Vyhláška o stanovení postupu zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí skleníkových plynů a formuláře žádosti o vydání povolení k emisím skleníkových plynů

účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu cementového slínkuúčinné od 1. 5. 2009Část VI

1. účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost

   účinné od 1. 5. 2009Žádná zvláštní omezení.

1. účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO₂

   účinné od 1. 5. 2009V zařízení na výrobu cementu pocházejí emise CO₂ z těchto zdrojů a zdrojových toků:

   1. účinné od 1. 5. 2009a) z kalcinace vápence obsaženého v surovinách,
   2. účinné od 1. 5. 2009b) z tradičních fosilních paliv pecí,
   3. účinné od 1. 5. 2009c) z alternativních fosilních paliv pecí a surovin,
   4. účinné od 1. 5. 2009d) ze spalování biomasy včetně odpadní biomasy,
   5. účinné od 1. 5. 2009e) z ostatních paliv, která nejsou používána k vytápění pece,
   6. účinné od 1. 5. 2009f) z obsahu organického uhlíku ve vápencích a břidlicích,
   7. účinné od 1. 5. 2009g) ze surovin používaných pro čištění odpadních plynů.
   1. účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO₂ výpočtem
      1. účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů

         účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu cementového slínku zahrnují různé druhy paliv (např. uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů) a tyto procesy se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.

      1. účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise

         účinné od 1. 5. 2009Procesní emise CO₂ vznikají při kalcinaci uhličitanů v surovinách používaných pro výrobu slínku (2.1.2.1), z částečné nebo úplné kalcinace prachu z cementářské pece nebo prachu z bypassu odstraněného z procesu (2.1.2.2) a v některých případech z obsahu neuhličitanového uhlíku v surovině (2.1.2.3).

         1. účinné od 1. 5. 20092.1.2.1 CO₂ z výroby slínku

            účinné od 1. 5. 2009Emise se vypočtou na základě obsahu uhličitanů ve vstupu do procesu (výpočetní metoda A) nebo množství vyrobeného slínku (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se považují za rovnocenné a provozovatel může kterýkoli z nich použít pro ověření výsledků druhé metody.

            účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece

            účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na obsahu uhličitanů ve vstupech do procesu (včetně popílku nebo vysokopecní strusky). V případě, že prach z cementářské pece a prach z bypassu opouštějí pecní systém se tyto množství odečtou od spotřeby surovin a případné emise vypočtou podle oddílu 2.1.2.2. Neuhličitanový uhlík je touto metodou zachycen, a proto se nepoužije oddíl 2.1.2.3.

            účinné od 1. 5. 2009Emise CO₂ se vypočtou pomocí tohoto vzorce:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO_2slínek = Σ {aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor}

            účinné od 1. 5. 2009kde:

            1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

               účinné od 1. 5. 2009Jestliže není charakterizována surová moučka jako taková, použijí se tyto požadavky odděleně pro každý z příslušných vstupů obsahujících uhlík do pece (jiných než paliva), např. vápenec nebo břidlice, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů. Čisté množství surové moučky lze stanovit pomocí empirického poměru surové moučky/slínku specifického pro dané místo, který je nutno aktualizovat nejméně jedenkrát za rok podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Čisté množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebované během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

            1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Emisní faktory se vypočtou a vykážou v jednotkách hmotnosti CO₂ uvolněného na tunu každého příslušného vstupu do pece. Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 4 se použijí pro převedení údajů o složení na emisní faktory.

               účinné od 1. 5. 2009Množství příslušných uhličitanů, včetně CaCO₃ a MgCO₃, obsažených v každém příslušném materiálu vstupujícího do pece, se stanoví podle § 12. To se může provést pomocí termogravimetrických metod.

               účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty

               účinné od 1. 5. 2009

               Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty

               Látka	Stechiometrické koeficienty
               CaCO3	0,440 [t CO2/ t CaCO3]
               MgCO3	0,522 [t CO2/ t MgCO3]
               FeCO3	0,380 [t CO2/ t FeCO3]
               C	3,664 [t CO2/t C]

            1. účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Uhličitany opouštějící pec se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se úplná kalcinace a konverzní faktor 1.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2:

               účinné od 1. 5. 2009Uhličitany a ostatní uhlík opouštějící pec ve slínku jsou hodnoceny pomocí konverzního faktoru s hodnotou mezi 0 a 1. Provozovatel může uvažovat úplnou přeměnu pro jeden nebo několik vstupů do pece a přiřadit nepřeměněné uhličitany nebo ostatní uhlík ke zbývajícímu vstupu nebo zbývajícím vstupům do pece. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů produktů se provádí podle § 12.

            účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku

            účinné od 1. 5. 2009Tato výpočetní metoda je založena na množství vyrobeného slínku. Emise CO₂ se vypočtou podle tohoto vzorce:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO_2slínek = aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor

            účinné od 1. 5. 2009CO₂ uvolněný při kalcinaci prachu z cementářské pece a prachu z bypassu je třeba uvažovat v případě, že tento prach opouští pecní systém (viz 2.1.2.2) spolu s potenciálními emisemi z neuhličitanového uhlíku v surové moučce (viz 2.1.2.3). Emise z výroby slínku a z prachu z cementářské pece, prach z bypassu a neuhličitanový uhlík ve vstupních materiálech se vypočtou odděleně a přičtou k celkovým emisím:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO_{2celkový proces} [t] = emise CO_2slínek [t] + emise CO_2prach [t] + emise CO_{2neuhličitanový uhlík}

            účinné od 1. 5. 2009Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku

            1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

               účinné od 1. 5. 2009Výroba slínku [t] za sledované období se stanoví buď

               1. účinné od 1. 5. 2009- přímým vážením slínku, nebo
               2. účinné od 1. 5. 2009- na základě dodávek cementu pomocí následujícího vzorce, který vypovídá o materiálové bilanci, která bere v úvahu expedici slínku, dodávky slínku, jakož i změnu zásob slínku:

               účinné od 1. 5. 2009vyrobený slínek [t] = ((dodávky cementu [t] – změna zásob cementu [t]) * poměr slínek/cement [t slínku/t cementu]) – (dovezený slínek [t]) + (vyvezený slínek [t]) – (změna zásob slínku [t])

               účinné od 1. 5. 2009Poměr cement/slínek se buď odvodí pro každý z různých produktů cementu v souladu s § 12, nebo se vypočte z rozdílu dodávek cementu a změn zásob a všech materiálů použitých jako přísady do cementu, včetně prachu z bypassu a prachu z cementářské pece.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství slínku [t] vyrobené během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství slínku [t] vyrobené během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

            1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Emisní faktor: 0,525 t CO₂/t slínku

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Provozovatel aplikuje národně specifické emisní faktory, které Česká republika vykázala ve své nejnovější národní inventuře předložené sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Množství CaO a MgO v produktu se stanoví v souladu s § 12.

               účinné od 1. 5. 2009Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 5 se použijí na převedení údajů o složení na emisní faktory za předpokladu, že veškerý CaO a MgO pochází z příslušných uhličitanů.

               účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty

               účinné od 1. 5. 2009

               Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty

               Oxid	Stechiometrické koeficienty [t CO2] / [t oxid kovů alkalických zemin]
               CaO	0,785
               MgO	1,092

            1. účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství (neuhličitanového) CaO a MgO v surovinách se konzervativně pokládá za nulové, tj. předpokládá se, že veškerý vápník a hořčík v produktu pochází ze surovin obsahujících uhličitany, což se vyjádří konverzním faktorem o hodnotě 1.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství (neuhličitanového) CaO a MgO v surovinách se vyjádří pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1, přičemž hodnota 1 odpovídá úplné přeměně uhličitanů v surovinách na oxidy. Další stanovení příslušných chemických parametrů surovin se provádí podle § 12. Lze k tomu použít termogravimetrické metody.

         1. účinné od 1. 5. 20092.1.2.2 Emise vztahující se k odpadnímu prachu

            účinné od 1. 5. 2009Pokud prach bypassu nebo prach z cementářské pece opouštějící pecní systém, pak se emise CO₂ vypočtou na základě množství prachu opouštějícího pecní systém a emisního faktoru slínku (ale s potenciálně různými obsahy CaO a MgO), s korekcí o částečnou kalcinaci prachu z cementářské pece. Emise se vypočtou takto:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO_2prach = aktivitní údaje * emisní faktor

            účinné od 1. 5. 2009kde:

            1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství [t] prachu z cementářské pece popřípadě prachu z bypassu opouštějícího pecní systém za sledované období se odhadne podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství [t] prachu z cementářské pece popřípadě prachu z bypassu opouštějícího pecní systém za sledované období se odvodí s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.

            1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Referenční hodnota 0,525 t CO₂ na tunu slínku se použije i na prach z cementářské pece nebo na prach z bypassu opouštějící pecní systém.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Emisní faktor [t CO₂ / t] prachu z cementářské pece nebo prachu z bypassu opouštějícího pecní systém se vypočte na základě stupně kalcinace a složení. Stupeň kalcinace a složení se stanoví nejméně jedenkrát za rok podle § 12.

               účinné od 1. 5. 2009Vztah mezi stupněm kalcinace prachu z cementářské pece a emisemi CO₂ na tunu tohoto prachu je nelineární. Přibližně se vyjadřuje tímto vzorcem:

               účinné od 1. 5. 2009

               účinné od 1. 5. 2009kde:

               účinné od 1. 5. 2009EF_CKD = emisní faktor částečně kalcinovaného prachu z cementářské pece [t CO₂/t CKD]

               účinné od 1. 5. 2009EF_Cli = specifický emisní faktor slínku pro zařízení ([CO₂/t slínku]

               účinné od 1. 5. 2009D = stupeň kalcinace prachu z cementářské pece vyjádřený jako % podíl uvolněného CO₂ k celkovému množství uhličitanového CO₂ obsaženého v materiálové směsi

         1. účinné od 1. 5. 20092.1.2.3 Emise z neuhličitanového uhlíku v surové moučce

            účinné od 1. 5. 2009Emise z neuhličitanového uhlíku ve vápenci, břidlici nebo v alternativních surovinách (např. polétavý prach) použitého v surové moučce v peci se stanoví pomocí tohoto vyjádření:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO_{2neuhličitanová surovina} = aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor

            účinné od 1. 5. 2009kde:

            1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství příslušné suroviny [t] spotřebované za sledované období stanovené s maximální nejistotou menší než ±15 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství příslušné suroviny [t] spotřebované za sledované období stanovené s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.

            1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Obsah neuhličitanového uhlíku v příslušné surovině se odhadne podle pokynů týkajících se osvědčených postupů v odvětví.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Obsah neuhličitanového uhlíku v příslušné surovině se stanoví nejméně jednou za rok podle § 12.

