Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 13

(1) Poslancům národního výboru a členům orgánům lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání (§ 54 a 57), a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, pokud úprava podle odstavce 2 není pro ně výhodnější; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.

(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Socialistického svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(3) Doba zaměstnání pracovníků Odborového svazu pracovníků v hornictví a energetice, Odborového svazu pracovníků v kovoprůmyslu a Odborového svazu pracovníků ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot, kteří byli před nastoupením zaměstnání ve svazu zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 20 roků a u nichž s výkonem nynějšího zaměstnání je spojena povinnost pravidelně navštěvovat pracoviště pod zemí v dolech, se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

§ 14

Hrubý výdělek

(1) Hrubými výdělky jsou výdělky ze zaměstnání vykonávaného

1. a) v pracovním (učebním) poměru:
   1. 1. hrubá mzda (příjem) dosažená v zaměstnání nebo v souvislosti s ním, jestliže podléhá dani ze mzdy; nezapočítává se však mzda, která je osvobozena od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy;⁷) prémie a podíly na hospodářských výsledcích se započítávají v tomto roce, v němž byly vyplaceny,
   2. 2. hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše,
   3. 3. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,⁸)
   4. 4. mzdové vyrovnání poskytované pracujícím uvolňovaným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními ⁹) a příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory, ¹⁰)
   5. 5. náhrada mzdy, pokud podléhá dani ze mzdy; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách ¹¹) ani náhrada za ztrátu na výdělku způsobenou pracovním úrazem; ¹²)

1. b) v poměru člena výrobního družstva:
   1. 1. výdělky obdobné výdělkům uvedeným pod písm. a),
   2. 2. doplňková odměna za práci; započítává se v tom roce, v němž byla vyplacena;

1. c) v poměru člena jednotného zemědělského družstva:
   1. 1. základní pracovní odměna, včetně příplatků a doplatků k této základní odměně,
   2. 2. prémie, výkonnostní a mimořádné odměny, vyplácené za výsledky pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva a zahrnované do nákladů družstva,
   3. 3. odměny z rozdělení zisku, především podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucích funkcionářů družstva, peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení, odměny při významných pracovních a životních výročích, stabilizační odměny podle zvláštních předpisů, prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace; peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení a odměny při významných pracovních a životních výročích se však započítávají jen v rozsahu, v jakém se započítávají pracovníkům v pracovním poměru,¹³)

   příjmy uvedené pod č. 2 a odměny z rozdělení zisku (podíly na hospodářských výsledcích) se započítávají v tomto roce, v němž byly vyplaceny,

   1. 4. naturální požitky (odstavec 1 písm. a) č. 3),
   2. 5. náhrada pracovní odměny; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada ušlé pracovní odměny při výkonu služby v ozbrojených silách (§ 78 zákona) ani náhrada za ztrátu na výdělku způsobenou pracovním úrazem,¹⁴)
   3. 6. část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení; tato část činí v době od 1. ledna 1964 do 31. prosince 1967 11,2 % a od 1. ledna 1968 12,5 % z úhrnu příjmů člena jednotného zemědělského družstva uvedených pod č. 1 až 5. Ustanovení předchozí věty neplatí, jde-li o stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu;

1. d) v poměru vojáka z povolání, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a příslušníka sboru nápravné výchovy;

   služební příjem a ostatní peněžní náležitosti vyplývající ze služebního poměru, pokud podléhají dani ze mzdy.¹⁵)

(2) Hrubým výdělkem pracujícího, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání (§ 10 zákona), je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

(3) Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 52 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával, a to za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před vznikem nároku na důchod, nebo jde-li o starobní důchod, před rokem, v němž účastník odboje skončil zaměstnání (§ 14 odst. 3 zákona).

(4) Do hrubého výdělku pracujícího, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do zaměstnání důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, se započítávají jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyměřovací základy, podle nichž se stanovila výše pojistného, avšak jen bylo-li včas zaplaceno pojistné.

§ 15

(1) Do období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se zahrnují též doby, v nichž pracující neměl žádný výdělek. Do tohoto období se však nezahrnují

1. a) náhradní doby a doby, po které bylo zaměstnání z vážných důvodů (§ 13 zákona),
2. b) doba mateřské dovolené a další mateřské dovolené, i když pracující nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
3. c) doba ošetřování člena rodiny i po uplynutí období, po které se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny,
4. d) doba uvedená v § 2 písm. a); jestliže se pracující v této době zúčastnil výpomoci organizované národním výborem pro zemědělské špičkové, sezónní nebo podobné krátkodobé práce, přihlédne se při zjišťování průměrného měsíčního výdělku k této době a k dosaženému výdělku, jestliže to je pro pracujícího výhodnější.

(2) Jestliže to je pro pracujícího výhodnější, nezahrnují se do období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek, doba učebního poměru a studia ani doba, po kterou byl poskytován vyrovnávací příspěvek pracující ženě po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství; příjmy dosažené v těchto dobách se pak nezapočítávají do hrubého výdělku.

(3) Kryje-li se náhradní doba s dobou zaměstnání, hledí se k době zaměstnání a k příjmům v ní dosaženým, jestliže to je pro pracujícího výhodnější.

(4) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a nebyl v době požívání důchodu zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní (invalidní) důchod vždy z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.

(5) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku na důchod.

(6) Za období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek pracujícího uvolněného ze zaměstnání z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. a) č. 4, popřípadě převedeného na jinou práci, se určí na jeho žádost doba 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž došlo k uvolnění (převedení) pracujícího, jestliže to je pro něj výhodnější.

§ 16

Rok prvního vstupu do zaměstnání

Rok výstupu ze zaměstnání

(1) Jestliže rok prvního vstupu do zaměstnání (§ 10 zákona) spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních roků, za které se vypočítává průměrný měsíční výdělek, vypočítává se tento výdělek i za dobu kratší 10 (5) roků z hrubých výdělků dosažených za kalendářní roky po roce prvního vstupu do zaměstnání. Jde-li o člena jednotného zemědělského družstva, je rokem jeho prvního vstupu do zaměstnání kalendářní rok, v němž počal pracovat v rozsahu stanoveném v § 10 odst. 4 větě první zákona.

(2) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době zaměstnání ani k výdělkům dosažených v kalendářním roce,

1. a) v němž pracující poprvé vstoupil do zaměstnání,
2. b) v němž vznikl pracujícímu nárok na důchod nebo v němž pracující skončil zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod (§ 14 odst. 2 a 3 zákona);

trvalo-li však zaměstnání po celý tento rok, hledí se i k výdělkům v něm dosaženým.

(3) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem prvního vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených za celou dobu zaměstnání; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je současně rokem prvního vstupu do zaměstnání.

§ 17

Výchova dítěte

(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.

(2) Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže žena nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě bylo delší dobu v ústavní péči nebo zemřelo.Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození nebo jestliže se žena ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.

§ 18

Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání

Pro účely zvýšení nároku na starobní důchod se posuzuje zaměstnání, vykonávané v cizině po vzniku tohoto nároku, stejně jako zaměstnání v Československé socialistické republice, jen jestliže to vyplývá z mezistátní úmluvy nebo jde-li o pracovníky v zahraničí (§ 48), experty (§ 50) a občany uvedené v § 52.

§ 19

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.

(2) Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažený výdělek tvoří stálý zdroj příjmu pracujícího; takovým zaměstnáním však není zaměstnání, které nezakládá nemocenské pojištění (zabezpečení v nemoci).

(3) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je pracujícímu zcela cizí a odlehlé jeho dosavadnímu zaměstnání a není-li v něm dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společenských zájmů se nevyžaduje, aby pracující vykonával takové nepřiměřené zaměstnání. Dřívějšími schopnostmi pracujícího se rozumějí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání v organizacích nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem zaměstnání.

§ 20

(1) Za podstatný pokles výdělku pracujícího se zpravidla považuje, jestliže průměr jeho hrubých výdělků za posledních šest měsíců (§ 14 a 15) je aspoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 4 zákona. Jde-li však o důchod, který podle dřívějších předpisů nebyl stanoven z průměrného měsíčního (ročního) výdělku (průměrné měsíční pracovní odměny), nebo jestliže se pracující stal částečně invalidním v době přípravy pro pracovní uplatnění anebo jestliže po přiznání důchodu nastaly podstatné změny ve mzdových poměrech pracujících, srovnává se průměr hrubých výdělků pracujícího zpravidla za posledních šest měsíců s průměrnou mzdou obvykle dosahovanou v zaměstnání, které pracující konal v době vzniku nároku na důchod.

(2) Jde-li o člena jednotného zemědělského družstva, zjišťuje se pro posouzení podstatného poklesu výdělku průměr jeho hrubých výdělků za posledních 12 měsíců.

(3) Nečiní-li hrubý výdělek pracujícího (poživatele částečného invalidního důchodu) více než 1200 Kčs měsíčně, považuje se podmínka podstatného poklesu výdělku za splněnou.

(4) Zaměstnání stejně kvalifikované je zaměstnání, které není zcela odlehlé dosavadnímu zaměstnání, klade podobné požadavky na zdatnost pracujícího a zpravidla mu umožňuje dosáhnout přibližně stejného výdělku jako v dosavadním zaměstnání.

(5) Zvlášť ulehčené pracovní podmínky jsou podstatné pracovní úlevy, zejména zvláštní úprava pracovní doby (např. zkrácení pracovní doby a rozmnožení nebo prodloužení pracovních přestávek), snížení požadavků na pracovní výkon pracujícího v úkolu apod.

(6) Zaměstnání méně kvalifikované je zaměstnání, na něž pracující stačí svými tělesnými a duševními schopnostmi, které však při srovnání s dosavadním zaměstnáním klade menší požadavky na tělesnou sílu, dovednost, vědomosti a zkušenosti, popřípadě na odpovědnost pracujícího, a zpravidla mu umožňuje dosáhnout jen podstatně nižšího výdělku než v dosavadním zaměstnání.

§ 21

Stal-li se plně (částečně) invalidním účastník odboje, který utrpěl poškození zdraví následkem účasti v odboji (vězení nebo internace z důvodů fašistické persekuce v době nesvobody), předpokládá se, že plná (částečná) invalidita vznikla v souvislosti s odbojovou činností (vězením, internací), není-li tato souvislost vyloučena povahou případu.

§ 22

(1) Stejné nároky, jako při pracovním úrazu, má pracující též při úrazu utrpěném při zvláštních druzích činnosti za okolností uvedených v § 67. Přitom se za průměrný měsíční výdělek (§ 14 zákona) považuje nejméně částka 1200 Kčs.

(2) Nemoci z povolání jsou nemoci uvedené v příloze k této vyhlášce, jestliže vznikly za podmínek tam stanovených.

§ 23

Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může pracující vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracujícími žijícími v podobném prostředí.

§ 24

Krácení vdovského důchodu

(1) Příjem z výdělečné činnosti je příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.

(2) Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3) Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 40 odst. 3 zákona.

(4) Krácení vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se provede nejprve prozatímně podle příjmu pravděpodobně očekávaného na podkladě oznámení důchodkyně nebo organizace, pro niž důchodkyně pracuje; takto krácený důchod se vyplácí jako záloha. Po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodkyně nebo po dřívějším skončení této činnosti se zjistí hrubý příjem z této činnosti, krácení se upraví podle průměrného měsíčního příjmu dosaženého v této době a vyplacené zálohy se zúčtují. Pokračuje-li důchodkyně ve výdělečné činnosti, důchod se nadále vyplácí v zálohových částkách odpovídajících nové úpravě krácení a zálohy se zúčtují po uplynutí 12 měsíců.

(5) Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod, starobní důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let), provede se nejprve úprava důchodu podle § 65 odst. 2 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s takovým příjmem.

(6) Při souběhu vyššího vdovského důchodu s nižším starobním důchodem nebo důchodem za výsluhu let a s výdělkem nesmí být úhrn důchodů po krácení nižší, než kolik by činil samotný starobní důchod (důchod za výsluhu let), popřípadě snížený při zaměstnání (pro souběh s výdělkem); při souběhu vyššího vdovského důchodu s nižším invalidním důchodem (částečným invalidním důchodem, částečným důchodem za výsluhu let) a s výdělkem nesmí být úhrn důchodů po krácení nižší, než kolik by činil samotný invalidní důchod (částečný invalidní důchod, částečný důchod za výsluhu let).