1.2 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj může stanovit v dohodě s Federálním cenovým úřadem ve výjimečných případech některých mimořádně rozsáhlých staveb, u nichž provádí státní expertizu, zvýšené sazby (§ 48 odst. 6 vyhlášky). Zvýšené sazby se stanoví pomocí koeficientu z globálních sazeb. Výši koeficientů navrhuje s přihlédnutím k požadavkům dodavatelů současně se žádostí o povolení zvýšené sazby ústřední orgán investora ve vyjádření k projektovému úkolu předkládanému ke státní expertize. Žádost o povolení zvýšené sazby musí obsahovat:
1.2.1 přehled využití objektů pro účely zařízení staveniště v souladu s ustanovením části A bod 1.2,
1.2.2 jmenovitý rozbor potřeb a zdůvodnění věcného rozsahu zařízení staveniště včetně průkazu o tom, že globální náklady určené sazbami nepostačují ke krytí věcného rozsahu zařízení staveniště nezbytného pro zajištění výrobního procesu stavby,
1.2.3 návrh koeficientů, jimiž mají být zvýšeny sazby, včetně určení zvýšených sazeb a zvýšených globálních nákladů,
1.2.4 stanovisko generálního projektanta a přímých dodavatelů k návrhu zvýšené sazby.
2. Obsah vedlejších nákladů
2.1 Vedlejší náklady kryjí:
2.1.1 u globálních a mimoglobálních objektů
2.1.1.1 úplaty za užívání základních prostředků (část A bod 1.1.1), jejich nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště, zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení těchto objektů do smluveného stavu,
2.1.1.2 nezbytné úpravy trvalých objektů (část A bod 1.1.2), zpracování dokumentace těchto úprav včetně rozpočtu a po skončení užívání uvedení do původního stavu,
2.1.1.3 zpracování dokumentace včetně rozpočtu dočasných objektů (část A bod 1.1.3), jejich vybudování, demontáž a odklizení, bez hodnoty materiálu zbylého po demontáži.
2.1.2 Mimoglobální náklady dále kryjí náklady na
2.1.2.1 dopravu odsouzených na staveniště, jestliže odběratel v hospodářské smlouvě souhlasí se zaměstnáním odsouzených,
2.1.2.2 služby, pokud nahrazují mimoglobální objekty.
2.2 Do vedlejších nákladů nepatří zejména náklady:
2.2.1 započtené do cen stavebních prací a montáží a do velkoobchodních cen výrobků, a to na:
2.2.1.1 výrobní zařízení staveniště a přípojky k němu včetně nezbytných úprav a zpracování dokumentace těchto úprav;
2.2.1.2 přechody a lávky pro pěší o rozpětí do 2 m;
2.2.1.3 základní prostředky a drobné a krátkodobé předměty v používání včetně jejich odpisů, které slouží jako strojní a inventární vybavení objektů zařízení staveniště;
2.2.1.4 údržbu, provoz a opravy objektů zařízení staveniště a jejich vybavení;
2.2.2 rozpočtované v hlavě II a III souhrnného rozpočtu stavby, a to na pomocné konstrukce a práce, jako např.:
2.2.2.1 jeřábové dráhy vlastního technologického procesu a dočasné zpevnění dráhy pro samopojízdné jeřáby s únosností vyšší než 20 t včetně štěrkového lože, popřípadě základů a podpěrných konstrukcí vyrovnávajících terén pod kolejí, násypů, zářezů a nájezdů (rozpočtují se u objektů a provozních souborů, pro jejichž výstavbu slouží obdobně jako lešení o výšce podlahy nad 190 cm);
2.2.2.2 hangáry pro vyzdívky koksových baterií;
2.2.2.3 hrubé úpravy terénu a skrývky kulturních vrstev půdy (odhumusování), opětné rozprostření realizované v rámci staveniště budované stavby;
2.2.2.4 podpěrné konstrukce sloužící pro výstavbu trvalých stavebních objektů po dobu jejich provádění;
2.2.2.5 montážní místa pro velkostroje montované na povrchových uhelných dolech s výjimkou uvedenou v části A bod 4.3.2.3.
C. Režimy hospodaření s globálními náklady
1. Před odevzdáním úvodního (jednostupňového) projektu dohodne dodavatel, který bude zařízení staveniště obstarávat (dále jen „obstaravatel“) s přímými dodavateli – za účasti generálního projektanta a investora – režim hospodaření s globálními náklady (dále jen „režim“). Podle způsobu úhrady společných objektů zařízení staveniště (část A bod 3.2) lze dohodnout
1.1 režim globálních sazeb anebo
1.2 režim fakturačních sazeb.
2. U staveb, jejichž lhůta výstavby není delší než 24 měsíců lze použít pouze režim globálních sazeb. Nedojde-li k dohodě podle bodu 1 u staveb se lhůtou výstavby delší než 24 měsíců, platí, že byl dohodnut režim fakturačních sazeb.
3. Při režimu globálních sazeb hospodaří každý přímý dodavatel s veškerými globálními náklady určenými k jeho dodávkám; jejich fakturování se řídí zvláštními předpisy.182) Své podíly na rozpočtových nákladech společných objektů hradí přímí dodavatelé obstaravateli podle zvláštních předpisů.183)
4. Dohodne-li se režim fakturačních sazeb, odečte generální projektant z globálních nákladů přímých dodavatelů jejich podíly na rozpočtových nákladech společných objektů (část A bod 3.3); z redukovaných globálních nákladů přímých dodavatelů pak určí fakturační sazby k jejich dodávkám. Přímí dodavatelé hospodaří s globálními náklady vypočtenými pomocí fakturačních sazeb; fakturování se řídí zvláštními předpisy.182) Fakturování a vyhotovení splátkových listů společných objektů provádí obstaravatel podle zvláštních předpisů.181) Při režimu fakturačních sazeb
4.1 obstaravatel (část D bod 1.1) vystavuje a předkládá investorovi splátkové listy181) na společné objekty zařízení staveniště v průběhu jejich provádění; součet splátek nesmí překročit rozpočtové náklady podle části A bod 3.3;
4.2 dojde-li při výstavbě společných objektů zařízení staveniště k oprávněnému zvýšení jejich rozpočtových nákladů, uhradí přímí dodavatelé obstaravateli zvýšené náklady ze svých provozních prostředků podíly stanovenými podle části A bod 3.3;
4.3 fakturační sazby se v průběhu výstavby nemění a upravují se u posledního stavebního objektu nebo poslední dodávky montážních prací přímých dodavatelů postupem uvedeným v bodu 4.4, jestliže
4.3.1 dojde při provádění stavby ke změně rozpočtových nákladů stavebních objektů nebo montážních prací v odbytových rozpočtech oproti nákladům uvedeným v souhrnném rozpočtu
4.3.2 dojde při výstavbě společných objektů zařízení staveniště ke snížení jejich rozpočtových nákladů;
4.4.1 generální projektant propočte v kontrolním sestavení rozpočtových nákladů u posledního stavebního objektu nebo u poslední dodávky montážních prací každého přímého dodavatele globální náklady k celé dodávce přímého dodavatele
4.4.1.1 pomocí globálních sazeb
4.4.1.2 pomocí fakturačních sazeb; k tomu připočte podíly přímých dodavatelů na rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště stanovených podle části A bod 3.3, v případech uvedených v bodu 4.3.2 podíly na skutečných rozpočtových nákladech společných objektů zařízení staveniště;
4.4.2 přímí dodavatelé upraví na základě rozdílu mezi globálními náklady propočtenými generálním projektantem podle bodů 4.4.1.1 a 4.4.1.2 fakturační sazby nejpozději do dne, kdy jim vznikne právo fakturovat poslední stavební objekt nebo poslední montážní práce jejich dodávek.
5. Jestliže přímí dodavatelé vynaloží na náklady obstarávání, pokud se hradí z globálních nákladů vyšší částky než kryjí globální náklady určené k jejich dodávkám, nejsou oprávněni úhradu těchto zvýšených nákladů požadovat od investora; úspory na globálních nákladech si ponechávají.
6. Ustanovení této části se použijí přiměřeně na vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli; dohodnutý režim podle bodu 1 platí i pro dodavatele přímých dodavatelů.
D. Obstarávání
1. Povinnosti spojené s obstaráváním zařízení staveniště
1.1 Sociální a provozní zařízení staveniště je povinen obstarat pro sebe a pro ostatní přímé dodavatele dodavatel stavební části stavby; nemá-li stavba dodavatele stavební části, obstarává toto zařízení staveniště dodavatel s největším podílem na nákladech zařízení staveniště.
1.2 Přímí dodavatelé uplatňují své požadavky na obstarávání zařízení staveniště včetně požadavků svých dodavatelů v souladu se základním řešením zařízení staveniště v plánu organizace výstavby [§ 30 odst. 4 písm. b) vyhlášky] u obstaravatele. Za tím účelem uzavírají smlouvy o zařízení staveniště.184)
1.3 Výrobní zařízení staveniště si obstarávají přímí dodavatelé sami, nedohodnou-li se jinak.
1.4 Každý účastník výstavby, pokud je správcem (vlastníkem), popřípadě uživatelem základního prostředku nebo předmětu postupné spotřeby, který lze využít jako zařízení staveniště, nebo pro jeho vybavení, je povinen poskytnout jeho užívání pro účely zařízení staveniště v rozsahu volné kapacity za úhradu ostatním účastníkům výstavby.
2. Obsah obstarávání
2.1 Obstaráváním se rozumí:
2.1.1 u objektů uvedených v části A bod 1.1.1: zpracování dokumentace nezbytných úprav pro účely zařízení staveniště včetně rozpočtu, provedení těchto úprav, opravy a údržba po dobu užívání a po skončení užívání uvedení objektu do smluveného stavu; jde-li o společné objekty náleží do obstarávání též projednání podmínek užívání objektu pro účely zařízení staveniště a uzavření smlouvy o dočasném užívání s organizací, která má objekt ve své správě (vlastnictví);
2.1.2 u objektů uvedených v části A bod 1.1.2: nezbytné úpravy pro účely zařízení staveniště včetně zpracování dokumentace těchto úprav a dohoda s investorem o době užívání opravy a údržba po dobu užívání a uvedení do původního stavu po skončení užívání;
2.1.3 u objektů uvedených v části A bod 1.1.3: zpracování jejich dokumentace včetně rozpočtu, vybudování, správa (vlastnictví), poskytnutí k užívání, opravy a údržba, demontáž a odklizení.
2.2 Jestliže objekty a zařízení uvedené v bodě 2.1 mají funkci společných zařízení podle část A bod 3.2 je součástí obstarávání též provozování včetně vybavení základními prostředky a předměty postupné potřeby s výjimkou vybavení kanceláří; tato povinnost končí dnem odevzdání a převzetí poslední dodávky pro stavbu doložené zápisem o převzetí (příloha č. 18 část A bod 2), nedojde-li k jiné dohodě.
3. Úhrada nákladů obstarávání
3.1 Přímí dodavatelé hradí obstaravateli náklady obstarávání, popřípadě na ně přispívají v dohodnutých termínech takto:
3.1.1 u objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů:
3.1.1.1 společných
3.1.1.1.1 – rozpočtové náklady podle výše svých podílů, jde-li o objekty podle části A bod 3.2 s výjimkou staveb s režimem fakturačních sazeb
– dohodnutý podíl, jde-li o ostatní společné objekty a zařízení;
3.1.1.1.2 opravy a údržbu částkou ve výši 10 % z hodnoty jejich podílu na rozpočtových nákladech;185)
3.1.1.1.3 provozování
– u ubytoven a závodního stravování podle zvláštních předpisů186)
– u ostatních objektů a zařízení provozovaných dodavatelem, který zařízení staveniště obstarává, dohodnutým podílem na skutečných nákladech;
3.1.1.2 vlastních
3.1.1.2.1 rozpočtové náklady v plné výši,
3.1.1.2.2 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z hodnoty rozpočtových nákladů;185)
3.1.2 u objektů hrazených z mimoglobálních nákladů
3.1.2.1 opravy a údržbu ve výši skutečných nákladů, pokud se organizace nedohodnou, že bude použito částky 10 % z jejich rozpočtových nákladů185) v poměru rozpočtových nákladů dodávek dodavatele stavební části stavby a polovičních rozpočtových nákladů dodávek dodavatelů pro technologickou část stavby,
3.1.2.2 provozování dohodnutým podílem na skutečných nákladech.
3.2 Ustanovení bodu 1 až 3.1 se použijí pro vztahy mezi přímými dodavateli a jejich dodavateli obdobně.
3.3 Investor hradí obstaravateli náklady provozování, oprav a údržby kanceláří útvaru technického dozoru investora a autorského dozoru podle skutečných nákladů nebo dohodnutým paušálem.
3.4 Obstaravatel
3.4.1 se podílí na rozpočtových nákladech objektů a zařízení hrazených z globálních nákladů stejně jako ostatní přímí dodavatelé;
3.4.2 nese náklady na opravy, údržbu a provozování objektů zařízení staveniště, pokud mu je neuhradí ostatní přímí dodavatelé podle bodů 3.1 a 3.2 a investor podle bodu 3.3.
E. Sdružené zařízení staveniště
1. Předpoklady zřizování sdruženého zařízení staveniště a jeho druhy
1.1 Sdružené zařízení staveniště (§ 2 odst. 8 vyhlášky) se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných a finančních prostředků vynakládaných na objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkcí sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady, dílny, kanceláře).
1.2 Sdružené zařízení staveniště se může zřídit u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora. Stavby musí být zařazeny jmenovitě ve státním pětiletém plánu investiční výstavby ústředních investorských orgánů.
1.3 Sdružené zařízení staveniště projektuje, buduje, provozuje a udržuje, vede ve své správě (vlastnictví), poskytuje jeho užívání a likviduje zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace.
1.4 Náklady přípravy, dokumentace, vybudování a likvidace všech objektů a zařízení sdruženého zařízení staveniště hradí jednotliví dodavatelé ze svých podílů z globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb, těmito podíly jsou kryty i náklady mimoglobálních objektů sdruženého zařízení staveniště.
1.5 Náklady na opravu a údržbu sdruženého zařízení staveniště hradí uživatelé zřizovateli ve skutečné výši, rozdělené podle jejich podílů na rozpočtových nákladech sdruženého zařízení, pokud se nedohodnou na úhradě ve výši 10 % z jejich podílů. Náklady na provozování hradí uživatelé zřizovateli podle cenových předpisů.187)
1.6 Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik sdružených zařízení staveniště.
1.7 Požadavky na zařízení staveniště u jednotlivých staveb, které nebyly uspokojeny sdruženým zařízením staveniště, zabezpečuje obstaravatel zařízení staveniště těchto staveb obvyklým způsobem podle části D.
1.8 Globální náklady na zařízení staveniště jednotlivých staveb se při zřizování sdruženého zařízení staveniště redukují o podíl připadající na sdružené zařízení staveniště. Redukované globální náklady stanoví generální projektant v plánu organizace výstavby podle podkladů vyšších dodavatelů a z nich odvodí fakturační sazby pro jednotlivé stavby v členění podle jednotlivých uživatelů sdruženého zařízení staveniště.
1.9 Sdružené zařízení staveniště se zřizuje takto:
1.9.1 samostatné sdružené zařízení staveniště nebo
1.9.2 sdružené zařízení staveniště souboru staveb.
2. Samostatné sdružené zařízení staveniště
2.1 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje v případech, kdy se tak dohodnou ústřední orgány vyšších dodavatelů, uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele a oznámí jí, pro které stavby se má v dané oblasti sdružené zařízení staveniště vybudovat.
2.2 Určený zřizovatel – pokud nebude sdružené zařízení staveniště využívat výlučně sám – uzavře smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště20) s vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na tomto zařízení podílet. Ve smlouvě se dohodne též úhrada nákladů na opravy, údržbu a provoz sdruženého zařízení staveniště.
2.3 Výši podílů poskytovaných na samostatné sdružené zařízení staveniště zpřesní zřizovatel na základě jednostupňového projektu, popřípadě prováděcích projektů samostatného sdruženého zařízení staveniště; zjištěné rozdíly jsou uživatelé a zřizovatel povinni si vzájemně vyrovnat.
2.4 Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako samostatný celek podle vlastní dokumentace, kterou zabezpečuje zřizovatel. Dokumentace zahrnuje:
2.4.1 projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště
2.4.2 jednostupňový projekt, popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště.
3. Sdružené zařízení staveniště souboru staveb
3.1 Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované jediným investorem. Připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště zpravidla u první stavby souboru.
3.2 O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout vyšší dodavatelé stavební a technologické části stavby a investor do schválení projektového úkolu první stavby; současně se dohodne, kdo bude vykonávat funkci zřizovatele.
3.3 Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb musí obsahovat podmínky využití a výši podílů odpovídajících části globálních nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště. Současně musí dohoda obsahovat výši podílů na opravy, údržbu a provozování.
3.4 Na základě dohody podle bodů 3.2 a 3.3 musí být podíly z nákladů na zařízení staveniště jednotlivých staveb souboru staveb začleněny do hlavy VI propočtu projektového úkolu stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.
F. Užití objektů zařízení staveniště mimo stavbu, pro kterou byly pořízeny
1. Dočasné objekty a zařízení mohou být současně použity jako zařízení staveniště i pro jiné stavby, souhlasí-li s tím investor a obstaravatel zařízení staveniště stavby, pro kterou byly pořízeny.
2. Dočasné objekty mohou být po dokončení stavby, pro niž byly pořízeny, dále použity jako zařízení staveniště pro jinou stavbu za předpokladu, že
2.1 budou začleněny do jejího plánu organizace výstavby,
2.2 s jejich dalším použitím souhlasí organizace, na jejímž pozemku jsou tyto objekty postaveny, a příslušný stavební úřad; u zařízení staveniště na území hlavního města Prahy též Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy.
3. Dočasné objekty zařízení staveniště mohou být výjimečně po dokončení stavby nebo po splnění své funkce v provádění stavby dále užívány jako základní prostředky za podmínek uvedených v bodu 2.2, pokud jsou do základních prostředků převedeny podle zvláštních předpisů.1)
PŘÍLOHA č. 18
POSTUP PŘI STANOVENÍ LHŮT VÝSTAVBY A PŘI JEJICH UPLATŇOVÁNÍ
A. Obecná ustanovení
1. Lhůty výstavby se podle této přílohy stanoví u všech staveb, kromě staveb svépomocné výstavby, prováděných v rámci investiční výstavby ROH o rozpočtových nákladech do 10 mil. Kčs a staveb prováděných svépomocí obyvatelstva (včetně akce Z).
2. Lhůta výstavby je doba trvání prací na staveništi ode dne, kdy jsou provedeny první práce podle projektu stavby, jsou zaznamenány ve stavebním deníku, bude na ně vystaven zjišťovací protokol a budou fakturovány investorovi, do dne odevzdání a převzetí poslední dodávky doložené zápisem o převzetí.188)
2.1 Zjistí-li se dodatečně, že stavba nebyla při odevzdání a převzetí schopna uvedení do provozu (užívání), končí lhůta výstavby dnem vydání kolaudačního rozhodnutí pro stavbu, popřípadě pro její poslední samostatně odevzdanou a převzatou část.
3. Objektivizovaná lhůta výstavby je lhůta vyjádřená generálním projektantem (písm. C bod 1), ve které je stavba při splnění požadavků optimální efektivnosti technicky realizovatelná.
4. Limitní lhůty výstavby jsou maximální lhůty stanovené a vyhlášené federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj v členění podle skupin a podskupin staveb, rozpočtových nákladů a podílů stavebních prací.189)
5. Lhůty výstavby se určují v měsících.
6. Za stavby s dovozem se pro účely stanovení lhůty výstavby považují stavby, u nichž se více než 50 % objemu nákladů hlavy II propočtu realizuje z dovozu.
7. U staveb členěných na etapy podle § 17 vyhlášky se určuje lhůta výstavby na celou stavbu v členění na doby provádění jednotlivých etap.
B. Lhůta výstavby v projektovém úkolu
1. U závazných a centralizovaných staveb se stanoví lhůta výstavby při schválení projektového úkolu v souladu se závěry státní expertizy; přitom
1.1 se v závěrech státní expertizy přihlíží též
1.1.1 k limitním lhůtám výstavby
1.1.2 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky
1.2 u staveb uvedených v § 16 odst. 4 vyhlášky se vychází ze studie postupu výstavby zpracované podle přílohy č. 16
1.3 u závazných staveb musí být dodrženy termíny zahájení a dokončení stanovené vládou.
2. U ostatních staveb se lhůta výstavby projedná při posouzení a stanoví při schválení projektového úkolu s přihlédnutím
2.1 k návrhu zpracovatele projektového úkolu
2.2 k podkladům poskytnutým dodavateli podle § 16 vyhlášky
2.3 ke stanovisku generálního projektanta zpracovanému podle § 23 vyhlášky
2.4 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 16 vyhlášky
2.5 k výsledkům projednání projektového úkolu podle § 20 vyhlášky.
3. Lhůty výstavby stanovené podle bodu 2 nesmějí být delší než limitní lhůty výstavby.
4. Při registraci projektových úkolů se uvede jak lhůta schválená, tak lhůta vyjádřená ve stanovisku generálního projektanta a lhůta limitní.
C. Lhůta výstavby v úvodním projektu
1. Při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu vyjádří generální projektant v plánu organizace výstavby objektivizovanou lhůtu výstavby; přitom využije podklady poskytnuté dodavateli podle § 33 vyhlášky a přihlíží k objektivním podmínkám stavění, zejména
1.1 k podílu stavebních prací z objemu rozpočtových nákladů
1.2 k charakteru stavby (modernizace, rekonstrukce, nová stavba)
1.3 k optimální koncentraci pracovních sil a mechanismů
1.4 k projektované technologii stavění
1.5 k technickým podmínkám staveniště
1.6 ke klimatickým podmínkám
1.7 u staveb s dovozem k informacím o lhůtách výstavby obvyklých v zemi zahraničního dodavatele, které poskytne dovozce podle § 27 vyhlášky.
2. Při vyjádření objektivizované lhůty výstavby nelze brát v úvahu subjektivní podmínky stavění, např. nedostatek pracovních sil, nedostatky v organizaci práce nebo v materiálně technickém zásobování.
3. Objektivizovaná lhůta výstavby nesmí být
3.1 u závazných a centralizovaných staveb delší než lhůta stanovená v závěrech státní expertizy (část B bod 1)
3.2 u ostatních staveb delší než limitní lhůta výstavby, s výjimkou mimořádných technicky nevyhnutelných případů, u nichž k tomu dá na žádost ústředního orgánu investora souhlas podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky.