Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší, 117/1997 Sb., účinné od 1. 6. 1997

Předchozí stránka

Znečišťující látka	Emisní limit [mg/m³]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podm.	Pozn.
1	2	3	4	5

4.5.1 Výroba chloru¹)

1 2 3 4 5
chlor 6 ²) 0,003 ³) C -

Odkazy:
1. 1) všechny druhy koncových plynů, technologických a odpadních plynů obsahujících chlor musí být odvedeny a zneškodněny ve vhodném zařízení k odstranění chloru
2. 2) v nosném plynu z elektrolýzy a katalytické oxidace
3. 3) celoroční průměr emise rtuti z elektrolytických operací, zjištěný z měsíčních průměrů, na jednotku vyrobeného chloru

1	2	3	4	5
chlor	6 ²)	0,003 ³)	C	-

4.5.2 Výroba kyseliny chlorovodíkové

1 2 3 4 5
chlorovodík 25 0,05 ¹) C -

Odkazy:
1. 1) zjištěná z měsíčního průměru, na jednu tunu kyseliny chlorovodíkové (36%)

1	2	3	4	5
chlorovodík	25	0,05 ¹)	C	-

4.5.3 Výroba síry (Clausův proces) ¹)

1 2 3 4 5
sulfan 10 ²) 4 ⁴)
2 ⁵)
1,5 ⁶) C ³)

Odkazy:
1. 1) odpadní plyny z procesu obsahující sulfan se musí spalovat
2. 2) v nosném plynu z dodatečného spalování
3. 3) výrobní emise sloučenin síry (v přepočtu na elementární síru) je vyjádřena v procentech a vztažena na 1 tunu vyrobené síry
4. 4) u zařízení s denní skutečnou výrobou do 20 t síry včetně
5. 5) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 20 až do 50 t síry včetně
6. 6) u zařízení s denní skutečnou výrobou vyšší než 50 t síry

1	2	3	4	5
sulfan	10 ²)	4 ⁴) 2 ⁵) 1,5 ⁶)	C	³)

4.5.4 Výroba kapalného oxidu siřičitého
Odpadní plyn z výroby kapalného oxidu siřičitého musí být zaváděn do zařízení na výrobu kyseliny sírové nebo jiného zpracovatelského či odsiřovacího zařízení a zneškodněn.

4.5.5 Výroba kyseliny sírové

1 2 3 4 5
oxidy síry nest. 2,2 ¹) C -

Odkazy:
1. 1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny sírové (100%)

1	2	3	4	5
oxidy síry	nest.	2,2 ¹)	C	-

4.5.6 Výroba amoniaku

1 2 3 4 5
amoniak nest. 0,2 ¹) C -

Odkazy:
1. 1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobeného bezvodého amoniaku

1	2	3	4	5
amoniak	nest.	0,2 ¹)	C	-

4.5.7 Výroba kyseliny dusičné a jejích solí

1 2 3 4 5
oxidy dusíku
jako NO₂ nest. 1,6 ¹⁾ C -

Odkazy:
1. 1) v měsíčním průměru na 1 tunu vyrobené kyseliny dusičné (65 %)

1	2	3	4	5
oxidy dusíku jako NO₂	nest.	1,6 ¹⁾	C	-

4.5.8 Výroba průmyslových hnojiv
Pro amoniak, oxidy a další sloučeniny dusíku, sloučeniny síry, sloučeniny fosforu a tuhé látky platí emisní limity všeobecně platné.

4.5.9 Výroba a zpracování uhlíkatých materiálů ¹)

1 2 3 4 5
organic. látky 100 ²) nest. C ³)
organic. látky 50 ²) nest. C ⁴)
organic. látky 200 ²) nest. C ⁵)
organic. látky 50 ²) nest. C ⁶)

Odkazy:
1. 1) pro benzo (a) pyren a další karcinogenní látky platí emisní limity všeobecně platné
2. 2) organické látky po přepočtu na celkový uhlík
3. 3) z formovacích a mísících zařízení, v nichž se zpracovávají smola, dehet nebo jiná kapalná pojiva při zvýšené teplotě
4. 4) z jednotlivých komorových pecí, spojených komorových a tunelových pecí
5. 5) z kruhových pecí pro grafitové elektrody, uhlíkové elektrody a uhlíkové cihly
6. 6) z impregnačních zařízení, v nichž se používají impregnační prostředky na bázi dehtu

1	2	3	4	5
organic. látky	100 ²)	nest.	C	³)
organic. látky	50 ²)	nest.	C	⁴)
organic. látky	200 ²)	nest.	C	⁵)
organic. látky	50 ²)	nest.	C	⁶)

4.5.10 Výroba titanové běloby, litoponu, stálé běloby (blanc fix), železitých piqmentů

1 2 3 4 5
tuhé látky 150 ²)
50 ³)
300 ⁴)
50 ⁵) nest. C ¹)
tuhé látky 100 nest. C ⁶)
tuhé látky 100 nest. C ⁷)
tuhé látky 300 ⁹)
100 ¹⁰)
100 ¹¹)
50 ⁵) nest. C ⁸)
¹²)

Odkazy:
1. 1) při výrobě ilmenitu
2. 2) na výstupu ze sušárny
3. 3) z mlýnského okruhu
4. 4) z kalcinace
5. 5) za látkovým filtrem při konečné úpravě produktu (mletí, třídění a balení)
6. 6) u provozů výroby litoponu
7. 7) u provozů výroby stálé běloby (blanc fix)
8. 8) při výrobě železitých pigmentů
9. 9) u dehydratačních pecí zelené skalice
10. 10) u sušení zelené skalice v rotačních sušárnách
11. 11) u sušení pigmentu v rotačních sušárnách
12. 12) u kalcinace, kde je odtah zaveden do odlučovače jiné technologie, smí být kalcinace v provozu pouze za součinnosti tohoto odlučovacího zařízení

1	2	3	4	5
tuhé látky	150 ²) 50 ³) 300 ⁴) 50 ⁵)	nest.	C	¹)
tuhé látky	100	nest.	C	⁶)
tuhé látky	100	nest.	C	⁷)
tuhé látky	300 ⁹) 100 ¹⁰) 100 ¹¹) 50 ⁵)	nest.	C	⁸) ¹²)

5. ZPRACOVÁNÍ ODPADU

5.1 Velké zdroje znečišťování

5.1.1 Zařízení pro spalování komunálního odpadu

Emisní limit v [mg/m³] pro					Refer. obsah kysl. O₂ [%]	Vztaž. podm.
tuhé látky TL	oxid siřič. SO₂	oxidy dusíku j. NO₂	oxid uheln. CO	jiné	Refer. obsah kysl. O₂ [%]	Vztaž. podm.
1	2	3	4	5	6	7
Zařízení s výkonem do 1 t/h spalovaného odpadu včetně
50	nest.	nest.	100	20 ¹) 30 ²)	17	A
50	nest.	nest.	100	20 ¹) 30 ²)	17	A
Ostatní zařízení
30	300	350	100	20 ¹) 30 ²) 2 ³) 0,2 ⁴) 2,0 ⁵) 5,0 ⁶)	11	A

Odkazy:

1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík
2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík
3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík
4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi
5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé fázi
6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi

Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu

a) Tato zařízení nejsou určena pro spalování těl či zbytků těl zvířat.
b) Zásobník musí být proveden tak, aby v něm bylo trvale možno udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být vzduch ze zásobníku vzduchu odváděn do výduchu stanoveného orgánem ochrany ovzduší.
c) Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být zajištěno udržení teploty nejméně 850 °C a setrvání spalin při ní po dobu minimálně 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj. Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.
d) Zařízení musí být provedeno tak, aby byla zajištěna dostatečná doba setrvání spalovaného odpadu ve spalovacím prostoru k dokonalému vyhoření eventuálně tomu musí odpovídat přívod odpadu do ohniště.

5.1.2 Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu

Emisní limit v [mg/m³] pro Refer.
obsah kysl.
O₂[%] Vztaž.
podm.
tuhé látky
TL oxid siřič.
SO₂ oxidy dusíku j.
NO₂ oxid uheln.
CO jiné
1 2 3 4 5 6 7
30 300 500 100 20 ¹) 11 A
30 ²)
2 ³)
0,2 ⁴)
2,0 ⁵)
5,0 ⁶)

Odkazy:
1. 1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík
2. 2) plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako chlorovodík
3. 3) plynné sloučeniny fluoru vyjádřené jako fluorovodík
4. 4) suma rtuti, thallia a kadmia v plynné, kapalné a tuhé fázi
5. 5) suma arsenu, niklu, chromu a kobaltu v plynné, kapalné a tuhé fázi
6. 6) suma olova, mědi a manganu v plynné, kapalné a tuhé fázi
Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu
1. a) Zásobník tuhého odpadu musí být proveden tak, aby v něm bylo možno trvale udržovat podtlak a odsávaný vzduch byl přiváděn do ohniště. V případě kapalných odpadů musí být vzdušina, odsávaná z místa odčerpávání a odvzdušnění nádrží zavedena do spalovacího prostoru. Pokud je spalovací zařízení mimo provoz, musí být odsávaný vzduch rozptylován ve výšce, stanovené orgánem ochrany ovzduší.
2. b) Zařízení pro spalování nebezpečného odpadu musí být vybavena dodatečným spalováním. Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně však 900 C) s dobou setrvání nejméně 1 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.
V případě spalování odpadu obsahujícího 1 % hm. a více halogenovaných organických látek, v přepočtu na chlor, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu teplota zajišťující termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně však 1100°C) s dobou setrvání 2 s při obsahu kyslíku nejméně 6 % obj.
V případě spalování odpadu obsahujícího vysoce stabilní organické látky, například typu polychlorovaných bifenylů (PCB) nebo pentachlorfenolu v koncentraci vyšší než 10 mg/kg, musí být ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu udržována teplota nejméně 1200 °C při době setrvávání spalin v tomto prostoru nejméně 2s.
Pro speciální řešení, například typu pyrolýzních pecí, budou podmínky spalování stanoveny individuálně orgány ochrany ovzduší.

5.2 Střední zdroje znečišťování
1. 5.2.1 Čistírny odpadních vod
  Zařízení s projektovanou kapacitou pro 500 a více ekvivalentních obyvatel nebo určená pro provoz technologií produkujících znečištění vod.
  Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
1. 5.2.2 Kompostárny
  Zařízení určená pro průmyslové kompostování.
  Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.

6. OSTATNÍ (střední zdroje znečišťování s výjimkami, označenými v textu)
1. 6.1 Krematoria
  Zařízení určená pro spalování mrtvých lidských těl, orgánů a ostatků.
  Platí i pro veterinární spalovny v případě výhradního spalování těl zvířat a živočišných zbytků.
  
