Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu a Protokolu k ní, 120/1984 Sb., vyhlášené znění

b) Podobné zboží – požadavek, aby podobné zboží bylo vyvezeno ve stejnou nebo skoro stejnou dobu jako zboží, které je hodnoceno, může být vykládán pružně; podobné dovážené zboží vyrobené v jiné zemi než v zemi vývozu zboží, které je hodnoceno, může být podkladem pro celní hodnocení; mohou být použity celní hodnoty podobného dovezeného zboží, které již byly určeny podle ustanovení článků 5 a 6.
c) Odvozující metoda – požadavek, aby zboží bylo prodáno ve „stavu, v němž bylo dovezeno“, který je obsažen v odstavci 1 a) čl. 5, může být vykládán pružně; lhůta „devadesáti dnů“ může být aplikována pružně.

Poznámka k čl. 8

Odstavec 1 a) (i)

Výrazem „nákupní provize“ se rozumí poplatky placené dovozcem jeho zástupci za zastupitelské služby v cizině při nákupu zboží, které má být hodnoceno.

Odstavec 1 b) (ii)

1. Při přičítání prvků uvedených v článku 8 odst. 1 b) (ii) na dovezené zboží přicházejí v úvahu dva faktory – hodnota prvku sama a způsob, jakým se tato hodnota přičítá dovezenému zboží. Přičítání těchto prvků by se mělo provádět rozumným způsobem, přiměřeným okolnostem a v souladu s všeobecně přijatými účetnickými zásadami.
2. Pokud jde o hodnotu prvku – nabude-li dovozce prvek od prodávajícího, který s ním není ve spojení, za určitou cenu, je hodnotou prvku tato cena. Byl-li prvek zhotoven dovozcem nebo osobou, která s ním je ve spojení, bude jeho hodnotou náklad na jeho zhotovení. Byl-li prvek předtím používán dovozcem, ať již byl získán nebo zhotoven tímto dovozcem, bude nutno původní náklad na nabytí nebo zhotovení snížit přiměřeně jeho použití, aby se dospělo k hodnotě tohoto prvku.
3. Jakmile byla hodnota prvku určena, je třeba tuto hodnotu přičíst dovezenému zboží. Jsou tu různé možnosti. Např. může být hodnota přičtena první zásilce, chce-li dovozce zaplatit clo za celou hodnotu najednou. Jiný příklad – dovozce může požádat, aby hodnota byla rozdělena na počet jednotek vyrobených až do doby první zásilky. Další příklad – dovozce může žádat, aby hodnota byla přičtena na celou předvídanou výrobu, existují-li kontrakty nebo pevné závazky na tuto výrobu. Metoda přičtení bude závislá na dokumentaci, kterou předloží dovozce.
4. Pro ilustraci uvedeného – dovozce dodá výrobci formu k použití při výrobě dováženého zboží a sjedná s ním kontrakt na zakoupení 10 000 jednotek. V době dovozu první zásilky 1000 jednotek měl výrobce již vyrobeno 4000 jednotek. Dovozce může požádat celní správu, aby rozdělila hodnotu formy na 1000 jednotek, 4000 jednotek nebo 10 000 jednotek.

Odstavec 1 b) (iv)

