Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků

Příloha č. 1

Pomůcky a zařízení pro odběr vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů

1. 1. K odběru dílčích vzorků se používají
   1. a) vertikální dvouplášťové vzorkovače, dělené nebo nedělené, s účinnou výškou odpovídající výšce vzorkované partie,
   2. b) jednoplášťové vzorkovače pro horizontální odběr vzorků,
   3. c) lopatky vhodných rozměrů s rovným dnem a okraji zdviženými do pravého úhlu,
   4. d) vzorkovací krabice vhodných rozměrů,
   5. e) mechanická zařízení, která jsou uváděna do pohybu obsluhou nebo se pohybují samostatně,
   6. f) násoska nebo čerpadlo s uzávěrem pro kontinuální odběr vzorku u tekutých nebo polotekutých krmiv.

1. 2. K odběru vzorků statkových objemných krmiv lze použít i jiné pomůcky a zařízení než jsou uvedeny v bodě 1.
2. 3. K redukci souhrnných a konečných vzorků lze použít děliče vzorků.
3. 4. Vzorky se odebírají a sestavují tak, aby nedošlo oproti vzorkované partii k nežádoucím změnám a aby nebyly znečištěny jinými materiály. Použité pomůcky a pracovní plochy, kde se vzorky zpracovávají, jakož i obaly musí být čisté a suché.

Příloha č. 2

Minimální počty dílčích vzorků*)

1. Materiály se rozumí krmiva, doplňkové látky a premixy.

Příloha č. 3

Minimální hmotnost souhrnného vzorku*)

Příloha č. 4

Minimální počet souhrnných vzorků pro stanovení nežádoucích a zakázaných látek a produktů

Příloha č. 5

Minimální hmotnost konečného vzorku*)

Příloha č. 6

Postup odběru vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů

1. 1. Dílčí vzorky s výjimkou dílčích vzorků pro stanovení přítomnosti a obsahu nežádoucích látek, zakázaných látek a produktů, jakož i dílčích vzorků pro stanovení homogenity a posouzení pracovní přesnosti míchacích zařízení se odebírají nahodile tak, aby zahrnovaly celou vzorkovanou partii. Hmotnost nebo objem jednotlivých odebraných dílčích vzorků je přibližně stejný. Při odběru dílčích vzorků se dále dodržuje:
   1. a) U krmiv v obalech nad 100 kg se každý obal hypoteticky rozdělí na přibližně stejné díly v takovém počtu, kolik dílčích vzorků je stanoveno odebrat podle přílohy č. 2 ve sloupci 2. Obdobně se postupuje při odběru vzorků v případě, že je partie vzorkovaná z toku krmiva dynamickým způsobem nebo u volně ložených krmiv.
   2. b) U krmiv, doplňkových látek a premixů v obalech se odebírá z každého obalu určeného pro vzorkování nejméně jeden dílčí vzorek; obsah obalu se odděleně vyprázdní a poté se odebere dílčí vzorek.
   3. c) U tekutých nebo polotekutých krmiv se odebírají dílčí vzorky po rovnoměrném promíchání obsahu obalů určených k odběru dílčích vzorků. Z každého obalu se odebírá nejméně jeden dílčí vzorek. Obdobně se postupuje při odběru dílčích vzorků v případě, že partie je vzorkovaná z toku krmiva dynamickým způsobem.
   4. d) U tekutých nebo polotekutých krmiv, která nelze rovnoměrně promíchat, se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek obalů. Ustanovení se nevztahuje na odběr tekutých a polotekutých krmiv v případě odběru vzorků z toku krmiva dynamickým způsobem, při němž se zpravidla u těchto krmiv neodebírají dílčí vzorky v počáteční fázi toku krmiva. V těchto případech však objem souhrnného vzorku musí být nejméně 10 litrů.
   5. e) U krmiv v blocích nebo u lizů se odebírá jeden díl z každého bloku nebo lizu určeného pro odběr vzorku.
   6. f) U pastevních porostů se za dílčí vzorek považuje jedna plná hrst porostu.

1. 2. Partie krmiv, doplňkových látek a premixů, u kterých má být stanovena přítomnost nebo obsah nežádoucích a zakázaných látek a produktů, se rozděluje do přibližně stejných dílů, odpovídajících předpokládanému počtu souhrnných vzorků podle přílohy č. 3 ve sloupci 2. Celkový počet dílčích vzorků stanovený podle přílohy č. 2 ve sloupci 2 se rovnoměrně rozděluje na všechny díly vzorkované partie. Dílčí vzorky z jednotlivých dílů nelze smíchávat.
2. 3. Dílčí vzorky z každého jednotlivého dílu vzorkované partie odebrané podle bodu 2 se skládají do souhrnného vzorku, který se samostatně upraví, a podle plánu vzorkování míst odběru dílčích vzorků se označí příslušným číslem dílu partie, ze které vznikly.
3. 4. Souhrnné vzorky se upravují promícháním, až jsou rovnoměrné. Pokud se v souhrnném vzorku vyskytují hrudky, odděleně se rozdrtí a následně promíchají se zbývající částí souhrnného vzorku. Hmotnost nebo objem souhrnného vzorku se zmenšuje mechanickým děličem nebo čtvrcením až na hmotnost dva kilogramy nebo na objem dva litry.
4. 5. Dílčí vzorky pro posouzení homogenity partie se odebírají z nahodile vybraných obalů nebo u volně ložených krmiv z nahodile vybraných míst, které jsou rovnoměrně rozloženy po celé vzorkované partii. Počet odebíraných dílčích vzorků z partie je uveden v příloze č. 14.
5. 6. Dílčí vzorky pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se odebírají tak, aby jejich odběr byl rovnoměrně rozmístěn po celé ploše prostoru míchacího zařízení nebo při vzorkování mimo míchací prostor byl rovnoměrně rozložen podle počtu vzorkovaných obalů nebo vzorkované hmotnosti.

Příloha č. 7

Úprava konečných vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů k laboratornímu zkoušení

1. 1. Obecné postupy úpravy vzorků
   1. 1.1. Krmiva, doplňkové látky a premixy se upravují podle požadavku na jejich zkoušení. Úprava vzorků se volí podle jejich konzistence, struktury, vlhkosti a obsahu tuku.
   2. 1.2. Konečný vzorek se důkladně promíchá na suché, hladké a čisté podložce. Pak se kvartací po rozprostření do nízké vrstvy a postupném odstraňování dvou protilehlých částí děleného vzorku nebo pomocí mechanického děliče rozdělí na dva stejné díly. Podle hmotnosti konečného vzorku se dělení na dva stejné díly opakuje tak dlouho, až jeden díl odpovídá hmotnosti, nezbytné pro zkušební vzorek. Hmotnost zkušebního vzorku musí reprezentovat minimálně 100 g sušiny konečného vzorku. Jestliže hmotnost konečného vzorku nepřesahuje 500 g sušiny vzorku, považuje se celý konečný vzorek za část, ze které bude připraven zkušební vzorek a nemusí být jeho hmotnost redukována. U konečného vzorku, který nelze dokonale promíchat bez předchozí úpravy velikosti částic, je nutné nejdříve celý vzorek vhodně upravit tak, aby byl velikostí částic stejnorodý. Úpravy se mohou týkat předsušení, odtučnění, rozřezání apod. Toto ustanovení se nevztahuje na konečné vzorky pro posouzení obsahu nežádoucích látek, homogenity a pracovní přesnosti míchacího zařízení.
   3. 1.3. Konečný vzorek mimo části, která byla vyčleněna jako zkušební vzorek, se uloží do vhodné, čisté, suché, vzduchotěsně uzavíratelné nádobky. Ponechá se bez úpravy a slouží pro smyslové nebo fyzikální zkoušky, případně pro mikroskopické vyšetření apod.
   4. 1.4. Zkušební vzorek se upravuje mletím tak, aby navážky požadované pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a representovaly konečný vzorek. Zkušební vzorek po úpravě musí obsahovat částice, které propadnou drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, není-li stanoveno jinak.
   5. 1.5. Stanovuje-li se obsah původní vlhkosti konečného vzorku, je nutné ihned po otevření obalu vzorku oddělit část pro toto stanovení, nebyla-li již oddělena při vzorkování, a provést potřebnou úpravu.
   6. 1.6. Konečné vzorky pro posouzení obsahu nežádoucích látek se předem smyslově posoudí, provedou se případné fyzikální a speciální zkoušky a konečný vzorek se jako celek upravuje tak, aby částice propadly drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, a poté se dokonale promíchá tak, aby navážky požadované pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a reprezentovaly konečný vzorek. Z takto upraveného vzorku se připravují navážky pro jednotlivé zkoušky.
   7. 1.7. Konečné vzorky pro posouzení homogenity a pro posouzení pracovní přesnosti míchacího zařízení se nejprve jako celek upravují tak, aby částice propadly drátěným sítem o velikosti strany oka 1 mm, a poté se dokonale promíchají tak, aby navážky pro jednotlivé zkoušky byly homogenní a reprezentovaly konečný vzorek. Z takto upravených vzorků se připravují navážky pro jednotlivé zkoušky.

