Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení

§ 11

(1) Trvalo-li přerušení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie bez vážného důvodu déle než pět let, započítává se doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie před přerušením pro přiznání důchodu z I. (II.) pracovní kategorie, jen byl-li pracující do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii aspoň tři roky; to však neplatí, jestliže pracující získal celkem aspoň 10 let v zaměstnání uvedeném v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona v uranových dolech nebo jestliže se stal plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním.

(2) Došlo-li ke změně (skončení) zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie u pracujících, kteří

1. a) byli zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 10 roků při těžbě, průzkumu, úpravě a konečném zpracování uranové rudy nebo jiných radioaktivních surovin, nebo
2. b) vykonávali aspoň 15 roků zaměstnání uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) č. 2 zákona a byli z tohoto zaměstnání uvolněni (převedeni) z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až d) zákoníku práce, anebo
3. c) byli uvolněni (převedeni) ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie v souvislosti s racionalizačními nebo organizačními opatřeními uvedenými v § 2 písm. a) a získali ke dni uvolnění (převedení) aspoň 20 roků zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie,

považuje se změna (skončení) zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie za přerušení zaměstnání z vážných důvodů a předpokládá se, že vážný důvod, který vedl ke změně (skončení) zaměstnání, trvá až do vzniku nároku na důchod.

(3) Ochranná lhůta dvou roků (§ 13 odst. 3 zákona) od skončení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se prodlužuje o dobu, po kterou pracující požíval invalidní (částečný invalidní) důchod, důchod za výsluhu let nebo částečný důchod za výsluhu let; k době pobírání těchto důchodů se nepřihlíží ani při posuzování, zda přerušení zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie trvalo déle než pět let.

(4) Doba služby v ozbrojených silách zařazené do I. (II.) kategorie funkcí se hodnotí jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(5) Nebyl-li pracující zaměstnán v I. (II.) pracovní kategorii po celou dobu potřebnou pro získání výhod z této pracovní kategorie, započítává se doba zaměstnání v této pracovní kategorii jako doba zaměstnání v nejblíže nižší pracovní kategorii. To platí obdobně při započítávání dob zaměstnání I. pracovní kategorie s rozdílnými podmínkami nároku na důchod.

§ 12

(1) Doba studia žáka středního odborného učiliště připravovaného pro zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie se posuzuje jako doba zaměstnání této pracovní kategorie, jestliže se praktické vyučování pravidelně provádí na pracovištích nebo v provozech, kde se vykonává zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně i pro pracující, kteří se připravují k výkonu povolání zaškolením.⁶)

§ 13

(1) Poslancům národního výboru a členům orgánům lidové kontroly, u nichž se doba výkonu funkce považuje za zaměstnání (§ 54 a 57), a funkcionářům složek Revolučního odborového hnutí všech stupňů i ostatních složek Národní fronty uvolněným ze zaměstnání pro výkon funkce, kteří byli zaměstnáni v I. (II.) pracovní kategorii bezprostředně před počátkem výkonu této funkce, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, jestliže se funkcionáři po skončení výkonu funkce vrátili do zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, pokud úprava podle odstavce 2 není pro ně výhodnější; to platí též, jestliže v době výkonu funkce vznikl jim nebo pozůstalým po nich nárok na dávky důchodového zabezpečení.

(2) Členu závodního výboru základní organizace Revolučního odborového hnutí, členu odborové hnutí, členu odborové rady na stavbě a funkcionáři základní organizace Komunistické strany Československa nebo Socialistického svazu mládeže, který byl uvolněn pro výkon této funkce na závodě ze zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie, se započítává doba výkonu funkce jako doba zaměstnání I. (II.) pracovní kategorie.

(3) Doba zaměstnání pracovníků Odborového svazu pracovníků v hornictví a energetice, Odborového svazu pracovníků v kovoprůmyslu a Odborového svazu pracovníků ve stavebnictví a ve výrobě stavebních hmot, kteří byli před nastoupením zaměstnání ve svazu zaměstnáni v I. pracovní kategorii aspoň 20 roků a u nichž s výkonem nynějšího zaměstnání je spojena povinnost pravidelně navštěvovat pracoviště pod zemí v dolech, se započítává jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

(4) Doba výkonu funkcí uvedených v předchozích odstavcích se nezapočítává jako doba zaměstnání uvedeného v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 zákona; pracujícím, kteří vykonávali toto zaměstnání před výkonem funkce, se započítává při splnění podmínek stanovených v odstavcích 1 a 2 doba výkonu funkce jako doba zaměstnání uvedeného v § 12 odst. 1 písm. a) č. 2 zákona.

§ 14

Hrubý výdělek

(1) Hrubými výdělky jsou výdělky ze zaměstnání vykonávaného

1. a) v pracovním poměru:
   1. 1. hrubá mzda (příjem) dosažená v zaměstnání nebo v souvislosti s ním, jestliže podléhá dani ze mzdy; nezapočítává se však mzda, která je osvobozena od daně ze mzdy zákonem o dani ze mzdy;⁷) prémie, odměny⁵⁹) a podíly na hospodářských výsledcích se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny,
   2. 2. hrubá mzda (příjem), jestliže se z ní neprovádí srážka daně ze mzdy jen proto, že výdělek nedosahuje zdanitelné výše,
   3. 3. naturální požitky v hodnotě stanovené pro účely daně ze mzdy,⁸)
   4. 4. mzdové vyrovnání poskytované pracujícím uvolňovaným nebo převáděným v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními⁶⁰) nebo horníkům pracujícím v podzemí hlubinných dolů uvolněným nebo převedeným na jinou práci ze zdravotních důvodů⁶¹) a příspěvek na zapracování poskytovaný v náboru prováděném národními výbory,⁶²)
   5. 5. náhrada mzdy, pokud podléhá dani ze mzdy; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách ¹¹) ani náhrada za ztrátu na výdělku způsobenou pracovním úrazem; ¹²)
   6. 6. věrnostní přídavek horníků,⁶³) mzdy a odměny členů záchranných sborů při zásazích v báňských revírech, stabilizační odměny (věrnostní stabilizační odměny) poskytované pravidelně za nepřetržité trvání pracovního poměru podle obecně závazných právních předpisů a mzdy a odměny nevidomých občanů, jimž byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně,⁶⁴) i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny. Věrnostní přídavek horníků a stabilizační odměny (věrnostní stabilizační odměny) se započítávají v tom roce, v němž byly vyplaceny;

1. b) v poměru člena výrobního družstva:
   1. 1. výdělky obdobné výdělkům uvedeným pod písm. a),
   2. 2. doplňková odměna za práci; započítává se v tom roce, v němž byla vyplacena;

1. c) v poměru člena jednotného zemědělského družstva:
   1. 1. základní pracovní odměna, včetně příplatků a doplatků k této základní odměně,
   2. 2. prémie, výkonnostní a mimořádné odměny, vyplácené za výsledky pracovní činnosti člena jednotného zemědělského družstva a zahrnované do nákladů družstva,
   3. 3. odměny z rozdělení zisku, především podíly na hospodářských výsledcích, odměny vedoucích funkcionářů družstva, peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení, odměny při významných pracovních a životních výročích, stabilizační odměny podle zvláštních předpisů, prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace; peněžité odměny v rámci socialistického soutěžení a odměny při významných pracovních a životních výročích se však započítávají jen v rozsahu, v jakém se započítávají pracovníkům v pracovním poměru,¹³)

   příjmy uvedené pod č. 2 a odměny z rozdělení zisku (podíly na hospodářských výsledcích) se započítávají v tomto roce, v němž byly vyplaceny,

   1. 4. naturální požitky (odstavec 1 písm. a) č. 3),
   2. 5. náhrada pracovní odměny; za takovou náhradu se však nepovažuje náhrada ušlé pracovní odměny při výkonu služby v ozbrojených silách (§ 78 zákona) ani náhrada za ztrátu na výdělku způsobenou pracovním úrazem,¹⁴)
   3. 6. příspěvek na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení placený družstvem (§ 145a) a před 1. lednem 1980 část příspěvku placeného družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení v období od 1. ledna 1964 do 31. prosince 1967 ve výši 11,2 % a v období od 1. ledna 1968 do 31. prosince 1979 ve výši 12,5 % úhrnu příjmů člena jednotného zemědělského družstva uvedených pod č. 1 až 5. Pro účely stanovení nejvyšší procentní výměry důchodu se průměrný měsíční výdělek neomezený podle § 14 odst. 5 zákona snižuje o částku odpovídající jedné dvanáctině příspěvku na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení vypočteného z takového ročního příjmu, který odpovídá průměrnému měsíčnímu výdělku neomezenému podle § 14 odst. 5 zákona.