1. Přirážky za prvky uvedené v čl. 8 odstavci 1 b) (iv) mají být založeny na objektivních a kvantifikovatelných údajích. Aby se co nejvíce usnadnil úkol jak pro dovozce, tak pro celní správu při určování hodnot, které mají být přičteny, mělo by se pokud možno použít údajů pohotově zjistitelných z obchodních písemností kupujícího.
2. Pro prvky, které dodal kupující a které byly zakoupeny nebo najmuty kupujícím, bude přičítanou hodnotou kupní cena nebo nájemné. Za prvky, které jsou veřejně přístupny, se přičte pouze náklad na opatření kopií.
3. Snadnost výpočtu hodnot, které mají být přičteny, bude záviset na struktuře daného podniku, jeho praxe řízení a na jeho účetních metodách.
4. Např. je možné, že firma, která dováží různé výrobky z různých zemí, má své středisko designu mimo zemi dovozu, aby se ukázaly přesně náklady připadající na daný výrobek. V takových případech se může patřičná úprava udělat přímo podle ustanovení čl. 8.
5. V jiném případě může firma přenést náklady na středisko designu mimo zemi dovozu do všeobecných výloh, aniž by je rozdělila na jednotlivé výrobky. V takovém případě je možno provést patřičnou úpravu podle ustanovení čl. 8 na dovážené zboží tím, že se celkové náklady na středisko designu přidělí celku výroby, která používá služeb tohoto střediska, a takto přidělené náklady se přičtou k hodnotě dovozu na jednotkovém základě.
6. Změny v uvedených okolnostech budou samozřejmě vyžadovat, aby se při určování přiměřené metody přičítání vzaly v úvahu rozličné faktory.
7. V případě, že zhotovení dotyčného prvku zahrnuje několik zemí a delší období, úprava by se měla omezit na hodnotu skutečně přidanou k tomuto prvku mimo zemi dovozu.

Odstavec 1 c)

1. Poplatky za používání patentů a licenční poplatky zmíněné v čl. 8 odst. 1 c) mohou zahrnovat mezi jiným platby týkající se patentů, obchodních známek a autorských práv. Poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží v zemi dovozu se však při určování celní hodnoty nepřičítají k ceně, která byla za dovezené zboží zaplacena nebo má být zaplacena.
2. Platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo dále prodat dovezené zboží, se nepřičítají k ceně skutečně placené za dovezené zboží nebo která má být zaplacena, nejsou-li podmínkou prodeje dovezeného zboží pro vývoz do země dovozu.

Neexistují-li objektivní a kvantifikovatelné údaje týkající se přirážek, které mají být provedeny podle ustanovení článku 8, nemůže být převodní hodnota určena podle ustanovení čl. 1. Tak tomu bude např. v tomto případě: poplatek za použití patentu na základě prodejní ceny litru určitého výrobku v zemi dovozu, který byl dovezen v kilogramech a změněn v roztok po dovozu. Zakládá-li se poplatek za použití patentu částečně na dovezeném zboží a částečně na jiných faktorech, které nijak nesouvisí s dováženým zbožím (je-li např. dovezené zboží smícháno s domácími přísadami a nedá se již odděleně identifikovat, nebo nedají-li se poplatky za použití patentu odlišit od zvláštních finančních ujednání mezi kupujícím a prodávajícím), bylo by nevhodné pokoušet se o přirážku za tento poplatek za použití patentu. Zakládá-li se však poplatek za použití patentu pouze na dováženém zboží a dá-li se snadno kvantifikovat, může se provést přirážka k ceně skutečně zaplacené nebo která má být zaplacena.

Poznámka k čl. 9

Pro účely čl. 9 může „doba dovozu“ zahrnout okamžik celního prohlášení.

Poznámka k čl. 11

1. Článek 11 poskytuje dovozci právo odvolat se proti rozhodnutí celní správy, kterým byla určena celní hodnota zboží. Odvolání se může nejprve podat k vyšší instituci celní správy, ale dovozce bude mít právo odvolat se v konečné instanci k soudu.
2. „Bez pokuty“ znamená, že dovozce nebude podroben pokutě nebo hrozbě pokuty z pouhého důvodu, že uplatnil své právo odvolat se. Poplatky za normální soudní útraty a za honoráře právním zástupcům se nepovažují za pokuty.
3. Žádné ustanovení čl. 11 nezabraňuje však straně, aby vyměřené clo bylo plně zaplaceno před podáním odvolání.

Poznámka k čl. 15

Odstavec 4

Pro účely tohoto článku pojem „osoby“ zahrnuje též právnické osoby.

Odstavec 4 c)

Pro účely této Dohody se má za to, že jedna osoba kontroluje druhou, je-li první z nich právně nebo fakticky v postavení, že může druhou donucovat nebo řídit.

PŘÍLOHA II

Technický výbor pro celní hodnocení

1. V souladu s článkem 18 této Dohody bude pod záštitou Rady pro celní spolupráci zřízen Technický výbor, aby po technické stránce zajišťoval jednotnost výkladu a provádění této Dohody.
2. Úkoly Technického výboru budou zahrnovat:
1. a) přezkoumávat specifické technické problémy, které se vyskytnou v každodenním provádění systémů celního hodnocení stran této Dohody, a vydávat poradní dobrozdání o vhodných řešeních na základě předložených skutečností;
2. b) na požádání studovat zákony, předpisy a praxi o hodnocení, pokud se dotýkají této Dohody a připravovat zprávy o výsledcích těchto studií;
3. c) připravovat a vydávat roční zprávy o technické stránce provádění a stavu této Dohody;
4. d) poskytovat ke každé otázce týkající se celního hodnocení dováženého zboží informace a posudky, které mohou být vyžádány kteroukoli stranou této Dohody nebo Výborem. Tyto informace a posudky mohou mít formu poradních dobrozdání, komentářů nebo vysvětlivek;
5. e) na požádání usnadnit technickou pomoc stranám této Dohody v zájmu podpory mezinárodního přijetí této Dohody; a
6. f) vykonávat jiné úkoly, které mu může svěřit Výbor.

Všeobecné

3. Technický výbor se vynasnaží, aby dokončil v rozumně krátké lhůtě práce na specifických otázkách, zvláště na těch, které mu byly předány stranami této Dohody nebo Výborem.
4. Ve své činnosti bude Technický výbor vhodným způsobem podporován sekretariátem Rady pro celní spolupráci.

Zastoupení

5. Každá strana této Dohody bude mít právo být zastoupena v Technickém výboru. Každá strana může jmenovat jednoho delegáta nebo více delegátů, aby ji zastupovali v Technickém výboru. Každá takto zastoupená strana v Technickém výboru je dále uváděna jako člen Technického výboru. Zástupci členů Technického výboru mohou být doprovázeni poradci. Sekretariát Všeobecné dohody se může též zúčastňovat schůzí Technického výboru jako pozorovatel.
6. Členové Rady pro celní spolupráci, kteří nejsou stranami této Dohody, se mohou zúčastňovat schůzí Technického výboru jedním delegátem a jedním nebo více alternáty. Tito zástupci se zúčastní schůzí Technického výboru jako pozorovatelé.
7. Se schválením předsedy Technického výboru může generální sekretář Rady pro celní spolupráci (dále jen „generální sekretář“) pozvat zástupce vlád, které nejsou ani stranami této Dohody ani členy Rady pro celní spolupráci, jakož i zástupce mezinárodních vládních a obchodních organizací, aby se zúčastnili schůzí Technického výboru jako pozorovatelé.
8. Jmenování delegátů, alternátů a poradců na schůze Technického výboru budou adresována generálnímu sekretáři.

Schůze Technického výboru

9. Technický výbor se bude scházet podle potřeby, avšak nejméně dvakrát do roka. Datum každé schůze bude stanoveno Technickým výborem na jeho předcházející schůzi. Datum schůze může být změněno na žádost kteréhokoli člena Technického výboru schválenou prostou většinou členů Technického výboru nebo v naléhavých případech na žádost předsedy.
10. Schůze Technického výboru se budou konat v sídle Rady pro celní spolupráci, pokud nebude rozhodnuto jinak.
11. S výjimkou naléhavých případů vyrozumí generální sekretář všechny členy Technického výboru a účastníky uvedené v odstavcích 6 a 7 nejméně třicet dní předem o datu zahájení každého zasedání Technického výboru.