  Emisní limit v [mg/m³] pro Refer.
  obsah
  kysl.
  O₂
  [%] Vztaž.
  podm.
  tuhé
  látky
  TL oxid
  siřič.
  SO₂ oxidy
  dusíku
  j. NO₂ oxid
  uheln.
  CO jiné
  1 2 3 4 5 6 7
  50 nest. 350 100 15 ¹)
  30 ²) 17 A
  
  Odkazy:
  1. 1) organické sloučeniny vyjádřené jako sumární uhlík
  2. 2) plynné sloučeniny chloru a fluoru, vyjádřené jako součet chlorovodíku a fluorovodíku
  Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technologického procesu
  Ve spalovacím prostoru za posledním přívodem vzduchu musí být udržována taková teplota, která zajišťuje termickou a oxidační destrukci všech odcházejících nebezpečných látek (nejméně 850 °C) s dobou setrvání spalin nejméně 1 s.
  Při použití topných olejů nesmí být spalován olej s obsahem síry vyšším než 1 % hm.
1. 6.2 Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat
  Zařízení s průměrným ročním chovem od 500 kusů skotu, od 5000 kusů prasat a od 50000 kusů drůbeže jsou velkým zdrojem znečišťování.
  Zařízení s průměrným ročním chovem od 180 do 499 kusů skotu, od 500 do 4999 kusů prasat a od 1000 do 49999 kusů drůbeže jsou středním zdrojem znečišťování.
  Platí emisní limit všeobecně platný pro amoniak. Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
1. 6.3 Veterinární asanační zařízení
  Zařízení na sběr a zpracování zvířecích těl a výrobu krmiv, hnojiv nebo technických tuků z vedlejších produktů porážky, například kostí, chlupů, peří, paroží, drápů, krve apod.
  Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušině obsaženy v koncentracích obtěžujících obyvatelstvo.
1. 6.4 Lakovny
  Zařízení a technologie určené pro nanášení kapalných nebo práškových hmot (například stříkáním, máčením, navalováním, poléváním, apod.) na různé materiály (například kovy, plasty, kůži, dřevo, apod.), s výjimkou papíru a lepenky.
  Požadavky na konstrukci, vybavení nebo provozování technoloqického procesu
  Použijí se všechny technicky dostupné možnosti k omezení emisí organických látek, především nátěrové hmoty, chudé na ředidla, nanášení nátěrových hmot s vysokou účinností, apod. Pro účely stanovení emisních limitů se za zařízení považuje technologický celek jednoho technologického systému nátěrových hmot.
  Pro lakovny platí vztažné podmínky C.
  1. 6.4.1 Lakovny se spotřebou nátěrových hmot větší než 5 kg za den do celkové roční spotřeby 10 t (střední zdroj znečišťování)
    Emisním limitem je hodnota hodinové emise těkavých organických látek, včetně rozpouštědel, vyjádřená jako celkový uhlík ... 1 kg/h
  1. 6.4.2 Lakovny s celkovou roční spotřebou nátěrových hmot vyšší než 10 t (velký zdroj znečišťování)
    Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v odpadních plynech ze sušáren nebo prostorů pro nanášení nátěrových hmot nesmí překročit 3 mg/m³.
    1. a) Jednoúčelové proudové lakovny pro seriovou výrobu s roční spotřebou nátěrových hmot větší než 200 t
      Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých organických látek, vyjádřená jako celkový uhlík ... 35 g/m²
      Nelze-li této hodnoty dosáhnout, potom nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek v odpadním vzduchu z prostoru nanášení nátěrových hmot, vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50 mg/m³.
    1. b) Ostatní lakovny s roční spotřebou nátěrových hmot do 250 t
      Emisním limitem je celková specifická výrobní emise těkavých organických látek, vyjádřená jako celkový uhlík, ve výši
      120 g/m² při nanášení nátěrových hmot s tzv. metalisačním efektem,
      60 g/m² při nanášení nátěrových hmot ve všech ostatních případech
      Současně nesmí hmotnostní koncentrace těkavých organických látek v odpadním vzduchu z prostoru sušení, vyjádřená jako celkový uhlík, překročit 50 mg/m³.
1. 6.5 Zpracování dřeva
  Průmyslové zpracování dřeva (například pily, výroby nábytku, dřevěných konstrukčních desek) mimo pilařské provozy v tzv. manipulačních či expedičních skladech (krácení kmenů).
  
  Znečišťující
  látka Emisní limit
  [mg/m³] Měrná
  výrobní
  emise
  [kg/t] Vztažné
  podm. Pozn.
  1 2 3 4 5
  tuhé látky 50 ¹)
  10 ²) nest. C ³)
  
  Odkazy:
  1. 1) při všech technologických operacích, mimo broušení
  2. 2) při broušení ve výrobě dýh a překližek, ve výrobě desek a nábytku
  3. 3) emisní limity organických látek při výrobě dýh a překližek, výrobě desek a nábytku se stanoví individuálně s přihlédnutím k provozním podmínkám
1. 6.6 Polygrafie
  Zařízení a technologie určené pro nanášení tiskových barev na papír, lepenku či materiály z nich vyrobené, nebo použití obdobných nanášecích technik a materiálů.
  
  Znečišťující
  látka Emisní limit
  [mg/m³] Měrná
  výrobní
  emise
  [kg/t] Vztažné
  podm. Pozn.
  1 2 3 4 5
  organic. látky
  tuhé látky 50 ²)
  3 nest. C ¹)
  
  Odkazy:
  1. 1) v odpadních plynech z prostor pro nanášení a sušení tiskových barev
  2. 2) vyjádřené jako celkový uhlík
1. 6.7 Odmašťování kovů a elektrosoučástek chlorovanými organickými rozpouštědly
  V odpadních plynech z technologií a zařízení pro odmašťování s objemem chlorovaných organických rozpouštědel větším než 5 litrů nesmí při hmotnostním toku jejich par vyšším než 500 g/h překročit hmotnostní koncentrace par těchto rozpouštědel na výstupu odsávacího zařízení do ovzduší 100 mg/m³ při vztažných podmínkách C.
1. 6.8 Čištění textilií, kůží a kožešin organickými rozpouštědly
  Pro hodnoty koncentrací platí vztažné podmínky C.
  1. a) Hmotnostní koncentrace par chlorovaných rozpouštědel v plynech ze sušáren a z pracovního prostředí nesmí při jejich hmotnostním toku vyšším než 500 g/h překročit 150 mg/m³.
  2. Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí překročit 30 g rozpouštědel na 1 kg čištěných textilií, kůží a kožešin.
  3. Každé zařízení musí být vybaveno zachycováním koncentrovaných par.
  4. b) Při čištění oděvů, kůží a kožešin technickým benzínem 150/200, či obdobnými alkánovými rozpouštědly nesmí hmotnostní koncentrace par organických látek v nosném plynu překročit 6 g/m³.
  5. Měrná výrobní emise, zjištěná z měsíčního průměru nesmí překročit 150 g rozpouštědla na 1 kg čištěných textilií, kůží a kožešin.

Emisní limit v [mg/m³] pro	Refer. obsah kysl. O₂ [%]	Vztaž. podm.
tuhé látky TL	oxid siřič. SO₂	oxidy dusíku j. NO₂	oxid uheln. CO	jiné
1	2	3	4	5	6	7
50	nest.	350	100	15 ¹) 30 ²)	17	A

7. NEZAŘAZENÉ PROCESY
Oproti předcházející právní úpravě nejsou v této vyhlášce jmenovitě kategorizovány procesy, technologie nebo zařízení, u nichž byly nebo jsou uplatňovány pouze emisní limity všeobecně platné.
Kategorie zdroje a navazující povinnosti v tomto případě vyplývají z ustanovení vyhlášky, zejména § 6 a § 5 odst. 2.

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

EMISNÍ LIMITY VŠEOBECNĚ PLATNÉ A PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE

Všechny emisní limity v této příloze platí pro koncentrace ve vlhkém plynu (+) při normálních podmínkách (tlaku 101,32 kPa a teplotě 0 °C).

0. Emisní limity pro znečišťující látky O. skupiny - základní znečišťující látky
Znečišťujícími látkami v této skupině jsou:
1. tuhé znečišťující látky
2. oxid siřičitý
3. oxidy dusíku
4. oxid uhelnatý
1. a Emisní limit pro tuhé znečišťující látky
  Zdroje znečišťování musí být zřizovány a provozovány tak, aby při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek 2,5 kg/h a menším, hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu nepřekročila hodnotu 200 mg/m³. Při hmotnostním toku tuhých znečišťujících látek vyšším než 2,5 kg/h nesmí hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek v nosném plynu překročit hodnotu 150 mg/m³.
1. b) Emisní limit pro oxid siřičitý
  Zdroje znečišťování ovzduší se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu siřičitého vyšším než 20 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu siřičitého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 2500 mg/m³.
1. c) Emisní limit pro oxidy dusíku
  Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidů dusíku vyšším než 10 kg/h hmotnostní koncentrace oxidů dusíku v nosném plynu nepřekročila hodnotu 500 mg/m³. Hodnoty hmotnostního toku a hmotnostní koncentrace oxidů dusíku se vyjadřují jako oxid dusičitý.
1. d) Emisní limit pro oxid uhelnatý
  Zdroje znečišťování se zřizují a provozují tak, aby při hmotnostním toku oxidu uhelnatého vyšším než 5 kg/h hmotnostní koncentrace oxidu uhelnatého v nosném plynu nepřekročila hodnotu 800 mg/m³

1. Emisní limity pro znečišťující látky 1. skupiny
1. 1. podskupina
  1. azbest
  2. benzo (a) pyren
  3. 2-nafthylamin
  4. beryllium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Be
  5. kadmium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Cd
  6. dibenzoantracen
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 2. podskupina
  1. arsen a jeho sloučeniny vyjádřené jako As
  2. sloučeniny chromu šestimocného vyjádřené jako Cr
  3. kobalt a jeho sloučeniny vyjádřené jako Co
  4. nikl a jeho sloučeniny vyjádřené jako Ni
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 3. podskupina
  1. akrylonitril
  2. benzen
  3. 1,3-butadien
  4. 1,2-dibromethan
  5. epichlorhydrin
  6. ethylenoxid (oxiran)
  7. hydrazin
  8. propylenoxid
  9. vinylchlorid
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

2. Emisní limity pro znečišťující látky 2. skupiny
1. 1. podskupina
  1. rtuť a její sloučeniny vyjádřené jako Hg
  2. thallium a jeho sloučeniny vyjádřené jako Tl
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 1 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 0,2 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 2. podskupina
  1. selen a jeho sloučeniny vyjádřené jako Se
  2. telur a jeho sloučeniny vyjádřené jako Te
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 3. podskupina
  1. antimon a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sb
  2. cín a jeho sloučeniny vyjádřené jako Sn
  3. fluoridy vyjádřené jako F^-
  4. chrom a jeho sloučeniny (mimo Cr^VI) vyjádřené jako Cr
  5. kyanidy vyjádřené jako CN^-
  6. mangan a jeho sloučeniny vyjádřené jako Mn
  7. měď a její sloučeniny vyjádřené jako Cu
  8. olovo a jeho sloučeniny vyjádřené jako Pb
  9. vanad a jeho sloučeniny vyjádřené jako V
  10. zinek a jeho sloučeniny vyjádřené jako Zn
Při hmotnostním toku všech emisí těchto znečišťujících látek vyšším než 50 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 5 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

3. Emisní limity pro znečišťující látky 3. skupiny
1. 1. podskupina
  1. antimonovodík (stibin)
  2. arsenovodík (arsan)
  3. fosforovodík (fosfan)
  4. fosgen
  5. chlorkyan
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 10 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 2 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 2. podskupina
  1. brom a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HBr
  2. fluor a jeho plynné sloučeniny vyjádřené jako HF
  3. chlor
  4. kyanovodík
  5. sirovodík (sulfan)
  6. silné anorganické kyseliny vyjádřené jako H kromě HCl
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 100 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 10 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 3. podskupina
  1. amoniak
  2. anorganické plynné sloučeniny chloru vyjádřené jako HC
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 500 g/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 50 mg/m³ všech těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

4. Emisní limity pro znečišťující látky 4. skupiny
1. 1. podskupina
  1. acetaldehyd
  2. anilin
  3. benzylchlorid
  4. diethylamin
  5. 1,2-dichlorethan
  6. 1,1-dichlorethylen
  7. dimethylamin
  8. ethanolamin
  9. ethylakrylát
  10. fenol
  11. formaldehyd
  12. kresoly
  13. kyselina akrylová
  14. kyselina mravenčí
  15. merkaptany
  16. methylakrylát
  17. methylamin
  18. nitrobenzen
  19. nitrofenoly
  20. nitrokresoly
  21. nitrotolueny
  22. pyridin
  23. sirouhlík
  24. 1,1,2,2-tetrachlorethan
  25. tetrachlorethylen
  26. thioethery
  27. o-toluidin (2-methylanilin)
  28. trichlormethan
  29. trichlorethylen
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 0,1 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 20 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 2. podskupina
  1. benzaldehyd
  2. butylaldehyd
  3. 1,4-dichlorbenzen
  4. 1,1-dichlorethan
  5. ethylbenzen
  6. furfural (2-furaldehyd)
  7. chlorbenzen
  8. 2-chloropren (2-chlor-1,3-butadien)
  9. 2-chlorpropan
  10. izopropylbenzen
  11. kyselina octová
  12. methylacetát
  13. methylmetakrylát
  14. 1-methylnaftalen
  15. 2-methylnaftalen
  16. naftalen
  17. styren
  18. toluen
  19. vinylacetát
  20. xyleny
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 2 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 100 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.
1. 3. podskupina
  1. aceton
  2. alkylalkoholy
  3. bifenyl
  4. 2-butanon
  5. butylacetát
  6. dibutylether
  7. diethylether
  8. difenylether
  9. 1,2-dichlorethylen
  10. dichlormethan
  11. diizopropylether
  12. dimethylether
  13. ethylacetát
  14. ethylenglykol
  15. 4-hydroxy-4-ethyl-2-pentanon
  16. chlorethan
  17. methylester kyseliny benzoové
  18. 4-methyl-2-pentanol
  19. N-methylpyrolidon
  20. olefiny s výjimkou 1,3-butadienu
  21. parafiny s výjimkou methanu
Při hmotnostním toku emisí všech těchto znečišťujících látek vyšším než 3 kg/h nesmí být překročena úhrnná hmotnostní koncentrace 150 mg/m³ těchto znečišťujících látek v nosném plynu.

5. Emisní limity pro tmavost kouře
Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře, vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína. Vyjadřuje se ve stupních podle Ringelmanna v kouřové vlečce (stupně 0-5). Tmavost kouře lze rovněž vyjádřit na stupni Bacharacha (0-9) či měřením opacity (%), která se měří v kouřovodu.
Nejvýše přípustná tmavost kouře vypouštěného ze spalovacího procesu je obecně dána těmito emisními limity:
1. a) Při spalování paliv nesmí být odcházející kouř tmavší než 2. stupeň při měření a hodnocení Ringelmannovou stupnicí a změřená hodnota opacity nesmí být větší než 40%. Po dobu roztápění zařízení ze studeného stavu v trvání nejdéle 30 minut, pokud pasport kotle nestanoví jinak, může tmavost kouře dostoupit až do úrovně stupně 3. Ringelmannovy stupnice nebo hodnoty 60% opacity.
2. b) Při spalování kapalných paliv musí být proces veden tak, aby kromě podmínek stanovených v předchozím odstavci nebyla při kontrole obsahu sazí měřením tmavosti skvrn na filtru z odsátého vzorku podle Bacharacha zjištěna vyšší hodnota než odpovídá 4. stupni Bacharachovy stupnice při žádném ze tří po sobě provedených testů a stupni 3. alespoň u dvou ze tří provedených testů. Při roztápění zařízení ze studeného stavu se kontrola tmavosti kouře Bacharachovým testem neprovádí.

