Vyhláška Ministerstva dopravy o pravidelných technických prohlídkách a měření emisí silničních vozidel

Příloha A

Označení světelných zařízení dle EHK

Světlomet s potkávacím a dálkovým světlem asymetrický a světlomety se světlem do mlhy

příklad:

3 - Označení zkušebny -dle čísel zemí užívajících předpisy EHK:

1. E 1 - SRN
2. E 2 - Francie
3. E 3 - Itálie
4. E 4 - Nizozemsko
5. E 5 - Švédsko
6. E 6 - Belgie
7. E 7 - Maďarsko
8. E 8 - Česká rep.
9. E 8 - Česká rep.
10. E 9 - Španělsko
11. E 10 - Jugoslávie
12. E 11 - Anglie
13. E 12 - Rakousko
14. E 12 - Lucembursko
15. E 14 - Švýcarsko
16. E 15 - býv. NDR
17. E 16 - Norsko
18. E 17 - Finsko
19. E 18 - Dánsko
20. E 19 - Rumunsko
21. E 20 - Polsko
22. E 21 - Portugalsko
23. E 27 - Slovensko

4 - –» světlomet pro levostranný provoz

«- -» světlomet pro oboustranný provoz

5 - homologační číslo přidělené zkušebnou

6 - číselný kód maximální svítivosti (v orámování nebo volně v blízkosti kružnice s písmenem E uvnitř)

Homologační značky musí být nesmazatelné a umístěné na krytu světla tak, aby po namontování světelného zařízení byly čitelné.

Je-li na světelném zařízení (nebo na odrazce) slovní označení "TOP" nebo "OBEN", musí být vždy nahoře. Maximální svítivost, vyjádřená číselným kódem, je udávána v zaokrouhlených hodnotách ve smyslu příslušných předpisů EHK takto: 7,5; 10; 12,5; 17,5; 20; 25; 27,5; 30; 37,5; 40; 45; 50.

Svítivost světlometu (cd) se určí násobením číselného kódu hodnotou 3000. Z toho vyplývá, při požadavku max. svítivosti všech současně namontovaných dálkových světel 225 000 cd, že součet těchto číselných kódů nesmí být větší než 75. Prakticky tedy dvoustopé vozidlo s rychlostí nad 40 km.h^-1 smí mít buď např. 2 světlomety s dálkovým světlem s číselným kódem nejvýše 37,5 nebo např. 4 světlomety se značkami 4 x 17,5 nebo 2 x 25 a 2 x 12,5.

Svítilny a odrazky

příklad:

Příloha č. 2

Seznam a charakteristika přístrojů a zařízení používaných k technickým prohlídkám

Přístroje a zařízení používané ve stanici technické kontroly musí umožňovat provádět měření dle metodik stanovených výrobcem těchto přístrojů a zařízení a schválených pro provádění technických prohlídek ve stanici technické kontroly. Každé měřící zařízení musí zároveň splňovat i požadavky vyplývající z metrologického řádu stanic technické kontroly.

Schvalování přístrojů a zařízení používaných ve stanici technické kontroly se provádí podle podmínek a požadavků komise jmenované ministerstvem. Na základě laboratorních a provozních zkoušek u právnické osoby pověřené ministerstvem schválí ministerstvo měřící přístroj nebo technologické zařízení. Platnost tohoto schválení může časově omezit a zjistí-li pro to důvody, může platnost schválení pozastavit nebo zrušit.

1. a) PŘÍSTROJ NA DOHUŠŤOVÁNÍ, ODHUŠŤOVÁNÍ A KONTROLU TLAKU VZDUCHU V PNEUMATIKÁCH

   Charakteristika:

   Zařízení umožňuje dohušťovat, odhušťovat a měřit tlak vzduchu v pneumatikách.

   Zařízení je určeno pro připojení na rozvod tlakového vzduchu 0,8 MPa pro osobní automobily a 1-1,5 MPa pro nákladní automobily.

1. b) ZAŘÍZENÍ NA KONTROLU VŮLÍ NÁPRAVY

   Charakteristika:

   Zařízení je určeno k instalaci podél pracovní jámy. Pracovní desky umožňují podélný nebo příčný pohyb, který je přenášen na kola kontrolované nápravy vozidla.

   Zařízení v součinnosti s jámovým zvedáním umožňuje vizuální kontrolu vůlí v zavěšení a uložení kol nápravy.

1. c) 1. PŘÍSTROJ NA KONTROLU GEOMETRIE ŘÍZENÉ NÁPRAVY

   Charakteristika:

   Zařízení pracuje na mechanickém principu. Naměřené hodnoty se odečítají na úhloměrové stupnici nebo na displeji optoelektronické vyhodnocovací části přístroje.

   Zařízení umožňuje měřit přímo úhel sbíhavosti, úhel odklonu kol a úhel rejdu.

1. c) 2. PŘÍSTROJ NA ZJIŠŤOVÁNÍ STOPY KOL ŘÍZENÉ NÁPRAVY

   Charakteristika:

   Zařízení tvoří stabilní rám, na kterém je upevněna jednodílná nebo dvoudílná přejezdová deska s kontaktním spínačem.

   Zařízení měří stopu kol jedné nápravy.

1. d) ZAŘÍZENÍ NA KONTROLU HÁZIVOSTI KOL

   Charakteristika:

   Zařízení je délkové měřidlo s prodlouženými dotyky - přímým a úhlovým.

   Zařízení měří radiální a axiální házivost kol vozidla.

1. e) PŘÍSTROJ NA KONTROLU SEŘÍZENÍ SVĚTLOMETŮ

   Charakteristika:

   Optické zařízení pracující na principu přímé projekce.

   Zařízení umožňuje kontrolu seřízení světlometů motorových vozidel jejichž výška nad vozovkou je 200-1.300 mm.

1. f) 1. VÁLCOVÁ ZKUŠEBNA BRZD

   Charakteristika:

   Válcová zkušebna brzd je zařízení, na kterém se ve stanicích technické kontroly provádějí kontroly brzdových soustav vozidel.

   Provedení válcových zkušeben brzd používaných ve stanici technické kontroly musí umožňovat:

   1. 1. měření velikostí brzdných sil na obvodech kol jedné nápravy v závislosti na ovládací síle na pedál brzdy u kapalinových či smíšených brzdových soustav a zároveň měření tlaku vzduchu v brzdové soustavě vozidla u vzduchových brzd,
   2. 2. indikaci měřených veličin takovým způsobem, aby měřené hodnoty mohly být sledovány z místa řidiče zkoušeného automobilu nebo jízdní soupravy,
   3. 3. provedení grafického zápisu závislosti brzdných sil na brzdovém tlaku vzduchu nebo na ovládací síle působící na pedál brzdy a to při "brzdění" i "odbrzdění",
   4. 4. ruční dálkové ovládání všech hlavních funkcí z místa řidiče; zejména se jedná o spouštění a vypínání pohonných jednotek, a to i jednotlivě,
   5. 5. zřetelnou signalizací dosažení bloku (resp. skluzu v rozmezí mezi 15 až 25%) kteréhokoliv z kol nápravy,
   6. 6. šířka válců a jejich rozchod musí být takové, aby zkušebna byla použitelná pro všechny typy vozidel, pro které je určena.

1. f) 2. PŘÍSTROJ NA KONTROLU ÚČINKU BRZDOVÝCH SOUSTAV VOZIDEL JÍZDNÍ SOUPRAVY - DECELEROMETR

   Charakteristika:

   Decelerometr je přenosný přístroj, který v průběhu jízdní zkoušky snímá měřenou veličinu piezoelektrickým čidlem.

   Zařízení umožňuje vytištění protokolu:

   1. 1. s grafickým vyjádřením průběhu zpomalení vozidla a ovládací síly na pedál nebo brzdového tlaku vzduch v závislosti na čase,
   2. 2. s číselnými údaji maximálního zpomalení při odpovídající ovládací síle na pedál nebo tlaku,
   3. 3. s vypočtenými údaji střední hodnoty zpomalení a ovládací síly na pedál ve zvoleném časovém intervalu.

1. g) ZVEDÁK DO PRACOVNÍ JÁMY K NADZDVIŽENÍ NÁPRAVY VOZIDLA

   Charakteristika:

   Konstrukce zvedáku musí umožňovat jeho zabudování do pracovní jámy a možnost pojezdu v podélné a příčné ose pracovní jámy.

   Nosnost zvedáku je min. 1.250 kg pro osobní automobily a 8.000 pro nákladní automobily.

1. h) ZAŘÍZENÍ NA KONTROLU ZAPOJENÍ ZÁSUVKY TAŽNÉHO ZAŘÍZENÍ

   Charakteristika:

   Zařízení je přístroj na jehož panelu jsou umístěny světla (resp. kontrolky), odpovídající předepsanému světelnému zařízení přípojného vozidla.

   Při kontrole zásuvky tažného vozidla se po propojení tohoto zkušebního zařízení s kontrolovanou zásuvkou ověří správnost jejího zapojení a funkčnost.

   1. i) KONTINUÁLNÍ ODSÁVÁNÍ SPALIN PO CELÉ DÉLCE LINKY

      Charakteristika:

      Kontinuální odsávací zařízení je instalováno u stropu linky technické kontroly. Zařízení se skládá z vlastní odsávací a zpětné transportní větve, ventilátoru, z odsávacích hadic a nástavce pro připojení hadice k výfuku vozidla.

      Zařízení zabezpečuje kontinuální odsávání spalin z výfuku motorových vozidel v průběhu celé technické kontroly.

1. j) ROZVOD STLAČENÉHO VZDUCHU VE STANICI PRO OSOBNÍ AUTOMOBILY S TLAKEM 0,8 MPa A VE STANICI PRO UŽITKOVÉ AUTOMOBILY S TLAKEM 1, 0 MPa

   Charakteristika:

   Rozvod stlačeného vzduchu o daných parametrech se používá pro potřeby zařízení uvedených v bodě a) a eventuelně dle jejich provedení i v bodě b) a g). Na linkách technických prohlídek pro užitková vozidla se rozvod stlačeného vzduchu využívá při kalibraci válcové zkušebny brzd.

1. k) KONTROLNÍ TLAKOMĚR

   Charakteristika:

   Zařízení na kontrolu tlaku ve vzduchotlaké brzdové soustavě třídy přesnosti 2,5 a měřícího rozsahu do 1,0 MPa.

1. 1) PERSONÁLNÍ POČÍTAČ O PŘEDEPSANÉ KONFIGURACI

   Charakteristika:

   Počítač slouží pro vyhotovení protokolů o technických prohlídkách jednotlivých vozidel a ke sběru dat pro potřeby automatizovaného informačního systému stanic technické kontroly.

Příloha č. 3

Kontrolní nálepky pro vyznačení technické prohlídky a měření emisí

Kontrolní nálepka pro vyznačení technické prohlídky se umísťuje na zadní tabulku státní poznávací značky motorového a přípojného vozidla a slouží k označení vozidla, které úspěšně absolvovalo technickou prohlídku ve stanici technické kontroly.

Kontrolní nálepka pro vyznačení měření emisí se umísťuje na zadní tabulku státní poznávací značky motorového vozidla a slouží k označení vozidla, které úspěšně absolvovalo měření emisí ve stanici měření emisí.

Perforace kontrolních nálepek vyjadřuje měsíc a rok, kdy se vozidlo podrobí následující technické prohlídce ve stanici technické kontroly, nebo měření emisí ve stanice měření emisí, t. j. lhůtu platnosti prohlídky předchozí. Příští technická prohlídka nebo měření emisí vozidla by se měla uskutečnit nejpozději v měsíci, ve kterém končí platnost předchozí technické prohlídky nebo předchozího měření emisí.

Kontrolní nálepky perforuje a vylepuje podle výsledku technické prohlídky nebo měření emisí určený pracovník stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí. Držitele nebo řidiče vozidla poučí o povinnosti udržovat kontrolní nálepku v nepoškozeném stavu.

1. Popis kontrolních nálepek

   Kontrolní nálepka pro vyznačení technické prohlídky je provedena podle vzoru A a je barvy červené.

   Kontrolní nálepka pro vyznačení měření emisí je provedena podle vzoru B a je barvy zelené.

1. Výroba, distribuce a evidence kontrolních nálepek

   Výroba kontrolní nálepky je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje jejich výrobu ze speciálního k tomu účelu určeného materiálu a množství potřebném pro celou síť stanic technické kontroly a stanic měření emisí. Prodej a distribuci kontrolních nálepek zabezpečuje tato pověřená organizace na základě objednávek jednotlivých stanic technické kontroly nebo stanic měření emisí podle jejich kapacit. Kontrolní nálepky stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí objednává u pověřené právnické osoby nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání.

   Kontrolní nálepky mají charakter ceniny a jsou evidovány jako zúčtovací doklady jak u pověřené právnické osoby, tak v každé stanici technické kontroly a stanici měření emisí. Evidenci nálepek vede pověřený pracovník organizace. Všechny kontrolní nálepky se ukládají v uzamčených kovových skříních. Klíč od této skříně má pouze pověřený pracovník a duplikát musí být uložen v zapečetěné schránce u vedoucího.

   Kontrolní nálepky jsou denně zúčtovány (počet vydaných a zbývajících nálepek) a porovnány s počtem provedených kontrol a počtem vydaných náhradních nálepek. Poškozené kontrolní nálepky se uschovají do doby jejich komisionálního zrušení a zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby. O jejich zničení se provede záznam v evidenci kontrolních nálepek stanice technické kontroly a stanice měření emisí. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí a pracovník pověřené právnické osoby.

   Vedoucí stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí určí pověřeného pracovníka vedením evidence kontrolních nálepek, manipulací s nimi a jejich výdejem. Tento pracovník odpovídá za jejich obhospodařování. Vedoucí stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí upřesní evidenci, výdej a manipulaci s kontrolními nálepkami podle konkrétních podmínek stanice technické kontroly nebo stanice měření emisí.

   Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence kontrolních nálepek provádějí osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby.

1. Platnost kontrolních nálepek

   Platnost kontrolní nálepky končí posledním dnem v měsíci vyznačeném na této nálepce.

1. Umístění kontrolních nálepek na tabulce státní poznávací značky

   Uspořádání kontrolních nálepek a jejich umístění na tabulce státní poznávací značky podle vzoru C je následující:

   1. a) na obdélníkové jednořádkové tabulce začínající sérií písmen se kontrolní nálepky nalepí do mezery mezi skupinu písmen a první dvojčíslí. Kontrolní nálepka pro vyznačení technické prohlídky se lepí do horní poloviny a kontrolní nálepka pro vyznačení měření emisí do spodní poloviny této mezery podle vzoru C₁. U starších provedení tabulek státních poznávacích značek se tyto nálepky lepí nad a pod pomlčku mezi skupinu písmen a první dvojčíslí;
   2. b) na obdélníkové jednořádkové tabulce počínající skupinou čísel (tabulka pro přívěs za osobní automobil) se lepí kontrolní nálepka pro vyznačení technické prohlídky mezi první dvojčíslí a skupinu písmen do horní poloviny výšky písmen podle vzoru C₂;
   3. c) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se kontrolní nálepky lepí vlevo od skupiny písmen horního řádku. Kontrolní nálepka pro vyznačení technické prohlídky se lepí do horní poloviny a kontrolní nálepka pro vyznačení měření emisí do spodní poloviny výšky písmen podle vzoru C₃;
   4. d) na obdélníkové dvouřádkové tabulce se zkosenými horními rohy (všech rozměrů) se kontrolní nálepka pro vyznačení technické prohlídky lepí vlevo a kontrolní nálepka pro vyznačení měření emisí vpravo od skupiny písmen horního řádku ve výšce středu písmen podle vzoru C₄.

   U nového provedení tabulky státní poznávací značky (reflexní) se kontrolní nálepky lepí do připraveného prolisu.

1. Náhradní kontrolní nálepka

   Při provozu vozidla, jeho údržbě a opravách může dojít k poškození již vylepené kontrolní nálepky. V tomto případě může držitel vozidla požádat kteroukoliv stanici technické kontroly nebo stanici měření emisí o výměnu kontrolní nálepky. Žádosti bude vyhověno za podmínky, že stanici technické kontroly předloží osvědčení o technickém průkazu vozidla nebo technický průkaz vozidla, ve kterých je poslední platná technická prohlídka zapsána nebo protokol o poslední platné technické prohlídce a stanici měření emisí předloží osvědčení o měření emisí nebo protokol o posledním platném měření emisí.

   Pověřený pracovník po kontrole platnosti technické prohlídky nebo měření emisí a ztotožnění vozidla kontrolou identifikačních znaků vozidla prodá držiteli vozidla náhradní kontrolní nálepku a vylepí ji na tabulku státní poznávací značky. Perforací vyznačí platnost náhradní kontrolní nálepky shodně se zápisem ve výše uvedených dokladech.

   Vzor A

   Kontrolní nálepka pro vyznačení technické prohlídky (červená barva)

   

   Vzor B

   Kontrolní nálepka pro vyznačení měření emisí (zelená barva)

   

   Vzor C

   Umístění kontrolních nálepek na jednotlivé druhy tabulek státních poznávacích značek

   C₁ - obdélníková jednořádková tabulka státní poznávací značky začínající sérií písmen

   

   C₂ - obdélníková jednořádková tabulka státní poznávací značky začínající skupinou čísel (pro přívěs za osobní automobil)

   

   C₃- obdélníková dvouřádková tabulka státní poznávací značky

   

   C₄ - obdélníková dvouřádková tabulka státní poznávací značky se skosenými horními rohy (všech rozměrů)

   

Příloha č. 4

Protokol o technické prohlídce

Příklad vyplněného protokolu o technické prohlídce:

Příloha č. 5

Vnější označení stanice technické kontroly

Provedení:

Příloha č. 6

Učební osnova

základního kurzu pro kontrolní techniky

Příloha č. 7

Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění technických prohlídek vozidel

Příloha č. 8

Seznam a charakteristika přístrojů a zařízení používaných k měření emisí

Přístroje a zařízení používané ve stanicích měření emisí musí umožňovat měření podle metodik stanovených výrobcem těchto přístrojů a zařízení a schválených pro provádění měření emisí. Každé měřící zařízení musí zároveň splňovat i požadavky vyplývající z metrologického pořádku stanice měření emisí.

Schvalování měřících přístrojů a technologických zažízení používaných ve stanici měření emisí se provádí podle podmínek a požadavků komise jmenované ministerstvem. Na základě laboratorních a provozních zkoušek u právnické osoby pověřené ministerstvem schválí ministerstvo měřící přístroj nebo technologické zařízení. Platnost tohoto schválení může časově omezit, a zjistí-li pro to důvody, může platnost schválení pozastavit nebo zrušit.

1. A. PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ EMISÍ ZÁŽEHOVÝCH MOTORŮ
   1. Přístroj na měření otáček motoru

      Přístroj musí pracovat na principu snímání elektromagnetických impulsů primárního nebo sekundárního obvodu zapalovací soustavy v okamžiku zážehu /přeskoku jiskry/.

      Otáčky musí měřit v rozsahu nejméně 600 až 6000 ot. min^-1 s přesností:

      1. a/ v rozsahu 600 až 1000 ot. min^-1 - max ± 25 ot. min^-1
      2. b/ v rozsahu nad 1000 ot. min^-1 - max ± 150 ot. min^-1
         

      Rozlišitelnost /nejmenší odečítatelná hodnota/ indikačního zařízení musí být:

      1. a/ v rozsahu do 1000 ot. min^-1 - nejvýše 10 ot. min^-1
      2. b/ v rozsahu nad 1000 ot. min^-1 - nejvýše 20 ot. min^-1
   1. Přístroj na měření teploty oleje v motoru

      Přístroj musí umožňovat měření teploty oleje motoru otvorem pro měrku množství oleje v motoru. Průměr sondy musí vyhovovat pro kontrolované motory.

      Teplotu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 50 až 100°C, s chybou max. ± 2,5°C.

      Rozlišitelnost musí být nejvýše 2°C.

   Přístroj na měření úhlu sepnutí kontaktů přerušovače

   Přístroj musí pracovat na principu snímání a analýzy průběhu primárního napětí zapalovací soustavy zážehového motoru.

   Úhel sepnutí musí měřit v procentech nebo ve stupních otáčení hřídele rozdělovače /°HR/ a nebo volitelně v obou jednotkách v rozsahu 30 až 70 % nebo v odpovídajících rozsazích ve °HR pro kontrolované typy motoru.

   Úhel sepnutí musí přístroj měřit ve třídě přesnosti max.2,5. Rozlišitelnost musí být nejméně 2 % a odpovídající ve °HR.

   Přístroj na měření předstihu zážehu

   Přístroj musí pracovat na principu snímání zapalovacích impulzů sekundárního obvodu zapalovací soustavy z kabelu ke svíčce a stroboskopické lampy, spouštěné těmito impulzy. Může být také vybaven zařízením pro využití motorem neseného snímače horní úvrati motoru.

   Úhel předstihu musí přístroj měřit v rozsahu nejméně 0 - 60° klikového hřídele s přesností max. ±2° KH. Rozlišitelnost musí být nejméně 1° KH.

   Přístroj na měření limitů škodlivých emisí ve výfukových plynech

   Analyzátor musí být schváleného typu. Seznam schválených analyzátorů vydává ministerstvo. Přístroj musí vyhovovat normě OIML-R99, třída přesnosti I.

   Speciální zařízení na kontrolu seřízení motoru a funkce řízeného katalyzátoru a jeho příslušenství

   Toto zařízení je předepsáno výrobcem vozidla nebo motoru.

   Přístroj na zjišťování přítomnosti propan-butanu

   Těmito přístroji jsou vybaveny stanice měření emisí pro vozidla poháněná zážehovým benzinovým motorem upraveným na pohon plynem.

1. B. PŘÍSTROJE PRO MĚŘENÍ EMISÍ VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

   Opacimetr

   Opacimetr je přístroj pracující na principu měření optické hustoty výfukových plynu. Při volbě opacimetru se považuje za základní typ opacimetr, jehož vlastnosti jsou uvedeny v Předpisu EHK 24 (nebo Směrnice ES-72/306, ve znění 89/491), doplněné ISO TC-22/SC 5-N650. Přístroj musí zabezpečit změření opacity výfukových plynů vozidel se vznětovými motory metodou volné akcelerace.

   Opacimetr musí být konstruován tak, aby nedošlo v měřící trubici ke kondenzaci vodní páry a výfukových plynů a tím k ovlivnění naměřených hodnot (vyhřívání přístroje nad 70° C). Opacimetr musí dále umožňovat měření otáček tak, aby umožňoval vyhodnocení doby rozběhu motoru z volnoběžných do přeběhových otáček. Pro vyhodnocení doby rozběhu je maximální chyba přesnosti měření doby akcelerace 0,1 s, rozlišovací schopnost min 0,02 s, a rozsah měření min. 10 s. Třída přesnosti měření otáček je 2,5%. Opacimetr musí být vybaven tiskárnou naměřených výsledků.

   Přístroj pro bezdemontážní kontrolu předvstřiku

   Přístroje pro měření dynamického předvstřiku i zařízení nebo přípravky pro měření statického předvstřiku musí být schváleny nebo doporučeny výrobcem vozidla nebo motoru. Tato zařízení podléhají pravidelným kontrolám, které vyplývají z předpisů o měrové službě, nejméně však jedenkrát ročně.

Příloha č. 9

Maximální přípustné hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíků ve výfukových plynech vozidel se zážehovými motory a kouřivosti vozidel se vznětovými motory naměřené metodou volné akcelerace.

1. A. Maximální přípustné hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého (CO) a nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech vozidel se zážehovými motory
   1. 1. Koncentrace nesmí při volnoběžných i zvýšených otáčkách překročit u vozidel (motoru) vyrobených
      1. a) do 31.12.1972 hodnoty 6 % objemových CO a 2000 ppm HC,
      2. b) od 1.1.1973 do 31.12.1986 hodnoty 4,5 % objemových CO a 1200 ppm HC,
      3. c) od 1.1.1987 nebo s neřízeným katalyzátorem hodnoty stanovené výrobcem vozidla (motoru) zvýšené maximálně o 50 % oproti těmto hodnotám; nesmí však překročit hodnoty 3, 5 % objemových CO a 800 ppm HC,
      4. d) s řízeným třícestným katalyzátorem hodnoty stanovené výrobcem vozidla (motoru) zvýšené max. o 50 % oproti těmto hodnotám; nesmí však překročit hodnoty 0,5 % objemových CO při volnoběžných otáčkách a 0,3 % objemových CO při zvýšených otáčkách nezatíženého motoru; při nichž hodnota lambda (hmotnostní poměr kyslíku a paliva) musí být 1,0 s tolerancí ± 0,03.
   1. 2. U motoru mazaného směsí paliva a mazacího oleje se HC nekontrolují.
   2. 3. Přítomnost a množství škodlivých složek ve výfukových plynech se v provozu neověřuje a měření emisí se neprovádí u vozidel kategorie L, jejichž pohotovostní hmotnost je nižší než 400 kg.

1. B. Maximální přípustné hodnoty kouřivosti vozidel se vznětovými motory naměřené metodou volné akcelerace.

   U vozidel (motoru) vyrobených

   1. a) do 31.12.1980 s nepřeplňovaným nebo s přeplňovaným vznětovým motorem nesmí naměřená hodnota součinitele absorpce přípustné kouřivosti X_P překročit hodnotu 4,0 m^-1,
   2. b) od 1.1.1981 může být naměřená hodnota součinitele absorpce přípustné kouřivosti X_P vyšší nejvíce o 0,5 m^-1 oproti hodnotě korigovaného součinitele absorpce X_L uvedené na štítku vozidla (motoru) nebo v dokumentaci výrobce vozidla (motoru), nesmí však u motoru nepřeplňovaného překročit hodnotu 2,5 m^-1 a u motoru přeplňovaného hodnotu 3,0 m^-1. Pokud štítek nebo údaj hodnoty korigovaného součinitele absorbce X_L na vozidle (motoru) chybí a není uveden v dokumentaci výrobce vozidla (motoru) a při měření součinitele absorpce přípustné kouřivosti X_P změřený součinitel u nepřeplňovaného motoru je vyšší než 2,5 m^-1 a u přeplňovaného motoru je vyšší než 3,0 m^-1, pak přípustnou hodnotu X_P pro daný motor stanoví jeho výrobce podle vlastní dokumentace nebo výpočtem, případně jej stanoví příslušná homologační zkušebna (E 8/C). Součinitel absorpce přípustné kouřivosti stanovený výpočtem nesmí být u nepřeplňovaného motoru vyšší než 3,2 m^-1 a u přeplňovaného motoru vyšší než hodnoty stanovené v závislosti na velikosti motoru vyjádřené jeho vztažným průtokem plynu V_p podle následující tabulky:

      Příloha č. 9 Maximální přípustné hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíků ve výfukových plynech vozidel se zážehovými motory a kouřivosti vozidel se vznětovými motory naměřené metodou volné akcelerace.

      Vztažný průtok plynu
      Vp ( dm3.s-1)
      	do 50
      nad 50	do 100
      nad 100	do 130
      nad 130	do 200
      nad 200

      Příloha č. 9 Maximální přípustné hodnoty koncentrace oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíků ve výfukových plynech vozidel se zážehovými motory a kouřivosti vozidel se vznětovými motory naměřené metodou volné akcelerace.

      Přípustná kouřivost
      Xp (m-1)
      3,7
      3,3
      3,0
      2,8
      2,6

   Vztažný průtok plynu čtyřdobého motoru se stanoví podle vztahu:

   kde V_h - zdvihový objem motoru ( dm³ )

   n_j - otáčky motoru při jmenovitém výkonu ( min^-1)

1. C. Zážehové a vznětové motory upravené na pohon stlačeným zemním plynem (CNG) nebo na pohon zkapalněným ropným plynem (LPG) musí z hlediska škodlivých emisí ve výfukových plynech splňovat maximální přípustné hodnoty stanovené pro daný motor před jeho úpravou. Tyto hodnoty musí být u dvoupalivových systémů splněny při použití obou paliv.

Příloha č. 10

Osvědčení o měření emisí

Osvědčení o měření emisí je doklad o provedeném měření emisí, kterým se držiteli vozidla osvědčuje provedení emisního měření s vyznačením doby jeho platnosti.

Osvědčení o měření emisí je doklad oranžové barvy, o rozměrech 19 cm x 7 cm, který je v polovině jeho délky přeložen. Osvědčení o měření emisí je provedeno podle vzoru A.

Doklady o provedeném měření emisí vydané před účinnosti této vyhlášky provedené podle vzoru B zůstávají v platnosti a vydávají se po účinnosti této vyhlášky až do vyčerpání skladových zásob tiskopisů.

Výroba, distribuce a evidence osvědčení o měření emisí

Výroba tiskopisů osvědčení o měření emisí je zabezpečována ministerstvem prostřednictvím jím pověřené právnické osoby, která zajišťuje jejich výrobu v množství potřebném pro celou síť stanic měření emisí. Prodej a distribuci tiskopisů osvědčení o měření emisí zabezpečuje tato pověřená právnická osoba na základě objednávek jednotlivých stanic měření emisí podle jejich kapacit. Tiskopisy osvědčení o měření emisí stanice měření emisí objednává u pověřené právnické osoby nejméně dva měsíce před požadovaným termínem dodání.

Tiskopisy osvědčení o měření emisí jsou přísně zúčtovatelné tiskopisy. Centrálně jsou evidovány podle serie a čísla u pověřené právnické osoby a v každé stanici měření emisí. Evidenci tiskopisů osvědčení o měření emisí vede pověřený pracovník organizace. Všechny tiskopisy osvědčení o měření emisí se ukládají v uzamčených kovových skříních. Klíč od této skříně má pouze pověřený pracovník a duplikát musí být uložen v zapečetěné schránce u vedoucího.

Tiskopisy osvědčení o měření emisí jsou denně zúčtovány (počet vydaných a zbývajících tiskopisů). Poškozené tiskopisy osvědčení o měření emisí se uschovají do doby jejich komisionálního zrušení a zničení za přítomnosti pracovníka pověřené právnické osoby. O jejich zničení se provede záznam v evidenci tiskopisů osvědčení o měření emisí stanice měření emisí. Tento záznam podepíše pověřený pracovník stanice měření emisí a pracovník pověřené právnické osoby.

Kontrolu výroby, distribuce a vedení evidence tiskopisů osvědčení o měření emisí provádějí osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru a pracovníci pověřené právnické osoby.

Vydávání druhopisu osvědčení o měření emisí

Při poškození, zničení, ztrátě nebo odcizení osvědčení o měření emisí na žádost držitele vozidla stanice měření emisí ověří ve svých záznamech (evidencích), zda poslední měření emisí provádělo jeho pracoviště a v kladném případě za úplatu vystaví podle vlastních záznamů k vozidlu druhopis osvědčení o měření emisí. V případě, že pověřený pracovník zjistí, že poslední měření emisí vozidla prováděla jiná stanice měření emisí, odkáže žadatele k vyřízení jeho žádosti na tuto stanici měření emisí.

V případě, že držitel vozidla bude žádat o zápis změny čísla vyměněného motoru, stanice měření emisí mu vyhoví jen po provedení nového měření emisí.

Vzor A

Osvědčení o měření emisí

Vzor B

Doklad o provedeném měření emisí

Příloha č. 12

Vnější označení stanice měření emisí

Provedení:

Příloha č. 13

Osvědčení o odborné způsobilosti k provádění měření emisí vozidel se zážehovým - vznětovým motorem

Příloha č. 14

Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

1. A. Zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru
2. B. Zjišťování a hodnocení technického stavu přípojného vozidla k traktoru
3. A.

   Zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru

   Rozsah kontroly, způsob zjišťování a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce je stanoven v příloze č.1 "Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu vozidla při technické prohlídce" (dále jen "příloha č. 1"). Pro technickou prohlídku traktoru se kontrolní úkony podle přílohy č. 1 upravují následovně:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Provozní brzda - účinek

   201

   Předepsané podmínky - doplněk:

   U traktorů je podle konstrukční rychlosti předepsáno nejmenší střední plné brzdné zpomalení v závislosti na ovládací síle na pedál:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Konstrukční rychlost traktoru	Předepsané nejmenší střední plné zpomalení	Přípustná ovládací síla	Poznámka
   do 25 km.h-1	amin=3,0 m.s-2	600 N
   do 30 km.h-1	amin=3,5 m.s-2	600 N
   do 40 km.h-1	amin=5,0 m.s-2	600 N

   Kontrola se provádí vždy při pohotovostní hmotnosti, t.j. bez přídavných zařízení (nejsou-li součástí pohotovostní hmotnosti traktoru), oba pedály provozní musí být spojeny tzv. západkou (u starších traktorů je ovládání brzd jednopedálové s tím, že se používá hydraulický přepínač). Pohon přední nápravy musí být vyřazen z činnosti. Předepsaného účinku musí být dosaženo bez blokování kol, aniž by traktor nadměrně vybočil z přímého směru.

   Před vlastní zkouškou traktoru musí být (minimálně dvakrát) ověřena funkce brzd jízdní zkouškou bez použití měřícího přístroje.

   Způsob kontroly - doplněk:

   Kontrola provozní brzdy traktorů se provede jízdní zkouškou za použití měřícího přístroje - decelerometru. Traktor se rozjede na nejvyšší rychlostní stupeň (bez redukce) s plnou dávkou paliva a zkušební technik vyšlápne spojku a zabrzdí traktor.

   Vyhodnocení:

   Z grafického záznamu se zjistí, zda traktor dosáhl předepsaných hodnot brzdného zpomalení v závislosti na ovládací síle na pedál.

   Závady - doplněk:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Při jízdní zkoušce traktoru nebylo dosaženo předepsaných hodnot středního plného brzdného zpomalení, případně byla překročena přípustná ovládací síla na pedál

   (C)

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Provozní brzda - souměrnost působení

   202

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 4. Traktor musí být v pohotovostní hmotnosti
   2. 5. U traktorů nesmí při jízdní zkoušce dojít k nadměrnému vybočení z přímého směru jízdy.

   Způsob kontroly - doplněk:

   Souměrnost působení brzd se ověří jízdní zkouškou.

   Závady - doplněk:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   2.

   Účinek brzd na protilehlých kolech téže nápravy traktoru není souměrný, došlo k nadměrnému vybočení traktoru z přímého směru

   (C)

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Provozní brzda - zdvih pedálu

   207

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 4. U traktorů musí být při kontrole brzd oba pedály provozní brzdy spojeny tzv. západkou (tj. posuzují se jako celek).

   Způsob kontroly - doplněk: dle přílohy č. 1, přitom se využije poznatků z jízdní zkoušky.

   Závady:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   4.

   U traktorů nelze oba pedály provozní brzdy spojit tzv. západkou

   (C)

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Parkovací brzda - účinek

   208

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 4. U traktorů musí při zkoušce dojít k bloku kol nebo zpomalení traktoru musí být minimálně 0,18 g ( kde g = 9,81 m.s^-2 je gravitační zrychlení), přitom nesmí být překročena nejvyšší ovládací síla 400 N při ovládání rukou, příp. 600 N, při ovládání pedálem.

   Způsob kontroly - doplněk:

   Traktor musí být v pohotovostní hmotnosti a pohon přední nápravy musí být vyřazen z činnosti.Traktor se rozjede na rychlost asi 10 km.h^-1, kontrolní technik vyšlápne spojku a zatažením ruční brzdy ověří její účinek. V případě, že nebylo dosaženo bloku kol, provede se zkouška pomocí měřícího zařízení - decelerometru.

   Závady - doplněk:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Při zkoušce nebylo dosaženo požadovaného účinku, případně byla překročena přípustná ovládací síla

   (C)

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Sbíhavost	308
   Odklon	309
   Rozdíl rejdů řídící nápravy	311
   Přední kolo - házivost	409
   Tlumiče pérování	418
   Náhradní kolo	422 a 423
   Nárazníky a zařízení proti vklínění malých vozidel	505 a 506
   Bezpečnostní pásy	524

   Způsob kontroly: nekontroluje se

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Kryty kol (blatníky)

   508

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 4. Kryty kol traktorů schválených po 1. 7. 1972 musí při pohotovostní hmotnosti splňovat tyto požadavky:
      1. a) přední náprava
         1. přední hrana krytu kola musí zasahovat před svislou rovinu procházející středem kola a zadní hrana musí zasahovat pod vodorovnou rovinu procházející středem kola
      1. b) zadní náprava
         1. přední a zadní hrana krytu kola musí být nejvýše 1/4 výšky kola nad vodorovnou rovinou procházející středem kola.

   Způsob kontroly: dle přílohy č. 1

   Závady - doplněk:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   4.

   Kryty kol traktoru neodpovídají stanoveným podmínkám

   (B)

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Lapače nečistot

   509

   Předepsané podmínky - doplnění bodu 3:

   1. .., u dvoukolových motorových vozidel a traktorů nejvýše 30°.

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Stírače skla

   516

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 5. Traktory s uzavřenou karosérií nebo kabinou pro řidiče schválené po 1. 10. 1985 musí být vybaveny stěračem čelního skla, který nemusí být vybaven doběhem.

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Ostřikovač

   517

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 3. Traktory schválené po 1. 10. 1985 musí být vybaveny ostřikovačem.

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Clona proti slunci

   518

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 6. Kabina řidiče zemědělského traktoru musí mít alespoň jednu clonu proti slunci.

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Zpětná zrcátka

   520

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 12.Traktory musí být vybaveny vnějším zpětným zrcátkem na levé straně vozidla. Traktory schválené po 1.7.1995 musí být vybaveny vnějším zpětným zrcátkem i na pravé straně vozidla.

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Sedadla

   522

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 6. Traktor může být vybaven maximálně dvěma sedadly pro spolujezdce. Jsou-li tato sedadla na blatníku, smí být pouze jedno sedadlo na jednom blatníku. Sedadlo musí být vybaveno opěradlem a nejméně jednou loketní opěrou nebo madlem pro držení a odpovídající opěrou pro nohy. Sedadlo spolujezdce nesmí přesahovat vnější obrys traktoru (u traktorů s celkovou šířkou nejvýše 1,4 m smí sedadlo přesahovat obrys nejvýše o 50 mm na každé straně traktoru).

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Ochrana kabiny řidiče

   528

   Předepsané podmínky - doplněk:

   Traktor musí být vybaven schválenou ochrannou konstrukcí nebo kabinou řidiče se stejnými vlastnostmi z hlediska bezpečnosti jako ochranná konstrukce (to neplatí pro traktory schválené před 1.7.1972).

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Světlomety - počet a umístění

   601

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 8. Traktory mohou být vybaveny dvěma doplňkovými světlomety s potkávacím světlem umístěnými ve střeše kabiny ve výši maximálně 3000 mm, dvěma nebo čtyřmi světlomety s dálkovým světlem (druhá dvojice světlometů s dálkovým světlem může být pohyblivá kolem přibližné svislé osy v závislosti na úhlu rejdu řízení, ale přitom nesmí být sloučena se světlomety s potkávacím světlem).
   2. 9. Světlomety traktorů musí být umístěny symetricky k podélné rovině vozidla. Potkávací světla ve výšce 500 mm až 1500 mm nad vozovkou. Vzájemná vzdálenost nejbližších bodů činné svítící plochy nesmí být menší než 500 mm (platí pro traktory s šířkou 1400 mm a více). Je-li šířka traktoru menší než 1400 mm, pak vzdálenost nejbližších bodů činné svítící plochy nesmí být vzdálena více než 400 mm od vnějšího okraje.

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Potkávací světla - seřízení

   605

   Předepsané podmínky - doplněk:

   Doplňkové světlomety s potkávacím světlem ve střeše kabiny nesmí svítit zároveň se světlomety s potkávacím světlem; jejich činnost u traktorů schválených po 18.10.1992 musí být návěštěna sdělovačem. Sdělovač činnosti světlometů s potkávacím světlem není povinný.

   Způsob kontroly - doplněk:

   U traktorů pouze kontrola činnosti světlometů.

   Závady - doplněk:

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   5.

   Doplňkové světlomety s potkávacím světlem svítí zároveň se světlomety s potkávacím světlem, nesvítí sdělovač

   (B)

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Dálková světla - seřízení

   606

   Způsob kontroly - doplněk:

   U traktorů pouze kontrola činnosti

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Přední obrysové svítilny motorového vozidla

   608

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 5. U traktorů musí být dvě obrysové svítilny umístěné max. 400 mm od bočního obrysu vozidla; přitom vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 500 mm. Musí být umístěny nejméně 400 mm a nejvýše 2100 mm. U traktorů vybavených pro namontování nesených zařízení vpředu, mohou být namontovány dvě další přední obrysové svítilny ve výšce nejvýše 3000 mm.
   2. 6. Činnost předních obrysových světel musí být signalizována sdělovačem. Toto neplatí, je-li možné osvětlení přístrojové desky zapínat jen současně s předními obrysovými světly.

   Způsob kontroly a závady - dle přílohy č. 1

   Příloha č. 14 Kontrolní úkony pro zjišťování a hodnocení technického stavu traktoru a jeho přípojného vozidla při technické prohlídce a měření emisí

   Doplňkové obrysové a boční obrysové svítilny

   610

   Předepsané podmínky - doplněk:

   1. 6. Traktory s šířkou větší než 2,1 m, které byly schváleny po 18.10.1992, musí být vybaveny dvěma zpředu a dvěma zezadu viditelnými doplňkovými obrysovými svítilnami. Umístěny musí být co nejvýše a co nejblíže k nejvzdálenějšímu vnějšímu okraji traktoru. Je-li světlo viditelné zpředu a zezadu (na téže straně traktoru), mohou být spojeny do jediné svítilny.
   2. 7. Činnost doplňkových obrysových svítilen u traktorů schválených po 18.10.1992 musí být signalizována sdělovačem. Průmět nejbližších bodů svítících ploch doplňkové obrysové svítilny a obrysové svítilny na svislou příčnou rovinu, nesmí být menší než 200 mm.