Zákon o jednacím řádu Senátu

účinné od 1. 7. 1999Volební komise

1. účinné od 1. 7. 19991. Volby konané Senátem, jakož i nominace vyžadující jeho souhlas připravuje pro Senát volební komise Senátu (dále jen „volební komise“).
2. účinné od 1. 7. 19992. Návrh na ustavení volební komise připravuje z návrhů předložených senátorskými kluby skupina senátorů delegovaná senátorskými kluby na základě parity.
3. účinné od 1. 7. 19993. Volební komisi ustaví skupina senátorů podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 bod 5).
4. účinné od 1. 7. 19994. Volební komise zvolí ze svého středu předsedu, místopředsedu a dva ověřovatele; volba funkcionářů volební komise se koná většinovým způsobem.
5. účinné od 1. 7. 19995. Volební komise je schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
6. účinné od 1. 7. 19996. K platnosti usnesení volební komise je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů.
7. účinné od 1. 7. 19997. Ustavení volební komise podle čl. 1 bodu 3 předloží předseda volební komise Senátu na vědomí.
8. účinné od 1. 7. 19998. Volby konané Senátem řídí předseda volební komise, nestanoví-li tento volební řád jinak.
9. účinné od 1. 7. 19999. Článek 1 body 2 až 7 se užijí přiměřeně i na ustavení senátní části společné volební komise.

účinné od 1. 7. 1999Volba předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu

1. účinné od 1. 7. 19991. Navrhovat kandidáty na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu, předsedy výborů a komisí Senátu jsou oprávněny senátorské kluby a senátoři.
2. účinné od 1. 7. 19992. Návrhy kandidátů na předsedu Senátu, místopředsedy Senátu a předsedy výborů a komisí Senátu se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin před zahájením volby.
3. účinné od 1. 7. 19993. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.
4. účinné od 1. 7. 19994. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině všech senátorů.
5. účinné od 1. 7. 19995. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.
6. účinné od 1. 7. 19996. Jména kandidátů jsou na hlasovacích lístcích uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.
7. účinné od 1. 7. 19997. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.
8. účinné od 1. 7. 19998. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.
9. účinné od 1. 7. 19999. Senátor volí předsedu Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 7. 1999a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 7. 1999b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 7. 199910. Senátor volí místopředsedy Senátu tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 7. 1999a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst místopředsedů Senátu, zakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 7. 1999b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 7. 199911. Senátor volí předsedu výboru nebo komise tak, že na hlasovacím lístku vyjádří
   1. účinné od 1. 7. 1999a) souhlas s jedním z kandidátů zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 7. 1999b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 7. 199912. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v bodech 9 až 11 tohoto článku. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
2. účinné od 1. 7. 199913. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápise o výsledku hlasování.

účinné od 1. 7. 1999Volba předsedy Senátu

1. účinné od 1. 7. 199914. V prvém kole je předsedou Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
2. účinné od 1. 7. 199915. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby.
3. účinné od 1. 7. 199916. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvém nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
4. účinné od 1. 7. 199917. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
5. účinné od 1. 7. 199918. Nebyl-li předseda Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se do 10 dnů nová volba podle tohoto volebního řádu.

účinné od 1. 7. 1999Volba místopředsedů Senátu

1. účinné od 1. 7. 199919. V prvém kole jsou místopředsedy Senátu zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
2. účinné od 1. 7. 199920. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
3. účinné od 1. 7. 199921. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst místopředsedů Senátu, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
4. účinné od 1. 7. 199922. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
5. účinné od 1. 7. 199923. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
6. účinné od 1. 7. 199924. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
7. účinné od 1. 7. 199925. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa místopředsedů, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.

účinné od 1. 7. 1999Volba předsedů výborů a komisí Senátu

1. účinné od 1. 7. 199926. V prvém kole je předsedou výboru nebo komise Senátu zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
2. účinné od 1. 7. 199927. Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby.
3. účinné od 1. 7. 199928. Do druhého kola postupují dva kandidáti, kteří získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů. Je-li více kandidátů na prvním nebo na druhém místě, kteří získali stejný počet hlasů, postupují do druhého kola všichni takoví kandidáti.
4. účinné od 1. 7. 199929. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
5. účinné od 1. 7. 199930. Nebyl-li předseda výboru nebo komise Senátu zvolen ani ve druhém kole, koná se nová volba podle tohoto volebního řádu.

