Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

§ 16a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám *) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu*) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(3) Jako převedení na jinou práci podle odstavců 1 a 2 se také posuzuje - i když nedochází ke změně druhu práce - úprava pracovních podmínek, která spočívá

1. a) ve snížení normovaného výkonu práce (např. snížení počtu ošetřovaných hospodářských zvířat, nižší pracovní tempo, zavedení nutných přestávek v práci), kterým se odstraní příčiny, v důsledku kterých by byl tento výkon práce zakázán těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví anebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, nikoliv však ve zkrácení pracovního úvazku;
2. b) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu některých pracovních činností z okruhu prací, které dosud vykonávala, a to těch, které jsou zakázány těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo které podle lékařského posudku ohrožují těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě; pokud by v důsledku zproštění těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu od výkonu uvedených pracovních činností došlo ke zkrácení jejího pracovního úvazku, nelze takovou úpravu pracovních podmínek posuzovat jako převedení na jinou práci;
3. c) v přeložení těhotné ženy nebo matky do konce devátého měsíce po porodu na jiné pracoviště (pracovní místo) z důvodu, že její dosavadní pracoviště (pracovní místo) patří mezi taková, která jsou zakázána těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu, nebo že dojíždění na dosavadní pracoviště (pracovní místo) ohrožuje podle lékařského posudku těhotenství ženy nebo její zdraví nebo mateřské poslání;
4. d) v tom, že těhotná žena nebo matka do konce devátého měsíce po porodu je zproštěna výkonu noční práce.

(4) Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3).

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1a. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství, dny a svátky, za které náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5. Za dny, za které družstevnici náleží náhrada pracovní odměny, náleží vyrovnávací příspěvek jen tehdy, je-li tato náhrada nižší, než dřívější průměrný pracovní příjem vypočtený podle odstavce 4.

§ 17

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru léčebně preventivní péče*).

§ 18

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo tří let věku, a družstevnice ke dni porodu tohoto dítěte (§ 20 odst. 3 až 5 zákona), popřípadě ke dni převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči (§ 25 odst. 1 zákona) splnila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí tato dávka při nové mateřské dovolené, a to ze stejné průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené. Předpokladem přitom je, že k nástupu nové mateřské dovolené došlo za trvání členství v témže družstvu nebo v ochranné lhůtě. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

§ 18 a)

Podpora při narození dítěte se poskytuje též, porodí-li rodinná příslušnice družstevníka v době, po kterou družstevník koná službu v ozbrojených silách s výjimkou této služby z povolání.

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje

1. a) studium na středních a vysokých školách¹⁹) s výjimkou studia při zaměstnání (večerního, dálkového, externího, apod.), kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,
2. b) odborná příprava ve zvláštních odborných učilištích,
3. c) příprava k výkonu povolání zaškolením,²⁰)
4. d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností²¹) a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.

(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje též

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství republiky postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).

§ 20

Povinná školní docházka

Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.

§ 22

(1) Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník konal práci po celou pracovní dobu vyplývající pro něj z dohody o pracovních podmínkách; nepracoval-li po celou tuto dobu, považuje se zbývající část pracovní doby za odpracovanou, jestliže družstvo jeho nepřítomnost omluvilo.

(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle odstavce 1 se započítává pro účely přídavků na děti i doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.

§ 23

(1) V kalendářním měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil, se mu pro splnění podmínek pracovního úvazku a odpracování doby započítávají z doby, kdy netrvalo členství v družstvu, tyto doby:

1. a) doba, za kterou se poskytují peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující odměnu,
2. b) doba lázeňské péče,
3. c) doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností, jiných úkonů v obecném zájmu a služby v ozbrojených silách, včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,
4. d) doba, po kterou se soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19),
5. e) doba, po kterou byl účastníkem jiné soustavy nemocenského zabezpečení za podmínek, za nichž by mu tam jinak vznikl nárok na přídavky na děti,³) popřípadě pobíral důchod z důchodového zabezpečení,
6. f) doba, po kterou byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.⁴)

(2) Jako odpracované dny se posuzují také dny po skončení členství v jiném družstvu, jestliže mezidobí, kdy družstevník v družstvu nepracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro dny od skončení zaměstnání, popřípadě jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.

(3) V měsíci, v němž družstevník vstoupil do družstva nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracovaných dnů (včetně dnů podle předchozích odstavců), přídavky na děti náležejí, i když zabezpečení družstevníka netrvalo celý měsíc.

§ 24

(1) Jestliže družstevník pobíral na dítě přídavky, které měly být poskytovány z jiné soustavy zabezpečení, zastaví se jejich poskytování počínajíc měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, považuje se za přeplatek jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně, jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti ze zabezpečení jiného družstevníka nebo jestliže byly poskytovány přídavky, ačkoliv náleželo výchovné.

§ 32

(1) Léčebný pobyt dlouhodobě těžce zdravotně postiženého dítěte vyžadujícího mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou v ústavním zařízení léčebně preventivní péče se počínaje sedmým měsícem považuje za umístění dítěte v ústavu (zařízení) pro takové děti.

(2) Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.

(3) Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35 odst. 1 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež.

§ 33

Přídavky na vnuky a sourozence

Přídavky na děti náležejí na vnuka a sourozence člena družstva nebo jeho manžela, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li člen družstva vnuka (sourozence) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (pojištění) žádného z rodičů dítěte.

§ 33a

Souběh přídavků a výchovného v téže rodině

(1) Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech

Okresní národní výbor může v jednotlivých odůvodněných případech

1. a) přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato na střední školu nebo na zvláštní odborné učiliště, anebo do zaměstnání (trvalé pracovní činnosti v družstvu), je-li plně odkázáno výživou na družstevníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky,
2. b) přiznat přídavky na děti ze zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, je-li prokázáno, že neplní pravidelně podmínky pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů a ohrožuje tak plynulé poskytování přídavků.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

(1) Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

1. a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky za účelem léčení, rekreace nebo studia,
2. b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je na přechodnou dobu v cizině, nebo
3. c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

(2) Rekreací dítěte v zahraničí podle odstavce 1 se rozumí jeho přechodný pobyt mimo území Československé socialistické republiky, který netrvá déle než tři po sobě jdoucí celé kalendářní měsíce; pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky trvající nepřetržitě déle se nepovažuje za rekreaci počínaje čtvrtým celým kalendářním měsícem stráveným v zahraničí.

§ 36

Souběh nároků

Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika družstevníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak ze zabezpečení toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení (pojištění).

§ 37

(1) Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které družstevník převzal do své péče z ústavu (zařízení) za účelem pozdějšího osvojení.⁵)

(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.

§ 38

Jestliže byla jednorázová dávka (podpora při narození dítěte, pohřebné) poskytnuta ze zabezpečení (pojištění) jiného než oprávněného družstevníka, nepovažuje se za přeplatek, pokud nepřesahovala výši, ve které by jinak náležela; podmínkou však je, že byla vyplacena jen jednou a že splnila svůj účel, pro který je určena.

§ 39

(1) Pro zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který podle dohody o pracovních podmínkách koná práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva (dále jen „družstevník na nepravidelnou výpomoc“), platí obecné předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, pokud se v tomto oddíle nestanoví jinak.

(2) Družstevník na nepravidelnou výpomoc je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v kalendářních měsících, v nichž odpracoval více než šest dnů a dosáhl přitom výdělku aspoň 120 Kčs.

(3) Jestliže družstevník na nepravidelnou výpomoc utrpěl pracovní úraz, je v kalendářním měsíci, ve kterém utrpěl tento úraz, účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, pokud měl v družstvu práci konat nebo ji konal déle než šest pracovních dnů a odměna za ně měla dosáhnout nebo dosáhla aspoň 120 Kčs za kalendářní měsíc.

(4) Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka na nepravidelnou výpomoc nemůže vzniknout přede dnem vzniku členství v družstvu. Nebyl-li družstevník na nepravidelnou výpomoc v některých kalendářních měsících účasten zabezpečení proto, že nebyly splněny podmínky stanovené v odstavci 2 nebo 3, je družstevník účasten zabezpečení znovu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém byly tyto podmínky opět splněny.

(5) Účast na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž byly naposledy splněny podmínky stanovené v odstavci 2, popřípadě 3; zaniká vždy nejpozději dnem skončení členství v družstvu.

§ 40

Dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle tohoto oddílu nenáleží družstevníku na nepravidelnou výpomoc, který má nárok na stejné nebo obdobné dávky již z jiného důvodu.

§ 41

Výpočet nemocenského

(1) Pro stanovení rozhodného období podle § 2 se považuje uzavření dohody o pracovních podmínkách družstevníka na nepravidelnou výpomoc za vstup do družstva.

