Zákon o jednacím řádu Senátu

§ 118

účinné od 1. 7. 1999(1) Ve zkráceném jednání může Senát projednat návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou, jestliže byl tento návrh projednán v Poslanecké sněmovně ve zkráceném jednání podle zvláštního zákona³¹) a jestliže vláda o to požádala.

účinné od 1. 7. 1999(2) Návrh zákona, který má být projednán ve zkráceném jednání, předseda Senátu postoupí organizačnímu výboru a neprodleně rozešle všem senátorům a senátorským klubům.

účinné od 1. 7. 1999(3) Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákona výboru, popřípadě výborům a určí lhůtu, do které musí výbor (výbory) návrh zákona projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby návrh zákona byl zařazen na začátek pořadu schůze Senátu. Tuto schůzi je předseda Senátu povinen svolat tak, aby byla zahájena nejpozději do 10 dnů od postoupení návrhu zákona Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(4) Při zkráceném jednání o návrhu zákona v Senátu se stanoví řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát, neusnese-li se Senát jinak.

účinné od 1. 7. 1999(5) Není-li v odstavcích 1 až 4 stanoveno jinak, platí pro zkrácené jednání Senátu o návrhu zákona obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; nepoužijí se ustanovení § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(6) Ustanovení odstavců 1 až 5 se vztahuje na zkrácené jednání o mezinárodní smlouvě obdobně.

§ 119

účinné od 1. 7. 1999(1) Požádá-li vláda v době stavu ohrožení státu³²) nebo válečného stavu,³³) aby vládní návrh zákona byl Parlamentem projednán ve zkráceném jednání,³⁴) zašle tento vládní návrh zákona na vědomí rovněž předsedovi Senátu. Předseda Senátu neprodleně rozešle vládní návrh zákona pro informaci všem senátorům. Předseda Senátu současně svolá schůzi Senátu k projednání tohoto návrhu zákona; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu této schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákona usnést do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. Po postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou jej předseda Senátu neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(2) Při zkráceném jednání podle odstavce 1 se návrh zákona ve výborech neprojednává. Neusnese-li se Senát při tomto jednání jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát.

účinné od 1. 7. 1999(3) Není-li v odstavcích 1 a 2 stanoveno jinak, platí pro zkrácené jednání Senátu o návrhu zákona obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; nepoužijí se ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá, § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu.

§ 120

účinné od 1. 7. 1999(1) Návrh zákonného opatření Senátu předložený vládou předseda Senátu postoupí neprodleně organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

účinné od 1. 7. 1999(2) Organizační výbor bezodkladně přikáže návrh zákonného opatření Senátu výboru, popřípadě výborům a určí lhůtu, do které musí výbor (výbory) návrh zákonného opatření projednat. Současně doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu nejpozději do 5 dnů po projednání ve výborech.

účinné od 1. 7. 1999(3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákonného opatření Senátu více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Zároveň neprodleně sdělí všem senátorům, kterému výboru, popřípadě výborům byl návrh zákonného opatření Senátu přikázán k projednání a který výbor byl určen jako garanční.

§ 121

účinné od 1. 7. 1999Jednání výboru

účinné od 1. 7. 1999(1) Při jednání výboru o návrhu zákonného opatření Senátu lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy:

1. účinné od 1. 7. 19991. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování,
2. účinné od 1. 7. 19992. návrh na schválení,
3. účinné od 1. 7. 19993. návrh na zamítnutí,
4. účinné od 1. 7. 19994. návrh pozměňovací.

účinné od 1. 7. 1999(2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh zákonného opatření Senátu s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal.

§ 122

účinné od 1. 7. 1999Jednání Senátu

účinné od 1. 7. 1999(1) Při jednání Senátu o návrhu zákonného opatření Senátu lze v obecné rozpravě podávat tyto návrhy:

1. účinné od 1. 7. 19991. návrh na vrácení návrhu zákonného opatření Senátu vládě k dopracování,
2. účinné od 1. 7. 19992. návrh na schválení,
3. účinné od 1. 7. 19993. návrh na zamítnutí.

účinné od 1. 7. 1999(2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném.

účinné od 1. 7. 1999(3) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 1 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu zákonného opatření Senátu podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Byl-li podán alespoň jeden pozměňovací návrh, předsedající jednání o návrhu zákonného opatření Senátu přeruší. Pozměňovací návrhy se dají vytisknout a neprodleně se rozešlou všem senátorům. V jednání lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách od jeho přerušení. V jednání pokračujícím po přerušení lze podávat pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb a k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů.

účinné od 1. 7. 1999(4) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

účinné od 1. 7. 1999(5) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh zákonného opatření Senátu ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákonného opatření Senátu schvaluje.

§ 123

účinné od 1. 7. 1999Zkrácené jednání

účinné od 1. 7. 1999(1) Předloží-li vláda návrh zákonného opatření Senátu v době stavu ohrožení státu³²) nebo válečného stavu,³³) předseda Senátu jej neprodleně rozešle všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu zákonného opatření Senátu na schůzi Senátu. Současně předseda Senátu svolá schůzi Senátu k projednání tohoto návrhu zákonného opatření; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu této schůze o jeho projednání. Předseda Senátu svolá schůzi nebo podá návrh na doplnění pořadu schůze tak, aby se Senát mohl k návrhu zákonného opatření Senátu usnést do 72 hodin od jeho předložení vládou.

účinné od 1. 7. 1999(2) V době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se návrh zákonného opatření Senátu ve výborech neprojednává. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se řečnická doba v obecné části rozpravy na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát; ustanovení § 122 odst. 3 o přerušení jednání se nepoužije.

§ 124

účinné od 1. 7. 1999Navrhovatel může vzít návrh zákonného opatření Senátu zpět do doby, než Senát přikročí k hlasování o něm.

§ 125

účinné od 1. 7. 1999Není-li v § 120 až 124 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů; pro jednání o návrzích zákonných opatření Senátu podle § 123 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá, § 64 odst. 1 pro průběh obecné rozpravy a § 64 odst. 2 o schůzi Senátu.

§ 126

účinné od 1. 7. 1999Podepisování zákonných opatření Senátu

účinné od 1. 7. 1999(1) Zákonná opatření Senátu se uvádějí větou: „Senát se usnesl na tomto zákonném opatření Senátu:“.

účinné od 1. 7. 1999(2) Předseda Senátu podepíše přijaté zákonné opatření Senátu a postoupí je k podpisu prezidentu republiky.

účinné od 1. 7. 1999(3) Po podpisu zákonného opatření Senátu prezidentem republiky zašle předseda Senátu zákonné opatření Senátu k podpisu předsedovi vlády.

§ 127

účinné od 1. 7. 1999(1) Návrh zákona, který podává Senát Poslanecké sněmovně (dále jen „senátní návrh zákona“), může k projednání v Senátu navrhnout skupina nejméně 5 senátorů, výbor nebo komise Senátu (dále jen „navrhovatel senátního návrhu zákona“).

účinné od 1. 7. 1999(2) Návrh senátního návrhu zákona musí obsahovat náležitosti návrhu zákona stanovené zvláštním zákonem.³⁵)

účinné od 1. 7. 1999(3) Navrhovatel senátního návrhu zákona předkládá návrh senátního návrhu zákona předsedovi Senátu, který jej postoupí organizačnímu výboru a neprodleně jej rozešle všem senátorům a senátorským klubům. Organizační výbor na nejbližší schůzi po předložení návrhu senátního návrhu zákona přikáže tento návrh výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(4) Přikáže-li organizační výbor návrh senátního návrhu zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Zároveň neprodleně sdělí všem senátorům, kterému výboru, popřípadě výborům byl návrh senátního návrhu zákona přikázán k projednání a který výbor byl určen jako garanční.

účinné od 1. 7. 1999(5) Navrhovatel senátního návrhu zákona může vzít svůj návrh zpět, dokud Senát nepřikročí k hlasování o něm. Využije-li tohoto práva až při jednání Senátu, může tak učinit jen se souhlasem Senátu.

§ 128

účinné od 1. 7. 1999(1) Lhůta pro projednání návrhu senátního návrhu zákona ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání.

účinné od 1. 7. 1999(2) Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může organizační výbor zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů. Jen se souhlasem navrhovatele senátního návrhu zákona lze takovou lhůtu prodloužit o více než 30 dnů.

