Vyhláška o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry

Příloha č. 21

Požadavky na používání vlastních modelů

1. I. Kvalitativní požadavky
   1. 1. Předpokladem pro používání vlastního VaR modelu při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku pro účely této vyhlášky je splnění těchto kvalitativních požadavků:
      1. a) model je nedílnou součástí denního procesu měření rizik povinné osoby a výstupy z něj slouží pro informování vrcholného vedení o míře podstupovaných rizik,
      2. b) povinná osoba má útvar řízení rizik nezávislý na útvaru obchodování. Útvar řízení rizik podává hlášení přímo vrcholnému vedení, je odpovědný za vytvoření a implementaci systému řízení rizik povinné osoby, denně zpracovává a analyzuje výstupy modelu, navrhuje odpovídající opatření k úpravě vnitřních limitů;
      3. c) vrcholné vedení se aktivně zúčastňuje procesu řízení rizik. Denní hlášení připravovaná útvarem řízení rizik jsou posuzována vedoucími zaměstnanci, kteří mají pravomoc snížit limity jednotlivým obchodníkům včetně pravomoci snížit limity celkových pozic povinné osoby;
      4. d) povinná osoba má dostatečný počet zaměstnanců, kteří byli vyškoleni v oblasti používání modelů pro obchodování, řízení rizik, vypořádání obchodů a v oblasti vnitřního auditu se zaměřením na modely stanovení kapitálových požadavků,
      5. e) povinná osoba stanovila postupy pro monitorování vnitřních procedur a vnitřních kontrolních mechanizmů a zajištění jejich souladu s fungováním systému řízení rizik,
      6. f) historická data o modelu dokazují, že model je při měření rizik dostatečně přesný,
      7. g) povinná osoba pravidelně provádí dostatečně náročné stresové testování modelu, jehož výsledky jsou posuzovány vrcholným vedením a následně promítány do vnitřních postupů a procesu řízení rizik včetně stanovování limitů,
      8. h) povinná osoba zajistí, aby součástí pravidelného provádění vnitřního auditu bylo nezávislé prověření celkového systému řízení rizik povinné osoby.
   1. 2. Vnitřní audit musí zahrnovat posouzení činnosti obchodních útvarů a posouzení činnosti útvaru řízení rizik. Posouzení celkového procesu řízení rizik prováděné alespoň jednou za rok musí zahrnovat
      1. a) prověření dostatečnosti dokumentace systému řízení rizik, organizace útvaru řízení rizik a jeho činností,
      2. b) způsob začlenění výstupů měření tržního a specifického rizika do denního procesu řízení povinné osoby a do informačního systému povinné osoby,
      3. c) prověření procesu schvalování systémů pro měření rizik a systémů stanovování reálných hodnot, které jsou využívány obchodním útvarem a útvarem vypořádání obchodů,
      4. d) posouzení míry zahrnutí tržního a specifického rizika pokrývaných modelem a způsob schvalování změn v procesu řízení rizik,
      5. e) posouzení přesnosti a úplnosti dat používaných modelem, přesnosti a vhodnosti používaných volatilit a korelací, přesnosti a citlivosti algoritmů výpočtu rizik podstupovaných povinnou osobou,
      6. f) posouzení postupu hodnocení jednotnosti, ucelenosti, včasnosti a spolehlivosti zdrojových dat používaných modelem včetně nezávislosti těchto dat,
      7. g) posouzení procesu, který povinná osoba používá k hodnocení zpětného testování.

1. II. Specifikace faktorů tržního rizika

   Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému zohledňoval dostatečné množství rizikových faktorů tržního rizika v závislosti na rozsahu aktivit povinné osoby na jednotlivých trzích a charakteru těchto trhů; přitom musí být splněny alespoň tyto podmínky:

   1. a) v případě úrokového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající úrokovým mírám v každé měně, ve které má povinná osoba významné úrokové pozice. Konstrukce výnosové křivky vychází z některé všeobecně používané metody. Pro významné úrokové pozice v hlavních měnách a na významných trzích musí být výnosová křivka dělena na nejméně šest časových segmentů, aby postihla změny volatility úrokových měr podél výnosové křivky. Model musí zohledňovat bázické riziko, nebo-li riziko vyplývající z neparalelních pohybů různých výnosových křivek;
   2. b) v případě měnového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající pozicím povinné osoby v jednotlivých cizích měnách a ve zlatě,
   3. c) v případě akciového rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každému trhu s akciemi, na kterém má povinná osoba významné pozice,
   4. d) v případě komoditního rizika model zohledňuje rizikové faktory odpovídající alespoň každé komoditě, ve které má povinná osoba významné pozice, a současně zohledňuje riziko vyplývající z neparalelních pohybů příbuzných, nikoliv však identických, komodit a riziko změn forwardových cen vyplývajících z nesouladu ve splatnostech s tím, že model musí vždy rovněž zohledňovat charakteristiku jednotlivých komoditních trhů, zvláště termíny dodávek a možnosti obchodníků uzavírat pozice.

1. III. Kvantitativní požadavky
   1. 1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tyto kvantitativní požadavky:
      1. a) riziková hodnota je počítána denně,
      2. b) pro výpočet rizikové hodnoty je používán jednostranný konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 %,
      3. c) pro výpočet rizikové hodnoty je deset pracovních dní nejkratším obdobím držení nástrojů. Povinná osoba může použít rizikovou hodnotu vypočítanou za kratší období držení s tím, že takovou rizikovou hodnotu koriguje na ekvivalent 10 dnů pomocí druhé odmocniny poměru období;
      4. d) historické období pozorování (období vzorku) pro výpočet rizikové hodnoty je alespoň 1 rok. Jsou-li používány systémy vážení nebo jiné metody pro historické období pozorování, efektivní období pozorování je alespoň 1 rok, což znamená, že vážený průměr časového zpoždění jednotlivých pozorování je alespoň 6 měsíců. Povinná osoba může počítat rizikovou hodnotu za použití údajů kratšího efektivního období, pokud je tento postup zdůvodnitelný, například značnou změnou cenové volatility;
      5. e) datové soubory se obnovují alespoň jednou za tři měsíce, případně častěji, pokud dochází ke značným změnám tržních podmínek,
      6. f) jsou používány modely založené na maticích variance-kovariance, na historických simulacích nebo na simulacích Monte Carlo,
      7. g) model přesně podchycuje rizika spojená s opcemi. Pro stanovení opčních rizik model splňuje nejméně tyto podmínky:
         1. 1. podchycuje nelineární cenové charakteristiky opčních pozic, alespoň riziko gamma a vega,
         2. 2. pracuje s opčními pozicemi nebo pozicemi, které vykazují charakteristiku podobnou opcím, jako by je povinná osoba držela nejméně po dobu 10 pracovních dnů,
         3. 3. bere v úvahu soubor rizikových faktorů, které podchycují volatility úrokových měr a cen podkladových nástrojů opcí.
   1. 2. Kapitálový požadavek je určen denně a je roven vyšší hodnotě z
      1. a) rizikové hodnoty předchozího dne, zvýšené o dodatečnou přirážku pro specifické úrokové či akciové riziko, pokud je aplikována, nebo
      2. b) součtu průměrné denní rizikové hodnoty za předchozích 60 pracovních dnů násobené multiplikačním faktorem zvýšeným o plus faktor, a dodatečné přirážky pro specifické úrokové či akciové riziko, pokud je aplikována.
   1. 3. Nejnižší hodnota multiplikačního faktoru podle předchozího odstavce je 3. Povinná osoba zvýší tuto hodnotu o plus faktor nabývající hodnot 0 až 1 podle tabulky v této příloze v závislosti na počtu převýšení během posledních 250 pracovních dnů. Převýšení představuje jednodenní změnu hodnoty portfolia, která je vyšší než hodnota vypočtená na základě modelu.
   2. 4. Povinná osoba oznámí České národní bance jakákoliv zvýšení počtu převýšení, pokud znamenají zvýšení plus faktoru, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

      Příloha č. 21 Požadavky na používání vlastních modelů

      Tabulka
      Hodnoty plus faktoru
      Počet překročení	Plus faktor
      méně než 5	0,00
      5	0,40
      6	0,50
      7	0,65
      8	0,75
      9	0,85
      10 a více	1,00

1. IV. Dodatečná kritéria pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku na základě vlastního modelu
   1. 1. Povinná osoba zabezpečí, aby vlastní VaR model používaný při výpočtu kapitálových požadavků k specifickému úrokovému či akciovému riziku splňoval alespoň tato dodatečná kritéria:
      1. a) model objasňuje historické cenové pohyby v portfoliu, zejména pomocí testů dobré shody (goodness of fit),
      2. b) model je citlivý na změny ve struktuře portfolia a stanovuje vyšší kapitálové požadavky pro portfolio se zvýšenou koncentrací,
      3. c) model zohledňuje změny během celého úvěrového cyklu, aby v případě sestupné fáze cyklu nebyla podceňována velikost rizika. Lze použít simulaci nejhorších událostí;
      4. d) model je schopen zachytit idiosynkratické riziko, neboli je citlivý na rozdíly mezi obdobnými, ne však plně identickými pozicemi,
      5. e) model je schopen zachytit riziko události (event risk), nebo-li riziko, že dojde k významné změně reálné hodnoty dluhopisu či akcie v důsledku neočekávané události,
      6. f) pomocí zpětného testování se ověřuje, zda je specifické riziko správně odhadováno.
   1. 2. Pokud riziko události není vlastním VaR modelem podchyceno, protože přesahuje desetidenní období držení a konfidenční interval na hladině spolehlivosti 99 % (méně pravděpodobné, ale vysoce rizikové události), dopad takovýchto událostí se zohledňuje při vnitřním stanovení kapitálu.
   2. 3. Vlastní VaR model by měl konzervativně hodnotit riziko vznikající z méně likvidních pozic anebo pozic s omezenou cenovou transparentností. Kromě toho jsou dodrženy požadavky na data. Pokud jsou používány odhady nebo zástupné indikátory, musí se používat s náležitou opatrností a pouze v případech, kdy dostupná data nepostačují nebo neodrážejí skutečnou volatilitu pozice nebo portfolia.
   3. 4. Povinná osoba při výpočtu kapitálových požadavků také zohledňuje riziko selhání (default risk) vyplývající z pozic v obchodním portfoliu. Povinná osoba může při výpočtu tohoto dodatečného kapitálového požadavku k riziku selhání zohlednit, do jaké míry bylo riziko selhání již zahrnuto do výpočtu hodnoty VaR, zejména u těch pozic, které by mohly být a byly by uzavřeny do 10 dnů v případě nepříznivých tržních podmínek.
   4. 5. Metody pro zachycení dodatečného rizika selhání si povinná osoba stanovuje sama. Pokud zachycuje riziko selhání pomocí přirážky, tato přirážka pak není násobena multiplikačním faktorem ani není zahrnuta do hodnoty VaR pro zpětné testování.
   5. 6. Bez ohledu na používanou metodu, povinná osoba je schopna prokázat, že dosáhla standardu srovnatelného s přístupem IRB (za předpokladu stejné úrovně rizika), případně zohledňujícího vliv likvidity, koncentrace, zajištění a nelinearity.
   6. 7. Pokud povinná osoba nezachycuje dodatečné riziko selhání pomocí interně vyvinuté metody, vypočte přirážku pomocí postupů, které jsou v souladu se standardizovaným přístupem nebo přístupem IRB.
   7. 8. Kapitálový požadavek k sekuritizovaným expozicím, které by byly podle části, která upravuje sekuritizaci odčitatelnou položkou od součtu původního a doplňkového kapitálu, nebo by se jim přiřadila riziková váha 1250 %, nesmí být nižší, než kdyby se s nimi zacházelo podle části, která upravuje sekuritizaci.
   8. 9. Požadavek podle předchozího bodu nemusí být uplatněn, pokud povinná osoba, která s těmito sekuritizovanými expozicemi obchoduje,
      1. a) je schopna oprávněnému orgánu dohledu prokázat, že existuje obousměrný likvidní trh pro sekuritizované expozice nebo, v případě syntetických sekuritizací spočívajících pouze na úvěrových derivátech, pro samotné sekuritizované expozice či všechny jejich rizikové složky; za oboustranný trh je považován trh, na němž existují nezávislé, bona fide, nabídky koupit nebo prodat, takže lze během jednoho dne určit cenu přiměřeně odpovídající poslední prodejní ceně nebo současným konkurenčním bona fide nabídkám (bid/offer) a obchod lze za tuto cenu vypořádat v relativně krátkém čase v souladu s obchodními zvyklostmi,
      2. b) má dostatek tržních dat, aby bylo zajištěno, že plně zachycuje riziko selhání těchto expozic ve své interní metodě měření tohoto rizika.
   1. 10. Povinná osoba provádí denně zpětné testování celého portfolia nebo subportfolií dluhopisů a akcií obsahujících specifické riziko. Pokud povinná osoba člení tato subportfolia do dalších kategorií, provádí odděleně zpětné testování těchto kategorií. Změnu struktury subportfolií lze provést, pokud záměr provést tuto změnu byl oznámen a doložen oprávněnému orgánu dohledu a ten tento záměr neodmítl. Povinná osoba vždy o tomto záměru současně informuje Českou národní banku. Vlastní VaR model pro stanovení kapitálových požadavků ke specifickému riziku se stává neadekvátním pro měření specifického rizika od okamžiku, kdy počet převýšení pro celé portfolio nebo alespoň jedno subportfolio přesáhne za posledních 250 dnů počet 10. Tuto skutečnost oznámí povinná osoba neprodleně České národní bance.
   2. 11. Nedostatky VaR modelu povinná osoba odstraňuje neprodleně, má zajištěn dostatek kapitálu pro pokrytí specifického rizika.

1. V. Stresové testování
   1. 1. Povinná osoba používající vlastní VaR model při výpočtu kapitálového požadavku k tržnímu riziku nebo specifickému úrokovému či akciovému riziku má k dispozici komplexní program stresového testování. Stresové testování slouží k identifikaci událostí a vlivů, které mají značný dopad na povinnou osobu.
   2. 2. Stresové scénáře
      1. a) berou v úvahu faktory, které mohou mít za následek značné ztráty povinné osoby nebo mohou značně ztížit řízení rizik, zejména sníženou likvidnost trhů v případech krize, riziko koncentrace, jednostranné trhy,
      2. b) zahrnutí události s nízkou pravděpodobností výskytu ve všech hlavních druzích rizik,
      3. c) objasňují vliv takových událostí na pozice povinné osoby, které mají lineární i nelineární cenovou charakteristiku.
   1. 3. Povinná osoba využívá stresové kvantitativní testy, které identifikují možné dopady na povinnou osobu způsobené pohyby reálných hodnot, úrokových měr, volatilit, korelací a podobně. Dále využívá kvalitativní testy, kterými se prověřuje adekvátnost kapitálového vybavení povinné osoby a stanoví se možnosti snížení jejího rizika a ochrany kapitálu před možnými ztrátami. Stresové testy musí být nedílnou součástí strategie vrcholného vedení a o jejich výsledcích musí být pravidelně informováno vrcholné vedení.
   2. 4. Povinná osoba ověřuje prostřednictvím série vlastních stresových scénářů svoji odolnost vůči nepříznivým změnám tržních podmínek a stanovuje stresové testy, které ovlivní hodnotu jejího portfolia nejnepříznivěji.

