Vyhláška o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, 129/2012 Sb., vyhlášené znění

Příloha č. 3

k vyhlášce č. 129/2012 Sb.

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Přehled druhůČást I

Tabulka 1

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1
Český název	Latinský název
Bob polní	Vicia faba L. (partim)
Hrách polní (včetně pelušky)	Pisum sativum L. (partim)
Jestřabina východní	Galega orientalis Lam.
Jetel alexandrijský	Trifolium alexandrinum L.
Jetel luční	Trifolium pratense L.
Jetel nachový	Trifolium incarnatum L.
Jetel zvrácený (perský)	Trifolium resupinatum L.
Jetel plazivý	Trifolium repens L.
Jetel zvrhlý (švédský)	Trifolium hybridum L.
Lupina bílá	Lupinus albus L.
Lupina úzkolistá	Lupinus angustifolius L.
Lupina žlutá	Lupinus luteus L.
Pískavice řecké seno	Trigonella foenum-graecum L.
Štírovník růžkatý	Lotus corniculatus L.
Tolice dětelová	Medicago lupulina L.
Vičenec	Onobrychis viciifolia Scop.
Vikev huňatá	Vicia villosa Roth
Vikev panonská	Vicia pannonica Crantz
Vikev setá	Vicia sativa L.
Vojtěška proměnlivá	Medicago x varia T. Martyn
Vojtěška setá	Medicago sativa L.
Cizrna beraní¹	Cicer arietinum L.
Čičorka pestrá¹	Securigera varia (L.) Lassen
Čočka jedlá¹	Lens culinaris Medik.
Jetel prostřední¹	Trifolium medium L.
Komonice bílá¹	Melilotus albus Medik.
Štírovník jednoletý¹	Lotus ornithopodioides L.
Úročník bolhoj¹	Anthyllis vulneraria L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generacíČást II

Povolené kategorie a generaceOddíl 1

Tabulka 2.1

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1
Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM			Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C²	C 1	C 2	O
Bob polní	x	x	x	x		x	x
Hrách polní (včetně pelušky)	x	x	x	x		x	x
Jestřabina východní	x	x	x	x	x
Jetel alexandrijský	x	x	x	x	x
Jetel luční	x	x	x	x	x
Jetel nachový	x	x	x	x	x
Jetel zvrácený (perský)	x	x	x	x	x
Jetel plazivý	x	x	x	x	x
Jetel zvrhlý (švédský)	x	x	x	x	x
Lupina bílá	x	x	x	x		x	x
Lupina úzkolistá	x	x	x	x		x	x
Lupina žlutá	x	x	x	x		x	x
Pískavice řecké seno	x	x	x	x	x			x
Štírovník růžkatý	x	x	x	x	x
Tolice dětelová	x	x	x	x	x
Vičenec	x	x	x	x	x			x
Vikev huňatá	x	x	x	x		x	x
Vikev panonská	x	x	x	x		x	x	x
Vikev setá	x	x	x	x		x	x
Vojtěška proměnlivá	x	x	x	x	x
Vojtěška setá	x	x	x	x		x	x
Cizrna beraní	x	x	x	x		x	x
Čičorka pestrá	x	x	x	x	x
Čočka jedlá	x	x	x	x	x
Jetel prostřední	x	x	x	x	x
Komonice bílá	x	x	x	x	x
Štírovník jednoletý	x	x	x	x	x
Úročník bolhoj	x	x	x	x	x

2 - Označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

Přehled typů základního rozmnožovacího materiáluOddíl 2

Tabulka 2.2

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2
Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Požadavky na vlastnosti množitelských porostůČást III

Předplodiny, počet a termíny přehlídekOddíl 1

Luskoviny:

Tabulka 3.1a

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a
Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka v době	Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu ^3,4,5
SE, E	kvetení	dozrávání	3 roky
C	kvetení	dozrávání	3 roky

3 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m².

4 - Týká se i zeleninových variet luskovin.

5 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Jeteloviny:

Tabulka 3.1b

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b
Kategorie	Přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
Kategorie	Přehlídka ve fázi	Počet roků⁶	Předplodina⁷
SE, E, C	od kvetení do počátku zrání	3	jeteloviny

6 - V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

7 - Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostůOddíl 2

Pododdíl 1

Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Luskoviny:

Tabulka 3.2a

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a
Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů⁹pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie		Porosty pro výrobu osiva	Vzdálenost ¹⁰v m
bob	SE, E, C	1	určeného do množení o výměře
cizrna	SE, E, C	1	do 2 ha	200
čočka	SE, E, C	1	nad 2 ha	100
lupina - žlutá	SE, E, C	1
vikev - huňatá - setá - panonská	SE, E, C	1	určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře
			do 2 ha	100 ⁸
			nad 2 ha	50 ⁸
hrách (včetně pelušky)	SE, E, C	2	-	-
lupina- bílá- úzkolistá	SE, E, C	1	-	-

8 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

9 - Jiné odrůdy stejného druhu.

10 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 3

Jeteloviny:

Tabulka 3.2b

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b
Porosty, ze kterých bude vyrobeno osivo určené	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
			Vzdálenost ¹²
			porost do 2 ha	porost nad 2 ha
do dalšího množení	SE, E, C	1	200	100
pro výrobu pícnin nebo technické účely	SE, E, C	1	100¹¹	50 ¹¹

11 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

12 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostuOddíl 3

Pododdíl 1

Luskoviny:

Tabulka 3.3a

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a
Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostu		Nejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	jiných druhů luskovin	jiných odrůd a zřetelně odchylných typů a jiných forem¹³⁾v rámci druhu
bob	SE, E	1	10 ¹⁴	5
bob	C	10	20 ¹⁴	15
cizrna beraní	SE, E	1	10	-
cizrna beraní	C	10	20	-
čočka	SE, E	1	2	-
čočka	C	8	10	-
hrách polní (včetně pelušky)	SE, E	1	10 ¹⁶	5
hrách polní (včetně pelušky)	C	10	20 ¹⁶	15
lupina - bílá - žlutá - úzkolistá	SE, E	1	3	5 ¹⁵
lupina - bílá - žlutá - úzkolistá	C	10	10	15 ¹⁵
vikev - huňatá - setá - panonská	SE, E	1	3	5
vikev - huňatá - setá - panonská	C	10	10	15

13 - Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.

14 - U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m².

15 - U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.

16 - Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.

Pododdíl 2

Jeteloviny:

Tabulka 3.3b

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b
Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	Kategorie
Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	SE, E	C
jetel luční a vojtěška	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	10
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
ostatní jeteloviny	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	30
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
všechny jeteloviny	kokotice a záraza	nesmí se vyskytovat

Tabulka 3.3cPododdíl 3

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c
DRUH	Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné
čičorka pestrá	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová
jestřabina východní	-
jetel alexandrijský	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel luční	štírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá
jetel nachový	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel zvrácený (perský)	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel plazivý	štírovníky, jetel zvrhlý
jetel prostřední	jetel luční, jetel zvrhlý a štírovníky
jetel zvrhlý (švédský)	jetel plazivý a štírovníky
komonice bílá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá
pískavice řecké seno	-
štírovník jednoletý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
štírovník růžkatý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
tolice dětelová	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
úročník bolhoj	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová.
vičenec	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční
vojtěška setá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
vojtěška proměnlivá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční

Pododdíl 4

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:Část IV

1. V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.
2. Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.
3. Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.
4. Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

5. Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
	množitelský porost do 2 ha	množitelský porost nad 2 ha
Luskoviny a jeteloviny - nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	200 m	100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	100 m ¹⁷	50 m ¹⁷
Luskoviny a jeteloviny - hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	400 m	200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	200 m ¹⁷	100 m ¹⁷

17 - Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely“. Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno“.

6. Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.
7. Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.
8. Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

9. Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
Druh	SE, E	C 1	C 2
hrách polní (včetně pelušky), bob polní	99,7 % 20 rostlin na 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²	98,0 % 140 rostlin na 100 m²
sója	99,5 % 35 rostlin na 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²
Druh	SE, E	C
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

10. Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:
Druh	SE, E	C, C 1, C 2
luskoviny a jeteloviny	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

11. porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,
12. zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiáluČást V

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiáluOddíl 1

Tabulka 5.1

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1
Zkoušky
Druh	čistota osiva v %	příměs jiných rostlinných druhů	sítové třídění	Vlhkost	HTS / HMKS	klíčivost	jednoklíčkovost	konduktivita	Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %¹⁸	Biochemická zkouška životaschopnosti	Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy	mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy	elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy	stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou	zkoušky zdravotního stavu	zjišťování přítomnosti živočišných škůdců
Bob obecný	■	■		■	#	■									x	■
Hrách polní (včetně pelušky)	■	■		■	#	■		#					#		x	■
Jestřabina východní	■	■		■	#	■										■
Jetel luční, zvrhlý (švédský)	■	■		■	#	■			#							■
Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, zvrácený (perský)	■	■		■	#	■			#							■
Lupina bílá, úzkolistá, žlutá	■	■		■	#	■									x	■
Pískavice řecké seno	■	■		■	#	■										■
Štírovník jednoletý, růžkatý	■	■		■	#	■										■
Tolice dětelová	■	■		■	#	■										■
Vičenec ligrus	■	■		■	#	■										■
Vikev huňatá, panonská, setá	■	■		■	#	■										■
Vojtěška setá, proměnlivá	■	■		■	#	■										■
Cizrna beraní	■	■		■	#	■										■
Čičorka pestrá	■	■		■	#	■										■
Čočka jedlá	■	■		■	#	■										■
Komonice bílá	■	■		■	#	■										■
Úročník bolhoj	■	■		■	#	■										■

18 - Jen u polyploidních odrůd.

Vysvětlivky:

x zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
■ zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
# zkoušku lze provést na žádost dodavatele zkouška se zkouška
□ zkouška se neprovádí

Požadavky na vlastnosti osivaOddíl 2

Požadavky na vlastnosti osiva luskovinPododdíl 1

Tabulka 5.2a

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Požadavky na vlastnosti osiva Požadavky na vlastnosti osiva luskovin Tabulka 5.2a
Druh	Kategorie	Vlhkost nejvýše²⁶	Klíčivost		Čistota nejméně²⁵	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů								Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 10-14	Další požadavky
			klíčivost nejméně²⁷	tvrdá semena¹⁹		vztaženo na hmotnost základního vzorku			ve vzorku podle sloupce 15
						celkem	v množství dle sloupce 7		jednoho druhu	odlišné od sloupce 8 nebo 10
						celkem	jednoho druhu	komonice	jednoho druhu	komonice	oves hluchý,oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímořského	kokotice
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	ks	g	%
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16
bob polní	SE,E	16,0	80	5	98,0	0,3	-	-	20	0	0	2	0	1000	²²
bob polní	C	16,0	80	5	98,0	0,5	0,3	0,3	-	-	0	5	0	1000	²²
hrách polní (včetně pelušky)	SE,E	16,0	80	-	98,0	0,3	-	-	20	0	0	2	0	1000	²²
hrách polní (včetně pelušky)	C	16,0	80	-	98,0	0,5	0,3	0,3	-	-	0	5	0	1000	²²
lupina bílá, žlutá	SE,E	16,0	80	20	98,0	0,3	-	-	20	0	0	2	0	1000	^20,21 ²²
lupina bílá, žlutá	C	16,0	80	20	98,0	0,5 ²³	0,3 ²³	0,3	-	-	0	5	0	1000	^20,21 ²²
lupina úzkolistá	SE,E	16,0	75	20	98,0	0,3	-	-	20	0	0	2	0	1000	^20,21 ²²
lupina úzkolistá	C	16,0	75	20	98,0	0,5²³	0,3 ²³	0,3	-	-	0	5	0	1000	^20,21 ²²
vikev huňatá	SE,E	16,0	85	20	98,0	0,3	-	-	20	0	0	2	0	1000
vikev huňatá	C	16,0	85	20	98,0	1,0²³	0,5 ²³	0,3	-	-	0	5	0	1000
vikev setá	SE,E	16,0	85	20	98,0	0,3	-	-	20	0	0	2	0	1000
vikev setá	C	16,0	85	20	98,0	1,0²³	0,5 ²³	0,3	-	-	0	5	0	1000
vikev panonská	SE,E	16,0	85	20	98,0	0,3	-	-	20	0	0	2	0	1000
	C				98,0	1,0 ²³	0,5 ²³	0,3	-	-		5
	O				97,0	2,0 ²⁴	1,5 ²⁴	0,3	-	-		5
cizrna beraní	SE,E	16.0	80	20	99,0	-	-	-	20	-	0	-	0	1000
cizrna beraní	C	16.0	80	20	98,0	-	-	-	-	-	0	-	0	1000
čočka jedlá	SE,E	16,0	80	20	99,0	-	-	-	20	-	0	-	0	600
čočka jedlá	C	16,0	80	20	99,0	-	-	-	-	-	0	-	0	600

19 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství dle sloupce 5.

20 - Procentní podíl hořkých semen v jiných než hořkých odrůdách lupiny nesmí přesáhnout 1 % u kategorií SE, E a 2,5 % u kategorie C.

21 - Výskyt semen lupin jiné barvy nesmí přesáhnout u hořkých odrůd 2 %, u ostatních odrůd 1 %.

22 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

23 - Celkový výskyt semen druhů lupina bílá, lupina úzkolistá, lupina žlutá, hrách polní (včetně pelušky), bob polní, vikev panonská, vikev setá a vikev huňatá (vždy s vyloučením zkoušeného druhu) nepřesahující 0,5 % hmotnostních se nepovažuje za nečistotu.

24 - Výskyt nejvýše 6 hmotnostních % semen vikve huňaté nebo jiných příbuzných pěstovaných druhů se nepovažuje za nečistotu.

25 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

26 - Vlhkost nejvýše 18 % pro osivo určené k výsevu v roce sklizně, popřípadě v roce bezprostředně následujícím po roce sklizně.

27 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.

Požadavky na vlastnosti osiva jetelovinPododdíl 2

Tabulka 5.2b

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Požadavky na vlastnosti osiva Požadavky na vlastnosti osiva luskovin Tabulka 5.2a Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin Tabulka 5.2b
Druh	Kategorie	Vlhkost nejvýše	Klíčivost		Čistota nejméně³⁵	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů								Hmotnost vzorku pro zkouškudle sloupce 10-14
			Minimální klíčivost³⁶	Maximální podíl tvrdých semen²⁸		vztaženo na hmotnost základního vzorku			ve vzorku dle sloupce 15 počet semen
						celkem	v množství dle sloupce 7		jeden druh	odlišné od sloupce 8 nebo 10
							z toho			komonice	kokotice³⁰	oves hluchý,oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímořského
							jeden druh	komonice		komonice	kokotice³⁰	oves hluchý,oves jalový	šťovíky kromě menšího a přímořského
		%	%	%	%	%	%	%	ks	ks	ks	ks	ks	g
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15
jestřabina východní	SE,E	12,0	60	40	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	2	200
jestřabina východní	C	12,0	60	40	97,0	2,0	1,5	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	200
jetel alexandrijský	SE,E	12,0	80	20	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	3	60
jetel alexandrijský	C	12,0	80	20	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	60
jetel luční	SE,E	12,0	80	20	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	5	50
jetel luční	C	12,0	80	20	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	50
jetel nachový	SE,E	12,0	75	20	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	3	80
jetel nachový	C	12,0	75	20	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	80
jetel zvrácený (perský)	SE,E	12,0	80	20	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	3	20
jetel zvrácený (perský)	C	12,0	80	20	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	20
jetel plazivý	SE,E	12,0	80	40	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	5	20
jetel plazivý	C	12,0	80	40	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	20
jetel zvrhlý (švédský)	SE,E	12,0	80	20	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	3	20
jetel zvrhlý (švédský)	C	12,0	80	20	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	20
pískavice řecké seno	SE,E	12,0	80	-	95,0	0,3	-	-	20	0	0	0	2	450
	C					1,0	0,5	0,3	-	-			5
	O					2,0	1,5	0,3	-	-			5
štírovník růžkatý	SE,E	12,0	75	40	95,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0³²	0	3	30
štírovník růžkatý	C	12,0	75	40	95,0	1,8 ³¹	1,0 ⁴⁾	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	30
štírovník jednoletý	SE,E	12,0	75	40	95,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	3	30
štírovník jednoletý	C	12,0	75	40	95,0	1,8 ³¹	1,0 ³¹	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	30
tolice dětelová	SE,E	12,0	80	20	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	5	50
tolice dětelová	C	12,0	80	20	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	50
vičenec (nevyluštěný)	SE,E	12,0	75	20	95,0	0,3	-	-	20	0	0	0	2	600 400 ²⁹
	C					2,5	1,0	0,3	-	-			5
	O					3,5	2,0	0,3	-	-			5
vojtěška (setá a proměnlivá)	SE,E	12,0	80	40	97,0	0,3	-	-	20	0 ³⁴	0 ³²	0	3	50
vojtěška (setá a proměnlivá)	C	12,0	80	40	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	50
čičorka pestrá	SE,E	12,0	75	40	95,0	0,3	-	-	20	0	0 ³²	0	3	100
čičorka pestrá	C	12,0	75	40	95,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	100
jetel prostřední	SE,E	12,0	80	20	97,0	0,3	-	-	20	0	0 ³²	0	3	50
jetel prostřední	C	12,0	80	20	97,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	10	50
komonice bílá	SE,E	13,0	80	20	97,0	0,3	-	-	20	-	0 ³²	0	2	50
komonice bílá	C	13,0	80	20	97,0	1,5	1,0	-	-	-	0 ^{32, 33}	0	5	50
úročník bolhoj	SE,E	13,0	75	20	95,0	0,3	-	-	20	0	0 ³²	0	2	60
úročník bolhoj	C	13,0	75	20	95,0	1,5	1,0	0,3	-	-	0 ^{32, 33}	0	5	60

