Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 69

Ceny služeb a oprav

(1) Ceny služeb a oprav se tvoří

1. a) včetně dodávky potřebných surovin, materiálů a polotovarů,
2. b) nebo jako cena práce bez částky za dodávku potřebných surovin, materiálů a výrobků, které se ke stanoveným cenám práce připočítávají samostatně; samostatnou položkou ceny mohou být některé z ostatních přímých nákladů, např. cestovné a diety při pracích prováděných mimo sídlo provozovny.

(2) Jednicí, za niž se cena tvoří, může být

1. a) přesně vymezený rozsah prací,
2. b) jednotka času (např. hodinová sazba),
3. c) paušální sazba za průměrný soubor prací obvykle se vyskytujících (např. cena za běžnou opravu nebo opravu prováděnou výměnným způsobem).

(3) Za odchylky od kvalitativních nebo dodacích podmínek se u služeb považuje i odstupňování provozoven podle cenových tříd a plnění služeb ve zkrácených lhůtách. Podmínkou pro uplatňování přirážek za tyto odchylky je poskytování služeb v obvyklých lhůtách za nezvýšenou cenu tak, aby odběratel měl možnost výběru. Maximální délka dodací lhůty platné pro nezvýšenou cenu musí být stanovena příslušným národním výborem nebo příslušným ústředním orgánem.

(4) Cena stanovená na přesně vymezený rozsah prací může být dodatečně změněna jen za podmínky, že odběratel souhlasí se změnou rozsahu nebo doby práce.

(5) Při přejímce objednávek na provedení služeb a oprav je nutno v případech, kdy předem není s dostatečnou spolehlivostí vyjasněn jejich závazný rozsah, sjednat s odběratelem předběžnou cenu.²²)

(6) Jestliže dodávající organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 % nebo o jinou výši stanovenou příslušným cenovým orgánem, je povinna projednat s odběratelskou organizací změnu předběžné ceny.

(7) Neprojedná-li dodavatelská organizace změnu předběžné ceny podle odstavce 6, má právo požadovat úhradu plného rozdílu mezi předběžnou a konečnou cenou, jen pokud s tím odběratelská organizace dodatečně výslovně souhlasí. V případech, kdy překročení předběžné ceny o více než stanovený limit není dodatečně schváleno odběratelskou organizací, je platnou cenou předběžná cena zvýšená o 10 %.

(8) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem nebo mezi občany se řeší podle občanského zákoníku.²³)

§ 70

Náhradní díly

(1) Náhradními díly z hlediska tvorby cen jsou výrobky, které jsou podle jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků označeny jako díly (náhradní díly) a jiné výrobky stanovené příslušným cenovým úřadem, pokud jsou tyto díly a jiné výrobky dodávány pro náhradní potřebu.

(2) Ceny náhradních dílů vyráběných dodavatelem, který současně vyrábí výrobek, k němuž jsou určeny, pokud již nebyly stanoveny podle odstavce 3, se tvoří z dílčích kalkulací jednotlivých dílů, sestavených z operativní kalkulace výrobku, k němuž jsou určeny; zisk se započítává podle procentní sazby stanovené příslušným cenovým úřadem; není-li stanovena, započítává se ve dvojnásobné procentní výši zisku obsaženého v operativní kalkulaci příslušného výrobku, minimálně ve výši 25 %, nejvýše však 75 % ze zpracovacích nákladů.

(3) Ceny náhradních dílů vyráběných dodavatelem, který nevyrábí výrobek, k němuž jsou určeny, pokud již nebyly stanoveny podle odstavce 2, se tvoří individuální kalkulací.

(4) Jestliže po ukončení výroby výrobku nebo při rozšíření, popřípadě převodu výroby náhradních dílů do jiných podniků, nestačí zvýšený zisk započtený do cen náhradních dílů podle odstavce 2 k úhradě vyšších nákladů výroby, může dodavatel navrhnout změnu cen doloženou náležitostmi podle § 84.

(5) Ceny náhradních dílů k výrobkům, pro které dodavatel již není povinen zabezpečovat výrobu náhradních dílů, a ceny náhradních dílů dodávaných ve zkrácených lhůtách pro havarijní opravy nestandardních strojů a zařízení se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem. Stejně se tvoří ceny renovovaných náhradních dílů s tím, že cena renovovaného náhradního dílu nesmí přesáhnout 80 % ceny nového náhradního dílu.

(6) Příslušné cenové úřady stanoví, v kterých případech

1. a) je nutno tvořit ceny nových náhradních dílů cenovým porovnáním,
2. b) mohou dodavatelé používat dvojích cen (nižších cen pro díly ke kompletaci výrobku vyráběného jinou organizací a vyšších cen pro dodávky náhradních dílů).