§ 129

účinné od 1. 7. 1999Jednání výborů

účinné od 1. 7. 1999(1) Při jednání výboru o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy:

1. účinné od 1. 7. 19991. návrh na schválení,
2. účinné od 1. 7. 19992. návrh na zamítnutí,
3. účinné od 1. 7. 19993. návrh pozměňovací,
4. účinné od 1. 7. 19994. návrh na odročení.

účinné od 1. 7. 1999(2) O návrzích uvedených v odstavci 1 se hlasuje v pořadí tam uvedeném. Po ukončení hlasování o podaných pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu schválit návrh senátního návrhu zákona s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal.

§ 130

účinné od 1. 7. 1999Jednání Senátu

účinné od 1. 7. 1999(1) Návrh senátního návrhu zákona odůvodní na schůzi Senátu senátor pověřený navrhovatelem senátního návrhu zákona.

účinné od 1. 7. 1999(2) Při jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona lze v obecné rozpravě podávat tyto návrhy:

1. účinné od 1. 7. 19991. návrh na schválení,
2. účinné od 1. 7. 19992. návrh na zamítnutí,
3. účinné od 1. 7. 19993. návrh na odročení,
4. účinné od 1. 7. 19994. návrh na vrácení návrhu senátního návrhu zákona výboru k novému projednání.

účinné od 1. 7. 1999(3) Návrh uvedený v odstavci 2 bodu 3 musí obsahovat lhůtu, do kdy musí být návrh senátního návrhu zákona znovu zařazen na pořad schůze Senátu. V návrhu uvedeném v odstavci 2 bodu 4 musí být určeno, kterému výboru, popřípadě výborům má být návrh senátního návrhu zákona vrácen k novému projednání; lhůta pro nové projednání ve výboru je 30 dnů od jeho vrácení Senátem.

účinné od 1. 7. 1999(4) O návrzích uvedených v odstavci 2 se hlasuje v pořadí tam uvedeném.

účinné od 1. 7. 1999(5) Nebyl-li žádný z návrhů uvedených v odstavci 2 podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu senátního návrhu zákona podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Byl-li podán alespoň jeden pozměňovací návrh, předsedající jednání o návrhu senátního návrhu zákona přeruší. Pozměňovací návrhy se dají vytisknout a neprodleně se rozešlou všem senátorům. V jednání lze pokračovat nejdříve po 24 hodinách od jeho přerušení. V jednání pokračujícím po přerušení lze podávat pouze pozměňovací návrhy k opravě legislativně technických, gramatických a písařských chyb a k úpravám, které vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů.

účinné od 1. 7. 1999(6) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

účinné od 1. 7. 1999(7) Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh senátního návrhu zákona schvaluje, pokud o návrhu na schválení nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy.

účinné od 1. 7. 1999(8) Jestliže byl návrh senátního návrhu zákona schválen, pověří Senát předsedu Senátu, aby senátní návrh zákona postoupil Poslanecké sněmovně. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby odůvodnil senátní návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně.

§ 131

účinné od 1. 7. 1999Není-li v § 127 až 130 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích senátních návrhů zákonů obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů.

§ 132

účinné od 1. 7. 1999(1) Je-li Senátu předložen návrh na

1. účinné od 1. 7. 1999a) vyhlášení válečného stavu,³⁶)
2. účinné od 1. 7. 1999b) vyhlášení stavu ohrožení státu,³⁷)
3. účinné od 1. 7. 1999c) prodloužení doby nouzového stavu,³⁸)
4. účinné od 1. 7. 1999d) zrušení nouzového stavu před uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen,³⁸)
5. účinné od 1. 7. 1999e) vyslovení souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky nebo s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky v době stavu ohrožení státu nebo válečného stavu,³⁹)

účinné od 1. 7. 1999rozhodne o něm ve zkráceném jednání.

účinné od 1. 7. 1999(2) Předseda Senátu po obdržení návrhu podle odstavce 1 svolá neprodleně schůzi Senátu k jeho projednání; koná-li se již schůze Senátu, navrhne doplnění pořadu schůze o jeho projednání. Současně předseda Senátu rozešle podklady k projednání návrhu všem senátorům a určí zpravodaje pro projednání návrhu na schůzi Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(3) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se projednávání ve výborech nekoná. Neusnese-li se Senát jinak, stanoví se při tomto jednání řečnická doba v rozpravě na 5 minut a senátor může k téže věci vystoupit nejvýše dvakrát. Při tomto jednání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí.

účinné od 1. 7. 1999(4) Při zkráceném jednání o návrzích podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení § 49 odst. 4, § 55 odst. 1 a 3, § 57 odst. 3 věta druhá, § 59 odst. 1 a 3 věta druhá až čtvrtá a § 64 odst. 1 a 2 o schůzi Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(5) Ve zkráceném jednání podle odstavců 2 až 4 se projedná též návrh vlády na vyslovení souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky nebo s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky, který vláda označila jako naléhavý.

§ 133

účinné od 1. 7. 1999Senátoři se účastní volby prezidenta republiky, kterého volí Parlament na společné schůzi obou komor svolané předsedou Poslanecké sněmovny.

§ 134

účinné od 1. 7. 1999(1) Volbu prezidenta republiky upravuje Ústava;⁴⁰) podrobnosti stanoví zvláštní zákon.⁴¹)

účinné od 1. 7. 1999(2) Senát po dohodě s Poslaneckou sněmovnou stanoví počet senátorů - členů společné volební komise. Senátoři - členové společné volební komise se ustavují podle volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu, který je přílohou č. 2 tohoto zákona.

§ 135

účinné od 1. 7. 1999Senátoři se účastní společné schůze obou komor, na níž prezident republiky složí slib.

§ 136

účinné od 1. 7. 1999Senát může podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu.⁴²)

§ 137

účinné od 1. 7. 1999(1) Návrh, aby Senát podal k Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu (dále jen „návrh na podání ústavní žaloby“), může předložit nejméně jedna třetina senátorů.

účinné od 1. 7. 1999(2) Návrh na podání ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.⁴³)

účinné od 1. 7. 1999(3) Návrh na podání ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět.

účinné od 1. 7. 1999(4) Organizační výbor může vrátit návrh na podání ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit.

účinné od 1. 7. 1999(5) Organizační výbor k návrhu na podání ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu.

§ 138

účinné od 1. 7. 1999(1) Schválí-li Senát návrh na podání ústavní žaloby, rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(2) Ústavní žalobu lze odvolat na návrh nejméně jedné třetiny senátorů. Odvolat ústavní žalobu je možné do okamžiku, než se v řízení o ní Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.⁴⁴)

§ 139

účinné od 1. 7. 1999(1) Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání ústavní žaloby a na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

účinné od 1. 7. 1999(2) Usnesení Senátu o podání ústavní žaloby a usnesení o jejím odvolání se ihned doručí Ústavnímu soudu.

§ 140

účinné od 1. 7. 1999(1) Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

účinné od 1. 7. 1999(2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad nejbližší schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal.⁴⁵)

účinné od 1. 7. 1999(3) K vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu je třeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů.

§ 141

účinné od 1. 7. 1999(1) Žádost orgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu⁴⁶) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení soudce Ústavního soudu dopadeného při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté⁴⁷) (dále jen „oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, jakož i oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci.

účinné od 1. 7. 1999(2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního soudu soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízení, který mu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru.

účinné od 1. 7. 1999(3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, popřípadě oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání soudce Ústavního soudu, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí.

§ 142

účinné od 1. 7. 1999Petice

účinné od 1. 7. 1999(1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem.⁴⁸) Nepřísluší-li vyřízení petice výboru podle věty prvé, postoupí tento výbor její stejnopis orgánu Senátu, kterému vyřízení petice věcně náleží.

účinné od 1. 7. 1999(2) Věcně příslušný orgán Senátu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru,⁴⁹) a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.

účinné od 1. 7. 1999(3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Senátu vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.

účinné od 1. 7. 1999(4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.

účinné od 1. 7. 1999(5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Senát vyžádat od výboru uvedeného v odstavci 1 větě prvé kdykoli.