Jednací pořad

12. Generální sekretář připraví pro každé zasedání prozatímní pořad jednání a rozešle jej členům Technického výboru a účastníkům uvedeným v odstavcích 6 a 7 nejméně třicet dní před zasedáním, s výjimkou naléhavých případů. Tento jednací pořad bude obsahovat všechny body, jejichž zahrnutí bylo schváleno Technickým výborem na jeho předcházejícím zasedání, všechny body, které zahrnul předseda z vlastní iniciativy, a všechny body, o jejichž zahrnutí požádal generální sekretář, Výbor nebo kterýkoli člen Technického výboru.
13. Technický výbor určí svůj jednací pořad při zahájení každého zasedání. Jednací pořad může být v průběhu zasedání Technickým výborem kdykoliv změněn.

Činovníci a jednací řád

14. Technický výbor zvolí z delegátů svých členů předsedu a jednoho nebo více místopředsedů. Předseda a místopředsedové budou vykonávat svou funkci po dobu jednoho roku. Odstupující předseda nebo místopředsedové mohou být znovu zvoleni. Předseda nebo místopředseda, který přestává být zástupcem člena Technického výboru, ztrácí automaticky svou funkci.
15. Není-li předseda přítomen na některé schůzi nebo její části, zastane funkci předsedy místopředseda se všemi právy a povinnostmi jako předseda.
16. Předseda schůze se zúčastní jednání Technického výboru jako předseda a nikoli jako zástupce člena Technického výboru.
17. Mimo pravomoc, která mu je svěřena těmito pravidly, bude předseda zahajovat a uzavírat každou schůzi, vést diskusi, udělovat slovo a řídit jednání podle těchto pravidel. Předseda může též volat řečníka k pořádku, nejsou-li jeho poznámky na místě.
18. Při projednávání kterékoli otázky může každá delegace učinit návrh k pořádku. V tomto případě předseda vydá ihned své rozhodnutí. Jsou-li proti tomuto rozhodnutí vzneseny námitky, předloží je předseda schůzi k hlasování. Rozhodnutí zůstane v platnosti, nebylo-li přehlasováno.
19. Generální sekretář nebo úředníci sekretariátu, které určí, budou vykonávat sekretářské funkce na schůzích Technického výboru.

Rozhodující většina a hlasování

20. Zástupci prosté většiny členů Technického výboru budou tvořit rozhodující většinu.
21. Každý člen Technického výboru bude mít jeden hlas. Rozhodnutí Technického výboru bude přijato většinou, zahrnující alespoň dvě třetiny přítomných členů. Bez ohledu na výsledek hlasování o určité otázce může Technický výbor předložit úplnou zprávu Výboru a Radě pro celní spolupráci o této věci a uvést různé názory, které byly uplatněny v příslušné diskusi.

Jazyky a dokumenty

22. Úředními jazyky Technického výboru budou angličtina, francouzština a španělština. Projevy nebo prohlášení učiněná v některém z těchto tří jazyků budou ihned přeloženy do ostatních úředních jazyků, ledaže by se všechny delegace vzdaly překladu. Projevy nebo prohlášení učiněná v jiném jazyku budou přeloženy do angličtiny, francouzštiny a španělštiny se stejnými podmínkami, avšak v tomto případě dotyčná delegace dodá překlad do angličtiny, francouzštiny a španělštiny. Úřední dokumenty Technického výboru budou vyhotoveny pouze v angličtině, francouzštině a španělštině. Memoranda a korespondence pro jednání Technického výboru musí být předložena v jednom z úředních jazyků.
23. Technický výbor vyhotoví zprávu z každého svého zasedání a, pokud to předseda pokládá za potřebné, zápisy nebo souhrnné zprávy ze svých schůzí. Předseda nebo osoba, kterou pověří, předloží zprávu o činnosti Technického výboru na každé schůzi Výboru a na každé schůzi Rady pro celní spolupráci.