účinné od 1. 7. 1999Společná ustanovení pro volbu podle bodů 14 až 30

1. účinné od 1. 7. 199931. O výsledku hlasování každého kola volby předsedy Senátu, místopředsedů Senátu a předsedů výborů a komisí Senátu se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede
   1. účinné od 1. 7. 1999a) počet vydaných hlasovacích lístků,
   2. účinné od 1. 7. 1999b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku,
   3. účinné od 1. 7. 1999c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,
   4. účinné od 1. 7. 1999d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,
   5. účinné od 1. 7. 1999e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

1. účinné od 1. 7. 199932. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

účinné od 1. 7. 1999Nominace ověřovatelů Senátu

1. účinné od 1. 7. 19991. Ověřovatele Senátu nominují senátorské kluby na základě parity tak, aby Senát měl nejméně 10 ověřovatelů.
2. účinné od 1. 7. 19992. Nominaci ověřovatelů Senátu schvaluje Senát na návrh předsedy volební komise.
3. účinné od 1. 7. 19993. Neschválí-li Senát nominované ověřovatele, navrhne volební komise na neschválená místa nové kandidáty.

účinné od 1. 7. 1999Ustavování výborů a komisí a volba komisí

1. účinné od 1. 7. 1999Ustavení výborů (komisí) podle zásady poměrného zastoupení
   1. účinné od 1. 7. 19991. Výbory (komise) ustavuje Senát potvrzením kandidátky předložené volební komisí.
   2. účinné od 1. 7. 19992. Návrhy na členy výboru (komise) předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé výbory (komise) v pořadí, které je závazné.
   3. účinné od 1. 7. 19993. Návrhy na členy výboru (komise) se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.
   4. účinné od 1. 7. 19994. Senátoři, kteří nejsou členy žádného senátorského klubu, mohou nabídnout svůj mandát některému senátorskému klubu.
   5. účinné od 1. 7. 19995. Ustavení výboru (komise) navrhne volební komise tak, že
      1. účinné od 1. 7. 1999a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů výboru (komise), který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;
      2. účinné od 1. 7. 1999b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst ve výboru (komisi) rovnající se celému číslu z podílu;
      3. účinné od 1. 7. 1999c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo ve výboru (komisi) více, než je stanovený počet takových míst, odečte přebývající místo senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují největší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek u dělení, přidělí místo ve výboru (komisi) klubu s větším počtem členů;
      4. účinné od 1. 7. 1999d) nelze-li takto rozhodnout a místa ve výboru (komisi) nejsou přidělena, zvětší se počet členů výboru (komise) o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.
   1. účinné od 1. 7. 19996. Senátorovi, který nebyl zařazen do žádného výboru, se nabídne členství v některém z výborů. Takového člena výboru volí Senát na návrh volební komise většinovým způsobem.
   2. účinné od 1. 7. 19997. Návrh na ustavení jednotlivých výborů (komisí) předloží volební komise Senátu ke schválení. Potvrdí-li Senát předložený návrh, je výbor ustaven. Změnu v takto ustaveném výboru lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu. Nepotvrdí-li Senát ustavení výboru (komise), požádá senátorské kluby, aby se věcí znovu zabývaly a předložily nové návrhy. Po takových jednáních předloží volební komise Senátu nový návrh výboru (komise) sestavený podle předchozích ustanovení.
   3. účinné od 1. 7. 19998. Nepotvrdí-li Senát ani nově navržené ustavení výboru (komise), přeruší se schůze Senátu k vyřešení sporných otázek.