Příloha č. 4

k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem

Příloha č. 4 Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem
Druh paliva	Druh topeniště	Tepelný výkon kotle	Tuhé látky	SO₂	NO_x	CO	C_xH_y	Jednotka
1	2	3	4	5	6	7	8	9
všechna tuhá mimo čemé uhlí a koks	pevný rošt	jakýkoliv	1,0.A_p	19,0.S_p	3,0	45,0	10,0	kg/t spáleného paliva
černé uhlí a koks	pevný rošt	jakýkoliv	1,0.A_p	19,0.S_p	1,5	45,0	10,0
hnědé uh., proplástek, lignit, brikety	pásový rošt	do 3 MW > 3 MW	1,9.A_p 1,9.A_p	19,0.S_p 19,0.S_p	3,0 3,0	5,0 1,0	1,5 0,5
hnědé uh., proplástek, lignit, brikety		do 3 MW > 3 MW	1,9.A_p 1,9.A_p	19,0.S_p 19,0.S_p	3,0 3,0	5,0 1,0	1,5 0,5
čer.uhlí tříděné a prachové, jiná tuhá paliva		do 3 MW > 3 MW	1,7.A_p 1,7.A_p	19,0.S_p 19,0.S_p	3,0 7,5	5,0 1,0	1,5 0,5
čer.uhlí tříděné a prachové, jiná tuhá paliva		do 3 MW > 3 MW	1,7.A_p 1,7.A_p	19,0.S_p 19,0.S_p	3,0 7,5	5,0 1,0	1,5 0,5
všechna tuhá paliva mimo čemé uhlí a koks	pás. rošt s pohazov.	jakýkoliv	5,0.A_p	19,0.S_p	3,0	1,0	0,5
	pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a komb. rošt + olej rošt + plyn		3,5.A_p	19,0.S_p	3,0	1,0	0,5
	granulační a komb. rošt + práš. práš. + plyn		8,5.A_p	19,0.S_p	6,0	0,5	0,15
	tavící		5,5.A_p	19,0.S_p	15,0	0,5	0,15
	cyklonové		1,5.A_p	19,0.S_p	27,5	0,5	0,15
černé uhlí a koks	pásový rošt	jakýkoliv	5,0.A_p	19,0.S_p	7,5	1,0	0,5	kg/t spáleného paliva
	pohyblivý rošt (přesuvný, vratný aj.) a kombinace rošt + olej rošt + plyn		3,5.A_p	19,0.S_p	7,5	1,0	0,5
	granulační a kombin. rošt + práš. prášek + plyn		8,5.A_p	19,0.S_p	9,0	0,5	0,15
	tavící		5,5.A_p	19,0.S_p	15,0	0,5	0,15
	cyklon		1,5.A_p	19,0.S_p	27,5	0,5	0,15
dřevo	jakékoliv	do 3 MW > 3 MW	12.5 15,0	1,0 1,5	3,0 3,0	1,0 1,0	1,0 1,0
dřevo	jakékoliv	do 3 MW > 3 MW	12.5 15,0	1,0 1,5	3,0 3,0	1,0 1,0	1,0 1,0
těžký a stř. topný olej	jakékoliv	do 100MW	2,91	20.S	10,0	0,53	0,37
lehký topný olej	jakékoliv	jakýkoliv	2,13	20.S	10,0	0,59	0,41
nafta a podobná paliva	jakékoliv	jakýkoliv	1,42	20.S	5,0	0,71	0,41
propan a butan	jakékoliv	do 3 MW > 3 MW	0,45 0,42	0,02.S (0,004) 0,02.S (0,004)	2,4 2,8	0,46 0,37	0,18 0,07
propan a butan	jakékoliv	do 3 MW > 3 MW	0,45 0,42	0,02.S (0,004) 0,02.S (0,004)	2,4 2,8	0,46 0,37	0,18 0,07
koksárenský plyn	jakékoliv	do 3 MW > 3 - 100 MW	302 290	2,0.S (9500) 2,0.S (9500)	1920 3700	320 270	128 48	kg/10⁶. m³spáleného plynu
koksárenský plyn	jakékoliv	do 3 MW > 3 - 100 MW	302 290	2,0.S (9500) 2,0.S (9500)	1920 3700	320 270	128 48
generátorový plyn	jakékoliv	do 3 MW > 3 - 100 MW	302 290	2,0.S (6500) 2,0.S (6500)	1920 3700	320 270	128 48
generátorový plyn	jakékoliv	do 3 MW > 3 - 100 MW	302 290	2,0.S (6500) 2,0.S (6500)	1920 3700	320 270	128 48
vysokopecní plyn	jakékoliv	do 3 MW > 3 - 100 MW	302 290	2,0.S (150) 2,0.S (150)	1920 3700	320 270	- -
vysokopecní plyn	jakékoliv	do 3 MW > 3 - 100 MW	302 290	2,0.S (150) 2,0.S (150)	1920 3700	320 270	- -
svítiplyn	jakékoliv	< 0,2 MW 0,2 - 5 MW	20 20	2,0.S (85) 2,0.S (85)	800 960	320 320	128 128
svítiplyn	jakékoliv	< 0,2 MW 0,2 - 5 MW	20 20	2,0.S (85) 2,0.S (85)	800 960	320 320	128 128
zemní plyn	jakékoliv	< 0,2 MW 0,2 - 5 MW	20 20	2,0.S (9,6) 2,0.S (9,6)	1600 1920	320 320	128 128
zemní plyn	jakékoliv	< 0,2 MW 0,2 - 5 MW	20 20	2,0.S (9,6) 2,0.S (9,6)	1600 1920	320 320	128 128

Poznámka: Pokud není znám obsah síry v palivu S, používají se čísla v závorkách.

A_p - obsah popela v původním vzorku tuhých paliv [% hm.]
S_p - obsah síry v původním vzorku tuhých paliv [% hm.]
S - obsah síry v původním vzorku paliva pro:
1. - kapalná paliva [% hm.]
2. - propan-butan [g/kg]
3. - plynná paliva [mg/m³]

Příloha č. 5

k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ

I. Metody kontinuální analýzy pro měření

A. Tuhé znečišťující látky
1. - absorpce beta záření
2. - fotometrie.

B. Plynné emise

Příloha č. 5 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ
princip metody	měřená látka znečišťující ovzduší
- infračervená spektrometrie	SO₂, CO, NO_x (NO), Cl^-
- ultrafialová spektrometrie	SO₂, NO_x (NO), CO
- potenciometrie	F^- a Cl
- kolorimetrie	H₂S
- plamenoionizační detekce	uhlovodíky, org. látky
- katalytické spalování	uhlovodíky, org. látky
- chemoluminiscence	NO_x (NO)

II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek

K měření emisí znečišťujících látek se používají přístroje, které musí splňovat následující technické parametry:

