Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 43

účinné od 1. 1. 1976Do doby zaměstnání domáckého pracovníka se započítávají jen kalendářní měsíce, za které dosáhl domácký pracovník výdělku aspoň 120 Kčs. Kalendářní měsíce, za které domácký pracovník nedosáhl tohoto výdělku, se však započítávají též, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1976a) domácký pracovník byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracující v pracovním poměru nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské, nebo nemohl konat práci z jiných důvodů, avšak po dobu, kdy práci nekonal, měl nárok na náhradu mzdy,
2. účinné od 1. 1. 1976b) domácký pracovník během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil,
3. účinné od 1. 1. 1976c) domácká pracovnice byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 44

účinné od 1. 1. 1976(1) Za hrubý výdělek domáckého pracovníka v kalendářním měsíci se považuje hrubá mzda [§ 14 odst. 1 písm. a) č. 1 a 2] za odvedenou práci, která byla domáckému pracovníku zúčtována za tento měsíc, včetně náhrady mzdy. Do výdělku se nezapočítávají režijní náhrady a cena surovin, které si domácký pracovník opatřuje na vlastní náklad.

účinné od 1. 1. 1976(2) Hrubý výdělek se započítává i za kalendářní měsíce, které nelze započítávat do doby zaměstnání; tyto měsíce se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

účinné od 1. 1. 1976(3) Hrubý výdělek domáckého pracovníka se započítává pro zjištění průměrného měsíčního výdělku, jen pokud nepřekročí průměrný hrubý výdělek pracovníka vykonávajícího v téže době stejné zaměstnání v organizaci, pro kterou domácký pracovník pracoval.

§ 45

účinné od 1. 1. 1976Učňové

účinné od 1. 1. 1976(1) Za hrubý výdělek učně se považuje částka 1200 Kčs měsíčně, pokud odměny učně nejsou vyšší. Stal-li se učeň plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu, považuje se za hrubý výdělek učně, pokud je to pro něj výhodnější, měsíční průměr hrubých výdělků dosažených v posledních třech kalendářních měsících před pracovním úrazem.

účinné od 1. 1. 1976(2) Pracovním úrazem učně je též úraz, který učeň utrpěl při výchově k povolání nebo v souvislosti s ní.

účinné od 1. 1. 1976(3) Ustanovení o důchodovém zabezpečení učňů platí obdobně pro pracující, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením mimo učební poměr,²⁶) a pro mládež starší 15 let, která je vychovávána k povolání v zařízeních státní správy pro mládež vyžadující zvláštní péči, i když nejde o učební poměr.

§ 46

účinné od 1. 1. 1976Sezónní a kampaňoví pracovníci

účinné od 1. 1. 1976(1) Do doby zaměstnání sezónního nebo kampaňového pracovníka²⁷) se započítávají jen kalendářní měsíce, v nichž dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs. Jestliže pracovník odpracoval v zemědělství nebo v lesnictví na sezónních nebo kampaňových pracích v kalendářním roce aspoň 150 dnů a dosáhl v tomto roce hrubého výdělku za tyto práce aspoň 3000 Kčs, započítává se do doby zaměstnání celý kalendářní rok.

účinné od 1. 1. 1976(2) Pro určení průměrného měsíčního výdělku se započítává úhrn všech měsíčních výdělků dosažených v kalendářním roce výkonem sezónních nebo kampaňových prací, tedy i měsíčních výdělků nižších než 120 Kčs; kalendářní měsíce, za které pracovník dosáhl výdělků nižších než 120 Kčs měsíčně, se též zahrnují do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

§ 47

účinné od 1. 1. 1976Pracovníci na nepravidelnou výpomoc

účinné od 1. 1. 1976(1) Za dobu zaměstnání pracovníka na nepravidelnou výpomoc²⁸) se považuje každý kalendářní měsíc, v němž pracoval více než šest dnů a dosáhl hrubého výdělku aspoň 120 Kčs.

účinné od 1. 1. 1976(2) Ustanovení § 46 odst. 2 platí tu obdobně.

§ 48

účinné od 1. 1. 1976(1) Pracovníky v zahraničí jsou pracovníci československých rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací, kteří jsou československými občany, mají bydliště v Československé socialistické republice a jsou přiděleni nebo přijati po 30. září 1948 k výkonu činnosti pro tyto organizace mimo území Československé socialistické republiky.

účinné od 1. 1. 1976(2) Za hrubý výdělek pracovníka v zahraničí se pro účely důchodového zabezpečení považuje hrubý funkční plat, který mu náleží podle příslušné mzdové úpravy po dobu jeho činnosti v zahraničí.

účinné od 1. 1. 1976(3) Nenáleží-li pracovníku v zahraničí funkční plat nebo není-li stanoven, považuje se za hrubý výdělek částka, kterou podle povahy jeho činnosti v zahraničí stanoví příslušný ústřední orgán v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby.

účinné od 1. 1. 1976(4) Je-li hrubý výdělek podle předchozích odstavců nižší než měsíční hrubá mzda (plat), která pracovníku náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí, považuje se za hrubý výdělek tato měsíční mzda (plat); došlo-li však v období 12 kalendářních měsíců k trvalé změně základní mzdy (platu) pracovníka, považuje se za hrubý výdělek měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru od této změny do konce uvedeného období.

účinné od 1. 1. 1976(5) Zahraniční přídavek, popřípadě jiné příplatky nebo zvýšení platu poskytované k úhradě zvýšených výdajů v zahraničí se do hrubého výdělku podle předchozích odstavců nezapočítávají.

§ 49

účinné od 1. 1. 1976Vyplácí-li pracovníku v době jeho činnosti v zahraničí plat československá organizace, k níž není v pracovním poměru, oznámí tato organizace údaje o výši platu a jiné podklady potřebné pro důchodové zabezpečení organizaci, která plní povinnosti organizace pro účely sociálního zabezpečení.

§ 50

účinné od 1. 1. 1976(1) Za experty v zahraničí se považují českoslovenští občané, kteří v rámci mezinárodní spolupráce jsou se souhlasem československých orgánů činni po 30. září 1948 v zahraničí pro zahraniční zaměstnavatele (podniky).

účinné od 1. 1. 1976(2) Stejně jako experti se v důchodovém zabezpečení posuzují pracovníci, kteří byli vysláni ke studijnímu pobytu v zahraničí a pobírají v zahraničí stipendium.

účinné od 1. 1. 1976(3) Pro účely důchodového zabezpečení se za experty nepovažují pracovníci, kteří sice vykonávají činnost uvedenou v odstavci 1, avšak jsou za ni odměňováni některou československou organizací v souladu se zásadami mzdových úprav pro pracovníky zahraniční služby; tito pracovníci jsou zabezpečeni podle § 48 a 49.

§ 51

účinné od 1. 1. 1976Za hrubý výdělek experta se pro účely důchodového zabezpečení považuje jeho měsíční hrubá mzda (plat), která mu náležela v průměru za posledních 12 kalendářních měsíců před vysláním do zahraničí, popřípadě před započetím přípravy pro službu v zahraničí. Ustanovení § 48 odst. 4 části věty za středníkem platí i tu.

§ 52

účinné od 1. 1. 1976Ustanovení § 48 až 51 se nevztahují

1. účinné od 1. 1. 1976a) na pracovníky - členy posádek československých dopravních prostředků a na pracovníky, jejichž zaměstnání záleží v jiné činnosti v československém dopravním prostředku;
2. účinné od 1. 1. 1976b) na pracovníky vyslané na zahraniční pracovní cestu, jimž je poskytována po dobu této pracovní cesty náhrada výdajů;
3. účinné od 1. 1. 1976c) na pracující, kteří v době odchodu do zahraničí jsou povinně zabezpečeni podle ustanovení o důchodovém zabezpečení umělců (§ 72 a násl.), u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení;
4. účinné od 1. 1. 1976d) na členy jednotných zemědělských družstev, u nichž i po dobu jejich činnosti v zahraničí zůstávají zachovány podmínky pro další trvání dosavadního zabezpečení.