účinné od 1. 7. 1999Volba komisí většinovým způsobem

1. účinné od 1. 7. 19999. Rozhodne-li Senát, že se komise zvolí většinovým způsobem, volí komisi Senát na návrh volební komise.
2. účinné od 1. 7. 199910. Návrhy na členy komise předkládají volební komisi senátorské kluby. V návrhu uvedou kandidáty pro jednotlivé komise v pořadí, které je závazné.
3. účinné od 1. 7. 199911. Návrhy na členy komise se předkládají volební komisi nejpozději 24 hodin přede dnem volby.
4. účinné od 1. 7. 199912. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že
   1. účinné od 1. 7. 1999a) počet senátorů zvolených do Senátu vydělí stanoveným počtem členů komise, který zvětší o 1; takto získané číslo je číslem volebním;
   2. účinné od 1. 7. 1999b) volebním číslem vydělí počet členů jednotlivých klubů, kterým přidělí počet míst v komisi rovnající se celému číslu z podílu;
   3. účinné od 1. 7. 1999c) bylo-li takto rozděleno o jedno místo v komisi více, než je stanovený počet členů komise, odečte přebývající místo tomu senátorskému klubu, který vykázal nejmenší zbytek při dělení. Zbylá nerozdělená místa přidělí jednotlivým senátorským klubům, které vykazují nejvyšší zbytky po dělení. Vykazují-li kluby stejný zbytek po dělení, přidělí se místo v komisi klubu s větším počtem členů;
   4. účinné od 1. 7. 1999d) nelze-li takto rozhodnout a místa v komisi nejsou přidělena, zvětší se počet členů komise o 1 a postupuje se znovu podle písmen a) až d) tohoto bodu.

1. účinné od 1. 7. 199913. Počet míst získaných podle předchozího odstavce se násobí dvěma. Získané násobky jsou pro jednotlivé senátorské kluby počtem míst získaných pro jejich členy, kteří se uvedou na kandidátku v pořadí stanoveném senátorským klubem.
2. účinné od 1. 7. 199914. Při volbě členů komise dá předsedající schůze Senátu hlasovat jednotlivě o všech navržených kandidátech.
3. účinné od 1. 7. 199915. V prvém kole jsou členy komise zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
4. účinné od 1. 7. 199916. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
5. účinné od 1. 7. 199917. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet členů komise, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
6. účinné od 1. 7. 199918. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
7. účinné od 1. 7. 199919. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
8. účinné od 1. 7. 199920. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
9. účinné od 1. 7. 199921. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí předsedající schůze Senátu.

účinné od 1. 7. 1999Společná ustanovení pro ustavení výborů (komisí) a volbu komisí

1. účinné od 1. 7. 199922. Výsledky ustavení výboru (komise) nebo volbu komise oznámí předsedající schůze Senátu.
2. účinné od 1. 7. 199923. Uvolní-li se během volebního období místo ve výboru (komisi), zvolí Senát nového člena výboru (komise) většinovým způsobem. Jediným navrhovatelem je volební komise; řídí se přitom principy poměrného zastoupení.

účinné od 1. 7. 1999Ustavení organizačního výboru

1. účinné od 1. 7. 199924. Organizační výbor tvoří jeho předseda, kterým je předseda Senátu, místopředsedové výboru, kterými jsou místopředsedové Senátu, a další členové výboru ustavení podle zásady poměrného zastoupení (čl. 4 body 1 až 8).

účinné od 1. 7. 1999Volba členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem

účinné od 1. 7. 1999Pro volbu členů stálých delegací Parlamentu České republiky za Senát a členů zastoupení pro udržování trvalého styku s mezinárodními organizacemi a jinými mezinárodními institucemi většinovým způsobem platí čl. 4 body 10 až 23 obdobně.

účinné od 1. 7. 1999Volba podle zvláštních předpisů

1. účinné od 1. 7. 19991. Zvláštní zákon stanoví, kdo je volen Senátem a kdo je oprávněn předkládat návrhy na takovou volbu.
2. účinné od 1. 7. 19992. Návrhy se předkládají volební komisi Senátu nejpozději 10 dnů přede dnem volby.
3. účinné od 1. 7. 19993. Zákon stanoví nebo Senát rozhodne, kdo se volí tajným hlasováním; jinak se volí hlasováním veřejným.