Příloha č. 5 METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ
a)	minimální stanovitelné množství	do 2 % rozsahu,
b)	okolní teplota	°C +5 °C do 35 °C nebo -10 do +55 °C,
c)	teplotní závislost nulového bodu při změně o 10 °C	menší jak ± 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),
d)	teplotní závislost	menší jak ± 3 % z rozsahu,
d)	citlivost (údaje) při změně o 10 °C	větší vliv musí být kompenzován,
e)	rušivý vliv všech ostatních složek na měření	menší než ± 4 % z nejcitliv. rozsahu,
f)	90 % časová hodnota	nesmí být větší než 200 sekund včetně odběr. zařízení,
g)	změna nuly během kontrolního intervalu	nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2 %,
h)	změna citlivosti za stejné období	nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než ± 2%,
i)	odběr vzorku a odběrová zařízení	jsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevným látkami a k sorpcím měřené látky,
j)	nulový a referenční bod	musí být během intervalu kontroly min. 1x zaznamenán na registračním zařízení,
k)	výrobcem musí být stanoveny intervaly nulování, kalibrace a údržby.

Příloha č. 6

k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

EKVIVALENTY TOXICITY DIBENZODIOXINŮ A DIBENZOFURANŮ

Ke stanovení součtové hodnoty se hmotnostní koncentrace dále uvedených polychlorovaných dioxinů a dibenzofuranů před sečtením násobí uvedenými koeficienty ekvivalentů toxicity:

Příloha č. 6 EKVIVALENTY TOXICITY DIBENZODIOXINŮ A DIBENZOFURANŮ
		koeficient ekvivalentu toxicity
2, 3, 7, 8	- tetrachlordibenzodioxin (TCDD)	1
1, 2, 3, 7, 8	- pentachlordibenzodioxin (PeCDD)	0,5
1, 2, 3, 4, 7, 8	- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9	- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8	- hexachlordibenzodioxin (HxCDD)	0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8	- heptachlordibenzodioxin (HpCDD)	0,01
	- oktachlordibenzodioxin (OCDD)	0,001
2, 3, 7, 8	- tetrachlordibenzofuran (TCDF)	0,1
2, 3, 4, 7, 8	- pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,5
1, 2, 3, 7, 8	- pentachlordibenzofuran (PeCDF)	0,05
1, 2, 3, 4, 7, 8	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1, 2, 3, 7, 8, 9	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1, 2, 3, 6, 7, 8	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
2, 3, 4, 6, 7, 8	- hexachlordibenzofuran (HxCDF)	0,1
1, 2, 3, 4, 6, 7, 8	- heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
1, 2, 3, 4, 7, 8, 9	- heptachlordibenzofuran (HpCDF)	0,01
	- oktachlordibenzofuran (OCDF)	0, 001

Příloha č. 7

k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI

1. Identifikace zdroje znečišťování
Stálé údaje
Údaje o provozovateli
1. Identifikační číslo provozovatele (IČO, RČ), obchodní jméno a sídlo nebo jméno, příjmení, bydliště, místo podnikání (okres, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax), statutární zástupce, bankovní spojení, počet zdrojů.
Údaje o zdroji
1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), kategorie, název a skladba zdroje (např. kotelna s odlučovači, technologie, doly, lomy, skládka, hořící plocha, zapařený objem apod.), adresa (okres, obec, část obce, ulice, číslo orientační, číslo popisné, evidenční nebo náhradní a PSČ; telefon, fax - pokud se liší od identifikace provozovatele), číslo katastrálního území, číslo parcely, celkový instalovaný výkon (MWt) nebo výrobní kapacita, odpovědná osoba.

2. Údaje o technoloqickém provozu
Stálé údaje:
1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie, druh výroby (podle přílohy č. 2 k této vyhlášce), název, výrobce, rok výroby a uvedení do provozu, životnost, denní a týdenní rytmus, evidenční čísla komínů nebo výduchů, počet odlučovacích zařízení a jejich evidenční čísla, uplatněné emisní limity.
2. a) Údaje o kotlích a procesních ohřevech bez kontaktu s technologickou látkou
  Stálé údaje:
  1. Typ kotle nebo zařízení, výrobce, rok uvedení do provozu, jmenovitý tepelný výkon, účinnost kotle nebo zařízení podle výrobce, druh topeniště.
  2. U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také instalovaný elektrický výkon.
  3. U kotlů a zařízení spalujících plynná nebo kapalná paliva také druh, výkon a pracovní přetlak hořáku.
  4. U kotlů a zařízení spalujících současně více druhů paliv také druhy přídavných paliv a jejich průměrný podíl na tepelném příkonu zařízení.
  Proměnné údaje:
  1. Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, vyrobené teplo, průměrné využití jmenovitého tepelného výkonu.
  2. U kotlů ve výrobě elektřiny nebo kombinované výrobě elektřiny a tepla také vyrobená elektrická energie, průměrné využití instalovaného elektrického výkonu.
1. b) Údaje o procesních ohřevech s kontaktem spalin s technologickou látkou
  Stálé údaje:
  1. Druh a charakteristika spalovacího zařízení, jmenovitý tepelný výkon, počet hořáků, druh, výkon a pracovní přetlak hořáku, název produktu, měrná jednotka produktu, kapacita výroby.
  Proměnné údaje:
  1. Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek produktu za daný den, měsíc a rok).
1. c) Ostatní technologické procesy
  Stálé údaje:
  1. Označení výrobku (produktu), měrná jednotka výrobku, kapacita výroby, měrná energetická náročnost.
  Proměnné údaje:
  1. Rok, měsíc, den, čas, provozní hodiny, množství vyrobeného produktu (počet měrných jednotek výrobku za daný den, měsíc a rok).

3. Údaje o palivech a surovinách
1. a) Údaje o palivech
  Stálé údaje:
  1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
  Proměnné údaje:
  1. Rok, měsíc, den, čas, druh paliva, spotřeba paliva, počet provozních hodin, jakostní znaky paliva (výhřevnost, obsah vody, obsah popela a síry v sušině nebo obsah popela a síry v původním vzorku), emise znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení).
  2. U kotlů a jiných zařízení spalujících současně více druhů paliv také: druhy paliv, spotřeba jednotlivých druhů paliv, počet provozních hodin, jakostní znaky jednotlivých druhů paliv a podíl jednotlivých druhů paliv na celkovém tepelném příkonu.
1. b) Údaje o surovinách
  Stálé údaje:
  1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
  Proměnné údaje:
  1. Rok, měsíc, den, čas, název suroviny, měrná jednotka suroviny, obsah znečišťujících látek v surovině na jednotku (měrná výrobní emise vztažená na měrnou jednotku suroviny), spotřeba suroviny v měrných jednotkách, emise znečišťujících látek (v souhrnném vyhodnocení).

4. Údaje o zařízení k omezování emisí
Stálé údaje:
1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Evidenční číslo a typ odlučovacího zařízení, počet jednotek, výrobce, rok uvedení do provozu, druh znečišťující látky, garantovaná účinnost.
Proměnné údaje:
1. Evidenční číslo odlučovacího zařízení, čas, druh znečišťující látky, skutečná účinnost, časové využití v daném intervalu.

5. Údaje o komínech
Stálé údaje:
1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie. Evidenční číslo komína (nebo jiného výduchu), výška komína (nebo jiného výduchu), světlost v koruně komína.
Proměnné údaje:
1. Evidenční číslo komína, vnitřní plocha v místě měření rychlosti plynů, průměrná teplota a rychlost plynů protékajících komínem (v souhrnných vyhodnoceních).

6. Údaje o měření
Stálé údaje:
1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Proměnné údaje:
1. Datum, název subjektu provádějícího jednorázové měření nebo garantujícího kontinuální měření, druh, četnost, podmínky a místo měření, použitá přístrojová technika a měřící metoda;
2. název znečišťující látky a její naměřená koncentrace při referenčních podmínkách, průtok, teplota a tlak nosného plynu, obsah kyslíku v nosném plynu, koncentrace a hmotnostní tok zjišťované znečišťující látky, odvozený emisní faktor.

7. Údaje o poruchách a haváriích
Stálé údaje:
1. Identifikační číslo zdroje (IČZ), evidenční číslo technologie.
Proměnné údaje:
1. Datum, název zařízení, doba trvání, druh a množství emisí, příčina havárie, přijatá opatření, hlášení orgánu ochrany ovzduší.

Příloha č. 8

k vyhlášce č. 117/1997 Sb.

POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ V MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU

Limitní měrná sirnatost paliva [g.MJ^-1]

Příloha č. 8 POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ V MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU
- hnědé uhlí tuzemské - hnědé uhlí dovážené	1,07 0,50

- černé uhlí tuzemské - černé uhlí dovážené	0,78 0,50

- brikety tuzemské - brikety dovážené	0,60 0,50

Limitní obsah síry [% hm]

Příloha č. 8 POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ V MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU
- kapalná paliva - topná nafta	1,0 0,05

Limitní měrná sirnatost paliva je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v gramech v palivu v původním stavu, vztažený na výhřevnost.

Limitní obsah síry v kapalném palivu je nejvýše přípustný obsah sloučenin síry vyjádřených jako síra v hmotnostních procentech.

¹) § 3 odst. 2 písm. i) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů.
²) § 14 odst. 3 zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
³) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.
⁴) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.
⁵) § 18 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
⁶) § 7 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1991 Sb.
⁷) § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 309/1991 Sb.
(+) Je míněna taková vlhkost plynu, která vyplývá z technologického procesu.

Emisní limit v [mg/m³] pro					Refer. obsah kysl. O₂[%]	Vztaž. podm.
tuhé látky TL	oxid siřič. SO₂	oxidy dusíku j. NO₂	oxid uheln. CO	jiné	Refer. obsah kysl. O₂[%]	Vztaž. podm.
1	2	3	4	5	6	7
30	300	500	100	20 ¹)	11	A
				30 ²)
				2 ³)
				0,2 ⁴)
				2,0 ⁵)
				5,0 ⁶)

Znečišťující látka	Emisní limit [mg/m³]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podm.	Pozn.
1	2	3	4	5
tuhé látky	50 ¹) 10 ²)	nest.	C	³)
tuhé látky	50 ¹) 10 ²)	nest.	C	³)

Znečišťující látka	Emisní limit [mg/m³]	Měrná výrobní emise [kg/t]	Vztažné podm.	Pozn.
1	2	3	4	5
organic. látky tuhé látky	50 ²) 3	nest.	C	¹)
organic. látky tuhé látky	50 ²) 3	nest.	C	¹)

Příloha č. 3

EMISNÍ LIMITY VŠEOBECNĚ PLATNÉ A PŘÍPUSTNÁ TMAVOST KOUŘE

Příloha č. 4

Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem

Příloha č. 5

METODY MĚŘENÍ A TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTROJE PRO KONTINUÁLNÍ MĚŘENÍ

Příloha č. 6

EKVIVALENTY TOXICITY DIBENZODIOXINŮ A DIBENZOFURANŮ

Příloha č. 7

SEZNAM STÁLÝCH A PROMĚNNÝCH ÚDAJŮ TVOŘÍCÍCH PROVOZNÍ EVIDENCI

Stálé údaje

Příloha č. 8

POŽADAVKY NA JAKOST PALIVA DODÁVANÉHO PRO SPALOVÁNÍ V MALÝCH ZDROJÍCH ZNEČIŠŤOVÁNÍ A OBYVATELSTVU