Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

§ 9

účinné od 1. 1. 1974(1) Ceny se tvoří pro výrobky vymezené podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, a to podle potřeby pro

1. účinné od 1. 1. 1974a) jednotlivé nové výrobky nebo jejich části,
2. účinné od 1. 1. 1974b) skupiny přesně určených výrobků v případech, kdy jde o výrobky širokého sortimentu, které mají obdobné kvalitativní a dodací podmínky a které se vyrábějí obvykle stejnou technologií při minimálních rozdílech ve výrobních nákladech, a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor,
3. účinné od 1. 1. 1974c) souhrny různých výrobků a prací tvořících zpravidla funkčně ucelenou dodávku.³)

účinné od 1. 1. 1974(2) Pro výrobek, který lze podle jeho podstatných kvalitativních a dodacích podmínek, popřípadě dalších vymezených podmínek, zařadit do skupiny výrobků, pro níž cena byla již stanovena, platí tato cena.

§ 10

účinné od 1. 1. 1974(1) Tvorba cen zahrnuje

1. účinné od 1. 1. 1974a) zpracování návrhu ceny,
2. účinné od 1. 1. 1974b) projednání návrhu ceny s hlavními odběrateli,
3. účinné od 1. 1. 1974c) stanovení a vyhlášení ceny.

účinné od 1. 1. 1974(2) Cena nového výrobku se tvoří na základě podmínek jeho výroby a oběhu; ve zdůvodněných případech se cena upraví s přihlédnutím k podmínkám realizace.

účinné od 1. 1. 1974(3) V případech, kdy se cena upravená podle podmínek realizace stanoví na omezenou dobu, stanoví se současně i cena odpovídající podmínkám výroby a oběhu (dále jen „základní cena“).

účinné od 1. 1. 1974(4) Ceny stanovené podle ustanovení této vyhlášky se posuzují jako ceny odpovídající platné úrovni cen.

§ 11

účinné od 1. 1. 1974Nový výrobek

účinné od 1. 1. 1974(1) Novým výrobkem pro účely této vyhlášky se rozumí výrobek, který svým novým řešením a zdokonalením užitných vlastností uspokojuje společenské potřeby, které dosud nebyly uspokojovány, popřípadě je uspokojuje jinak nebo umožňuje zhospodárnění výroby, nebo zvyšuje efektivnost jeho používání u odběratele.

účinné od 1. 1. 1974(2) Za nový výrobek se dále považuje výrobek, který

1. účinné od 1. 1. 1974a) má cenu stanovenou pro podmínky kusové výroby a nadále bude vyráběn opakovaně,
2. účinné od 1. 1. 1974b) má stanovenou přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí, nebo má cenu sjednanou dohodou a má být stanovena cena příslušným orgánem nebo organizací,
3. účinné od 1. 1. 1974c) má stanovenou cenu, ale jeho výrobu zavádí jiná organizace, pro niž ve smyslu vyhlášky neplatí jednotnost cen.

účinné od 1. 1. 1974(3) Novému výrobku podle odstavce 1 musí odpovídat nové vymezení podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

účinné od 1. 1. 1974(4) Za nový se nepovažuje výrobek, který se od dosud dodávaného výrobku liší jinými než podstatnými kvalitativními a dodacími podmínkami, nebo u kterého nelze odlišnost podstatných podmínek dostatečně přesně vyjádřit, dále výrobek s vlastnostmi, které již měl mít podle podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena dosud vyráběného výrobku (odstranění vad dodávaných výrobků) a výrobek s nežádoucími změnami podstatných kvalitativních a dodacích podmínek.

účinné od 1. 1. 1974(5) Za nežádoucí změny podstatných kvalitativních a dodacích podmínek se považují změny, které nebyly předepsaným způsobem dohodnuty s hlavními odběrateli, s výjimkou změn stanovených státní nebo oborovou normou.

§ 12

účinné od 1. 1. 1974Způsoby tvorby cen

účinné od 1. 1. 1974(1) Podmínky výroby a oběhu se vyjadřují v ceně

1. účinné od 1. 1. 1974a) nových výrobků nebo jejich částí, které jsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky (částmi), některým ze způsobů cenového porovnání,
2. účinné od 1. 1. 1974b) nových výrobků nebo jejich částí, které nejsou porovnatelné s dosud vyráběnými výrobky, na základě individuální kalkulace.

účinné od 1. 1. 1974(2) Cenovým porovnáním se zabezpečuje, aby cena nového výrobku, popřípadě části výrobku, byla k ceně porovnatelného výrobku (části výrobku) maximálně v takovém poměru, v jakém jsou náklady nutné na výrobu a oběh nového výrobku (části výrobku) k nákladům nutným na výrobu a oběh výrobku (části výrobku) porovnatelného.

účinné od 1. 1. 1974(3) K cenovému porovnání se používá zejména těchto způsobů:

1. účinné od 1. 1. 1974a) kalkulační porovnání,
2. účinné od 1. 1. 1974b) cenové normativy,
3. účinné od 1. 1. 1974c) parametrické způsoby,
4. účinné od 1. 1. 1974d) stavebnicový způsob.

účinné od 1. 1. 1974(4) Použití cenových normativů a parametrických způsobů musí být předem schváleno příslušným cenovým úřadem. Ve všech případech, kdy není pro tvorbu cen podle odstavce 3 schváleno použití způsobů uvedených v písmenu b) a c) a nelze použít stavebnicového způsobu, se uplatňuje kalkulační porovnání.

účinné od 1. 1. 1974(5) Kombinace jednotlivých způsobů tvorby cen v jiné formě než umožňuje ustanovení § 24 a 26 lze použít jen se souhlasem příslušného cenového úřadu.

§ 13

účinné od 1. 1. 1974Porovnatelný výrobek

účinné od 1. 1. 1974(1) Nový výrobek nebo jeho část se porovnává

1. účinné od 1. 1. 1974a) s jediným porovnatelným výrobkem nebo jeho částí, které mají již stanovenou cenu (dále jen „porovnatelný výrobek“),
2. účinné od 1. 1. 1974b) s několika porovnatelnými výrobky při použití parametrického způsobu tvorby cen.

účinné od 1. 1. 1974(2) Porovnatelným je výrobek plně nebo zčásti zaměnitelný, který

1. účinné od 1. 1. 1974a) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií,
2. účinné od 1. 1. 1974b) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a stejné nebo obdobné technické řešení v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a),
3. účinné od 1. 1. 1974c) má stejné nebo obdobné kvalitativní vlastnosti z hlediska odběratele a je vyráběn stejnou nebo obdobnou technologií v případě, že neexistuje výrobek uvedený v písmenu a) ani b),
4. účinné od 1. 1. 1974d) je vyráběn stejnou technologií v případech, kdy se používá jediné technologie a kdy neexistuje výrobek uvedený v písmenu a), b) a c).

účinné od 1. 1. 1974(3) Splňuje-li podmínku uvedenou v odstavci 2 několik výrobků a nelze-li porovnatelný výrobek vybrat podle stupně přiblížení kvalitativních vlastností, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož rentabilita v době vypracování návrhu ceny nového výrobku je nejbližší rentabilitě příslušného oboru výroby ve výrobní organizaci, a pokud je více takových výrobků, určí se jako porovnatelný ten výrobek, jehož cena byla stanovena nejpozději.

účinné od 1. 1. 1974(4) Porovnatelný výrobek se určuje bez ohledu na územní a organizační příslušnost výrobní organizace, s výjimkami podle odstavce 6.

účinné od 1. 1. 1974(5) Při tvorbě cen podle § 23 až 26 lze porovnávat jen základní ceny porovnatelného a nového výrobku. Porovnání se neprovádí u prací průmyslové povahy, pokud příslušný cenový orgán nerozhodne jinak.

účinné od 1. 1. 1974(6) Nový výrobek nelze porovnávat

1. účinné od 1. 1. 1974a) s dováženými výrobky, pokud výrobcem nového výrobku je organizace se sídlem v Československé socialistické republice,
2. účinné od 1. 1. 1974b) s výrobky, pro které je vyhláškou stanovena nebo umožněna nejednotnost cen mezi organizacemi dodávajícími nový a porovnatelný výrobek,
3. účinné od 1. 1. 1974c) s výrobky vyráběnými před poslední změnou úrovně cen příslušného oboru, skupiny výrobků apod., jejichž cena nebyla v rámci této změny upravena,
4. účinné od 1. 1. 1974d) u opakovaně vyráběných výrobků s výrobky, jejichž ceny jsou stanoveny pro podmínky kusové výroby nebo jejichž ceny jsou platné pro menší než minimální výrobní množství,
5. účinné od 1. 1. 1974e) s výrobky, jejichž ceny byly vytvořeny individuální kalkulací a nejsou dosud ověřeny,
6. účinné od 1. 1. 1974f) s výrobky vyráběnými jen pro speciální účely,
7. účinné od 1. 1. 1974g) s výrobky, na něž jsou stanoveny zvláštní ceny podle § 5,
8. účinné od 1. 1. 1974h) s výrobky, jejichž ceny byly sjednány dohodou.

účinné od 1. 1. 1974(7) Dodavatelé porovnatelných výrobků jsou povinni na požádání bezplatně poskytnout dodavatelům nových výrobků podklady o porovnatelném výrobku potřebné pro vypracování návrhu ceny nového výrobku.

§ 14

účinné od 1. 1. 1974(1) Výchozím podkladem pro stanovení a změnu velkoobchodních cen je kalkulace sestavená podle předpisů federálního ministerstva financí pro kalkulace cen výkonů,⁴) jež se upravuje, pokud jde o výši nákladů zahrnovaných do jednotlivých kalkulačních položek, podle ustanovení této vyhlášky (dále jen „cenová kalkulace“).

účinné od 1. 1. 1974(2) Způsob určení výše nákladů zahrnovaných do jednotlivých položek cenové kalkulace se stanoví v § 15 až 22. Ustanovení týkající se jednotlivých nákladů jsou závazná i v případě, kdy se podle platných oborových kalkulačních vzorců některé náklady zahrnují do jiných kalkulačních položek.

účinné od 1. 1. 1974(3) Cenová kalkulace se nesestavuje, jestliže se cena nového výrobku odvozuje způsoby uvedenými v § 25 a v § 26 odst. 2 písm. a), při provádění změn cen ve větším rozsahu a v případech, kdy tak stanoví příslušný cenový úřad.

§ 15

účinné od 1. 1. 1974Přímý materiál

účinné od 1. 1. 1974(1) Spotřeba přímého materiálu se kalkuluje podle platných cenových normativů materiálové spotřeby, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno, v ostatních případech se kalkuluje podle platných celostátních nebo oborových technickohospodářských norem, a nejsou-li, kalkuluje se na základě podnikových spotřebních materiálových norem.

účinné od 1. 1. 1974(2) Přímý materiál se oceňuje platnými velkoobchodními cenami (u výrobků, které mají stanoveny zvýhodněné ceny podle § 38, se oceňuje základními velkoobchodními cenami) nebo maloobchodními cenami v případech, kdy je organizace povinna nakupovat za tyto ceny; za podmínek uvedených v odstavci 3 se oceňuje plánovanými cenami podle platných odvětvových, oborových nebo vnitropodnikových ceníků.

účinné od 1. 1. 1974(3) Způsob sestavení a používání odvětvových nebo oborových ceníků materiálů schvaluje příslušný cenový úřad. Plánované ceny podle vnitropodnikových ceníků materiálů je možno použít, pokud byly sestaveny v souladu s předpisy o účetnictví a pokud v účetnictví zjištěné rozdíly mezi těmito cenami a cenami skutečnými (popřípadě náklady podle odstavce 4) nepřesahují v uplynulém kalendářním roce 1,5 %; v opačném případě je nutno upravit vnitropodnikový ceník materiálů.

účinné od 1. 1. 1974(4) K platným velkoobchodním cenám, popřípadě maloobchodním cenám, nelze připočítávat a do plánovaných cen vnitropodnikových ceníků materiálů nelze zahrnovat podíl zásobovací režie, ani jiné náklady pořízení (odbytové přirážky, náklady na přepravu, nakládání, vykládání apod.), které se kalkulují do nepřímých nákladů, s výjimkou případů schválených federálním ministerstvem financí v dohodě s Federálním cenovým úřadem.

účinné od 1. 1. 1974(5) V cenové kalkulaci se nepřipouští průměrování jednotlivých položek spotřeby přímého materiálu, pokud není promítnuto přímo ve vnitropodnikovém ceníku. Příslušné cenové úřady mohou stanovit výjimky z tohoto postupu.

účinné od 1. 1. 1974(6) Neplnohodnotný materiál včetně vlastního odpadu, použitý dále jako materiál plnohodnotný, lze ocenit nejvýše cenou plnohodnotného materiálu odpovídajícího danému účelu použití; případné náklady na úpravu, např. regeneraci, nesmějí být v tomto případě započteny do nákladů výrobků.

§ 16

účinné od 1. 1. 1974Polotovary vlastní výroby

účinné od 1. 1. 1974(1) Spotřeba polotovarů vlastní výroby se kalkuluje podle ustanovení § 15 odst. 1.

účinné od 1. 1. 1974(2) Příslušný cenový úřad může stanovit, že v cenové kalkulaci se polotovary vlastní výroby oceňují jednotně velkoobchodními cenami.

§ 17

účinné od 1. 1. 1974Přímé mzdy

účinné od 1. 1. 1974(1) Přímé mzdy se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se kalkulují na základě platných norem a normativů spotřeby práce,⁵) tarifních kvalifikačních katalogů a stupnic mzdových tarifů.

účinné od 1. 1. 1974(2) Prémie a odměny, pokud jsou podle platného kalkulačního vzorce zahrnovány do přímých mezd, se kalkulují ve stanovené výši, pokud není stanovena, kalkulují se podle porovnatelného výrobku a při použití individuální kalkulace podle skutečnosti minulého kalendářního roku.

§ 18

účinné od 1. 1. 1974Ostatní přímé náklady

účinné od 1. 1. 1974(1) Ostatní přímé náklady se kalkulují podle platných cenových normativů, pokud je jejich použití pro tvorbu ceny nového výrobku stanoveno; v ostatních případech se jednotlivé položky nákladů, pokud jsou podle příslušných kalkulačních vzorců zahrnovány do ostatních přímých nákladů, kalkulují takto:

1. účinné od 1. 1. 1974a) podle celostátních normativů, platných cen a sazeb (zejména příspěvky na sociální zabezpečení, spotřeba technologického paliva a energie, odpisy základních prostředků, cestovní výdaje),
2. účinné od 1. 1. 1974b) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem (zejména náklady na technický rozvoj, na přípravu a záběh nových výrobků a nových výrobních technologií, na odpisy speciálních přípravků, na technologicky zdůvodnitelné ztráty ze zmetků, na záruční opravy), nejsou-li pro příslušné položky nákladů stanoveny celostátní normativy, ceny nebo sazby podle písmena a),
3. účinné od 1. 1. 1974c) dělením celkové prokazatelné výše těchto nákladů na odpovídající množství výroby v případech, kdy nelze postupovat podle písmena a) a není stanoven postup podle písmena b).

účinné od 1. 1. 1974(2) Náklady související s licencemi, vynálezy, průmyslovými vzory, ochrannými známkami, zlepšovacími návrhy a další položky nákladů, u nichž předpisy o účetnictví umožňují provedení odpisu do 4 let, se rozvrhují na množství výroby předpokládané na dobu 4 let, s výjimkou případů, kdy výroba příslušného výrobku má skončit dříve, nebo kdy byla výjimečně stanovena delší doba pro rozvrhování těchto nákladů. Odepsání takto rozvržených nákladů v uvedených lhůtách nezakládá povinnost snížit cenu, jestliže se výrobek dále vyrábí. Při kalkulování nákladů na vynálezy a licence nelze do ceny zahrnovat náklady na technický rozvoj pro stejný účel.

§ 19

účinné od 1. 1. 1974Nepřímé náklady

účinné od 1. 1. 1974Nepřímé náklady se kalkulují

1. účinné od 1. 1. 1974a) podle procentních sazeb a základny pro jejich výpočet stanovených příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem; příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, stanoví současně platnost sazeb pro skupiny (obory) výrobků nebo pro organizace a pro jednotlivé způsoby tvorby cen (kalkulační porovnání, cenové normativy, individuální kalkulace),
2. účinné od 1. 1. 1974b) ve stejné procentní výši podle kalkulace porovnatelného výrobku, nejsou-li stanoveny sazby podle písmena a).

§ 20

účinné od 1. 1. 1974Zisk

účinné od 1. 1. 1974(1) Zisk se kalkuluje

1. účinné od 1. 1. 1974a) podle procentní sazby stanovené příslušným cenovým úřadem, popřípadě národním výborem, pro skupiny (obory) výrobků nebo pro organizace a pro jednotlivé způsoby tvorby cen,
2. účinné od 1. 1. 1974b) ve stejné procentní výši podle porovnatelného výrobku (zisk, popřípadě ztráta), nejsou-li sazby zisku stanoveny podle písmena a).

účinné od 1. 1. 1974(2) Základnou pro kalkulování zisku jsou zpracovací náklady, jimiž se rozumějí přímé mzdy, ostatní přímé náklady, nepřímé náklady a popřípadě přímé odbytové náklady, pokud příslušný cenový orgán nestanoví jinou základnu.

§ 21

účinné od 1. 1. 1974Úprava některých položek kalkulace

účinné od 1. 1. 1974(1) Normativy, normy a sazby použité pro určení výše nákladů v cenové kalkulaci u sériově a hromadně vyráběných výrobků musí odpovídat podmínkám plně osvojené výroby, s výjimkou případů, kdy platnost ceny je předem časově omezena na počáteční dobu výroby nebo na určené množství výrobků (přechodně platná cena).

účinné od 1. 1. 1974(2) Sazby stanovené cenovými úřady, popřípadě národními výbory, pro kalkulaci výše nepřímých nákladů, zisku, popřípadě ostatních přímých nákladů, nelze použít, pokud by jejich uplatněním došlo ke změně úrovně cen (např. v důsledku zvýšení stanovené základny pro rozvrhování ostatních přímých nákladů, nepřímých nákladů, zisku nebo jiných technických, ekonomických a metodických vlivů). Příslušné organizace jsou povinny předložit neprodleně příslušnému cenovému orgánu návrh na úpravu těchto sazeb.

účinné od 1. 1. 1974(3) Pokud tak příslušné cenové úřady stanoví, je nutno výši odpisů upravit na určenou míru využití základních prostředků.

účinné od 1. 1. 1974(4) Do cenové kalkulace nelze zahrnovat

1. účinné od 1. 1. 1974a) náklady a výdaje nekalkulovatelné podle předpisů o účetnictví, rozpočetnictví a kalkulaci,
2. účinné od 1. 1. 1974b) duplicitně stejné náklady.

účinné od 1. 1. 1974(5) Přímé materiálové a mzdové náklady musí být v cenové kalkulaci podrobně doloženy buď přímým rozpisem nebo odvoláním na cenové normativy nebo na technickohospodářské normy. Nevyplývá-li výše přímých materiálových a mzdových nákladů ze schválených normativů, je nutné jejich výši zdůvodnit v cenovém návrhu souhrnnými ukazateli vhodnými pro jednotlivá odvětví (obory) výroby.

§ 22

účinné od 1. 1. 1974Výrobní množství

účinné od 1. 1. 1974(1) V případech, kdy nový výrobek bude dodávat více výrobců, sestavuje se cenová kalkulace

1. účinné od 1. 1. 1974a) na základě váženého průměru nákladů a zisku výrobců v příslušném odvětví s vyloučením okrajových výrobců s extrémními náklady a těch, pro které neplatí jednotnost cen, nebo
2. účinné od 1. 1. 1974b) se souhlasem příslušného cenového úřadu, popřípadě národního výboru, na základě reprezentativně zvolených podmínek, zejména technologie a organizace výroby.

účinné od 1. 1. 1974(2) Náklady na výrobek se v cenové kalkulaci vypočítávají buď na celkové plánované (předpokládané) množství výroby, nejméně však na průměrné množství roční výroby (po plném osvojení výroby), nebo na zdůvodněný rozsah série výroby, popřípadě výrobní dávky, s výjimkou nákladů, které se započítávají sazbou, nebo pro které je stanoven jiný způsob propočtu.

účinné od 1. 1. 1974(3) Výše ceny z hlediska výrobního množství musí být odchylná pro podmínky

1. účinné od 1. 1. 1974a) kusové výroby; jí se rozumí samostatná výroba jednoho výrobku včetně případů, kdy výroba jednoho kusu se postupně opakuje (rozhodující je rozpočtení přípravných časů výroby na jeden výrobek),
2. účinné od 1. 1. 1974b) sériové a hromadné výroby; přitom není rozhodující, zda se výroba uskutečňuje jednorázově, nepřetržitě, v jedné nebo více výrobních dávkách.

účinné od 1. 1. 1974(4) Jestliže dochází k výraznému zvýšení výrobního množství u nového výrobku proti výrobku porovnatelnému, zejména realizací integračních procesů v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, prováděním specializace výroby a rozvojem nosných programů, vyjádří se v cenové kalkulaci snížení vlastních nákladů odpovídající zvýšení výrobního množství. Do ceny nového výrobku může být započten podíl prokazatelných úspor podle § 23 odst. 6 a 8.

§ 23

účinné od 1. 1. 1974Kalkulační porovnání

účinné od 1. 1. 1974(1) Kalkulačním porovnáním se rozumí vytvoření ceny nového výrobku na základě porovnání kalkulace nového a porovnatelného výrobku.

účinné od 1. 1. 1974(2) Při tvorbě ceny kalkulačním porovnáním se postupuje takto:

1. účinné od 1. 1. 1974a) určí se porovnatelný výrobek a jeho kalkulace podle odstavce 3,
2. účinné od 1. 1. 1974b) zabezpečí se shodnost ocenění kalkulací nového a porovnatelného výrobku podle odstavce 4,
3. účinné od 1. 1. 1974c) stanoví se výše přímých nákladů nového výrobku podle § 15 až 18 a podle odstavce 5, 6 a 7 tohoto paragrafu,
4. účinné od 1. 1. 1974d) propočte a doplní se výše nepřímých nákladů v kalkulaci nového výrobku podle § 19,
5. účinné od 1. 1. 1974e) propočte a doplní se výše zisku v kalkulaci nového výrobku podle odstavce 8,
6. účinné od 1. 1. 1974f) zjistí se výše ceny nového výrobku odpovídající podmínkám výroby a oběhu součtem jednotlivých položek kalkulace.

účinné od 1. 1. 1974(3) U porovnatelného výrobku se používá kalkulace operativní a v případech, kdy se operativní kalkulace v souladu s předpisy nebo rozhodnutím příslušného ústředního orgánu nesestavují, používá se kalkulace plánová; není-li ani operativní ani plánová kalkulace, použije se kalkulace výsledná. V případech, kdy se cenová kalkulace nového výrobku sestavuje podle § 22 odst. 1, použije se u porovnatelného výrobku kalkulace cenová.

účinné od 1. 1. 1974(4) Shodnost ocenění jednotlivých položek kalkulace nového a kalkulace porovnatelného výrobku se zabezpečuje

1. účinné od 1. 1. 1974a) především použitím časově blízkých kalkulací, tj. operativní nebo plánové kalkulace za období nejbližší vypracování návrhu ceny nového výrobku a výsledné kalkulace porovnatelného výrobku za poslední kalendářní rok,
2. účinné od 1. 1. 1974b) úpravou ocenění kalkulace porovnatelného výrobku podle podmínek ocenění nového výrobku, není-li splněna podmínka podle písmena a),
3. účinné od 1. 1. 1974c) přepočtem kalkulace porovnatelného výrobku, převzatého z jiné výrobní organizace, na podmínky technologie a organizace výroby dodavatele nového výrobku v případech, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je přebírána z jiné výrobní organizace; přepočet kalkulace není nutno provádět, jestliže správnost celkových nákladů nového výrobku lze prokazatelně zdůvodnit porovnáním k celkovým nákladům porovnatelného výrobku, nebo lze-li shodnost ocenění prokázat jiným způsobem. Souhrnný výsledek těchto úprav provedených v ocenění jednotlivých položek kalkulace porovnatelného výrobku a úprav podle písmena b) se promítne jako zvýšení nebo snížení položky zisku porovnatelného výrobku.

účinné od 1. 1. 1974(5) Rozdíly mezi náklady na přímý materiál a přímé mzdy u nového výrobku a porovnatelného výrobku musí být úměrné nutnému zvýšení nebo snížení spotřeby materiálu a mezd, tj. musí odpovídat rozdílům v podstatných kvalitativních a dodacích podmínkách nového a porovnatelného výrobku. Tyto rozdíly se ověřují porovnáním ukazatelů charakterizujících výši nákladů v příslušné položce, zjištěním, zda náklady na stejné části obou výrobků jsou kalkulovány ve shodné výši, nebo se prokazují shodností použitých technickohospodářských spotřebních norem; pro ověřování je možno použít funkční a výkonové parametry výrobků jen v případech, kdy je možno prokázat vztah nákladů v dané kalkulační položce k jednomu parametru a jejich použití schválí příslušný cenový úřad.

účinné od 1. 1. 1974(6) Pokud z výsledku ověření vyplývá

1. účinné od 1. 1. 1974a) zvýšení přímých nákladů proti porovnatelnému výrobku, které není plně zdůvodněné a průkazné, musí se tyto náklady snížit na zdůvodněnou výši,
2. účinné od 1. 1. 1974b) průkazná úspora nákladů na přímý materiál nebo úspora nákladů na přímé mzdy z důvodů zcela nového řešení výrobku nebo výrazného zvýšení výrobního množství proti porovnatelnému výrobku, která není kompenzována zvýšením v jiné položce přímých nebo nepřímých nákladů, se započítává podílem stanoveným v odstavci 8 do zisku nového výrobku, s výjimkou případů, kdy kalkulace porovnatelného výrobku je upravena podle odstavce 4 písm. b) a c), nebo kdy příslušný cenový orgán stanoví odchylný postup.

účinné od 1. 1. 1974(7) Ostatní přímé náklady, pokud nejsou započítávány do cenové kalkulace podle § 18 odst. 1 písm. a) a b), se upravují na výši podle porovnatelného výrobku.

účinné od 1. 1. 1974(8) Zisk v ceně nového výrobku propočtený podle § 20 a popřípadě upravený podle odstavce 4 může příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, dále zvýšit v případech podle odstavce 6 písm. b) o 50 % úspory přímého materiálu a přímých mezd, nejvýše však o 10 % propočtové ceny nového výrobku, tj. ceny bez započtení podílu z úspory do zisku.

§ 24

účinné od 1. 1. 1974Cenové normativy

účinné od 1. 1. 1974(1) Cenové normativy jsou soubory naturálních a hodnotových norem spotřeby materiálů, výkonů, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů členěných podle podmínek příslušné technologie výroby, a zisku. Cenovými normativy se v souladu se stanoveným pracovním postupem nového výrobku oceňují jednotlivé položky cenové kalkulace a zjišťuje se cena odpovídající podmínkám výroby nového výrobku.

účinné od 1. 1. 1974(2) Cenové normativy se uplatňují pro tvorbu cen ve skupině výrobků se stále se opakujícím technologickým postupem výroby, jestliže v rámci skupiny dochází jen k obměnám dílčích operací, základního materiálu apod.

účinné od 1. 1. 1974(3) Na vypracování a stanovení cenových normativů se vztahují ustanovení § 14 až 22 uplatněná na podmínky výchozího období stanoveného příslušným cenovým úřadem.

účinné od 1. 1. 1974(4) Při použití cenových normativů se cena tvoří takto:

1. účinné od 1. 1. 1974a) kalkulační položky, na které jsou stanoveny cenové normativy, se ocení podle platných sazeb,
2. účinné od 1. 1. 1974b) pokud pro některé položky nejsou normativy stanoveny, započítávají se do ceny podle způsobů tvorby cen uvedených v § 23 nebo 27.

účinné od 1. 1. 1974(5) Vyžaduje-li nový výrobek doplnění soustavy platných cenových normativů, lze spojit návrh na stanovení cen nového výrobku s návrhem na stanovení doplňujících normativů při dodržení podmínek podle odstavce 3.

§ 25

účinné od 1. 1. 1974Parametrické způsoby

účinné od 1. 1. 1974(1) Parametrickými způsoby se rozumí odvození ceny nového výrobku na základě prokazatelné závislosti výše ceny nebo výrobních nákladů na velikosti technických parametrů užití, zjištěné u více porovnatelných výrobků. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména

1. účinné od 1. 1. 1974a) cenové řady,
2. účinné od 1. 1. 1974b) cenové ukazatele,
3. účinné od 1. 1. 1974c) bodovací způsob.

účinné od 1. 1. 1974(2) Cenovou řadou se odvozuje cena nového výrobku na základě závislosti výše ceny na velikosti základního parametru. Tato závislost se vyjadřuje matematicky nebo graficky pro řadu druhově a typově shodných výrobků a výrobků vyráběných stejnou nebo obdobnou technologií.

účinné od 1. 1. 1974(3) Cenové řady lze použít za předpokladu, že

1. účinné od 1. 1. 1974a) jde o výrobky funkčně shodné a stejného provedení, u kterých výši ceny je možno určit ze závislosti na jednom parametru (např. výkon, rozměr apod.),
2. účinné od 1. 1. 1974b) u jednoho druhu nebo typu je tolik výrobků lišících se velikostí určeného parametru, kolik je třeba pro vytvoření cenové řady, nejméně však čtyři včetně nového výrobku.

účinné od 1. 1. 1974(4) Při vytváření cenové řady se postupuje takto:

1. účinné od 1. 1. 1974a) zvolí se výrobky určující cenovou řadu (reprezentanti), a pokud nemají ceny již stanoveny, vytvoří se některým z ostatních způsobů tvorby cen,
2. účinné od 1. 1. 1974b) určí se parametr rozhodný pro sestavení cenové řady,
3. účinné od 1. 1. 1974c) určí se způsob vyjádření závislosti cen reprezentantů k určenému parametru a s přihlédnutím k případným výrazným rozdílům ve výrobním množství jednotlivých výrobků v cenové řadě se stanoví typ matematické funkce nebo způsob grafického vyjádření, vyjadřující průběh cenové řady (křivka, přímka) a meze její platnosti; pokud výrazné rozdíly ve výrobním množství jednotlivých výrobků nelze vyjádřit pomocí cenové řady, je nutné stanovit cenu nového výrobku jiným způsobem tvorby cen,
4. účinné od 1. 1. 1974d) určí se způsob extrapolace cenové řady.

účinné od 1. 1. 1974(5) Cena nového výrobku se zjistí dosazením velikosti určeného parametru do příslušné matematické funkce nebo přímo na křivce grafu při grafickém vyjádření.

účinné od 1. 1. 1974(6) Cenovými ukazateli se odvozuje cena nového výrobku (jeho části) na základě závislosti výše ceny na několika technických parametrech užití nového výrobku. Tato závislost se určuje na základě rozboru vztahu ceny nebo výrobních nákladů a parametrů u takového počtu porovnatelných výrobků, jakého je pro danou skupinu výrobků třeba. Cenové ukazatele lze použít,

1. účinné od 1. 1. 1974a) jestliže jde o výrobky, u kterých je možné výši ceny stanovit v závislosti na několika technických parametrech kvalitativně shodných pro nové i porovnatelné výrobky, nebo
2. účinné od 1. 1. 1974b) jestliže je možno určit závislost výše ceny nebo výrobních nákladů na jednotlivých parametrech, tj., lze-li určit v jaké výši se jednotlivé parametry podílejí na ceně (výrobních nákladech) porovnatelných výrobků.

účinné od 1. 1. 1974(7) Bodovacím způsobem se rozumí ohodnocení jednotlivých vlastností nového výrobku pomocí stanoveného systému bodování a jeho ocenění k vyjádření vztahu vlastností nového výrobku a vlastností výrobků porovnatelných.

účinné od 1. 1. 1974(8) Cenové ukazatele a bodovací způsob nelze zavádět až při tvorbě ceny nového výrobku, ale vypracovávají se a schvalují na základě cenových studií.

§ 26

účinné od 1. 1. 1974Stavebnicový způsob

účinné od 1. 1. 1974(1) Stavebnicovým způsobem se cena nového výrobku tvoří na podkladě součtu (rozdílu) cen nebo ocenění jeho jednotlivých částí (komponentů, prvků).

účinné od 1. 1. 1974(2) Stavebnicový způsob tvorby cen se uplatňuje v případech, kdy

1. účinné od 1. 1. 1974a) cena nového výrobku se tvoří součtem cen jeho jednotlivých částí, včetně cen montáže, pokud tvoří nedílnou součást nového výrobku; tento způsob se používá u výrobků, které se skládají z různě kombinovaných částí, používaných ve více porovnatelných výrobcích,
2. účinné od 1. 1. 1974b) cena nového výrobku se tvoří z ceny porovnatelného výrobku, ke které se připočítávají nebo od níž se odpočítávají platné ceny, popřípadě náklady na výrobu přibývajících nebo ubývajících částí (komponentů, prvků) zvýšených (snížených) o příslušný podíl zisku (ztráty); tímto způsobem se postupuje v případech, kdy jde o úpravy základního výrobku, zejména o změny v rozsahu vybavení, příslušenství, zlepšení některých technických parametrů apod., pokud ve svém celkovém objemu nepřesahují 30 % podílu z ceny nového výrobku.

účinné od 1. 1. 1974(3) Při tvorbě ceny stavebnicovým způsobem platí, že

1. účinné od 1. 1. 1974a) k ocenění jednotlivých částí výrobku se používá platných cen; ceny částí, které nemají stanovenou cenu, se tvoří některým z ostatních způsobů tvorby cen,
2. účinné od 1. 1. 1974b) ocenění na základě nákladů na výrobu a příslušným podílem zisku (ztráty) podle odstavce 2 písm. b) lze použít jen u prvků, které nemohou být nebo nebudou samostatně dodávány; výše zisku (ztráty) u těchto prvků se určí podle porovnatelného (základního) výrobku.

§ 27

účinné od 1. 1. 1974Individuální kalkulace

účinné od 1. 1. 1974(1) Tvorbou ceny podle individuální kalkulace se rozumí vytvoření ceny nového výrobku (jeho části) na základě cenové kalkulace sestavené podle ustanovení § 14 až 22 s použitím sazeb platných pro individuální kalkulaci.

účinné od 1. 1. 1974(2) Ceny tvořené podle individuální kalkulace podléhají ověření. Postup a způsob ověřování a vypořádání zjištěných rozdílů stanoví příslušné cenové úřady.

účinné od 1. 1. 1974(3) Povinnost ověřovat ceny tvořené individuální kalkulací se nevztahuje na

1. účinné od 1. 1. 1974a) přechodně platné ceny a na ceny stanovené po přechodně platných cenách,
2. účinné od 1. 1. 1974b) náhradní díly,
3. účinné od 1. 1. 1974c) opravy, pokud není stanoveno jinak,
4. účinné od 1. 1. 1974d) práce průmyslové povahy,
5. účinné od 1. 1. 1974e) nestandardní výrobky⁶) s cenou nižší než 10 tis. Kčs a výrobky dodávané obyvatelstvu na zakázku v ceně nižší než 3 tis. Kčs,
6. účinné od 1. 1. 1974f) výzkumné a vývojové práce s cenou nižší než 1 mil. Kčs,
7. účinné od 1. 1. 1974g) nestandardní obaly,
8. účinné od 1. 1. 1974h) přirážky a srážky za odchylky od kvalitativních a dodacích podmínek výrobků,
9. účinné od 1. 1. 1974i) výrobky, jejichž ceny stanoví národní výbory, pokud příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor, nestanoví jinak.