpisů o sociálním zabezpečení družstevních rolníků*), u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení.

§ 40

(1) Pokud jinak nevyplývá z dalších ustanovení, jsou ve stejném rozsahu jako pracovníci důchodově zabezpečeni i funkcionáři národních výborů, funkcionáři komisí lidové kontroly a statistiky, soudci z povolání, advokáti - členové advokátních organizací, studenti, vědečtí a umělečtí aspiranti a dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby.

(2) Jako pracovníci jsou též důchodově zabezpečeni pracující, kteří jsou činni pro socialistickou organizaci v poměru, který má obsah pracovního poměru, není však takto označen nebo nemá všechny náležitosti předepsané pro vznik pracovního poměru. Toto ustanovení neplatí pro občany, kteří jsou zabezpečeni podle zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a předpisů vydaných podle něho.

(3) V rozsahu uvedeném v § 53 jsou důchodově zabezpečeni odsouzení, kteří jsou v době výkonu trestu odnětí svobody zařazeni k výkonu prací.

§ 41

Důchodového zabezpečení jsou s účinností od 1. října 1948 účastni předseda národního výboru, jeho náměstkové, tajemník, další členové rady a předsedové komisí národního výboru, jestliže

1. a) jsou plně uvolněni pro výkon této funkce ze svého zaměstnání nebo z jiné činnosti nebo
2. b) pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen zčásti a jsou již z důvodu zaměstnání důchodově zabezpečeni jako pracovníci nebo
3. c) jsou poživateli invalidního (částečného invalidního) důchodu a vykonávají funkci aspoň po polovinu normální pracovní doby nebo
4. d) splňují podmínky pro nárok na starobní důchod nebo požívají jiný důchod z důchodového zabezpečení a vykonávají funkci plně uvolněného funkcionáře.

§ 42

(1) Za hrubý výdělek funkcionářů uvedených v § 41 se považuje hrubá odměna za výkon funkce v národním výboru, včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy.

(2) Úraz, který utrpí funkcionář při plnění úkolů vyplývajících z funkce nebo v souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.

§ 43

Ostatní poslanci národního výboru

(1) Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 41 ani není důchodově zabezpečen z jiného důvodu a stal se následkem tohoto úrazu plně (částečně) invalidním, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.

(2) Utrpěl-li pracovní úraz poslanec národního výboru, který je poživatelem starobního nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu z důchodového zabezpečení pracovníků, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 41 a jemuž pracovní úraz způsobil plnou (částečnou) invaliditu, vyměří se mu invalidní (částečný invalidní) důchod náležející při pracovním úrazu z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.

(3) Zemřel-li následkem pracovního úrazu poslanec národního výboru, který byl zabezpečen podle předchozích odstavců, náležejí pozůstalým po něm dávky pozůstalých vyměřené z důchodů stanovených podle těchto odstavců.

§ 44

Průměrný měsíční výdělek

(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 41, ale je důchodově zabezpečen jako pracovník, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku; jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu, nehledí se však k těmto odměnám pro zjištění, zda trvá pokles výdělku jako podmínka nároku na částečný invalidní důchod.

(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v předchozím odstavci, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku.

(3) Orgán, který poskytl odměnu nebo náhradu ušlého výdělku podle předchozích odstavců, oznámí její výši závodu, k němuž je poslanec národního výboru v pracovním poměru, a závod ji uvede v evidenčním listě o době zaměstnání a výdělku odděleně od ostatních příjmů.

§ 45

Funkcionáři a ostatní členové komisí lidové kontroly a statistiky

Funkcionáři a ostatní členové komisí lidové kontroly a statistiky jsou důchodově zabezpečeni stejně jako funkcionáři a ostatní poslanci národních výborů (§ 41 až 44).

§ 46

Advokáti - členové advokátních organizací

(1) Doba členství advokáta v advokátní organizaci se považuje pro účely důchodového zabezpečení za dobu zaměstnání.

(2) Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy na odměnách za práci v advokátní organizaci, vyplácené podle předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud podléhají dani ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.

§ 47

(1) Dobou studia je vedle dob studia uvedených v § 6 odst. 1 č. 4 zákona též

1. a) doba studia československých občanů v cizině; tato doba se započítává za stejných podmínek, za jakých se započítává doba zaměstnání v cizině ( § 6 odst. 1 č. 5 zákona);
2. b) doba studia účastníků inženýrských kursů.

(2) Za hrubý výdělek studenta se považuje částka 800 Kčs měsíčně.

(3) Dosáhl-li student při výrobní práci v některém měsíci vyššího hrubého výdělku než 800 Kčs měsíčně, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci hrubý výdělek skutečně dosažený. Stal-li se student plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl při výrobní práci nebo v souvislosti s ní, považuje se za hrubý výdělek studenta, pokud je to pro něj příznivější, hrubý výdělek, kterého by dosáhl při výrobní práci, kdyby ji konal po plnou pracovní dobu stanovenou právními předpisy pro příslušné pracovní odvětví.