§ 53

účinné od 1. 1. 1976Poslanci zákonodárných sborů

účinné od 1. 1. 1976(1) Poslancům zákonodárných sborů, kteří jsou účastni důchodového zabezpečení z důvodu svého zaměstnání a nejsou plně uvolněni pro výkon poslanecké funkce, se započítává pro zjištění průměrného měsíčního výdělku třetina náhrady, která jim náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslanecké funkce; byl-li místo této náhrady přiznán neuvolněnému místopředsedovi zákonodárného sboru osobní funkční příplatek, započítává se i třetina tohoto příplatku. Funkční odměny poskytované poslancům, jež jsou podrobeny dani ze mzdy, se pro zjištění průměrného měsíčního výdělku započítávají v plném rozsahu.

účinné od 1. 1. 1976(2) Úraz, který utrpí poslanec zákonodárného sboru při plnění úkolů vyplývajících z poslanecké funkce nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.

§ 54

účinné od 1. 1. 1976(1) Důchodového zabezpečení jsou s účinností od 9. května 1945 účastni předseda národního výboru, jeho místopředsedové (náměstkové), tajemník, další členové rady a předsedové komisí národního výboru, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1976a) jsou plně uvolněni pro výkon této funkce ze svého zaměstnání nebo z jiné činnosti (dlouhodobě uvolnění poslanci), nebo
2. účinné od 1. 1. 1976b) pro výkon funkce mohou vykonávat své dosavadní zaměstnání jen zčásti a jsou již z důvodu zaměstnání důchodově zabezpečeni jako pracující, nebo
3. účinné od 1. 1. 1976c) jsou poživateli invalidního (částečného invalidního) důchodu nebo částečného důchodu za výsluhu let a vykonávají funkci aspoň po polovinu nezkrácené pracovní doby, nebo
4. účinné od 1. 1. 1976d) splňují podmínky pro nárok na starobní důchod nebo požívají jiný důchod z důchodového zabezpečení a vykonávají funkci plně uvolněného funkcionáře.

účinné od 1. 1. 1976(2) Úraz, který utrpí poslanec při plnění úkolů vyplývajících z funkce nebo v přímé souvislosti s ní, se považuje za pracovní úraz.

§ 55

účinné od 1. 1. 1976(1) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 54 ani z jiného důvodu a stal se následkem tohoto úrazu plně (částečně) invalidním, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu; důchod se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs.

účinné od 1. 1. 1976(2) Utrpěl-li úraz poslanec národního výboru, který je poživatelem starobního nebo invalidního (částečného invalidního) důchodu z důchodového zabezpečení, nevykonává zaměstnání ani není důchodově zabezpečen podle § 54 a jemuž tento úraz způsobil plnou (částečnou) invaliditu, vyměří se mu invalidní (částečný invalidní) důchod náležející při pracovním úrazu z jeho průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs.

účinné od 1. 1. 1976(3) Zemře-li následkem úrazu poslanec národního výboru, který byl pro případ úrazu zabezpečen podle předchozích odstavců, náležejí pozůstalým po něm dávky pozůstalých vyměřené z důchodu stanoveného podle těchto odstavců.

účinné od 1. 1. 1976(4) Úrazem se tu rozumí úraz utrpěný za okolností uvedených v § 54 odst. 2.

§ 56

účinné od 1. 1. 1976(1) Odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru, který není důchodově zabezpečen podle § 54, ale je důchodově zabezpečen jako pracující, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku; poslancům národního výboru uvedeným v § 54 odst. 1 pod písm. b) a c),^28a) se tyto odměny započítávají včetně té části odměny, která je osvobozena od daně ze mzdy. Jde-li o poživatele částečného invalidního důchodu nebo částečného důchodu za výsluhu let, nehledí se však k těmto odměnám pro zjištění, zda trvá pokles výdělku jako podmínka nároku na částečný invalidní důchod.

účinné od 1. 1. 1976(2) Náhrady ušlého výdělku poskytované národním výborem, popřípadě jiným orgánem, poslanci uvedenému v předchozím odstavci, se započítávají pro stanovení průměrného měsíčního výdělku.

účinné od 1. 1. 1976(3) Orgán, který poskytl odměnu nebo náhradu ušlého výdělku podle předchozích odstavců, je povinen žadateli o důchod na jeho žádost nebo příslušnému orgánu důchodového zabezpečení písemně sdělit výši odměn, popřípadě náhrad ušlého výdělku poskytnutých za období rozhodné pro zjištění průměrného měsíčního výdělku (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 57

účinné od 1. 1. 1976Členové orgánů lidové kontroly

účinné od 1. 1. 1976Pro důchodové zabezpečení členů orgánů lidové kontroly²⁹) platí obdobně ustanovení o důchodovém zabezpečení poslanců národních výborů.

§ 58

účinné od 1. 1. 1976Soudci z lidu

účinné od 1. 1. 1976Soudci z lidu, který je důchodově zabezpečen jako pracující, se pro stanovení průměrného měsíčního výdělku započítávají též paušální náhrady poskytované podle zvláštních předpisů.³⁰)

§ 59

účinné od 1. 1. 1976Advokáti

účinné od 1. 1. 1976(1) Doba členství advokáta v advokátní organizaci se považuje pro účely důchodového zabezpečení za dobu zaměstnání.

účinné od 1. 1. 1976(2) Za hrubý výdělek advokáta se považují jeho hrubé příjmy na odměnách za práci v advokátní organizaci, vyplácené podle předpisů o odměňování za činnost v advokacii, pokud podléhají dani ze mzdy; za hrubý výdělek se však nepovažují příjmy, které jsou osvobozeny od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy.

§ 60

účinné od 1. 1. 1976(1) Za hrubý výdělek studenta se považuje částka 1200 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 1. 1976(2) Dosáhl-li student při práci ve výrobě v některém měsíci vyššího hrubého výdělku než 1200 Kčs, považuje se za jeho výdělek v tomto měsíci hrubý výdělek skutečně dosažený. Stal-li se student plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu, který utrpěl při práci ve výrobě nebo v souvislosti s ní, považuje se za hrubý výdělek studenta, pokud je to pro něj příznivější, hrubý výdělek, kterého by dosáhl při práci ve výrobě, kdyby ji konal po plnou pracovní dobu stanovenou právními předpisy pro příslušné pracovní odvětví.

účinné od 1. 1. 1976(3) Pracovním úrazem je úraz, který student utrpěl

1. účinné od 1. 1. 1976a) při vyučování nebo v souvislosti s ním,³¹)
2. účinné od 1. 1. 1976b) při práci ve výrobě nebo provozní praxi v organizaci anebo v souvislosti s nimi;

účinné od 1. 1. 1976ustanovení § 27 odst. 1 druhé věty písm. a) a písm. c) až e) zákona platí obdobně.

§ 61

účinné od 1. 1. 1976(1) Do doby zaměstnání pracujících, kteří jsou účastníky studia při zaměstnání (večerního, dálkového, externího), se započítává i doba neplaceného pracovního volna, které jim bylo poskytnuto organizací pro účely studia; pro tyto účastníky však neplatí ustanovení § 60 odst. 1 a 2.

účinné od 1. 1. 1976(2) Doba neplaceného pracovního volna se považuje pro výpočet průměrného měsíčního výdělku za náhradní dobu.

účinné od 1. 1. 1976(3) K hospodářskému zabezpečení, které účastníkům studia při zaměstnání poskytuje organizace v době neplaceného pracovního volna, se nehledí pro stanovení výše dávky důchodového zabezpečení.

účinné od 1. 1. 1976(4) Utrpí-li pracující, který je účastníkem studia při zaměstnání, úraz za okolností uvedených v § 60 odst. 3, považuje se takový úraz za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 27 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

§ 62

účinné od 1. 1. 1976Vědečtí a umělečtí aspiranti

účinné od 1. 1. 1976(1) Pracovním úrazem vědeckého nebo uměleckého aspiranta je úraz utrpěný při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty nebo v souvislosti s ní; ustanovení § 27 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

účinné od 1. 1. 1976(2) Za hrubý výdělek vědeckého nebo uměleckého aspiranta se považuje stipendium a odměny vyplácené za činnost vykonávanou podle organizačního nebo studijního řádu pro vědecké nebo umělecké aspiranty; za hrubý výdělek aspiranta vyslaného na školení do ciziny se považuje částka odpovídající stipendiu, které by mu náleželo, kdyby se školil v Československé socialistické republice.

