| Látka | Stechiometrické koeficienty |
|---|---|
| CaCO3 | 0,440 [t CO2/ t CaCO3] |
| MgCO3 | 0,522 [t CO2/ t MgCO3] |
| FeCO3 | 0,380 [t CO2/ t FeCO3] |
| C | 3,664 [t CO2/t C] |
účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínkuúčinné od 1. 5. 2009Část VI
- účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost
účinné od 1. 5. 2009Žádná zvláštní omezení.
- účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO2
účinné od 1. 5. 2009V zařízení na výrobu cementu pocházejí emise CO2 z těchto zdrojů a zdrojových toků:
- účinné od 1. 5. 2009a) z kalcinace vápence obsaženého v surovinách,
- účinné od 1. 5. 2009b) z tradičních fosilních paliv pecí,
- účinné od 1. 5. 2009c) z alternativních fosilních paliv pecí a surovin,
- účinné od 1. 5. 2009d) ze spalování biomasy včetně odpadní biomasy,
- účinné od 1. 5. 2009e) z ostatních paliv, která nejsou používána k vytápění pece,
- účinné od 1. 5. 2009f) z obsahu organického uhlíku ve vápencích a břidlicích,
- účinné od 1. 5. 2009g) ze surovin používaných pro čištění odpadních plynů.
- účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO2 výpočtem
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu cementového slínku zahrnují různé druhy paliv (např. uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů) a tyto procesy se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.
- účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise
účinné od 1. 5. 2009Procesní emise CO2 vznikají při kalcinaci uhličitanů v surovinách používaných pro výrobu slínku (2.1.2.1), z částečné nebo úplné kalcinace prachu z cementářské pece nebo prachu z bypassu odstraněného z procesu (2.1.2.2) a v některých případech z obsahu neuhličitanového uhlíku v surovině (2.1.2.3).
- účinné od 1. 5. 20092.1.2.1 CO2 z výroby slínku
účinné od 1. 5. 2009Emise se vypočtou na základě obsahu uhličitanů ve vstupu do procesu (výpočetní metoda A) nebo množství vyrobeného slínku (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se považují za rovnocenné a provozovatel může kterýkoli z nich použít pro ověření výsledků druhé metody.
účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece
účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve vstupech do procesu (včetně popílku nebo vysokopecní strusky). V případě, že prach z cementářské pece a prach z bypassu opouštějí pecní systém se tyto množství odečtou od spotřeby surovin a případné emise vypočtou podle oddílu 2.1.2.2. Neuhličitanový uhlík je touto metodou zachycen, a proto se nepoužije oddíl 2.1.2.3.
účinné od 1. 5. 2009Emise CO2 se vypočtou pomocí tohoto vzorce:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2slínek = Σ {aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor}
účinné od 1. 5. 2009kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Jestliže není charakterizována surová moučka jako taková, použijí se tyto požadavky odděleně pro každý z příslušných vstupů obsahujících uhlík do pece (jiných než paliva), např. vápenec nebo břidlice, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů. Čisté množství surové moučky lze stanovit pomocí empirického poměru surové moučky/slínku specifického pro dané místo, který je nutno aktualizovat nejméně jedenkrát za rok podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Emisní faktory se vypočtou a vykážou v jednotkách hmotnosti CO2 uvolněného na tunu každého příslušného vstupu do pece. Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 4 se použijí pro převedení údajů o složení na emisní faktory.
účinné od 1. 5. 2009Množství příslušných uhličitanů, včetně CaCO3 a MgCO3, obsažených v každém příslušném materiálu vstupujícího do pece, se stanoví podle § 12. To se může provést pomocí termogravimetrických metod.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty
účinné od 1. 5. 2009
- účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Uhličitany opouštějící pec se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se úplná kalcinace a konverzní faktor 1.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2:
účinné od 1. 5. 2009Uhličitany a ostatní uhlík opouštějící pec ve slínku jsou hodnoceny pomocí konverzního faktoru s hodnotou mezi 0 a 1. Provozovatel může uvažovat úplnou přeměnu pro jeden nebo několik vstupů do pece a přiřadit nepřeměněné uhličitany nebo ostatní uhlík ke zbývajícímu vstupu nebo zbývajícím vstupům do pece. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů produktů se provádí podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku
účinné od 1. 5. 2009Tato výpočetní metoda je založena na množství vyrobeného slínku. Emise CO2 se vypočtou podle tohoto vzorce:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2slínek = aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009CO2 uvolněný při kalcinaci prachu z cementářské pece a prachu z bypassu je třeba uvažovat v případě, že tento prach opouští pecní systém (viz 2.1.2.2) spolu s potenciálními emisemi z neuhličitanového uhlíku v surové moučce (viz 2.1.2.3). Emise z výroby slínku a z prachu z cementářské pece, prach z bypassu a neuhličitanový uhlík ve vstupních materiálech se vypočtou odděleně a přičtou k celkovým emisím:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2celkový proces [t] = emise CO2slínek [t] + emise CO2prach [t] + emise CO2neuhličitanový uhlík
účinné od 1. 5. 2009Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Výroba slínku [t] za sledované období se stanoví buď
- účinné od 1. 5. 2009- přímým vážením slínku, nebo
- účinné od 1. 5. 2009- na základě dodávek cementu pomocí následujícího vzorce, který vypovídá o materiálové bilanci, která bere v úvahu expedici slínku, dodávky slínku, jakož i změnu zásob slínku:
účinné od 1. 5. 2009vyrobený slínek [t] = ((dodávky cementu [t] – změna zásob cementu [t]) * poměr slínek/cement [t slínku/t cementu]) – (dovezený slínek [t]) + (vyvezený slínek [t]) – (změna zásob slínku [t])
účinné od 1. 5. 2009Poměr cement/slínek se buď odvodí pro každý z různých produktů cementu v souladu s § 12, nebo se vypočte z rozdílu dodávek cementu a změn zásob a všech materiálů použitých jako přísady do cementu, včetně prachu z bypassu a prachu z cementářské pece.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství slínku [t] vyrobené během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství slínku [t] vyrobené během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Emisní faktor: 0,525 t CO2/t slínku
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Provozovatel aplikuje národně specifické emisní faktory, které Česká republika vykázala ve své nejnovější národní inventuře předložené sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Množství CaO a MgO v produktu se stanoví v souladu s § 12.
účinné od 1. 5. 2009Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 5 se použijí na převedení údajů o složení na emisní faktory za předpokladu, že veškerý CaO a MgO pochází z příslušných uhličitanů.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty
účinné od 1. 5. 2009 Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Oxid Stechiometrické koeficienty [t CO2] /
[t oxid kovů alkalických zemin]CaO 0,785 MgO 1,092
- účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství (neuhličitanového) CaO a MgO v surovinách se konzervativně pokládá za nulové, tj. předpokládá se, že veškerý vápník a hořčík v produktu pochází ze surovin obsahujících uhličitany, což se vyjádří konverzním faktorem o hodnotě 1.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství (neuhličitanového) CaO a MgO v surovinách se vyjádří pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1, přičemž hodnota 1 odpovídá úplné přeměně uhličitanů v surovinách na oxidy. Další stanovení příslušných chemických parametrů surovin se provádí podle § 12. Lze k tomu použít termogravimetrické metody.
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
- účinné od 1. 5. 20092.1.2.2 Emise vztahující se k odpadnímu prachu
účinné od 1. 5. 2009Pokud prach bypassu nebo prach z cementářské pece opouštějící pecní systém, pak se emise CO2 vypočtou na základě množství prachu opouštějícího pecní systém a emisního faktoru slínku (ale s potenciálně různými obsahy CaO a MgO), s korekcí o částečnou kalcinaci prachu z cementářské pece. Emise se vypočtou takto:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2prach = aktivitní údaje * emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství [t] prachu z cementářské pece popřípadě prachu z bypassu opouštějícího pecní systém za sledované období se odhadne podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství [t] prachu z cementářské pece popřípadě prachu z bypassu opouštějícího pecní systém za sledované období se odvodí s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Referenční hodnota 0,525 t CO2 na tunu slínku se použije i na prach z cementářské pece nebo na prach z bypassu opouštějící pecní systém.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Emisní faktor [t CO2 / t] prachu z cementářské pece nebo prachu z bypassu opouštějícího pecní systém se vypočte na základě stupně kalcinace a složení. Stupeň kalcinace a složení se stanoví nejméně jedenkrát za rok podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Vztah mezi stupněm kalcinace prachu z cementářské pece a emisemi CO2 na tunu tohoto prachu je nelineární. Přibližně se vyjadřuje tímto vzorcem:
účinné od 1. 5. 2009
účinné od 1. 5. 2009kde:
účinné od 1. 5. 2009EFCKD = emisní faktor částečně kalcinovaného prachu z cementářské pece [t CO2/t CKD]
účinné od 1. 5. 2009EFCli = specifický emisní faktor slínku pro zařízení ([CO2/t slínku]
účinné od 1. 5. 2009D = stupeň kalcinace prachu z cementářské pece vyjádřený jako % podíl uvolněného CO2 k celkovému množství uhličitanového CO2 obsaženého v materiálové směsi
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
- účinné od 1. 5. 20092.1.2.3 Emise z neuhličitanového uhlíku v surové moučce
účinné od 1. 5. 2009Emise z neuhličitanového uhlíku ve vápenci, břidlici nebo v alternativních surovinách (např. polétavý prach) použitého v surové moučce v peci se stanoví pomocí tohoto vyjádření:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2neuhličitanová surovina = aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství příslušné suroviny [t] spotřebované za sledované období stanovené s maximální nejistotou menší než ±15 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství příslušné suroviny [t] spotřebované za sledované období stanovené s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Obsah neuhličitanového uhlíku v příslušné surovině se odhadne podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Obsah neuhličitanového uhlíku v příslušné surovině se stanoví nejméně jednou za rok podle § 12.
- účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Konverzní faktor: 1,0.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Konverzní faktor se vypočte podle nejlepší praxe v odvětví.
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
- účinné od 1. 5. 20092.1.2.1 CO2 z výroby slínku
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
- účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO2 měřením
účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření obsažené v části XI této přílohy.
účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápnaúčinné od 1. 5. 2009Část VII
- účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost
účinné od 1. 5. 2009Žádná zvláštní omezení.
- účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO2
účinné od 1. 5. 2009V zařízeních na výrobu vápna pocházejí emise CO2 z těchto zdrojů a zdrojových toků:
- účinné od 1. 5. 2009a) z kalcinace vápence a dolomitu obsažených v surovinách,
- účinné od 1. 5. 2009b) z tradičních fosilních paliv pecí,
- účinné od 1. 5. 2009c) z alternativních fosilních paliv pecí a surovin,
- účinné od 1. 5. 2009d) ze spalování biomasy včetně odpadní biomasy,
- účinné od 1. 5. 2009e) z ostatních paliv.
- účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO2 výpočtem
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu vápna zahrnují různé druhy paliv (např. uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů) a tyto procesy se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.
- účinné od 1. 5. 20092.1.2. Procesní emise
účinné od 1. 5. 2009Příslušné emise vznikají během kalcinace a z oxidace organického uhlíku v surovinách. Během kalcinace v peci se uvolňuje CO2 z uhličitanů v surovinách. Kalcinace CO2 je přímo spojena s výrobou vápna. Na úrovni zařízení lze emise CO2 z kalcinace vypočítat dvěma způsoby: na základě množství uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého v surovinách (hlavně ve vápenci a dolomitu), které projde v procesu přeměnou (výpočetní metoda A), nebo na základě množství oxidu vápenatého a oxidu hořečnatého ve vyrobeném vápně (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se považují za rovnocenné a provozovatel může kterýkoli z nich použít pro ověření výsledků druhé metody.
účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda A: uhličitany
účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na množství uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého ve spotřebovaných surovinách. Použije se tento vzorec:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2 [t CO2] = Σ {aktivitní údajeVSTUP * emisní faktor * konverzní faktor}
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Tyto požadavky se použijí odděleně pro každý příslušný vstup obsahujících uhlík do pece (jiných než paliva), např. křída nebo vápenec, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebovaného během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebovaného během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebovaného během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Emisní faktory se vypočtou a vykážou v jednotkách hmotnosti CO2 uvolněného na tunu každého příslušného vstupu do pece za předpokladu úplné přeměny. Stechiometrické koeficienty jsou uvedeny v tabulce č. 6 a použijí se na převedení údajů o složení na emisní faktory.
účinné od 1. 5. 2009Množství CaCO3, MgCO3 a popřípadě organického uhlíku v každém příslušném materiálu vstupujícího do pece se stanoví podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty
účinné od 1. 5. 2009 Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Látka Stechiometrické koeficienty CaCO3 0,440 [t CO2/ t CaCO3] MgCO3 0,522 [t CO2/ t MgCO3]
- účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Uhličitany opouštějící pec se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se úplná kalcinace a konverzní faktor 1.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Uhličitany ve vápně opouštějící pec jsou brány v úvahu pomocí konverzního faktoru s hodnotou mezi 0 a 1. Provozovatel může uvažovat úplnou přeměnu pro jeden nebo více vstupů do pece a přiřadit nepřeměněné uhličitany zbývajícímu vstupu (zbývajícím vstupům) do pece. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů produktů se provádí podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin
účinné od 1. 5. 2009Emise CO2 vznikají z kalcinace uhličitanů a vypočtou se na základě množství CaO a MgO ve vyrobeném vápně. Uvažuje se přitom veškerý kalcinovaný vápník a hořčík vstupující do pece, například v polétavém prachu nebo palivech a surovinách s příslušným obsahem CaO nebo MgO, s použitím náležitého konverzního faktoru. Případně se posoudí i prach z vápenné pece opouštějící pecní systém.
účinné od 1. 5. 2009Emise z uhličitanů
účinné od 1. 5. 2009Použije se tento výpočetní vzorec:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2 [t CO2] = Σ {aktivitní údajeVÝSTUP * emisní faktor * konverzní faktor}
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství vápna [t] vyrobené během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství vápna [t] vyrobené během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktory
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství CaO a MgO v produktu se stanoví podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Stechiometrické koeficienty jsou uvedeny v tabulce č. 7 a použijí se na převedení údajů o složení na emisní faktory za předpokladu, že veškerý CaO a MgO pochází z příslušných uhličitanů.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty
účinné od 1. 5. 2009 Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Oxid Stechiometrické koeficienty [t CO2] /
[t oxid kovů alkalických zemin]CaO 0,785 MgO 1,092
- účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: CaO a MgO v surovinách se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se, že veškerý vápník a hořčík v produktu pochází ze surovin obsahujících uhličitany, což se vyjádří konverzním faktorem o hodnotě 1.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství CaO a MgO již obsažené v surovinách se vyjádří pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1, přičemž hodnota 1 odpovídá úplné přeměně uhličitanů v surovině na oxidy. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů surovin se provádí podle § 12.
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
- účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO2 měřením
účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.
účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu sklaúčinné od 1. 5. 2009Část VIII
- účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost
účinné od 1. 5. 2009Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou vypočteny jako součást emisí z procesů v daném zařízení, vypočtou se v souladu s částí I této přílohy.
účinné od 1. 5. 2009Tato část se použije také pro zařízení na výrobu vodního skla a minerální vlny.
- účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO2
účinné od 1. 5. 2009V zařízeních na výrobu skla pocházejí emise CO2 z těchto emisních zdrojů a zdrojových toků:
- účinné od 1. 5. 2009a) z tavení uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin v surovině,
- účinné od 1. 5. 2009b) z tradičních fosilních paliv,
- účinné od 1. 5. 2009c) z alternativních fosilních paliv a surovin,
- účinné od 1. 5. 2009d) ze spalování biomasy včetně odpadní biomasy,
- účinné od 1. 5. 2009e) z ostatních paliv,
- účinné od 1. 5. 2009f) z přísad obsahujících uhlík, včetně koksu a uhelného prachu,
- účinné od 1. 5. 2009g) z čištění odpadních plynů.
- účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO2 výpočtem
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu skla se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.
- účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise
účinné od 1. 5. 2009CO2 se uvolňuje během tavení v peci z uhličitanů obsažených v surovinách a z neutralizace HF, HCl a SO2 ve spalinách vápencem nebo jiným uhličitanem. K celkovým emisím ze zařízení patří jak emise z rozkladu uhličitanů v tavicím procesu, tak emise z procesu čištění odpadních plynů. Zahrnují se do celkových emisí, ale vykazují se pokud možno odděleně.
účinné od 1. 5. 2009CO2 z uhličitanů v surovinách uvolněný během tavby v peci je přímo spojen s výrobou skla a vypočítá se na základě množství uhličitanů přeměněného ze surovin – hlavně sody, vápna/vápence, dolomitu a dalších uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin doplněné o recyklované sklo (skleněné střepy).
účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na množství spotřebovaných uhličitanů. Použije se tento vzorec:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2 [t CO2] = Σ {aktivitní údaje * emisní faktor} + Σ {přísada * emisní faktor}
účinné od 1. 5. 2009kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údaje představují množství [t] surovin obsahujících uhličitany nebo přísad, jako jsou dolomit, vápenec, soda a jiné uhličitany, spojených s emisemi CO2 dodaných a zpracovaných pro výrobu skla v zařízení během sledovaného období.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujících uhličitany nebo přísad obsahujících uhlík spotřebovaných během sledovaného období stanoví pro jednotlivé druhy surovin a přísad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximální nejistotou ±2,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujících uhličitany nebo přísad obsahujících uhlík spotřebovaných během sledovaného období stanoví pro jednotlivé druhy surovin a přísad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximální nejistotou ±1,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Uhličitany: Emisní faktory se vypočtou a vykážou v jednotkách hmotnosti CO2 uvolněného na tunu každé suroviny obsahující uhličitany. Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 8 se použijí na převedení údajů o složení na emisní faktory.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Čistota příslušných vstupních materiálů se stanoví podle nejlepší praxe v odvětví. Zjištěné hodnoty se upraví podle obsahu vody a hlušiny v použitých materiálech obsahujících uhličitany.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Obsah příslušných uhličitanů v každém příslušném vstupním materiálu se stanoví podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory
účinné od 1. 5. 2009 Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory Uhličitan Emisní faktor
[t CO2/t uhličitanu]Poznámky CaCO3 0,440 MgCO3 0,522 Na2CO3 0,415 BaCO3 0,223 Li2CO3 0,596 K2CO3 0,318 SrCO3 0,298 NaHCO3 0,524 obecně:
XY(CO3)Zemisní faktor =
[MCO2] / {Y * [Mx] + Z * [MCO32-]}X = kov alkalických zemin nebo alkalický kov
Mx = molekulová hmotnost prvku X v [g/mol]
MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol]
MCO3- = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol]
Y = stechiometrické číslo prvku X
= 1 (pro kovy alkalických zemin)
= 2 (pro alkalické kovy)
Z = stechiometrické číslo CO32- = 1
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
- účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO2 měřením
účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.
účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobkůúčinné od 1. 5. 2009Část IX
- účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost
účinné od 1. 5. 2009Žádná zvláštní omezení.
- účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO2
účinné od 1. 5. 2009V zařízeních na výrobu keramických výrobků pocházejí emise CO2 z těchto emisních zdrojů a zdrojových toků:
- účinné od 1. 5. 2009a) z tradičních fosilních paliv pecí,
- účinné od 1. 5. 2009b) z alternativních fosilních paliv pecí,
- účinné od 1. 5. 2009c) ze spalování biomasy v pecích,
- účinné od 1. 5. 2009d) z kalcinace vápence/dolomitu a jiných uhličitanů obsažených v surovině,
- účinné od 1. 5. 2009e) z vápence a jiných uhličitanů použitých ke snižování množství látek znečišťujících ovzduší a jiného čištění spalin,
- účinné od 1. 5. 2009f) z fosilních přísad/přísad biomasy používaných k vytvoření pórovitosti, např. polystyrol, odpad z výroby papíru nebo piliny,
- účinné od 1. 5. 2009g) z fosilního organického materiálu v jílu a jiných surovinách.
- účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO2 výpočtem
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu keramických výrobků se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.
- účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise
účinné od 1. 5. 2009CO2 se uvolňuje během kalcinace surovin v peci a oxidace organického materiálu v jílu a přísadách a z neutralizace HF, HCl a SO2 ve spalinách vápencem nebo jinými uhličitany a z ostatních procesů čištění spalin. K emisím ze zařízení patří emise z rozkladu uhličitanů a oxidace organického materiálu v peci a také emise z čištění spalin. Zahrnují se do celkových emisí, ale vykazují se pokud možno odděleně. Použije se tento vzorec:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2celkem [t] = emise CO2vstupní materiál [t] + emise CO2čištění spalin [t]
- účinné od 1. 5. 20092.1.2.1 CO2 ze vstupního materiálu
účinné od 1. 5. 2009Emise CO2 z uhličitanů a uhlíku obsaženého v ostatních vstupních materiálech se vypočtou buď pomocí výpočetní metody založené na množství anorganického a organického uhlíku v surovinách, jako jsou např. různé uhličitany, obsah organických látek v jílu a v přísadách, přeměněné v procesu (výpočetní metoda A), nebo pomocí metodiky založené na obsahu alkalických oxidů ve vyrobené keramice (výpočetní metoda B). Obě tyto metody se považují za rovnocenné pro keramiku na bázi čištěných nebo syntetických jílů. Výpočetní metoda A se použije na keramické výrobky na bázi nezpracovaných jílů a jsou-li použity jíly nebo přísady s významným organickým obsahem.
účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku
účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na vstupu organického a anorganického uhlíku obsaženého v každé z příslušných surovin, např. v různých druzích jílů, jílových směsí nebo přísad. Křemen/dinas, živec, kaolin a minerální talek obvykle nepředstavují významné zdroje uhlíku.
účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údaje, emisní faktory a konverzní faktory se vztáhnou na obvyklý stav materiálu, pokud možno na suchý stav.
účinné od 1. 5. 2009Použije se tento výpočetní vzorec:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2 [t CO2] = Σ {údaje o činnostech * emisní faktor * konverzní faktor}
účinné od 1. 5. 2009kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Tyto požadavky se použijí odděleně pro každou příslušnou surovinu obsahující uhlík jinou než paliva, např. jíl nebo přísady, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství každé příslušné suroviny nebo přísady [t] spotřebované během sledovaného období (s výjimkou ztrát) se stanoví s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Čisté množství každé příslušné suroviny nebo přísady [t] spotřebované během sledovaného období (s výjimkou ztrát) se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Čisté množství každé příslušné suroviny nebo přísady [t] spotřebované během sledovaného období (s výjimkou ztrát) se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Pro každý zdrojový tok materiálu nebo přísady, tedy příslušnou směs suroviny nebo přísady, je možné použít jeden agregovaný emisní faktor, včetně organického a anorganického uhlíku („celkový uhlík (TC)“). Pro každý zdrojový tok lze alternativně použít dva různé emisní faktory pro „celkový anorganický uhlík (TIC)“ a „celkový organický uhlík (TOC)“. Případně se použijí stechiometrické koeficienty na převedení údajů o složení pro jednotlivé uhličitany, jak je uvedeno v tabulce č. 9. Podíl biomasy v přísadách, které nejsou považovány za čistou biomasu, se stanoví podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty
účinné od 1. 5. 2009 Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty Uhličitany Stechiometrické koeficienty CaCO3 0,440 [t CO2/t CaCO3] MgCO3 0,522 [t CO2/t MgCO3] BaCO3 0,223 [t CO2/t BaCO3] Obecně:
XY(CO3)Zemisní faktor =
[MCO2] / {Y * [MX] + Z * [MCO32-]}X = kov alkalických zemin nebo alkalický kov
Mx = molekulová hmotnost prvku X [g/mol]
MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol]
MCO3 = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol]
Y = stechiometrické číslo prvku X
= 1 (pro kovy alkalických zemin)
= 2 (pro alkalické kovy)
Z = stechiometrické číslo CO32- = 1účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Pro výpočet emisního faktoru se místo výsledků analýz použije konzervativní hodnota 0,2 tuny CaCO3 (odpovídající 0,0942 tuny CO2) na tunu suchého jílu.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Emisní faktor pro každý zdrojový tok materiálu nebo přísady se stanoví a aktualizuje nejméně jedenkrát za rok podle nejlepší praxe v odvětví a s přihlédnutím k podmínkám specifickým pro dané místo a směs produktů ze zařízení.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Složení příslušných surovin se stanoví podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Uhličitany a ostatní uhlík opouštějící pec v produktech se konzervativně pokládají za nulové za předpokladu úplné kalcinace a oxidace, což je vyjádřeno konverzním faktorem 1.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Uhličitany a uhlík opouštějící pec jsou zachyceny pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1 s tím, že hodnota 1 odpovídá úplné přeměně uhličitanů nebo jiného uhlíku. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů produktů se provádí podle § 12.
účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin
účinné od 1. 5. 2009Emise CO2 z kalcinace se vypočte na základě množství vyrobených keramických výrobků a příslušných obsahů CaO, MgO a jiných alkalických oxidů (oxidů alkalických zemin) v keramických výrobcích (aktivitní údajeO VÝSTUP). Emisní faktor se koriguje pro již kalcinované Ca, Mg a další oxidy alkalických kovů či kovů alkalických zemin, které do pece vstupují (aktivitní údajeO VSTUP) například v alternativních palivech nebo surovinách s příslušným obsahem CaO nebo MgO. Použije se tento výpočetní vzorec:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2 [t CO2] = Σ{aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor}
účinné od 1. 5. 2009kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údaje produktů se vztahují na hrubou výrobu včetně zmetkových produktů a skleněných střepů z pecí a tavby.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Hmotnost produktů během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ± 7,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Hmotnost produktů během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Hmotnost produktů během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Jeden agregovaný emisní faktor se vypočte na základě obsahu příslušných oxidů kovů, např. CaO, MgO a BaO v produktu, pomocí stechiometrických koeficientů uvedených v tabulce č. 10.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 10: Stechiometrické koeficienty
účinné od 1. 5. 2009 Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty Konverzní faktor Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Tabulka č. 10: Stechiometrické koeficienty Oxid Stechiometrické koeficienty Poznámky CaO 0,785 [tuna CO2 na tunu oxidu] MgO 1,092 [tuna CO2 na tunu oxidu] BaO 0,287 [tuna CO2 na tunu oxidu] obecně:
XY(O)Zemisní faktor =
[MCO2] / {Y * [MX] + Z * [MO]}X = kov alkalických zemin nebo alkalický kov
Mx = molekulová hmotnost prvku X v [g/mol]
MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol]
MO = molekulová hmotnost O = 16 [g/mol]
Y = stechiometrické číslo prvku X
= 1 (pro kovy alkalických zemin)
= 2 (pro alkalické kovy)
Z = stechiometrické číslo O = 1účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Pro výpočet emisního faktoru se místo výsledku analýz použije konzervativní hodnota 0,12 tuny CaO (odpovídající 0,0942 tuny CO2) na tunu produktu.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Emisní faktor se stanoví a aktualizuje nejméně jedenkrát za rok podle nejlepší praxe v odvětví a s přihlédnutím k podmínkám specifickým pro dané místo a směs produktů ze zařízení.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Složení produktů se stanoví podle § 12.
- účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Příslušné oxidy v surovinách se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se, že veškeré Ca, Mg, Ba a ostatní příslušné oxidy alkalických kovů v produktu pocházejí ze surovin obsahujících uhličitany, což je vyjádřeno konverzními faktory o hodnotě 1.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Příslušné oxidy v surovinách jsou vyjádřeny pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1 s tím, že hodnota 0 odpovídá veškerému obsahu příslušného oxidu, který je již v surovině. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů surovin se provádí podle § 12.
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
- účinné od 1. 5. 20092.1.2.2 CO2 z vápence použitého ke snižování množství látek znečišťujících ovzduší a z čištění ostatních spalin
účinné od 1. 5. 2009CO2 z vápence použitého ke snižování znečišťujících látek ovzduší a z čištění ostatních spalin se vypočte na základě množství vstupu CaCO3 nebo jiného uhličitanu. Musí se vyloučit dvojí započtení v důsledku použitého recyklovaného vápence jako suroviny ve stejném zařízení.
účinné od 1. 5. 2009Použije se tento výpočetní vzorec:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2 [t CO2] = aktivitní údaje * emisní faktor, kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství [t] suchého CaCO3 spotřebovaného během sledovaného období, stanovené provozovatelem nebo jeho dodavatelem pomocí vážení s maximální nejistotou měření menší než ±7,5.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Stechiometrické koeficienty CaCO3 podle tabulky č. 9.
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje
- účinné od 1. 5. 20092.1.2.1 CO2 ze vstupního materiálu
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
- účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO2 měřením
účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.
účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu buničiny a papíruúčinné od 1. 5. 2009Část X
- účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost
účinné od 1. 5. 2009V případě, že zařízení produkuje CO2 ze spalování fosilních paliv a vyváží ho dále například do sousedního zařízení na výrobu vysráženého uhličitanu vápenatého (PCC), pak se tato vyvezená produkce do emisí ze zařízení nezahrnuje, pokud je to schváleno ministerstvem a uvedeno v plánu zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů.
účinné od 1. 5. 2009Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou vypočteny jako součást emisí z procesů v daném zařízení, vypočtou se v souladu s částí I této přílohy.
- účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO2
účinné od 1. 5. 2009U procesů výroby buničiny a papíru mohou emise CO2 pocházet:
- účinné od 1. 5. 2009a) z kotlů, plynových turbín a z dalších spalovacích zařízení produkujících páru nebo elektrickou energii pro výrobnu,
- účinné od 1. 5. 2009b) z regeneračních kotlů a dalších zařízení spalujících použité roztoky při výrobě buničiny,
- účinné od 1. 5. 2009c) ze spaloven,
- účinné od 1. 5. 2009d) z pecí na vápno a z pražicích pecí,
- účinné od 1. 5. 2009e) z čištění odpadních plynů,
- účinné od 1. 5. 2009f) ze sušiček spalujících fosilní paliva (například infračervené sušičky).
účinné od 1. 5. 2009Čištění odpadních vod a skládkování, včetně anaerobního čištění odpadních vod nebo vyhnívání kalů, využívané k zneškodňování odpadů ze zařízení, nejsou uvedena v příloze č. 1 zákona. Proto emise z nich patří mimo oblast působnosti zákona.
- účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO2 výpočtem
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
účinné od 1. 5. 2009Emise ze spalovacích procesů probíhajících v zařízeních na výrobu buničiny a papíru, se monitorují v souladu s částí I této přílohy.
- účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise
účinné od 1. 5. 2009Emise jsou výsledkem používání uhličitanů jako látek pro úpravu chemických vlastností v celulózkách. Ačkoli ztráty sodíku a vápníku z regeneračního systému a kaustifikace jsou obvykle vyrovnány chemikáliemi, které neobsahují uhličitany, používají se občas malá množství uhličitanu vápenatého (CaCO3) a uhličitanu sodného (Na2CO3), která vedou k emisím CO2. Uhlík obsažený v těchto chemikáliích je obvykle fosilního původu, ačkoli v některých případech (např. Na2CO3 nakoupený od papíren vyrábějících polochemickou vlákninu na sodíkové bázi) může pocházet z biomasy.
účinné od 1. 5. 2009Předpokládá se, že uhlík obsažený v těchto chemikáliích je emitován jako CO2 z vápencové pece nebo regeneračního zařízení. Tyto emise se stanoví za předpokladu, že veškerý uhlík obsažený v CaCO3 a Na2CO3 použitých v regeneračních a kaustifikačních prostorech je uvolněn do atmosféry.
účinné od 1. 5. 2009Úprava vápníkem je vyžadována v důsledku ztrát z kaustifikačního prostoru, z nichž většina je ve formě uhličitanu vápenatého.
účinné od 1. 5. 2009Emise CO2 se vypočtou takto:
účinné od 1. 5. 2009emise CO2 = Σ {(aktivitní údajeuhličitany * emisní faktor)}
účinné od 1. 5. 2009kde:
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje:
účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údajeuhličitany představují množství CaCO3 a Na2CO3 spotřebovaná v procesu.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství [t] CaCO3 a Na2CO3 spotřebovaná v procesu, která stanoví provozovatel nebo jejich dodavatel s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství [t] CaCO3 a Na2CO3 spotřebovaná v procesu, která stanoví provozovatel nebo jejich dodavatel s maximální nejistotou menší než ±1,5 %.
- účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Stechiometrické koeficienty [tCO2/tCaCO3] a [tCO2/tNa2CO3] pro uhličitany nepocházející z biomasy, jak je uvádí tabulka č. 11. Uhličitany pocházející z biomasy jsou váženy emisním faktorem 0 [t CO2/t uhličitanů].
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 11: Stechiometrické emisní faktory
účinné od 1. 5. 2009 Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty Konverzní faktor Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Tabulka č. 10: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu buničiny a papíru Tabulka č. 11: Stechiometrické emisní faktory Typ uhličitanu a původ Emisní faktor
[t CO2/t uhličitanů]Celulózka používající CaCO3 0,440 Celulózka používající Na2CO3 0,415 účinné od 1. 5. 2009Tyto hodnoty se upraví podle obsahu vody a hlušiny v použitých uhličitanech.
- účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje:
- účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů
- účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO2 měřením
účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.
účinné od 1. 5. 2009Pokyny pro stanovení emisí skleníkových plynů prostřednictvím systému nepřetržitého monitorováníúčinné od 1. 5. 2009Část XI
- účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost
účinné od 1. 5. 2009Ustanovení této části přílohy se zaměřují na emise skleníkových plynů z činností uvedených v příloze č. 1 zákona. Emise CO2 mohou emitovat různé zdroje v zařízení.
- účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí skleníkových plynů
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±10 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±7,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±5 %.
účinné od 1. 5. 2009Úroveň 4: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±2,5 %.
účinné od 1. 5. 2009Celkový přístup:
účinné od 1. 5. 2009Celkové emise skleníkových plynů (GHG) ze zdroje emisí za sledované období se stanoví pomocí níže uvedeného vzorce. Parametry tohoto vzorce se stanoví podle § 4. Pokud je v jednom zařízení několik zdrojů emisí, které nelze měřit jako jeden zdroj, měří se emise z těchto zdrojů emisí odděleně a připočtou se k celkovým emisím konkrétního plynu za sledované období v celém zařízení.
účinné od 1. 5. 2009xc
účinné od 1. 5. 2009kde:
účinné od 1. 5. 2009Koncentrace skleníkových plynů
účinné od 1. 5. 2009Koncentrace skleníkových plynů ve spalinách se stanoví kontinuálním měřením v reprezentativním bodě.
účinné od 1. 5. 2009Tok spalin
účinné od 1. 5. 2009Tok suchých spalin lze stanovit jednou z následujících metod.
účinné od 1. 5. 2009Metoda A
účinné od 1. 5. 2009Tok spalin Qe se vypočte pomocí přístupu založeného na hmotnostní bilanci s přihlédnutím ke všem významným parametrům, jako je množství vstupního materiálu, tok vstupního vzduchu, účinnost procesu atd., a na výstupní straně výstup produktu, koncentrace O2, koncentrace SO2 a NOx atd.
účinné od 1. 5. 2009Konkrétní výpočetní metodu schvaluje ministerstvo jako součást plánu zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů.
účinné od 1. 5. 2009Metoda B:
účinné od 1. 5. 2009Tok spalin Qe se stanoví kontinuálním měřením toku v reprezentativním bodě.
účinné od 1. 5. 2009Metody odběru vzorků a frekvence analýzúčinné od 1. 5. 2009Část XII
účinné od 1. 5. 2009Stanovení příslušného emisního faktoru, výhřevnosti, oxidačního faktoru, konverzního faktoru, obsahu uhlíku, podílu biomasy nebo údajů o složení musí být v souladu s obecně uznávanou praxí reprezentativního odběru vzorků. Provozovatel prokáže, že odvozené vzorky jsou reprezentativní a nejsou zatíženy systematickou chybou. Příslušná hodnota se použije jen pro dobu dodání nebo vsázku paliva nebo materiálu, pro niž má být reprezentativní.
účinné od 1. 5. 2009Obecně se analýza provádí na vzorku, který je směsí většího počtu (např. 10 až 100) vzorků shromážděných za určitou dobu (např. od jednoho dne až po několik měsíců), pokud je možné skladovat vzorkované palivo nebo materiál beze změn jeho složení.
účinné od 1. 5. 2009Postup odběru vzorků a frekvenci analýz je nutno navrhnout tak, aby bylo zajištěno, že roční průměr příslušného parametru je stanoven s maximální nejistotou menší než 1/3 maximální nejistoty, kterou vyžaduje schválená úroveň přesnosti pro údaje o činnosti pro stejný zdrojový tok.
účinné od 1. 5. 2009Jestliže provozovatel není schopen splnit přípustnou maximální nejistotu pro roční hodnotu nebo prokázat shodu s prahovými hodnotami, použije popřípadě jako minimum frekvenci analýz doporučenou v tabulce č. 12. Ve všech ostatních případech se frekvence analýz stanoví po dohodě s ministerstvem.
účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 12: Doporučená minimální frekvence analýz
| Palivo/materiál | Frekvence analýz |
|---|---|
| Zemní plyn | Nejméně každý týden |
| Procesní plyn (rafinérský směsný plyn, koksárenský plyn, vysokopecní plyn a konvertorový plyn) | Nejméně každý den – pomocí vhodných postupů v různých denních dobách |
| Topný olej | Každých 20 000 tun a nejméně šestkrát za rok |
| Uhlí, koksárenské uhlí, ropný koks | Každých 20 000 tun a nejméně šestkrát za rok |
| Tuhý odpad (čistě fosilní nebo směsný odpad fosilní a z biomasy) | Každých 5 000 tun a nejméně čtyřikrát za rok |
| Tekutý odpad | Každých 10 000 tun a nejméně čtyřikrát za rok |
| Karbonátové nerosty (např. vápenec a dolomit) | Každých 50 000 tun a nejméně čtyřikrát za rok |
| Jíly a břidlice | Množství materiálu odpovídající 50 000 tunám CO2 a nejméně čtyřikrát za rok |
| Ostatní vstupní a výstupní toky v hmotnostní bilanci (nepoužije se pro paliva nebo redukční činidla) | Každých 20 000 tun a nejméně jednou za měsíc |
| Ostatní materiály | V závislosti na druhu materiálu a změně, množství materiálu odpovídající 50 000 tunám CO2 a nejméně čtyřikrát za rok |