Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona

§ 59

(1) České zboží, které bylo propuštěno do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, se považuje za propuštěné do režimu společného tranzitu, je-li přepravováno železniční společností se sídlem v tuzemsku prostřednictvím dopravního podniku na předávací list TR, který je celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu nebo tranzitním dokladem T1.

(2) S výjimkou případů uvedených v odstavci 1 se při zahájení tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku předkládají listy č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR celnímu úřadu odeslání.

(3) Do odstavce určeného pro celní záznamy listu č. 3A předávacího listu TR se uvádí celní statut deklarovaného zboží kódem T2, k němuž se připojuje otisk služebního razítka a podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu odeslání, nebo se žádný kód neuvádí. Není-li žádný kód uveden, má se za to, že se jedná o zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1.

(4) Jestliže se předávací list TR vztahuje současně na velký kontejner se zbožím, jehož celní statut se označuje kódem T1, a na velký kontejner se zbožím, jehož celní statut se označuje kódem T2, uvádí se do odstavce určeného pro celní záznamy listů č. 1, 2, 3A a 3B čísla kontejnerů s příslušným kódem T1 nebo T2.

(5) Budou-li spolu s předávacím listem TR použity Soupisy, uvádí se do odstavce určeného pro celní záznamy listů č. 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR sériová čísla Soupisů s příslušným kódem T1 nebo T2. Soupisy se vyhotovují samostatně pro zboží označené kódem T1 a samostatně pro zboží označené kódem T2.

(6) Po propuštění zboží do společného tranzitu se všechny listy předávacího listu TR vrací hlavnímu povinnému nebo osobě hlavním povinným pověřené.

§ 60

(1) Je-li ukončována tranzitní operace společného tranzitu v tuzemsku, předkládají se listy č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR celnímu úřadu určení.

(2) Není-li na listech č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které má celní statut Společenství.

(3) Budou-li při dopravě zboží z Evropských společenství do tuzemska spolu s předávacím listem TR použity Soupisy a u odkazů na Soupisy v odstavci určeném pro celní záznamy listů č. 1, 2 a 3A předávacího listu TR nebude označen celní statut zboží, má se za to, že kódem neoznačený Soupis se týká zboží, které má celní statut Společenství.

(4) Není-li na listu č. 3A předávacího listu TR označen kódem celní statut deklarovaného zboží, které je do tuzemska dopraveno z jiných smluvních stran než Evropských společenství, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství.

(5) Je-li do tuzemska dopraveno zboží z třetích států, má se za to, že se jedná o zboží, které nemá celní statut Společenství, není-li dodatečně prokázán opak.

(6) Celní úřad určení vrátí dopravnímu podniku listy č. 1 a 2 předávacího listu TR ihned poté, co je opatřil úředním záznamem, a list č. 3A si ponechá.

§ 61

K mezinárodnímu přepravnímu listu CIM nebo k předávacímu listu TR, které jsou celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu, mohou být podle potřeby přiloženy Ložné listy, jejichž počet bude uveden v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR. Ložný list, jehož způsob vyplnění a manipulace s ním jsou uvedeny v příloze č. 16 k této vyhlášce a který tvoří nedílnou součást celního prohlášení se stejnými právními účinky, musí obsahovat číslo železničního vagónu, jehož se předmětný mezinárodní přepravní list CIM týká, nebo číslo velkého kontejneru, v němž je zboží přepravováno. Byla-li přeprava zahájena na území smluvních stran a je-li přepravováno společně zboží, jehož celní statut je označen kódem „T1“ a zboží, jehož celní statut je označen kódem „T2“, je nutno pro každou tuto kategorii zboží použít samostatné Ložné listy. Při přepravě zboží ve velkých kontejnerech na podkladu předávacího listu TR je nutno použít samostatné Ložné listy pro každý kontejner, ve kterém se nachází zboží obou kategorií. Veškeré Ložné listy musí být opatřeny úředním záznamem železniční stanice odeslání.

§ 62

(1) Celní prohlášení na propuštění zboží, přepravovaného po železnici nebo ve velkých kontejnerech, do společného tranzitu může být rovněž podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovými deklaracemi nebo Ložnými listy. V těchto případech se při zahájení přepravy uvádí železniční společnost se sídlem v tuzemsku v příslušné části mezinárodního přepravního listu CIM nebo předávacího listu TR odkaz na Deklaraci, která je tranzitním dokladem. Odkaz bude obsahovat označení celního úřadu odeslání, datum propuštění zboží do společného tranzitu, evidenční číslo uvedené celním úřadem odeslání v tranzitním dokladu a označení celního statutu deklarovaného zboží kódem T1 nebo T2.

(2) Je-li celním prohlášením na propuštění zboží do společného tranzitu předávací list TR, uvede se do odstavce pro údaj o přílohách mezinárodního přepravního listu CIM, který je pouze přepravním dokladem, odkaz na předávací list TR poznámkou „Předávací list TR“ doplněnou sériovým číslem tohoto dokladu. Mezinárodní přepravní list CIM se v těchto případech zelenou nálepkou neoznačuje.

(3) V případech uvedených v odstavci 1 platí ustanovení § 47 a 49 nebo § 54 a 57. Bude-li doprava po železnici ve společném tranzitu ukončena v železniční stanici v tuzemsku, železniční společnost se sídlem v tuzemsku umožní pokračování tranzitní operace jiným druhem dopravy na celní doklad, uvedený v mezinárodním přepravním listu CIM nebo předávacím listu TR, poté, co ověřila, že je zajištěn celní dluh pro Českou republiku, a opatřila list č. 1 mezinárodního přepravního listu CIM nebo listy č. 1 a 2 předávacího listu TR úředním záznamem, ve kterém osvědčí, že tranzitní operace pokračuje a zboží se dále dopravuje s jedním nebo několika tranzitními doklady. Není-li pro Českou republiku zajištěn celní dluh, železniční společnost se sídlem v tuzemsku neumožní pokračování tranzitní operace a o této skutečnosti bezodkladně uvědomí místně příslušný celní úřad.

(4) Převezme-li železniční společnost se sídlem v tuzemsku k dopravě po železnici zboží, které bylo jednou nebo několika Deklaracemi propuštěno do společného tranzitu a je přepravováno v kombinované dopravě silnice - železnice - silnice, odpovídají železniční společnosti za úhradu celního dluhu, který vznikne porušením celních předpisů při dopravě po železnici, za předpokladu, že celní dluh nebyl zajištěn nebo je u hlavního povinného nebo ručitele nedobytný.

§ 63

(1) Při letecké dopravě může být podáno celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu na tiskopisu leteckého manifestu, jehož obsah odpovídá dodatku 3 přílohy 9 Dohody o mezinárodní civilní letecké dopravě¹⁹) (dále jen „letecký manifest“).

(2) Vyplněný letecký manifest, který obsahuje název letecké společnosti přepravující zboží, číslo letu, datum letu a letiště nakládky nebo vykládky zboží, je ověřen leteckou společností uvedením data, podpisu oprávněné osoby a případně otisku razítka, a který je označen kódem T1 nebo T2, lze přijmout jako celní prohlášení na propuštění zboží do společného tranzitu. Ke každé zásilce se v leteckém manifestu uvede číslo leteckého nákladního listu, počet nákladových kusů, označení zboží nebo v případě hromadných zásilek údaj „consolidated“, který lze uvést i ve zkrácené formě, a hrubou hmotnost. Letecké manifesty se samostatně vyhotovují pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T1, a samostatně pro zboží, jehož celní statut se označuje kódem T2.

(3) Letecká společnost, která bude přepravovat zboží ve smyslu ustanovení odstavců 1 a 2, se pro tyto operace stává hlavním povinným.

(4) Hlavní povinný předkládá letecké manifesty ve dvou vyhotoveních celnímu úřadu odeslání, který je opatří úředním záznamem a jedno vyhotovení si ponechá. Při provádění celního dohledu může celní úřad odeslání požadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu.

(5) Hlavní povinný předkládá letecký manifest opatřený úředním záznamem celního úřadu odeslání celnímu úřadu určení a oznamuje název letiště nakládky. Celní úřad určení může od oznamování letiště nakládky upustit, není-li o tomto letišti vzhledem k trasám letů pochyb. Při provádění celního dohledu může celní úřad určení vyžadovat předložení všech leteckých nákladních listů k zásilkám uvedeným na leteckém manifestu a dále všech manifestů, které se týkají vykládaného zboží.

(6) Hlavní povinný zpracovává a předává celnímu úřadu určení seznam leteckých manifestů, které mu v průběhu předchozího měsíce předal k ukončení společného tranzitu. V tomto seznamu, který celní úřad určení potvrzuje a měsíčně zasílá celnímu úřadu odeslání, se ke každému leteckému manifestu uvádí jeho číslo, název letecké společnosti, číslo letu a datum letu. Při zjištění nesrovnalostí v leteckých manifestech uvedených v seznamu informuje celní úřad určení celní úřad odeslání.

(7) Leteckým společnostem, které mají sídlo nebo stálé zastoupení v tuzemsku, používají k výměně informací mezi letišti nakládky a vykládky zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací a splňují podmínky uvedené v odstavci 10, může být postup stanovený v odstavcích 1 až 6 na jejich žádost zjednodušen. České celní orgány budou o podání žádosti informovat celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí letiště nakládky a vykládky, která jsou navzájem propojena systémy pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.

(8) Zjednodušený postup dle odstavce 7 se povolí leteckým společnostem, které

1. a) provozují značný počet leteckých linek mezi státy smluvních stran,
2. b) často odesílají a přijímají letecké zásilky,
3. c) vedou evidenci, která umožní celním orgánům provádět na letištích nakládky i vykládky účinné kontroly,
4. d) nebyly pravomocně postiženy za závažné nebo opakované porušení celních nebo daňových předpisů,
5. e) umožní celním orgánům přístup ke svým evidencím týkajícím se společného tranzitu,
6. f) souhlasí s tím, že budou v plné míře odpovědné vůči celním orgánům za plnění svých povinností a že s nimi budou spolupracovat při řešení případných nesrovnalostí a porušení předpisů,
7. g) povedou evidenci celního statutu všech zásilek ve svých obchodních záznamech,
8. h) budou uvádět u každé položky leteckého manifestu příslušný celní statut kódem T1, T2 nebo C, který je ekvivalentní kódu T2L,
9. i) budou odpovídat za identifikaci a oznámení všech odchylek zjištěných na letišti vykládky celnímu úřadu určení,
10. j) budou zjištěné odchylky a nesrovnalosti řešit na základě postupů dohodnutých mezi leteckou společností a celními orgány na letišti nakládky a letišti vykládky.

§ 64

Je-li celní prohlášení na propuštění zásilek přepravovaných leteckou dopravou do společného tranzitu podáno na tiskopisu Deklarace případně doplněném Doplňkovými deklaracemi nebo Ložnými listy, ustanovení § 63 se nepoužijí.

§ 65

Tranzit při dopravě zboží potrubím nebo vedením

(1) Zboží dopravované potrubím se v tuzemsku považuje za navržené na propuštění do společného tranzitu a za propuštěné

1. a) přivedením do tuzemska z území nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá,
2. b) zavedením do potrubí v tuzemsku za účelem jeho následného dopravení na nebo přes území smluvní strany, která společný tranzit používá, nebo
3. c) přivedením do tuzemska z území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, za účelem jeho následného dopravení na území smluvní strany, která společný tranzit používá.

(2) Hlavním povinným se při dopravě zboží potrubím stává provozovatel tohoto zařízení, který má sídlo na území členského státu,

1. a) kde doprava ve společném tranzitu započala, nebo
2. b) přes jehož území vstupuje zboží na území smluvních stran a doprava dále pokračuje ve společném tranzitu.

(3) Provozovatel potrubí se sídlem v tuzemsku se pro účely plnění podmínek uvedených v § 140 odst. 2 zákona považuje za dopravce zboží.