(2) Pro zjištění denní pracovní odměny podle § 3 se započitatelné příjmy, do nichž se zahrnuje i odměna zúčtovaná v těch kalendářních měsících v rozhodném období, v nichž družstevník na nepravidelnou výpomoc nebyl účasten na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období podle rozvrhu týdenní pracovní doby stanovené v družstvu, v němž je pracovně činný družstevník na nepravidelnou výpomoc; přitom se do uvedeného počtu pracovních dnů nezahrnují jen dny, kdy družstevnice na nepravidelnou výpomoc byla na mateřské dovolené nebo na další mateřské dovolené a dny, po které družstevník na nepravidelnou výpomoc

1. a) byl pro nemoc nebo úraz uznán dočasně neschopným práce nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem,
2. b) byl na lázeňské péči, která mu byla poskytnuta podle předpisů o zabezpečení družstevníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
3. c) vykonával veřejnou funkci, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu,
4. d) vykonával základní nebo jinou obdobnou službu v ozbrojených silách (náhradní službu, vojenské cvičení apod.),
5. e) měl nárok na náhradu pracovní odměny.

(3) Ustanovení § 2 odst. 5 písm. f) a odst. 8 se na družstevníky na nepravidelnou výpomoc nevztahují.

§ 42

Poskytování nemocenského

Nemocenské se poskytuje za všechny dny, které jsou pracovními dny v družstvu, jehož je družstevník na nepravidelnou výpomoc členem, a za svátky, za které by družstevníku na nepravidelnou výpomoc, kdyby nebyl neschopen práce, náležela náhrada odměny. Ustanovení § 11 zákona platí i zde.

§ 43

Peněžitá pomoc v mateřství

Pro stanovení, výpočet a poskytování peněžité pomoci v mateřství platí obdobně § 39 až 42.

§ 44

Podpora při ošetřování člena rodiny a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníku na nepravidelnou výpomoc nenáležejí.

§ 45

Pro splnění podmínky pracovního úvazku a odpracované doby pro přiznání přídavků na děti družstevníka na nepravidelnou výpomoc ustanovení § 33 odst. 4 zákona neplatí.

§ 46

Do doby účasti na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte podle § 12 zákona se započtou jen ty kalendářní měsíce, popřípadě jejich části, v nichž byl družstevník na nepravidelnou výpomoc účasten tohoto zabezpečení.

§ 47

(1) Ochranná lhůta činí tolik dnů, kolik dnů trvala poslední doba účasti na zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc, nejvýše však 14 dnů. Počítá se vždy ode dne následujícího po dni, v němž zabezpečení družstevníka na nepravidelnou výpomoc naposledy ještě trvalo.

(2) Skončilo-li zabezpečení družstevnice na nepravidelnou výpomoc v době těhotenství, činí ochranná lhůta šest měsíců ode dne, kdy účast na zabezpečení naposledy ještě trvala.

(3) Družstevníku na nepravidelnou výpomoc, kterému se při zaměstnání poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, ochranná lhůta neplyne.

§ 80

Nároky členů družstva ve zvláštních případech

(1) Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá členství v družstvu.

(2) Nároky členů družstva ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte při vazbě a v souvislosti s výkonem trestu odnětí svobody se posuzují obdobně jako nároky pracovníků z nemocenského pojištění.⁶)

§ 81

Prostředky na výplatu dávek

Prostředky na výplatu dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte poskytují družstvům okresní národní výbory.

§ 82

(1) Členská schůze družstevníků stanoví počet členů komise a volí její členy; předsedu komise volí z členů představenstva družstva. Ekonom družstva může pověřit výkonem funkce tajemníka jiného člena komise.

(2) Sociální komise družstva rozhoduje o peněžitých dávkách ze zabezpečení v nemoci a o dávkách ze zabezpečení matky a dítěte zejména, jestliže

1. a) vznikla pochybnost nebo spor o nároku na dávku nebo o její výši;
2. b) jde o dávku dobrovolnou;
3. c) požadovaná dávka nemá být přiznána buď vůbec nebo v požadovaném rozsahu;
4. d) přiznaná dávka má být odňata, nebo má být snížena její výše nebo zastavena její výplata, popřípadě má být z jiného důvodu rozhodnuto o trvání nároku na ni;
5. e) má být rozhodnuto, že družstevník nebo jiný příjemce dávky je povinen dávku neprávem přijatou vrátit.

(3) Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, přiznávají dávky ze zabezpečení v nemoci a dávky ze zabezpečení matky a dítěte předseda a tajemník sociální komise, jestliže je sociální komise tím pověří.

(4) Sociální komise družstva dále

1. b) sleduje vývoj nemocnosti a pečuje o to, aby dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nebylo zneužíváno,
2. d) dbá o řádné a včasné vyúčtování výdajů na dávky, které jsou hrazeny ze státních prostředků, a o řádné a včasné odvádění příspěvku na částečnou úhradu nákladů zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
3. e) kontroluje, zda sociální a zdravotnické zařízení družstva plní řádně své poslání,

(5) Při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 vykonává sociální komise družstva působnost orgánu zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(6) Jednotná zemědělská družstva obstarávají na vlastní náklad administrativní práce potřebné pro provádění zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníků.