Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 22a

Invalidní (částečný invalidní) důchod pracujícího (občana), kterému vznikl nárok na tento důchod před dovršením věku 28 let, se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1400 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro něj výhodnější.

§ 23

(1) Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může pracující vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracujícími žijícími v podobném prostředí.

(2) Při rozhodování o částečném invalidním důchodu se přihlíží k sociálním poměrům pracujícího a jeho rodiny.

§ 24

Krácení vdovského důchodu

(1) Příjem z výdělečné činnosti je příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.

(2) Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(3) Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 26. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 40 odst. 3 zákona.

(4) Krácení vdovského důchodu pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti se provede nejprve prozatímně podle příjmu pravděpodobně očekávaného na podkladě oznámení důchodkyně nebo organizace, pro niž důchodkyně pracuje; takto krácený důchod se vyplácí jako záloha. Po uplynutí 12 měsíců výdělečné činnosti důchodkyně nebo po dřívějším skončení této činnosti se zjistí hrubý příjem z této činnosti, krácení se upraví podle průměrného měsíčního příjmu dosaženého v této době a vyplacené zálohy se zúčtují. Pokračuje-li důchodkyně ve výdělečné činnosti, důchod se nadále vyplácí v zálohových částkách odpovídajících nové úpravě krácení a zálohy se zúčtují po uplynutí 12 měsíců.

(5) Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod, starobní důchod nebo důchod za výsluhu let (částečný důchod za výsluhu let), provede se nejprve úprava důchodu podle § 65 odst. 2 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s příjmem z výdělečné činnosti podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s takovým příjmem.

(6) Při souběhu vyššího vdovského důchodu s nižším starobním důchodem nebo důchodem za výsluhu let a s výdělkem nesmí být úhrn důchodů po krácení nižší, než kolik by činil samotný starobní důchod (důchod za výsluhu let), popřípadě snížený při zaměstnání (pro souběh s výdělkem); při souběhu vyššího vdovského důchodu s nižším invalidním důchodem (částečným invalidním důchodem, částečným důchodem za výsluhu let) a s výdělkem nesmí být úhrn důchodů po krácení nižší, než kolik by činil samotný invalidní důchod (částečný invalidní důchod, částečný důchod za výsluhu let).

§ 25

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje

1. a) příprava v učebním poměru,¹⁶)
2. b) příprava v pracovním poměru,¹⁷)
3. c) příprava pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,¹⁸) nebo příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností,
4. d) studium na školách zřízených podle školských předpisů, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání,¹⁹) s výjimkou studia při zaměstnání (externího, dálkového, večerního apod.) a studia po dobu výkonu vojenské základní služby.

(2) Za dobu studia se považuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin, navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomní práce, nejdéle však doba jednoho roku, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) doba studia na jiných školách nebo v kursech, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství republiky postaveno naroveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. d).

§ 26

Vlastní příjem dítěte

(1) Při posuzování nároku na sirotčí důchod, výchovné a zaopatřovací příspěvek se do vlastního příjmu dítěte nezahrnují

1. a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
2. b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
3. c) výživné poskytované na dítě,
4. d) zvýšení důchodu pro bezmocnost,
5. e) mateřský příspěvek,
6. f) příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči,
7. g) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost, jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se v pracovním poměru na budoucí povolání získal v době své dovolené na zotavenou, a výdělek, který učeň (vyučený pracovník) získal v době školních prázdnin, jestliže se stane v následujícím školním roce účastníkem denního studia,
8. h) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
9. ch) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i odměna za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.²⁰)

(2) Do vlastního příjmu dítěte se dále nezahrnuje,

1. a) jde-li o výchovné-sirotčí důchod a zaopatřovací příspěvek,
2. b) jde-li o sirotčí důchod-zaopatřovací příspěvek,
3. c) jde-li o zaopatřovací příspěvek-sirotčí důchod.

(3) Pro posouzení výše příjmu připadajícího na člena rodiny (§ 40 odst. 6 zákona) se považuje za člena rodiny i počaté dítě.

§ 27

Jiný příjem důchodce

Rodinní příslušníci důchodce

(1) Pro nárok na úpravu důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu důchodce, rozumí se jiným příjmem důchodce čistý příjem z jakékoli výdělečné činnosti, čistý příjem z nemovitostí, příjem z výživného a částky, daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy vyplývající z uznání důchodce za jím vyživovanou osobu nebo je-li částka této daňové úlevy menší než 100 Kčs měsíčně, částka 100 Kčs měsíčně.²¹) Naturální požitky se započítávají stejnou hodnotou, jakou se započítávají pro účely daně ze mzdy.²²) Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se považuje základ pro vyměření příslušné daně (zemědělské, daně z příjmu obyvatelstva); je-li však skutečný čistý výnos nižší než tento základ proto, že občan provozující výdělečnou činnost nemohl pracovat plně pro nepříznivý zdravotní stav nebo z jiných vážných důvodů, přihlíží se k tomuto nižšímu výnosu.

(2) Za jiný příjem důchodce se nepovažuje hodnota ústavního zaopatření důchodce umístěného v ústavu sociální péče ani částky, které platí občané mající k důchodci vyživovací povinnost na úhradu nákladů ústavní péče.

(3) Za rodinné příslušníky důchodce, pokud s ním žijí ve společné domácnosti a jsou na něj odkázáni výživou, se považují

1. a) manželka (manžel),
2. b) děti do skončení povinné školní docházky; poté do dosažení věku 26 let, jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání předepsaným výcvikem (studiem) nebo se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc anebo jsou invalidní (§ 40 odst. 3 písm. c) a d) zákona),
3. c) děti, které důchodce převzal do péče nahrazující péči rodičů, vnuci a sourozenci za podmínek uvedených pod písm. b),
4. d) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
5. e) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému důchodci domácnost, pokud v ní pečuje o jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky,
6. f) družka (druh), pokud žije s důchodcem ve společné domácnosti aspoň tři měsíce a nemá vlastní důchod.

§ 28

Sociální důchod

(1) Za potřebného se považuje občan, jehož životní potřeby nejsou zabezpečeny vlastními příjmy ani výživným (příspěvkem na výživu) od jiných osob.

(2) Životní potřeby se zpravidla nepokládají za zabezpečeny, jestliže

1. a) jednotlivá osoba je odkázána na příjem nedosahující 880 Kčs měsíčně, nebo manželská dvojice (druh a družka) na příjem nedosahující 1500 Kčs měsíčně,
2. b) uživatel zemědělské půdy je odkázán na výnos půdy, kterou obhospodařuje a která nepřesahuje výměru 0,5 ha a v horské oblasti 2 ha.

(3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníka jeho rodiny.

§ 29

Stupně bezmocnosti

(1) Částečně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě pomoc jiné osoby při některých nezbytných životních úkonech (např. při mytí, česání, oblékání).

(2) Převážně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě pravidelnou pomoc jiné osoby při hlavních životních úkonech (např. při chůzi,při výkonu fyziologické potřeby).

(3) Úplně bezmocný je, kdo potřebuje dlouhodobě trvalé ošetřování a pomoc jiné osoby při všech životních úkonech.

§ 29a

Důchody občanů konajících službu v ozbrojených silách

Invalidní (částečný invalidní) důchod občanů konajících službu v ozbrojených silách se vyměřuje z průměrného měsíčního výdělku 1750 Kčs, pokud skutečně dosažený průměrný měsíční výdělek není pro ně výhodnější.

§ 30

Účastníci civilní obrany, přípravy k obraně a branné výchovy

(1) Za účast na civilní obraně, na přípravě k obraně Československé socialistické republiky a za účast na branné výchově podle předpisů o branné výchově se považuje účast na akci, která je předem organizována a označena jako civilní obrana, příprava k obraně nebo jako branná výchova a je též tak prováděna.

(2) Úraz utrpěný při účasti na vojenské přípravě na vysokých školách se posuzuje jako úraz při účasti na branné výchově.

(3) Kdo utrpěl úraz (nemoc z povolání) při akcích uvedených v předchozích odstavcích nebo v přímé souvislosti s nimi, je povinen ohlásit to bez prodlení organizaci, která akci pořádala; to platí obdobně pro pozůstalé po něm.

(4) Organizace, která pořádá akci uvedenou v odstavcích 1 a 2, je povinna spolupůsobit při zjišťování skutečností, které jsou rozhodné pro posouzení nároků podle zákona, a vydávat o těchto skutečnostech potvrzení. Je také povinna ohlásit úraz (nemoc z povolání) nejpozději do 8 dnů po provedeném šetření příslušnému národnímu výboru.