Za vážný důvod, pro který se promíjí neodpracování stanoveného počtu pracovních dnů, se považuje zejména výkon veřejné funkce, účast na odborném nebo politickém školení, uznaná neschopnost k práci pro nemoc nebo úraz a mateřská dovolená (další mateřská dovolená).
(1) Vstoupil-li nebo vstoupí-li do družstva s vyšší úrovní hospodaření pracovník nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, kterému nevznikl nárok na starobní ani na invalidní důchod, posuzuje se doba, kterou získal v důchodovém zabezpečení (zaopatření) jako by byla získána v důchodovém zabezpečení členů družstev s vyšší úrovní hospodaření, a to jak pro nárok na důchod, tak i pro jeho výši, pokud není stanoveno jinak v § 44 odst. 3 a 4 zákona.
(2) Konal-li člen družstva s vyšší úrovní hospodaření před vstupem do družstva zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, činí zvýšení základní výměry důchodu podle § 45 odst. 2 a § 54 odst. 4 za každý rok zaměstnání I. pracovní kategorie 2 % a za každý rok zaměstnání II. pracovní kategorie 1,5 % průměrné měsíční pracovní odměny.
(3) Pokud se kryjí doby zaměstnání a pracovní činnosti v družstvu, započítávají se jen jednou, a to podle předpisů pro člena družstva výhodnějších.
(4) Předchozí odstavce platí obdobně, jestliže pracovník vstoupil nebo vstoupí do družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, avšak bylo za takové družstvo uznáno do dne, jímž členu družstva vznikl nárok na důchod.
(1) Vstoupil-li nebo vstoupí-li pracovník nebo člen výrobního družstva anebo příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů, kterému nevznikl nárok na starobní důchod ani na invalidní důchod, do družstva, které nebylo uznáno za družstvo s vyšší úrovní hospodaření, posuzuje se doba, kterou získal v důchodovém zabezpečení (zaopatření), pro nárok na důchod, jako by byla získána v důchodovém zabezpečení družstevních rolníků, pokud není stanoveno jinak v § 44 odst. 3 a 4, § 48 odst. 3 a v § 59 odst. 4 zákona.
(2) Ustanovení § 38 odst. 2 platí obdobně.
(1) Členu družstva, který byl ze svého dosavadního zaměstnání vyslán do vedoucí funkce v jednotném zemědělském družstvu k jeho kádrovému posílení a plní v něm podle zjištění okresního národního výboru své poslání, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, pokud jsou tyto předpisy pro něj příznivější, jestliže získal ke dni vstupu do družstva aspoň 5 roků započitatelných podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků. Důchod nesmí být přitom vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než by činil průměrný měsíční výdělek vypočtený ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků.
(2) Členu družstva, který ze svého dosavadního zaměstnání vstoupil bezprostředně do družstva v pohraničí v rámci organizovaného náboru pro dosídlení pohraničí, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, pokud jsou tyto předpisy pro něj příznivější, jestliže získal ke dni vstupu do družstva aspoň 5 roků započitatelných podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků. Ustanovení odstavce 1 věta druhá platí obdobně.
(3) Členu družstva, který ze svého dosavadního zaměstnání vstoupil nebo vstoupí bezprostředně do družstva, náležejí dávky důchodového zabezpečení podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků, pokud jsou tyto předpisy pro něj příznivější, jestliže získal aspoň 5 roků v důchodovém zabezpečení pracovníků, a jde-li o nárok na starobní důchod, aspoň 10 roků započitatelných ke dni vstupu do družstva podle předpisů o důchodovém zabezpečení pracovníků; přitom se průměrný měsíční výdělek stanoví z pracovních odměn dosažených v družstvu a z hrubých výdělků ze zaměstnání, kterých člen družstva dosáhl za posledních 10, popřípadě 5 roků před vznikem nároku na důchod.
(4) Vstup do družstva se považuje za bezprostřední, jestliže se pracovník stal jeho členem do tří měsíců od skončení zaměstnání. Za bezprostřední vstup do družstva se považuje též vstup bývalého pracovníka, který jako jednotlivě hospodařící rolník hospodařil jako osídlenec zemědělské půdy nebo na půdě přidělené podle předpisů o pozemkové reformě a poté se stal členem družstva do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž bylo družstvo založeno, a v něm setrval.
(5) Do doby 5 (10) roků důchodového zabezpečení pracovníků uvedené v odstavcích 1 až 3 se nezapočítávají náhradní doby.
(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně též o nárocích člena družstva, který byl před vstupem do družstva členem výrobního družstva anebo příslušníkem ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů.
(7) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na osoby uvedené v § 2 zákona.
(1) Nároky člena družstva, který byl před vstupem do družstva důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako jiná osoba samostatně hospodařící anebo jako spolupracující člen rodiny, a který nesplnil podmínky pro nárok na starobní nebo invalidní důchod z tohoto pojištění, se posuzují podle předpisů platných pro družstevní rolníky. Došlo-li ke vstupu do družstva po 30. červnu 1964, platí ustanovení předchozí věty, jen jestliže bylo za celou dobu důchodového pojištění zaplaceno pojistné.
(2) Nároky z důchodového zabezpečení člena družstva, který byl před vstupem do družstva pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako jiná osoba samostatně hospodařící anebo jako spolupracující člen rodiny, a který nesplnil podmínky pro nárok na starobní nebo invalidní důchod z tohoto pojištění, a vstoupil jako člen přímo do družstva s vyšší úrovní hospodaření, se posuzují podle předpisů platných pro členy takového družstva teprve po uplynutí 5 roků od vstupu do družstva; do uplynutí této doby se jeho nároky na dávky důchodového zabezpečení posuzují podle předpisů platných pro členy družstev, která nebyla uznána za družstva s vyšší úrovní hospodaření. Splnění podmínky uplynutí pěti roků od vstupu do družstva se nevyžaduje, vznikl-li nárok na dávku následkem pracovního úrazu.
(1) Za příjem z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny považují:
(2) Měl-li člen družstva v době, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, výdělek plynoucí ze zaměstnání nebo odměnu za výkon funkce jako poslanec národního výboru, považují se i tyto příjmy v hrubé výši za příjem z pracovní činnosti.
(3) Do příjmu z pracovní činnosti družstevníka, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do družstva důchodově zabezpečen jako pracovník, jako člen výrobního družstva, jako voják z povolání nebo jako příslušník bezpečnostních sborů, se započítávají také výdělky započitatelné podle předpisů o sociálním zabezpečení pracovníků.
(4) Starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod družstevníka, který požívá nebo již požíval některý z těchto důchodů z důchodového zabezpečení pracovníků, nesmí být vyměřen z nižší průměrné měsíční pracovní odměny, než kolik činil průměrný měsíční výdělek, z něhož byl vyměřen dřívější důchod.
(5) Ustanovení o výpočtu průměrného ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni v důsledku reorganizace průmyslu nebo státní správy, ke dni jejich uvolnění nebo přemístění, platí obdobně pro výpočet průměrné měsíční pracovní odměny, jestliže to je pro družstevníka výhodnotnější**).
(1) Do doby, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, se zahrnují též období, v nichž neměl družstevník žádnou pracovní odměnu ani jiné příjmy. Do této doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které byla pracovní činnost přerušena z vážných důvodů (§ 41 odst. 2 zákona), a nepřihlíží se ani k příjmům dosaženým v těchto dobách.
(2) Byl-li člen družstva v době, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jako jiná osoba samostatně hospodařící anebo jako spolupracující člen rodiny, nezahrnuje se toto období do doby, z níž se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, a nepřihlíží se ani k příjmům dosaženým v tomto období.
(3) K době učňovského poměru nebo studia ani k příjmům v této době dosaženým se nehledí, je-li to pro družstevníka výhodnější.
(4) Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době mateřské dovolené a další mateřské dovolené, ani když členka družstva nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství (§ 27 odst. 4 zákona).
(5) Kryje-li se náhradní doba s dobou pracovní činnosti, hledí se k době pracovní činnosti a k příjmům v ní dosaženým, je-li to pro družstevníka výhodnější.
(1) Jestliže rok vzniku důchodového zabezpečení spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních roků, za které se vypočítává průměrná měsíční pracovní odměna, vypočítává se tato odměna i za dobu kratší 10 (5) roků z úhrnu příjmů z pracovní činnosti dosažených za kalendářní roky po roce vzniku důchodového zabezpečení.
(2) Při výpočtu průměrné měsíční pracovní odměny se nehledí k době pracovní činnosti ani k příjmům dosaženým v kalendářním roce, v němž
(3) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem, v němž se družstevník stal poprvé účastným důchodového zabezpečení z pracovní činnosti v družstvu, vypočítá se průměrná měsíční pracovní odměna z pracovních odměn dosažených za celou dobu pracovní činnosti; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je rovněž rokem, v němž poprvé vzniklo důchodové zabezpečení.
(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže členka družstva pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.
(2) Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže členka družstva nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě zemřelo nebo bylo delší dobu v ústavní péči. Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození, nebo jestliže se členka družstva ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.
(3) Péče ženy o jiné než její (i osvojené) dítě, jehož oba rodiče nebo matka žijí, hodnotí se člence družstva pro nárok na starobní důchod, jen jestliže dítě je na ni převážně odkázáno výživou, kterou mu nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče.
Členu družstva, který byl před vstupem do družstva pracovníkem v pracovním poměru, nesplňuje podmínky pro nárok na starobní důchod podle § 44 odst. 4 zákona, avšak splňoval by podmínky pro nárok na starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky, kdyby byl po dobu, po kterou byl pracovně činný v družstvu, setrval dále v zaměstnání, náleží starobní důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení platných pro pracovníky.
(1) Odbornými pracovníky v jednotných zemědělských družstvech jsou předseda, agronom, zootechnik, mechanizátor, ekonom, vedoucí dílen, vedoucí výrobních úseků, vedoucí komplexních mechanizačních brigád a čet, vedoucí výrobních skupin, vedoucí chovů, vedoucí stavební skupiny, vedoucí přidružené výroby, skladník, zemědělec mechanizátor (traktorista, kombajnér, řidič), meliorační technik a inseminační technik.
(2) Za předního pracovníka může okresní národní výbor k návrhu sociální komise družstva projednanému na členské schůzi uznat pracovníka, který dosahuje soustavně ve své práci mimořádně dobrých výsledků.
(1) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, vypočítá se zvýšení důchodu z průměrné měsíční pracovní odměny stanovené za dobu pracovní činnosti po splnění podmínek pro nárok na důchod.
(2) Požádá-li družstevník o to, aby mu místo výplaty starobního důchodu byl nárok na tento důchod zvyšován, může znovu požádat o výplatu tohoto důchodu nejdříve po uplynutí jednoho roku.
(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.
(2) Soustavnou pracovní činností je pracovní činnost v družstvu vykonávaná s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažená pracovní odměna tvoří stálý zdroj příjmu člena družstva.
(3) Plně invalidním je též člen družstva, který pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav může sice vykonávat soustavnou pracovní činnost, avšak jen za zcela mimořádných podmínek (např. slepci, osoby s velmi těžkými ortopedickými vadami).
(4) Pracovní činnost je zcela nepřiměřená dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je členu družstva zcela cizí a odlehlá jeho dosavadní pracovní činnosti a není-li v ní dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společnosti není účelné, aby vykonával takovou nepřiměřenou pracovní činnost. Dřívějšími schopnostmi člena družstva se rozumějí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem kvalifikované pracovní činnosti.
(1) Za podstatný pokles příjmu z pracovní činnosti člena družstva se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých měsíčních příjmů z pracovní činnosti za posledních 12 měsíců je aspoň o třetinu nižší než průměrná měsíční pracovní odměna, z níž se vypočítává důchod, avšak neomezená podle § 42 odst. 3 zákona. Jde-li však o důchod, který podle předpisů dříve platných nebyl stanoven z průměrné měsíční pracovní odměny nebo jestliže se člen družstva stal částečně invalidním v době přípravy pro povolání anebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny v odměňování družstevníků za práci, srovnává se průměr příjmů družstevníka zpravidla za posledních 12 měsíců s průměrnou pracovní odměnou obvykle dosahovanou v témže období za pracovní činnost, kterou člen družstva konal v době vzniku nároku na důchod. Je-li člen družstva (poživatel částečného invalidního důchodu) pracovně činný v družstvu, které odměňuje práci v pracovních jednotkách, považuje se zpravidla za podstatný pokles příjmů z pracovní činnosti, jestliže člen družstva není schopen pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpracovat a skutečně neodpracoval ani dvě třetiny průměru počtu pracovních jednotek, který odpracoval v posledních dvanácti měsících před vznikem částečné invalidity.
(2) Nečiní-li příjem z pracovní činnosti člena družstva (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1000 Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu příjmu z pracovní činnosti za splněnou.
(3) Pracovní činnost stejně kvalifikovaná je pracovní činnost, která není zcela odlehlá dosavadní pracovní činnosti, klade podobné požadavky na zdatnost pracovníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného pracovního příjmu jako z dosavadní pracovní činnosti.
(4) Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon družstevníka pracujícího v úkolu apod.
(5) Pracovní činnost méně kvalifikovaná je pracovní činnost, na niž družstevník stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, která však při srovnání s dosavadní pracovní činností klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na odpovědnost družstevníka a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího pracovního příjmu než z dosavadní pracovní činnosti.
Stejné nároky, jaké má člen družstva při pracovním úrazu, má též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti a za okolností uvedených ve vyhlášce, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení*), pokud důchod podle zákona o sociálním zabezpečení není výhodnější. Přitom se za průměrnou měsíční pracovní odměnu (§ 42 zákona) považuje nejméně částka 800 Kčs.
Stal-li se invalidním (částečně invalidním) družstevník, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v boji proti fašismu jako příslušník ozbrojených útvarů anebo následkem věznění z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody, předpokládá se, že invalidita (částečná invalidita) vznikla v souvislosti s touto účastí (vězněním), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.
Stal-li se člen družstva s vyšší úrovní hospodaření, který již dříve pobíral invalidní důchod, znovu plně invalidní, hodnotí se pro výši invalidního důchodu též doba pobírání dřívějšího invalidního důchodu, jestliže tato doba byla hodnocena jako doba přičtená pro výši tohoto dřívějšího důchodu.
Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může člen družstva vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracujícími žijícími v podobném prostředí.
O splnění podmínky výchovy dítěte pro vznik nároku na vdovský důchod platí § 46 odst. 1 až 3.