1. d) v poměru vojáka z povolání, příslušníka Sboru národní bezpečnosti a příslušníka sboru nápravné výchovy:
   1. 1. služební příjem a ostatní peněžní náležitosti vyplývající ze služebního poměru, pokud podléhají dani ze mzdy,¹⁵)
   2. 2. zvláštní peněžní náležitosti, pokud mají povahu stabilizačních odměn, i když jsou od daně ze mzdy osvobozeny.

(2) Hrubým výdělkem pracujícího, který vykonává souběžně dvě nebo více zaměstnání (§ 10 zákona), je součet hrubých výdělků ze všech zaměstnání.

(3) Hrubými výdělky, z nichž se zjišťuje průměrný měsíční výdělek účastníka odboje v případě uvedeném v § 52 zákona, jsou hrubé výdělky stejně kvalifikovaných zdravých pracujících v povolání, jež účastník odboje dříve vykonával, a to za posledních 10, popřípadě za posledních 5 kalendářních roků před vznikem nároku na důchod, nebo jde-li o starobní důchod, před rokem, v němž účastník odboje skončil zaměstnání (§ 14 odst. 3 zákona).

(4) Do hrubého výdělku pracujícího, který byl před vstupem nebo opětovným vstupem do zaměstnání důchodově pojištěn jako jednotlivě hospodařící rolník nebo jiná osoba samostatně hospodařící nebo spolupracující člen rodiny, se započítávají jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vyměřovací základy, podle nichž se stanovila výše pojistného, avšak jen bylo-li včas zaplaceno pojistné.

§ 15

(1) Do období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se zahrnují též doby, v nichž pracující neměl žádný výdělek. Do tohoto období se však nezahrnují

1. a) náhradní doby a doby, po které bylo zaměstnání z vážných důvodů (§ 13 zákona),
2. b) doba mateřské dovolené a další mateřské dovolené, i když pracující nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství,
3. c) doba ošetřování člena rodiny i po uplynutí období, po které se poskytuje podpora při ošetřování člena rodiny,
4. d) doba uvedená v § 2 písm. a); jestliže se pracující v této době zúčastnil výpomoci organizované národním výborem pro zemědělské špičkové, sezónní nebo podobné krátkodobé práce, přihlédne se při zjišťování průměrného měsíčního výdělku k této době a k dosaženému výdělku, jestliže to je pro pracujícího výhodnější,
5. e) doba, po kterou se muži poskytoval příspěvek podle zákona o mateřském příspěvku.

(2) Jestliže to je pro pracujícího výhodnější, nezahrnují se do období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek, doba soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 25) ani doba, po kterou byl poskytován vyrovnávací příspěvek pracující ženě po převedení na jinou práci pro těhotenství nebo mateřství; příjmy dosažené v těchto dobách se pak nezapočítávají do hrubého výdělku.

(3) Kryje-li se náhradní doba s dobou zaměstnání, hledí se k době zaměstnání a k příjmům v ní dosaženým, jestliže to je pro pracujícího výhodnější.

(4) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a nebyl v době požívání důchodu zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní (invalidní) důchod vždy z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.

(5) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku na důchod.

(6) Za období, z něhož se vypočítává průměrný měsíční výdělek pracujícího

1. - uvolněného nebo převedeného v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními,⁶⁰) nebo
2. - uvolněného nebo převedeného ze zaměstnání uvedeného v § 12 odst. 1 písm. a) č. 1 a 2 zákona pro trvalou nezpůsobilost k dosavadní práci ze zdravotních důvodů [§ 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce],

se určí na jeho žádost doba 10 (5) kalendářních roků před rokem, v němž došlo k uvolnění (převedení), jestliže to je pro něj výhodnější.

§ 16

Rok prvního vstupu do zaměstnání

Rok výstupu ze zaměstnání

(1) Jestliže rok prvního vstupu do zaměstnání (§ 10 zákona) spadá do období posledních 10 nebo 5 kalendářních roků, za které se vypočítává průměrný měsíční výdělek, vypočítává se tento výdělek i za dobu kratší 10 (5) roků z hrubých výdělků dosažených za kalendářní roky po roce prvního vstupu do zaměstnání. Jde-li o člena jednotného zemědělského družstva, je rokem jeho prvního vstupu do zaměstnání kalendářní rok, v němž počal pracovat v rozsahu stanoveném v § 10 odst. 4 větě první zákona.

(2) Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku se nehledí k době zaměstnání ani k výdělkům dosažených v kalendářním roce,

1. a) v němž pracující poprvé vstoupil do zaměstnání,
2. b) v němž vznikl pracujícímu nárok na důchod nebo v němž pracující skončil zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod (§ 14 odst. 2 a 3 zákona);

trvalo-li však zaměstnání po celý tento rok, hledí se i k výdělkům v něm dosaženým.

(3) Jestliže však kalendářní rok předcházející bezprostředně kalendářnímu roku, v němž vznikl nárok na důchod, je také rokem prvního vstupu do zaměstnání, vypočítá se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených za celou dobu zaměstnání; to platí též, jestliže nárok na důchod vznikne v kalendářním roce, který je současně rokem prvního vstupu do zaměstnání.

§ 17

Výchova dítěte

(1) Podmínka výchovy dítěte je splněna, jestliže žena pečuje nebo pečovala o dítě aspoň do skončení jeho povinné školní docházky.

(2) Podmínka výchovy dítěte je splněna též, jestliže žena nemohla dočasně osobně pečovat o dítě nebo dokončit jeho výchovu z vážných důvodů, zejména pro nemoc nebo proto, že dítě bylo delší dobu v ústavní péči nebo zemřelo.Podmínka výchovy není splněna, jestliže dítě zemřelo do šesti měsíců po narození nebo jestliže se žena ujala výchovy dítěte krátce před dosažením jeho zletilosti.

§ 18

Zvýšení nároku na starobní důchod při dalším zaměstnání

(1) Pro účely zvýšení nároku na starobní důchod se posuzuje zaměstnání, vykonávané v cizině po vzniku tohoto nároku, stejně jako zaměstnání v Československé socialistické republice, jen jestliže to vyplývá z mezistátní úmluvy nebo jde-li o pracovníky v zahraničí (§ 48), experty (§ 50) a občany uvedené v § 52.

(2) Nárok na plný starobní důchod se nezvyšuje za dobu dalšího zaměstnání, po kterou pracující zaměstnání nevykonával z důvodu pracovního volna bez náhrady mzdy (odměny, příjmu) nebo neomluvené nepřítomnosti v zaměstnání.

§ 19

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pokládá nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy potrvá déle než rok.

(2) Soustavné zaměstnání je zaměstnání vykonávané s určitou pravidelností a v takovém rozsahu, že dosažený výdělek tvoří stálý zdroj příjmu pracujícího; takovým zaměstnáním však není zaměstnání, které nezakládá nemocenské pojištění (zabezpečení v nemoci).

(3) Zaměstnání je zcela nepřiměřené dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání, jestliže je pracujícímu zcela cizí a odlehlé jeho dosavadnímu zaměstnání a není-li v něm dostatečně využito jeho dřívějších schopností, takže z hlediska společenských zájmů se nevyžaduje, aby pracující vykonával takové nepřiměřené zaměstnání. Dřívějšími schopnostmi pracujícího se rozumějí jak vrozené tělesné i duševní schopnosti, tak i dovednosti, vědomosti a zkušenosti získané před dlouhodobým zhoršením zdravotního stavu přípravou pro povolání v organizacích nebo studiem na školách všech stupňů, popřípadě déle trvajícím výkonem zaměstnání.