§ 71

Výzkumné a vývojové práce

(1) Pro výzkumné a vývojové úkoly uvedené v plánech rozvoje vědy a techniky, s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, a pro ostatní výzkumné a vývojové práce prováděné socialistickými organizacemi (dále jen „výzkumné a vývojové práce“) se stanoví předběžné ceny

1. a) před rozhodnutím o zařazení úkolu do státního nebo resortního plánu rozvoje vědy a techniky,
2. b) před uzavřením hospodářské smlouvy v ostatních případech.

(2) Předběžná cena podle odstavce 1 se tvoří individuální kalkulací, která se sestavuje

1. a) na základě dostupných podkladů a odborného odhadu jednotlivých nákladů v členění podle oborového kalkulačního vzorce platného pro kalkulaci cen výzkumných a vývojových prací,
2. b) propočtem na základě hodinových zúčtovacích sazeb a předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek a poddodávek, nejsou-li už v sazbách zahrnuty.

(3) Do kalkulace podle odstavce 2 se zahrnuje zisk maximálně ve výši

1. a) 25 % ze zpracovacích nákladů u hospodářských organizací,
2. b) 15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací.

Výše zisku podle písmena a) a b) může být snížena dohodou dodavatele (řešitele) a zadavatele.

(4) Jestliže byla v předchozím roce používána k tvorbě cen výzkumných a vývojových prací u organizací uvedených v odstavci 3 nižší sazba zisku, započítává se do ceny tato nižší sazba.

(5) Ustanovení odstavce 3 a 4 platí i pro hodinové zúčtovací sazby.

(6) Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů²⁴) se do kalkulace podle odstavce 2 nezahrnují.

(7) Předběžná cena se nestanoví u výzkumných a vývojových prací s cenou do 25 tis. Kčs, jestliže cenu lze určit s dostatečnou přesností a dohodne-li se tak dodavatel (řešitel) se zadavatelem.

§ 72

(1) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již řešené části výzkumné a vývojové práce a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část prací

1. a) před začátkem ucelené etapy výzkumné a vývojové práce nebo k začátku roku; případné zvýšení předběžné ceny je nutno projednat způsobem, jakým se stanoví předběžná cena,
2. b) při věcné změně vývojové a výzkumné práce, jíž se mění náklady o více než 3 %.

(2) Jestliže cena je vyšší než 1 mil. Kčs, je povinen dodavatel výzkumné a vývojové práce do dvou měsíců po jejím ukončení ověřit výši ceny, a to

1. a) výslednou kalkulací, která se sestavuje v položkách přímých nákladů podle účetnictví nebo podle operativní evidence a v položkách nepřímých nákladů a zisku podle sazeb platných v době stanovení předběžné ceny,
2. b) skutečným počtem odpracovaných hodin a skutečnými náklady na přímý materiál, kooperované dodávky a poddodávky nezahrnuté do hodinových zúčtovacích sazeb podle účetnictví nebo podle operativní evidence, jestliže cena byla tvořena pomocí hodinových zúčtovacích sazeb.

(3) Je-li ověřená cena podle odstavce 2

1. a) nižší o více než 5 % než cena podle odstavce 1, snižuje se o částku přesahující 5 % ceny; u výzkumných a vývojových prací, financovaných ze státního rozpočtu, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu,
2. b) vyšší než cena podle odstavce 1, nezvyšuje se.

(4) Je-li výzkumná a vývojová práce zastavena před vyřešením úkolu bez viny řešitele, kalkulují se skutečně vynaložené náklady a zisk podle § 71 odst. 3 a 4.

§ 73

(1) Jestliže výsledky výzkumných a vývojových prací potvrzené závěrečnou oponenturou významně přesahují předpoklady uvažované ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo v hospodářské smlouvě, nebo jsou práce na žádost zadavatele ukončeny v kratší lhůtě, může orgán nebo organizace, která cenu stanovila, zvýšit po dohodě se zadavatelem cenu podle skutečně dosažených výsledků až o 10 %.

(2) Neodpovídají-li výsledky výzkumných a vývojových prací vinou řešitele předpokladům státního nebo resortního plánu rozvoje vědy a techniky nebo hospodářské smlouvě, orgán nebo organizace, která cenu stanovila, sníží cenu o kalkulovaný zisk.

(3) Jestliže se výsledky výzkumných a vývojových prací liší od předpokladů uvažovaných ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo od předpokladů uvažovaných v hospodářské smlouvě jinak než jak je uvedeno v odstavci 1 a 2, ale jsou pro zadavatele použitelné, postupuje se jako při stanovení ceny nové výzkumné a vývojové práce.

(4) Podrobné podmínky pro zvýšení nebo snížení ceny podle odstavce 1 a 2 stanoví plánovací podklady nebo hospodářská smlouva.