§ 143

účinné od 1. 7. 1999Jiná podání občanů

účinné od 1. 7. 1999Podání, která nejsou peticemi, předá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, věcně příslušným výborům nebo komisím a nebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

§ 144

účinné od 1. 7. 1999Veřejné slyšení Senátu

účinné od 1. 7. 1999(1) Na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce.

účinné od 1. 7. 1999(2) Návrh na konání veřejného slyšení Senátu obsahuje předmět jednání, okruh účastníků a termín konání. Konání veřejného slyšení Senátu oznamuje předseda nebo místopředseda Senátu zveřejněním pozvánky v Senátu, popřípadě i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Pozvánka se současně zašle účastníkům veřejného slyšení podle rozhodnutí Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(3) Veřejné slyšení Senátu zahajuje, řídí a ukončuje předseda Senátu nebo jím pověřený senátor.

účinné od 1. 7. 1999(4) Pro účast na veřejném slyšení Senátu platí obdobně § 50 o účasti na schůzi Senátu. Pozvaní účastníci mají přístup do jednacího sálu, právo vystoupit v rozpravě k projednávané otázce a podávat písemné návrhy a stanoviska k ní. Řečnickou dobu v rozpravě je možné omezit nejvýše na 5 minut.

účinné od 1. 7. 1999(5) Z veřejného slyšení Senátu se pořizuje zvukový a těsnopisecký záznam. O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný.

§ 145

účinné od 1. 7. 1999Veřejné slyšení výboru

účinné od 1. 7. 1999(1) Výbor se může usnést na konání veřejného slyšení výboru.

účinné od 1. 7. 1999(2) Pro veřejné slyšení výboru platí přiměřeně ustanovení o veřejném slyšení Senátu.

§ 146

účinné od 1. 7. 1999(1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona⁵⁰) plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů.

účinné od 1. 7. 1999(2) V čele Kanceláře Senátu stojí vedoucí Kanceláře Senátu, který odpovídá předsedovi Senátu za její činnost.

účinné od 1. 7. 1999(3) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře Senátu upravuje Organizační řád Kanceláře Senátu, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu organizační výbor.

§ 147

účinné od 1. 7. 1999Některá pracovněprávní ustanovení

účinné od 1. 7. 1999(1) Zaměstnanci Kanceláře Senátu jsou ke Kanceláři Senátu v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného.

účinné od 1. 7. 1999(2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře Senátu se řídí zvláštním zákonem⁵¹) a Platovým řádem Kanceláře Senátu. Platový řád Kanceláře Senátu vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu výbor Senátu, do jehož působnosti náleží příprava podkladů k návrhu rozpočtu Senátu pro Poslaneckou sněmovnu.

účinné od 1. 7. 1999(3) Vedoucího Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává předseda Senátu po schválení návrhu předsedy Senátu organizačním výborem. Ostatní vedoucí zaměstnance Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Senátu.

§ 148

účinné od 1. 7. 1999Ochranu pořádku a bezpečnosti v budově Senátu, popřípadě tam, kde Senát nebo jeho orgány jednají, vykonává Parlamentní stráž zřízená zvláštním zákonem.⁵²)

§ 149

účinné od 1. 7. 1999(1) Písemné podklady pro jednání Senátu (senátní tisky) a těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování vyhotovuje Kancelář Senátu a jsou senátními publikacemi.

účinné od 1. 7. 1999(2) Senátní publikace, s výjimkou těsnopiseckých zpráv o neveřejných schůzích Senátu a senátních tisků k nim jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři Senátu.

účinné od 1. 7. 1999(3) Senátoři dostávají všechny senátní publikace. Požádá-li o to senátor, obdrží senátní publikaci na technickém nosiči dat.

§ 150

účinné od 1. 7. 1999V jednacím sále Senátu, v místnostech, kde jednají orgány Senátu, a v místnostech určených k protokolárním účelům Senátu je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která je vyčleněna Kanceláří Senátu, označena a vybavena jako kuřárna.

§ 151

účinné od 1. 7. 1999Funkční období orgánů Senátu, jejich funkcionářů, funkcionářů Senátu a ověřovatelů Senátu zvolených nebo ustavených podle dosavadních předpisů⁵³) končí okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu v roce 2000 byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení.

§ 152

účinné od 1. 7. 1999Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky.

§ 153

účinné od 1. 7. 1999Účinnost