(4) Společný tranzit při dopravě zboží potrubím se považuje za ukončený

1. a) zapsáním zboží do účetních dokladů příjemce v tuzemsku a jeho dodáním do zařízení nebo rozvodných sítí užívaných tímto příjemcem, nebo
2. b) při dopravě zboží do smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, vstupem zboží na území této smluvní strany.

(5) Dopravuje-li se zboží potrubím ve společném tranzitu mezi dvěma smluvními stranami přes území smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, je společný tranzit během přepravy přes její území přerušený.

(6) Dopravuje-li se zboží potrubím ze smluvní strany, která společný tranzit nepoužívá, začíná společný tranzit vstupem zboží na území následující smluvní strany, která společný tranzit používá.

(7) Kontrolu společného tranzitu provádějí celní orgány podle záznamů a obchodních dokladů provozovatele potrubí, které provozovatel vede a které na žádost předkládá celním orgánům.

(8) Není-li doprava zboží potrubím uskutečněna ve společném tranzitu nebo je-li zboží dopravováno vedením, použijí se ustanovení odstavců 1 až 7 pro národní tranzit přiměřeně.

§ 66

Poštovní styk

(1) Zboží dovážené v poštovním styku se považuje za navržené na propuštění do volného oběhu

1. a) v okamžiku vstupu do tuzemska, jedná-li se o poštovní zásilky obsahující pouze
   1. 1. osobní sdělení,
   2. 2. písemnosti pořízené hmatovým písmem, štočky se slepeckými značkami a zvukové záznamy a zvláštní papíry pro potřebu nevidomých (slepecké zásilky),
   3. 3. tiskoviny nepodléhající dovoznímu clu a daním nebo osvobozené od dovozního cla a daní.

1. b) v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží dovážené v poštovních zásilkách, které není uvedeno v písmenu a), a zásilky jsou opatřeny celním prohlášením o obsahu.²⁰)

(2) Zboží vyvážené v poštovním styku se považuje za navržené do režimu vývozu

1. a) v okamžiku podání k poštovní přepravě do zahraničí, jedná-li se o zboží nepodléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům, vyvážené v poštovních zásilkách opatřených nebo neopatřených celním prohlášením o obsahu,²⁰)
2. b) v okamžiku dodání celnímu úřadu, jedná-li se o zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům vyvážené v poštovních zásilkách, opatřených celním prohlášením o obsahu.²⁰)

(3) V případech uvedených v odstavci 1 je dlužníkem adresát zásilky a v případech uvedených v odstavci 2 odesilatel zásilky.

(4) Jsou-li celnímu úřadu dodány poštovní zásilky neopatřené celním prohlášením o obsahu²⁰) nebo je-li toto prohlášení neúplné, stanoví celní úřad deklarantovi formu, v níž je třeba celní prohlášení podat nebo je doplnit.

§ 67

Ustanovení § 66 odst. 1 až 3 se nepoužije, jestliže

1. a) celková celní hodnota zboží, které má obchodní charakter, dováženého v poštovních zásilkách je vyšší než 30 000 Kč, nebo jedná-li se o opakované zásilky nebo jde o dílčí zásilku od téhož odesilatele témuž příjemci,
2. b) celní prohlášení bylo podáno písemně, ústně nebo prostředky výpočetní techniky,
3. c) se na poštovní zásilky vztahuje ustanovení § 83 nebo § 84.

§ 68

(1) Za písemné celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu se považuje také písemné celní prohlášení podané podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.²¹)

(2) Přepravuje-li se zboží na podkladě karnetu TIR (Transport international routier), může hlavní povinný prohlásit statut deklarovaného českého zboží tím, že uvede do sloupce určeného pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu před jeho předložením celnímu úřadu k ověření označení „české“ a připojí svůj podpis. Na listech karnetu, na nichž je uvedeno označení „české“, ověří toto označení pověřený zaměstnanec celního úřadu odeslání otiskem služebního razítka a svým podpisem.

(3) Vztahuje-li se karnet TIR na české i zahraniční zboží, uvede hlavní povinný každou kategorii zboží samostatně a označení „české“ umístí tak, aby bylo zřejmé, že se vztahuje pouze na české zboží.

§ 69

(1) Zboží přepravované v tuzemsku na podkladě karnetů TIR a ATA (Admission temporaire/Temporary admission) je považováno za zahraniční zboží, není-li prokázáno, že jde o české zboží.

(2) Skutečnost, že jde o české zboží, může hlavní povinný prokázat

1. a) údajem ve sloupci určeném pro popis zboží na všech příslušných listech použitého karnetu,
2. b) celním prohlášením, na jehož podkladě bylo předmětné zboží propuštěno do režimu vývozu.

§ 70

(1) Je-li při tranzitní operaci prováděné na podkladu karnetu TIR nebo karnetu ATA nebo v souvislosti s těmito operacemi zjištěno, že došlo k porušení celních předpisů nebo k závadě, oznámí to celní úřad držiteli karnetu a ručiteli ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.²²)

(2) Důkaz o řádném uskutečnění tranzitní operace provedené na podkladu karnetu TIR nebo ATA předloží hlavní povinný celnímu úřadu odeslání ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou.²³) Takovým důkazem je zejména doklad potvrzený celními orgány, prokazující, že předmětné zboží bylo dodáno celnímu úřadu určení v tuzemsku, nebo doklad osvědčující dodání zboží, vystavený v zahraničí celními orgány nebo jiným státním orgánem, pokud uvedené doklady obsahují údaje umožňující ztotožnění předmětného zboží.

§ 71

Vznikl-li celní dluh proto, že zboží propuštěné na podkladě karnetu ATA nebylo vyvezeno zpět nebo s ním bylo nakládáno v rozporu s celními předpisy nebo nebyly dodrženy podmínky stanovené celním úřadem, oznámí celní úřad tuto skutečnost ručiteli nejpozději do tří měsíců od uplynutí platnosti karnetu. V oznámení celní úřad uvede výši celního dluhu.

§ 72

(1) Clo, daně a poplatky, jejichž výše se rovná výši celního dluhu uvedenému v § 71, vyměří celní úřad na tiskopisu Celní výměr, jehož vzor je uveden v příloze č. 26 k této vyhlášce, a podle pokynů v něm uvedených. Celní úřad zašle celní výměr po uplynutí lhůty 6 měsíců po doručení oznámení; na žádost ručitele může celní úřad zaslat celní výměr po uplynutí lhůty 3 měsíců po doručení oznámení.

(2) Celní výměr se vyhotovuje ve dvou výtiscích. Originál je určen ručiteli, kopii si ponechává celní úřad, který oznámení vyhotovil.

§ 73

Karnet ATA lze pro dočasný vývoz zboží použít tehdy, jestliže karnet ATA

1. a) je vydán v tuzemsku a potvrzen tuzemským ručitelem, který je součástí mezinárodního záručního systému,
2. b) se týká pouze českého zboží,
   1. 1. při jehož vývozu z tuzemska nebylo provedeno řízení na vyplacení náhrad nebo jiných částek vyplácených na základě zemědělské politiky při vývozu,
   2. 2. při jehož vývozu z tuzemska nevznikl na základě zemědělské politiky žádný finanční nárok či prospěch podmíněný povinností toto zboží vyvézt,
   3. 3. při jehož vývozu nebo v souvislosti s vývozem nebyla nebo nebude předložena žádost o vyplacení jakékoliv náhrady vyplývající z vývozu tohoto zboží,

1. c) je doložen přepravními doklady, požaduje-li je celní úřad,
2. d) je vystaven na zboží, které má být dovezeno zpět.

§ 74

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží k dočasnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 75

(1) Bylo-li české zboží dočasně vyvezeno na podkladě karnetu ATA podle § 73, může být toto zboží na základě tohoto dokladu propuštěno do volného oběhu.

(2) Má-li být dočasný vývoz původně českého zboží ukončen propuštěním zboží do volného oběhu jiným celním úřadem než celním úřadem vstupním, k přepravě předmětného zboží od vstupního celního úřadu k celnímu úřadu, kde celní řízení bude provedeno, se neprovádí žádné další řízení.

(3) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ve zpětném dovozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 76

(1) Nemá-li být zboží, které vystoupilo do zahraničí na podkladě karnetu ATA, dovezeno zpět do tuzemska, předkládá deklarant dodatečně celnímu úřadu celní prohlášení na propuštění tohoto zboží do režimu vývozu na tiskopisu Deklarace, které obsahuje údaje uvedené v příloze č. 16 k této vyhlášce.

(2) Celní úřad, kterému byl předložen předmětný karnet ATA, potvrdí Deklaraci do režimu vývozu a současně zruší údaje o zpětném dovozu v kmenovém listu pro zpětný dovoz a v útržkovém listu pro zpětný dovoz karnetu ATA.

§ 77

(1) Předložení karnetu ATA za účelem propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla se považuje za podání žádosti o povolení režimu; přijetí karnetu ATA (dovozního listu) se považuje za vydání povolení k použití uvedeného režimu.

(2) Do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla podle odstavce 1 lze propustit zboží pouze v případech uvedených v příloze č. 28 k této vyhlášce.

(3) Karnet ATA celní úřad přijme pouze tehdy, je-li

1. a) vydán v zemi, která je
   1. 1. smluvní stranou Úmluvy ATA, nebo
   2. 2. smluvní stranou Istanbulské Úmluvy přijetím Doporučení Rady pro celní spolupráci dne 25. června 1992, týkající se karnetu ATA pro režim dočasného použití v rámci lhůt a za podmínek uvedených v tomto Doporučení, které potvrdilo a ručí za ně sdružení, které tvoří součást mezinárodního záručního systému,

1. b) v příslušném odstavci na první stránce potvrzen celním úřadem,
2. c) v tuzemsku platný.

§ 78

(1) Nemůže-li vstupní celní úřad kontrolovat plnění všech podmínek, jimiž je použití režimu dočasného použití podmíněno, lze uskutečnit přepravu předmětného zboží k vnitrozemskému celnímu úřadu v národním tranzitu na podkladě karnetu ATA jako celního prohlášení (§ 80 a 81).

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 79

Zpětný vývoz s použitím karnetu ATA

(1) Při ukončení režimu dočasného použití předloží hlavní povinný karnet ATA před zpětným vývozem zboží celnímu úřadu, který zboží do tohoto režimu propustil, nebo kterémukoliv vnitrozemskému celnímu úřadu.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propuštění zboží ke zpětnému vývozu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 80

(1) Karnet ATA může být předložen jako celní prohlášení na propuštění zboží do národního tranzitu, obsahuje-li nejméně jeden pár dosud nepoužitých tranzitních listů.

(2) Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro propouštění zboží do režimu národního tranzitu je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 81

Způsob uvádění údajů v karnetu ATA pro ukončení národního tranzitu ke zpětnému vývozu nebo k jeho dodání je uveden v příloze č. 27 k této vyhlášce.

§ 82

Prodloužení platnosti karnetu ATA

(1) Je-li zřejmé, že režim dočasného použití s úplným osvobozením od dovozního cla může přesáhnout lhůtu platnosti karnetu ATA, protože držitel nemůže zboží vyvézt zpět, může záruční sdružení, které tento karnet ATA vydalo, vydat následný karnet ATA. Původní karnet se vrátí vydávajícímu sdružení.

(2) Následný karnet ATA se předkládá celnímu úřadu, v jehož územním obvodu se zboží nachází, který

1. a) v původním karnetu ATA potvrdí útržkový list pro zpětný vývoz a neprodleně jej zašle celnímu úřadu, který zboží propustil do režimu dočasného použití,
2. b) přijme následný karnet ATA a ponechá si dovozní útržkový list poté, co v něm uvede konečnou lhůtu, která byla uvedena v původním karnetu ATA, a případné prodloužení a číslo původního karnetu ATA.

(3) Za vydaný následný karnet ATA odpovídá vydávající sdružení. Jestliže uplynula doba platnosti karnetu ATA, i když držitel karnetu ATA nemůže zboží zpětně vyvézt a vydávající sdružení odmítá vydat následný karnet ATA, celní úřad vyžaduje provedení úkonů uvedených v § 34 až 44 a § 79.