1. 2. Úprava konečného vzorku předsoušením

   Jestliže vlhkost konečného vzorku znemožňuje úpravu zkušebního vzorku mletím a nebo by byl mletím ovlivněn některý ze sledovaných znaků, upravuje se konečný vzorek předsoušením.

   1. Pracovní postup:

      Konečný vzorek se odsype na čistou vysoušecí misku a rozprostře se rovnoměrně po celé ploše tak, aby výška vrstvy byla maximálně 20 mm. Z konečného vzorku se odebírá takové množství, aby se předsoušením získalo asi 200 g předsušeného vzorku. Misky se vzorkem se suší při teplotě (55 ± 5) °C, až do získání pevné drtitelné konzistence, přičemž se periodicky vzorek promíchává. Po předsušení se vzorek ponechá na misce vychladnout a asi 12 hodin kondicionovat do rovnovážné laboratorní vlhkosti. Během sušení i kondicionace nesmí dojít ke ztrátám rozprášením nebo k nežádoucímu znečištění vzorku. Z takto upraveného konečného vzorku se upraví zkušební vzorek podle odstavce 1.4. této přílohy.

1. 3. Speciální postupy úpravy vzorků
   1. 3.1. Úprava konečného vzorku odtučněním

      Účel, rozsah a princip

      U suchých vzorků s relativně vysokým obsahem tuku je nutné před vlastní přípravou provést jejich odtučnění částečnou extrakcí. Podstatou tohoto způsobu úpravy je částečné odtučnění vzorku za účelem snížení obsahu tuku. Větší podíl tuku se odextrahuje diethyletherem, petroletherem nebo hexanem a rozbor vzorku se provede v částečně odtučněném vzorku. Obsahy složek, zjištěné rozborem částečně odtučněného vzorku, se přepočtou na obsahy v konečném neodtučněném vzorku. K odtučnění vzorku se používá extrakční zařízení v bezpečnostním provedení (Soxhlet apod.).

   1. 3.2. Úprava konečného vzorku předsoušením s nasávací hmotou

      Účel, rozsah a princip

      Postup se používá u vzorků řídké konzistence, u kterých vysoký obsah tuku neumožňuje přímé předsoušení. Vzorek se upraví vhodným nasávacím materiálem (např. pilinami z tvrdého dřeva, nejlépe bukového), předem zanalyzovanými na obsahy všech složek, které mají být stanoveny. Podstatou tohoto způsoby úpravy je nasátí tukové složky krmiva do nasávacího materiálu, který tuk neobsahuje a tím snížení poměrného zastoupení tuku ve vzorku. Obsahy složek, stanovených ve směsi vzorku a nasávací hmoty se přepočítávají na obsahy v konečném vzorku.

   1. 3.3.Úprava konečného vzorku mixováním

      Účel, rozsah a princip

      Pokud se krmivo zkouší v původním stavu bez předsoušení a má tekutou pastovitou strukturu, provede se úprava vzorku mixováním. Mixuje se tak dlouho, až nejsou patrny zjevné rozdíly ve velikosti částic nebo v různorodosti materiálu.

   1. 3.4. Úprava konečného vzorku drcením

      Účel, rozsah a princip

      Pokud krmivo vykazuje hrudkovitou strukturu nebo je ve formě granulí nebo výlisků, které zabraňují předsoušení nebo mletí, provede se úprava drcením.

   1. 3.5. Úprava konečného vzorku s obsahem močoviny

      Účel, rozsah a princip

      Pokud krmivo obsahuje více než 5 g močoviny v 1 kg, upravuje se celý nezmenšený konečný vzorek mletím podle postupu, uvedeném v odstavci 1.4. této přílohy. Zkušební vzorek se získá po promíchání a následné kvartaci vzorku upraveného mletím.

   1. 3.6. Úprava konečného vzorku živočišného nebo rostlinného tuku a oleje

      Účel, rozsah a princip

      Zkušební vzorek se získá ze zhomogenizovaného konečného vzorku. Jestliže to postup zkoušky vyžaduje, izolují nerozpustné částice filtrací a voda se odstraní sušením bezvodým síranem sodným. Metoda není vhodná pro emulgované tuky.

Příloha č. 8

Uchovávání vzorků krmiv, doplňkových látek a premixů

1. 1. Uskladnění konečných a zkušebních vzorků se zajišťuje tak, aby nedocházelo ke změnám sledovaných znaků, kromě znaků, u kterých nelze změně zabránit, jako je číslo kyselosti tuku, přítomnost škůdců, mikrobiální hodnoty, obsahy specificky účinných látek podléhajících rozkladu, pach apod.

   Konzervační prostředky nebo přípravky proti škůdcům mohou být použity, pokud neovlivní sledované jakostní znaky.

1. 1.1. Vzorky, které jsou určeny k analýzám na obsah vitamínů nebo na světlo obzvlášť citlivých substancí, musí být uchovány v hnědých skleněných obalech.
2. 1.2. Teplota skladovacího prostoru by neměla přestoupit 25 °C a relativní vlhkost vzduchu by neměla být vyšší než 60 %.
3. 1.3. Vzorky živočišných a rostlinných tuků a olejů se uchovávají v inertním a vzduchotěsném obalu v chladničce, při teplotě max. 10 °C a chráněny před světlem. Přednostně se uchovává ta část konečného vzorku, která nebyla podrobena zkouškám, ovlivňujícím její složení. Za výše uvedených podmínek se vzorky uchovávají 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře. Po této době se považují za vzorky podléhající zkáze.

Příloha č. 9

Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů

Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

1. 1. Vlhkost, těkavé látky
   1. 1.1. Stanovení obsahu vlhkosti v krmivech

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti v krmivech, premixech a doplňkových látkách. Postup je použitelný pro stanovení obsahu vlhkosti ve všech druzích krmiv, premixů a doplňkových látek s výjimkou mléka a mléčných výrobků a olejnatých semen.

      Obsah vlhkosti se stanoví vážkově jako úbytek po vysušení vzorku při (103 ± 2) °C, u vlhkých nebo zvlášť vyjmenovaných krmiv po předsušení při 50 až 60 °C za předepsaných podmínek. Ve zvláštních případech se stanoví obsah vlhkosti vysušením za sníženého tlaku při 80 °C.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 0,2 %.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu vlhkosti:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 15 %	0,3 %
      nad 15 %	5 % relat.

   1. 1.2. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích

      Účel, rozsah a princip

      Postup určuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v tucích.

      Vlhkosti a těkavých látek se odpaří sušením při (103 ± 2) °C a úbytek hmotnosti se stanoví vážkově.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vlhkosti:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 2 %	10 % relat.
      nad 2 %	0,2 % abs.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 1.3. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v olejnatých semenech

      Účel, rozsah a princip

      Postup určuje podmínky pro stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek v olejnatých semenech. Stanovení obsahu vlhkosti a těkavých látek se provádí buď z materiálu tak, jak byl získán (čistá semena a nečistoty) nebo pokud je to požadováno, ze samotných čistých semen sušením při teplotě (103 ± 2) °C v sušárně při atmosférickém tlaku do konstantní hmotnosti, vážkově.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 0,2 %.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 1.4. Stanovení obsahu vlhkosti

      Účel, rozsah a princip

      Metoda umožňuje stanovení obsahu vlhkosti v krmivech. Kromě použití pro mléčné produkty je vhodná pro většinu krmiv, minerálních surovin, krmných směsí s převážně minerální složkou a vybraných olejnatých semen a plodů. Stanovení obsahu vlhkosti olejnatých semen a plodů se řídí ustanoveními jiných právních předpisů.

      Obsah vlhkosti se stanoví vážkově jako úbytek hmotnosti po vysušení vzorku krmiva za předepsaných podmínek. V případě vyššího obsahu vlhkosti krmiva je nutné předsoušení.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 0,2 %.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 1.5. Stanovení obsahu vlhkosti v olejích a tucích

      Účel, rozsah a princip

      Metoda umožňuje stanovení obsahu vody a těkavých látek v živočišných a rostlinných tucích a olejích.

      Vzorek je sušen do konstantní hmotnosti při 103 °C. Úbytek hmotnosti je zjištěn vážením.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 0,05 %.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

1. 2. Dusíkaté sloučeniny
   1. 2.1. Stanovení obsahu dusíkatých látek

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusíkatých látek v krmivech podle Kjeldahla. Postup stanovení obsahu dusíkatých látek je použitelný pro všechny obsahy ve všech druzích krmiv. Za podmínek postupu se nestanoví dusík v dusičnanech, dusitanech, popř. azo nebo hydrazosloučeninách.

      Po mineralizaci vzorku horkou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru se vytěsní amoniak hydroxidem sodným. Dusíkaté látky se stanoví titračně alkalimetricky (acidimetricky).

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 200 g/kg	2 g/kg
      od 201 g/kg do 400 g/kg	1 % relat.
      nad 400 g/kg	4 g/kg

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 160 g/kg	4 g/kg
      od 160 do 320 g/kg	2,5 % relat.
      nad 320 g/kg	8 g/kg.

   1. 2.2. Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové v krmivech. Postup stanovení je použitelný pro všechny obsahy a všechny druhy krmiv, s výjimkou krmiv s aditivním obsahem močoviny a krmiv minerálních.

      Obsah dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu v kyselině chlorovodíkové se stanoví po 48 hodinové inkubaci vzorku s pepsinem při 40 °C metodou podle Kjeldahla.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 200 g/kg	4 g/kg
      od 201 do 400 g/kg	2 % relat.
      nad 400 g/kg	8 g/kg

      Reprodukovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit hodnotu 2 % relat.

   1. 2.3. Stanovení obsahu bílkovin

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu bílkovin v krmivech a je použitelný pro všechna krmiva organického původu.

      Obsah bílkovin se stanoví metodou podle Barnsteina po jeho oddělení od dusíkatých látek nebílkovinného původu vysrážením mědnatou solí.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.4. Stanovení obsahu aminokyselin

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu volných i veškerých aminokyselin v krmivech na analyzátoru aminokyselin. Metoda neumožňuje rozlišit D a L formu ani soli aminokyselin.

      Volné aminokyseliny se extrahují zředěnou kyselinou chlorovodíkovou. Celkový obsah aminokyselin se stanoví v oxidovaném nebo neoxidovaném vzorku po kyselé hydrolýze separací na ionexové koloně a následné reakci s ninhydrinovým činidlem fotometricky při 570 nm. Po oxidaci vzorku se stanovují aminokyseliny cystein a methionin, bez oxidace se stanovuje tyrosin a ostatní aminokyseliny (glycin, alanin, serin, threonin, valin, isoleucin, leucin, lysin, arginin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, fenylalanin, histidin a prolin) se mohou stanovovat v oxidovaném i neoxidovaném vzorku.

      Opakovatelnost

      Hodnoty opakovatelnosti pro různé aminokyseliny a různá krmiva jsou součástí úplného znění metody.

      Reprodukovatelnost

      Hodnoty reprodukovatelnosti pro různé aminokyseliny a různá krmiva jsou součástí úplného znění metody.

   1. 2.5. Stanovení obsahu močoviny

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu močoviny v krmivech s aditivním obsahem této látky.

      Močovina se stanoví, po vyčeření vodního výluhu vzorku Carresovými činidly, reakcí s p-dimethylaminobenzaldehydem spektrofotometricky při vlnové délce 420 nm.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu močoviny:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 2 do 20 g/kg	2 g/kg
      od 20 do 100 g/kg	10% relat.
      od 100 do 200 g/kg	10 g/kg
      nad 200 g/kg	5 % relat.

   1. 2.6. Stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu amoniaku v rybích moučkách. Je použitelný pro obsahy amoniaku vyjádřené jako NH₃ do hodnoty 2 500 mg/kg.

      Amoniak ze vzorku se extrahuje do vodního výluhu, vytěsní se oxidem hořečnatým a stanoví se titračně alkalimetricky (acidimetricky).

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 10 % relat.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.7. Stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu těkavých dusíkatých látek vyjádřených jako amoniak v krmivech.

      Vzorek se extrahuje vodou, těkavé dusíkaté látky se uvolní uhličitanem draselným a pomocí mikrodifuze se jímají do roztoku kyseliny borité a jsou stanoveny kyselinou sírovou titračně.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu amoniaku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 10 g/kg	10 % relat.
      nad 10 g/kg	1 g/kg

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.8. Stanovení aktivity ureázy v soji a jejích produktech

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení aktivity ureázy v soji a jejích produktech, do hodnoty aktivity ureázy z 1 mg N/g min. při 30 °C.

      Aktivita ureázy se stanoví titračně alkalimetricky určením množství amoniakálního dusíku, uvolněného z roztoku močoviny jedním gramem zkoušeného vzorku za jednu minutu při teplotě 30 °C.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.9. Ureázový test

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení aktivity ureázy v soji a jejích produktech.

      Aktivita ureázy se stanoví titračně alkalimetricky určením množství amoniaku, uvolněného z roztoku močoviny ureázou ze zkoušeného vzorku za 1 hodinu.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.10. Stanovení obsahu biuretu

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu biuretu v močovině.

      Postup je založen na tvorbě barevného komplexu biuretu se síranem měďnatým a měření absorbance vybarveného roztoku při vlnové délce 540 nm.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 0,3 g/kg.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.11. Stanovení obsahu hydroxyanalogu methioninu

      Účel, rozsah a princip

      Obsah hydroxyanalogu methioninu se stanoví po extrakci vzorku směsí voda-acetonitril a následné hydrolýze metodou HPLC na reverzní fázi s použitím UV detekce.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.12. Stanovení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu

      Účel, rozsah a princip

      Metoda je použitelná pro stanovení podílu dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu a kyseliny chlorovodíkové za definovaných podmínek.

      Vzorek krmiva v roztoku pepsinhydrochloridu je zahříván po dobu 48 hodin na teplotu 40 °C Suspense je zfiltrována a ve filtrátu je stanoven obsah dusíkatých látek metodou 2.1.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu dusíkatých látek rozpustných působením pepsinu:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 200 g/kg	4 g/kg
      od 200 do 400 g/kg	2 % relat.
      nad 400 g/kg	8 g/kg

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.13. Stanovení aktivity pepsinu

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení aktivity pepsinu, který se používá k určení obsahu dusíkatých látek rozpustných působením roztoku pepsinu v kyselině chlorovodíkové.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.14. Stanovení obsahu methioninu

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu methioninu v premixech.

      Obsah methioninu se stanoví po extrakci vzorku fosfátovým pufrem a následné reakci s jodem za vzniku komplexu methionin - jod při pH 6,5. Komplex se reverzibilně rozkládá při pH 1 zpět na jod a methionin. Uvolněný jod se stanoví titračně jodometricky.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.15. Stanovení obsahu tryptofanu

      Účel, rozsah a princip

      Tryptofan se stanoví po alkalické hydrolýze hydroxidem lithným metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie na reverzní fázi s fluorescenční detekcí (excitační vlnová délka 283 nm, emisní vlnová délka 355 nm).

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 2.16. Stanovení obsahu tryptofanu

      Účel, rozsah a princip

      Postup určuje podmínky pro stanovení obsahu celkového a volného tryptofanu v krmivech. Postup nerozlišuje mezi D- a L-formou.

      Pro stanovení obsahu celkového tryptofanu se vzorek hydrolyzuje za alkalických podmínek hydroxidem barnatým při 110 °C po dobu 20 hodin.

      Pro stanovení volného tryptofanu se vzorek extrahuje za mírně kyselých podmínek za přítomnosti vnitřního standardu.

      Tryptofan v hydrolyzátu nebo extraktu se stanoví metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 10% relat. z vyššího výsledku.

      Reprodukovatelnost

      Je uvedena u metody.

   1. 2.17. Stanovení obsahu aminokyselin

      Účel, rozsah a princip

      Tato metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu aminokyselin v krmivech.

      Volné, nejčastěji přidané aminokyseliny se ze vzorku vyextrahují roztokem kyseliny chlorovodíkové, extrakt se zahustí a obsah aminokyselin se stanoví metodou kapalinové chromatografie.

      Vázané aminokyseliny je nejprve nutno uvolnit z bílkovinného řetězce. Peptidová vazba mezi aminokyselinami řetězce bílkoviny se hydrolyzuje vhodným činidlem a jednotlivé aminokyseliny se uvolní do roztoku. Jako hydrolyzační činidlo se používá roztok kyseliny chlorovodíkové pro stanovení těchto aminokyselin: glycin, alanin, serin, threonin, valin, isoleucin, leucin, lysin, arginin, kyselina asparagová, kyselina glutamová, fenylalanin, tyrosin, histidin a prolin. Cystin (dvě molekuly cysteinu spojené S-S vazbou) a methionin se nejprve oxidují směsí kyseliny mravenčí a peroxidu vodíku za vzniku kyseliny cysteové a methioninsulfonu a teprve poté se řetězec bílkoviny hydrolyzuje. Vzhledem k nestálosti tryptofanu v kyselém prostředí je pro jeho stanovení nutno použít hydrolýzu v alkalickém prostředí hydroxidu barnatého.

      Z hydrolyzátů vzorku se odstraní hydrolyzační činidlo, kyselina chlorovodíková odpařením resp. hydroxid barnatý vysrážením jako síran barnatý, a tyto se převedou na definovaný objem.

      Obsah aminokyselin se stanoví metodou kapalinové chromatografie a vypočte porovnáním se standardem.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 5 % relat.

      Reprodukovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit 10 % relat.

1. 3. Tuk
   1. 3.1. Stanovení obsahu tuku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu tuku (hexanového, petroletherového nebo diethyletherového extraktu) v krmivech. Postup není vhodný pro stanovení obsahu tuku v olejninách.

      Tuk ze vzorku se izoluje buď přímou extrakcí příslušným extrakčním činidlem, nebo extrakcí po předběžné hydrolýze a obsah tuku se stanoví vážkově.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro obsah tuku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 50 g/kg	2 g/kg
      od 50 do 100 g/kg	4 % relat.
      nad 100 g/kg	4 g/kg

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu tuku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 4 do 100 g/kg	4 g/kg
      od 100 do 200 g/kg	4 % relat.
      nad 200 g/kg	8 g/kg

   1. 3.2. Stanovení obsahu tuku v olejnatých semenech

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu tuku (hexanového nebo petroletherového extraktu) v olejnatých semenech.

      Obsah tuku (“oleje“) se stanoví po extrakci vzorku hexanem nebo petroletherem na vhodném zařízení, následným oddestilováním extrakčního činidla a zvážením vysušeného vyextrahovaného tuku.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 4 g/kg.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 3.3. Stanovení čísla kyselosti tuku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení čísla kyselosti tuku v krmivech.

      Číslo kyselosti tuku se stanoví titračně alkalimetricky, po rozpuštění tuku vyextrahovaného z krmiva ve směsi extrakční činidlo - ethanol. Způsob extrakce tuku závisí na druhu zkoušeného krmiva.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku pro hodnoty větší než 4 mg KOH/g (resp. 0,07 mmol/g) nesmí překročit 5 % relativních.

      Reprodukovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí při hodnotě nad 4 mg KOH/g tuku překročit hodnotu 15 % relat.

   1. 3.4. Stanovení obsahu lecitinu

      Účel, rozsah a princip

      Postup je určen ke stanovení obsahu lecitinu v technických a potravinářských produktech.

      Stanoví se obsah látek rozpustných v acetonu, obsah látek nerozpustných v benzenu nebo toluenu a obsah vody s těkavými látkami a jejich součet se odečte od 100.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 10 g/kg.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 3.5. Stanovení obsahu nerozpustných nečistot v tucích a olejích

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nerozpustných nečistot v živočišných a rostlinných tucích nebo olejích.

      Obsah nerozpustných nečistot se stanoví rozpuštěním vzorku v přebytku n - hexanu nebo petroletheru nebo diethyletheru, filtrací získaného roztoku a zvážením vysušeného filtru s nerozpustnými nečistotami.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu nerozpustných nečistot:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 3 g/kg	0,2 g/kg
      nad 3 g/kg	0,5 g/kg

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 3.6. Stanovení obsahu nezmýdelnitelných látek v tucích a olejích

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení nezmýdelnitelného podílu v živočišných a rostlinných tucích a olejích. Postup není použitelný pro vosky a dává přibližné výsledky u určitých tuků s vyšším obsahem nezmýdelnitelného podílu, např. u tuků pocházejících z mořských živočichů.

      Tuk nebo olej se zmýdelní varem s ethanolickým roztokem hydroxidu draselného pod zpětným chladičem. Nezmýdelnitelný podíl se vyextrahuje z roztoku mýdla diethyletherem a po oddestilování rozpouštědla a vysušení se zváží.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu nezmýdelnitelných látek:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 50 g/kg	0,5 g/kg
         od 50 do 100 g/kg	1 g/kg.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 3.7. Stanovení peroxidového čísla

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení peroxidového čísla v živočišných a rostlinných tucích a olejích.

      Peroxidové číslo se určí reakcí chloroformového extraktu vzorku s jodidem draselným v roztoku kyseliny octové a chloroformu a následnou titrací uvolněného jodu odměrným roztokem thiosíranu sodného.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při hodnotě peroxidového čísla:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         méně než 0,5 mmol/kg	0,1 mmol/kg
         od 0,5 do 3 mmol/kg	0,2 mmol/kg
         od 3 do 6 mmol/kg	0,5 mmol/kg
         větší než 6 mmol/kg	1,0 mmol/kg

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 3.8. Stanovení obsahu oleje a tuku

      Účel, rozsah a princip

      Metoda umožňuje stanovení obsahu oleje a tuku v krmivech. Stanovení obsahu oleje a tuku olejnatých semen a plodů se řídí ustanoveními jiných právních předpisů.