1. VI. Zpětné testování

   Zpětné testování poskytuje pro každý obchodní den srovnání měření jednodenní rizikové hodnoty stanovené na základě pozic povinné osoby ke konci obchodního dne s hodnotou portfolia následujícího obchodního dne. Povinná osoba provádí zpětné testování jak skutečných, tak i hypotetických změn hodnoty portfolia, pokud to oprávněný orgán dohledu požaduje. Zpětné testování jak skutečných, tak hypotetických změn hodnoty portfolia je založeno na porovnání hodnoty portfolia na konci obchodního dne a jeho hodnoty na konci následujícího obchodního dne za předpokladu nezměněných pozic.

1. VII. Ověření modelu
   1. 1. Vlastní VaR model musí být dostatečně ověřen osobou, která je nezávislá na procesu vývoje. Model by měl být ověřen poté, co byl vyvinut a dále pak pravidelně, zejména v případech, kdy došlo k závažným změnám modelu nebo k strukturálním změnám na trhu či ve složení portfolií. Ověření modelu se neomezuje pouze na zpětné testování, ale mělo by obsahovat mimo jiné i ověření, že
      1. a) předpoklady, na kterých je model vybudován, jsou správné a neodhadují riziko špatně,
      2. b) v závislosti na struktuře portfolií a podstupovaném riziku je prováděna dodatečná validace modelu nad rámec zpětného testování podle této vyhlášky,
      3. c) jsou používána hypotetická portfolia k ujištění, že daný model je schopen podchytit specifické faktory jednotlivých portfolií, zejména riziko koncentrace nebo bázické riziko.
   1. 2. Záměr používat vlastní VaR model povinná osoba doloží zprávou auditora nebo jiné osoby, kteří dlouhodobě poskytují služby v oblasti modelování, o ověření přesnosti modelu, pokud Česká národní banka od tohoto požadavku neupustí. Tato zpráva obsahuje zejména vyjádření, zda
      1. a) struktura vlastního modelu je přiměřená aktivitám povinné osoby,
      2. b) model splňuje kvalitativní požadavky, kvantitativní požadavky a popřípadě dodatečná kritéria v souladu s touto vyhláškou,
      3. c) povinná osoba specifikuje faktory tržního rizika a provádí stresové testování v souladu s touto vyhláškou,
      4. d) model poskytuje spolehlivou informaci o výši kapitálového požadavku k tržnímu, popřípadě specifickému riziku.

Příloha č. 22

Podrobnější vymezení požadavků na jednotlivé přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku

1. I. Přístup základního ukazatele
   1. a) Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle přístupu BIA je roven 15 % z hodnoty relevantního ukazatele.
   2. b) Relevantní ukazatel se při přístupu BIA stanovuje jako tříletý průměr součtu čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu a při výpočtu se postupuje takto:
      1. 1. průměr je počítán z údajů za poslední 3 účetní období, které jsou ověřeny auditorem. Pokud ani po zákonem stanovené lhůtě nejsou k dispozici údaje uvedené v účetní závěrce povinné osoby ověřené auditorem, použijí se údaje povinné osoby neověřené auditorem. Pokud povinná osoba začala vykonávat svoji činnost až ve sledovaných účetních obdobích, stanovuje relevantní ukazatel na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky; povinná osoba tento postup uplatňuje do okamžiku, než má k dispozici údaje za poslední 3 účetní období;
      2. 2. je-li součet čistého úrokového a čistého neúrokového výnosu za účetní období záporný nebo roven nule, není tato hodnota do výpočtu tříletého průměru zahrnována. V takovém případě se relevantní ukazatel stanovuje jako součet dosažených kladných hodnot dělený počtem těchto kladných hodnot;
      3. 3. čistý úrokový a čistý neúrokový výnos odpovídá součtu položek podle tabulky č. 1 v této příloze; každá položka je do součtu zahrnuta se svým příslušným kladným nebo záporným znaménkem a v souladu s následujícími ustanoveními;
      4. 4. relevantní ukazatel je počítán před odečtením
         1. 4.1 nákladů na tvorbu opravných položek a rezerv,
         2. 4.2 provozních nákladů. Hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou s úzkým propojením s povinnou osobou, zahraniční bankou, zahraničním obchodníkem s cennými papíry nebo finanční institucí, která má sídlo v jiném než členském státě, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled;
      1. 5. do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují tyto položky:
         1. 5.1 realizovaný zisk nebo ztráta z prodeje nástrojů investičního portfolia,
         2. 5.2 mimořádné a nepravidelné výnosy,
         3. 5.3 výnosy z pojistného plnění;
      1. 6. do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se zahrnují zisky nebo ztráty z přecenění finančních nástrojů na reálnou hodnotu, které jsou zahrnuty do výkazu zisku nebo ztráty.

         Příloha č. 22 Podrobnější vymezení požadavků na jednotlivé přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku

         	Tabulka č. 1
         1.	Výnosy z úroků a podobné výnosy
         2.	Náklady na úroky a podobné náklady
         3.	Výnosy z akcií a podílů
         4.	Výnosy z poplatků a provizí
         5.	Náklady na poplatky a provize
         6.	Čistý zisk nebo ztráta z finančních operací
         7.	Ostatní provozní výnosy

1. II. Standardizovaný přístup
   1. a) Kapitálový požadavek k operačnímu riziku podle standardizovaného přístup se určuje jako tříletý průměr součtů rizikově vážených (parametry β) hodnot relevantních ukazatelů, stanovených pro každý rok pro linie podnikání vymezené v tabulce č. 2 v této příloze. V této tabulce jsou také uvedeny rizikové váhy (parametry β) pro jednotlivé linie podnikání.
   2. b) Relevantní ukazatel a kapitálový požadavek se stanovuje podle ustanovení pro přístup BIA s těmito odchylkami:
      1. 1. pro výpočet rizikově vážené hodnoty relevantního ukazatele pro jednotlivou linii podnikání v jednotlivém účetním období se použije procento (riziková váha - parametr β) vymezené pro danou linii v tabulce č. 2 v této příloze;
      2. 2. je-li hodnota rizikově váženého relevantního ukazatele za účetní období v linii podnikání záporná, nabývá kapitálový požadavek vypočtený pro danou jednotlivou linii podnikání a dané účetní období zápornou hodnotu. Tato (záporná) hodnota se zahrne do dalšího výpočtu;
      3. 3. je-li však v daném účetním období záporný i součet kapitálových požadavků za všechny linie podnikání, pak se při výpočtu tříletého průměru, neboli při výpočtu celkového kapitálového požadavku, v čitateli nahradí skutečně dosažená (záporná) hodnota součtu kapitálových požadavků za dané účetní období nulou. Jmenovatel se nemění, neboli součet kapitálových požadavků za 3 účetní období se vždy dělí třemi.