(4) Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl

1. a) při vyučování nebo v souvislosti s ním*) a při práci ve školní dílně nebo na školním pozemku anebo v souvislosti s ní; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty písm. b) až d) zákona platí obdobně;
2. b) při výrobní práci v závodě nebo provozní praxi anebo v souvislosti s nimi; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

§ 48

(1) Do doby zaměstnání pracovníků, kteří jsou účastníky studia vedle zaměstnání (večerního, dálkového, externího), se započítává i doba neplaceného pracovního volna, které jim bylo poskytnuto závodem pro účely studia; pro tyto účastníky však neplatí ustanovení § 47 odst. 2 a 3.

(2) Doba neplaceného pracovního volna se považuje pro výpočet průměrného měsíčního výdělku za náhradní dobu.

(3) K hospodářskému zabezpečení, které účastníkům studia vedle zaměstnání poskytuje závod v době neplaceného pracovního volna, se nehledí pro stanovení výše dávky důchodového zabezpečení.

(4) Utrpí-li pracovník, který je účastníkem studia vedle zaměstnání, úraz za okolností uvedených v § 47 odst. 4, považuje se takový úraz za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

§ 49

(1) Pracovním úrazem vědeckého nebo uměleckého aspiranta je úraz utrpěný při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty nebo v souvislosti s ní; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

(2) Za hrubý výdělek vědeckého nebo uměleckého aspiranta se považuje stipendium a odměny vyplácené za činnost vykonávanou podle organizačního nebo studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty; u aspiranta vyslaného na školení do ciziny se považuje za hrubý výdělek částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo, kdyby se školil v Československé socialistické republice.

(3) Úraz, který utrpí vědecký (umělecký) aspirant-externista důchodově zabezpečený jako pracovník při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké (umělecké) aspiranty-externisty nebo v souvislosti s touto činností, se považuje za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 22 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

§ 50

Jako doba zaměstnání dobrovolných spolupracovníků pečovatelské služby (pečovatelů) se od 1. ledna 1957 započítávají kalendářní měsíce, za které pečovatel dosáhl odměnu za výkon pečovatelské služby aspoň 400 Kčs. Započítávají se mu též kalendářní měsíce, za které pečovatel nemohl dosáhnout této odměny jen proto,

1. a) že byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské,
2. b) že pečovatel během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil,
3. c) že mu byla poskytována lázeňská péče podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky, nebo proto,
4. d) že pečovatelka byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 51

(1) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.

(2) Při stanovení průměrného měsíčního výdělku se započítávají i odměny, které nedosahují částky 400 Kčs měsíčně; měsíce, za které dosáhl pečovatel odměny nižší než 400 Kčs měsíčně, se zahrnují též do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

§ 52

(1) Za pracovní úraz pečovatele (§ 50) se považuje úraz, který se přihodil pečovateli při úkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných národním výborem.

(2) Jestliže se pečovatel stal plně (částečně) invalidním nebo zemřel následkem pracovního úrazu, vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs; z takto vyměřeného invalidního důchodu se stanoví též dávky pozůstalých.

§ 53

Odsouzení

(1) Důchodové zabezpečení odsouzeného, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací v rozsahu obvyklém u pracovníků, vzniká dnem zařazení na tyto práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953; přitom nerozhoduje, zda pracuje v útvaru nápravného zařízení nebo mimo tento útvar. Důchodové zabezpečení zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán.

(2) Odsouzený, který je zařazen k výkonu prací za jiných podmínek, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, je důchodově zabezpečen jen za podmínek stanovených ve směrnicích ministerstva vnitra vydaných podle odstavce 7.

(3) Doba, po kterou byl odsouzený důchodově zabezpečen, se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

(4) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje odměna za vykonanou práci. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za trest, započítává se pro stanovení průměrného měsíčního výdělku náhrada odpovídající ušlému výdělku (§ 9 odst. 3 zákona) v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.

(5) Pro odsouzeného, který je v době výkonu trestu odnětí svobody v učebním poměru, platí ustanovení § 32.

(6) Při posuzování plné (částečné) invalidity odsouzeného se za jeho dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. O plné (částečné) invaliditě odsouzeného rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení po konsultaci mezi lékařem této komise a zdravotnickým orgánem nápravného zařízení.

(7) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě se Státním úřadem sociálního zabezpečení a Ústřední radou odborů podrobnosti.

