(Vzor.)



Při podpisování předběžné obchodní dohody, která dnešního dne mezi republikou Československou a republikou Rakouskou byla uzavřena, učinili podepsaní zmocněnci tato prohlášení, která mají sama tvořiti integrující součást smlouvy:
Je souhlasný názor o tom, že Československá republika touto dohodou spolu se závěrečným protokolem nevzdává se práv a výhod, které jí, resp. jejím státním příslušníkům přináležejí na základě mírové smlouvy (státní smlouvy) St. Germainské ze dne 10. září 1919 a které převyšují práva a výhody, jež obě vlády sobě, resp. svým státním příslušníkům touto dohodou spolu se závěrečným protokolem vyhradily.
(1) Aby ulehčeno bylo provádění předpisů o nastoupení a provozování živností cizinci, platných v obou státech a spočívajících na základě formální reciprocity, prohlašují obě strany, že budou připouštěti navzájem své státní příslušníky k nastoupení a k provozování obchodů a živností za stejných podmínek, jako příslušníky vlastní. Ustanovení článku I., odstavec 2., této dohody zůstává tímto nedotčeno.
(2) Vyhotovení legitimace potřebné dle odstavce 2., článek II., děje se příslušným živnostenským úřadem prvé stolice.
(3) Ustanovení odstavce 7. článku II. nevylučují vybírání poplatků za připuštění obchodních společností, společenstev a podobných sdružení jednoho z obou smluvních států k provozování obchodů na území státu druhého, pokud také od stejných společností tuzemských požadují se při jich utvoření, povolení nebo připuštění k provozování obchodů poplatky poměrně stejné výše.
(4) Otázka, jak nakládáno býti má v příčině zdanění s příslušníky smluvních stran, kteří provozují povoznictví nebo plavbu lodní mezi místy různých států, zůstává vyhrazena zvláštní úmluvě, která se stane v souvislosti s otázkou dvojího zdanění. Prozatím nemají podniky tohoto rázu na území jedné strany býti stiženy daní z živnosti z provozu na území druhé strany.
(1) Ustanovení dohody mezi republikou Československou a republikou Rakouskou z 2. srpna 1920 o způsobu, jak nakládati po stránce právní s výrobními a dopravními podniky, nejsou dotčena ustanoveními článku III.
(2) U obou smluvních stran platné předpisy, jimiž zjišťuje se trvající vzájemnost ohledně připuštění společností s ručením obmezeným, zůstanou netknuty.
Je shoda v tom, že má býti dbáno zákonů a nařízení platných na území jedné ze smluvních stran stranou druhou i tehdy, jestliže tyto zákony a nařízení zapovídají používání označení, která obsahují nepřímým způsobem nesprávné údaje o původu výrobků, zmíněných v článku V.
(1) Je shoda v tom, že pravidlem zboží jakéhokoli původu, které se prováží územím jedné smluvní strany nebo bylo uloženo ve svobodných přístavech neb ve svobodných celních okresích, nemá býti podrobeno při vstupu do území druhé strany nijakým jiným neb vyšším clům nebo dávkám, než bylo-li by dováženo přímo ze země původu, a že toto ustanovení platí, i když zboží bylo překládáno, přebaleno neb uloženo ve skladišti, i když se prováží přímo. Jestliže by jedna smluvní strana měla podle svého dobrého zdání důvod k tomu, aby učinila opatření úchylná od tohoto pravidla k podpoře vlastního obchodu, má druhá strana právo učiniti rovněž ze své strany tatáž neb podobná opatření.
(2) Je shoda v tom, že předměty vyrobené v zušlechťovacím řízení pokládají se pouze tehdy za průmyslové výrobky příslušné smluvní strany, jestliže a pokud zpracované tuzemské látky a práce na to vynaložená tvoří alespoň čtvrtinu hodnoty zboží. Smluvní strany si vyhrazují zrušiti v dohodě ve vhodné chvíli toto omezení.
(3) Je shoda v tom, že o zákazech dovozu a vývozu ve vzájemném styku smluvních stran platí výlučně ustanovení článku IX.
(4) Obě smluvní strany se dohodly, že si časem budou vyměňovati výsledky pozorování o působení vývozních cel a poplatků na vzájemný obchodní styk, pokud na jedné straně budou tato cla a poplatky v platnosti, a že si o revisi vývozních cel neb poplatků vzájemně budou oznamovati přání, o nichž se bude potom jednati.
(5) Vzájemně zajištěný postup v otázkách monopolů dle zásady nejvyšších výhod nebude se vztahovati na jednotlivě uzavírané dodávací smlouvy o zboží, jež jest předmětem státního monopolu.
(6) Způsob, jak vydávati osvědčení o původu, pokud by jich bylo žádáno, vyhrazuje se příští vzájemné dohodě. Při tom budou hleděti strany na to, aby obchod zbytečně nebyl zatěžován ani výší vybíraných poplatků ani formalitami při vydávání.
Je souhlasný názor o tom, že ustanovení článku VII. neodporují opatřením, která slouží ku zajištění daně z obratu a daně luxusní v případech tuzemské výdělečné činnosti cizozemců.
(1) Osvobození průvozu od cla a dávek, zajištěné ve článku VIII., odstavec 2., netýká se vybírání statistických poplatků.
(2) Zastaví-li se nebo omezí-li se přechodně přeprava zboží po železnicích nebo lodích z důvodů dopravně technických, nebudiž to pokládáno za porušení svobody průvozu, zaručené v článku VIII., pokud toto opatření postihuje stejně i zboží vlastní země. Jestliže by průvoz byl náhodnými událostmi přechodně znemožněn, postarají se obě smluvní strany o to, aby tato závada byla ihned oznámena na příslušném místě druhé strany, aby bylo zabráněno podávání nových průvozních zásilek po dobu závady.
(3) Jest shoda o tom, že nejsou dotčeny zákazem zmíněným v odstavci 3. článku VIII. průvozní zásilky, které již vstoupily na území státu, který zákaz vydal, při nabytí jeho platnosti, nýbrž že musí býti dále dopraveno na místo určení. Zanikne-li působnost dohody, musí býti zboží odevzdané povozníkovi před tímto okamžikem dopraveno na místo určení, i když průvoz skutečně se bude díti teprve po zániku smlouvy.
(4) Se zbožím zkáze podléhajícím, které v lomené dopravě se prováží územím jedné smluvní strany, se zachází jako se zásilkami průvozními jen tehdy, jestliže se vyveze ve lhůtě, která se určuje podle stupně porušitelnosti zboží, nikoli však větší než dva měsíce ode dne uložení ve skladišti. Tato dvouměsíční lhůta bude přiměřeně prodlužována, jestliže se vývoz nemůže díti v této lhůtě bez zavinění osoby oprávněné o zboží rozhodovati.
(5) Ropa a ropné produkty původem ze země, která poskytla jedné smluvní straně kontingent tohoto zboží, smějí býti připuštěny k provážení v lomené dopravě jen tehdy, jestliže země původu prohlásila předem svůj souhlas s tím, že zásilka uložená ve skladišti za své lomené dopravy nebude po prokázaném vývozu počítána na kontingent země průvozní.
(6) Svoboda průvozu, zaručená článkem 4. světové poštovní smlouvy římské pro listovní zásilky a článkem 2. poštovní balíkové smlouvy římské pro balíky, se nemění.
(1) Obě smluvní strany, prodchnuty stejně přáním, aby co nejdříve docílily přechodu k úplné svobodě vzájemného obchodu a aby proto dle možnosti zmírnily a zvolna odstranily omezení, která zatím jest třeba zachovati pro mimořádnost nynějších poměrů, shodují se všeobecně v tom, aby bylo vyhovováno co možná potřebám obchodu při provádění platných dovozních a vývozních zákazů a při udělování povolení na dovoz a vývoz zboží, jež jest podrobeno nějakému zákazu, a že budou pokud lze podporovati a ulehčovati liberální praxí obnovení pravidelných obchodních styků a čilé výměny zboží mezi oběma zeměmi.
(2) Obě smluvní strany budou si čas od času oznamovati svá přání o udělování dovozních a vývozních povolení, aby mohly býti provedeny tyto zásady a aby mohlo býti zajištěno zachovávání postupu na základě vzájemnosti, a zahájí vyjednávání o tom, v jakém dosahu by mohlo býti vyhověno těmto přáním buď poskytnutím kontingentů pro dovoz neb vývoz jistého zboží, buď udělováním jednotlivých povolení.
(3) Obě smluvní strany přiznávají monopolním podnikům druhé strany právo volného nákupu sacharinu a sacharinových výrobků, jakož i surovin k výrobě sacharinu, pokud není těchto látek třeba pro vlastní monopolní podniky. Vývozní povolení k tomu potřebná budou obratem a hromadně udělena pro příslušné kontingenty tohoto zboží. Z tohoto vývozu nebudou vybírány zvláštní dávky, mimo to bude dovoz sacharinu a sacharinových surovin osvobozen od manipulačních poplatků. Rovněž bude osvobozen od celních a jiných poplatků dovoz státních uzavíracích pásek k úpravě monopolního zboží. Zároveň uvolňuje se obapolně průvoz sacharinu a sacharinových výrobků, pokud jsou vyrobeny v podnicích monopolních obou smluvních stran.
(4) Ustanovení odstavce 2. a 3. článku IX. nevztahuje se na předměty monopolů.
(5) Vlády obou smluvních stran prohlašují ochotu činiti výjimky případ od případu podle stavu svých hospodářských poměrů z platících dovozních a vývozních zákazů, aby mohly býti dováženy suroviny a polotovary jedné strany do území strany druhé, aby tam byly zpracovány nebo zušlechtěny a po zpracování nebo zušlechtění opět vyvezeny do území, ze kterého tyto suroviny nebo polotovary přišly. Vyhrazují si však stanoviti při tom podmínky, jichž je třeba, aby byl zajištěn zpětný vývoz nebo dovoz zušlechtěného zboží a aby bylo zabráněno, aby pod záminkou takového zušlechťovacího řízení nebylo používáno předmětů, podléhajících zákazům vývozu, jako surovin nebo látek pomocných k výrobě zušlechtěného zboží a aby s nimi nebyly vyváženy. Celní předpisy obou stran o povolení bezcelného zušlechťovacího řízení se tímto nemění.
(6) Nové zákazy dovozní a vývozní neplatí pro zboží, jež bylo již odevzdáno k dopravě v den vyhlášení.
(7) Obě vlády jsou ochotny zaručiti dovozním a vývozním povolením, vydaným podle platných předpisů, po dobu jejich platnosti plnou účinnost, i kdyby vývozní a dovozní předpisy byly později změněny.
(8) Udělené povolení může býti odvoláno:
(9) Zavedení nových nebo zvýšení již platných vývozních poplatků nebude míti vlivu na před tím udělená a dosud platná vývozní povolení ještě 6 neděl od doby, kdy ony poplatky nabudou platnosti. Po uplynutí 6 neděl platí udělené vývozní povolení jen ještě tehdy, jestliže v jednotlivých případech budou zaplaceny dodatečně poplatky nebo rozdíl mezi starým a novým poplatkem z hodnoty zboží, které do tohoto okamžiku nebylo ještě vyvezeno.
(10) Obě smluvní strany si vzájemně zaručují, že na návrh budou prodlužovati vývozní povolení již udělená, jichž nebude moci býti včas zcela nebo částečně použito z příčin, které, jak se prokáže, nebyly zaviněny stranou, a budou-li tu ještě podmínky, za nichž byla dříve udělena, a není-li příčiny, která by odůvodňovala odvolání uděleného povolení. Prodloužení nebude nikterak odepřeno z toho důvodu, že byly snad zatím zavedeny nové vývozní předpisy.
(11) Pokud pro udělení vývozního povolení jest rozhodná cena vývozního zboží, nemají zpravidla cenová ustanovení nebo nová cenová ustanovení žádného vlivu na ony smlouvy, které byly uzavřeny před vydáním těchto cenových ustanovení nebo nových cenových ustanovení, bylo-li při uzavření smluv vyhověno tehdy platným ustanovením cenovým a buď
Tato zásadní ustanovení nevztahují se však na smlouvy, uzavřené před 15. červencem 1919.
(12) Jest shoda v tom, že ustanovení odstavce 4. článku IX. se nevztahují na lovecké zbraně a střelivo nebo psací stroje, jež cestující vezou s sebou, pokud o tom platí v jednom z obou států zvláštní omezení. Za předměty osobní potřeby cestujících třeba jest také považovati potraviny, určené k spotřebě po cestě, v množství úměrném době cesty. Vždycky však bude možno bráti s sebou bez zvláštního povolení potravin na tři dny.
(1) Za další daň nebo dávku, spadající pod ustanovení článku X., odstavce 1., nelze pokládati daň z obratu a daň luxusní, pokud nezatěžuje příslušníky druhé smluvní strany vice, než-li vlastní.
(2) Došlo k dohodě o tom, že na žádost strany lhůta k opětnému vývozu vzorků clu podléhajících, od obchodních cestujících s sebou vzatých, nebo jim napřed, nebo za nimi poslaných, stanoviti se má jedním rokem.
(3) Zboží z drahých kovů, které od obchodních cestujících pouze jako vzorky k ukazování se dovážejí v příchodném záznamovém řízení na celní zajištění a tudíž do volného prodeje přejíti nesmí, budiž na žádost zproštěno puncovní povinnosti, bude-li dáno přiměřené zajištění, které propadá, nebudou-li vzorky v dané lhůtě opět vyvezeny.
Dobytek, který bude na trhy druhé smluvní strany doveden a odtamtud zpět neprodán odváděn, bude s obou stran odbavován, pokud možno s největšími úlevami. Ku zjištění totožnosti bude pravidlem pokládáno za dostatečné, bude-li dobytek označen podle druhu, počtu a barvy, s uvedením případných zvláštních znamení.
Obě vlády shodly se na tom, aby byla rovna podmínce „podání v určitém místě“ podmínka, že nutno dopraviti zboží k výpravně povozem, vlečkami (na přípojných soukromých kolejích), drobnými drahami nebo po určitých železničních cestách. Toto ustanovení neplatí pro překladištní dopravu z lodi na dráhu, již sprostředkuje vlečka.
(1) Shoda je v tom, že jest, pokud není jiných ujednání mezi správami drah, zásadně směrodatným pro rozhodování otázky, zda je potřebí přímých tarifních sazeb v rámci platných tarifů pro dopravu osob a nákladů, uznání té železniční správy, která návrh podává. Ta však musí řádně odůvodniti tuto potřebu.
(2) Obě vlády shodly se dále v tom, že při pořizování přímých tarifů má býti pokud možno brán zřetel k počítání dovozného, jak vyplývá z lomeného vypravení.
Obě smluvní strany se shodly, že vstoupí pokud možno nejdříve ve vyjednávání o dohodě ve věci úpravy vzájemné dopravy letecké.
Jest shoda v tom, že rozhodčí soud mohou svolati jenom obě vlády a nikoli podřízené úřady nebo soukromníci, jakož i že rozhodčí soud má býti svolán teprve tehdy, jestliže se nepodařilo rozpor rozřešiti diplomatickou cestou.
Aby usnadněn byl vzájemný styk v pohraničních pásmech, bylo smluveno toto:
Maso dobytčí, čerstvé nebo jednoduše připravené, v množství nepřesahujícím 2 kg,
mlynářské výrobky z obilí nebo luštěniny v množství nepřesahujícím 3 kg,
obyčejný chléb a pečivo v množství nepřesahujícím 3 kg, pokud se toto zboží nedováží pohraničnímu obyvatelstvu poštou.
přírodní a umělá hnojiva, stonkový len a stonkové konopí, zelená a syrová píce (pícniny, seno, sláma, řezanka), lesní stelivo, mech, sítí, mléko, obyčejný stavební písek, oblázky, smirek v kusech, obyčejná hlína a obyčejná hlína hrnčířská, palivové dříví a uhlí (oba tyto druhy pro vlastní potřebu pohraničního obyvatelstva), rašelina, slatina, surová hubka dubová.
(2) Celní správy obou stran určí podle potřebí množství soli, mouky a chleba, jež se smí rovněž bez dávek přepraviti pohraničním obyvatelstvem ke spotřebě za pastvy na jejich pastviny, ležící v sousedním pohraničním pásmu.
Dobytek k vážení a k přechodné práci, jakož i hospodářské stroje a nářadí k přechodnému použití.
(2) Množství výrobků, jež smějí býti zpět dovezeny za suroviny aneb opětně musí býti vyvezeny, buďtež — ukáže-li se toho potřeba — stanoveny vzájemnou dohodou celních správ.
(2) Pokrmy pro takové dělníky, připravené v jejich bydlišti, mohou jim býti rovněž beze cla donášeny v předpokladu, že se posel vrátí ze sousedního pásma ještě téhož dne, kterého do něho vstoupil.
(2) Podávati léky s sebou přinesené je dovoleno jen v nebezpečí života.
(3) Tato ustanovení platí jako předběžná dohoda a budou nahrazena konečnou úmluvou o připuštění osob sanitních k výkonu jich povolání na území druhého státu.
(2) Množství potravin důležitějších sem náležejících sdělí se celním úřadům od případu k případu.
(1) Smluvní strany budou si podle následujících ustanovení poskytovati vzájemnou pomoc při celním odbavování, při zamezování, stíhání a trestání přestupků celních předpisů a právní pomoc při provádění celního trestního řízení.
(2) Každá smluvní strana zaváže své celní úřady a zřízence, aby dbali celních zákonů a předpisů, zákazů dovozních, vývozních a průvozních a předpisů statistiky zahraničního obchodu druhé strany.
(1) Celní úřady na společné hranici dovolí kdykoliv ve svých úředních místnostech vrchním úředníkům protilehlých pohraničních celních úřadů nahlédání do svých knih, vedených o pohybu zboží, do příloh a statistických ohlášek. Kromě toho mohou představené úřady po předchozím sdělení vyslati za tímto účelem zvláštní úředníky.
(2) Na přání budou navzájem sdělována všechna vysvětlení o vedení pokladen, knih a o statistice v obou celních územích.
(1) Každá smluvní strana se zavazuje dovoliti vývoz zboží do území druhé strany pouze na celní silnici, vedoucí k vstupnímu úřadu, vybavenému dostatečnou pravomocí, a to v takovou dobu denní, že zboží dle předpokladu dojde k protějšímu úřadu ještě v úředních hodinách.
(2) Celní cesty a úřední hodiny budou pro společnou hranici dohodou souhlasně určeny a budou oznámena ulehčení, poskytnutá při přechodu hranic.
(1) Na železnicích veřejné dopravy dovoluje se přeprava osob, zboží a zavazadel přes celní hranici ve dne i v noci.
(2) Železnice jest zavázána oznamovati nejdéle 8 dní před účinností jízdní řády všech vlaků, přejíždějících hranici, a každou jejich změnu celním úřadům a odbočkám, zřízeným na nádražích. Železničním celním úřadům nutno pokud možná nejdříve oznamovati též větší zpoždění vlaků, jejich odřeknutí, jakož i jízdu zvláštních vlaků a jednotlivých lokomotiv.
(1) Obě strany zařídí, aby ve vzájemné železniční přepravě byly zásilky zboží provázeny původními prohláškami, jež budou doručeny celnímu úřadu druhé strany.
(2) Při příjezdu každého vlaku, jenž kromě služebního vozu poveze naložené vozy, jest povinna železnice, obstarávající dopravu přes hranici, doručiti celnímu úřadu druhé strany vlakovou listinu dle vzoru a).
(3) Celním úřadům, ležícím na území druhé strany, nutno před odjezdem každého vlaku, vezoucího kromě služebního vozu naložené vozy do sousedního státu, doručiti vlakový lístek dle vzoru b).
(4) Jiných celních průvodních papírů pro sousední stát železnice nevyhotovuje.
(1) K zajištění celního důchodku budou obě strany navzájem celně poukazovati zboží, jež nepochází z volného obchodu jejich území jako takové se zjištěním jeho původu a země, odkud došlo. Při tom budou uznávány použité celní uzávěry jako vlastní (§ 11) a pohraniční celní úřady obou stran mohou se, pakliže jde o poukázání na vnitrozemský celní úřad, omeziti na pouhé orazítkování průvodních papírů. Průvodní papíry vyřídí v těchto případech úřad, jemuž bylo zboží poukázáno.
(2) Na hranicích, kde jsou bezprostřední spojení kolejová a kde přecházejí vozidla, budou smluvní strany propouštěti zboží, jež dochází ve vozech způsobilých k uzavření dle předpisů a v týchž vozech dopravuje se do některého místa vnitrozemského, v němž jest celní úřad oprávněný k odbavení, bez skládání a prohlídky na hranici, jakož i bez kusové uzávěry, je-li toto zboží řádně ke vstupu ohlášeno.
(3) Zboží, jež se v železničních vozech, způsobilých k uzavření dle předpisů, vyváží přes území jedné smluvní strany, anebo se prováží do území druhé strany bez překládání, jest osvobozeno od složení a prohlídky, jakož i od kusové uzávěry jak ve vnitrozemí, tak i na hranici, pakliže bylo k průvozu řádně ohlášeno.
(4) Provádění předchozích ustanovení jest však podmíněno tím, že se súčastněným železničním správám uloží povinnost dbáti o včasný příjezd vozů s neporušenou uzávěrou k odbavovacímu úřadu vnitrozemskému anebo výstupnímu.
(5) Od složení a zvážení jest zpravidla osvobozeno též cla prosté zboží, jež se odbavuje u pohraničních celních úřadů, dá-li se celní prohlídka provésti bez složení.
(6) Ulehčení podle odstavců 2. a 3. jsou přípustna výjimečně též v případě, že zboží bylo pod celním dohledem přeloženo (z vozu do vozu), aniž by při tom musilo býti provedeno řádné celní odbavení, pakliže přeložení bylo nutno růzností železničních kolejí anebo nezbytno z jiných důvodů.
(7) Osvobození od celní prohlídky, jež ujednáno bylo v odstavci 3. pro zásilky drahou provážené, neplatí v případech udání neb odůvodněných domněnek o zamýšleném celním přestupku.
(8) Příznivější úlevy, jež by jedna smluvní strana pro celní odbavování umluvila se třetími státy, platí v případu vzájemnosti též pro styk se stranou druhou.
(1) Do osobních vozů mohou býti při přejezdu celní hranice vzata jen ruční zavazadla cestujících.
(2) Celní odbavení ručních a cestovních zavazadel má býti v pohraniční stanici do té míry uspíšeno, aby též zavazadla, poukázaná na jiný celní úřad, mohla býti — pokud to jen bude možno — dále ještě dopravena přípojným vlakem.
(3) Rychlozboží a zboží nákladní, jež jest dopravováno osobními vlaky, jest podrobeno týmž podmínkám a formálnostem jako při dopravě nákladními vlaky.
(4) Rychlozboží však, jež se lehko kazí, nutno při osobních vlacích pohraničním celním úřadem právě tak rychle odbavovati jako zavazadla.
(1) Smluvní strany se vší urychleností sloučí k usnadnění přepravy cestujících a zboží své protilehlé pohraniční celní úřady a pohraniční kontrolní úřady pasové revise na jednom místě tam, kde poměry to dovolují a pokud se to již nestalo.
(2) Bližší ustanovení, ujednaná na podkladě úplné vzájemnosti, jsou uvedena v příloze.
(3) Kromě toho učiní obě vlády co nejdříve opatření, aby odstraněno bylo omezení cestování způsobené celní a pasovou revisí v přípojných stanicích a aby usnadnila cestování zavedením přímého poukazování cestovních zavazadel na vnitrozemský celní úřad druhé strany.
Pro zařízení vozů, nutná se stanoviska celního, jsou rozhodny předpisy, ujednané na Bernské konferenci 5. května 1886 o celně nutném zařízení v mezinárodní přepravě, jakož i jejich případné změny a doplňky.
(1) Každá smluvní strana bude na přání potvrzovati druhé straně dovoz přes společnou hranici, aby mohlo býti rozhodnuto o jistotách uložených na zpětný vývoz neprocleného zboží, jakož i o slevení neb vrácení dávek za vyvezené zboží.
(2) V těchto případech musí celní průvodní papíry doprovázeti zboží v době přechodu společné hranice. Jako průkaz přechodu hranice stačí razítko pohraničního vstupního úřadu v průvodních papírech. V poštovní dopravě není třeba žádného průkazu.
Celní osvědčení, uzávěry, pečeti, razítka a jiné značky, cejchovní značky a razítka na sudech a jiných nádobách, cejchovní značky a listiny vnitrozemských lodí (tyto poslední ve smyslu zvláštních úmluv, jež obě smluvní strany ještě učiní) a rovněž úřední vyznačení váhy na železničních vozech se v celním řízení vzájemně uznávají.
Celní správy připustí cla prostý dovoz zásilek, jež v území jedné smluvní strany byly podány k železniční dopravě a dopravují se územím strany druhé do území, z něhož pocházejí, pakliže se při takové dopravě jedná o provedení úmluv železnic obou území o dělení a směrování dopravy.