PŘÍLOHA III

Panely

1. Panely zřízené Výborem podle této Dohody budou mít tyto úkoly:
1. a) přezkoumat otázku, která jim byla předána Výborem;
2. b) konzultovat se stranami sporu a poskytnout jim plnou možnost, aby dospěly k vzájemně uspokojivému řešení; a
3. c) vyložit skutečnosti případu, pokud se týkají provádění ustanovení této Dohody a vypracovat nálezy, které pomohou Výboru, aby vydal doporučení nebo rozhodnutí o otázce.

2. Aby bylo usnadněno zřízení panelů, bude předseda udržovat neformální indikativní seznam vládních úředníků znalých problematiky celního hodnocení a zkušených v oblasti obchodních vztahů a hospodářského rozvoje. Seznam může zahrnovat též osoby, které nejsou vládními úředníky. V této souvislosti bude každá strana této Dohody vyzvána, aby předsedovi Výboru sdělila na počátku každého roku jména jednoho nebo dvou vládních expertů, které by byla ochotna uvolnit pro tuto práci. Bylo-li rozhodnuto o zřízení panelu, navrhne předseda po konzultaci s dotčenými stranami do sedmi dnů po zřízení panelu jeho složení, které bude pozůstávat ze tří nebo pěti členů, a to především z vládních úředníků. Strany přímo dotčené se vyjádří do sedmi pracovních dnů k jmenování členů panelu předsedou a nebudou odporovat jmenování s výjimkou naléhavých důvodů.

Občané zemí, jejichž vlády jsou stranami sporu, nemohou být členy panelu, který se má zabývat tímto sporem. Členové panelu se jej zúčastní za svou osobu a nikoli jako vládní zástupci ani jako zástupci jakékoliv organizace. Vlády nebo organizace jim proto nebudou dávat instrukce týkající se otázky, kterou bude panel projednávat.

3. Každý panel si určí svou pracovní metodu. Všechny strany, které mají podstatný zájem ve věci a sdělily to Výboru, budou mít možnost, aby se vyjádřily. Každý panel může konzultovat a vyžádat si informace a technické posudky z jakéhokoli pramene, který považuje za vhodný. Než si panel vyžádá informace nebo technický posudek z pramene, který podléhá pravomoci některé strany, sdělí to vládě této strany. Každá strana této Dohody vyhoví ihned a plně každé žádosti panelu o informace, které panel považuje za potřebné a vhodné. Důvěrné informace poskytnuté panelu nebudou uvolněny bez zvláštního svolení osoby nebo vlády, která takové informace poskytla. Jsou-li takové informace vyžadovány od panelu, avšak jejich uvolnění není schváleno, pořídí se nikoli důvěrný stručný výtah z informace, schválený osobou nebo vládou, která informace poskytla.
4. Nedohodnou-li se strany sporu na uspokojivém řešení, předloží panel svůj nález písemně. Zpráva panelu by normálně měla obsahovat důvody svého nálezu. Dohodnou-li se strany na vyřízení věci, může být zpráva omezena na krátký popis sporu a sdělení, že bylo dosaženo řešení.
5. Panely použijí zprávy Technického výboru, které byly vypracovány podle článku 20 odst. 4 této Dohody, jako podkladu pro své posuzování problémů, které zahrnují otázky technické povahy.
6. Doba potřebná pro panely se bude lišit podle případu. Měly by se vynasnažit, aby dodaly své nálezy, a případná doporučení Výboru bez zbytečných průtahů, normálně ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy byl panel zřízen.
7. Aby se podpořilo dosažení vzájemně uspokojivých řešení mezi stranami sporu a aby se získaly jejich připomínky, měl by každý panel nejdříve předložit popisnou část své zprávy dotyčným stranám a pak předložit stranám sporu své závěry nebo výtah z nich v rozumné lhůtě před tím, než budou sděleny stranám této Dohody.

PROTOKOL

k Dohodě o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu

Strany Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen „Dohoda“),

přihlížejíce k Mnohostranným obchodním jednáním a k přání vyslovenému Výborem pro obchodní jednání na jeho schůzi ve dnech 11. a 12. dubna 1979, aby bylo dohodnuto jednotné znění Dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu;

uznávajíce, že rozvojové země se mohou setkávat se zvláštními problémy při provádění této Dohody;

berouce v úvahu, že ustanovení článku 27 Dohody týkající se změn ještě nenabylo platnosti;

tímto:

I.

1. souhlasí s vypuštěním ustanovení článku 1 odstavce 2 (b/IV) této Dohody;
2. uznávají, že pětiletý odklad provádění ustanovení Dohody rozvojovými zeměmi podle článku 21, odstavce 1 může být v praxi nedostatečný pro určité rozvojové země. V takových případech může rozvojová země, která je stranou Dohody, požádat před uplynutím období uvedeného v článku 21 odstavci 1 o prodloužení tohoto období, přičemž se rozumí, že strany Dohody přezkoumají takovou žádost s porozuměním, jestliže dotyčná rozvojová země může svou žádost náležitě zdůvodnit;
3. uznávají, že rozvojové země, které dosud hodnotí zboží na základě úředně stanovených minimálních hodnot, mohou si přát učinit výhradu, která jim umožní ponechat přechodně a na omezeném základě takovéto hodnoty s výhradami a podmínkami schválenými stranami Dohody;
4. uznávají, že rozvojové země, které mají zato, že převrácení pořádku na žádost dovozce podle článku 4 Dohody může vyvolat skutečné potíže, mohou si přát uplatnit výhradu k článku 4 s těmito podmínkami:
„Vláda ... si vyhrazuje právo rozhodnout, že ustanovení článku 4 Dohody budou platit pouze, jestli celní úřady vyhoví žádosti o převrácení pořadí článků 5 a 6“.
Uplatní-li rozvojové země takovou výhradu, vysloví s ní strany souhlas podle článku 23 Dohody;

5. uznávají, že rozvojové země si mohou přát učinit výhradu pokud jde o článek 5 odstavec 2 Dohody tohoto obsahu:
„Vláda ... si vyhrazuje právo rozhodnout, že článek 5, odstavec 2 Dohody bude prováděn v souladu s ustanoveními platné poznámky k němu, ať o to dovozce požádá nebo nikoli“.
Uplatní-li rozvojové země takovou výhradu, vysloví s ní strany Dohody souhlas podle článku 23 Dohody;

6. uznávají, že určité rozvojové země vyslovily obavy, že mohou vzniknout problémy při provádění článku 1 Dohody, pokud se týká dovozů výhradními zástupci, distributory a zprostředkovateli do jejich zemí. Strany této Dohody souhlasí s tím, aby – vzniknou-li takové problémy v rozvojových zemích, které uplatňují Dohodu – záležitost byla prostudována na žádost těchto zemí za účelem vhodného řešení;
7. souhlasí, že článek 17 uznává, že celním správám může při provádění Dohody vzniknout potřeba přešetřit pravdivost nebo přesnost jakýchkoli potvrzení, dokumentů nebo prohlášení, které jim byly předloženy pro účely celního hodnocení. Souhlasí dále, že tento článek takto potvrzuje, že se může přistoupit k šetření například za účelem ověření, zda prvky hodnoty prohlášené nebo předložené celním úřadům v souvislosti s určením celní hodnoty jsou úplné a správné. Uznávají, že strany této Dohody s výhradou svých vnitřních zákonů a předpisů mají právo očekávat plnou spolupráci dovozců při těchto šetřeních;
8. souhlasí, že cena skutečně placená, nebo která má být zaplacena, zahrnuje všechny platby, které byly skutečně provedeny nebo které mají být provedeny jako podmínka pro prodej dováženého zboží kupujícím prodávajícímu nebo kupujícím třetí straně za účelem plnění závazků prodávajícího.

Následující stránka