(1) Zaměstnanci obou finančních správ na společné hranici jsou povinni co nejochotněji vzájemně se podporovati za účelem zamezení a objevení podloudnictví na obě strany, sdělovati si co nejrychleji, co v té příčině pozorovali, a vůbec pěstovati vzájemně přátelský služební styk.
(2) Za účelem dohody o účelném spolupůsobení v těchto věcech budou se odbývati občas a při zvláštních příležitostech porady vyšších celních úředníků obou stran.
Zaměstnanci obou finančních správ, jichž povinností jest zamezovati a stíhati přestupky celních předpisů jsou také povinni zamezovati přestupky celních předpisů také druhé strany, a to všemi zákonitými prostředky. Při tom jsou zaměstnanci povinni postupovati stejně, jako by šlo o přestupky celních předpisů vlastního státu.
Finanční úřady jedné strany oznámí přestupky celních předpisů druhé strany, o nichž se dovědí, ihned příslušným finančním úřadům druhé strany a na požádání zašlou spisy a doklady průvodní.
(1) Každá z obou smluvních stran dá na požádání druhé strany střežiti osoby, které se staly podezřelými z podloudnictví proti druhé straně po živnostensku nebo ze zvyku provozovaného.
(2) Vzejde-li podezření, že v pohraničním obvodu jedné strany hromadí se zásoby zboží nad potřebu a za účelem podloudné dopravy do území druhé strany, budou takovéto sklady na požádání dány pod zvláštní dohled.
(1) Přestupky celních předpisů druhé strany má na žádost příslušného jejího úřadu každá ze smluvních stran vyšetřovati a podle zákona potrestati týmiž soudy neb úřady a týmž způsobem jako přestupky vlastních celních zákonů,
(2) Určuje-li se pokuta podle zkrácené dávky, budiž vzat za základ výměry trestu tarif státu, jehož zákon dávkový byl překročen.
(3) Stíhání jiných trestných činů, které se snad vyskytnou při porušení celních předpisů druhé strany, není tímto dotčeno.
Úředním udáním úřadů nebo zaměstnanců druhé smluvní strany jest přisouditi touž důkazovou moc, jako úředním udáním vlastních úřadů nebo zaměstnanců.
(1) Ve vyšetřování ohledně přestupků celních předpisů druhé smluvní strany jest určiti a uložiti výlohy a vydání trestního řízení a výkonu trestu podle týchž zásad, jako ve vyšetřování ohledně stejných přestupků vlastních celních předpisů.
(2) O dočasné zapravení výloh má se postarati stát, v němž vyšetřování se vede.
(3) Výlohy a výdaje řízení a výkonu trestu, které při přestupku vlastních celních předpisů by připadly k tíži státu, poněvadž by nemohly býti zapraveny ani obviněným ani by nemohly býti kryty částkami zaplacenými od osob třetích nebo výtěžkem předmětů za ně ručících, má nahraditi stát, jehož úřad vyšetřování navrhl.
(1) Vedle trestu dlužno vybrati také zkrácené dávky.
(2) Peněžní obnosy vydobyté od obviněného nebo získané za prodané předměty celních přestupků dlužno použíti tím způsobem, že z nich zapraví se nejprve výlohy a vydání, pak dávky, které byly zkráceny a mají býti druhé straně zapraveny, a posléze pokuty.
(3) Vydobyté pokuty a propadlé předměty připadnou státu, v kterém řízení se konalo.
Právo prominouti a zmírniti tresty přísluší státu, kde se vydal rozsudek.
Slovy „Přestupky celních předpisů“ v této smlouvě rozuměti dlužno také přestupky zákazů vývozu, dovozu a průvozu.
(1) Soudy a finanční úřady smluvních stran poskytnou si navzájem právní pomoci v celních trestních věcech v mezích své působnosti tím, že svědky a znalce na požádání budou vyslýchati pod přísahou, úřední ohledání prováděti a předvolání a nálezy doručovati.
(2) Výlohy a vydání, která vzejdou z těchto úředních výkonů, nahradí stát, který o tyto výkony žádal.