Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu k ní, 120/1984 Sb., vyhlášené znění

PŘÍLOHA I

INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY

Všeobecná poznámka

Postupné použití metod hodnocení

1. Články 1 až 7 včetně vymezují, jak má být celní hodnota dováženého zboží určována podle ustanovení této Dohody. Metody hodnocení jsou uvedeny v pořadí, v jakém mají být používány. První metoda celního hodnocení je vymezena v článku 1 a dovezené zboží má být ohodnoceno podle ustanovení tohoto článku v každém případě, kdy stanovené podmínky jsou splněny.
2. Nemůže-li být celní hodnota určena podle ustanovení článku 1, je třeba přejít postupně k dalším článkům až k prvnímu z nich, podle něhož celní hodnota může být určena. S výjimkou ustanovení článku 4 je dovoleno přejít k použití ustanovení dalšího článku pouze tehdy, není-li možno určit celní hodnotu podle ustanovení předcházejícího článku.
3. Nežádá-li dovozce, aby byl obrácen pořad článků 5 a 6, dodrží se normální pořadí. Uplatní-li dovozce tuto žádost, ale ukáže-li se potom, že určení celní hodnoty podle čl. 6 není možné, určí se celní hodnota podle čl. 5, je-li to možné.
4. Nedá-li se celní hodnota určit podle ustanovení článků 1 až 6 včetně, určí se podle ustanovení čl. 7.

Použití všeobecně přijatých účetnických zásad

1. „Všeobecně přijaté účetnické zásady“ jsou zásadami, které jsou v určité zemi a v určitou dobu všeobecně uznávány nebo které mají podstatnou podporu úředních míst a které určují, jaké ekonomické zdroje a závazky mají být zaznamenány jako aktiva a pasiva, které změny v aktivech a pasivech mají být zaznamenány, jak se mají aktiva a pasiva a změny v nich měřit, které informace mohou být sdělovány a jak mohou být sdělovány a jaké finanční výkazy mají být připravovány. Tyto normy mohou sestávat z všeobecně používaných širokých směrnic nebo z podrobných pravidel a praktik.

2. Pro účely této Dohody bude celní správa každé strany používat informací připravených metodou slučitelnou s všeobecně přijatými účetnickými zásadami v zemi přicházející v úvahu z hlediska článku, o který jde. Např. obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení čl. 5 budou určeny s použitím informací připravených způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám v zemi dovozu. Naproti tomu, obvyklý zisk a všeobecné výlohy podle ustanovení čl. 6 budou určeny s použitím informací připravených způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám v zemi výroby. Jako další příklad, předmět uvedený v čl. 8 odstavci 1b (ii) a provedený v zemi dovozu bude určen s použitím informací způsobem odpovídajícím všeobecně přijatým účetnickým zásadám této země.

Poznámka k článku 1

Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena

Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, je celková cena zaplacená nebo která má být zaplacena kupujícím prodávajícímu nebo k jeho dobru za dovezené zboží. Placení nemusí nezbytně mít povahu platby v hotovosti. Placení se může uskutečnit akreditivem nebo cennými papíry. Placení se může provést přímo nebo nepřímo. Příkladem nepřímého placení může být úplné nebo částečné vyrovnání dluhu prodávajícího kupujícím.

Činnost kupujícího na vlastní účet jiná než na jakou se předvídá úprava podle článku 8, se nepovažuje za nepřímé placení prodávajícímu, i když se může mít za to, že prodávající z ní má prospěch. Úhrada za takovou činnost se tedy nemá přirážet k ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena při určování celní hodnoty zboží.

Celní hodnota nebude zahrnovat tyto výlohy nebo náklady za předpokladu, že se odlišují od ceny skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží:

a) výlohy za konstrukci, postavení, montáž, údržbu nebo technickou pomoc provedené na dovezeném zboží, jako jsou průmyslová zařízení, stroje nebo vybavení po dovozu;
b) přepravní náklady po dovozu;
c) daně a poplatky země dovozu.
Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena, se týká ceny za dovezené zboží. Proto převod dividend nebo jiných plateb kupujícím prodávajícímu, který se netýká dovezeného zboží, netvoří součást celní hodnoty.

Odstavec 1a) (iii)

Mezi omezení, která by neučinila cenu skutečně placenou nebo která má být zaplacena, nepřijatelnou, patří omezení, která podstatně neovlivňují hodnotu zboží. Příkladem takových omezení může být případ, kdy prodávající požaduje, aby kupující automobilů je neprodával nebo nevystavoval před určitým datem, které je začátkem modelového roku.

Odstavec 1b)

Je-li prodej nebo cena učiněna závislou na podmínce nebo úvaze, pro kterou nelze určit cenu ve vztahu k hodnocenému zboží, není převodní hodnota pro celní účely přijatelná.

Může jít např. o tyto případy:

a) prodávající stanoví cenu dováženého zboží s podmínkou, že kupující koupí také jiné zboží v určitém množství;
b) cena dováženého zboží je závislá na ceně nebo cenách, za které kupující dováženého zboží prodá jiné zboží prodávajícímu dováženého zboží;
c) cena je stanovena na základě způsobu placení, který nemá vztah k dováženému zboží, jako když dovážené zboží je polotovarem, které prodávající dodal za podmínky, že dostane určité množství hotových výrobků.
Podmínky nebo úvahy, které se týkají výroby nebo způsobu prodeje dováženého zboží, nebudou však důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty. Např. skutečnost, že kupující opatří prodávajícímu technické práce nebo plány v zemi dovozu, nebude důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty pro účely čl. 1. Rovněž tak, podnikne-li kupující na vlastní účet, třeba i v dohodě s prodávajícím, činnost týkající se způsobu prodeje dováženého zboží, netvoří hodnota této činnosti součást celní hodnoty a tato činnost také není důvodem pro odmítnutí převodní hodnoty.

Odstavec 2

1. Odstavce 2a) a 2b) předvídají odlišné prostředky pro zjištění přijatelnosti převodní hodnoty.
2. Odstavec 2a) stanoví, že v případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení, mají být okolnosti souvisící s prodejem prozkoumány a že převodní hodnota má být přijata jako celní hodnota za předpokladu, že spojení neovlivnilo cenu. Není třeba, aby okolnosti byly přezkoumávány ve všech případech, kdy kupující a prodávající jsou ve spojení. Takové přezkoumání se vyžaduje pouze tehdy, jsou-li tu pochybnosti o přijatelnosti ceny. Nemá-li celní správa pochybnosti o přijatelnosti ceny, měla by být přijata bez požadování dalších informací od dovozce. Např. celní správa mohla již dříve přezkoumat spojení nebo mít již podrobné informace o kupujícím a prodávajícím a mohla se již přesvědčit z tohoto přezkoumání nebo informací o tom, že spojení neovlivnilo cenu.
3. Nemůže-li celní správa přijmout převodní hodnotu bez dalšího šetření, má poskytnout dovozci možnost, aby předložil další podrobné informace, jichž by bylo třeba, aby mohla přezkoumat okolnosti související s prodejem.

K tomuto cíli by celní správa měla být připravena přezkoumat příslušné stránky převodu včetně způsobu, jakým kupující a prodávající organizují své obchodní vztahy a způsobu, jakým se dospělo k ceně, o kterou jde, za tím účelem, aby se rozhodlo, jestli spojení ovlivnilo cenu. Ukáže-li se, že kupující a prodávající, ačkoliv jsou ve spojení podle ustanovení čl. 15, kupují a prodávají jeden od druhého, jako kdyby nebyli ve spojení, je to důkazem, že cena nebyla ovlivněna spojením. Byla-li např. cena dohodnuta způsobem, který odpovídá běžné cenové praxi v dotyčné výrobě nebo způsobu, jímž prodávající dohoduje ceny v prodejích s kupujícími, kteří s ním nejsou ve spojení, je to důkazem, že cena nebyla ovlivněna spojením. Jestli jako další příklad se ukáže, že cena je přiměřená, aby zajistila úhradu všech nákladů a zisk, který odpovídá celkovému zisku firmy dosaženému za reprezentativní období (např. za roční období) při prodejích zboží stejné kategorie nebo druhu, je to důkazem, že cena nebyla ovlivněna.