         Příloha č. 22 Podrobnější vymezení požadavků na jednotlivé přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku

         Tabulka č. 2
         Linie podnikání	Seznam činností	Parametr β
         Podnikové financování	Upisování finančních nástrojů a/nebo umisťování finančních nástrojů na základě neodvolatelného závazku, služby související s upisováním, investiční poradenství, poradenství osobám v oblasti kapitálové struktury, strategie a v souvisejících otázkách, poradenství a služby týkající se fúzí a koupě podniků, investiční průzkum a finanční analýzy či jiné formy základních doporučení ohledně transakcí s finančními nástroji.	18%
         Obchodování na finančních trzích	Obchodování na vlastní účet, peněžní zprostředkování (money broking), přijímání a zpracovávání pokynů vztahujících se k jednomu či více finančním nástrojům, provádění klientských pokynů,umisťování finančních nástrojů bez neodvolatelného závazku, provozování mnohostranných obchodních systémů(operation of Multilateral Trading Facilities - MTFs).	18%
         Retailové makléřství (činnosti pro jednotlivé fyzické osoby nebo malé a střední podnikatele, pokud expozice vůči nim splňují kritéria retailových expozic podle standardizovaného přístupu)	Přijímání a zpracování pokynů vztahujících se k jednomu či více finančním nástrojům, provádění klientských pokynů, umisťování finančních nástrojů bez neodvolatelného závazku.	12%
         Podnikové bankovnictví	Přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, finanční leasing, záruky a přísliby.	15%
         Retailové bankovnictví (činnosti pro jednotlivé fyzické osoby nebo malé a střední podnikatele, pokud expozice vůči nim splňují kritéria retailových expozic podle standardizovaného přístupu)	Přijímání vkladů od veřejnosti, poskytování úvěrů, finanční leasing, záruky a přísliby.	12%
         Zúčtovací služby pro třetí osoby	Platební styk a zúčtování pro třetí osoby, vydávání a správa platebních prostředků pro třetí osoby.	18%
         Služby z pověření	Úschova, správa a uložení finančních nástrojů na účet klienta, včetně opatrovnictví a souvisejících služeb, zejména obhospodařování peněžních toků (cash management).	15%
         Obhospodařování aktiv	Obhospodařování portfolií, obhospodařování podílů ve fondech kolektivního investování, ostatní formy obhospodařování aktiv.	12%

   1. c) Pro členění do linií podnikání jsou stanoveny tyto požadavky:
      1. 1. všechny činnosti jsou začleněny do linií podnikání tak, aby na jedné straně nedocházelo k překrývání, a na druhé straně žádná činnost nebyla vynechána.
      2. 2. každá činnost, kterou nelze jednoznačně začlenit do žádné linie podnikání standardizovaného rámce vymezeného v tabulce č. 2 v této příloze, avšak představuje podpůrnou funkci pro jinou činnost do tohoto rámce zahrnutou, se zařadí do stejné linie podnikání jako ta činnost, kterou podporuje. Pokud taková činnost podporuje více linií podnikání, je její začlenění uskutečněno podle objektivního kritéria;
      3. 3. pokud některou činnost nelze začlenit do konkrétní linie podnikání, použije se ta linie podnikání, která vede k největšímu kapitálovému požadavku. Shodná linie podnikání se použije pro zařazení všech souvisejících podpůrných činností;
      4. 4. při alokaci relevantního ukazatele do linií podnikání lze využívat vnitřní ceny. Náklady generované v jedné linii podnikání, které věcně souvisejí s jinou linií podnikání, mohou být převedeny do té linie, se kterou věcně souvisejí, například pomocí postupů založených na vnitřním převodu nákladů mezi liniemi podnikání;
      5. 5. začleňování činností do linií podnikání pro účely stanovení kapitálových požadavků k operačnímu riziku musí být v souladu se zásadami, které povinná osoba uplatňuje při výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému a tržnímu riziku,
      6. 6. povinná osoba má stanoveny a zdokumentovány konkrétní zásady pro členění činností a alokaci relevantního ukazatele do standardizovaného rámce vymezeného v tabulce č. 2 v této příloze. Tyto zásady schvaluje představenstvo nebo výbor, na který představenstvo tuto pravomoc delegovalo, a jsou přezkoumávány a případně upravovány v návaznosti na nové či změněné podnikatelské činnosti nebo rizika. Proces členění činností a alokace relevantního ukazatele do standardizovaného rámce vymezeného v tabulce č. 2 v této příloze podléhá také nezávislému přezkoumávání.
   1. d) Požadavky pro používání standardizovaného přístupu jsou tyto:
      1. 1. povinná osoba je schopna prokázat, že naplňuje požadavky na členění do linií podnikání stanovené v této příloze,
      2. 2. povinná osoba má řádně zdokumentovaný systém vyhodnocování a řízení operačního rizika s jasně stanovenými odpovědnostmi pro tento systém. Povinná osoba určuje míru podstupovaného operačního rizika a zaznamenává odpovídající údaje týkající se tohoto rizika, včetně údajů o událostech s významným dopadem. Tento systém podléhá pravidelnému nezávislému přezkoumávání;
      3. 3. systém vyhodnocování operačního rizika je přímo začleněn do procesů řízení rizik povinné osoby. Jeho výstupy jsou nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu povinné osoby z hlediska operačního rizika;
      4. 4. povinná osoba má zaveden systém hlášení, který poskytuje vedení a dalším příslušným zaměstnancům informace o operačním riziku. Povinná osoba má zavedeny postupy pro zajištění odpovídajících opatření v návaznosti na informace obsažené v hlášeních.

1. III. Alternativní standardizovaný přístup
   1. a) Požadavky pro používání přístupu ASA jsou tyto:
      1. 1. povinná osoba prokáže splnění požadavků pro používání standardizovaného přístupu,
      2. 2. povinná osoba prokáže, že naprostá většina jejích činností spadá do
         1. 2.1 linie podnikání retailové bankovnictví,
         2. 2.2 linie podnikání podnikové bankovnictví, nebo
         3. 2.3 linií podnikání retailové bankovnictví a podnikové bankovnictví.

         Tento požadavek je naplněn, pokud hodnota relevantního ukazatele z činností za linii nebo linie vybrané povinnou osobou podle 2.1 až 2.3 je alespoň 90 % hodnoty relevantního ukazatele stanoveného podle přístupu BIA za všechny činnosti;

      1. 3. povinná osoba prokáže, že významná část činností retailového nebo podnikového bankovnictví je tvořena expozicemi, se kterými je spojena vysoká pravděpodobnost selhání,
      2. 4. povinná osoba používá shodný výběr linie nebo linií podle bodu 2 pro účely prokazování jednotlivých kvantitativních podmínek pro používání přístupu ASA podle bodu 2 a 3 i pro účely určování kapitálového požadavku podle písmene b) a c),
      3. 5. povinná osoba prokáže, že používání přístupu ASA představuje zkvalitněné východisko pro vyhodnocování operačního rizika.
   1. b) Celkový kapitálový požadavek při přístupu ASA se určuje podle ustanovení pro standardizovaný přístup s tím, že namísto relevantního ukazatele se pro linii nebo linie vybrané povinnou osobou podle písmene a) bodu 2 použije alternativní ukazatel.
   2. c) Alternativní ukazatel odpovídá normalizovanému ukazateli výnosu, který je roven součinu koeficientu 0,035 a dlužné částky poskytnutých úvěrů v linii nebo liniích vybraných povinnou osobou podle písmene a) bodu 2; do linie podnikové bankovnictví se začleňují též cenné papíry v investičním portfoliu.

1. IV. Pokročilý přístup
   1. a) Požadavky pro používání přístupu AMA jsou kvalitativní a kvantitativní.
   2. b) Kvalitativní požadavky pro používání přístupu AMA jsou tyto:
      1. 1. systém měření operačního rizika je přímo začleněn do každodenních procesů řízení rizik,
      2. 2. povinná osoba má ustanovenu nezávislou funkci s odpovědností za řízení operačního rizika,
      3. 3. pravidelně jsou k dispozici informace, jak je povinná osoba vystavena operačnímu riziku (expozice vůči operačnímu riziku), jaké již utrpěla z tohoto titulu ztráty a jaké skutečnosti byly v souvislosti s těmito ztrátami zjištěny. Povinná osoba má zavedeny postupy pro učinění náležitých opatření k nápravě;
      4. 4. systém řízení operačního rizika je náležitě zdokumentován. Zajištění dodržování stanovených zásad a postupů je součástí běžných činností povinné osoby a jsou stanoveny zásady pro postup v případě jejich nedodržení;
      5. 5. procesy řízení a systémy měření operačního rizika podléhají pravidelnému nezávislému přezkoumávání vnitřním auditem nebo auditorem;
      6. 6. povinná osoba je schopna prokázat, že
         1. 6.1 proces interní validace systému měření operačního rizika probíhá uspokojivým způsobem,
         2. 6.2 toky dat a procesy spojené se systémem měření rizik jsou transparentní a dostupné.
   1. c) Kvantitativní požadavky pro používání přístupu AMA se týkají systému a procesu měření operačního rizika, interních dat, externích dat, analýz scénářů a podchycení faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu.

      Jedná se o tyto požadavky:

      1. 1. povinná osoba stanovuje kapitálový požadavek tak, aby zahrnoval neočekávanou i očekávanou ztrátu, ledaže je schopna doložit, že očekávaná ztráta je odpovídajícím způsobem podchycena v jejích vnitřních postupech pro výkon činností. Měření operačního rizika podchycuje možné málo četné události s velkým dopadem. Je při tom nutno dosáhnout standardu kvality srovnatelného s hladinou spolehlivosti 99,9 % v průběhu časového období jednoho roku;
      2. 2. pro naplnění tohoto standardu kvality systém měření operačního rizika obsahuje určité klíčové prvky. Mezi tyto prvky patří užití interních dat, externích dat, analýzy scénářů a podchycení faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu v souladu s tím, jak jsou tyto oblasti upraveny dále. Povinná osoba má řádně zdokumentovaný přístup k míře zastoupení těchto čtyř prvků v celkovém systému měření operačního rizika;
      3. 3. systém měření operačního rizika podchycuje hlavní faktory, které jsou zdrojem operačního rizika a které ovlivňují tvar koncové oblasti statistického rozložení ztrát (fat tails),
      4. 4. korelace mezi jednotlivými kategoriemi ztrát lze v případě operačního rizika zohledňovat jen tehdy, pokud povinná osoba uspokojivě doloží oprávněnému orgánu dohledu, že její systémy pro měření korelací jsou spolehlivé, jsou implementovány na základě jednotného přístupu a zohledňují nejistotu spojenou s postupy pro odhadování těchto korelací, zejména v krizových obdobích. Povinná osoba provádí validaci předpokladů, ze kterých tyto postupy vycházejí, s využitím vhodných kvantitativních a kvalitativních technik;
      5. 5. systém měření operačního rizika je vnitřně jednotný a ucelený a zamezuje vícenásobnému užití těch kvalitativních úsudků či technik snižování rizika, které již byly zohledněny při výpočtu jiných kapitálových požadavků,
      6. 6. povinná osoba při měření operačního rizika vychází z alespoň pětileté historické řady dat. Při zahájení používání přístupu AMA povinnou osobou je postačující tříletá řada dat;
      7. 7. povinná osoba je schopna, při dodržení principů pro členění do linií podnikání uvedených v této příloze, zařadit svá data o historických ztrátách do linií podnikání podle tabulky č. 2 v této příloze a do typů událostí podle tabulky č. 3 v této příloze a na vyžádání poskytnout tato data oprávněnému orgánu dohledu. Kritéria pro zařazování ztrát do stanovených linií podnikání a typů událostí jsou objektivní a zdokumentovaná. Ztráty z operačního rizika, které se vztahují k úvěrovému riziku a byly historicky zahrnovány do interních databází pro účely úvěrového rizika, musí být v databázích pro účely operačního rizika zaznamenávány a samostatně identifikovány. Tyto ztráty nepodléhají kapitálovému požadavku k operačnímu riziku, pokud jsou nadále zahrnovány do výpočtu kapitálového požadavku k úvěrovému riziku. Ztráty z operačního rizika, které se vztahují k tržnímu riziku, jsou do výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku zahrnovány;
      8. 8. interní data o ztrátách povinné osoby jsou ucelená, neboli podchycují všechny významné činnosti a expozice ze všech relevantních subsystémů a zeměpisných oblastí. Povinná osoba je schopna doložit, že jakékoli nepodchycené činnosti a expozice, jak samostatně, tak i v kombinaci, nemají významné dopady na celkové odhady ztrát z operačního rizika. Jsou stanoveny odpovídající minimální prahy (hodnoty) pro sběr dat o ztrátách,
      9. 9. kromě informací o hrubé výši ztráty shromažďuje povinná osoba informace o datu události, o jakémkoli výtěžku z této ztráty, a též popisné informace o rizikových faktorech a příčinách ztrátové události,
      10. 10. povinná osoba má jasně stanovená kritéria pro zařazování dat (informací) o ztrátě vzniklé z událostí v centrálních či obslužných útvarech nebo vzniklé při činnosti, která pokrývá více než jednu linii podnikání, a kritéria pro zařazování událostí, které spolu navzájem souvisejí, i když je mezi nimi časový odstup,
      11. 11. povinná osoba má zdokumentované postupy pro posuzování trvající platnosti (relevantnosti) historických dat o ztrátách. V těchto postupech je také stanoveno,
          1. 11.1 kdy je možno přednostně použít (nadřadit) úsudek či použít škálování (scaling) nebo provést jiné úpravy,
          2. 11.2 v jakém rozsahu mohou být výše popsané úpravy použity a kdo jejich použití schvaluje;
      1. 12. systém měření operačního rizika používá odpovídající externí data, zejména pokud existuje důvod k domněnce, že povinná osoba je vystavena málo četným událostem s velkým dopadem. Povinná osoba má stanoven systematický proces pro určování situací, kdy se použijí externí data a metodologie pro začleňování těchto dat do jejího systému měření operačního rizika. Podmínky pro použití externích dat a postupy práce s nimi jsou zdokumentovány a pravidelně ověřovány a podléhají také pravidelnému nezávislému přezkoumávání;
      2. 13. povinná osoba využívá analýzu scénářů založených na expertních odhadech společně s externími daty k ohodnocení své expozice vůči událostem s velkým dopadem. Tato ohodnocení jsou průběžně ověřována a přehodnocována porovnáváním se skutečnými daty o ztrátách, aby byla zajištěna smysluplnost jejich použití;
      3. 14. metodologie pro vyhodnocování rizik povinné osoby podchycuje klíčové faktory, které zohledňující podnikatelské prostředí a vnitřní kontrolu a které mohou změnit rizikový profil povinné osoby z hlediska operačního rizika;
      4. 15. výběr každého faktoru zohledňujícího podnikatelské prostředí nebo vnitřní kontrolu musí být odůvodněn v tom smyslu, že podle zkušenosti se jedná o významný stimul rizika. Při výběru musí být zohledněn i expertní názor v příslušné oblasti;
      5. 16. citlivost rizikových odhadů na změny ve faktorech a poměr, v jakém jsou jednotlivé faktory zastoupeny, jsou dostatečně odůvodněny. Kromě podchycení změn ve velikosti podstupovaného rizika, které nastaly vlivem zlepšení při jeho řízení, je vždy také podchycen potenciální nárůst rizika v případě vykonávání složitějších činností nebo nárůstu objemu podnikatelských činností;
      6. 17. systém pro podchycování klíčových faktorů zohledňujících podnikatelské prostředí nebo vnitřní kontrolu je zdokumentován a podléhá pravidelnému vnitřnímu přezkoumávání. Proces a jeho výstupy jsou průběžně ověřovány a přehodnocovány porovnáním se skutečnými interními údaji o ztrátách a s odpovídajícími externími daty.
   1. d) Pokud je povinná osoba oprávněna používat přístup AMA, může při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku tímto přístupem zohledňovat pojištění, které splňuje tyto podmínky uznatelnosti:
      1. 1. pojistitel
         1. 1.1 je oprávněn provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost,
         2. 1.2 není osobou s úzkým propojením k osobě, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Tato podmínka uznatelnosti nemusí být naplněna, pokud se pojistitel zajistil u zajišťovny, která vůči němu není osobou s úzkým propojením;
         3. 1.3 má externí rating zapsané ratingové agentury, který by v rámci standardizovaného přístupu příslušel do třetího nebo lepšího stupně úvěrové kvality expozic vůči institucím;
      1. 2. pojistná smlouva
         1. 2.1 stanovuje pojistnou dobu alespoň 1 rok. Pokud do konce pojistné doby zbývá méně než 1 rok, ale více než 90 dnů, hodnota pojištění zohledněná při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku se odpovídajícím způsobem snižuje. Pokud do konce pojistné doby zbývá 90 nebo méně dnů, pojištění nelze zohledňovat;
         2. 2.2 stanovuje dobu, ve které je možné oznámit vypovězení této smlouvy, alespoň v délce 90 dnů,
         3. 2.3 neobsahuje taková vyloučení či omezení, která by nabyla účinnosti v případě zásahu orgánu dohledu. Pojistná smlouva může vylučovat jakoukoli peněžitou pokutu, sankci nebo náhradu škody plnící sankční funkci, která plyne z kroků podniknutých orgánem dohledu;
         4. 2.4 neobsahuje taková vyloučení či omezení, která by při selhání osoby, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění (oprávněná osoba), zabránila této osobě, nucenému správci, likvidátorovi nebo insolvenčnímu správci vymáhat náhradu utrpěných škod či výdajů, ke kterým došlo před zahájením nucené správy, vstupem do likvidace či prohlášením konkursu;
      1. 3. postupy pro
         1. 3.1 používání pojištění a jeho zohledňování při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku jsou odpovídajícím způsobem zdokumentovány,
         2. 3.2 zohledňování pojištění při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku obsahují ustanovení o snížení zohledňované hodnoty pojištění alespoň pro případy:
            1. 3.2.1 kdy do konce pojistné doby zbývá méně než 1 rok, ale více než 90 dnů,
            2. 3.2.2 kdy doba, ve které je možné oznámit vypovězení pojistné smlouvy, je kratší než 1 rok,
            3. 3.2.3 nejistoty nebo nesouladu v platbách pojistného plnění.
   1. e) Kapitálový požadavek k operačnímu riziku při použití přístupu AMA bez zohlednění pojištění může být v důsledku zohlednění pojištění snížen nejvýše o 20 %.
   2. f) Pokud je povinná osoba oprávněna používat přístup AMA, může při výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku tímto přístupem zohledňovat kromě pojištění i další techniky snižování operačního rizika. Předpokladem pro zohlednění dalších technik je schopnost povinné osoby prokázat oprávněnému orgánu dohledu jejich zřejmý vliv na snižování operačního rizika.

      Příloha č. 22 Podrobnější vymezení požadavků na jednotlivé přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku

      Tabulka č. 3
      Klasifikace typů ztrátových událostí
      Kategorie typu události	Vymezení kategorie
      Vnitřní nekalé jednání	Ztráty způsobené jednáním, jehož úmyslem je uskutečnit podvod, zpronevěřit majetek nebo obejít právní předpisy nebo vnitřní předpisy či pravidla, pokud je v něm zaangažována alespoň jedna vnitřní strana (osoba). Do této kategorie se nezařazují události spojené s diskriminací.
      Vnější nekalé jednání	Ztráty způsobené jednáním třetí osoby, jehož úmyslem je uskutečnit podvod, zpronevěřit majetek nebo obejít právní předpis.
      Pracovněprávní postupy a bezpečnost provozu	Ztráty způsobené jednáním, které je v rozporu s právními předpisy, dohodami či smlouvami týkajícími se zaměstnání nebo ochrany zdraví a bezpečnosti; platby z důvodu újmy na zdraví a z důvodu diskriminace.
      Klienti, produkty, obchodní postupy	Ztráty způsobené nedbalostním jednáním nebo neúmyslným selháním, které vedlo k neschopnosti plnit závazky vůči danému klientovi, včetně kompenzací za porušení důvěrnosti či za nepatřičné jednání, nebo ztráty způsobené podstatou nebo formou produktu.
      Škody na hmotném majetku	Ztráty způsobené poškozením hmotného majetku přírodními katastrofami nebo jinými vnějšími skutečnostmi (událostmi).
      Narušení činností a selhání systémů	Ztráty způsobené narušením činností nebo selháním systémů.
      Provádění transakcí, dodávky, řízení procesů	Ztráty způsobené selháním při zpracovávání transakcí nebo při řízení procesů, ztráty plynoucí ze vztahů s dodavateli a dalšími smluvními partnery (protistranami).

Příloha č. 23

Bližší vymezení korekčního faktoru pro výpočet kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia

1. 1. Výše korekčního faktoru je závislá na četnosti převýšení součtu dlouhých a krátkých pozic obchodního portfolia vůči osobě podle bodu 2 nad zbytkovou angažovaností vůči osobě během 9 pracovních dnů předcházejících dni vykazování a na velikosti převýšení v den vykazování.
2. 2. Korekční faktor ve sloupci A tabulky v této příloze se použije, pokud došlo k tomuto převýšení ve všech deseti pracovních dnech.
3. 3. Korekční faktor ve sloupci B tabulky v této příloze se použije, pokud převýšení trvalo méně než 10 pracovních dnů.

   Příloha č. 23 Bližší vymezení korekčního faktoru pro výpočet kapitálového požadavku k riziku angažovanosti obchodního portfolia

   Tabulka
   Převýšení v den vykazování	Korekční faktor
   	A	B
   do 40 % včetně kapitálu	2	2
   od 40 do 60 % včetně kapitálu	3	2
   od 60 do 80 % včetně kapitálu	4	2
   od 80 do 100 % včetně kapitálu	5	2
   od 100 do 250 % včetně kapitálu	6	2
   nad 250 % kapitálu	9	2

Příloha č. 24

Obsah údajů o povinné osobě, složení akcionářů nebo členů, struktuře konsolidačního celku, jehož je součástí, o činnosti a finanční situaci

1. 1. Údaje o povinné osobě
   1. a) obchodní firma, právní forma, adresa sídla a identifikační číslo povinné osoby podle zápisu v obchodním rejstříku,
   2. b) datum zápisu do obchodního rejstříku, včetně data zápisu poslední změny s uvedením účelu poslední změny,
   3. c) výše základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku,
   4. d) výše splaceného základního kapitálu,
   5. e) druh, forma, podoba a počet emitovaných akcií s uvedením jejich jmenovité hodnoty, pokud povinná osoba je akciovou společností,
   6. f) údaje o nabytí vlastních akcií a zatímních listů a jiných účastnických cenných papírů, s uvedením druhu, formy, podoby a počtu, pokud povinná osoba je akciovou společností,
   7. g) údaje o zvýšení základního kapitálu, pokud základní kapitál byl zvýšen od posledního uveřejnění:
      1. 1. způsob a rozsah zvýšení základního kapitálu,
      2. 2. jsou-li vydávány nové akcie, povinná osoba uveřejňuje druh, formu, podobu a počet emitovaných akcií s uvedením jmenovité hodnoty, rozsah splacení nově upsaných akcií a lhůtu pro splacení nově upsaných akcií,
      3. 3. při zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů povinná osoba uveřejňuje částku, o níž se základní kapitál zvyšuje, označí vlastní zdroje, z nichž se základní kapitál zvyšuje. Povinná osoba, která je akciovou společností dále uvede, zda se zvyšuje jmenovitá hodnota akcií a pokud se zvyšuje, o jakou částku se zvyšuje;
   1. h) organizační struktura povinné osoby s uvedením počtu organizačních jednotek a počtu zaměstnanců (přepočtený stav),
   2. i) údaje o členech dozorčí rady nebo kontrolní komise, členech představenstva a údaje o členech vrcholného vedení povinné osoby v tomto rozsahu:
      1. 1. jméno a příjmení, včetně titulů,
      2. 2. funkce, datum, od kdy osoba příslušnou funkci vykonává,
      3. 3. dosavadní zkušenosti a kvalifikační předpoklady pro výkon funkce,
      4. 4. členství v orgánech jiných právnických osob,
      5. 5. souhrnná výše úvěrů poskytnutých povinnou osobou členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, členům představenstva a vrcholného vedení povinné osoby,
      6. 6. souhrnná výše záruk vydaných povinnou osobou za členy dozorčí rady nebo kontrolní komise, členy představenstva a členy vrcholného vedení povinné osoby.

1. 2. Údaje o složení akcionářů nebo členů povinné osoby

   Údaje o akcionářích nebo členech povinné osoby s kvalifikovanou účastí na povinné osobě s tím, že

   1. a) o akcionářích nebo členech, kteří jsou právnickými osobami, povinná osoba uveřejňuje obchodní firmu, právní formu, adresu sídla a výši podílu na hlasovacích právech v procentech,
   2. b) o akcionářích nebo členech, kteří jsou fyzickými osobami, povinná osoba uveřejňuje jméno a příjmení a výši podílu na hlasovacích právech v procentech.

1. 3. Údaje o struktuře konsolidačního celku, jehož je povinná osoba součástí
   1. a) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládajícími osobami, popřípadě většinovým společníkem, jež zahrnuje
      1. 1. obchodní firmu, právní formu a adresu sídla takovéto osoby; jde-li o fyzickou osobu jméno a příjmení;
      2. 2. přímý nebo nepřímý podíl na základním kapitálu povinné osoby v procentech,
      3. 3. přímý nebo nepřímý podíl na hlasovacích právech povinné osoby v procentech,
      4. 4. jiný způsob ovládání,
      5. 5. souhrnnou výši pohledávek povinné osoby a souhrnnou výši závazků povinné osoby vůči těmto osobám,
      6. 6. souhrnnou výši cenných papírů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou emitovány těmito osobami, a souhrnnou výši závazků povinné osoby z těchto cenných papírů,
      7. 7. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za těmito osobami, a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob.

      Je-li osobou, která přímo ovládá povinnou osobu, banka, obchodník s cennými papíry, zahraniční banka nebo zahraniční obchodník s cennými papíry, postačuje uveřejnění informací podle písmene a) pouze za tuto ovládající osobu;

   1. b) informace o osobách, které jsou ve vztahu k povinné osobě ovládanými osobami, popřípadě v nichž je povinná osoba většinovým společníkem, jež zahrnuje
      1. 1. obchodní firmu, právní formu a adresu sídla takovéto osoby,
      2. 2. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na základním kapitálu v procentech,
      3. 3. přímý nebo nepřímý podíl povinné osoby na hlasovacích právech v procentech,
      4. 4. jiný způsob ovládání,
      5. 5. počet, jmenovitou hodnotu a pořizovací cenu akcií nebo výši a pořizovací cenu obchodního podílu nabytého v takové osobě a změny v průběhu účetního období,
      6. 6. souhrnnou výši pohledávek povinné osoby a souhrnnou výši závazků povinné osoby vůči těmto osobám,
      7. 7. souhrnnou výši cenných papírů, které má povinná osoba v aktivech a které jsou emitovány takovými osobami, a souhrnnou výši závazků povinné osoby z těchto cenných papírů,
      8. 8. souhrnnou výši povinnou osobou vydaných záruk za takové osoby a souhrnnou výši povinnou osobou přijatých záruk od takových osob;
   1. c) grafické znázornění konsolidačního celku, nad nímž Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, a jehož členem je povinná osoba, s vyznačením osob, které jsou zahrnuty do regulovaného konsolidačního celku.

1. 4. Údaje o činnosti povinné osoby
   1. a) předmět podnikání (činnosti) zapsaný v obchodním rejstříku,
   2. b) přehled činností skutečně vykonávaných,
   3. c) přehled činností, jejichž vykonávání nebo poskytování bylo Českou národní bankou omezeno, nebo vyloučeno.

1. 5. Údaje o finanční situaci povinné osoby
   1. a) čtvrtletní rozvaha povinné osoby,
   2. b) čtvrtletní výkaz zisku a ztráty povinné osoby,
   3. c) informace banky nebo družstevní záložny o pohledávkách z finančních činností bez selhání a v selhání, a to v členění na pohledávky za úvěrovými instituce a jinými osobami než úvěrovými institucemi, a dále v členění podle jednotlivých kategorií pohledávek z finančních činností, s uvedením účetní hodnoty bez opravných položek, opravných položek k jednotlivým pohledávkám a k portfoliím pohledávek a s uvedením kumulované ztráty z ocenění reálnou hodnotou,
   4. d) informace banky nebo družstevní záložny o pohledávkách bez znehodnocení a se znehodnocením, s uvedením hodnoty před znehodnocením, opravných položek a kumulovaných ztrát z ocenění reálnou hodnotou a s uvedením účetní hodnoty,
   5. e) souhrnná výše pohledávek banky nebo družstevní záložny z finančních činností, které byly během účetního období restrukturalizovány (součet zůstatků účtů pohledávek k vykazovanému datu, a to pohledávek, u nichž byla během účetního období provedena restrukturalizace); pohledávky jsou uváděny bez opravných položek;
   6. f) reálné a jmenovité (pomyslné) hodnoty derivátů souhrnně za deriváty sjednané za účelem zajišťování a souhrnně za deriváty sjednané za účelem obchodování nebo spekulace,
   7. g) poměrové ukazatele banky a družstevní záložny
      1. 1. ukazatel kapitálové přiměřenosti
      2. 2. rentabilita průměrných aktiv (ROAA),
      3. 3. rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE),
      4. 4. aktiva na jednoho zaměstnance,
      5. 5. správní náklady na jednoho zaměstnance,
      6. 6. zisk nebo ztráta po zdanění na jednoho zaměstnance.
   1. h) poměrové ukazatele obchodníka s cennými papíry
      1. 1. ukazatel kapitálové přiměřenosti,
      2. 2. zadluženost I (celkový dluh bez majetku zákazníků/aktiva bez majetku zákazníků),
      3. 3. zadluženost II (celkový dluh bez majetku zákazníků/vlastní kapitál),
      4. 4. rentabilita průměrných aktiv (ROAA, aktiva bez majetku zákazníků),
      5. 5. rentabilita průměrného původního kapitálu (ROAE),
      6. 6. rentabilita tržeb (zisk po zdanění/výnosy z investičních služeb),
      7. 7. správní náklady na jednoho zaměstnance.

Příloha č. 25

Obsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání uveřejňovaných na individuálním základě

1. 1. Údaje o strategiích a postupech řízení rizik

   Tyto údaje jsou členěny podle jednotlivých kategorií rizik, kterým povinná osoba je nebo může být vystavena. Rozčlenění je alespoň na riziko úvěrové, úrokové, měnové, akciové, komoditní, operační a riziko koncentrace. Pro každou z kategorií rizik se samostatně uveřejňují informace o

   1. a) strategii a procesech řízení rizika,
   2. b) organizačním uspořádání systému řízení rizika,
   3. c) rozsahu a charakteru systému vyhodnocování či měření a ohlašování rizika,
   4. d) technikách snižování rizika, strategii a procesech sledování efektivnosti těchto technik.

   Jde-li o úrokové a akciové riziko, samostatně se uveřejňují informace o úrokovém riziku investičního portfolia a o akciovém riziku investičního portfolia.

1. 2. Údaje o kapitálu
   1. a) souhrnná informace o podmínkách a hlavních charakteristikách kapitálu a jeho složek,
   2. b) souhrnná výše původního kapitálu (složka tier 1), výše jednotlivých kladných složek a výše jednotlivých záporných položek,
   3. c) souhrnná výše dodatkového kapitálu (složka tier 2),
   4. d) souhrnná výše kapitálu na krytí tržního rizika (složka tier 3),
   5. e) souhrnná výše odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu, a dále samostatné uvedení výše odčitatelné položky z titulu nedostatku v krytí očekávaných úvěrových ztrát,
   6. f) souhrnná výše kapitálu po zohlednění odčitatelných položek od původního a dodatkového kapitálu a stanovených limitů položek kapitálu.

1. 3. Údaje o kapitálové přiměřenosti a výši kapitálových požadavků
   1. a) souhrnná informace o přístupu povinné osoby k posuzování dostatečnosti vnitřně stanoveného kapitálu vzhledem k jejím současným a budoucím činnostem (vnitřně stanovená a udržovaná kapitálová přiměřenost),
   2. b) výše kapitálových požadavků
      1. 1. k úvěrovému riziku v členění na
         1. 1.1 kapitálové požadavky k úvěrovému riziku podle standardizovaného přístupu, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic,
         2. 1.2 kapitálové požadavky k úvěrovému riziku (včetně rizika rozmělnění) podle přístupu IRB, a dále v členění podle jednotlivých kategorií expozic. U akciových expozic se výše kapitálových požadavků uvádí podle jednotlivých metod pro stanovení hodnoty rizikově vážených akciových expozic, a dále v členění na soukromé kapitálové investice v dostatečně diverzifikovaných portfoliích, akciové expozice kótované na regulovaných trzích a ostatní akciové expozice;
      1. 2. k vypořádacímu riziku,
      2. 3. k pozičnímu, měnovému a komoditnímu riziku,
      3. 4. k operačnímu riziku,
      4. 5. k riziku angažovanosti obchodního portfolia,
      5. 6. ostatních a přechodných, které vyplývají z přechodu na přístup IRB nebo přístup AMA, pokud povinná osoba tyto přístupy používá; jsou v důsledku stanovených limitů pro případný pokles kapitálových požadavků v letech 2007 až 2009.

   Obchodník s cennými papíry s omezeným rozsahem investičních služeb nebo obchodník s cennými papíry s omezeným obchodováním na vlastní účet, který stanovuje kapitálový požadavek na základě režijních nákladů namísto kapitálového požadavku k operačnímu riziku nebo namísto kapitálového požadavku k úvěrovému, tržnímu a operačnímu riziku, uvádí výši tohoto kapitálového požadavku.

1. 4. Doplňující údaje o výši jednotlivých kapitálových požadavků
   1. a) k tržnímu riziku, jehož součástí jsou kapitálové požadavky
      1. 1. k obecnému úrokovému riziku obchodního portfolia,
      2. 2. k obecnému akciovému riziku obchodního portfolia,
      3. 3. k měnovému riziku investičního a obchodního portfolia,
      4. 4. ke komoditnímu riziku investičního a obchodního portfolia,
   1. b) k úvěrovému riziku obchodního portfolia, jehož součástí jsou kapitálové požadavky
      1. 1. ke specifickému úrokovému riziku obchodního portfolia,
      2. 2. ke specifickému akciovému riziku obchodního portfolia,
      3. 3. k riziku protistrany u repo obchodů nebo půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání, maržových obchodů,
      4. 4. k vypořádacímu riziku obchodního portfolia,
      5. 5. k volným dodávkám,
      6. 6. k ostatním nástrojům obchodního portfolia,
      7. 7. k riziku angažovanosti obchodního portfolia.

      Uvádí se také další informace o úvěrovém riziku z repo obchodů, půjček či výpůjček cenných papírů nebo komodit, derivátů, transakcí s delší dobou vypořádání a maržových obchodů, v případě obchodního portfolia jde o riziko protistrany z těchto transakcí, a to:

      1. a) souhrnná informace o přístupu povinné osoby k posuzování vnitřně stanoveného kapitálu pro riziko protistrany a úvěrových limitů pro expozice vůči protistranám,
      2. b) souhrnná informace o zásadách pro kolaterál používaný v těchto transakcích a stanovení případných požadavků na převýšení kolaterálu nad hodnotou expozice,
      3. c) souhrnná informace o zásadách pro expozice z těchto transakcí s rizikem pozitivní korelace,
      4. d) souhrnná informace o dopadu výše kolaterálu na zhoršení ratingu,
      5. e) souhrnně za deriváty kladná reálná hodnota, výše možných užitků ze započtení, kladná reálná hodnota po zohlednění možných užitků ze započtení, výše přijatého kolaterálu, kladná reálná hodnota po zohlednění možných užitků ze započtení a po zohlednění přijatého kolaterálu,
      6. f) souhrnně za zajišťovací úvěrové deriváty jmenovitá (pomyslná) hodnota, kladná reálná hodnota, a to v členění podle druhů těchto derivátů,