Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

§ 1

Příjem z pracovní činnosti

(1) Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny považují:

1. a) základní odměny,
2. b) prémie poskytované z provozních prostředků družstva jako součást pracovní odměny; jiné prémie v rozsahu stanoveném Státním úřadem sociálního zabezpečení,
3. c) vyrovnávací příspěvky poskytované z prostředků družstev nebo ze státních prostředků*),
4. d) hodnota naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny,
5. e) odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru; k těmto odměnám se však nepřihlíží, jestliže náležejí i v době, v níž se poskytuje dávka vyměřená z průměrné denní pracovní odměny.

(2) Hodnota naturálií se oceňuje částkou 1500 Kčs za každý kalendářní rok, částkou 125 Kčs za každý kalendářní měsíc a částkou 4 Kčs za každý kalendářní den.

§ 2

K § 9 zákona

(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu příjmů uvedených v § 1 (dále jen „započitatelné příjmy“) zúčtovaných v družstvu za posledních 12 kalendářních měsíců, které bezprostředně předcházely dni, kdy se družstevník stal neschopným k výkonu pracovní činnosti (dále jen „pracovní neschopnost“) nebo kdy družstevník přestal v družstvu pracovat, aby ošetřoval člena rodiny, anebo kdy družstevnice přestala v družstvu pracovat pro těhotenství nebo mateřství anebo proto, že převzala do své trvalé péče dítě svěřené jí k pozdějšímu osvojení (dále jen „rozhodné období“); jestliže v rozhodném období byly zúčtovány doplatky, popřípadě prémie za poslední i za předcházející kalendářní rok, přihlíží se jen k doplatkům a prémiím za poslední kalendářní rok.

(2) Jestliže družstevník v rozhodném období ukončil učební poměr k družstvu, určí se průměrná denní pracovní odměna jen ze započitatelných příjmů za dobu práce v družstvu po skončení učebního poměru.

(3) Neměl-li družstevník po část rozhodného období započitatelné příjmy, protože konal službu v ozbrojených silách nebo měl neplacenou dovolenou anebo družstevnice měla mateřskou dovolenou, popřípadě další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona),určí se průměrná denní pracovní odměna jen za tu část rozhodného období, po kterou v družstvu pracovali.

(4) Jestliže družstevník přestoupil v rozhodném období z družstva do družstva, určí se průměrná denní pracovní odměna též z pracovních odměn (prémií) včetně doplatků dosažených za část rozhodného období v družstvu, z něhož přestoupil; totéž platí obdobně, jestliže družstvo v rozhodném období zavedlo soustavu peněžního odměňování. Jestliže družstevník vstoupil do družstva během rozhodného období, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za část rozhodného období po vstupu do družstva.

(5) Jestliže družstevník pracoval v družstvu po dobu kratší než po celý kalendářní měsíc z některého z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 nebo jestliže nezačal dosud vůbec v družstvu pracovat, určí se průměrná denní pracovní odměna z odměn, kterých dosahovali v družstvu ostatní družstevníci v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců za tutéž práci nebo za práci téhož druhu.

§ 3

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona), jakož i pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a přičtou se k němu pracovní dny, které družstevník zameškal neomluveně v době mezi koncem rozhodného období a dnem vzniku nároku na dávku.

(2) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

(3) Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru. Při strojovém způsobu výpočtu může se zaokrouhlení provést až při výsledném výpočtu dávky.

§ 4

(1) Do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu se družstevníku započítává

1. a) doba pracovní činnosti v jakémkoli jednotném zemědělském družstvu,
2. b) doba činnosti v pracovním poměru nebo v členském poměru k výrobnímu družstvu anebo doba služby v ozbrojených silách zakládající sociální zaopatření příslušníků ozbrojených sil,
3. c) doba základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a doba služby ve spojeneckých armádách,
4. d) doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem po skončení povinné školní docházky na školách včetně vysokých škol,
5. e) doba vědecké nebo umělecké aspirantury,
6. f) doba odborného nebo politického školení,
7. g) doba činnosti, která zakládá podle zvláštních předpisů nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu*), pokud se v těchto zvláštních předpisech nestanoví jinak,
8. h) doba odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody.

(2) Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) se započítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do šesti týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.

(3) Družstevníku, který byl pracovně činný v družstvu ke dni 31. března 1962, se započtou do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu všechny doby uvedené v odstavci 1 získané před tímto dnem.

§ 5

(1) Poživateli částečného invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního zaměstnání před přiznáním důchodu, jakož i doba, po kterou po přiznání důchodu se připravoval pro pracovní činnost nebo po kterou mu byla poskytována léčebná rehabilitace, jestliže začal v družstvu pracovat nejpozději do šesti týdnů po přiznání důchodu, popřípadě po skončení přípravy pro povolání nebo léčebné rehabilitace.

(2) Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky, který po přiznání důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do nepřerušené činnosti v témže družstvu doba posledního zaměstnání před přiznáním důchodu.

(3) Poživateli invalidního důchodu přiznaného podle předpisů o důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, který po přiznání tohoto důchodu poprvé začal pracovat v družstvu, se započte do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu doba, po kterou pracoval v družstvu, jakož i doba posledního zaměstnání před přiznáním důchodu.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně pro družstevníka, jemuž byl odňat invalidní důchod, jestliže vstoupil do družstva nejpozději do šesti týdnů po odnětí důchodu.

(5) Jinak platí při počítání doby nepřerušené činnosti v témže družstvu pro pracující důchodce všeobecná ustanovení platná pro ostatní družstevníky.

(6) Doba požívání důchodu, po kterou důchodce nebyl v družstvu pracovně činný, se nezapočítává do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 6

Družstevnici, která přestala být v družstvu pracovně činná v době těhotenství nebo proto, aby pečovala o své dítě, se započte doba její činnosti v družstvu do nepřerušené činnosti v témže družstvu, jestliže započne pracovat v družstvu do šesti týdnů poté, kdy skončilo těhotenství, popřípadě kdy odpadla potřeba péče o dítě, nejpozději však do šesti týdnů poté, kdy dítě dosáhlo věku osmi let; to platí obdobně též o započtení doby činnosti v pracovním poměru družstevnici, která z některé z uvedených příčin skončila pracovní poměr.

§ 7

Lhůta šesti týdnů stanovená v § 4 až 6 pro vstup do družstva, popřípadě pro započetí pracovní činnosti v družstvu se považuje za dodrženou, potvrdí-li okresní národní výbor, že se pracovník ucházel o vstup do družstva a nemohl do něho v této lhůtě vstoupit bez svého zavinění; to platí též, jestliže se pracovník, který se stal družstevníkem, v této lhůtě ucházel o umístění do pracovního poměru.

§ 8

(1) Byla-li družstevníku do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i doby činností, které tam byly započitatelné.

(2) Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.

(3) Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala sociální zabezpečení (§ 4 odst. 3 zákona) a doba činnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná*), se nezapočítávají do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu.

§ 9

Družstvo je povinno vydat družstevníku potvrzení o tom, jak dlouho byl v družstvu činný a které doby mu byly započteny do doby nepřerušené činnosti v témže družstvu, a to při skončení činnosti v družstvu nebo kdykoliv na jeho žádost.

§ 10

Procentní sazba

(1) Procentní sazba nemocenského, podpory při ošetřování člena rodiny a peněžité pomoci v mateřství za prvních 18 týdnů (§ 22 odst. 3 zákona) se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu zjištěné k prvnímu dni, od něhož náleží dávka.

(2) Dovršil-li družstevník během trvání pracovní neschopnosti nebo karantény dobu nepřerušené činnosti v témže družstvu, která odůvodňuje vyšší procentní sazbu nemocenského, náleží mu po dovršení této doby nemocenské ve vyšší sazbě; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny a pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud se stanoví podle délky doby nepřerušené činnosti v témže družstvu (§ 22 odst. 3 zákona).

(3) Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.

§ 11

Nastala-li nová pracovní neschopnost dříve, než uplynul jeden kalendářní měsíc od skončení předchozí pracovní neschopnosti, stanoví se nemocenské z téže průměrné denní pracovní odměny, z jaké bylo stanoveno při předchozí pracovní neschopnosti. Jestliže však člen družstva přestoupil před vznikem nové pracovní neschopnosti do jiného družstva nebo jestliže měl v této době neomluvenou přestávku v pracovní činnosti, určí se průměrná denní pracovní odměna způsobem stanoveným v § 2 a 3.

§ 12

(1) Členu družstva, který se stal neschopným práce (§ 8 odst. 2 zákona) v době, kdy družstvo, jehož je členem, nebylo ještě uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, jež se však stalo takovým družstvem v době, kdy pracovní neschopnost trvá, náleží nemocenské ode dne, od něhož bylo družstvo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, pokud mu nemocenské nenáleželo již dříve podle § 7 odst. 2 zákona; podpůrčí doba se však počítá od počátku pracovní neschopnosti.

(2) Členu družstva (§ 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách jako neschopný práce, se poskytuje nemocenské ode dne následujícího po dni propuštění ze služby v ozbrojených silách; podpůrčí doba se počítá od počátku pracovní neschopnosti vzniklé v době služby v ozbrojených silách.

(3) Členu družstva (§ 7 zákona), který byl propuštěn ze základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a stal se práce neschopným po skončení této služby dříve, než mohl opětně nastoupit práci v družstvu, se poskytuje nemocenské ode dne prokázané pracovní neschopnosti, pokud vznikla nejdéle do šesti týdnů po dni propuštění.

(4) Průměrná denní pracovní odměna členů družstev uvedených v odstavcích 2 a 3 se určí způsobem stanoveným v § 2 odst. 5.

§ 13

Navazuje-li výplata nemocenského bez přerušení na výplatu peněžité pomoci v mateřství, stanoví se nemocenské z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení peněžité pomoci v mateřství.

§ 14

Nemocenské a podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží za pracovní dny spadající do doby, za kterou člen družstva nemá nárok na pracovní odměnu z jiné příčiny než pro pracovní neschopnost, nařízenou karanténu nebo pro ošetřování člena rodiny.

§ 15

Zvýšení nemocenského při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulózu se přiznává nejdéle na dobu tří měsíců. O zvýšení se rozhoduje na návrh odborného oddělení zdravotnického zařízení.

§ 16

Nemocenské při přechodu z dočasné pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity)

(1) O plné (částečné) invaliditě rozhoduje okresní posudková komise sociálního zabezpečení

1. a) na podkladě žádosti o invalidní (částečný invalidní) důchod,
2. b) z podnětu lékařské poradní komise, jestliže člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod nebo nebylo-li vyhověno takové jeho žádosti.

(2) Byl-li členu družstva, kterému náleží nemocenské, přiznán invalidní (částečný invalidní) důchod [odstavec 1 písm. a)], zanikne jeho nárok na nemocenské ode dne, k němuž byl stanoven počátek výplaty důchodu, pokud nezanikl již dříve. Opis rozhodnutí o přiznání důchodu se doručí též orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(3) Rozhodne-li okresní posudková komise z podnětu lékařské poradní komise [odstavec 1 písm. b)], že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, zastaví se výplata nemocenského po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského.

(4) Podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, vydanému podle odstavce 3, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že není plně invalidní (částečně invalidní) a rozhodne-li také krajská posudková komise, že člen družstva je plně invalidní (částečně invalidní), zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po dni, kdy toto rozhodnutí bylo doručeno orgánu příslušnému k zastavení výplaty nemocenského, ne však před uplynutím měsíce po doručení rozhodnutí okresní posudkové komise; podá-li člen družstva neschopný práce pro nemoc nebo úraz odvolání proti rozhodnutí, kterým byl uznán plně invalidním (částečně invalidním), a namítá, že je částečně invalidní (plně invalidní), zastaví se výplata nemocenského po uplynutí měsíce ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí okresní posudkové komise. Skončila-li však podpůrčí doba již dříve, zastaví se výplata nemocenského ode dne následujícího po skončení podpůrčí doby.

(5) Rozhodnutí posudkové komise se sdělí účastníku řízení, je-li přítomen jednání, ústně. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), poučí posudková komise účastníka řízení, že její rozhodnutí mu bude vydáno písemně v rozhodnutí Státního úřadu sociálního zabezpečení o důchodu. Jde-li o rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), vydá posudková komise účastníku řízení rozhodnutí vždy písemně, a to nejpozději do tří dnů. Rozhodla-li posudková komise, že člen družstva je plně nebo částečně invalidní, poučí ho o zastavení výplaty nemocenského a doporučí mu, aby požádal o přiznání invalidního (částečně invalidního) důchodu. Opis rozhodnutí se doručí též lékařské poradní komisi, která dala podnět k rozhodnutí. Pravomocná rozhodnutí posudkových komisí jsou závazná pro orgány státní zdravotní správy a orgány provádějící zabezpečení v nemoci a důchodové zabezpečení.