§ 74

Úplata za dočasné používání movitých základních prostředků

(1) Ustanovení odstavce 2 až 6 se vztahují na movité základní prostředky (dále jen „základní prostředky“) předávané do dočasného užívání organizaci nebo občanu, s výjimkou základních prostředků, pro které je stanoven zvláštní způsob tvorby cen²⁵) nebo které se půjčují prostřednictvím půjčoven.

(2) Výši úplaty stanoví organizace, která základní prostředek vlastní nebo má ve správě (dále jen „předávající organizace“) na základě

1. a) výše odpisů stanovené v obecných nebo zvláštních normách pro odepisování základních prostředků s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředky užívat,
2. b) nákladů na generální opravy připadající na období dočasného užívání,
3. c) stanovené výše odvodů (daní) z výrobních fondů, pokud se na předávající organizaci vztahují,
4. d) pojistného, pokud je hradí předávající organizace,
5. e) mezd osádky podle mzdových tarifů platných pro předávající organizaci, je-li obsluha základních prostředků osádkou²⁶) součástí smlouvy o dočasném užívání.

(3) V případech, kdy náklady na běžné opravy a údržbu hradí předávající organizace, úplata se přiměřeně zvýší. Hradí-li náklady na generální opravy uživatel, úplata se přiměřeně sníží.

(4) Není-li předávající organizace povinna odpisovat základní prostředky, stanoví se výše úplaty podle odstavce 2 a 3; předávající organizace je však povinna odvést do státního rozpočtu částku odpovídající odpisům, pokud ročně převyšuje 10 tis. Kčs.

(5) Předává-li základní prostředky do užívání občan, činí roční úplata částku odpisů vypočtených podle odstavce 2 písm. a) s tím, že uživatel hradí náklady na opravy a údržbu.

(6) Jestliže je předávaný základní prostředek odepsán, nebo neodpovídá-li jeho zůstatková hodnota skutečnému stavu opotřebení, je nutno hodnotu opotřebení stanovit odhadem.

§ 75

Příležitostný prodej výrobků

(1) Příležitostným prodejem, tj. prodejem mimo obvyklé hospodaření, se rozumí prodej výrobků mimo stanovenou činnost dodavatele, a to

1. a) jako výpomoc při přechodných zásobovacích potížích odběratele,
2. b) jako výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,
3. c) v dalších případech, zejména prodej přebytečných zásob.

(2) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. a) a b) se uskutečňují za ceny platné v době uzavření hospodářské smlouvy, pokud není stanoveno jinak. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku

1. a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s naložením výrobků na dopravní prostředek odběratele,
2. b) nebo procentní přirážku materiálové režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(3) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. c) lze ocenit nejvýše platnou cenou.

(4) Maloobchodní ceny výrobků dodávaných podle odstavce 1 nesmějí být zvýšeny.

(5) U dlouho skladovaných plnohodnotných výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá v účetnictví organizace.

(6) Jestliže na základě požadavku odběratele zabezpečuje výrobce poddodávky, které dále nezpracovává ani nemontuje, může si připočítat přirážku ve výši 3 % k platné velkoobchodní nebo odbytové ceně.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2 a 6 se nevztahují na výrobky nakoupené organizací zahraničního obchodu původně pro vývoz a dodávané tuzemskému odběrateli.

(8) Odběratel nesmí eventuální zvýšení nákladů podle odstavce 2 zahrnout do kalkulace cen svých výrobků.

§ 76

Ceny sjednané dohodou dodavatele s odběratelem

(1) Zvláštním způsobem tvorby cen, zahrnujícím jak vyjádření podmínek výroby, tak podmínek realizace výrobků, je sjednání ceny výrobku nebo změny ceny dodávaného výrobku dohodou dodavatele s odběratelem.

(2) Ceny lze sjednávat dohodou dodavatele s odběratelem jen ve vymezených případech, a to zejména kdy to vyplývá ze specifických podmínek řízení, rychle se měnících podmínek výroby a realizace (sezónnost výrobků), nebo kdy nelze stanovit racionálnější způsob tvorby cen.

(3) Seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, i podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, stanoví zvláštní předpis.²⁷)

(4) Pro výrobky podle odstavce 3 neplatí ustanovení druhé až páté části této vyhlášky, s výjimkou § 37 až 39, 49, 50, 61, 65, 70, 79 a 87.

§ 77

Úspory a záměny materiálů u výrobků se stanovenou cenou

(1) Dojde-li po stanovení ceny k úspoře přímého materiálu nebo efektivní záměně jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 8 odst. 2, musí dodavatel

1. a) předložit návrh na stanovení ceny nového výrobku, popřípadě stanovit cenu, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy,
2. b) navrhnout, popřípadě poskytnout, odpovídající srážku z ceny podle § 41, jde-li o změny časově přechodné nebo změnu pro jednotlivého odběratele,
3. c) provést finanční vypořádání, pokud podle rozhodnutí příslušných cenových úřadů se nepoužije způsob uvedený v písmenu a) nebo b).

(2) Příslušné cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3 nebo 4.

(3) Při tvorbě ceny (srážky) výrobku, u něhož bylo docíleno úspor nebo efektivních záměn přímého materiálu podle odstavce 1 a 2, přičemž nedošlo ke zhoršení podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobku pro odběratele, se postupuje podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(4) Příslušné cenové úřady v dohodě s příslušnými ústředními orgány mohou stanovit způsob finančního vypořádání²⁸) úspor vzniklých ze snížení nebo záměn materiálu podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 zejména v případech, kdy záměna se provádí na základě rozhodnutí ústředních orgánů, nebo kdy je omezena na krátké období.

(5) Pokud u výrobků, jejichž ceny byly stanoveny od účinnosti této vyhlášky, schází vymezení kvalitativních a dodacích podmínek podle § 8, nebo není dostatečně vymezen vliv úspory nebo záměny na zachování podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobků a jestliže postup řešení v příslušné skupině výrobků není samostatně upraven podle odstavce 2, jsou oprávněni

1. a) odběratelé vyžadovat uplatnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a odstavce 3; jestliže dodavatel s tímto postupem nesouhlasí, řeší se případ jako cenový spor,
2. b) kontrolní orgány vyžadovat závazné vyjádření k těmto otázkám u odborně příslušných organizací nebo orgánů. Na základě těchto stanovisek posuzují správnost ceny výrobku z hlediska úspory nebo záměny přímého materiálu. Pokud tento postup nelze zajistit, jsou pro posouzení závazné údaje cenové kalkulace použité v návrhu ceny.

(6) Platnost cen podle odstavce 3 se stanoví od 1. ledna příštího roku, kdy úspory nebo záměny jsou realizovány. Vliv stanovení těchto cen na vybrané ukazatele národohospodářského plánu se bilancuje v případech, kdy z hlediska dodavatele jde o významnější vlivy.

§ 78

Ceny výrobků při převodech výroby

(1) Při převodech výrobních programů mezi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen, se nemění ceny výrobků, které jsou předmětem převodu.

(2) V případech, kdy vyhláška připouští nejednotné ceny téhož výrobku zúčastněných organizací a nový výrobce požaduje cenu vyšší, než za jakou se dodával výrobek dosud, nebo zhoršuje kvalitativní nebo dodací podmínky při stávající ceně, nebo navrhuje ve vztahu k porovnatelnému výrobku cenu nového výrobku vyšší, jsou tyto organizace povinny uvést tyto skutečnosti v podkladech pro rozhodnutí svých nadřízených orgánů, příslušných ke schválení dohody o převodu výrobního programu.²⁹) Součástí těchto podkladů je i vyjádření hlavních odběratelů k těmto okolnostem převodu výrobního programu.

(3) Jestliže v případech podle odstavce 2 hlavní odběratelé, popřípadě koneční odběratelé, nesouhlasí s vyšší cenou převáděného výrobku, jsou orgány příslušné ke schválení dohody o převodu výrobního programu povinny vyžádat si stanovisko příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru, k návrhu ceny ještě před svým souhlasem k uzavření dohody o převodu výroby. K tomuto vyjádření předkládá organizace, která přebírá výrobu, nebo její nadřízený orgán, cenovému úřadu návrh ceny i tehdy, kdy působnost v tvorbě cen v příslušné skupině výrobků má podle vyhlášky nebo na základě pověření jiný orgán nebo organizace. Uvedený postup se vztahuje i na organizace patřící do cenové působnosti národních výborů.

§ 79

Ceny v hospodářských a jiných smlouvách

(1) Stanovená cena výrobku je závazná i bez jejího uvedení (odkazu na ni) ve smlouvě o dodávce tohoto výrobku.

(2) Písemnou dohodu o výši ceny jako podmínku vzniku smlouvy³⁰) je nutno uzavřít pro ceny, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76. Dohodu o výši ceny lze nahradit dohodou o způsobu, jakým bude cena určena s případným uvedením dalších známých údajů, které budou sloužit jako podklad pro výši ceny.

(3) Vzniká-li smlouva plněním dodavatele,³¹) platí za dohodnutou výši ceny nebo za dohodnutý způsob, kterým bude cena určena, cena nebo způsob uvedený odběratelem v návrhu smlouvy.

(4) Není-li uzavřena dohoda o výši ceny nebo není-li tato dohoda nahrazena podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle zvláštních předpisů,³²) považuje se za dohodnutou nejnižší cena, za niž byl stejný nebo podobný výrobek dodáván v období od posledního snížení úrovně cen, týkajícího se příslušné skupiny výrobků nebo oboru. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny.