(1) Příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení za jednotlivého člena vypočte jednotné zemědělské družstvo v závislosti na výši ročních příjmů člena podle tabulky uvedené v příloze č. 2 vyhlášky, a to po vyúčtování odměn za práci za celý kalendářní rok nejpozději do 31. ledna následujícího roku.
(2) Do ročních příjmů člena jednotného zemědělského družstva se zahrnují všechny příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 14 odst. 1 písm. c) č. 1 až 5.
(1) Jednotné zemědělské družstvo odvádí v kalendářním roce úhrn příspěvků za jednotlivé členy měsíčně formou zálohy ve výši jedné dvanáctiny úhrnu příspěvků za členy, vypočtených za předcházející kalendářní rok. Záloha takto stanovená je splatná vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci od příslušné pobočky Státní banky československé za výplatní období.
(2) Ze zálohy na úhrn příspěvků, vypočtené podle předchozího odstavce, popřípadě zvýšené o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, odečte jednotné zemědělské družstvo úhrn peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vyplacených ze státních prostředků za uplynulé období. Na zbývající částku zálohy včetně náhrad přeplacených dávek vydá jednotné zemědělské družstvo příkaz k převodu ze svého účtu u příslušné pobočky Státní banky československé na příjmový účet příslušného národního výboru. Je-li úhrn výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období vyšší než záloha vypočtená podle předchozího odstavce, požádá jednotné zemědělské družstvo příslušný národní výbor o úhradu rozdílu; národní výbor vydá příkaz k převodu ze svého výdajového účtu na účet jednotného zemědělského družstva u příslušné pobočky Státní banky československé do osmi dnů ode dne předložení žádosti jednotného zemědělského družstva.
(3) Jednotné zemědělské družstvo je povinno vyhotovit vyúčtování zálohy na úhrn příspěvků a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období a předložit je příslušné pobočce Státní banky československé spolu s příkazem k převodu zálohy na úhrn příspěvků včetně náhrad přeplacených dávek.
(4) Jednotné zemědělské družstvo není oprávněno čerpat prostředky na výplatu odměn za práci členů, jestliže nepředložilo příslušné pobočce Státní banky československé vyúčtování záloh na úhrn příspěvků a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte a příkaz k převodu na úhradu zálohy na úhrn příspěvků ve prospěch příjmového účtu příslušného národního výboru nebo doklad o tom, že požádalo příslušný národní výbor o úhradu rozdílu.
(5) Při nedostatku prostředků na účtě jednotného zemědělského družstva na úhradu všech splatných závazků má záloha (vyúčtování záloh) na úhrn příspěvků přednostní pořadí a jednotné zemědělské družstvo je povinno označit příkaz k převodu na úhradu zálohy (vyúčtování záloh) na úhrn příspěvků znakem (doložkou) určujícím toto přednostní pořadí.
Jednotné zemědělské družstvo provede vyúčtování záloh na úhrn příspěvků odvedených za uplynulý kalendářní rok nejpozději při výběru peněžních prostředků na výplatu odměn za práci v únoru následujícího roku.
(1) Sociální komise jednotného zemědělského družstva
(2) Jednotná zemědělská družstva obstarávají na vlastní náklad administrativní práce potřebné pro provádění sociálního zabezpečení.
Je-li pracující v době podání žádosti neschopen práce a bydlí v jiném okrese, než v kterém je sídlo organizace, nebo bydlí-li pozůstalý po pracujícím v jiném okrese, než v kterém je sídlo organizace, v níž byl pracující zaměstnán, může být podána žádost o důchod u příslušného národního výboru bydliště žadatele.
(1) Organizace je povinna poskytnout odborovému orgánu, a jde-li o jednotné zemědělské družstvo, sociální komisi, veškerou pomoc; zejména sepisuje žádost o důchod a zajišťuje, aby žádost byla doložena potřebnými doklady a včas zaslána příslušnému národnímu výboru bydliště žadatele. K sepisování žádostí o důchod je organizace povinna určit svého pracovníka.
(2) Orgán sociálního zabezpečení informuje odborový, popřípadě družstevní orgán, žádá-li o to, o průběhu řízení a zašle tomuto orgánu na vědomí opis rozhodnutí.
Za den uplatnění nároku na důchod se považuje den, kdy se pracující (pozůstalý po pracujícím) poprvé obrátil na příslušný orgán (§ 110 zákona) se žádostí o důchod. Den uplatnění nároku musí být vyznačen v žádosti.