§ 54

(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod se poskytuje pro plnou (částečnou) invaliditu způsobenou úrazem, který utrpěli

1. a) poslanci a členové komisí národních výborů, soudci, kteří vykonávají svou funkci vedle svého zaměstnání (pracovní činnosti), soudci místních lidových soudů a jiní funkcionáři při výkonu funkce nebo v souvislosti s ní, pokud nejsou důchodově zabezpečeni již podle předchozích ustanovení;
2. b) dobrovolní požárníci, jakož i občané, kteří byli přibráni ku pomoci nebo konali povinnost v oboru požární ochrany, při plnění úkolů v oboru požární ochrany, počítajíc v to i potřebný výcvik, nebo při zásahu proti živelním pohromám nebo nehodám a při odstraňování jejich následků;
3. c) zdravotníci, funkcionáři a členové Československého červeného kříže při přímé účasti na provádění úkolů této organizace, počítajíc v to i potřebný výcvik, jakož i dobrovolní spolupracovníci přibraní k pomocným akcím spadajícím do působnosti Československého červeného kříže při součinnosti na provádění těchto úkonů;
4. d) dárci krve při účasti na všech úkonech potřebných k splnění úkolů organizovaného dárcovství krve;
5. e) dobrovolní členové Horské služby při plnění úkolů Horské služby, zejména v souvislosti se záchrannými akcemi;
6. f) dobrovolní spolupracovníci pečovatelské služby, pokud nejsou zabezpečeni jako pracovníci (§ 50 až 52), při úkonu této služby prováděné podle pokynů daných národním výborem;
7. g) občané se změněnou pracovní schopností při provádění přípravy pro povolání;
8. h) účastníci organizované tělesné výchovy, kteří dokončili povinnou školní docházku, s výjimkou účastníků ze zahraničí, jestliže se jim úraz přihodil jako cvičencům, sportovcům, turistům nebo jako dobrovolným organizačním a výchovným pracovníkům při činnosti vykonávané podle pokynů příslušného vedoucího nebo tělovýchovné složky, která poskytuje příležitost k této činnosti v souladu s příslušnými pravidly a řády;
9. ch) účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád (§ 56).

(2) Pracovnímu úrazu se klade naroveň onemocnění přenosnými a parasitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti s činnostmi uvedenými v předchozím odstavci.

§ 55

(1) Důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs, pokud není pro oprávněného výhodnější vyměřit důchod z průměrného měsíčního výdělku z jeho zaměstnání.

(2) Jde-li o nepracujícího poživatele invalidního (částečného invalidního) důchodu nebo starobního důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), vyměří se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs, pokud je to pro důchodce výhodnější.

(3) Zemřel-li zraněný následkem úrazu uvedeného v § 54, náleží pozůstalým po něm dávky pozůstalých.

§ 56

(1) Krátkodobá ani neplacená brigádnická činnost*) se nepovažují pro účely důchodového zabezpečení za zaměstnání. Jestliže však pracovní poměr brigádníka k dosavadnímu závodu trvá a poskytl-li tento závod brigádníkovi neplacené pracovní volno k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnují se dny tohoto neplaceného pracovního volna do doby, za niž se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

(2) Za brigádníky se považují též občané vypomáhající při svépomocné bytové výstavbě v rozsahu svépomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

(3) Utrpěl-li brigádník při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li nemocí z povolání v přímé souvislosti s brigádnickou činností, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky.

(4) Byl-li brigádník bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci důchodově zabezpečen jako pracovník, vyměřuje se důchod z jeho průměrného měsíčního výdělku; jestliže je to pro brigádníka příznivější, vyměřuje se důchod z průměrného měsíčního výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav pracovník, vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs. Nebyl-li brigádník důchodově zabezpečen jako pracovník nebo nebyl-li důchodově zabezpečen vůbec, vyměří se důchod z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.

§ 57

(1) Závod, pro nějž brigádník pracuje, je povinen

1. a) vést jmenovitě seznamy všech brigádníků, vyznačit u každého z nich dny, ve kterých brigádník pracoval, a tyto seznamy řádně uschovávat, popřípadě je předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení;
2. b) hlásit úraz (nemoc z povolání) podle předpisů o hlášení pracovních úrazů.

(2) Kdo organizuje brigádnickou akci, je povinen dát závodu, pro nějž se brigáda koná, podklady potřebné pro splnění úkolů uvedených v předchozím odstavci.

§ 58

Kdo uplatňuje nárok podle § 54 až 57, oznámí pracovní úraz bez průtahu příslušné organizaci nebo její složce. Tato organizace ohlásí úraz po provedeném šetření nejpozději do osmi dnů okresnímu národnímu výboru s výstižným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Dárce krve ohlásí úraz u transfusní stanice, kde daroval krev, nebo u ústavu národního zdraví, u něhož byl ošetřován; tato zařízení plní povinnosti náležející jinak dobrovolné organizaci. Spolupracovník pečovatelské služby ohlásí úraz národnímu výboru, který ho pověřil úkony pečovatelské služby.