účinné od 1. 1. 1976(3) Úraz, který utrpí vědecký (umělecký) aspirant-externista důchodově zabezpečený jako pracující při činnosti vykonávané podle organizačního a studijního řádu pro vědecké (umělecké) aspiranty-externisty nebo v souvislosti s touto činností, se považuje za pracovní úraz v zaměstnání; ustanovení § 27 odst. 1 druhé věty zákona platí obdobně.

§ 63

účinné od 1. 1. 1976Jako doba zaměstnání dobrovolných pracovníků pečovatelské služby (pečovatelů) se od 1. ledna 1957 započítává každý kalendářní měsíc, za který pečovatel dosáhl odměny za výkon pečovatelské služby aspoň 400 Kčs. Kalendářní měsíce, za které pečovatel nedosáhl této odměny, se však započítávají též, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1976a) byl neschopen práce podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky nebo mu byla nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem, měl-li přitom nárok na nemocenské,
2. účinné od 1. 1. 1976b) během měsíce konal službu v ozbrojených silách nebo se z ní vrátil,
3. účinné od 1. 1. 1976c) byla mu poskytována lázeňská péče podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky,
4. účinné od 1. 1. 1976d) pečovatelka byla na mateřské nebo na další mateřské dovolené a měla přitom nárok na peněžitou pomoc v mateřství.

§ 64

účinné od 1. 1. 1976(1) Za měsíční hrubý výdělek pečovatele se považuje odměna za vykonané pečovatelské služby; započítává se za ten měsíc, za který byla zúčtována.

účinné od 1. 1. 1976(2) Při stanovení průměrného měsíčního výdělku se započítávají též odměny, které nedosahují částky 400 Kčs měsíčně; měsíce, za které dosáhl pečovatel této nižší odměny, se zahrnují též do doby, za kterou se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

§ 65

účinné od 1. 1. 1976(1) Za pracovní úraz pečovatele (§ 63) se považuje úraz, který pečovatel utrpěl při úkonu pečovatelské služby prováděné podle pokynů daných národním výborem nebo v přímé souvislosti s takovým úkonem.

účinné od 1. 1. 1976(2) Jestliže se pečovatel stal plně (částečně) invalidním nebo zemřel následkem pracovního úrazu, vyměřuje se invalidní (částečný invalidní) důchod z průměrného měsíčního výdělku, nejméně však z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs; z takto vyměřeného invalidního důchodu se stanoví též dávky pozůstalých.

§ 66

účinné od 1. 1. 1976Odsouzení

účinné od 1. 1. 1976(1) Důchodové zabezpečení odsouzeného, který v době výkonu trestu odnětí svobody je zařazen k pravidelnému výkonu prací v rozsahu obvyklém u pracovníků v pracovním poměru, vzniká dnem zařazení na tyto práce, nejdříve však dnem 1. ledna 1953; přitom nerozhoduje, zda odsouzený pracuje v nápravě výchovném ústavu nebo mimo tento ústav. Důchodové zabezpečení zaniká dnem, kdy odsouzený byl z výkonu těchto prací odvolán. Důchodové zabezpečení se nevztahuje na odsouzené, kteří vykonávají jen příležitostné práce, jejichž výkon nezakládá nemocenské pojištění.

účinné od 1. 1. 1976(2) Doba, po kterou byl odsouzený důchodově zabezpečen, se hodnotí jako doba zaměstnání III. pracovní kategorie.

účinné od 1. 1. 1976(3) Za hrubý výdělek odsouzeného se považuje hrubá pracovní odměna za vykonanou práci. Bylo-li přiznáno odškodnění za vazbu nebo za trest, započítává se pro stanovení průměrného měsíčního výdělku (§ 14 odst. 4 zákona) náhrada odpovídající ušlému výdělku v kalendářním roce vazby nebo trestu do hrubého výdělku za tento rok.

účinné od 1. 1. 1976(4) Pro odsouzeného, který je v době výkonu trestu odnětí svobody v učebním poměru, platí ustanovení § 45.

účinné od 1. 1. 1976(5) Při posuzování plné (částečné) invalidity odsouzeného se za dosavadní zaměstnání považuje jeho zaměstnání před počátkem výkonu trestu; jestliže však odsouzený konal během výkonu trestu déle než dva roky práce vyšší kvalifikace nebo jestliže utrpěl při výkonu těchto prací pracovní úraz, považují se za dosavadní zaměstnání tyto práce. Zdravotnická služba sboru nápravné výchovy spolupůsobí v řízení správní komise národního výboru o plné (částečné) invaliditě odsouzeného.

účinné od 1. 1. 1976(6) Žádost o dávku důchodového zabezpečení, na niž vznikl nárok během výkonu trestu, podává odsouzený prostřednictvím nápravě výchovného ústavu. Pro vedení evidence a podávání hlášení o odsouzených platí obdobně ustanovení § 153 odst. 1, § 154 odst. 1, § 155, § 156 odst. 1, § 157, 158 a 159. Vyplácí-li se podle § 32 manželce a dětem odsouzeného část jeho důchodu, je nápravně výchovný ústav povinen hlásit orgánu důchodového zabezpečení, který vyplácí důchod, výši pracovních odměn odsouzeného vždy za období šesti měsíců. Propuštění důchodce z výkonu trestu je tento ústav povinen neprodleně ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení ve všech případech.

účinné od 1. 1. 1976(7) Důchodově zabezpečeni podle předchozích odstavců jsou též obvinění ve vazbě, pokud jsou zařazeni do práce za podmínek uvedených v odstavci 1. Ústav, v němž se vykonává vazba, je povinen do jednoho týdne ohlásit příslušnému orgánu důchodového zabezpečení vzetí do vazby (propuštění z vazby) obviněného, který je poživatelem jakékoliv dávky důchodového zabezpečení.

účinné od 1. 1. 1976Důchodové zabezpečení pro případ úrazu utrpěného za zvláštních okolností

§ 67

účinné od 1. 1. 1976(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod se poskytuje pro plnou (částečnou) invaliditu způsobenou úrazem, který utrpěli

1. účinné od 1. 1. 1976a) členové komisí národních výborů, spolupracovníci orgánů lidové kontroly, soudci z lidu a jiní funkcionáři při výkonu veřejné funkce nebo v přímé souvislosti s ní, pokud nejsou důchodově zabezpečeni již podle předchozích ustanovení;
2. účinné od 1. 1. 1976b) dobrovolní požárníci, jakož i občané, kteří byli přibráni ku pomoci nebo konají povinnost v oboru požární ochrany, při plnění úkolů v oboru požární ochrany, čítající v to i potřebný výcvik, anebo při zásahu proti živelním pohromám nebo nehodám a při odstraňování jejich následků;
3. účinné od 1. 1. 1976c) zdravotníci, funkcionáři a členové Československého červeného kříže při přímé účasti na provádění této organizace, čítajíc v to i potřebný výcvik, jakož i dobrovolní spolupracovníci, přibrání k pomocným akcím spadajícím do působnosti Československého červeného kříže, při součinnosti na provádění těchto úkonů;
4. účinné od 1. 1. 1976d) dárci krve při účasti na všech úkonech potřebných k splnění úkolů organizovaného dárcovství krve;
5. účinné od 1. 1. 1976e) dobrovolní členové Horské služby při plnění úkolů Horské služby;
6. účinné od 1. 1. 1976f) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby při úkonu této služby prováděné podle pokynů daných národním výborem nebo v přímé souvislosti s takovým úkonem, pokud nejsou zabezpečeni podle předchozích ustanovení (§ 63 až 65);
7. účinné od 1. 1. 1976g) občané se změněnou pracovní schopností při provádění přípravy pro pracovní uplatnění;
8. účinné od 1. 1. 1976h) účastníci organizované tělesné výchovy, kteří dokončili povinnou školní docházku, s výjimkou účastníků ze zahraničí, jestliže se jim úraz přihodil jako cvičencům, sportovcům, turistům nebo jako dobrovolným organizačním a výchovným pracovníkům při činnosti vykonávané podle pokynů příslušného vedoucího nebo tělovýchovné složky, která poskytuje příležitost k této činnosti v souladu s příslušnými pravidly a řády;
9. účinné od 1. 1. 1976ch) účastníci krátkodobých nebo neplacených brigád (§ 69);
10. účinné od 1. 1. 1976i) občané při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při jiné záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku.

účinné od 1. 1. 1976(2) Úrazu uvedenému v předchozím odstavci se klade naroveň onemocnění přenosnými a parazitárními nemocemi, které vzniklo v příčinné souvislosti s činnostmi uvedenými v předchozím odstavci.

§ 68

účinné od 1. 1. 1976(1) Důchod se vyměřuje ve výši náležející při pracovním úrazu z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs, pokud není pro oprávněného výhodnější vyměřit důchod

1. účinné od 1. 1. 1976a) z průměrného měsíčního výdělku z jeho zaměstnání, a
2. účinné od 1. 1. 1976b) jde-li o nepracujícího poživatele invalidního (částečného invalidního) důchodu, starobního důchodu nebo důchodu za výsluhu let), z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl důchod vyměřen.

účinné od 1. 1. 1976(2) Po zemřelém následkem úrazu uvedeného v § 67 náležejí pozůstalým dávky pozůstalých.

§ 69

účinné od 1. 1. 1976(1) Krátkodobá ani neplacená brigádnická činnost³²) se nepovažuje pro účely důchodového zabezpečení za zaměstnání. Jestliže však pracovní poměr brigádníka k dosavadní organizaci trvá a organizace poskytla brigádníkovi neplacené pracovní volno k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnují se dny tohoto neplaceného pracovního volna do doby, za niž se vypočítává průměrný měsíční výdělek.

účinné od 1. 1. 1976(2) Za brigádníky se považují též občané vypomáhající při svépomocné bytové výstavbě (prováděné organizací nebo občanem) v rozsahu svépomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

účinné od 1. 1. 1976(3) Utrpěl-li brigádník při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li nemocí z povolání v přímé souvislosti s brigádnickou činností, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky.

účinné od 1. 1. 1976(4) Byl-li brigádník bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci důchodově zabezpečen jako pracující, vyměřuje se důchod z jeho průměrného měsíčního výdělku; jestliže je to pro brigádníka příznivější, vyměřuje se důchod z průměrného měsíčního výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav pracující vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs. Nebyl-li brigádník důchodově zabezpečen jako pracující nebo nebyl-li důchodově zabezpečen vůbec, vyměří se důchod z průměrného měsíčního výdělku 1200 Kčs.

§ 70

účinné od 1. 1. 1976(1) Organizace, pro niž brigádník pracuje, je povinna

1. účinné od 1. 1. 1976a) vést jmenovitě seznamy všech brigádníků, vyznačit u každého z nich dny, ve kterých brigádník pracoval, a tyto seznamy řádně uschovávat, popřípadě je předkládat podle pokynů orgánů sociálního zabezpečení;
2. účinné od 1. 1. 1976b) hlásit úraz (nemoc z povolání) podle předpisů o hlášení pracovních úrazů.

účinné od 1. 1. 1976(2) Kdo organizuje brigádnickou akci, pro niž se brigáda koná, podklady potřebné pro splnění úkolů uvedených v předchozím odstavci.

§ 71

účinné od 1. 1. 1976Uplatnění nároku při úrazu

účinné od 1. 1. 1976Kdo uplatňuje nárok podle § 67 až 70, oznámí úraz bez průtahů příslušné organizaci nebo její složce. Tato organizace ohlásí úraz po provedeném šetření nejpozději do 8 dnů příslušnému národnímu výboru s výstižným vylíčením okolností případu a je povinna i nadále spolupůsobit při zjišťování skutečností rozhodných pro posouzení nároku. Dárce krve ohlásí úraz transfúzní stanice, kde daroval krev, nebo u ústavu národního zdraví, u něhož byl ošetřován; toto zařízení plní povinnosti náležejících podle předchozí věty organizaci. Dobrovolný pracovník pečovatelské služby ohlásí úraz národnímu výboru, který ho pověřil úkoly pečovatelské služby.