4. Odstavec 2b) poskytuje dovozci možnost, aby prokázal, že převodní cena se velmi blíží zkušební ceně, která byla předtím přijata celní správou a je proto přijatelná podle ustanovení článku 1. Odpovídá-li některému z kritérií uvedených v odst. 2b), není třeba zkoumat otázku ovlivnění podle odst. 2a). Má-li celní správa již dostatek informací, aby se ujistila bez dalších podrobných šetření, že některé z kritérií uvedených v odst. 2b) bylo splněno, není důvodu, aby požadovala od dovozce průkaz, že kritérium může být splněno. V odst. 2b) pojem „kupující, kteří nejsou ve spojení“ znamená kupující, kteří nejsou ve spojení s prodávajícím v žádném konkrétním případě.

Odstavec 2 b)

K tomu, aby bylo rozhodnuto, je-li jedna hodnota „velmi blízká“ druhé, je nutno vzít v úvahu určitý počet faktorů. Tyto faktory zahrnují povahu dováženého zboží, povahu výroby, o kterou jde, období, v němž se zboží dováží a je-li rozdíl v hodnotách význačný z hlediska obchodu. Poněvadž se tyto faktory mohou případ od případu lišit, nelze použít jednotnou normu, jako např. pevné procento, na každý případ. Např. malý rozdíl v hodnotě v případě, který zahrnuje jeden druh zboží, může být nepřijatelný, zatímco velký rozdíl v případě, který zahrnuje jiný druh zboží, může být přijatelný pro rozhodování, je-li převodní hodnota velmi blízká zkušebním hodnotám uvedeným v čl. 1 odst. 2b).

Poznámka k čl. 2

1. Při aplikaci čl. 2 použije celní správa pokud možno prodeje stejného zboží na stejné komerční úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se použít prodeje stejného zboží, který se uskuteční za jedné z těchto tří podmínek:
1. a) prodej na stejné komerční úrovni, ale v odlišných množstvích;
2. b) prodej na odlišné komerční úrovni, ale v podstatě stejných množstvích; nebo
3. c) prodej na odlišné komerční úrovni a v odlišných množstvích.

2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy za tím účelem, aby se přihlédlo:
1. a) pouze k faktorům množství;
2. b) pouze k faktorům komerční úrovně;
3. c) jak k faktorům komerční úrovně, tak i množství.

3. Výraz „a/nebo“ připouští možnost použití prodejů a provedení potřebných úprav v každé z nahoře popsaných tří podmínek.
4. Pro účely článku 2 znamená převodní hodnota stejného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odst. 1b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle čl. 1.
5. Podmínkou pro úpravu odůvodněnou odlišnou komerční úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě průkazů, které jasně zajišťují, že je rozumná a přesná, např. platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Např. skládá-li se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a jediné stejné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládalo z 500 jednotek, a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný. Není-li tu však takového objektivního měřítka, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 2 vhodné.

Poznámka k čl. 3

1. Při aplikaci článku 3 použije celní správa pokud možno prodeje podobného zboží na stejné komerční úrovni a v podstatě stejném množství jako zboží, které má být ohodnoceno. Nenajde-li se takový prodej, může se použít prodej podobného zboží, který se uskuteční za jedné z těchto tří podmínek:
1. a) prodej na stejné komerční úrovni, ale v odlišných množstvích;
2. b) prodej na odlišné komerční úrovni, ale v podstatě stejných množstvích;
3. c) prodej na odlišné komerční úrovni a v odlišných množstvích.

2. Zjistí-li se prodej podle jedné z těchto tří podmínek, provedou se úpravy za tím účelem, aby se přihlédlo:
1. a) pouze k faktorům množství;
2. b) pouze k faktorům komerční úrovně;
3. c) jak k faktorům komerční úrovně, tak i množství.

