občiansky súdny poriadok

§ 427.

Účastníci.

Účastníky v exekučním řízení jsou vymáhající věřitel a dlužník (povinná strana).

§ 428.

Exekuční tituly.

(1) Vymáhající věřitel může u soudu navrhnout povolení exekuce proti dlužníkovi, je-li jeho nárok určen exekučním titulem.

(2) Exekučním titulem je:

1. a) vykonatelné rozhodnutí občanského soudu;
2. b) vykonatelné rozhodnutí trestního soudu, jež postihuje majetek nebo přiznává soukromoprávní nárok;
3. c) vykonatelné rozhodnutí prokurátora o pokutě;
4. d) vykonatelný soudní smír;
5. e) vykonatelný nález rozhodců nebo smír uzavřený před nimi;
6. f) notářský zápis prohlášený zákonem za vykonatelný soudní exekucí;
7. g) výměr nebo výkaz nedoplatků, prohlášený zákonem za vykonatelný soudní exekucí;
8. h) vykonatelný nález arbitrážní komise nebo smír před ní uzavřený;
9. ch) vykonatelné rozhodnutí úřadu (orgánu veřejné správy), jde-li o exekuci na nemovité věci nebo na právo stavby;
10. i) jiná vykonatelná rozhodnutí a smíry, prohlášené zákonem za vykonatelné soudní exekucí.

§ 429.

Příslušnost.

(1) Rozhodovat o návrhu na povolení exekuce a konat další řízení jako exekuční soud je příslušným obecný soud dlužníka. Není-li obecný soud v Československé republice, je k tomu příslušný soud, v jehož obvodu se má vykonat po povolení exekuce první exekuční úkon. Je-li příslušných soudů několik, rozhoduje předstižení.

(2) Jde-li o exekuci na nemovité věci, je příslušným knihovní soud nebo soud, v jehož obvodu je nezapsaná nemovitá věc. Totéž platí, jde-li o exekuci na pohledávky a jiná práva k nemovitým věcem.

§ 430.

Obsazení soudu.

(1) O návrhu na povolení exekuce rozhoduje a další řízení koná soudce.

(2) Senát jedná a rozhoduje o námitkách (§ 441), o odkladu exekuce (§ 443), o určení náhrady, kterou má složit vydražitel nemovité věci (§ 479 odst. 1), o nařízení exekuční likvidace (§§ 574 a 575), o ustanovení a odvolání správce podstaty (§ 581), o ponechání pohledávek a věcí dlužníkovi (§ 588), o námitkách proti konečné zprávě o zpeněžení a proti vyúčtování odměny (§ 590), o vydání rozvrhového usnesení (§ 591) a o zrušení exekuční likvidace (§ 599).

§ 431.

Výkonní úředníci.

(1) K provedení exekuce jsou u exekučního soudu ustanoveni výkonní úředníci. Při provádění exekuce jsou vázáni příkazem soudu; sami mohou upustit od provedení exekučního úkonu, jen navrhl-li to vymáhající věřitel nebo prokázal-li dlužník, že vymáhající věřitel byl uspokojen.

(2) Výkonní úředníci jsou oprávněni přijmout od dlužníka plnění, zprostředkovat vzájemné plnění vymáhajícího věřitele, které souvisí s výkonem exekuce, a v případech zákonem stanovených provádět všechny úkony, jichž je třeba k výkonu exekuce.

§ 432.

(1) Návrh na povolení exekuce má obsahovat i označení vymáhajícího věřitele, dlužníka, exekučního titulu, vymáhaného nároku, exekučního prostředku, předmětu exekuce a při exekuci na pohledávky též důvod pohledávky a označení poddlužníka.

(2) S návrhem na povolení exekuce má vymáhající věřitel předložit exekuční titul, opatřený potřebnou doložkou vykonatelnosti, nepodává-li se návrh u soudu uvedeného v § 433.

§ 433.

Návrh na povolení exekuce může vymáhající věřitel podat také u soudu, který se jako rozhodující soud prvé stolice zúčastnil ve věci, o které bylo vydáno rozhodnutí nebo uzavřen soudní smír tvořící exekuční titul. Není-li tento soud sám exekučním soudem, potvrdí na návrhu, zda návrh souhlasí s exekučním titulem, zda rozhodnutí (soudní smír) je vykonatelné a v jakém rozsahu, a postoupí návrh exekučnímu soudu.

§ 434.

Exekuci možno povolit jen tehdy, obsahuje-li exekuční titul označení oprávněného i zavázaného a vymezení nároku, který má být exekucí vymožen.

§ 435.

(1) Není-li uplynutí lhůty dané dlužníkovi k plnění patrné již z exekučního titulu nebo je-li v exekučním titulu vázána vymahatelnost nároku podmínkou, musí vymáhající věřitel uplynutí lhůty, popřípadě splnění podmínky před povolením exekuce prokázat veřejnou nebo veřejně ověřenou listinou.

(2) Byla-li povolena exekuce pro plnění závislé na vzájemném plnění z ruky do ruky, dojde k jejímu výkonu jen tehdy, prokáže-li vymáhající věřitel, že sám plnil, nebo že plnění zajistil.

§ 436.

Povolení exekuce ve prospěch jiné osoby nebo proti jiné osobě, než která je označena v exekučním titulu.

(1) Exekuci ve prospěch jiné osoby nebo proti jiné osobě, než která je označena v exekučním titulu, možno povolit jen tehdy, prokáže-li vymáhající věřitel veřejnou nebo veřejně ověřenou listinou, že nárok přešel na něho, anebo že závazek přešel na osobu, proti které se exekuce navrhuje.

(2) Zemře-li vymáhající věřitel, vstupují do exekuce již povolené jeho dědici. Zemře-li dlužník po povolení exekuce, pokračuje se v exekuci proti dědicům, a jde-li o odúmrť, proti státu. Změnu v osobách účastníků exekučního řízení je třeba prokázat způsobem uvedeným v odstavci 1.

§ 437.

Exekuce proti státu, proti státním, národním a komunálním podnikům a proti Ústřední národní pojišťovně.

(1) Proti státu, proti státním, národním a komunálním podnikům a proti Ústřední národní pojišťovně lze povolit exekuci pro peněžité pohledávky jen tehdy, jestliže příslušný dozorčí orgán označí soudu části majetku, které mohou být exekucí postiženy, popřípadě exekuční prostředky, jichž lze užít. Soud vyzve příslušný dozorčí orgán, aby se do třiceti dnů vyjádřil; nevyjádří-li se, lze exekuci povolit a pokračovat v ní, pokud je exekuce vůbec přípustná.

(2) Exekuce povolená proti tomuto ustanovení, jakož i všechny vykonané exekuční úkony, jsou neplatné. Soud zruší exekuci i všechny exekuční úkony z úřední povinnosti.

§ 438.

Exekuce proti družstvům a jiným právnickým osobám.

Vláda může stanovit nařízením, že proti družstvům a jiným právnickým osobám lze vést exekuci jen způsobem uvedeným v § 437 a v rozsahu určeném tímto nařízením.

§ 439.

Omezení exekuce.

(1) Exekuce nesmí být vykonána ve větším rozsahu, než je nezbytně třeba k uspokojení nároku vymáhajícího věřitele.

(2) Soud může již při povolování exekuce omezit její povolení jen na některý z navržených druhů majetku nebo na určitou jeho část, je-li zřejmé, že to stačí k uspokojení nároku vymáhajícího věřitele. Exekuci, pokud byla povolena ve větším rozsahu, soud zruší.

§ 440.

Postup v řízení.

(1) V exekučním řízení se rozhoduje po ústním jednání jen v případech, kde je to výslovně zákonem stanoveno.

(2) O povolení exekuce rozhodne soud zpravidla bez slyšení účastníků.

(3) Při povolení exekuce nařídí soud, nestanoví-li zákon jinak, výkon exekuce a pokračuje v řízení z úřední povinnosti, přičemž dbá, aby exekuční řízení probíhalo co nejrychleji.

§ 441.

Námitky dlužníka proti exekuci.

(1) Dlužník může vznést námitky proti exekuci, nastaly-li po vzniku exekučního titulu okolnosti, které způsobily zánik vymáhaného nároku nebo brání vymahatelnosti, anebo jsou-li tu jiné důvody, pro které je exekuce nepřípustná. Totéž platí, namítá-li se, že vymáhající věřitel nebo dlužník nejsou právními nástupci osoby uvedené v exekučním titulu.

(2) Závisí-li rozhodnutí o námitkách na zjištění sporných skutečností, rozhodne o nich exekuční soud po ústním jednání. Případná stížnost se projedná jako námitky.

(3) Námitky proti exekuci, jejímž podkladem je exekuční titul uvedený v § 428 odst. 2 písm. g) až i), se podávají u úřadu (orgánu veřejné správy), u kterého vznikl exekuční titul.

§ 442.

Žaloba o vyloučení věci z exekuce.

Tvrdí-li třetí osoba, že má k předmětu exekuce právo, které nepřipouští výkon exekuce, může proti vymáhajícímu věřiteli podat žalobu o vyloučení věci z exekuce. Příslušným pro tuto žalobu je exekuční soud.

§ 443.

(1) Soud může na návrh dlužníka odložit exekuci zejména na jeho osobní majetek, je-li toho naléhavě třeba v zájmu dlužníka, který bez své viny nemůže splnit závazek, a lze-li podle okolnosti pokládat vůči vymáhajícímu věřiteli za spravedlivé, aby se vymáhání nároku odložilo.

(2) Za těchto podmínek může soud po slyšení zájmové organizace zemědělců povolit odklad exekuce na zemědělskou nemovitou věc.

§ 444.

Soud může z úřední povinnosti nebo na návrh částečně nebo úplně odložit exekuci, jsou-li uplatňovány takové okolnosti, které mohou mít za následek její částečné nebo úplné zrušení. Odložení exekuce může soud učinit závislým na složení přiměřené jistoty.

§ 445.

Zrušení exekuce.

(1) Soud zruší exekuci:

1. a) byl-li exekuční titul pravomocně zrušen nebo prohlášen za neúčinný;
2. b) byla-li exekuce pravomocným rozhodnutím soudu prohlášena za nepřípustnou;
3. c) bylo-li pravomocně vyhověno žalobě o vyloučení věci z exekuce;
4. d) bylo-li pravomocně vyhověno námitkám proti exekuci;
5. e) byl-li vymáhající věřitel za exekučního řízení uspokojen;
6. f) upustil-li vymáhající věřitel od exekuce;
7. g) lze-li očekávat, že výtěžek exekuce nepostačí ani k úhradě nákladů exekuce;
8. h) vede-li se exekuce na předměty, které jsou z exekuce vyloučeny.

(2) Zrušení exekuce se omezí jen na některé z předmětů, na něž se vede exekuce, jsou-li zrušovací důvody dány jen co do těchto předmětů.

§ 446.

Vymáhající věřitel má nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému vymáhání nároku. To se týká zejména též nákladů právního zastoupení.

§ 447.

(1) Dojde-li ke zrušení exekuce nebo k jejímu zániku, může soud zrušit též usnesení o náhradě nákladů a uložit vymáhajícímu věřiteli, aby nahradil dlužníku potřebné exekuční náklady a aby vrátil to, co mu snad dlužník na exekučních nákladech již zaplatil. Soud však uváží, kterých nákladů potřeboval vymáhající věřitel k účelnému vymáhání nároku a zda mohl při náležité opatrnosti předvídat důvod zrušení nebo zániku.

(2) Toto ustanovení platí přiměřeně, dojde-li k podstatnému omezení exekuce.

(3) Před rozhodnutím vyslechne soud vymáhajícího věřitele a dlužníka a vykoná potřebná šetření.

§ 448.

Navrácení v předešlý stav.

Navrácení v předešlý stav je v exekučním řízení vyloučeno.