      Podle druhu krmiva se používají dvě modifikace postupu.

      Metoda A vhodná pro všechny krmiva kromě krmiv uvedených v metodě B.

      Metoda B použitelná pro krmiva obsahující tuk a olej, který nemůže být kvantitativně extrahován petroletherem bez předchozí hydrolýzy, jako gluten, kvasnice, sojové a bramborové proteiny. Metoda je dále použitelná pro krmné směsi obsahující sušené mléko.

      Metoda A - tuk a olej je extrahován petroletherem a po jeho oddestilování je vysušen a zvážen.

      Metoda B - vzorek je hydrolyzován horkou kyselinou chlorovodíkovou a zbytek po promytí a vysušení je extrahován petroletherem podle metody A.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu tuku:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 50 g/kg	2 g/kg
         od 50 do 100 g/kg	4 % relat.
         nad 100 g/kg	4 g/kg

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

1. 4. Polysacharidy
   1. 4.1. Stanovení obsahu vlákniny

      Účel, rozsah a princip

      Používají se dvě modifikace postupu, pro manuální a přístrojové provedení.

      Obsah vlákniny se stanoví vážkově jako nezhydrolyzovatelný zbytek vzorku po kyselé a alkalické hydrolýze, od kterého se odečte obsah popele.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro obsah vlákniny:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 100 g/kg	3 g/kg
      nad 100 g/kg	3 % relat.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu vlákniny:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 4 do 100 g/kg	4 g/kg
      nad 100 g/kg	4 % relat.

1. 5. Bezdusíkaté látky výtažkové
   1. 5.1. Stanovení obsahu škrobu

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu škrobu v krmivech. Postup nelze použít pro krmiva s relativně vysokým obsahem polymerů fruktosy, konkrétně pro krmiva, obsahující řepné řízky a bulvy, skrojky, jakož i zdrtky těchto plodin, kvasnice a krmiva bohatá na inulin.

      Škrob se stanoví polarimetricky po hydrolýze vzorku kyselinou chlorovodíkovou a odstranění bílkovin Carresovými činidly, změřením optické otáčivosti a provedením korekce na opticky aktivní látky rozpustné ve směsi ethanol-voda.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro obsahy škrobu:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      nižší než 400 g/kg	4 g/kg
      vyšší než 400 g/kg	1 % relat.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu škrobu:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 120 g/kg	6 g/kg
      od 120 do 200 g/kg	5 % relat.
      nad 200 g/kg	10 g/kg

   1. 5.3. Stanovení obsahu cukrů

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu cukrů v krmivech a je použitelný pro všechna krmiva včetně krmných směsí a pro všechny obsahy cukrů.

      Obsah cukrů se stanoví v ethanolickém extraktu vzorku titračně jodometricky postupem podle Luff-Schoorla.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit pro obsah cukrů:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 15 do 100 g/kg	3 g/kg
      nad 100 g/kg	3 % relat.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu cukrů:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 5 do 250 g/kg	5 g/kg
      od 250 do 500 g/kg	2 % relat.
      nad 500 g/kg	10 g/kg

   1. 5.4. Stanovení obsahu laktosy

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu laktosy v krmivech. Postup je použitelný pro krmiva obsahující více než 5 g laktosy v 1 kg krmiva.

      Laktosa se spolu s ostatními cukry vyextrahuje ze vzorku vodou, extrakt se vystaví fermentačnímu účinku kvasinek Saccharomyces cerevisiae, které ponechají laktosu v nezměněném stavu. Po vyčeření Carresovými činidly se laktosa stanoví titračně jodometricky podle Luff-Schoorla.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 5.5. Stanovení obsahu bezdusíkatých látek výtažkových výpočtem

      Účel, rozsah a princip

      Postup uvádí způsob výpočtu obsahu bezdusíkatých látek výtažkových z výsledků stanovení základních složek krmiv, a to vlhkosti, dusíkatých látek (N x 6,25), tuku, popele a vlákniny, případně močoviny a amoniaku.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 5.6. Stanovení obsahu cukrů polarizací

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu cukrů polarizací v krmném cukru, melase a mléce.

      Pro stanovení obsahu cukrů se využívá jejich schopnosti otáčet rovinu polarizovaného světla úměrně druhu a obsahu cukru v roztoku.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 1 g/kg.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 5.7. Stanovení obsahu redukujících látek v cukru a melase

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu redukujících látek v surovém a afinovaném cukru a řepné melase.

      Cukerný roztok se povaří s Ofnerovým roztokem a vyloučený oxid měďný se stanoví jodometrickou titrací.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

1. 6. Popel
   1. 6.1. Stanovení obsahu popele

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu popele v krmivech. Postup je použitelný pro všechna krmiva obsahující výhradně či převážně organickou složku a pro všechny obsahy popele.

      Obsah popele se stanoví vážkově jako zbytek hmoty po zpopelnění při teplotě 550 °C do konstantní hmotnosti za předepsaných podmínek.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu popele:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 30 g/kg	3 g/kg
      od 30 do 50 g/kg	10 % relat.
      od 50 do 200 g/kg	5 g/kg
      od 200 do 400 g/kg	2,5 % relat.
      nad 400 g/kg	10 g/kg

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu popele:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 2 do 40 g/kg	10 % relat.
      od 40 do 100 g/kg	4 g/kg
      od 100 do 150 g/kg	4 % relat.
      od 150 do 200 g/kg	6 g/kg
      nad 200 g/kg	3 % relat.

   1. 6.2. Stanovení obsahu popele v tucích

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení popele a je použitelný pro všechny živočišné a rostlinné tuky a oleje včetně kyselých tuků.

      Obsah popele je anorganický zbytek po zpopelnění za stanovených podmínek. Vzorek tuku se spálí při určené teplotě a získaný zbytek se určí vážkově.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu popele v tucích:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 1 g/kg	20 % relat.
      nad 1 g/kg	15% relat.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu popele v tucích:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 1,6 g/kg	0,2 g/kg
      od 1,6 do 80 g/kg	12,5 % relat.
      nad 80 g /kg	10 g/kg

   1. 6.3. Stanovení obsahu nerozpustného podílu popele v kyselině chlorovodíkové

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu nerozpustného podílu popele v kyselině chlorovodíkové v krmivech a premixech. Postup je použitelný pro všechny obsahy nerozpustného podílu popele v kyselině chlorovodíkové.

      Podíl popele nerozpustného v kyselině chlorovodíkové se stanoví vážkově jako zbytek po rozpuštění popele, resp. přímým rozpuštěním vzorku, v kyselině chlorovodíkové.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu nerozpustného podílu popele v kyselině chlorovodíkové:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 10 g/kg	1 g/kg
      od 10 do 50 g/kg	10 % relat.
      od 50 do 200 g/kg	5 g/kg
      od 200 do 400 g/kg	2,5 % relat.
      nad 400 g/kg	10 g/kg

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 6.4. Stanovení obsahu popele nerozpustného v kyselině chlorovodíkové

      Účel, rozsah a princip

      Metoda umožňuje stanovení obsahu minerálních látek, nerozpustných v kyselině chlorovodíkové v krmivech. Podle původu vzorku mohou být použity dvě různé metody.

      Metoda A: použitelná pro organická krmiva a pro většinu krmných směsí. Vzorek se zpopelní, popel se povaří s kyselinou chlorovodíkovou a nerozpuštěný zbytek se zfiltruje a zváží.

      Metoda B: použitelná pro minerální suroviny nebo minerální doplňková krmiva a krmné směsi s obsahem látek nerozpustných v kyselině chlorovodíkové, stanovených metodou A, vyšší než 10 g/kg.

      Vzorek se rozpouští v kyselině chlorovodíkové. Roztok se zfiltruje, zbytek na filtru se zpopelní a dále se postupuje podle metody A.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

1. 7. Makroprvky
   1. 7.1. Stanovení obsahu fosforu

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu fosforu v krmivech a premixech.

      Obsah fosforu se stanoví po reakci s molybdátovanadátovým činidlem spektrofotometricky nebo po vysrážení chinolinovým činidlem vážkově nebo metodou atomové emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu (ICP).

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními spektrofotometrickými stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu fosforu:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 50 g/kg	3 % relat.
      nad 50 g/kg	1,5 g/kg

      Opakovatelnost pro postup vážkový a pro metodu ICP nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky vážkových a spektrofotometrických zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu fosforu:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 10 g/kg	0,6 g/kg
      nad 10 g/kg	6 % relat.

      Reprodukovatelnost pro postup spektrometrický (ICP) nestanovena.

   1. 7.2. Stanovení obsahu vápníku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vápníku v krmivech a premixech od obsahu 0,5 g/kg.

      Obsah vápníku se stanoví z chloridového výluhu popele vzorku. Stanoví se titračně manganometricky nebo vážkově jako síran vápenatý nebo metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS) nebo metodou atomové emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu (ICP) nebo titračně chelatometricky (pro krmné směsi).

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními manganometrickými stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vápníku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      pod 50 g/kg	1 g/kg
      nad 50 g/kg	2 % relat.

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními chelatometrickými stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vápníku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 10 g/kg	0,4 g/kg
      od 10 do 100 g/kg	4 % relat.
      nad 100 g/kg	4 g/kg

      Opakovatelnost pro postup vážkový a spektrometrický (AAS, ICP) nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky manganometrických a chelatometrických zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu vápníku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 1 do 5 g/kg	0,5 g/kg
      od 5 do 60 g/kg	10 % relat.
      od 60 do 100 g/kg	6 g/kg
      nad 100 g/kg	6 % relat.

      Reprodukovatelnost pro postup vážkový a spektrometrický (AAS, ICP) nestanovena.

   1. 7.3. Stanovení obsahu hořčíku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu celkového hořčíku v krmivech a premixech. Postup je vhodný zejména pro obsahy do 50 g/kg.

      Obsah hořčíku se stanoví po mineralizaci vzorku v chloridovém výluhu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS) nebo metodou atomoví emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu (ICP).

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 5 % relat.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu hořčíku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 2 do 50 g/kg	10 % relat.
      nad 50 g/kg	5 g/kg

   1. 7.4. Stanovení obsahu draslíku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu draslíku v krmivech a premixech.

      Obsah draslíku se stanoví v chloridovém výluhu po zpopelnění vzorku metodou emisní plamenové spektrometrie.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 5 % relat.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu draslíku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 2 do 50 g/kg	10 % relat.
      nad 50 g/kg	5 g/kg

   1. 7.5. Stanovení obsahu sodíku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu sodíku v krmivech a premixech.

      Obsah sodíku se stanoví v chloridovém výluhu po zpopelnění vzorku metodou emisní plamenové spektrometrie.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu sodíku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 2 g/kg do 50 g/kg	10 % relat.
      nad 50 g/kg	5 g/kg

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu sodíku:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 0,4 do 1,6 g/kg	0,2 g/kg
      od 1,6 do 80 g/kg	12,5 % relat.
      nad 80 g/kg	10 g/kg

   1. 7.6. Stanovení obsahu ve vodě rozpustných chloridů

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení ve vodě rozpustných chloridů v krmivech a premixech. Postup včetně modifikací zahrnuje použití pro všechna krmiva a všechny obsahy ve vodě rozpustných chloridů.

      Chloridy se stanoví nepřímou argentometrickou titrací podle Volharda z vodního výluhu vzorku po vyčeření Carresovými činidly.

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu chloridů:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 10 g/kg	0,5 g/kg
      nad 10 g/kg	5 % relat.
      (rybí moučky	10 % relat.)

      Reprodukovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit 20 % relat.

   1. 7.7. Stanovení obsahu celkových uhličitanů

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkových uhličitanů v krmných směsích a je použitelný pro obsahy od 5 do 100 g/kg.

      Obsah celkových uhličitanů se stanoví po rozkladu vzorku kyselinou chlorovodíkovou a vzniklý oxid uhličitý se změří v kalibrované trubici volumetricky nebo manometricky.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu celkových uhličitanů:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      od 5 do 25 g/kg	2 g/kg
      od 25 do 100 g/kg	8 % relat.
      nad 100 g/kg	8 g/kg.

   1. 7.8. Stanovení obsahu oxidů křemíku, hliníku, vápníku a hořčíku (ve vápencích)

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení uvedených oxidů ve vápencích.

      Po rozkladu vzorku tavením se stanoví obsah oxidu křemičitého vážkově. Ve filtrátu po stanovení oxidu křemičitého se stanoví oxid železitý a hlinitý vážkově. Ve filtrátu po stanovení oxidu železitého a hlinitého se stanoví oxid vápenatý a hořečnatý titračně chelatometricky.

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidu křemičitého prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 2 g/kg.

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidů amoniakální skupiny prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu oxidů amoniakální skupiny:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 10 g/kg	0,7 g/kg
      od 10,1 do 25 g/kg	1,0 g/kg
      od 25,1 do 50 g/kg	1,5 g/kg
      od 50,1 do 100 g/kg	2,5 g/kg
      nad 100 g/kg	4,0 g/kg

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidu vápenatého prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 4,5 g/kg.

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními obsahu oxidu hořečnatého prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu:

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 10 g/kg	1,5 g/kg
      nad 10 g/kg	3 g/kg

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 7.9. Stanovení celkového obsahu síry

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení celkového obsahu síry v krmivech. Je vhodný pro všechny obsahy síry v krmivech.

      Obsah síry se stanoví v chloridovém výluhu po zpopelnění vzorku vážkově jako síran barnatý.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 7.10. Stanovení obsahu vápníku

      Účel, rozsah a princip

      Metoda umožňuje stanovení obsahu celkového vápníku v krmivech.

      Vzorek se zpopelní, popel se rozpustí v kyselině chlorovodíkové a vápník se vysráží jako šťavelan vápenatý. Sraženina se rozpustí v kyselině sírové a uvolněná kyselina šťavelová se titruje manganistanem draselným.

      Opakovatelnost

      Nestanovena.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

1. 8. Mikroprvky
   1. 8.1. Stanovení obsahů mědi, železa, manganu a zinku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení mědi, železa, manganu a zinku v krmivech a premixech. Uvedenými postupy lze stanovit všechny formy uvedených prvků.

      Obsah mědi, železa, manganu a zinku se stanoví po mineralizaci vzorku v chloridovém výluhu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS) nebo metodou atomové emisní spektrometrie v indukčně vázaném plazmatu (ICP).

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými metodou AAS na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu mědi, železa, manganu a zinku.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 50 mg/kg	5 mg/kg
         od 50 do 100 mg/kg	10 % relat.
         od 100 do 200 mg/kg	10 mg/kg
         nad 200 g/kg	5 % relat.

      Opakovatelnost pro metodu ICP nestanovena

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

   1. 8.2. Stanovení obsahu manganu, zinku, mědi, železa, hořčíku, draslíku, sodíku a vápníku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje stanovení obsahu mikroprvků manganu, zinku, mědi, železa a makroprvků hořčíku, draslíku, sodíku a vápníku v krmivech a premixech.