3. Výraz „a/nebo“ připouští možnost prodejů a provedení potřebných úprav v každé z nahoře popsaných tří podmínek.
4. Pro účely článku 3 znamená převodní hodnota podobného dovezeného zboží celní hodnotu upravenou podle ustanovení odstavců 1b) a 2 tohoto článku, která již byla přijata podle čl. 1.
5. Podmínkou pro úpravu odůvodněnou odlišnou komerční úrovní nebo odlišným množstvím je, že se taková úprava, ať již má za následek zvýšení nebo snížení hodnoty, provede pouze na základě průkazů, které jasně zajišťují, že je rozumná a přesná, např. platných ceníků, které obsahují ceny týkající se různých úrovní nebo různých množství. Např. skládá-li se dovážené zboží, které má být ohodnoceno, ze zásilky 10 jednotek a jediné podobné zboží, pro které existuje převodní hodnota, se skládalo z 500 jednotek a bylo uznáno, že prodávající poskytuje slevy podle množství, může se potřebná úprava provést s použitím ceníku a ceny platné pro 10 jednotek. Není třeba, aby prodej 10 jednotek se uskutečnil, pokud bude zjištěno podle prodejů jiných množství, že ceník je skutečný a věrohodný. Není-li tu však takového objektivního měřítka, není určení celní hodnoty podle ustanovení článku 3 vhodné.

Poznámka k čl. 5

1. Pojem „jednotková cena, za kterou ... se zboží prodává v největším úhrnném množství“ znamená cenu, za kterou se prodává největší počet jednotek v prodejích osobám, které nejsou ve spojení s osobami, od nichž takové zboží kupují na první komerční úrovni po dovozu, na jaké se takové prodeje uskutečňují.

2. Např. zboží se prodá podle ceníku, který poskytuje výhodné jednotkové ceny pro nákupy ve větších množstvích:

PŘÍLOHA I INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY Všeobecná poznámka Postupné použití metod hodnocení Použití všeobecně přijatých účetnických zásad Poznámka k článku 1 Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena Odstavec 1a) (iii) Odstavec 1b) Odstavec 2 Odstavec 2 b) Poznámka k čl. 2 Poznámka k čl. 3 Poznámka k čl. 5
Prodejné množství	Jednotková cena	Počet prodejů	Celkové množství prodané za každou cenu
1–10 jednotek	100	10 prodejů po 5 jednotkách	65
1–10 jednotek	100	5 prodejů po 3 jednotkách	55
11 a 25 jednotek	95	5 prodejů po 11 jednotkách
nad 25 jednotek	90	1 prodej 30 jednotek	80
nad 25 jednotek	90	1 prodej 50 jednotek

Největší počet jednotek prodaných za jednu cenu je 80; jednotková cena za největší úhrnné množství je tedy 90.

3. Podle jiného příkladu dochází ke dvěma prodejům. V prvním prodeji se prodává 500 jednotek za cenu 95 měnových jednotek za kus. V druhém prodeji se prodává 400 jednotek za cenu 90 měnových jednotek za kus. V tomto případě největší počet prodaných jednotek je 500; jednotková cena největšího úhrnného množství je tedy 95.

4. Třetím příkladem by byla tato situace, kde různá množství se prodávají za různé ceny.

PŘÍLOHA I INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY Všeobecná poznámka Postupné použití metod hodnocení Použití všeobecně přijatých účetnických zásad Poznámka k článku 1 Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena Odstavec 1a) (iii) Odstavec 1b) Odstavec 2 Odstavec 2 b) Poznámka k čl. 2 Poznámka k čl. 3 Poznámka k čl. 5
Prodané množství		Jednotková cena
40	jednotek	100
30	jednotek	90
15	jednotek	100
50	jednotek	95
25	jednotek	105
35	jednotek	90
5	jednotek	100

PŘÍLOHA I INTERPRETAČNÍ POZNÁMKY Všeobecná poznámka Postupné použití metod hodnocení Použití všeobecně přijatých účetnických zásad Poznámka k článku 1 Cena skutečně placená nebo která má být zaplacena Odstavec 1a) (iii) Odstavec 1b) Odstavec 2 Odstavec 2 b) Poznámka k čl. 2 Poznámka k čl. 3 Poznámka k čl. 5
Celkové prodané množství	Jednotková cena
65	90
50	95
60	100
25	105

V tomto případě největší počet jednotek prodaných za určitou cenu je 65; jednotková cena největšího úhrnného množství je 90.

5. Prodej v dovozní zemi za podmínek uvedených shora v odstavci 1 osobě, která dodá přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu v souvislosti s výrobou nebo prodejem dováženého zboží pro vývoz některý z prvků uvedených v čl. 8 odst. 1 b), nelze brát v úvahu pro určení jednotkové ceny pro účely článku 5.
6. Je nutno si uvědomit, že „zisk a všeobecné výlohy“ zmíněné v článku 5 odst. 1 je třeba brát jako celek. Číselné údaje pro účely této srážky by se měly určit na základě informací poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem, leč by jeho údaje byly v rozporu s číselnými údaji vyplývajícími z prodejů dovezeného zboží stejné kategorie nebo druhu v zemi dovozu. Jsou-li číselné údaje dovozce v rozporu s těmito číselnými údaji, může být obnos za zisk a všeobecné výlohy založen na jiných platných informacích než na informacích poskytnutých dovozcem nebo jeho jménem.
7. „Všeobecné výlohy“ zahrnují přímé a nepřímé náklady na prodejnost dotyčného zboží.
8. Místní poplatky, které je nutno platit z titulu prodeje zboží, za které nebyla provedena srážka podle ustanovení článku 5 odst. 1 a (iv), se odečtou podle ustanovení čl. 5 odst. 1 a) (i).
9. Při určování provizí nebo obvyklých zisků a všeobecných výloh podle ustanovení 1. odst. čl. 5 musí být otázka, je-li určité zboží „stejné kategorie nebo stejného druhu“ rozhodnuta případ od případu s ohledem na dané okolnosti. Je třeba zkoumat prodeje nejužší skupiny nebo třídy dovezeného zboží stejné kategorie nebo stejného druhu v zemi dovozu, která zahrnuje zboží, jež má být ohodnoceno a pro které je možno opatřit potřebné informace. Pro účely čl. 5 „zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ zahrnuje zboží dovezené ze stejné země jako zboží, které má být ohodnoceno, tak i zboží dovezené z jiných zemí.
10. Pro účely čl. 5 odst. 1 b) bude „nejbližší dobou“ doba, kdy dojde k prodejům dovezeného zboží nebo stejného nebo podobného dovezeného zboží v dostatečném množství, aby mohla být zjištěna jednotková cena.
11. Použije-li se metoda podle čl. 5 odst. 1, budou srážky za hodnotu přidanou dalším zpracováním založeny na objektivních a kvantifikovatelných údajích týkajících se nákladů na takovou práci. Výpočty se provedou na podkladě vzorců, návodů, výrobních metod a jiných praktik přijatých v této výrobě.
12. Uznává se, že metoda hodnocení uvedená v čl. 5 odst. 2 nemůže být zpravidla použita, ztratí-li zboží v důsledku dalšího zpracování svou povahu. Přesto se mohou vyskytnout případy, kdy sice dovezené zboží ztratí svou povahu, ale hodnota přidaná zpracováním se dá zjistit bez přílišných potíží. Naproti tomu se také mohou vyskytnout případy, kdy dovezené zboží si zachová svou povahu, ale tvoří tak malý prvek ve zboží prodávaném v zemi dovozu, že použití této hodnotící metody by bylo neodůvodněné. Vzhledem k tomu je nutno každou situaci tohoto druhu posuzovat případ od případu.

Poznámka k čl. 6

1. Zpravidla se celní hodnota podle této Dohody určuje na základě informací, které jsou snadno dostupné v zemi dovozu. Za účelem určení vypočtené hodnoty může však být třeba zkoumat náklady na výrobu zboží, které má být hodnoceno, nebo jiných informací, které je nutno opatřit mimo zemi dovozu. Mimo to ve většině případů výrobce zboží nebude podléhat pravomoci úřadů země dovozu. Použití metody vypočtené hodnoty bude vůbec omezeno na případy, kdy jsou kupující a prodávající ve spojení a prodávající je ochoten dodat úřadům země dovozu údaje potřebné k zjištění nákladů a poskytnout v případě potřeby možnost pozdějšího ověření.
2. „Cena nebo hodnota“ zmíněná v odst. 1 a) čl. 6 se určí na základě údajů týkajících se výroby zboží, které budou předloženy výrobcem nebo jeho jménem. Bude založena na obchodních účtech výrobce, pokud tyto účty jsou v souladu s všeobecně přijatými účetnickými zásadami používanými v zemi, kde bylo zboží vyrobeno.
3. „Cena nebo hodnota“ zahrne cenu prvků uvedených v odst. 1 a) (ii) a (iii) čl. 8. Bude rovněž zahrnovat hodnotu každého prvku uvedeného v odst. 1 b) čl. 8, který byl dodán přímo nebo nepřímo kupujícím k použití ve spojitosti s výrobou dovezeného zboží, a to v přiměřeném poměru podle ustanovení příslušné poznámky k čl. 8. Hodnota prvků uvedených v odst. 1 b) (iv) čl. 8, které byly provedeny v zemi dovozu, bude zahrnuta jen potud, pokud tyto prvky připadají k tíži výrobce. Rozumí se, že žádná cena nebo hodnota prvků zmíněných v tomto odstavci nesmí být při určování vypočtené hodnoty počítána dvakrát.
4. „Částka pro zisk a všeobecné výlohy“ zmíněná v odst. 1 b) čl. 6 se určuje na základě informací předložených výrobcem nebo jeho jménem, leč by jeho číselné údaje byly v rozporu s čísly, které se obvykle objevují v prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží, které uskutečňují výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu.
5. Je nutno poznamenat v této souvislosti, že „částku pro zisk a všeobecné výlohy“ je třeba brát jako celek. Vyplývá z toho, že jestliže v některém případě částka zisku výrobce je nízká a všeobecné výlohy vysoké, mohou jeho zisk a všeobecné výlohy vzaty dohromady jako celek být přesto v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují v prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu. To se může stát např. uvádí-li se výrobek do země dovozu a výrobce se spokojil s žádným nebo nízkým ziskem, aby vyrovnal vysoké všeobecné výlohy spojené se zaváděním. Může-li výrobce prokázat, že se spokojuje s nízkým ziskem při prodejích dováženého zboží z určitých komerčních důvodů, je třeba vzít v úvahu jeho skutečné ziskové částky, má-li proto platné komerční důvody a odpovídá-li jeho cenová politika obvyklé cenové politice v dotyčném výrobním odvětví. To se může stát např. byli-li výrobci donuceni snížit dočasně ceny v důsledku nepředvídaného poklesu poptávky nebo prodávají-li zboží na doplnění řady druhů zboží vyráběných v zemi dovozu a spokojují se s nízkým ziskem, aby si zachovali schopnost soutěže. Nejsou-li výrobcovy vlastní částky pro zisk a všeobecné výlohy v souladu s částkami, které se obvykle vyskytují při prodejích zboží stejné kategorie nebo stejného druhu jako hodnocené zboží uskutečňovaných výrobci v zemi vývozu pro vývoz do země dovozu, může být částka pro zisk a všeobecné výlohy založena na jiných vhodných informacích než na informacích poskytnutých výrobcem zboží nebo jeho jménem.
6. Použije-li se pro účely určení vypočtené hodnoty jiných informací než informací, které byly předloženy výrobcem nebo jeho jménem, mají úřady země dovozu informovat dovozce na jeho žádost o původu těchto informací, o použitých údajích a o výpočtech na základě těchto údajů, s výhradou ustanovení čl. 10.
7. „Všeobecné výlohy“ zmíněné v odstavci 1 b) čl. 6 zahrnují přímé i nepřímé náklady na výrobu a prodej zboží pro vývoz, které nejsou zahrnuty podle odst. 1 a) čl. 6.
8. Při rozhodování o tom, zda některé zboží je „stejné kategorie nebo stejného druhu“, je nutno postupovat případ od případu s přihlédnutím k daným okolnostem. Při určování obvyklého zisku a všeobecných výloh podle ustanovení čl. 6 je nutno zkoumat prodeje na vývoz do země dovozu u nejužší skupiny nebo řady zboží zahrnující hodnocené zboží, pro které je možno získat potřebné informace. Pro účely článku 6 musí být „zboží stejné kategorie nebo stejného druhu“ ze stejné země jako zboží, které má být ohodnoceno.

Poznámka k čl. 7

1. Celní hodnoty určované podle ustanovení článku 7 by měly být založeny v největší možné míře na celních hodnotách určených dříve.
2. Metody hodnocení používané podle čl. 7 by měly být metody vymezené v čl. 1 až 6 včetně, avšak určitá rozumná pružnost při použití těchto metod bude v souladu s cíli a ustanoveními článku 7.
3. Některé příklady ukáží, co nutno rozumět rozumnou pružností:
1. a) Stejné zboží – požadavek, aby stejné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; stejné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty stejného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení čl. 5 a 6.