(1) Jestliže pracující neschopný práce pro nemoc nebo úraz po dobu aspoň tří měsíců, jemuž náleží nemocenské, nepožádal o invalidní (částečný invalidní) důchod, zahájí z podnětu lékařské poradní komise (lékařské komise) příslušná správní komise národního výboru řízení o plné (částečné) invaliditě pracujícího.50)
(2) Řízení podle předchozího odstavce se provede i tehdy, jestliže pracující podal sice již žádost o invalidní (částečný invalidní) důchod, avšak této žádosti nebylo vyhověno z jiných důvodů než proto, že pracující není ani částečně invalidní.
(3) Pokud jde o vojáky z povolání, příslušníky Sboru národní bezpečnosti a příslušníky sborů nápravné výchovy, upravují řízení o přechodu z neschopnosti k službě do plné (částečné) invalidity předpisy vydané v oboru působnosti federálních ministerstev národní obrany a vnitra.51)
Povinnosti vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení má
Povinnosti uložené organizaci při vedení záznamů plní u všech pracujících téže organizace, včetně pracujících přidělených na pobočná (místně oddělená) pracoviště, útvar, u něhož je vedena účetní evidence jejich výdělků.
(1) Organizace je povinna zaznamenávat údaje o okolnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového zabezpečení, pro jejich výši a výplatu, v evidenci pracujících, a to zpravidla na mzdových listech.
(2) Občan zaměstnávající pracujícího splní svou povinnost, jestliže má o pracujícím zaznamenány údaje předepsané v § 154 na mzdovém listě založeném pro účely daně ze mzdy.53)
(1) Evidence, kterou organizace vede o svých pracujících, musí obsahovat pro účely sociálního zabezpečení tyto údaje:
(2) Za hrubý výdělek pracujícího se považuje výdělek podle § 14.
(3) Organizace je povinna do 1. července 1976 založit, popřípadě doplnit záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání nově zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie podle předpisů platných po 31. prosinci 1975, a to i pro pracující, kteří tato zaměstnání vykonávali před tímto dnem. Záznamy o době výkonu a druhu zaměstnání zařazených do I. nebo II. pracovní kategorie je organizace povinna vést běžně.
(4) Jde-li o studující [§ 151 písm. ch)], je povinnost školy podle odstavce 1 splněna, pokud v záznamech školy jsou obsaženy údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), popřípadě písm. g) a dále počátek a konec studia; bylo-li studium přerušeno, předčasně skončeno nebo v něm opět pokračováno, též tyto údaje.
(1) Organizace je povinna vést a předkládat příslušnému orgánu důchodového zabezpečení republiky evidenční list důchodového zabezpečení a na výzvu podávat i jiná hlášení; jde-li o pracujícího, jemuž vznikl nárok na důchod z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy (§ 119 a násl. zákona) nebo o pracujícího uvedeného v § 171 odst. 1 písm. a), předkládá se evidenční list důchodového zabezpečení a podávají se hlášení orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán je příslušný k rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení (§ 130 odst. 3 zákona).
(2) Pokud jde o studující [§ 151 písm ch)], předkládá škola příslušnému orgánu důchodového zabezpečení místo evidenčního listu důchodového zabezpečení potvrzení o studiu (§ 154 odst. 4).
(1) Evidenční list důchodového zabezpečení (dále jen „evidenční list“) založí organizace ihned při vstupu pracujícího do pracovního (členského) poměru a vede jej po celou dobu, po kterou tento poměr trvá.
(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jde-li o pracujícího poživatele starobního důchodu nebo jeho části.
(1) Do evidenčního listu se zapisuje za každý kalendářní rok po účetní uzávěrce (uzávěrce mzdových listů), nejpozději do 30. dubna následujícího roku, doba trvání pracovního (členského) poměru, druh činnosti, hrubý výdělek a doba, po kterou pracující měl nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte) poskytované místo výdělku doba mateřské dovolené, po kterou se neposkytovala peněžitá pomoc v mateřství, doba další mateřské dovolené, doba ošetřování člena rodiny, po kterou se již neposkytovala podpora při ošetřování člena rodiny, a doba pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny za práci) poskytnutého organizací ke studiu při zaměstnání nebo k účasti na odborném nebo politickém školení. U členů jednotných zemědělských družstev se do evidenčního listu zapisují též přesná data vzniku a zániku zabezpečení v nemoci a rozsah splnění pracovního úvazku v kalendářním roce; přitom se počet skutečně odpracovaných dnů a dnů jim naroveň postavených vykazuje odděleně. U pracujících, kteří vykonávají zaměstnání zařazené do I. nebo II. pracovní kategorie, se do evidenčního listu zapisují údaje o době a trvání práce (údajem počtu dnů za kalendářní dobu skutečné práce) a druh činnosti podle názvosloví a pořadových čísel uvedených v resortních seznamech; přitom se zvlášť vyznačí výkon zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech.
(2) V evidenčních listech uvádí organizace druh vykonávané činnosti podle dosavadních předpisů. Je-li podle nových předpisů druh činnosti zařazen do výhodnější pracovní kategorie, uvede organizace údaje podle těchto nových předpisů za celou dřívější dobu v příslušné rubrice.
(1) Evidenční listy se předkládají prostřednictvím příslušného národního výboru, v jehož obvodu je útvar organizace, ve kterém je vedena evidence mezd (mzdová účtárna). Vede-li útvar organizace se sídlem ve Slovenské socialistické republice evidenční listy za její pracující, kteří mají pracoviště v České socialistické republice, odevzdá je národnímu výboru příslušnému pro tato pracoviště. Obdobně se postupuje, má-li útvar v České socialistické republice pracoviště ve Slovenské socialistické republice.
(2) Organizace je povinna předložit evidenční list do jednoho týdne po konečném vyúčtování výdělků
(3) Při úmrtí pracujícího a při zahájení řízení o přiznání dávky důchodového zabezpečení, nebo požádá-li o to orgán sociálního zabezpečení, předloží se evidenční list ihned.
(4) Zůstane-li pracující v zaměstnání i poté, co požádal o invalidní důchod, založí pro něj organizace nový evidenční list, na němž pokračuje v záznamech.
(1) Organizace (občan) má povinnost ohlásit, vstoupí-li k ní do zaměstnání poživatel jakéhokoliv důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění).
(2) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště pracujícího, jeho rodné číslo, den, kdy došlo ke vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, a výši předpokládaného hrubého výdělku. Jde-li o pracujícího, na jehož dítě pobírá jiný občan výchovné k důchodu, musí hlášení obsahovat též příjmení, jméno, osobní data, bydliště a rodné číslo občana, který pobírá výchovné. U poživatelky vdovského důchodu a poživatele důchodu za výsluhu let (částečného důchodu za výsluhu let) je organizace povinna hlásit vždy za 12 kalendářních měsíců výši dosaženého hrubého výdělku a výši vyplaceného nemocenského, a to odděleně.
(3) Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, musí hlášení obsahovat mimo údaje uvedené v předchozím odstavci též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu.
(4) Organizace (občan) má povinnost odeslat hlášení do 8 dnů po dni, kdy došlo k vstupu do zaměstnání, popřípadě kdy nastala jiná skutečnost zakládající ohlašovací povinnost, orgánu důchodového zabezpečení republiky nebo příslušnému národnímu výboru podle toho, který z těchto orgánů je příslušný rozhodovat o dávce. Hlášení týkající se poživatelů důchodů z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy je organizace povinna v uvedené lhůtě odeslat orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra a ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán přiznal důchod.
(5) Předložením evidenčního listu podle § 155 není splněna povinnost uložená organizaci (občanu) v předchozích odstavcích.
(1) Zdravotnická zařízení ústavní péče jsou povinna podávat hlášení o důchodcích přijatých do ústavní péče (propuštěných z ústavní péče), kterým byl důchod zvýšen pro bezmocnost (§ 47 odst. 1 zákona), pokud ústavní ošetřování potrvá (trvalo) déle než čtyři měsíce.
(2) Psychiatrické léčebny jsou povinny podávat hlášení o občanech přijatých do ústavní péče (propuštěných z ústavní péče) a požívajících jakoukoliv dávku z důchodového zabezpečení (pojištění) nebo zaopatřovací příspěvek, pokud ústavní ošetřování potrvá (trvalo) déle než tři měsíce.
(3) Hlášení musí obsahovat příjmení, jméno, osobní data a bydliště poživatele důchodu (zaopatřovacího příspěvku), jeho rodné číslo, den, kdy byl přijat do ústavního ošetřování nebo kdy byl propuštěn z ústavního ošetřování, a při přijetí do ústavní péče též údaje o občanech jím vyživovaných. Jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, musí hlášení obsahovat mimo uvedené údaje též číslo rozhodnutí o přiznání důchodu. Hlášení se podává na základě sdělení občanů přijatých do ústavní péče nebo jejich rodinných příslušníků.
(4) Hlášení nutno odeslat do 15 dnů před koncem čtvrtého měsíce ústavního ošetřování, jde-li o zdravotnická zařízení ústavní péče, a do 15 dnů před koncem třetího měsíce ústavního ošetřování, jde-li o psychiatrickou léčebnu; při propuštění z ústavního ošetřování se hlášení odesílá do 15 dnů ode dne propuštění. Hlášení se zasílá příslušnému orgánu důchodového zabezpečení republiky; jde-li o poživatele sociálního důchodu nebo zaopatřovacího příspěvku, zasílá se hlášení příslušnému národnímu výboru, v jehož obvodu má ošetřovaný bydliště a jde-li o poživatele důchodu z důchodového zabezpečení vojáků z povolání, příslušníků Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníků sborů nápravné výchovy, zasílá se hlášení orgánům federálních ministerstev národní obrany a vnitra, ministerstev vnitra a spravedlnosti republik, podle toho, který orgán přiznal důchod.
(1) Rozhodnutí národního výboru se nepovažuje za podklad rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, jestliže bylo vydáno ještě před podáním žádosti o takovou dávku; to platí též, bylo-li rozhodnutí národního výboru sice vydáno po uplatnění zákonného nároku na dávku důchodového zabezpečení, o kterém přísluší rozhodovat orgánu důchodového zabezpečení republiky, avšak řeší otázku, jejíž posouzení je dáno do volné úvahy národního výboru. Proti takovým rozhodnutím se proto lze odvolat k národnímu výboru vyššího stupně. Soud však přezkoumává zákonnost takto vydaných rozhodnutí národních výborů jen při rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o dávce.
(2) Rozhodnutí národního výboru, které je toliko podkladem pro rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o zákonném nároku na dávku důchodového zabezpečení, se vydá účastníku řízení písemně v rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení republiky o dávce.
Náhrada nutných výloh a ušlého výdělku v řízení o dávkách a službách sociálního zabezpečení náleží
(1) Občanům uvedeným v § 162 náleží náhrada jízdného při použití veřejných hromadných dopravních prostředků za cestu z místa bydliště do místa, kam jsou předvoláni, a zpět, je-li bydliště vzdáleno od tohoto místa více než dva kilometry.
(2) Při použití železnice se hradí jízdné za druhou vozovou třídu. Příplatek na rychlík na cestu do místa předvolání se hradí jen tehdy, jestliže oprávněný uplatňující nárok na náhradu jízdného by při použití jiného veřejného hromadného dopravního prostředku musel nastoupit cestu před šestou hodinou, aby se mohl včas dostavit k vyšetření nebo k jednání správní komise; za cestu zpět se hradí příplatek na rychlík obdobně jen tehdy, jestliže by se jinak cesta do místa bydliště prodloužila přes 24. hodinu.
(3) Má-li oprávněný možnost uplatnit nárok na slevu jízdného, náleží mu náhrada jen ve výši zlevněného jízdného; má-li možnost použít volné jízdenky, náhrada jízdného nenáleží.
(4) Náhrada jízdného při použití nájemního automobilu nebo povozu, jakož i náhrada jízdních výdajů při použití vlastního motorového vozidla se poskytne jen tehdy, uzná-li lékař se zřetelem na zdravotní stav vyšetřovaného nutnost takové dopravy. Výše náhrady se řídí sazbami stanovenými obecnými předpisy.54)
(5) Náhrada jízdních výdajů se poskytuje, jen jsou-li prokázány.
(1) Stravné a nocležné se poskytuje podle obecných předpisů o náhradě cestovních výdajů.55)
(2) Nocležné náleží, jestliže vyšetřovaný by se nemohl při použití veřejného hromadného dopravního prostředku vrátit do místa svého bydliště do 24. hodiny téhož dne, kdy skončilo vyšetření nebo jednání správní komise.
(3) Stravné a nocležné nenáleží za dobu pobytu v léčebném ústavu; rovněž nenáleží, je-li stravování a ubytování poskytnuto orgánem národního výboru bezplatně.
Jiné nutné výlohy, které měli občané v souvislosti s vyšetřením nebo s účastí na jednání správní komise, k nimž byli předvoláni (např. úschovné za vozík pro invalidy), se nahrazují v prokázané výši.
(1) Pracujícím, kteří se v řízení o dávkách nebo službách sociální péče na vyzvání podrobili vyšetření nebo se na vyzvání dostavili k jednání správní komise, náleží za dobu, za kterou jim ušel výdělek, jeho náhrada.
(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou pracujícímu náleží nemocenské nebo za kterou mu organizace poskytne náhradu mzdy (pracovní odměny).
(3) Náhrada ušlého výdělku náleží ve výši a za podmínek uvedených v předchozích odstavcích také průvodcům občanů, kteří se na vyzvání podrobili vyšetření nebo se dostavili k jednání správní komise, potvrdil-li lékař, že předvolaný se nemohl dostavit k vyšetření nebo k jednání správní komise bez průvodce.
(4) Nárok na náhradu ušlého výdělku je nutno uplatnit do 30 dnů po skončení vyšetření nebo jednání správní komise. Žádost o náhradu je třeba doložit potvrzením organizace obsahujícím údaje potřebné pro zjištění nároku na náhradu ušlého výdělku a jeho výše.
(5) Nárok na náhradu se uplatňuje u národního výboru, při němž je zřízena správní komise, jež působila v řízení o dávce (službě). Tento národní výbor rozhodne o náhradě a provede její výplatu.