      Vzorek se převede do roztoku kyselinou chlorovodíkovou, pokud je třeba po zpopelnění, případně po odstranění kysličníku křemičitého a uvedené prvky se stanoví po vhodném naředění metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS).

      Opakovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit hodnotu pro stanovení obsahu vápníku, železa, draslíku, hořčíku a manganu 0,11. X mg/kg a pro stanovení obsahu mědi sodíku a zinku 0,15. X mg/kg, kde X je výsledek stanovení.

      1. Uvedená opakovatelnost platí pro obsahy:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         vápníku	od 1 000	do 300 000 mg/kg
         mědi	od 15	do 15 000 mg/kg
         železa	od 2 000	do 30 000 mg/kg
         hořčíku;	od 1 000	do 110 000 mg/kg
         manganu	od 15	do 15 000 mg/kg
         sodíku	od 2 000	do 250 000 mg/kg
         zinku	od 25	do 15 000 mg/kg

      Reprodukovatelnost

      Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu mědi, železa, manganu, zinku, hořčíku, draslíku, sodíku a vápníku

      Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

      do 5 mg/kg	50 % relat.
      od 5 do 10 mg/kg	2,5 mg/kg
      od 10 do 30 mg/kg	25 % relat.
      od 30 do 50 mg/kg	7,5 mg/kg
      nad 50 mg/kg	15 % relat.

   1. 8.3. Stanovení obsahů mědi, železa, manganu a zinku

      Účel, rozsah a princip

      Postup specifikuje podmínky pro stanovení mědi, železa, manganu a zinku v krmivech a premixech. Uvedenými postupy lze stanovit všechny formy uvedených prvků.

      Obsah mědi, železa, manganu a zinku se stanoví po mineralizaci vzorku v chloridovém výluhu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS).

      Opakovatelnost

      1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu mědi, železa, manganu a zinku:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 50 mg/kg	5 mg/kg
         od 50 do 100 mg/kg	10 % relat.
         od 100 do 200 mg/kg	10 mg/kg
         nad 200 mg/kg	5 % relat.

      Reprodukovatelnost

      Nestanovena.

      Mez stanovitelnosti

      Mez stanovitelnosti pro stanovení železa je 20 mg/kg, pro stanovení mědi je 10 mg/kg, pro stanovení manganu je 20 mg/kg, pro stanovení zinku je 20 mg/kg.

   1. 9. Kyselost
      1. 9.1. Stanovení volné, vázané a celkové kyselosti vodního výluhu

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení volné, vázané i celkové kyselosti vodního výluhu. Je použitelný pro všechna krmiva.

         Volná kyselost vodního výluhu se stanoví přímo alkalimetrickou titrací vodního výluhu vzorku do hodnoty pH = 8,5 nebo na indikátor fenolftalein.

         Vázaná kyselost vodního výluhu se stanoví po uvolnění vazeb vnitřní neutralizace formaldehydem alkalimetrickou titrací do hodnoty pH = 8,5 nebo na indikátor fenolftalein.

         Celková kyselost vodního výluhu se určí součtem výsledků volné a vázané kyselosti vodního výluhu.

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit 15 % relat.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

      1. 9.2. Stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení kyselosti vodního výluhu v mléčných krmných směsích. Je použitelný pro všechny druhy mléčných krmných směsí a všechny obsahy kyselosti.

         Kyselost vodního výluhu se stanoví ve vodním výluhu vzorku přímo alkalimetrickou titrací na indikátor fenolftalein pomocí určení bodu ekvivalence srovnávacím roztokem kobaltnaté soli.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

   1. 10. Nežádoucí látky
      1. 10.1. Stanovení obsahu kyanovodíku

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu kyanovodíku volného i vázaného v glukosinolátech v krmivech, zejména v lněném semeni, maniokové mouce a v některých druzích bobů.

         Vzorek se rozmíchá ve vodě, kyanovodík se uvolní enzymaticky a vodní parou se předestiluje do okyseleného roztoku dusičnanu stříbrného. Kyanid stříbrný se oddělí filtrací a zbylý dusičnan stříbrný se stanoví titračně thiokyanatanem amonným.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

      1. 10.4. Stanovení obsahu glukosinolátů v řepce

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení nejdůležitějších glukosinolátů v řepce a jejích produktech.

         Obsah glukosinolátů se stanoví po enzymatické hydrolýze v prostředí pufru metodou plynové chromatografie.

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu glukosinolátů.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 5 mmol/kg	7,5 % relat.
         od 5 do 10 mmol/kg	5,5 % relat.
         od 10 do 15 mmol/kg	3,6 % relat.
         nad 15 mmol/kg	3,4 % relat

         Reprodukovatelnost

         1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu glukosinolátů:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 5 mmol/kg	15% relat.
         od 5 do 10 mmol/kg	10 % relat.
         od 10 do 15 mmol/kg	7,5 % relat.
         nad 15 mmol/kg	7 % relat

      1. 10.5. Stanovení obsahu 5-vinyl-2-thiooxazoIidonu (goitrinu)

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu vinylthiooxazolidonu (VOT) v krmivech a je použitelný pro obsahy od 200 mg/kg.

         Ze vzorku krmiva je enzymaticky uvolněn 2-hydroxy-3-butenyl-isothiokyanát, ze kterého vzniká VOT a jeho obsah se stanoví metodou plynové chromatografie (GC) nebo vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC).

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu vinylthiooxazolidonu.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 100 mg/kg	24 mg/kg
         od 1 000 do 1 500 mg/kg	36 mg/kg
         nad 1 500 mg/kg	45 mg/kg

         Reprodukovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí pro všechny obsahy 5-vinyl-2-thiooxazolidonu překročit 20 % relat.

      1. 10.6. Stanovení obsahu kyseliny erukové

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení kyseliny erukové ve všech druzích rostlinných tuků a olejů různého stupně čištění. Obsah kyseliny erukové (kyselin cis, trans-11 dokosenové a cis, trans 13-dokosenové) je vyjádřen jako hmotnostní podíl mastných kyselin C 22: 1 z celého spektra mastných kyselin ve vzorku.

         Obsah kyseliny erukové se stanoví po esterifikaci mastných kyselin metodou plynové chromatografie.

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu kyseliny erukové.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 2 g/kg	0,15 g/kg
         od 2 do 5 g/kg	7,5 % relat.
         od 5 do 10 g/kg	6,5 % relat.
         od 10 do 25 mg/kg	1 g/kg
         nad 25 mg/kg	1,3 g/kg

         Reprodukovatelnost

         1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu kyseliny erukové:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 2 mg/kg	0,3 g/kg
         od 2 do 5 mg/kg	15% relat.
         od 5 do 10 mg/kg	10 % relat.
         od 10 do 25 mg/kg	2 g/kg
         nad 25 mg/kg	2,5 g/kg

      1. 10.7. Stanovení obsahu olova a kadmia

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu olova a kadmia v krmivech. Postup není vhodný pro premixy.

         Obsah olova a kadmia se stanoví v dusičnanovém výluhu popele metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (AAS) nebo anodické rozpouštěcí voltametrie s předkoncentrací na visící rtuťové kapkové elektrodě.

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými metodou AAS na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu olova.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         od 1 do 3 mg/kg	25 % relat.
         od 3 do 10 mg/kg	0,75 mg/kg
         nad 10 mg/kg	7,5 % relat

         Reprodukovatelnost

         1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými metodou AAS ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu olova:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         od 1 do 3 mg/kg	50 % relat.
         od 3 do 5 mg/kg	1,5 mg/kg
         od 5 do 10 mg/kg	30 % relat.
         od 10 do 20 mg/kg	3 mg/kg
         od 20 do 40 mg/kg	15 % relat.
         od 40 do 60 mg/kg	6 mg/kg
         nad 60 mg/kg	10% relat.

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými metodou AAS na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu kadmia.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         od 0,1 do 0,5 mg/kg	30 % relat.
         od 0,5 do 1 mg/kg	0,15 mg/kg
         nad 1 mg/kg	15 % relat

         Reprodukovatelnost

         1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými metodou AAS ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu kadmia:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         od 0,1 do 0,2 mg/kg	50 % relat.
         od 0,2 do 0,4 mg/kg	0,1 mg/kg
         od 0,4 do 1 mg/kg	25 % relat.
         od 1 do 2,5 mg/kg	0,25 mg/kg
         nad 2,5 mg /kg	10 % relat.

      1. 10.8. Stanovení obsahu ricinových slupek

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu ricinových slupek v krmivech a zejména v olejnatých semenech.

         Ricinové slupky se uvolní vyvařením zkušebního vzorku v kyselém a alkalickém prostředí a jejich obsah se stanoví vážkově.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

      1. 10.9. Stanovení obsahu fluoru

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení fluoru v krmivech.

         V rozloženém vzorku krmiva se k odstranění rušivých vlivů fluoridy oddělí jako H₂SiF₆ a v destilátu se stanoví spektrofotometricky.

         Fluor rozpustný ve zředěné kyselině chlorovodíkové se stanoví iontově selektivní elektrodou.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu fluoru:

            Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

            do 12 mg/kg	50 % relat.
            od 12 do 15 mg/kg	6 mg/kg
            od 15 do 30 mg/kg	40 % relat.
            od 30 do 60 mg/kg	12 mg/kg
            od 60 do 500 mg/kg	20 % relat.
            od 500 do 1 000 mg/kg	100 mg/kg
            nad 1 000 mg/kg	10 % relat.

      1. 10.10. Stanovení obsahu reziduí organochlorových a organofosfátových pesticidů

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu aldrinu, dieldrinu, DDT, DDE, TDE, endrinu, heptachloru, hexachlorcyklohexanu (HCH) a polychlorované bifenyly (PCB) v krmivech.

         Residua pesticidů a polychlorovaných bifenylů (PCB) se extrahují z krmiv vhodným rozpouštědlem a v extraktu se stanoví jejich obsah pomocí chromatografických metod (papírové, tenkovrstevné nebo plynové).

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

      1. 10.11. Stanovení obsahu hexachlorbenzenu

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení hexachlorbenzenu (HCB) v tucích.

         Hexachlorbenzen (HCB) se stanoví po přečištění a extrakci metodou plynové chromatografie.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

      1. 10.12. Stanovení obsahu dusitanů

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení dusitanů v krmivech.

         Ve filtrátu alkalického výluhu vzorku se obsah dusitanů stanoví po diazotaci kyselinou sulfanilovou a následné kopulaci s N-naftyl-1-etylendiamin dihydrochloridem spektrofotometricky.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

      1. 10.13. Stanovení obsahu rtuti

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení rtuti v krmivech.

         Rtuť v krmivech se stanoví metodou studených par na rtuťovém analyzátoru TMA (AMA).

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu rtuti.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 0,06 mg/kg	0,009 mg/kg
         nad 0,06 mg/kg	40 % relat.

         Reprodukovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu rtuti:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         od 0,04 do 0,06 mg/kg	50 % relat.
         od 0,06 do 0,1 mg/kg	0,03 mg/kg
         od 0,1 do 0,2 mg/kg	30 % relat.
         od 0,2 do 0,3 mg/kg	0,06 mg/kg
         nad 0,3 mg/kg	20 % relat.

      1. 10.14. Stanovení obsahu aflatoxinu B₁

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení aflatoxinu B₁ v krmivech včetně těch, která obsahují slupky citrusů.

         Vzorek krmiva se extrahuje chloroformem, získaný extrakt se zfiltruje a přečistí na pevné fázi. Konečné rozdělení a stanovení se provede technikou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC), za použití reverzní fáze a postkolonové derivatizace jódem a fluorescenční detekce.

         Opakovatelnost

         1. Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu aflatoxinu B₁:

            Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

            do 20 μg/kg	25 % relat.
            od 20 do 50 μg/kg	5 μg/kg
            nad 50 μg/kg	10 % relat.

         Reprodukovatelnost

         1. Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu aflatoxinu B1:

            Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

            do 20 μg/kg	50 % relat.
            od 20 do 50 μg/kg	10 μg/kg
            nad 50 μg/kg	20 % relat.

         Mez stanovitelnosti

         Mez stanovitelnosti je 1 μg/kg.

      1. 10.15. Stanovení obsahu arsenu

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení arsenu v krmivech.

         Ve vzorku se po rozkladu kyselinou dusičnou v uzavřeném systému stanoví obsah arsenu metodou atomové absorpční spektrometrie (AAS) s hydridovou technikou.

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit při obsahu arsenu.

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 1 mg/kg	30 % relat.
         od 1 do 5 mg/kg	0,3 mg/kg
         nad 5 mg/kg	6 % relat.

         Reprodukovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma výsledky zkoušek stejného vzorku prováděnými ve dvou laboratořích nesmí překročit při obsahu arsenu:

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         do 1 mg/kg	50 % relat.
         od 1 do 2,5 mg/kg	0,5 mg/kg
         od 2,5 do 15 mg/kg	20 % relat.
         od 15 do 30 mg/kg	3 mg/kg
         nad 30 mg/kg	10% relat.“.

      1. 10.16. Stanovení obsahu gossypolu

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení obsahu volného a celkového gossypolu a chemicky příbuzných látek v koncentraci nad 20 mg/kg v bavlníku a krmných směsích, které bavlník obsahují.

         Gossypol se extrahuje buď za přítomnosti 3-amino-1-propanolu (při stanovení volného gossypolu) nebo dimethylformamidu (při stanovení celkového gossypolu). Gossypol je reakcí s anilinem převeden na gossypol-dianilid a absorbance roztoku je měřena při 440 nm.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

      1. 10.17. Stanovení obsahu theobrominu

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro stanovení theobrominu v krmivech.

         Obsah theobrominu se stanoví po extrakci vzorku směsným rozpouštědlem chloroformamoniak metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) na reverzní fázi.

         Opakovatelnost

         Nestanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

         Mez stanovitelnosti

         Nestanovena.

   1. 11. Zkoušení siláží
      1. 11.1. Zkoušení jakosti siláží

         Účel, rozsah a princip

         Postup specifikuje podmínky pro zkoušení jakosti konzervace silážovaných krmiv. Uvedené postupy zkoušení jsou použitelné pro všechny druhy silážovaných krmiv.

         Ze vzorku siláže se připraví vodní výluh. Ve výluhu se určí hodnota pH elektrometricky, obsah amoniaku se stanoví difusní Conwayovou metodou, obsah alkoholu se stanoví metodou plynové chromatografie a obsah silážních kyselin metodou kapilární izotachoforézy.

         Stanovení stlačitelnosti u řízkových siláží se provádí z upraveného vzorku.

         Opakovatelnost

         Rozdíl mezi dvěma paralelními stanoveními prováděnými na stejném vzorku nesmí překročit

         Příloha č. 9 Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů Seznam postupů chemického zkoušení krmiv

         u stanovení pH	0,05
         formolové titrace	0,1 g/kg
         obsahu amoniaku jako NH3	0,1 g/kg
         obsahu silážních kyselin	1,0 g/kg

         U stanovení obsahu alkoholu a stlačitelnosti siláží opakovatelnost stanovena.

         Reprodukovatelnost

         Nestanovena.

Příloha č. 10

Postupy pro laboratorní zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů

Seznam postupů chemického zkoušení doplňkových látek, premixů a krmných směsí s doplňkovými látkami a premixy