(1) Cenové limity představují horní hranici ceny budoucího výrobku. Cenové limity jsou závazné pro stanovené nebo sjednané kvalitativní a dodací podmínky připravovaného výrobku.
(2) Cenové limity se člení na
(1) Předběžný cenový limit se stanoví v případech, kdy je požadován jako součást podkladů vymezujících úkol rozvoje vědy a techniky, jehož výsledkem má být nový výrobek.
(2) Účelem předběžného cenového limitu je určit pro etapu vývoje, popřípadě výzkumu nového výrobku, předběžnou výši budoucí ceny.
(3) Předběžný cenový limit se tvoří na základě
(1) Konečný cenový limit se stanoví po ukončení vývoje nového výrobku v případě, že po schválení prototypu je rozhodnuto o zavedení nového výrobku do výroby. Jeho účelem je působit na dosažení potřebné úrovně hospodárnosti výroby nového výrobku a popřípadě zpřesnit předběžný cenový limit v souladu s dosaženými výsledky vývoje.
(2) Konečný cenový limit se tvoří některým ze způsobů tvorby cen.
(3) U složitějších a na širší kooperaci závislých výrobků je povinen subdodavatel hlavních kompletačních výrobků nebo rozhodujících materiálů na žádost dodavatele finálního výrobku zajistit stanovení jejich konečných cenových limitů.
(4) Návrhy konečných cenových limitů se vypracovávají pro nové výrobky,
(5) V případech, kdy odběratel má zájem na snížení stanoveného konečného cenového limitu, může s dodavatelem dohodnout uplatnění postupu při tvorbě ceny ve smyslu § 36.
(6) Návrhy konečných cenových limitů podle odstavce 4 a 5 se nepředkládají, jestliže lze přímo stanovit cenu.
(7) Stanovit konečný cenový limit vyšší než předběžný cenový limit nebo stanovit vyšší velkoobchodní cenu než je konečný cenový limit může jen příslušný cenový úřad.
(1) Kupní ceny se používají ve formě běžných nebo dohodnutých kupních cen. Pro přepočet ceny fco čs. hranice na Kčs se použijí u běžné kupní ceny přepočtové poměry stanovené Státní bankou československou platné k datu fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací, nejpozději však k poslednímu dni lhůty stanovené pro fakturaci. Ve sporných případech, kdy u dohodnuté kupní ceny je potřeba určit datum rozhodné pro přepočet ceny fco čs. hranice na Kčs, použije se postup platný pro běžnou kupní cenu.
(2) Běžná kupní cena se tvoří na základě skutečně dosažené zahraniční ceny fco československá hranice. Použije se v případech, kdy není předem mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemským dodavatelem nebo odběratelem sjednáno použití dohodnutých cen, nebo kdy nedojde k dohodě o kupní ceně, a v případech uvedených v odstavci 7.
(3) Dohodnutá kupní cena se sjednává mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemským dodavatelem nebo odběratelem za předem vymezené množství a druh výrobku, na vymezené časové období, a to ve vztahu k dohodnutým kvalitativním, dodacím a platebním podmínkám. Podkladem pro dohodu o kupní ceně je zpravidla návrh organizace zahraničního obchodu, sestavený před sjednáním ceny se zahraničním odběratelem nebo dodavatelem.
(4) V případech, kdy do doby fakturace mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací nelze stanovit ani běžnou kupní cenu, použije se prozatímní kupní cena podle § 5 odst. 2 písm. a). Nedojde-li k dohodě o výši prozatímní kupní ceny, fakturuje se jako prozatímní kupní cena velkoobchodní cena, a není-li stanovena, evidenční velkoobchodní cena.
(5) Výše přímých obchodních nákladů placených v zahraničí, o něž se upravují ceny obchodní parity, se prokazuje kalkulací sestavenou podle příslušných předpisů a v souladu s platným kalkulačním vzorcem. Při použití běžných cen jsou organizace zahraničního obchodu povinny prokázat tuzemské odběratelské nebo dodavatelské organizaci odůvodněnost kalkulované výše přímých obchodních nákladů.