účinné od 1. 7. 1999Volba tajným hlasováním

1. účinné od 1. 7. 19994. Volba se koná nejvýše ve dvou kolech.
2. účinné od 1. 7. 19995. Volba je platná, byly-li hlasovací lístky vydány v každém kole alespoň jedné třetině senátorů.
3. účinné od 1. 7. 19996. Před zahájením volby v každém kole zkontroluje volební komise volební schránky a zapečetí je. Zkontroluje též, zda jsou připraveny hlasovací lístky s předtištěnými jmény kandidátů, zda jsou opatřeny razítkem Senátu a parafovány dvěma ověřovateli volební komise.
4. účinné od 1. 7. 19997. Jména kandidátů jsou na hlasovacím lístku uvedena v abecedním pořadí a před jménem každého z nich je uvedeno pořadové číslo.
5. účinné od 1. 7. 19998. Pro úpravu hlasovacích lístků je určen zvláštní prostor tak, aby byla zaručena tajnost hlasování; senátoři vstupují do tohoto prostoru jednotlivě.
6. účinné od 1. 7. 19999. V místnosti, kde se sčítají hlasy, jsou přítomni pouze členové volební komise; další osoby mohou být přítomny jen s jejím souhlasem.
7. účinné od 1. 7. 199910. Senátor volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří:
   1. účinné od 1. 7. 1999a) souhlas nejvýše s takovým počtem kandidátů, který byl pro volbu stanoven, zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény; pořadová čísla před jmény ostatních kandidátů přeškrtne takto „X“;
   2. účinné od 1. 7. 1999b) nesouhlas se všemi kandidáty přeškrtnutím pořadového čísla před jmény všech kandidátů takto „X“.

1. účinné od 1. 7. 199911. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než je stanoveno v předchozím bodu. Dodatečně dopisované jméno kandidáta, který nebyl navržen, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku; takový kandidát se však pro volbu nezapočítává.
2. účinné od 1. 7. 199912. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise a poznamená to v zápise o výsledku hlasování.
3. účinné od 1. 7. 199913. V prvém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.
4. účinné od 1. 7. 199914. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
5. účinné od 1. 7. 199915. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby.
6. účinné od 1. 7. 199916. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvojnásobný počet kandidátů, než je počet neobsazených míst; při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů.
7. účinné od 1. 7. 199917. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z počtu vydaných hlasovacích lístků.
8. účinné od 1. 7. 199918. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, opakuje se mezi nimi volba. Není-li ani tak rozhodnuto, rozhoduje los.
9. účinné od 1. 7. 199919. Nebyla-li ani po druhém kole volby obsazena stanovená místa, koná se na neobsazená místa nová volba podle tohoto volebního řádu.
10. účinné od 1. 7. 199920. O výsledku hlasování každého kola volby se sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise; v zápise o hlasování se uvede
    1. účinné od 1. 7. 1999a) počet vydaných hlasovacích lístků,
    2. účinné od 1. 7. 1999b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků, popřípadě rozhodnutí o platnosti hlasovacího lístku,
    3. účinné od 1. 7. 1999c) počet neodevzdaných hlasovacích lístků,
    4. účinné od 1. 7. 1999d) počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty,
    5. účinné od 1. 7. 1999e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta.

1. účinné od 1. 7. 199921. Výsledky hlasování každého kola volby oznámí Senátu v souladu s předchozím bodem předseda volební komise.

účinné od 1. 7. 1999Volba veřejným hlasováním

1. účinné od 1. 7. 199922. Volba podle zvláštních předpisů veřejným hlasováním se koná obdobně jako volba tajným hlasováním podle tohoto článku bodů 4 až 21 s tím rozdílem, že hlasovací lístek se označí jménem senátora, kterému byl vydán.
2. účinné od 1. 7. 199923. Informace o výsledku veřejného hlasování, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval, musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům dostupná.

účinné od 1. 7. 1999Ustanovení společná

1. účinné od 1. 7. 19991. Sdružování klubů a senátorů pro volby podle tohoto volebního řádu je přípustné.
2. účinné od 1. 7. 19992. Tam, kde tento volební řád mluví o senátorském klubu, rozumí se tím též sdružení klubů vytvořené několika senátorskými kluby.
3. účinné od 1. 7. 19993. Tam, kde tento volební řád upravuje volbu veřejným hlasováním, lze pro takovou volbu použít hlasovacího zařízení. Postup při volbě hlasovacím zařízením stanoví Senát usnesením.