            1. účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Konverzní faktor: 1,0.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Konverzní faktor se vypočte podle nejlepší praxe v odvětví.

   1. účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO₂ měřením

      účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření obsažené v části XI této přílohy.

účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu vápnaúčinné od 1. 5. 2009Část VII

1. účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost

   účinné od 1. 5. 2009Žádná zvláštní omezení.

1. účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO₂

   účinné od 1. 5. 2009V zařízeních na výrobu vápna pocházejí emise CO₂ z těchto zdrojů a zdrojových toků:

   1. účinné od 1. 5. 2009a) z kalcinace vápence a dolomitu obsažených v surovinách,
   2. účinné od 1. 5. 2009b) z tradičních fosilních paliv pecí,
   3. účinné od 1. 5. 2009c) z alternativních fosilních paliv pecí a surovin,
   4. účinné od 1. 5. 2009d) ze spalování biomasy včetně odpadní biomasy,
   5. účinné od 1. 5. 2009e) z ostatních paliv.
   1. účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO₂ výpočtem
      1. účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů

         účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu vápna zahrnují různé druhy paliv (např. uhlí, ropný koks, topný olej, zemní plyn a široké spektrum odpadů) a tyto procesy se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.

      1. účinné od 1. 5. 20092.1.2. Procesní emise

         účinné od 1. 5. 2009Příslušné emise vznikají během kalcinace a z oxidace organického uhlíku v surovinách. Během kalcinace v peci se uvolňuje CO₂ z uhličitanů v surovinách. Kalcinace CO₂ je přímo spojena s výrobou vápna. Na úrovni zařízení lze emise CO₂ z kalcinace vypočítat dvěma způsoby: na základě množství uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého v surovinách (hlavně ve vápenci a dolomitu), které projde v procesu přeměnou (výpočetní metoda A), nebo na základě množství oxidu vápenatého a oxidu hořečnatého ve vyrobeném vápně (výpočetní metoda B). Oba tyto přístupy se považují za rovnocenné a provozovatel může kterýkoli z nich použít pro ověření výsledků druhé metody.

         účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda A: uhličitany

         účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na množství uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého ve spotřebovaných surovinách. Použije se tento vzorec:

         účinné od 1. 5. 2009emise CO₂ [t CO₂] = Σ {aktivitní údaje_VSTUP * emisní faktor * konverzní faktor}

         1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

            účinné od 1. 5. 2009Tyto požadavky se použijí odděleně pro každý příslušný vstup obsahujících uhlík do pece (jiných než paliva), např. křída nebo vápenec, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebovaného během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebovaného během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Množství příslušného vstupu do pece [t] spotřebovaného během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

         1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Emisní faktory se vypočtou a vykážou v jednotkách hmotnosti CO₂ uvolněného na tunu každého příslušného vstupu do pece za předpokladu úplné přeměny. Stechiometrické koeficienty jsou uvedeny v tabulce č. 6 a použijí se na převedení údajů o složení na emisní faktory.

            účinné od 1. 5. 2009Množství CaCO₃, MgCO₃ a popřípadě organického uhlíku v každém příslušném materiálu vstupujícího do pece se stanoví podle § 12.

            účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty

            účinné od 1. 5. 2009

            Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty

            Látka	Stechiometrické koeficienty
            CaCO3	0,440 [t CO2/ t CaCO3]
            MgCO3	0,522 [t CO2/ t MgCO3]

         1. účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Uhličitany opouštějící pec se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se úplná kalcinace a konverzní faktor 1.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Uhličitany ve vápně opouštějící pec jsou brány v úvahu pomocí konverzního faktoru s hodnotou mezi 0 a 1. Provozovatel může uvažovat úplnou přeměnu pro jeden nebo více vstupů do pece a přiřadit nepřeměněné uhličitany zbývajícímu vstupu (zbývajícím vstupům) do pece. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů produktů se provádí podle § 12.

         účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin

         účinné od 1. 5. 2009Emise CO₂ vznikají z kalcinace uhličitanů a vypočtou se na základě množství CaO a MgO ve vyrobeném vápně. Uvažuje se přitom veškerý kalcinovaný vápník a hořčík vstupující do pece, například v polétavém prachu nebo palivech a surovinách s příslušným obsahem CaO nebo MgO, s použitím náležitého konverzního faktoru. Případně se posoudí i prach z vápenné pece opouštějící pecní systém.

         účinné od 1. 5. 2009Emise z uhličitanů

         účinné od 1. 5. 2009Použije se tento výpočetní vzorec:

         účinné od 1. 5. 2009emise CO₂ [t CO₂] = Σ {aktivitní údaje_VÝSTUP * emisní faktor * konverzní faktor}

         1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství vápna [t] vyrobené během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství vápna [t] vyrobené během sledovaného období stanoví provozovatel s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

         1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktory

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství CaO a MgO v produktu se stanoví podle § 12.

            účinné od 1. 5. 2009Stechiometrické koeficienty jsou uvedeny v tabulce č. 7 a použijí se na převedení údajů o složení na emisní faktory za předpokladu, že veškerý CaO a MgO pochází z příslušných uhličitanů.

            účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty

            účinné od 1. 5. 2009

            Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty

            Oxid	Stechiometrické koeficienty [t CO2] / [t oxid kovů alkalických zemin]
            CaO	0,785
            MgO	1,092

         1. účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: CaO a MgO v surovinách se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se, že veškerý vápník a hořčík v produktu pochází ze surovin obsahujících uhličitany, což se vyjádří konverzním faktorem o hodnotě 1.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství CaO a MgO již obsažené v surovinách se vyjádří pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1, přičemž hodnota 1 odpovídá úplné přeměně uhličitanů v surovině na oxidy. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů surovin se provádí podle § 12.

   1. účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO₂ měřením

      účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.

účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu sklaúčinné od 1. 5. 2009Část VIII

1. účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost

   účinné od 1. 5. 2009Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou vypočteny jako součást emisí z procesů v daném zařízení, vypočtou se v souladu s částí I této přílohy.

   účinné od 1. 5. 2009Tato část se použije také pro zařízení na výrobu vodního skla a minerální vlny.

1. účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO₂

   účinné od 1. 5. 2009V zařízeních na výrobu skla pocházejí emise CO₂ z těchto emisních zdrojů a zdrojových toků:

   1. účinné od 1. 5. 2009a) z tavení uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin v surovině,
   2. účinné od 1. 5. 2009b) z tradičních fosilních paliv,
   3. účinné od 1. 5. 2009c) z alternativních fosilních paliv a surovin,
   4. účinné od 1. 5. 2009d) ze spalování biomasy včetně odpadní biomasy,
   5. účinné od 1. 5. 2009e) z ostatních paliv,
   6. účinné od 1. 5. 2009f) z přísad obsahujících uhlík, včetně koksu a uhelného prachu,
   7. účinné od 1. 5. 2009g) z čištění odpadních plynů.
   1. účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO₂ výpočtem
      1. účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů

         účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu skla se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.

      1. účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise

         účinné od 1. 5. 2009CO₂ se uvolňuje během tavení v peci z uhličitanů obsažených v surovinách a z neutralizace HF, HCl a SO₂ ve spalinách vápencem nebo jiným uhličitanem. K celkovým emisím ze zařízení patří jak emise z rozkladu uhličitanů v tavicím procesu, tak emise z procesu čištění odpadních plynů. Zahrnují se do celkových emisí, ale vykazují se pokud možno odděleně.

         účinné od 1. 5. 2009CO₂ z uhličitanů v surovinách uvolněný během tavby v peci je přímo spojen s výrobou skla a vypočítá se na základě množství uhličitanů přeměněného ze surovin – hlavně sody, vápna/vápence, dolomitu a dalších uhličitanů alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin doplněné o recyklované sklo (skleněné střepy).

         účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na množství spotřebovaných uhličitanů. Použije se tento vzorec:

         účinné od 1. 5. 2009emise CO₂ [t CO₂] = Σ {aktivitní údaje * emisní faktor} + Σ {přísada * emisní faktor}

         účinné od 1. 5. 2009kde:

         1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

            účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údaje představují množství [t] surovin obsahujících uhličitany nebo přísad, jako jsou dolomit, vápenec, soda a jiné uhličitany, spojených s emisemi CO₂ dodaných a zpracovaných pro výrobu skla v zařízení během sledovaného období.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujících uhličitany nebo přísad obsahujících uhlík spotřebovaných během sledovaného období stanoví pro jednotlivé druhy surovin a přísad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximální nejistotou ±2,5 %.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Celkovou hmotnost [t] surovin obsahujících uhličitany nebo přísad obsahujících uhlík spotřebovaných během sledovaného období stanoví pro jednotlivé druhy surovin a přísad provozovatel nebo jeho dodavatel s maximální nejistotou ±1,5 %.

         1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

            účinné od 1. 5. 2009Uhličitany: Emisní faktory se vypočtou a vykážou v jednotkách hmotnosti CO₂ uvolněného na tunu každé suroviny obsahující uhličitany. Stechiometrické koeficienty uvedené v tabulce č. 8 se použijí na převedení údajů o složení na emisní faktory.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Čistota příslušných vstupních materiálů se stanoví podle nejlepší praxe v odvětví. Zjištěné hodnoty se upraví podle obsahu vody a hlušiny v použitých materiálech obsahujících uhličitany.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Obsah příslušných uhličitanů v každém příslušném vstupním materiálu se stanoví podle § 12.

            účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory

            účinné od 1. 5. 2009

            Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory

            Uhličitan	Emisní faktor [t CO2/t uhličitanu]	Poznámky
            CaCO3	0,440
            MgCO3	0,522
            Na2CO3	0,415
            BaCO3	0,223
            Li2CO3	0,596
            K2CO3	0,318
            SrCO3	0,298
            NaHCO3	0,524
            obecně: XY(CO3)Z	emisní faktor = [MCO2] / {Y * [Mx] + Z * [MCO32-]}	X = kov alkalických zemin nebo alkalický kov Mx = molekulová hmotnost prvku X v [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] MCO3- = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 (pro kovy alkalických zemin) = 2 (pro alkalické kovy) Z = stechiometrické číslo CO32- = 1

   1. účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO₂ měřením

      účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.

účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu keramických výrobkůúčinné od 1. 5. 2009Část IX

1. účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost

   účinné od 1. 5. 2009Žádná zvláštní omezení.

1. účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO₂

   účinné od 1. 5. 2009V zařízeních na výrobu keramických výrobků pocházejí emise CO₂ z těchto emisních zdrojů a zdrojových toků:

   1. účinné od 1. 5. 2009a) z tradičních fosilních paliv pecí,
   2. účinné od 1. 5. 2009b) z alternativních fosilních paliv pecí,
   3. účinné od 1. 5. 2009c) ze spalování biomasy v pecích,
   4. účinné od 1. 5. 2009d) z kalcinace vápence/dolomitu a jiných uhličitanů obsažených v surovině,
   5. účinné od 1. 5. 2009e) z vápence a jiných uhličitanů použitých ke snižování množství látek znečišťujících ovzduší a jiného čištění spalin,
   6. účinné od 1. 5. 2009f) z fosilních přísad/přísad biomasy používaných k vytvoření pórovitosti, např. polystyrol, odpad z výroby papíru nebo piliny,
   7. účinné od 1. 5. 2009g) z fosilního organického materiálu v jílu a jiných surovinách.
   1. účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO₂ výpočtem
      1. účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů

         účinné od 1. 5. 2009Spalovací procesy probíhající v zařízeních na výrobu keramických výrobků se monitorují a vykazují v souladu s částí I této přílohy.

      1. účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise

         účinné od 1. 5. 2009CO₂ se uvolňuje během kalcinace surovin v peci a oxidace organického materiálu v jílu a přísadách a z neutralizace HF, HCl a SO₂ ve spalinách vápencem nebo jinými uhličitany a z ostatních procesů čištění spalin. K emisím ze zařízení patří emise z rozkladu uhličitanů a oxidace organického materiálu v peci a také emise z čištění spalin. Zahrnují se do celkových emisí, ale vykazují se pokud možno odděleně. Použije se tento vzorec:

         účinné od 1. 5. 2009emise CO_2celkem [t] = emise CO_{2vstupní materiál} [t] + emise CO_{2čištění spalin} [t]

         1. účinné od 1. 5. 20092.1.2.1 CO₂ ze vstupního materiálu

            účinné od 1. 5. 2009Emise CO₂ z uhličitanů a uhlíku obsaženého v ostatních vstupních materiálech se vypočtou buď pomocí výpočetní metody založené na množství anorganického a organického uhlíku v surovinách, jako jsou např. různé uhličitany, obsah organických látek v jílu a v přísadách, přeměněné v procesu (výpočetní metoda A), nebo pomocí metodiky založené na obsahu alkalických oxidů ve vyrobené keramice (výpočetní metoda B). Obě tyto metody se považují za rovnocenné pro keramiku na bázi čištěných nebo syntetických jílů. Výpočetní metoda A se použije na keramické výrobky na bázi nezpracovaných jílů a jsou-li použity jíly nebo přísady s významným organickým obsahem.

            účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku

            účinné od 1. 5. 2009Výpočet je založen na vstupu organického a anorganického uhlíku obsaženého v každé z příslušných surovin, např. v různých druzích jílů, jílových směsí nebo přísad. Křemen/dinas, živec, kaolin a minerální talek obvykle nepředstavují významné zdroje uhlíku.

            účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údaje, emisní faktory a konverzní faktory se vztáhnou na obvyklý stav materiálu, pokud možno na suchý stav.

            účinné od 1. 5. 2009Použije se tento výpočetní vzorec:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO₂ [t CO₂] = Σ {údaje o činnostech * emisní faktor * konverzní faktor}

            účinné od 1. 5. 2009kde:

            1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

               účinné od 1. 5. 2009Tyto požadavky se použijí odděleně pro každou příslušnou surovinu obsahující uhlík jinou než paliva, např. jíl nebo přísady, aby nedošlo k dvojímu započtení nebo k vynechání v důsledku vrácených nebo vynechaných materiálů.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství každé příslušné suroviny nebo přísady [t] spotřebované během sledovaného období (s výjimkou ztrát) se stanoví s maximální nejistotou menší než ±7,5 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Čisté množství každé příslušné suroviny nebo přísady [t] spotřebované během sledovaného období (s výjimkou ztrát) se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Čisté množství každé příslušné suroviny nebo přísady [t] spotřebované během sledovaného období (s výjimkou ztrát) se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

            1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Pro každý zdrojový tok materiálu nebo přísady, tedy příslušnou směs suroviny nebo přísady, je možné použít jeden agregovaný emisní faktor, včetně organického a anorganického uhlíku („celkový uhlík (TC)“). Pro každý zdrojový tok lze alternativně použít dva různé emisní faktory pro „celkový anorganický uhlík (TIC)“ a „celkový organický uhlík (TOC)“. Případně se použijí stechiometrické koeficienty na převedení údajů o složení pro jednotlivé uhličitany, jak je uvedeno v tabulce č. 9. Podíl biomasy v přísadách, které nejsou považovány za čistou biomasu, se stanoví podle § 12.

               účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty

               účinné od 1. 5. 2009

               Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty

               Uhličitany	Stechiometrické koeficienty
               CaCO3	0,440 [t CO2/t CaCO3]
               MgCO3	0,522 [t CO2/t MgCO3]
               BaCO3	0,223 [t CO2/t BaCO3]
               Obecně: XY(CO3)Z	emisní faktor = [MCO2] / {Y * [MX] + Z * [MCO32-]}	X = kov alkalických zemin nebo alkalický kov Mx = molekulová hmotnost prvku X [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] MCO3 = molekulová hmotnost CO32- = 60 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 (pro kovy alkalických zemin) = 2 (pro alkalické kovy) Z = stechiometrické číslo CO32- = 1

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Pro výpočet emisního faktoru se místo výsledků analýz použije konzervativní hodnota 0,2 tuny CaCO₃ (odpovídající 0,0942 tuny CO₂) na tunu suchého jílu.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Emisní faktor pro každý zdrojový tok materiálu nebo přísady se stanoví a aktualizuje nejméně jedenkrát za rok podle nejlepší praxe v odvětví a s přihlédnutím k podmínkám specifickým pro dané místo a směs produktů ze zařízení.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Složení příslušných surovin se stanoví podle § 12.

            účinné od 1. 5. 2009Konverzní faktor

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Uhličitany a ostatní uhlík opouštějící pec v produktech se konzervativně pokládají za nulové za předpokladu úplné kalcinace a oxidace, což je vyjádřeno konverzním faktorem 1.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Uhličitany a uhlík opouštějící pec jsou zachyceny pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1 s tím, že hodnota 1 odpovídá úplné přeměně uhličitanů nebo jiného uhlíku. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů produktů se provádí podle § 12.

            účinné od 1. 5. 2009Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin

            účinné od 1. 5. 2009Emise CO₂ z kalcinace se vypočte na základě množství vyrobených keramických výrobků a příslušných obsahů CaO, MgO a jiných alkalických oxidů (oxidů alkalických zemin) v keramických výrobcích (aktivitní údaje_{O VÝSTUP}). Emisní faktor se koriguje pro již kalcinované Ca, Mg a další oxidy alkalických kovů či kovů alkalických zemin, které do pece vstupují (aktivitní údaje_{O VSTUP}) například v alternativních palivech nebo surovinách s příslušným obsahem CaO nebo MgO. Použije se tento výpočetní vzorec:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO₂ [t CO₂] = Σ{aktivitní údaje * emisní faktor * konverzní faktor}

            účinné od 1. 5. 2009kde:

            1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

               účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údaje produktů se vztahují na hrubou výrobu včetně zmetkových produktů a skleněných střepů z pecí a tavby.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Hmotnost produktů během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ± 7,5 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Hmotnost produktů během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±5,0 %.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Hmotnost produktů během sledovaného období se stanoví s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

            1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Jeden agregovaný emisní faktor se vypočte na základě obsahu příslušných oxidů kovů, např. CaO, MgO a BaO v produktu, pomocí stechiometrických koeficientů uvedených v tabulce č. 10.

               účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 10: Stechiometrické koeficienty

               účinné od 1. 5. 2009

               Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty Konverzní faktor Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Tabulka č. 10: Stechiometrické koeficienty

               Oxid	Stechiometrické koeficienty	Poznámky
               CaO	0,785 [tuna CO2 na tunu oxidu]
               MgO	1,092 [tuna CO2 na tunu oxidu]
               BaO	0,287 [tuna CO2 na tunu oxidu]
               obecně: XY(O)Z	emisní faktor = [MCO2] / {Y * [MX] + Z * [MO]}	X = kov alkalických zemin nebo alkalický kov Mx = molekulová hmotnost prvku X v [g/mol] MCO2 = molekulová hmotnost CO2 = 44 [g/mol] MO = molekulová hmotnost O = 16 [g/mol] Y = stechiometrické číslo prvku X = 1 (pro kovy alkalických zemin) = 2 (pro alkalické kovy) Z = stechiometrické číslo O = 1

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Pro výpočet emisního faktoru se místo výsledku analýz použije konzervativní hodnota 0,12 tuny CaO (odpovídající 0,0942 tuny CO₂) na tunu produktu.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Emisní faktor se stanoví a aktualizuje nejméně jedenkrát za rok podle nejlepší praxe v odvětví a s přihlédnutím k podmínkám specifickým pro dané místo a směs produktů ze zařízení.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Složení produktů se stanoví podle § 12.

            1. účinné od 1. 5. 2009c) Konverzní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Příslušné oxidy v surovinách se konzervativně pokládají za nulové, tj. předpokládá se, že veškeré Ca, Mg, Ba a ostatní příslušné oxidy alkalických kovů v produktu pocházejí ze surovin obsahujících uhličitany, což je vyjádřeno konverzními faktory o hodnotě 1.

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Příslušné oxidy v surovinách jsou vyjádřeny pomocí konverzních faktorů s hodnotou mezi 0 a 1 s tím, že hodnota 0 odpovídá veškerému obsahu příslušného oxidu, který je již v surovině. Dodatečné stanovení příslušných chemických parametrů surovin se provádí podle § 12.

         1. účinné od 1. 5. 20092.1.2.2 CO₂ z vápence použitého ke snižování množství látek znečišťujících ovzduší a z čištění ostatních spalin

            účinné od 1. 5. 2009CO₂ z vápence použitého ke snižování znečišťujících látek ovzduší a z čištění ostatních spalin se vypočte na základě množství vstupu CaCO₃ nebo jiného uhličitanu. Musí se vyloučit dvojí započtení v důsledku použitého recyklovaného vápence jako suroviny ve stejném zařízení.

            účinné od 1. 5. 2009Použije se tento výpočetní vzorec:

            účinné od 1. 5. 2009emise CO₂ [t CO₂] = aktivitní údaje * emisní faktor, kde:

            1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství [t] suchého CaCO₃ spotřebovaného během sledovaného období, stanovené provozovatelem nebo jeho dodavatelem pomocí vážení s maximální nejistotou měření menší než ±7,5.

            1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

               účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Stechiometrické koeficienty CaCO₃ podle tabulky č. 9.

   1. účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO₂ měřením

      účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.

účinné od 1. 5. 2009Pokyny ke zjišťování emisí CO₂ ze zařízení na výrobu buničiny a papíruúčinné od 1. 5. 2009Část X

1. účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost

   účinné od 1. 5. 2009V případě, že zařízení produkuje CO₂ ze spalování fosilních paliv a vyváží ho dále například do sousedního zařízení na výrobu vysráženého uhličitanu vápenatého (PCC), pak se tato vyvezená produkce do emisí ze zařízení nezahrnuje, pokud je to schváleno ministerstvem a uvedeno v plánu zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů.

   účinné od 1. 5. 2009Pokud je v rámci zařízení provozováno čištění odpadních plynů a výsledné emise nejsou vypočteny jako součást emisí z procesů v daném zařízení, vypočtou se v souladu s částí I této přílohy.

1. účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí CO₂

   účinné od 1. 5. 2009U procesů výroby buničiny a papíru mohou emise CO₂ pocházet:

   1. účinné od 1. 5. 2009a) z kotlů, plynových turbín a z dalších spalovacích zařízení produkujících páru nebo elektrickou energii pro výrobnu,
   2. účinné od 1. 5. 2009b) z regeneračních kotlů a dalších zařízení spalujících použité roztoky při výrobě buničiny,
   3. účinné od 1. 5. 2009c) ze spaloven,
   4. účinné od 1. 5. 2009d) z pecí na vápno a z pražicích pecí,
   5. účinné od 1. 5. 2009e) z čištění odpadních plynů,
   6. účinné od 1. 5. 2009f) ze sušiček spalujících fosilní paliva (například infračervené sušičky).

   účinné od 1. 5. 2009Čištění odpadních vod a skládkování, včetně anaerobního čištění odpadních vod nebo vyhnívání kalů, využívané k zneškodňování odpadů ze zařízení, nejsou uvedena v příloze č. 1 zákona. Proto emise z nich patří mimo oblast působnosti zákona.

   1. účinné od 1. 5. 20092.1 Stanovení emisí CO₂ výpočtem
      1. účinné od 1. 5. 20092.1.1 Emise ze spalovacích procesů

         účinné od 1. 5. 2009Emise ze spalovacích procesů probíhajících v zařízeních na výrobu buničiny a papíru, se monitorují v souladu s částí I této přílohy.

      1. účinné od 1. 5. 20092.1.2 Procesní emise

         účinné od 1. 5. 2009Emise jsou výsledkem používání uhličitanů jako látek pro úpravu chemických vlastností v celulózkách. Ačkoli ztráty sodíku a vápníku z regeneračního systému a kaustifikace jsou obvykle vyrovnány chemikáliemi, které neobsahují uhličitany, používají se občas malá množství uhličitanu vápenatého (CaCO₃) a uhličitanu sodného (Na₂CO₃), která vedou k emisím CO₂. Uhlík obsažený v těchto chemikáliích je obvykle fosilního původu, ačkoli v některých případech (např. Na₂CO₃ nakoupený od papíren vyrábějících polochemickou vlákninu na sodíkové bázi) může pocházet z biomasy.

         účinné od 1. 5. 2009Předpokládá se, že uhlík obsažený v těchto chemikáliích je emitován jako CO₂ z vápencové pece nebo regeneračního zařízení. Tyto emise se stanoví za předpokladu, že veškerý uhlík obsažený v CaCO₃ a Na₂CO₃ použitých v regeneračních a kaustifikačních prostorech je uvolněn do atmosféry.

         účinné od 1. 5. 2009Úprava vápníkem je vyžadována v důsledku ztrát z kaustifikačního prostoru, z nichž většina je ve formě uhličitanu vápenatého.

         účinné od 1. 5. 2009Emise CO₂ se vypočtou takto:

         účinné od 1. 5. 2009emise CO₂ = Σ {(aktivitní údaje_uhličitany * emisní faktor)}

         účinné od 1. 5. 2009kde:

         1. účinné od 1. 5. 2009a) Aktivitní údaje:

            účinné od 1. 5. 2009Aktivitní údaje_uhličitany představují množství CaCO₃ a Na₂CO₃ spotřebovaná v procesu.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Množství [t] CaCO₃ a Na₂CO₃ spotřebovaná v procesu, která stanoví provozovatel nebo jejich dodavatel s maximální nejistotou menší než ±2,5 %.

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Množství [t] CaCO₃ a Na₂CO₃ spotřebovaná v procesu, která stanoví provozovatel nebo jejich dodavatel s maximální nejistotou menší než ±1,5 %.

         1. účinné od 1. 5. 2009b) Emisní faktor

            účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Stechiometrické koeficienty [t_CO2/t_CaCO3] a [t_CO2/t_Na2CO3] pro uhličitany nepocházející z biomasy, jak je uvádí tabulka č. 11. Uhličitany pocházející z biomasy jsou váženy emisním faktorem 0 [t CO₂/t uhličitanů].

            účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 11: Stechiometrické emisní faktory

            účinné od 1. 5. 2009

            Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu cementového slínku Výpočetní metoda A: založená na vstupu do pece Tabulka č. 4: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: založená na produkci slínku Emise vztahující se k množství vyrobeného slínku Tabulka č. 5: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu vápna Výpočetní metoda A: uhličitany Tabulka č. 6: Stechiometrické koeficienty Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Emise z uhličitanů Tabulka č. 7: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu skla Tabulka č. 8: Stechiometrické emisní faktory Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu keramických výrobků Výpočetní metoda A: vstupy uhlíku Tabulka č. 9: Stechiometrické koeficienty Konverzní faktor Výpočetní metoda B: oxidy kovů alkalických zemin Tabulka č. 10: Stechiometrické koeficienty Pokyny ke zjišťování emisí CO2 ze zařízení na výrobu buničiny a papíru Tabulka č. 11: Stechiometrické emisní faktory

            Typ uhličitanu a původ	Emisní faktor [t CO2/t uhličitanů]
            Celulózka používající CaCO3	0,440
            Celulózka používající Na2CO3	0,415

            účinné od 1. 5. 2009Tyto hodnoty se upraví podle obsahu vody a hlušiny v použitých uhličitanech.

   1. účinné od 1. 5. 20092.2 Stanovení emisí CO₂ měřením

      účinné od 1. 5. 2009Použijí se pokyny pro měření uvedené v části XI této přílohy.

účinné od 1. 5. 2009Pokyny pro stanovení emisí skleníkových plynů prostřednictvím systému nepřetržitého monitorováníúčinné od 1. 5. 2009Část XI

1. účinné od 1. 5. 20091. Vymezení a kompletnost

   účinné od 1. 5. 2009Ustanovení této části přílohy se zaměřují na emise skleníkových plynů z činností uvedených v příloze č. 1 zákona. Emise CO₂ mohou emitovat různé zdroje v zařízení.

1. účinné od 1. 5. 20092. Stanovení emisí skleníkových plynů

   účinné od 1. 5. 2009Úroveň 1: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±10 %.

   účinné od 1. 5. 2009Úroveň 2: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±7,5 %.

   účinné od 1. 5. 2009Úroveň 3: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±5 %.

   účinné od 1. 5. 2009Úroveň 4: Pro každý zdroj emisí se dosáhne celkové nejistoty veškerých emisí za sledované období menší než ±2,5 %.

   účinné od 1. 5. 2009Celkový přístup:

   účinné od 1. 5. 2009Celkové emise skleníkových plynů (GHG) ze zdroje emisí za sledované období se stanoví pomocí níže uvedeného vzorce. Parametry tohoto vzorce se stanoví podle § 4. Pokud je v jednom zařízení několik zdrojů emisí, které nelze měřit jako jeden zdroj, měří se emise z těchto zdrojů emisí odděleně a připočtou se k celkovým emisím konkrétního plynu za sledované období v celém zařízení.

   účinné od 1. 5. 2009xc

   účinné od 1. 5. 2009kde:

   účinné od 1. 5. 2009Koncentrace skleníkových plynů

   účinné od 1. 5. 2009Koncentrace skleníkových plynů ve spalinách se stanoví kontinuálním měřením v reprezentativním bodě.

   účinné od 1. 5. 2009Tok spalin

   účinné od 1. 5. 2009Tok suchých spalin lze stanovit jednou z následujících metod.

   účinné od 1. 5. 2009Metoda A

   účinné od 1. 5. 2009Tok spalin Q_e se vypočte pomocí přístupu založeného na hmotnostní bilanci s přihlédnutím ke všem významným parametrům, jako je množství vstupního materiálu, tok vstupního vzduchu, účinnost procesu atd., a na výstupní straně výstup produktu, koncentrace O₂, koncentrace SO₂ a NOx atd.

   účinné od 1. 5. 2009Konkrétní výpočetní metodu schvaluje ministerstvo jako součást plánu zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů.

   účinné od 1. 5. 2009Metoda B:

   účinné od 1. 5. 2009Tok spalin Q_e se stanoví kontinuálním měřením toku v reprezentativním bodě.

účinné od 1. 5. 2009Metody odběru vzorků a frekvence analýzúčinné od 1. 5. 2009Část XII

účinné od 1. 5. 2009Stanovení příslušného emisního faktoru, výhřevnosti, oxidačního faktoru, konverzního faktoru, obsahu uhlíku, podílu biomasy nebo údajů o složení musí být v souladu s obecně uznávanou praxí reprezentativního odběru vzorků. Provozovatel prokáže, že odvozené vzorky jsou reprezentativní a nejsou zatíženy systematickou chybou. Příslušná hodnota se použije jen pro dobu dodání nebo vsázku paliva nebo materiálu, pro niž má být reprezentativní.

účinné od 1. 5. 2009Obecně se analýza provádí na vzorku, který je směsí většího počtu (např. 10 až 100) vzorků shromážděných za určitou dobu (např. od jednoho dne až po několik měsíců), pokud je možné skladovat vzorkované palivo nebo materiál beze změn jeho složení.

účinné od 1. 5. 2009Postup odběru vzorků a frekvenci analýz je nutno navrhnout tak, aby bylo zajištěno, že roční průměr příslušného parametru je stanoven s maximální nejistotou menší než 1/3 maximální nejistoty, kterou vyžaduje schválená úroveň přesnosti pro údaje o činnosti pro stejný zdrojový tok.

účinné od 1. 5. 2009Jestliže provozovatel není schopen splnit přípustnou maximální nejistotu pro roční hodnotu nebo prokázat shodu s prahovými hodnotami, použije popřípadě jako minimum frekvenci analýz doporučenou v tabulce č. 12. Ve všech ostatních případech se frekvence analýz stanoví po dohodě s ministerstvem.

účinné od 1. 5. 2009Tabulka č. 12: Doporučená minimální frekvence analýz