(6) Kalkulace běžných i dohodnutých kupních cen mohou zahrnovat pouze položky odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávek. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny na žádost tuzemských dodavatelů nebo odběratelů předložit kalkulace běžných nebo dohodnutých kupních cen a podklady k položkám do těchto kalkulací zahrnutým. Tuzemské dodavatelské organizace jsou povinny předložit na požádání organizacím zahraničního obchodu platné velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny vyvážených výrobků a jejich cenové kalkulace a v případech, kdy cena není stanovena, její návrh.
(7) Dohodnuté kupní ceny nelze používat
(8) Organizace zahraničního obchodu se při použití dohodnutých cen mohou dohodnout se svými tuzemskými dodavateli nebo odběrateli o částečném nebo úplném vypořádání rozdílů mezi dohodnutými kupními cenami a běžnými kupními cenami kalkulovanými na základě skutečně dosažených zahraničních cen. Organizace zahraničního obchodu jsou povinny v dohodnutých lhůtách své dodavatele a odběratele o těchto rozdílech informovat, provést propočet podílů a údaje prokázat.
(9) Dohodnutá kupní cena se od kalkulované běžné kupní ceny může odchylovat jen o náklady a riziko odpovídající předpokládaným pohybům cen na zahraničních trzích.
(1) U dodávek technicky složitých a objemově významných výrobků se mohou tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace a organizace zahraničního obchodu před sjednáním ceny se zahraničním dodavatelem nebo odběratelem dohodnout na minimálním nebo maximálním limitu kupní ceny, za který je možno ještě výrobek pro vývoz dodat (spodní limit kupní ceny) nebo za který je možno výrobek dovézt (horní limit kupní ceny). Současně však musí dohodnout důsledky nedodržení tohoto limitu.
(2) Pouhé sjednání limitu kupní ceny nenahrazuje dohodu o kupní ceně.
(1) Obchodní přirážky a obchodní srážky organizací zahraničního obchodu se tvoří pomocí cenové kalkulace na základě nutných nákladů na oběh pro vymezený rozsah služeb a zisku stanoveného pro organizace zahraničního obchodu.
(2) Obchodní přirážky nebo srážky organizací zahraničního obchodu se stanoví procentní sazbou z ceny fco čs. hranice přepočtené na Kčs, není-li stanoveno jinak.
(3) U dodávek na zahraniční dodavatelský úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba (inkaso), snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku ve výši kalkulované v kupní ceně podle zvláštních předpisů.15)
(1) Pro dovážené výrobky, zejména suroviny, materiály a potraviny, jejichž ceny podléhají konjunkturním výkyvům a které přitom významným způsobem ovlivňují celkovou úroveň nákladů hlavních odběratelů, stanoví Federální cenový úřad závaznou úroveň kupních cen, tj. ústředně řízené ceny, a to v závislosti na dlouhodobém vývoji zahraničních cen.
(2) Ústředně řízenými cenami jsou ceny za vymezené skupiny výrobků, na jejichž základě se stanoví jednotlivé ceny výrobků podle jakostí a druhů tak, aby odpovídaly stanovené úrovni ústředně řízených cen podle § 81.
(3) Zařazení výrobků do ústředně řízených cen, způsob tvorby, projednání a výši ústředně řízených cen stanoví Federální cenový úřad. Způsob vyrovnání rozdílů mezi stanovenými a skutečnými kupními cenami stanoví federální ministerstvo financí.
(1) Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se stanoví na základě kupních cen, upravených o stanovené cenové přirážky nebo srážky v zahraničním obchodě.
(2) Federální cenový úřad podle potřeby stanoví
(3) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní nebo obchodní ceny.
(4) Kupních cen nelze použít u dodávek tuzemských dodavatelů organizacím zahraničního obchodu určených pro tuzemskou investiční výstavbu, kterou provádějí zahraniční dodavatelé. Tyto dodávky se uskutečňují za velkoobchodní ceny.
(5) Evidenční velkoobchodní ceny výlučně vyvážených výrobků [§ 5 odst. 3 písm. b)] se tvoří způsobem platným pro tvorbu velkoobchodních cen v příslušné skupině výrobků.
(6) Jestliže podle návrhu výrobní organizace se má nahradit tuzemská výroba dovozem výrobků s vyšší cenou, je tato organizace povinna před uzavřením smlouvy o dovozu předložit příslušnému cenovému úřadu návrh na řešení projednaný s odběratelem. Tento postup neplatí, jestliže jde o dovozy uskutečňované na základě vládou schválené specializace a kooperace výroby mezi členskými zeměmi Rady vzájemné hospodářské pomoci.
(1) Podle odpovídajícího stupně vyjasněnosti, výstižnosti a závaznosti technické dokumentace se pro určení rozpočtových, popřípadě propočtových nákladů staveb, používá cen, zvláštních druhů cen a jiných nástrojů podle zvláštních předpisů.16)
(2) Dodávky pro stavby realizované v tuzemsku se oceňují takto:
(3) Pro stavební objekty a provozní soubory lze stanovit
(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se tvoří na základě cenové kalkulace sestavené na určené a prověřené reprezentanty organizace, mechanizace a technologie výrobních procesů, popřípadě jiným způsobem předepsaným pro jejich tvorbu.18)
(2) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací jsou platné a jednotné na celém území Československé socialistické republiky bez zřetele na organizační formu, odvětvovou příslušnost dodavatelů a formu odběratelsko-dodavatelských vztahů.
(1) Velkoobchodní ceny stavebních a montážních prací se za podmínek stanovených zvláštními předpisy19) upravují
(2) Sazby doplňkových a vedlejších rozpočtových nákladů se stanoví přiměřeně způsobem uvedeným v § 41.
(1) Ceny nestandardních strojů a zařízení nezahrnuté do platných ceníků nebo seznamu cen reprezentantů nestandardních výrobků se tvoří některým ze způsobů podle § 23 až 27.
(2) K vyjasnění podstatných kvalitativních a dodacích podmínek nestandardních strojů a zařízení, na něž se cena stanoví, poskytuje odběratel (generální projektant) nebo navrhuje dodavatel potřebné údaje o technických parametrech nestandardního výrobku, zejména požadované provedení a účel, výkon, kapacitu, váhu, dále údaje o druhu, složení a vlastnostech materiálů nebo výrobků, které budou na požadovaném stroji vyráběny, zpracovávány nebo dopravovány a podmínky jeho provozu.
(3) V případech stanovených příslušnými cenovými úřady je povinna dodavatelská organizace projednat návrh ceny jak s odběratelem, tak s projektovou organizací.
(4) Pro ocenění nestandardních strojů a zařízení nedostatečně technicky vyjasněných v rozpočtech staveb nebo v případech, kdy je nutno poskytnout informaci o ceně před zpracováním potřebné výrobní dokumentace, použije se předběžných cen. Předběžná cena musí být vytvořena ve vztahu k základním technickým parametrům výrobku. Její výši je nutno zdůvodnit způsobem odpovídajícím stupni technické vyjasněnosti výrobku.
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí přiměřeně i pro dodávky strojů a zařízení mimo investiční výstavbu.
(1) Pro stavební objekty a provozní soubory lze použít
(2) Ceny podle odstavce 1 písm. a) a b) lze použít i pro části stavebních objektů nebo provozních souborů. Nezahrnují doplňkové a vedlejší náklady, pokud zvláštními předpisy není stanoveno jinak.
Po uzavření dohody o odbytových nákladech stavebního objektu nebo provozního souboru jsou závazné
Pro ceny za rekonstrukce, adaptace, opravy a údržbu stavebních objektů a provozních souborů platí ustanovení § 54 až 57 a 59 přiměřeně.
(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů družstevních organizací hospodařících v přírodních podmínkách, ve kterých se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících družstevních organizací; náklady výroby převyšující tuto úroveň pro horší přírodní podmínky se uhrazují vedle nákupních cen dalšími ekonomickými nástroji.
(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě
(3) V zájmu splnění naléhavých úkolů státního plánu se k ekonomické stimulaci rozsahu, struktury a časovosti výroby, nákupu a jakosti výrobků nebo jiných podmínek používá
(1) Tarif tvoří souhrn sazeb a podmínek jejich použití diferencovaných podle toho, k jakému účelu a za jakých podmínek se služby nebo výkonu používá.
(2) Tarify v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku (ztráty) příslušného druhu dopravy nebo spojů a společensky odůvodněných relací jednotlivých druhů tarifů.
(3) Dopravní tarify stanovené pro železniční, silniční a leteckou dopravu jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Dopravní tarify pro vodní dopravu, potrubní dopravu, pro městskou hromadnou dopravu a pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví pro jednotlivé dopravce.
(4) Tarify za služby spojů jsou jednotné na celém území Československé socialistické republiky. Stanoví se stejnými sazbami pro všechny uživatele, pokud Federální cenový úřad nestanoví jinak.
(5) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, kde sazby mají povahu cen maloobchodních.
(6) V nákladní dopravě je cenou za přepravu zboží přepravné, které zahrnuje dovozné a vedlejší poplatky a náhrady. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.
(7) Dovozné je cenou za vlastní přepravu (přemístění) zásilky z místa odeslání do místa určení a za úkony spojené s vypravením a výdejem zásilky.
(1) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků se tvoří
(2) Maloobchodní ceny dovážených výrobků včetně dovozu při výměnných akcích tuzemských organizací, s výjimkou opakovaně dovážených výrobků s platnou maloobchodní cenou, se tvoří
(3) Maloobchodní cena nezahrnuje daň z obratu (rozdíly vnitřního trhu) nebo obchodní srážku (přirážku) v případech, kdy je tak stanoveno.
(4) Pro tvorbu maloobchodních cen je možné určit širší skupiny cen jednotlivých výrobků než jaké byly použity ve velkoobchodních cenách a použít jiného porovnatelného výrobku než pro tvorbu velkoobchodních cen, jestliže porovnatelný výrobek určený pro stanovení velkoobchodní ceny nemá stanovenou maloobchodní cenu.
(5) Maloobchodní ceny ve veřejném stravování a ceny obstaravatelské činnosti se tvoří na základě maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků, nebo v případech stanovených příslušným cenovým orgánem na základě upravených maloobchodních cen (např. průměrováním). K těmto cenám se připočte stanovená obchodní přirážka.
(1) Daň z obratu (rozdíl vnitřního trhu) se při tvorbě maloobchodní (obchodní) ceny zahrnuje sazbou, nebo ve zvlášť stanovených případech rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou, bez ohledu na organizační příslušnost výrobce. Výši sazby daně z obratu, způsob zahrnování daně z obratu do cen (sazbou nebo rozdílem) a případné výjimky stanoví federální ministerstvo financí.
(2) Sazbovou daň z obratu pro skupiny (obory) výrobků, u nichž není dosud uplatněna, lze se souhlasem příslušných orgánů zavádět buď pro tvorbu cen nových výrobků, nebo v souvislosti se změnou cen výrobků již vyráběných.
(1) Cenové rozdíly v maloobchodních cenách nových výrobků vznikají v důsledku
(2) V případech podle odstavce 1 písm. a), d) a f) se cenový rozdíl do maloobchodní ceny nového výrobku zahrne ve výši stanovené cenovým úřadem pro příslušnou skupinu (obor) výrobků, a pokud není stanovena, maximálně ve stejné výši (relativně k maloobchodní ceně) jako u porovnatelného výrobku, u dovážených výrobků popřípadě též ve výši vyplývající z rozdílu mezi dosaženou obchodní cenou a maloobchodní cenou podle § 63 odst. 2 písm. a) sníženou o obchodní srážku.
(3) Prostředků z tvorby cenových rozdílů se používá k úhradě důsledků cenových opatření v oblasti maloobchodních cen podle zvláštních předpisů20) nebo rozhodnutí příslušných orgánů. Cenové rozdíly v maloobchodních cenách tuzemských i dovážených výrobků podle odstavce 1 se zúčtovávají s rizikovým fondem, v němž tvoří samostatnou složku.
(4) Ústřední orgány předkládají Federálnímu cenovému úřadu a příslušnému cenovému úřadu republiky za jimi řízené organizace, které zúčtovávají cenové rozdíly s rizikovým fondem, přehledy o tvorbě, použití a zůstatku cenových rozdílů, a to zvlášť za tuzemské a dovážené výrobky
Náklady na nové spotřebitelské obaly, popřípadě zvýšení nákladů spojených se zavedením nových obalů, se do maloobchodních cen
Seznam základních výrobků a podrobnější postup upravují zvláštní předpisy21) a rozhodnutí cenových úřadů.
(1) Obchodní srážky z maloobchodních cen a obchodní přirážky k maloobchodním cenám se tvoří pomocí cenové kalkulace sestavené na základě nutných nákladů na oběh, popřípadě na další zpracování, a normativně určeného podílu obchodního rizika pro rozsah služeb vymezený kvalitativními a dodacími podmínkami s připočtením zisku stanoveného pro obchodní a obstaravatelské organizace.
(2) Obchodní srážky se stanoví formou procentní sazby z maloobchodní ceny, nebo ve stanovených případech absolutní částkou na jednotku množství prodávaného výrobku, a to pro skupiny výrobků, obory nebo více oborů v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků a výkonů. Obchodní srážka se člení na část velkoobchodní a maloobchodní, které odpovídají příslušným nákladům, obchodnímu riziku a zisku, spojeným s velkoobchodní a maloobchodní činností.
(3) Dojde-li v jednotlivých případech na základě dohody mezi dodavatelskou a obchodní organizací k přechodné změně dodacích podmínek, je možno též dohodnout rozdělení velkoobchodní části obchodní srážky. Příslušné rozdíly jdou na vrub nebo ve prospěch obchodní organizace nebo dodavatele a vypořádají se mimo oblast daně z obratu.
(4) Obchodní přirážky se stanoví procentní sazbou, ve stanovených případech absolutní částkou na jednotku množství v členění podle skupin výrobků a služeb.
(1) Vymezení nového výrobku, jednotnost cen a způsob cenového porovnání se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší. Přitom se nepřihlíží k tomu, zda stejné výrobky dodávají státní hospodářské organizace podřízené odvětvovým ústředním orgánům.
(2) Cenové úřady republik ve vzájemné dohodě určí, které ceny výrobků organizací uvedených v odstavci 1 musí být jednotné na celém území Československé socialistické republiky.
(3) V případě změn v organizačním začlenění výrobců nejsou pro organizace řízené odvětvovými ústředními orgány závazné ceny platné pro organizace, jejichž ceny stanoví národní výbory a naopak, s výjimkou odstavce 2 a § 78 odst. 3.
(4) V případech, pro které platí jednotnost cen podle odstavce 2, stanoví příslušné národní výbory u nových, opakovaně poskytovaných služeb a prací přechodně platné ceny na dobu 6 měsíců a o jejich stanovení současně informují příslušný cenový úřad. Přechodně platné ceny se nestanoví v případech tvorby cen podle § 24 až 26.