28 - Tvrdá semena se připočítávají ke klíčivým v maximálním množství podle sloupce 5.
29 - Osivo vyluštěné.
30 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
31 - Výskyt semen jetele lučního nepřesahující 1 % hmotnostní se nepovažuje za nečistotu.
32 - Hmotnost vzorku pro zjišťování počtu semen kokotic je dvojnásobek hmotnosti uvedené ve sloupci 15.
33 - Výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
34 - Výskyt jednoho semene komonic ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena komonic.
35 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
36 - Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklíčí po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila.
Vysvětlivky:
1. „ 0 “ nesmí se vyskytovat
2. „ - “ neposuzuje se

2.
1. a) čistota osiva jetelovin může klesnout až o 5% pod hodnotu uvedenou v normě, jsou-li příčinou čištěním neodstranitelné minerální příměsi.
2. b) v osivu vojtěšky se nesmí vyskytovat háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci (Kühn) Filipjev

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismůOddíl 3

Tabulka 5.3Pododdíl 1

Příloha č. 3 Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin Přehled druhů Tabulka 1 Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací Povolené kategorie a generace Tabulka 2.1 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu Tabulka 2.2 Požadavky na vlastnosti množitelských porostů Předplodiny, počet a termíny přehlídek Tabulka 3.1a Tabulka 3.1b Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Tabulka 3.2a Tabulka 3.2b Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu Tabulka 3.3a Tabulka 3.3b Tabulka 3.3c Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě: Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu Tabulka 5.1 Požadavky na vlastnosti osiva Požadavky na vlastnosti osiva luskovin Tabulka 5.2a Požadavky na vlastnosti osiva jetelovin Tabulka 5.2b Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů Tabulka 5.3
Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Normovaná hodnota³⁷	Hraniční hodnota³⁸
Bob obecný	Ascochyta fabae Speg.	SE, E	3 %	10 %
Bob obecný	Ascochyta fabae Speg.	C	7 %	15 %
Hrách polní (včetně pelušky)	Ascochyta spp.	SE, E	3 %	10 %
	Ascochyta spp.	C	7 %	15 %
	Fusarium spp.	SE, E, C	7 %	20 %
Lupina	Colletotrichum spp.	SE, E	0 %	-
Lupina	Colletotrichum spp.	C	2 %	-

37 - Je-li výskyt škodlivých organismů vyšší než normovaná hodnota, lze osivo uznat pouze pod podmínkou účinného namoření.

38 - Jestliže výskyt škodlivých organismů přesáhne hraniční hodnotu, nesmí být zkoušená partie použita jako osivo.

Pododdíl 2

Luskoviny nesmějí být napadeny následujícími škůdci:

Acanthoscelides obtectus Say
Bruchus affinis Frölich
Bruchus atomarius (Linnaerus)
Bruchus pisorum (Linnaerus)
Bruchus rufimanus Boheman

NávěskaČást VI

Oddíl 1

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2. označení „Pravidla a normy EU“
3. název druhu
4. název odrůdy
5. označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
6. generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7. číslo partie
8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
10. označení země výroby
11. číslo návěsky
12. název a adresa dodavatele
13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2. označení „Pravidla a normy EU“
3. název druhu
4. název odrůdy
5. kategorie, generace
6. u certifikovaného RM druhé generace a následných generací po základním RM počet generací po základním RM
7. číslo partie
8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“.
10. označení země výroby
11. číslo návěsky
12. název a adresa dodavatele
13. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska osiva luskovin nebo jetelovin kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2. označení „Pravidla a normy EU“
3. název druhu
4. u lupin údaj, zda se jedná o sladkou nebo hořkou lupinu
5. označení kategorie „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)“
6. měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)“
7. číslo partie
8. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9. označení oblasti výroby
10. číslo návěsky
11. název a adresa dodavatele
12. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
13. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1. označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2. nápis „Směs osiv pro ...“ (zamýšlené použití)
3. hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány
4. číslo partie
5. měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
6. hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7. číslo návěsky
8. název a adresa dodavatele
9. u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
10. případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11. případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu